RNDr. Tomáš Fürst, PhD.
Dle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím byly všechny zdravotní pojišťovny požádány o data tímto textem:
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. žádám o poskytnutí údajů o počtu úmrtí Vašich pojištěnců v období od 1. 1. 2021 do současnosti rozdělených do následujících skupin:
1. pojištěnci, kterým byla aplikována alespoň jedna dávka vakcíny proti covid-19 („s vakcínou“)
2. pojištěnci, kterým nebyla aplikována žádná dávka vakcíny proti covid-19 („bez vakcíny“)
Data prosím uveďte podle věkových skupin: 0-11, 12-18, 19-29, 30-39, 40-49, 50-59, 60-69, 70-79, 80+. Data prosím uveďte jako souhrnná pro každý měsíc. Pro každý měsíc prosím dále uveďte celkový počet Vašich pojištěnců rozdělených do výše zmíněných skupin „s vakcínou“ a „bez vakcíny“ podle věkových skupin
Tato data jsme obdrželi od tří pojišťoven: Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), Oborová zdravotní pojišťovny (OZP) a Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny (ZPŠ). V tomto textu se zaměříme na data z VZP, protože je z těchto tří pojišťoven zdaleka největší. Data z ostatních dvou pojišťoven použijeme jen jako „sanity check“, že signál, který budeme popisovat, je skutečně přítomný ve všech třech datových sadách. Data z VZP jsou veřejně k dispozici zde.
Předem je třeba říct, že se jedná o jednu z nejdůležitějších datových sad od začátku epidemie. Strategie testování je totiž natolik proměnlivá a nyní natolik vychýlená „ve prospěch“ neočkovaných, že prakticky nemá smysl sledovat počty „nově nakažených“, počty „hospitalizovaných s covidem“, ani počty „úmrtí s covidem“. Všechna tato data, která sbírá ÚZIS, jsou zatížena vychýleným systémem sběru. Proto je dobré se dívat na data o celkových úmrtích, pokud možno rozklíčovaná dle věku a očkování. Taková data ÚZIS nemá, ale právě tato data jsme od VZP dostali.
Data z VZP obsahují celkem 69 705 úmrtí za prvních devět měsíců roku 2021. To přibližně odpovídá (přepočet trojčlenkou) 93 tisícům úmrtí za celý rok. Vzhledem k tomu, že v normálních letech u nás zemře ročně kolem 110 tisíc lidí, data z VZP obsahují většinu úmrtí, ke kterým u nás do konce září došlo. A to navzdory tomu, že VZP udává necelých 6 milionu pojištěnců. Nejedná se tedy o nějaký výběr (ve smyslu „sample“), jedná se o přímý pohled na většinu české reality.
V dalším budeme ignorovat skupiny pojištěnců do 30 let, protože jejich úmrtnost je zanedbatelná. Graf 1 ukazuje míru úmrtnosti pojištěnců VZP v jednotlivých měsících a jednotlivých věkových kategoriích, prozatím bez ohledu na vakcinační statut. Míra úmrtnosti je spočtena tak, že pro daný měsíc a danou věkovou kategorii vydělím celkový počet úmrtí počtem pojištěnců v dané věkové kategorii (ke konci měsíce) a toto číslo vynásobím 100 tisíci. Dále je v grafu pro každou věkovou kategorii znázorněna „baseline úmrtnost“, která vznikla tak, že jsem spočítal počet mrtvých v dané věkové kategorii za rok 2019, vydělil ho velikostí této věkové kohorty k 1.1.2020, výsledek vynásobil 100 tisíci a vydělil 12. Tato data pocházejí z ČSÚ.
Je vidět, že lednu, únoru a březnu (a částečně i dubnu) byla úmrtnost ve vyšších věkových kategoriích významně vyšší než historický průměr, protože tou dobou u nás běžela druhá a třetí vlna epidemie. Ovšem v letních měsících (květen–září) byla celková úmrtnost téměř přesně na historickém průměru. Výjimku tvoří nejstarší kohorta, kde je vidět mírná podúmrtnost patrně proto, že v předchozích vlnách epidemie (v roce 2020) dost lidí v tomto věku zemřelo. Vývoj v letních měsících dává smysl a odpovídá datům z ÚZISu, který během května–září hlásil jednotky covidových úmrtí denně, což je zanedbatelné.
Nesmírně zajímavé je však rozdělení všech téměř 70 tisíc úmrtí dle vakcinačního statutu. Upozorňuji, že za „očkovaného“ je pro účely tohoto reportu považován každý, kdo je po první dávce vakcíny a za „neočkovaného“ každý, kdo nedostal žádnou covidovou vakcínu. Míru úmrtí v daných věkových kohortách počítám tak, že pro daný měsíc, danou věkovou kategorii a daný vakcinační status vydělím celkový počet úmrtí průměrem počtu pojištěnců na začátku a konci měsíce v dané věkové kategorii s daným vakcinačním statutem. Výsledek pak násobím 100 tisíci. Tato metodika je zvolena proto, že očkování probíhalo dosti rychle a počet očkovaných (a neočkovaných) na začátku a konci měsíce se místy dosti dramaticky liší.
Graf 2 ukazuje úmrtnost očkovaných. Malé černé čárky na horním konci sloupců udávají odhad směrodatné odchylky úmrtnosti, tedy odmocninu z počtu mrtvých dělenou velikostí kohorty a násobenou sto tisícem.
V nejstarší věkové kohortě se úmrtnost držela pod historickým průměrem ve všech měsících. To je pravděpodobně dáno tím, že v této nejohroženější kohortě dost lidí zemřelo v roce 2020, tento efekt je tedy očekávaný. Zajímavé je, že v kohortě 70–79 vyskočila úmrtnost očkovaných vysoko nad baseline v lednu a únoru, ale potom se držela systematicky pod historickým průměrem. Ve věkové kohortě 60–69 je efekt podobný, ovšem zlom od nadúmrtí k podúmrtím nastává o měsíc později.
Nejzajímavější je ovšem pohled na úmrtnost mezi neočkovanými (Graf 3)
Úmrtnost neočkovaných je ve všech věkových kategoriích a všech měsících výrazně nad historickým průměrem. Paradoxně, v kohortě 70–79 je úmrtnost očkovaných v lednu a únoru vyšší než úmrtnost neočkovaných, což je velmi překvapivé. Ovšem nejzajímavější je, že zejména v letních měsících, kdy se na covid téměř neumíralo, je úmrtnost neočkovaných dramaticky nad historickým průměrem (v kohortách 60–79 přibližně dvojnásobná) a tedy i dramaticky nad úmrtností očkovaných. Zejména v kohortách 60–80+ je vidět, že rozdíl v úmrtnosti mezi očkovanými a neočkovanými je nejvýraznější právě v letních měsících, kdy se na covid téměř neumíralo.
V takových chvílích se na Valašsku říká: „Tož včíl mudrujte“.