Michal Koutný, Tomáš Fürst
Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) už poměrně dlouho vydává týdenní přírůstek počtu nákaz novým koronavirem. Součástí těchto dat je i rozdělení, jakou část z počtu nových nákaz tvoří neočkovaní, lidé s nedokončeným očkováním, plně očkovaní, či očkovaní s posilující dávkou. Doposud tuto statistiku nemělo smysl sledovat, zejména kvůli nekonsistentní strategii testování. Lidé očkovaní na rozdíl od lidí neočkovaných se pro přístup na veřejná místa, jako kadeřnictví, restaurace apod. nemuseli testovat. Logicky, kde netestujeme, tam virus nenajdeme. I když se v listopadu 2021 rozběhlo testování zaměstnanců na pracovišti, očkovaní byli z této povinnosti vyňati. To už ale nově neplatí, jelikož od 17. ledna se dle nařízení ministerstva zdravotnictví musejí testování podrobit úplně všichni, včetně těch, kteří jsou očkovaní či nákazu prodělali. Z bezpředmětné statistiky o rozdělení nákaz koronavirem se najednou stává statistika poměrně zajímavá. Podívejme se na následující dva grafy.
V levém grafu vidíme týdenní incidenci nových nákaz (tedy bez reinfekcí) u lidí ve věku 18–64 let ve dnech od 17.1.–30.1. rozdělenou na dva tábory. Lidi neočkované (modrý sloupec), kteří nedostali ani jednu dávku vakcíny, a lidi očkované (oranžový sloupec), kteří mají dokončené očkování, případně už mají i posilující dávku. Z populace jsou tedy vyňati „rozočkovaní“ lidé, protože adekvátně nezapadají ani do jedné skupiny. Nejedná se o absolutní přírůstky, ale incidence je vypočtena na 100 tisíc lidí v dané skupině, takže k relativní velikosti očkované i neočkované skupiny. V pravém grafu vidíme opět stejná data, tentokrát ale incidenci rozdělenou na specifické věkové skupiny. Data o počtu nakažených pocházejí z ÚZISu [1], data o počtu vakcinovaných lidí ze stránek ministerstva zdravotnictví [2] a počet nenaočkovaných lidí byl dopočten z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) o věkovém rozložení obyvatelstva k 31. 12. 2020 [3]. Novější data o věkovém rozložení nejsou k dispozici. Věkové kategorie byly zvoleny tak, abychom porovnali lidi v aktivním věku, u kterých je předpokládáno, že pracují, a tudíž jsou na pracovišti testováni ve stejné míře. Černé úsečky v jednotlivých sloupcích reprezentují trojnásobek směrodatné odchylky na každou stranu. Skutečná hodnota incidencí se nachází někde v intervalu vymezeném černou úsečkou, a to s 99,7% pravděpodobností.
Data nám momentálně říkají, že pravděpodobnost nákazy očkovaných a neočkovaných lidí v aktivním věku je prakticky stejná. Jinými slovy, člověk bez vakcíny chytí virus s velmi podobnou pravděpodobností, jako člověk očkovaný. Neočkovaní jsou už půl roku vyřazeni ze společnosti, bez možnosti si zajít do divadla, restaurace, nebo do kadeřnictví nechat se ostříhat. Na základě čeho? Na základě tvrzení, že jsou z hlediska šíření nákazy rizikovější než očkovaní. Výše uvedené grafy jasně ukazují, že toto zdůvodnění je v rozporu s daty.
V grafech si též můžeme všimnout, že do 44 let je nákaza pravděpodobnější u očkovaných než u neočkovaných. Jedno z možných vysvětlení je rozdílné chování obou skupin, jelikož neočkovaní stále nesmějí do společnosti, tudíž mají méně příležitostí se nakazit. Toto ovšem nevysvětluje, proč se tento efekt ve věkových skupinách od 45 let obrací. Dále je možné, že jsme skutečně plošnou vakcinací poškodili adaptivní imunitu mladých lidí a očkování skutečně pomáhá pouze starším ročníkům, kde už adaptivní imunita jde spíše do pozadí. Na základě dat z Dánska, kde vakcína má po určité době dokonce negativní účinnost [4], se už toto tvrzení nezdá nijak přitažené za vlasy. Je ovšem též možné, že u starších neočkovaných lidí je větší pravděpodobnost hospitalizace kvůli nákaze. A vzhledem k tomu, že v nemocnici se na infekci koronavirem určitě přijde, mohou být data vychýlena tímto směrem. Také může hrát roli, že používáme rok staré věkové rozložení populace. Přesnější a současná věková struktura by mohla částečně rozdíly v incidencích stáhnout, ne ovšem kompletně. Bohužel lepší věková sada není momentálně k dispozici. Klamavá může být i samotná klasifikace nákaz, jelikož se může stát, že se jedinec naočkuje v momentě, kdy mu bylo například 29 let. O rok zestárne a nakazí se už když mu je 30 let. Tento člověk může být poté veden v databázi jako naočkovaný ve věkové kategorii 25–29 let, nicméně nakažený v kategorii 30–34 let. I toto může způsobit v datech neplechu. Krom klasifikace nákaz můžou klamat i vykázaná očkování, jelikož existují stovky lidí, u kterých je vykázáno, že dostali druhou dávku amerického Janssena (jedno-dávkové vakcíny) a tisíce lidí, kteří ji údajně dostali jako posilující dávku (navzdory tomu, že se tato vakcína jako posilující nepoužívá). Tato zjevná chyba v datech podněcuje další otazníky, kde ještě se nachází další nesrovnalosti této datové řady, která je klíčová pro adekvátní analýzu dat.
Proč se ale výše zmíněný efekt neprojevil v grafech dříve? Jak jsem zmiňoval na začátku, očkovaní byli z většiny testování vyňati a kde se netestuje, virus nenajdeme. Nově máme ale data, která už se dají použít pro adekvátní analýzu. Nerovnoměrnosti v incidencích rovněž nejsou způsobeny malým datovým souborem, jelikož epidemie se šíří komunitně a díky omikronu nám přibývají desetitisíce nových případů. Není jasné, zdali by tento efekt byl vidět i v podzimní vlně, kterou způsobila mutace delta. Očkovaní sice též tvořili významnou část denních přírůstků, nicméně incidence není možné adekvátně porovnat kvůli nekonsistentní strategii testování, která na podzim panovala.
Cílem tohoto textu je poukázat na nesmyslnost covid pasů a opatření diskriminující neočkované. Z neočkovaných se stal laciný boxovací pytel, do kterého si neodpustí ránu například ani premiér [5] či nejeden ministr [6] nebo ministryně [7]. Navzdory slovům dnes již bývalého ministra Vojtěcha se nejedná o epidemii neočkovaných a bohužel, jak je vidno v datech, bezinfekčnost očkovaných je mýtus, který je třeba co nejdříve opustit. Můžeme si ale položit otázku, proč podmiňujeme život ve společnosti vakcínou proti variantě viru, která ve společnosti už poměrně dlouho necirkuluje a která nechrání proti nákaze ani jejímu šíření.
Covid pasy založené na bezinfekčnosti očkovaných jedinců nejsou založené na racionálních a logických argumentech. Vyřazení neočkovaných ze společnosti nemá oporu v datech. V momentě, kdy jsme začali obě skupiny testovat stejně, incidence se vyrovnaly. Je na čase, abychom přestali dělit lidi na očkované a neočkované a společně se postavili pandemii, a ne sobě navzájem. Samotná existence covid pasů dále jen rozděluje společnost a čím dříve odstraníme tato diskriminační a nelogická opatření, tím lépe.
Odkazy:
[1] https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/api/v2/covid-19
[2] https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr
[3] https://www.czso.cz/csu/czso/vekove-slozeni-obyvatelstva-2020
[4] https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.12.20.21267966v2
[5] https://ne-np.facebook.com/CeskaKotlinaMaVlast/videos/4765060620217479/