Zuzana Krátká, Václav Fejt, Radek Kučera, Tomáš Fürst, Hana Zelená
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2021; 160: 167-175
Obr. 1. Rozdělení výsledků VNT v jednotlivých skupinách pacientů
Každý sloupec představuje pacienty s daným množstvím protilátek. Výsledky VNT jsou barevně kódovány od negativní (tmavě modrá) po silně pozitivní (tmavě červená).
Jedním ze základních projevů adaptivní antiinfekční imunity je tvorba specifických protilátek. Jejich přítomnost můžeme detekovat v séru. Pozitivita slouží jako jedno z diagnostických kritérií potvrzujících prodělání virové nemoci, ale často i k potvrzení imunity vůči danému onemocnění. S příchodem onemocnění COVID-19 jako by tato učebnicová teze přestala platit. Mezi odbornou i laickou veřejností se stanovení protilátek a význam jejich přítomnosti opakovaně zpochybňují. V článku shrnujeme informace o imunitě po prodělané infekci virem SARS-CoV-2 a předkládáme výsledky vyšetřování protilátek ze čtyř českých laboratoří, které se jejich stanovení věnují déle než rok. Z našich dat vyplývá, že běžně dostupné diagnostické metody spolehlivě predikují výsledky virus neutralizačního testu, který je zlatým standardem stanovení imunity.
Od dob vzniku článku (od července 2021) se bohužel nepodařilo prosadit pozitivní výsledek protilátek za ekvivalent pozitivního PCR (z pohledu získané imunity), což považujeme za velké selhání odpovědných osob. V ČR do dnešního dne bylo potvrzeno 15,7 % populace s pozitivním PCR, což z nás činí jednu z nejpromořenějších zemí na světě a obecně se soudí, že osob, které prodělaly covid-19 je ve skutečnosti 2-3x více (a našly bychom je díky vyšetření protilátek). Ukazuje se, že po infekci získaná imunita je stejně, ne-li více, spolehlivá než imunita po očkování. Přesto jsou i nadále lidé po nemoci indikováni k očkování. Akceptací přirozeně získané antiinfekční imunity bychom výrazně zvýšili počet osob, které se podílejí společně s osobami očkovanými na kolektivní imunitě.