Ptá se: Zuzana Krátká, imunolog
Odpovídá: Vladana Vališová, advokátka
Ministerstvo zdravotnictví diskriminovalo lidi s laboratorně potvrzenými protilátkami proti nemoci covid-19, vyplývá z nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Zpětně konstatoval nezákonnost květnového opatření, kdy se pro vstup do vnitřních prostor vyžadovalo očkování, negativní test, případně potvrzení o prodělané nemoci. Ministerstvo s rozhodnutím nesouhlasí. Tvrdí, že přítomnost protilátek podle něj nezaručuje dostatečnou ochranu před infekcí.
V napadeném mimořádném opatření Ministerstva zdravotnictví byly stanoveny podmínky pro vstup osob do vnitřních prostor nebo účast na hromadných akcích tak, že povolen byl vstup
- Osobě, která absolvovala nejdéle před 7 dny RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, nebo
- Osobě, která absolvovala nejdéle před 72 hodinami POC test na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, nebo
- Osobě, které byl vystaven certifikát Ministerstva zdravotnictví ČR o provedeném očkování proti onemocnění COVID-19, a od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle SPC uplynulo nejméně 14 dní, nebo od aplikace první dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle SPC uplynulo nejméně 14 dnů, nebo
- Osobě, která prodělala laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, uplynula u ní doba izolace podle platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví a od prvního pozitivního POC antigenního testu na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 neuplynulo více než 90 dní.
Z výčtu je patrné, že mimořádné opatření jako bezinfekční nepovažovalo osoby, které měly laboratorně potvrzenou hladinu protilátek.
V odůvodnění napadeného mimořádného opatření Ministerstvo zdravotnictví zjednodušeně řečeno uvedlo, že u osob, které prodělaly onemocnění covid-19 „se předpokládá, že dle stávajících mezinárodních doporučení ECDC a CDC mají v době do 90 dní od záchytu onemocnění dostatečnou hladinu protilátek, která ve většině případů ochrání před reinfekcí.“ U očkování ministerstvo protilátky zřejmě předpokládalo, a co se týče testů, v závěru odůvodnění napadeného opatření uvedlo, že „ohledně šíření onemocnění v případě negativního výsledku testu je riziko nízké“.
Soud zaznamenal, že zatímco u osob, které prodělaly onemocnění covid-19, a u osob očkovaných se hladina ochranných protilátek pouze předpokládá, osoby, jimž byly protilátky zjištěny v certifikované laboratoři, protilátky prokazatelně mají. Dle názoru soudu je postavení osob s naměřenými protilátkami nejen srovnatelné, ale dokonce silnější. „Přitom,“ jak soud poznamenal, „v jiných situacích mimořádné opatření umožňovalo vstup do provozoven osobám, které na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 testovaly samy sebe testem určeným k použití laickou osobou.“
Ministerstvo zdravotnictví ani v napadeném opatření ani při své obraně před soudem nepředneslo žádný legitimní důvod odlišného zacházení s osobami s prokázanými protilátkami na straně jedné a s osobami očkovanými a vyléčenými na straně druhé, ani nenaznačilo, že by mělo pochybnosti o spolehlivosti a průkaznosti používaných testů na protilátky. Žádný důvod pro odlišné zacházení neshledal ani soud. Proto soud dospěl k závěru, že „tím, že odpůrce nezahrnul laboratorní vyšetření na protilátky mezi podmínky pro vstup do některých vnitřních prostor či účast na hromadných akcích, aniž by to řádně zdůvodnil, se dopustil libovůle a diskriminace těch, kterým byly protilátky laboratorně naměřeny.“ Nakonec soud připustil, že je v kompetenci ministerstva zdravotnictví, aby stanovilo dostatečnou hladinu protilátek, které by měly být zjištěny pro účely bezinfekčnosti. Současně ovšem ministerstvu připomněl, že „ani v případě osob vyléčených a očkovaných není žádná dostatečná hladina protilátek stanovena a pouze se předpokládá, že u těchto osob protilátky v dostatečné míře přítomny jsou.“