Ptá se: Zuzana Krátká, imunolog
Odpovídá: MUDr. Vladimír Čížek, lékař a předseda multicentrické etické komise
V současné době nepanuje shoda v tom, zda je vhodné děti očkovat proti koronaviru nebo zda by bylo lepší posečkat do doby, než budeme mít jistotu, že je vakcína bezpečná i z dlouhodobého pohledu. Jaké jsou argumenty pro a proti očkování dětí a mládeže?
| Pro očkování dětí | Proti očkování dětí |
| Podporováno MZČR, CDC, WHO | Očkování dětí nepodporuje STIKO, JCVI |
| Děti mohou zemřít na covid-19. | Úmrtí dětí jsou extrémně vzácná. |
| Covid-19 může vést k tzv. multizánětlivému syndromu PIMS-TS. | Multizánětlivý syndrom PIMS-TS je vzácný. |
| Děti mohou nakazit své prarodiče či jiné rizikové členy rodiny či jiné osoby. | Rizikoví starší lidé by se měli chránit očkováním sami, není etické přenášet zodpovědnost na dětskou populaci. |
| Očkované děti nebudou testovány ag / PCR testy, i když očkování nezajišťuje nepřenášení infekce. | Neočkované děti (i když prodělaly covid) budou nadále testovány ag / PCR testy. |
| Vakcína je účinná a bezpečná. | Nemáme dost dat o bezpečnosti vakcín zejména z dlouhodobého hlediska. |
I děti mohou zemřít na covid-19
Tezi, že u nás zemřelo pět dětí na covid-19, zmínil jako první vakcinolog MUDr. Dražan z MeSES. Není jisté odkud tyto informace čerpá. Ve statistikách úmrtí „s pozitivním PCR testem“ za rok 2020 není žádné dítě uvedeno. Odborníci analyzovali příčiny úmrtí u pacientů s covid-19, kteří zemřeli v roce 2020. Analýza za rok 2021 provedena ještě nebyla. Přitom všech 5 dětí „s pozitivním PCR testem“ zemřelo až letos. STIKO a JCVI doporučují očkování vážně nemocných dětí se zvýšeným rizikem těžkého průběhu covid-19. STIKO vyjmenovává taxativně nemoci, při nichž by se tyto děti očkovat měly.
Covid-19 může vést k tzv. multizánětlivému syndromu PIMS-TM
Podle údajů CDC bylo v USA evidováno počátkem června 4000 případů splňujících diagnostická kritéria pro PIMS-TS včetně 36 úmrtí. To při počtu 60 milionů dětí do 17 let představuje frekvenci cca 7 na 100 000 dětí. V ČR je zaznamenáno 200 případů na 2 miliony dětí, tedy frekvence onemocnění je 10 na 100 000. Obdobou PIMS-TM je Kawasakiho syndrom, který postihuje děti do 5 let, zatímco u PIMS-TS jsou počty vztaženy na celou dětskou populaci. Vzhledem k podobnosti a částečnému překrývání příznaků obou syndromů je pravděpodobné, že některé děti prodělávají onemocnění, které by se dříve označilo jako Kawasakiho syndrom, ale dnes je díky pozitivnímu nálezu SARS-CoV-2 a popularitě nového syndromu jejich onemocnění klasifikováno jako PIMS-TS.
Děti mohou nakazit své prarodiče či jiného rizikové členy rodiny
Riziko nakažení staršího člena rodiny berou v úvahu i WHO a STIKO a doporučují očkování dětí v těch případech, kdy se rizikový (starý) člen rodiny není schopen sám chránit. Jde o postup doporučovaný už dříve, kdy nebylo objektivně možné, aby rizikový člen rodiny byl očkován (např. pacient po transplantaci, těžce onkologicky nemocný apod.), pak by se měli očkovat členové domácnosti včetně dětí. I když tento postup je v této chvíli sporný, protože se ukazuje, že očkování přenosu infekce dostatečně nebrání.
Neočkované děti nebudou mít přístup k běžným aktivitám
Jde o naprosto neetický přístup – neočkované děti jsou nuceny podstupovat procedury, které očkované podstupovat nemusí, jako např. PCR testování. A to v době, kdy se prokázalo, že očkování osob nevede k eliminaci rizika nákazy a přenosu infekce.
Nemáme dost dat o účinnosti a bezpečnosti vakcín zejména z dlouhodobého hlediska.
Robustní data o účinnosti a bezpečnosti zatím nemáme. A to ani pro dospělou populaci, natož pro děti. Vakcíny jsou stále předmětem třetích fází klinických studií, které skončí až v příštím roce. Ze 14 milionů německých dětí jich bylo do dubna 2021 hospitalizováno s PCR pozitivitou 1200 (0,009 %), do 6. června to bylo 1603 dětí (0,01 %). Počty udávaných hospitalizací jsou však často nadsazené, protože děti bývají hospitalizovány z jiných příčin, a jen náhodně mají pozitivní PCR test. Podle izraelské studie se u jednoho z 3000-6000 mladých mužů ve věku 16-24 let objevila myokarditida, tedy zánět srdečního svalu (0,03-0,06 %).
Studie s vakcínou Pfizer byla provedena na 2220 dětech a mladistvých ve věku 12-15 let. Z této skupiny bylo 1118 dětí naočkováno a 1102 osob očkováno nebylo. U očkovaných osob se nevyskytl ani jeden případ onemocnění covid-19. U neočkovaných osob se vyskytlo 16 případů onemocnění covid-19. Relativní účinek vakcíny je tedy 100 %, hodně medializovaných a propagovaných. Méně se píše o absolutním účinku – tedy o tom, s jakou pravděpodobností bude mít covid-19 očkované a neočkované dítě. Zatímco absolutní riziko onemocnění u očkovaných dětí je 0 %, u neočkovaných to bylo 1,5 %. Absolutní redukce rizika (ARR) činila 1,5 % (přesněji procentního bodu). Očkováním se tedy riziko onemocnění snížilo o 1,5 %. U studie s Modernou to bylo dokonce jen 0,3 %. S pomocí ARR je možné vypočíst NNV (number needed to vaccinate), tedy počet dětí, které je nutné naočkovat, aby bylo zabráněno jednomu covidu-19 (s tím, že ve studii šlo o mírné průběhy). NNV vyšlo 67 (u Moderny dokonce 333). Tedy 67 dětí musí být naočkováno, aby se zabránilo jednomu případu covidu-19 s mírným průběhem. Po očkování mají děti celou řadu nežádoucích účinků – horečku, zimnici, vyčerpání, bolest svalů a kloubů.
V medicíně platí zásada „primum non nocere“ – především neuškodit. Celý rok se inspirujeme u německého Institutu Roberta Kocha. Řiďme se jejich názorem – očkujme rizikové děti, ale s případným plošným očkováním dětí počkejme, až budou k dispozici data o dlouhodobé bezpečnosti vakcín.