Blog - Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků

Zvýrazněno

Opomenuté aspekty hodnocení nejnovějších trendů ve vývoji počtu narozených dětí a plodnosti

Ondřej Vencálek

V uplynulých přibližně dvou týdnech proběhla čilá debata o vývoji počtu narozených dětí a plodnosti v České republice v posledních letech. Zkusím nejprve tuto debatu krátce rekapitulovat a poté poukázat na některé zatím opomíjené aspekty této problematiky. Zejména se zaměřím na hodnocení roku 2021 jako roku s (výrazně) zvýšenou plodností, po níž by bylo možné očekávat pokles („návrat k průměru“). Zjistíme totiž, že plodnost nebyla zvýšená až tak výrazně, jak se může na první pohled zdát. Překvapivě důležitou roli totiž hraje skutečnost, že v roce 2021 proběhlo sčítání lidu.

Rekapitulace únorové debaty o vývoji počtu narozených dětí a plodnosti

Debatu o vývoji počtu narozených dětí (a potažmo plodnosti) v ČR odstartoval článek Tomáše Fürsta z 6. února 2023, v němž se autor pozastavuje nad „skokovým desetiprocentním poklesem počtu narozených dětí“ v roce 2022 oproti roku 2021. Dále upozorňuje na „velmi dramatický pokles počtu narozených dětí i v mnoha jiných zemích“ a zamýšlí se nad možnými příčinami poklesu. Ty je podle Fürsta „třeba hledat v něčem, co nastalo na jaře roku 2021“. Možnou souvislost nachází v časové koincidenci s počátkem očkování: „Data z ostatních zemí ukazují přesně stejnou časovou souvislost – pokles porodnosti nastává asi devět měsíců po začátku očkování věkové kohorty rodičů.“ Zcela správně upozorňuje, že může jít o souběh čistě náhodný, zároveň však nenachází evidenci pro jiné vysvětlení pozorovaných změn a vybízí proto k důkladnému zkoumání příčin poklesu počtu narozených dětí.

Reakcí na výše uvedený článek byl text Petra Koubského z 15. února 2023 v Deníku N. Koubský v něm zcela správně poukazuje na zjevnou slabinu Fürstovy úvahy, která spočívá v práci s absolutními počty narozených dětí bez zohlednění četnosti a věkové struktury populace žen v reprodukčním věku (15 až 49 let). Tvrdí, že „pokles počtu nově narozených dětí je nesporný, ale k jeho vysvětlení stačí vzít v úvahu, jak klesá počet žen v reprodukčním věku, další mechanismy nejsou nutné.“ Článek je shrnut tvrzením, že „K vysvětlení [současných] populačních trendů postačují známé a prozkoumané faktory, žádný nový se neprojevuje“. Svá tvrzení dokládá vývojem jednoho z demografy používaných ukazatelů plodnosti („intenzity rození dětí“), tzv. úhrnné plodnosti. K této míře se v následujícím textu budeme opakovaně vracet.

Třetí text publikovaný na stránkách skupiny SMIS je datován 17. února 2023 a má formu rozhovoru imunoložky Zuzany Krátké s demografkou Klárou Hulíkovou Tesárkovou. Ta zopakovala potřebu pracovat nikoliv přímo s počty narozených dětí, ale s mírami plodnosti, které zohledňují počet a věkové složení populace žen v reprodukčním věku: „Pro možné analýzy souvislostí mezi plodností a jakýmikoli možnými faktory je zcela nutné pracovat s intenzitami očištěnými od strukturálních vlivů, protože struktura populace a počty žen jsou zde jednoznačně rušivým faktorem zkreslujícím celé vyznění tématu.“ Pokles počtu narozených dětí Hulíková Tesárková vysvětluje strukturální změnou populace, která je „logickou, plně předvídatelnou a hlavní příčinou pozorovaného poklesu.“ O roku 2021, kdy „došlo nejen v ČR, ale i v jiných evropských státech ke zvýšení úrovně plodnosti, tedy kdy se zvýšil průměrný počet živě narozených dětí na ženu“, hovoří jako o výjimečném. Uvádí: „Pokud by nedošlo k výjimečnosti roku 2021, tak i v něm by nastal další pokles počtu živě narozených dětí o několik tisíc (mezi roky 2019 a 2020 byl pokles o více než 2 tisíce) a pokračující pokles v roce 2022 by nebyl tak mimořádně působící.“

Zatím poslední text zveřejnil na stránkách skupiny SMIS 19. února 2023 Arnošt Komárek. V tomto textu vypočítává meziroční změnu počtu narozených pro jednotlivé měsíce a dochází k závěru, že „S ohledem na bezprecedentní skokovou změnu v porodnosti pozorovanou z měsíce na měsíc (po očištění o sezónnost) se však důvodně domnívám, že ji nelze vysvětlit běžným demografickým vývojem, ale musí jím být nějaká téměř jednorázová událost.“

Proč je rozumné pracovat spíše s mírami plodnosti než přímo s počty narozených

Počet narozených dětí za určité období (např. daný kalendářní rok) na určitém území (např. v daném státě) je zásadním způsobem ovlivňován počtem obyvatel žijícím v daném čase na tomto území. Podstatné je rovněž věkové složení obyvatelstva – počet narozených dětí je těsněji spjat s počtem žen v reprodukčním věku (15-49 let) než s celkovým počtem žen, respektive celkovým počtem obyvatel. Vztáhneme-li počet narozených dětí k počtu žen v reprodukčním věku, získáme míru plodnosti, tedy ukazatel, který vypovídá o „intenzitě“, s jakou ženy v dané (časově a prostorově určené) populaci rodí děti. Demografové používají různé míry plodnosti, přičemž společné těmto mírám je to, že počty narozených dětí vztahují k počtům obyvatel, typicky při zohlednění věku těchto obyvatel.

Jednou z nejčastěji používaných měr plodnosti je tzv. úhrnná plodnost, která představuje „průměrný počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly během jejího reprodukčního věku (15–49 let) neměnné.“, viz Metodické poznámky k Demografické příručce ČR 2021. Úhrnná plodnost se vypočítává jako součet věkově specifických měr plodnosti.

Co má vliv na to, s jakou intenzitou se děti rodí? Co ovlivňuje plodnost? Odpovědi hledáme jednak v prostorovém srovnání měr plodnosti (v daném čase), ale také hodnocením vývoje měr plodnosti na daném území v čase.

Vývoj úhrnné plodnosti v ČR od 90. let 20. století

Zaměříme-li se vývoj plodnosti v České republice od 90. let 20. století, budeme pozorovat její nárůst až k rekordně vysokým hodnotám z roku 2021. V tiskové zprávě Českého statistického úřadu (ČSÚ) ze dne 15. prosince 2022 se uvádí: „Díky nárůstu intenzity plodnosti v posledních jedenácti letech se Česko v roce 2021 zařadilo k zemím s nejvyšší úrovní úhrnné plodnosti v Evropě. Průměrný počet dětí na jednu ženu u nás dosáhl 1,83 a byl nejvyšší od roku 1992.“ Tuto zprávu převzala ČTK [1] a nejsledovanější veřejnoprávní [2, 3, 4] i komerční média [5, 6, 7]. Česká televize ke zprávě připojila také graf vývoje úhrnné plodnosti.

Obrázek 1: Vývoj úhrnné plodnosti v ČR v letech 2011-2021. Data: ČSÚ; graf formátován dle [2].

Z tohoto grafu je dobře patrné, že v roce 2021 došlo k značně velkému zvýšení úhrnné plodnosti. Zatímco ve čtyřech předešlých letech byly hodnoty stabilní (1,69 v roce 2017 a 1,71 v následujících třech letech), v roce 2021 byla hodnota úhrnné plodnosti 1,83. Ponechme nyní stranou skutečnost, že díky omezení hodnot vykreslených na svislé ose (1,3 až 1,9 dětí na ženu) se změny hodnoty zdají „dramatičtější“, než kdyby svislá osa začínala hodnotou nula. Meziroční nárůst z hodnoty 1,71 na hodnotu 1,83, tj. nárůst o cca 7 %, je v posledních 10 letech největší a budí tudíž pozornost. Co je jeho příčinou? Než se pustíme do spekulací, podívejme se do dat trochu blíže.

Vývoj počtu narozených dětí a počtu žen v reprodukčním věku („záhada mizejících žen“)

Pro výpočet úhrnné plodnosti jsou zásadní údaje o počtu živě narozených dětí, věku jejich matek a počtu žen v daném věku. Potřebné údaje najdeme v Demografické příručce, kterou každoročně publikuje ČSÚ. V současné době je k dispozici demografická příručka za rok 2021, která byla publikována 31.1.2023.

Jak se dá očekávat, k výpočtu „intenzity rození dětí“ je třeba znát především počty narozených dětí. Celkové počty narozených dětí můžeme zjistit hned z několika různých tabulek demografické příručky, např. z tabulky 1-5a Přirozený pohyb obyvatel na území Česka v letech 1919–2021 (absolutní údaje). Tyto počty jsou znázorněny na obrázku 2.

Počty (živě) narozených se v posledních několika letech (od roku 2015) pohybují v rozmezí 110 až 115 tisíc. Meziroční změny počtu narozených v těchto letech nepřekračují 2 procenta (v letech 2015 až 2021 představují postupně +0,8, +1,7, +1,5, -0,3, -1,6, -1,8 a +1,4 procent).

Obrázek 2: Vývoj počtu živě narozených dětí a počtu žen v reprodukčním věku v letech 1951 – 2021. Data: ČSÚ.

Zabývejme se nyní počtem žen v reprodukčním věku. Vyjdeme z tabulky 1-11 Ženy ve věku 15–49 let podle jednotek věku v letech 1920–2021 (stav k 1. 7.), kde pro jednotlivé roky nalezneme i celkový počet žen ve věku 15-49 let. A zde nás čeká možná velké překvapení. Jak je patrné z obrázku 2 (povšimněme si prudkého poklesu červené čáry na jejím konci), mezi roky 2020 a 2021 došlo k největšímu poklesu počtu žen v reprodukčním věku za období od roku 1951.

Počet žen v reprodukčním věku uváděný v datech ČSÚ poklesl mezi roky 2020 a 2021 o 83 471, tj. přibližně o 3,5 %. Nejde přitom jen o rozdíl mezi nejstarší generací 49letých, která v roce 2020 čítala 73 617 (a která už se v roce 2021 nezapočítává, protože přesáhla vymezené věkové rozmezí), a nejmladší generací 15letých, která v roce 2021 čítala 51 023 žen. Pokud by byly všechny ostatní věkové skupiny stabilní, představovala by tato generační obměna úbytek o velikosti 73 617 – 51 023 = 22 594. Navíc by šlo o úbytek v „okrajových“ věkových skupinách, kde je plodnost dosti nízká, a na úhrnnou porodnost by tato samotná změna měla jen omezený vliv. Jenže došlo (alespoň formálně) k výraznému „úbytku“ žen i ve většině dalších věkových kohort. V každé z věkových skupin 31 až 39 let šlo o pokles o 4 až 5 procent. Opět zdůrazněme, že nejde o efekt různě populačně silných ročníků, neboť zde srovnáváme ve dvou po sobě jdoucích letech velikost „stejné“ skupiny. K výrazné změně došlo například ve skupině 30letých žen (k 1.7.2020) čítající 68 414 žen. Tato skupina tvoří „základ“ skupiny 31letých žen v roce následujícím (k 31.7.2021), v něm však skupina 31letých čítá jen 65 419 žen. Za rok se tedy někde „ztratilo“ jen v této věkové skupině téměř 3 tisíce žen, tj. skoro 4,4 %. Celkově se skupina 15-48 letých z roku 2020 za rok zmenšila o 60 877 žen, tj. o téměř 2,6 %.

Počet žen v reprodukčním věku a sčítání lidu („rozluštění záhady mizejících žen“)

Výše uvedený „úbytek“ počtu žen v reprodukčním věku samozřejmě v žádném případě nepředstavuje skutečný úbytek, ale je dán tím, že v roce 2021 proběhlo v ČR sčítání lidu, domů a bytů. Počty žen v jednotlivých věkových skupinách jsou totiž ve skutečnosti jen odhadovány. V roce 2021 došlo k bezprecedentní úpravě odhadu počtu žen v reprodukčním věku, jak je vidět z obrázků 3 a 4.

Obrázek 3: Meziroční procentuální změna počtu žen v reprodukčním věku. Data: ČSÚ.

Z obrázku 3 je patrné, že k takto dramatickému „poklesu“ počtu žen v reprodukčním věku předtím nikdy nedošlo. Pokles o více než jedno procento byl zaznamenán ještě v letech dvou předešlých sčítání lidu, tj. v letech 2001 (o 1,0 %) a 2011 (o 1,4 %). O to více vynikne mimořádnost poklesu v roce 2021 (o 3,5 %).

Meziroční změna počtu žen v reprodukčním věku pozorovatelná na obrázku 3 je z velké části dána nestejnou velikostí nastupující generace (15letých žen) a skupiny, která reprodukční věk opouští (49 let). Nejde však jen o tuto změnu. Vlivem přeshraniční migrace a (v malé míře) také úmrtnosti se mění také velikost skupiny žen, které žijí v České republice a zůstávají v reprodukčním věku (věk 15-48 let, v následném roce 16-49 let). Velikost těchto změn je zachycen na obrázku 4.

Obrázek 4: Meziroční procentuální změna v četnosti skupiny žen, které zůstávají v reprodukčním věku. Data: ČSÚ.

Z obrázku 4 je patrné, že odhady počtu žen v reprodukčním věku se výrazně upravovaly prakticky při každém sčítání lidu, a to směrem dolů (počet zjištěný sčítáním byl vždy menší, než byl odhad v předchozím roce). Největší korekce byla provedena při sčítání 2021. Po odhlédnutí od přirozeného stárnutí populace šlo o přibližně 2,6% „pokles“ (opravu). Druhá největší oprava (z roku 1970) byla poloviční (o 1,3 %).

Za povšimnutí stojí také skutečnost, že v období mezi posledními sčítáními (2012 až 2020) byly prováděny „aktualizace“ odhadu počtu žen v reprodukčním věku vždy směrem nahoru, a to až o 0,5 % ve všech třech letech před sčítáním. Celkově se tak za roky 2012 až 2020 skupina žen v reprodukčním věku „zvětšila“ o 56 079 osob, aby byla následně v roce 2021 o 60 877 osob „zmenšena“.

Změna plodnosti mezi roky 2020 a 2021

Z výše uvedeného vyplývá, že k velkému zvýšení úhrnné plodnosti mezi roky 2020 a 2021 došlo zřejmě do značné míry díky „aktualizaci“ (snížení) odhadu počtu žen v reprodukčním věku.

Jak moc se tato skoková změna promítla do výpočtu úhrnné plodnosti? Záleží na tom, jak se postavíme k velké diskrepanci v odhadech velikosti věkových kohort před a po sčítání lidu 2021. Skokovou změnu (emigrace či úmrtí desítek tisíc žen v této skupině během jediného roku) nepovažuji za věrohodné vysvětlení.

Věřím, že výsledky ze sčítání lidu jsou nejlepšími dostupnými odhady pro rok 2021 a skutečná hodnota úhrnné plodnosti se tedy v roce 2021 opravdu pohybovala kolem hodnoty 1,83. Při vyloučení výše uvedené reálné skokové změny to ale znamená, že v letech bezprostředně předcházejících byl odhad počtu žen v reprodukčním věku mírně nadhodnocen, a úhrnná plodnost tedy byla mírně podhodnocena.

Vzhledem k výše uvedené „bilanci“ za roky 2012 až 2020, kdy bylo ke skupině žen v reprodukčním věku postupně přičteno přibližně 56 tisíc osob a následně bylo v roce 2021 přibližně 61 tisíc osob odečteno, se jeví jako rozumné počítat s nulovou bilancí za roky 2012 až 2020 a jednotlivé skupiny nechat „stárnout“, ale nijak je nezvětšovat ani nezmenšovat. Skok v roce 2021 v počtu žen v reprodukčním věku pak nebude tak dramatický.

Takto odhadnuté počty žen v reprodukčním věku následně použijeme k standardnímu výpočtu úhrnné plodnosti za roky 2011 až 2021. K výpočtu dále použijeme údaje o počtu živě narozených dětí podle věku matky, které v Demografických ročenkách ČR publikuje pravidelně ČSÚ. Konkrétně vycházíme z tabulek D.04 Živě narození podle věku matky, legitimity a pořadí narození.

Výsledný odhad vývoje úhrnné plodnosti v ČR v letech 2011 až 2021 je zobrazen na obrázku 5 zeleně, červená linka ukazuje původní, oficiálně publikované hodnoty.

Obrázek 5: Vývoj úhrnné plodnosti v ČR v letech 2011 až 2021 dle oficiálních údajů ČSÚ (červeně) a po přepočtu na základě údajů ze sčítání lidu 2021 (zeleně). Data: ČSÚ.

Je třeba si uvědomit, že oficiálně uváděné hodnoty úhrnné plodnosti byly publikovány postupně v jednotlivých letech mezi sčítáními lidu, kdy statistici upravovali odhady počtu žen v reprodukčním věku. Při posledním sčítání lidu (2021) se však ukázalo, že tyto odhady byly značně nadhodnocené a skutečná úhrnná plodnost byla tudíž zřejmě větší, než bylo oficiálně publikováno.

To znamená, že oproti roku 2020, v němž byla oficiálně uváděna úhrnná plodnost 1,71 dítěte na ženu, opravdu došlo v roce 2021 ke zvýšení úhrnné plodnosti, ale změna ve skutečnosti nebyla tak dramatická, jak by se z oficiálních dat (uvádějících hodnotu 1,83 za rok 2021) mohlo zdát.

Jak postupovat při hodnocení dat za rok 2022 – „průměrná“ hodnota může být dosti matoucí pojem

Při hodnocení nejnovějších dat je třeba si uvědomit, že oficiálně publikované hodnoty úhrnné plodnosti před rokem 2021 na jedné straně a její hodnoty z roku 2021 a dalších let na straně druhé jsou (resp. budou) obtížně srovnatelné, protože v roce 2021 došlo k bezprecedentně velké úpravě odhadu počtu žen v reprodukčním věku, přičemž z těchto aktuálních hodnot budou zřejmě vycházet i odhady v letech následujících.

Nejnovější čísla o počtu narozených dětí jsou měsíční údaje za první tři čtvrtletí (tedy leden až září) roku 2022. Ty jsou k dispozici od 12. 12. 2022 na stránce ČSÚ v tabulce Tab. 1 Počet a pohyb obyvatel České republiky v letech 1992–2022: absolutní údaje (roční, čtvrtletní, měsíční). Měsíční počty za celý rok 2022 by měly být publikovány přibližně za měsíc, přesněji 21. března 2023, detailnější data o věku matek narozených dětí pak v říjnu 2023, kdy vyjde Demografická ročenka ČR – 2022.

Data publikovaná ČSÚ jsou přebírána do mezinárodní databáze Human Fertility Database. Nejnovější měsíční počty narozených v ní najdeme v sekci Short-Term Fertility Fluctuations v tabulce pro ČR obsahující neupravená zdrojová data Crude data. Počty živě narozených dětí pak slouží k odhadu úhrnné plodnosti. Jelikož počet narozených dětí závisí mj. na ročním období (jsou měsíce, kdy se pravidelně rodí dětí více), jsou k dispozici i odhady měsíčních hodnot úhrnné plodnosti očištěné od tohoto vlivu, které lépe slouží k posuzování dlouhodobých trendů. Pokud by se naplnil odhad, který na základě měsíčních odhadů úhrnné plodnosti publikovaných na stránkách Human Fertility Database uvádí ve svém článku Koubský, tedy pokud by hodnota úhrnné plodnosti klesla v roce 2022 na 1,65, šlo by pokles, který je rozhodně hoden naší pozornosti. Proč si to myslím? Ať už vyjdeme z oficiálně publikovaných (neaktualizovaných) odhadů úhrnné plodnosti, nebo z aktualizovaných hodnot, jde o poměrně zásadní změnu trendu ve vývoji úhrnné plodnosti. Ta od roku 2011 až do roku 2021 rostla. V roce 2022 pak zřejmě došlo k poklesu, a to ne zcela zanedbatelnému. Ilustrujeme tuto změnu na obrázku 6.

Obrázek 6: Úhrnná plodnost v ČR 2011-2021 (přepočítané hodnoty) a predikce pro rok 2022. Hodnoty na základě dat ČSÚ za roky 2011-2021 spočítal O. Vencálek, predikce na rok 2022 je odhadem na základě měsíčních dat Human Fertility Database.

V diskusi o vývoji úhrnné plodnosti po roce 2021 je klíčové hodnocení hodnoty z roku 2021. Pokud bychom připustili, že tato hodnota byla mimořádně vysoká, bylo by možno v následujícím roce (2022) očekávat mírný pokles (princip „návratu k průměru“). Zde jsme však ukázali, že nárůst úhrnné plodnosti v roce 2021 extrémní nebyl. Možná, že expertně můžeme mírný pokles v roce 2022 předjímat (zejména, když už průběžná data tuto „predikci“ potvrzují), těžko by však někdo z dat do roku 2021 predikoval pokles o více než několik setin (modely, které po sérii rostoucích hodnot „predikují“ výraznější pokles vznikají často až poté, co k poklesu opravdu došlo).

Pro úplnost dodejme, že hodnota 1,65 je pouze „predikcí“ a není zcela zřejmé, nakolik je tato predikce ovlivněna skokovou změnou odhadu počtu žen v reprodukčním věku v roce 2021. Dokonce i hodnoty měsíční úhrnné plodnosti za měsíce, pro něž už jsou počty narozených známy (byť jde o předběžné údaje), jsou totiž netriviálními odhady. Jejich autoři při jejich výpočtu nepočítají s detailními daty propojujícími počty narozených dětí s věkem jejich matek, jak je uvedeno na str. 7 v metodologické poznámce k těmto datům.

Za pozornost stojí ještě jedna poněkud nečekaná nesnáz. Jde o interpretaci pojmu „průměrná hodnota“. Ve svém výše citovaném článku Petr Koubský uvádí: „Každopádně lze konstatovat, že rok 2022 není z hlediska úhrnné plodnosti nijak výjimečný, v rámci uplynulého desetiletí se jeví jako průměrný.“ Pokud se na zjištěné hodnoty úhrnné plodnosti pohybující se v rozmezí 1,43 až 1,83 budeme dívat bez jejich časového uspořádání, pak dojdeme k závěru, že hodnota 1,65 je „průměrná“. Zde ale hodnotíme vývoj úhrnné plodnosti v čase. Pokud by šlo o ustálený proces, který osciluje kolem jakési „průměrné hodnoty“, i v tom případě by pojmenování hodnoty 1,65 jako „průměrná hodnota“ bylo v pořádku. Zde však o ustálený proces nejde. Těžko budeme hledat někoho, kdo by trend v letech 2011 až 2021 označil za „konstantní“. Spíše se shodneme na tom, že byl rostoucí. V situaci, kdy pozorujeme rostoucí trend a následný pokles z nejvyšší dosažené hodnoty na hodnotu „průměrnou“, je závěr „Rok 2022 […] byl z hlediska úhrnné plodnosti průměrný.“ zavádějící.

Ze stejného důvodu považuji v Koubského článku za matoucí graf znázorňující krátkodobé fluktuace plodnosti v Česku. I zde je totiž opominuta časová posloupnost zjištěných hodnot. Jen velmi pozorný čtenář si všimne, že „podprůměrné hodnoty“ byly zjištěny převážně v první části sledovaného období, zatímco ty nadprůměrné v části druhé, po níž následuje již zmiňovaný „průměrný rok 2022“.

Koubský na základě toho, že hodnoty úhrnné plodnosti v roce 2022 byly průměrné, vyvozuje tyto závěry: „Nic nenasvědčuje, že by se během něj [roku 2022] projevovaly atypické efekty snižující plodnost. Pokles počtu nově narozených dětí je nesporný, ale k jeho vysvětlení stačí vzít v úvahu, jak klesá počet žen v reprodukčním věku, další mechanismy nejsou nutné.“ Ve své analýze jsem ukázal, že pokud v roce 2022 došlo k poklesu úhrnné plodnosti na hodnotu 1,65 (či podobně nízkou), je třeba nebrat tento pokles na lehkou váhu, ale pátrat po jeho příčinách.

Stojí za to zopakovat, že úhrnná plodnost je charakteristika intenzity rození dětí a je konstruována tak, aby se na ní neprojevovaly strukturní změny v populaci, tedy aby se „odfiltroval“ vliv měnícího se počtu a věkové struktury žen v reprodukčním věku, kteréžto faktory jsou bezesporu hlavními determinantami počtu narozených dětí. Jestliže tedy dochází ke změně trendu ve vývoji tohoto ukazatele (např. mění-li se trend z rostoucího na klesající), je potřeba takovémuto jevu věnovat pozornost. To platí zejména, pokud se potvrdí, že tato změna je výrazná.

Závěr

Svým příspěvkem jsem měl ambici upozornit zejména na následující aspekty hodnocení nejnovějších údajů o počtu narozených dětí a jeho determinantách:

V diskusi o vývoji úhrnné plodnosti po roce 2021 je klíčové hodnocení hodnoty z roku 2021. Ukázali jsme, že v roce 2021 došlo k méně extrémní odchylce ve vývoji úhrnné plodnosti, než by se mohlo z oficiálních dat zdát. Změna, ke které došlo v oficiálně publikovaných odhadech úhrnné plodnosti mezi lety 2020 a 2021, je do značné míry dána bezprecedentně velkou opravou odhadu počtu žen v reprodukčním věku po proběhlém sčítání lidu.
Pokud by hodnota úhrnné plodnosti klesla v roce 2022 na 1,65, jak bylo predikováno z měsíčních dat Human Fertility Database, šlo by o pokles, který je rozhodně hoden naší pozornosti. Jde o výraznou změnu trendu, jejíž příčiny by měly být odhaleny.
K hodnocení vývoje úhrnné plodnosti je třeba přistupovat jako k hodnocení trendu a jeho změn, nikoliv jako k hodnocení ustáleného procesu. Označení hodnoty jako „průměrné“ může být při takovéto analýze silně matoucí.

CDC těhotné myšlenkami

Tomáš Fürst

Americké Center for Disease Control bývalo hvězdou na nebi veřejného zdravotnictví. Kdysi dávno jsem tam zavítal v rámci exkurse, kterou pro nás v USA pořádala Fulbrightova komise, a byl jsem nadšen z tehdejšího ředitele Toma Friedena. Dokonce jsem ještě našel i text, ve kterém se o návštěvě Atlanty v roce 2014 zmiňuju.

Co se dá dělat, časy se mění. Během epidemie se CDC stalo gejzírem dezinformací, manipulací a ohavného marketingu experimentální genové terapie. Nad některými výstupy ze CDC skutečně zůstával rozum stát, přečtěte si například zde, za co jsem pro tento úřad nedávno navrhoval Lysenkovu cenu.

Snad aby CDC potvrdilo svůj definitivní rozchod s realitou, změnili tamní experti nedávno své doporučení ohledně „očkování“ těhotných žen covidovou vakcínou. Jestli si myslíte, že konečně dostali rozum a přestali experimentální genovou terapii těhotným doporučovat, tak jste na omylu.

Ve svém doporučení změnili slovní spojení „těhotné ženy“ na „těhotné osoby“:)

Jen tak dál. Aspoň začne více lidí chápat, jaký mají tato doporučení vztah k realitě.

A Czech Awakening

Tomáš Fürst

On November 20, 2023, the Czech Republic joined the growing list of countries that are holding parliamentary discussions, inquiries, and investigations on the COVID response of their governments. On that day Mr. Vladimir Zlinsky – a MP for the opposition party Freedom and Direct Democracy – organized a parliamentary hearing “COVID-19 vaccines – the current view” to which he invited experts from both sides of the COVID debate “front line”.

As expected, the representatives of the official government line refused to participate and exerted pressure on the speaker of the Parliament to cancel the event. The speaker distanced herself from the meeting but refused to cancel it, having correctly stated that it is outside her competencies.

Apart from the organizer Vladimir Zlinsky, no other representative participated in the event. The upper chamber of the Parliament was represented by Jana Hamplova, a senator from Moravia. At the beginning of the event, dr. Vladimir Cizek, a physician, recalled several examples of disinformation and misinformation that came from the Czech Ministry of Health over the past three years. Dr. Ondrej Dostal, a health law expert, then talked about the threat represented by the Pandemic Treaty and the upcoming changes in the WHO legislation.

Dr. Jana Gandalovicova, a clinical cardiologist, talked about adverse events of the COVID vaccines and her clinical experience with treating patients affected by the vaccines. “We have given up on individualized care and risk-benefit analysis, which, of course, differed between healthy and frail patients. We have forgotten the primum non nocere principle and recommended vaccines to children, pregnant women, and young healthy people, despite known adverse effects and unknown long-term safety profile” she said.

Dr. Jaroslava Chlupova, a neurologist, talked about her experience with neurological side-effects of the COVID vaccines. Then, several patients reported their own experience with severe adverse effects of the vaccines. A part of the documentary “Vaccinated stories” by Viktor Baros was shown. Vladana Valisova, a civil lawyer, talked about the difficulties of advocating for people suffering from vaccination adverse events. Until this day, not a single person was compensated by the Czech government for health damage caused by the COVID vaccines.

In the second part of the hearing, Prof. Jaroslav Turanek, a prominent Czech biochemist, talked about the biological principles of the mRNA technology and about the possible mechanisms of associated adverse events. Dr. Karel Drbal, an immunologist, talked about the problems with quality control of the vaccine manufacturing process and about the Czech pharmacovigilance system. “Most of all, I call for a discussion with the institutions that were responsible for oversight.” The last speaker, a famous Czech vaccinologist Prof. Jiri Beran, repeated his original theses from the beginning of the pandemic. He recalled that rather than population-wide measures, protection of the elderly should have been the priority. He also accented the importance of early treatment of COVID.

The conference room was packed with guests and many people had to stay outside due to the limited space. The recording of the hearing was uploaded to YouTube several days later – and immediately taken down by the platform. The speakers consider this act of censorship of a parliamentary hearing to be utterly appalling.

The participants of the event hope that rationality and evidence-based thinking will slowly start to return to the Czech COVID response debate. The people of Central Europe experienced government over-reach, censorship, and totalitarian practices of the communist regimes before 1989. The COVID era has brought back many ugly memories.

„Velké covidové ticho ukončí vyhodnocení dat, vzájemná spolupráce a vědecká pluralitní diskuse“, shodli se odborníci

Zuzana Krátká

Za poslední tři roky došlo k úpadku vědecké a medicínské etiky, vytratilo se kritické myšlení a schopnost naslouchat si. Vědecká i lékařská komunita je zasažena autocenzurou, lidé s odlišnými názory, než jsou ty prosazované zdravotnickými autoritami, jsou označováni jako dezinformátoři, a ti, kteří varují před riziky mRNA vakcín, jako antivaxeři. Od vyhlášení semináře „Vakcinace proti onemocnění covid-19 – současný pohled“, který uspořádal na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 20. listopadu 2023 pan poslanec MUDr. Vladimír Zlínský, jsme se setkali sice s mnoha negativními reakcemi (chvíli dokonce hrozilo, že se akce vůbec nebude konat), ale také s obrovskou podporou lidí, kteří považují za nutné konečně začít analyzovat dobu covidovou.

Pozn. V tomto souhrnném článku uvádíme stručný přehled přednášek. Verze 2 byla zaktualizována 26.11.2023 doplněním přednášek z druhé části semináře a odkazů na videa, která v celém rozsahu z časových důvodů na semináři nezazněla celá. Záznamy prezentací a proslovů politiků (autor videí V. Baroš) jsou uloženy na stránkách Nadačního fondu Svědomí národa.

Akci zahájili politici. Z jejich proslovů uvádíme ty nejdůležitější. Pan poslanec MUDr. Vladimír Zlínský (SPD), který celou akci svolal, zaslouží náš respekt a poděkování za to, že si seminář uhájil,l Ve svém projevu upozornil na to, že je třeba vést pluralitní odbornou diskusi: „Nepodporujme novodobé inkvizitory. Svobodná diskuze a kritický rozbor jsou předpokladem pokroku v těchto otázkách. Pokud nechceme odmítat pokrok, nevytěsňujme svobodu slova a kritiku z mediálního prostoru.“

https://www.svedomi-naroda.cz/wp-content/uploads/2023/11/Vakcinace-proti-onemocneni-Covid-19.pdf

Seminář v PSP ČR: MUDr. Vladimír Zlínský: Úvodní slovo poslance a lékaře

Potřeba revize doby covidové a apel na prolomení ticha, zazněly v dalším projevu. „Nová vědecká zjištění se musí stát postupně podkladem pro formulaci závěrů právních, aby už k podobným zneužitím nepodložených tvrzení nemohlo docházet a aby byla vyvozena i patřičná odpovědnost těch, kteří to připustili,“ pravila paní senátorka Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová.

Seminář v PSP ČR: senátorka Jana Zwyrtek Hamplová: Hlasité ticho

Je třeba otevřít odbornou diskusi a více pomáhat pacientům

Angiolog MUDr. Vladimír Čížek hned na úvod odborné části ve své přednášce „Covid-19 – Desinformace – fakta – otázky“ ukázal seznam největších nepravdivých informací, které šířilo v minulosti Ministerstvo zdravotnictví. Šlo o oficiální teze o protiepidemických opatřeních, postupech při očkování i ochranném účinku očkování, o nichž jsme již před lety věděli, že nejsou správné a které byly během uplynulých let vyvráceny. Dr. Čížek prezentaci doplnil o seznam otázek, které by novináři, zdravotníci, laici měli klást odpovědným osobám a ministerstvem uznávaným expertům. Tato přednáška byla hned po zveřejnění YouTube zablokována, proto byla ona i všechny další uloženy na jiný kanál.

https://www.svedomi-naroda.cz/wp-content/uploads/2023/11/Cizek_Covid19_dezinformace-fakta-otazky.pdf

Seminář v PSP ČR: MUDr. Vladimír Čížek: Covid-19: Dezinformace. Fakta. Otázky

Právník JUDr. Ondřej Dostál navázal s tématem připravované pandemické smlouvy a toho, jaké kroky musí proběhnout, než bude případně přijata. Podotýká: „Pandemická smlouva a změny IHR WHO jsou tématem, kterému by měla česká vláda a Parlament věnovat včasnou pozornost. Vládní opatření za pandemie covidu-19 a tehdejší zásahy do základních práv a svobod by měly poskytnout vodítka, čemu se v příštích podobných situacích vyvarovat. A to jak na národní, tak mezinárodní úrovni.“

Seminář v PSP ČR: JUDr. Ondřej Dostál: WHO a Pandemická smlouva

Kardioložka MUDr. Jana Gandalovičová se věnovala ve své přednášce prokázaným a potenciálním nežádoucím účinkům očkování mRNA vakcínami v kardiologii doplněnými o vlastní zkušenosti a příběhy pacientů. Dotkla se i tématu syndromu náhlé smrti a uvedla i své zkušenosti s úmrtím vakcinovaných osob. „Medicína rezignovala na individualizovaný přístup, na risk /benefit analýzu, která se logicky musí lišit pro zdravé a rizikové pacienty. Pozapomněli jsme na princip primum non nocere doporučováním vakcinace s již známými nežádoucími účinky a hlavně neznámým dlouhodobým bezpečnostním profilem dětem od 6 měsíců, těhotným ženám a zdravým mladým lidem.“

https://www.svedomi-naroda.cz/wp-content/uploads/2023/11/MUDr-Gandalovicova_PS_3-finalni-verze.pdf

Seminář v PSP ČR: MUDr. Jana Gandalovičová: Nežádoucí účinky očkování mRNA vakcínami v kardiologii – prokázané i potenciální

Neuroložka MUDr. Jaroslava Chlupová poukázala na zdravotní komplikace po očkování, které se projevily neurologickými onemocněními. „V neurologii máme spoustu onemocnění, jejichž příčina se nezjistí. Ale u všech neurodegenerativních onemocnění může být takovým prvním impulzem kromě viru také očkování jakoukoli vakcínou, takže covid z toho nemůžeme vyjmout. Jsou to různorodé potíže, které jdou napříč celým neurologickým spektrem. Jedná se o postižení jak periferního, tak centrálního nervového systému, zánětlivé, autoimunitní, kognitivní poruchy, demence, rychlý rozvoj parkinsonismu, amyotrofická laterální skleróza. To je opravdu alarmující.“

https://www.svedomi-naroda.cz/wp-content/uploads/2023/11/Nezadouci-ucinky-mRNA-vakcin-v-neurologii-kazuistiky-MUDr.-Jaroslava-Chlupova.pdf

Seminář v PSP ČR: MUDr. Jaroslava Chlupová: Nežádoucí účinky mRNA vakcín v neurologii. Kazuistiky.

Obě lékařky dlouhodobě apelují na to, že je třeba otevřeně diskutovat o rizicích vakcinace s ostatními lékaři a zdravotníky. Mají zkušenosti s tím, že existuje mnoho pacientů, kteří už rok, dva s problémy eskalovanými vakcínou obchází různé specialisty a nikdo jim není schopen pomoci. „Nezbytně potřebujeme centra, kde bude tyto pacienty možné kvalitně diagnostikovat a léčit.“

Na přednášky lékařek navázal blok videonahrávek pacientů, u kterých došlo k rozvoji různých typů zdravotních komplikací. Pro mnohé postižené byla již cesta do Prahy nemožná, nebo pro ně byla vystoupení příliš stresující, proto zazněly jejich příběhy alespoň ze záznamů. Dokumentační část připravil Viktor Baroš, šéfredaktor redakce NF Svědomí národa: „První případy nežádoucích následků po vakcinaci proti covidu-19 jsme zaznamenali v ohlasech na rozhovory s odborníky, kteří varovali před možnými riziky nedostatečně vyzkoušeného léčiva. Začátkem roku 2022, tedy v době největšího nátlaku na vakcinaci, kdy určitým skupinám hrozilo i povinné očkování, jsme v redakci věděli už o velké řadě lidí, u nichž se následky projevily, a začali jsme se jim věnovat detailněji. Na kameru jsme zaznamenali výpovědi postižených s různě závažnými následky, u nichž se možná příčinná souvislost s vakcínou objevila i v jejich zdravotní dokumentaci nebo zkolabovali přímo v očkovacím centru. „ Dokument doplnily i živá vystoupení dvou pacientů z dokumentu- paní Jany Halbichové a pana ing. Juraje Orsága.

Seminář v PSP ČR: NF Svědomí národa: Úryvek z dokumentu Tečkované příběhy

První blok zakončila prezentace advokátky JUDr. Vladany Vališové. Ve svém sdělení popsala velké množství komplikací, které stojí před pacienty žádajícími ministerstvo zdravotnictví o odškodnění po očkování proti covidu. U jedné z jejích klientek, Radky Brynychové, která utrpěla velmi závažné nemocnění srdce (srdeční tamponádu), se nepodařilo získat ani invalidní důchod ani odškodnění. „Pacienty netrápí jen zdravotní problémy, mívají v důsledku toho i problémy existenční. Je nutné najít cestu, jak co nejrychleji pomoci těm, kteří v důsledku vakcinace již poškození jsou, a učinit urychlené kroky ke změně právních předpisů, které tuto oblast upravují. Politici by si měli uvědomit, že jak poškozených bez pomoci státu přibývá, zvyšuje se i nedůvěra v očkování a ve funkčnost celého systému zdravotnictví.“

https://www.svedomi-naroda.cz/wp-content/uploads/2023/11/JUDr-Valisova_23-11-20-seminar_PS-full_ver-2.pdf

Seminář v PSP ČR: JUDr. Vladana Vališová: Očkování a odpovědnost státu

Diskusi, která proběhla po prvním bloku přednášek, zahájil prof. Václav Hořejší, který sice nezpochybnil možný výskyt komplikací po očkování, ale pořád mRNA vakcíny považuje za kvalitní a bezpečné. „Slyšeli jsme zde emocionální vystoupení lidí, kteří se domnívají nebo možná se oprávněně domnívají, že byli těžce poškozeni tím očkováním. To je strašně smutné, určitě k takovým případům docházelo,“ uvedl Hořejší. „Důležité je, že podle všech vědeckých poznatků je to tak, že těch závažných komplikací, onemocnění a dokonce úmrtí (na covid-19) je řádově více než těch, která vznikla v důsledku očkování.“ Doplnil, že „…Kdybychom neměli očkování, hrozilo by zahlcení nemocnic a kolaps zdravotnictví. Kdybychom se spolehli na promoření, nebylo by mrtvých 40 tisíc, ale zemřelo by na covid 100 tisíc lidí. Pozitivní přínosy očkování nejméně desetinásobně převyšují nežádoucí následky očkování. “ „Velice bych byl pro to, aby se těm lidem dostalo daleko víc odškodnění než se to děje a aby se konal další odborný seminář,“ řekl na závěr.

Seminář v PSP ČR: Diskuze 1. blok

V diskusi pokračoval i RNDr. Zdeněk Hostomský, který připomněl tlaky na zrušení konference. „Taky jsem dostal dopis od pana profesora Hela. Vyzýval k tomu, aby se tato konference nekonala, protože si myslí, že by lidé jiného než jeho názoru neměli ve Sněmovně promluvit. Já jsem toho názoru, že věda se posouvá během diskusí, během nichž mohou zaznít nehorázné hypotézy, ale že se to časem vytříbí. Jsem skeptický vědec, všechno beru potenciálně vážně, než se ukáže, že to tak není. “ „Musím říct, že jsem byl velice příjemně překvapen všemi předřečníky, neměl jsem s tím žádný problém. “ „K vědě emoce nepatří. Příčinná souvislost se těžce prokazuje, je třeba sledovat i statistiku.“ „Já jsem očekával, že tyto vakcíny navodí sterilizační imunitu, což se nestalo.“ „Povinné očkování bylo chybou. „ Na prof. Hořejšího reagoval RNDr. K. Drbal „Ohrazuji se proti tomu, jak Václav Hořejší škatulkuje lidi na vaxery a antivaxery, „ Prof. J. Turánek doplnil: „Ve veterinární medicíně se ukázalo, že proti koronavirům nefunguje žádná vakcína. A ukázalo se to i u lidí.“ JUDr. O. Dostál zmínil na závěr tři právní pochybení, ke kterým došlo během pandemie: „1) Dávnou zásadou zákona o ochraně veřejného zdraví je, že se neočkuje se do imunit. Přirozená imunita byla popřena a nebylo to dobře. 2) Jakékoliv povinné očkování je přípustné pouze tehdy, pokud se vytváří kolektivní imunita. V srpnu 2021 bylo jasné, že k tomu nedochází. 3) Nelze přímo nebo nepřímo nutit kohokoliv k očkování neregistrovanými léčebnými přípravky nebo přípravky použitými off label.“

Byla technologie mRNA vakcín skutečně bezpečná?

Odborník na vakcíny a nanofarmakologii, prof. Jaroslav Turánek, ukázal ve své přednášce, jak působí mRNA vakcíny proti covidu-19 v organismu a jakým způsobem mohou vést k nežádoucím vedlejším účinkům, které pozorují lékaři a které jsou doložené v odborné literatuře. Poukázal na skutečnost, že kvalita vakcín nebyla pečlivě analyzována, ačkoliv byly prokázány silné vedlejší účinky některých šarží a jsou doložené příklady nepřípustné kontaminace vakcín plasmidovou DNA. A představil soubor stanovení, která musí být udělána pro komplexní analýzu mRNA a vektorových vakcín.

https://www.svedomi-naroda.cz/wp-content/uploads/2023/11/Geneticke-vakciny-proti-c-19-_mechanismy-potencialnich-vedlejsich-ucinku.pdf

Seminář v PSP ČR: prof. RNDr. Jaroslav Turánek, DSc.: Genetické vakcíny proti covid-19: mechanismy potenciálních vedlejších účinků

Dalším bodem v programu byl dokument Nadačního fondu Svědomí národa o pacientech, který byl ale z časových důvodů vynechán. Odkaz na video je zde k dispozici. „Pokud se nějaké léčivo propaguje, není možné, aby zaznělo, že pokud člověk nepodstoupí tuto intervenci, tak to pro něj bude mít negativní následky. Tento projekt přinutil lidi očkovat se ze strachu,“ říká MVDr. J. Urbánek a dodává „Tato kampaň byla neetická, hrubá, násilná a ještě se opírala o nepodložené názory odborníků, často v rozporu s SPC a v rozporu se legislativou a pravidly upravující reklamu na léčivé přípravky.“

Seminář v PSP ČR: NF Svědomí národa: Úryvek z dokumentu Tečkované příběhy – 2

Z časových důvodů nebyl promítnutý ani dokument „Poslušně nehlásím“ Petra Šourka (Mainstream) o analýze hlášení podezření na nežádoucí účinky vakcinace proti covidu-19. „Požádali jsme o data z interní evidence hlášení nežádoucích účinků Státního ústavu pro kontrolu léčiv. A zjistili jsme, že v této evidenci je podle šarže ztotožněna méně než polovina nežádoucích účinků. Kontrolní farmakovigilanční systém selhal ve chvíli, kdy vakcíny byly na trh puštěny pouze podmínečně. Lékový dozor měl být v té době naopak zostřený, protože měl doplňovat chybějící informace nebo vakcíny zastavit. Opak byl pravdou.“

Seminář v PSP ČR: Petr Šourek (Mainstream): Poslušně nehlásím

Imunolog RNDr. Karel Drbal ve své prezentaci hovořil o kvalitě covidových vakcín, o nutnosti sledování šarží vakcín, které byly podány pacientům, kteří zaslali oznámení o podezření na nežádoucí účinky (PNÚ). Zmínil, že velkým problémem je jejich výrazná podhlášenost. Otázkou na kterou neznáme odpověď je, jaký počet PNÚ je akceptovatelný pro regulátora a kdy už musí zasáhnout. Po hříchu často chybí u hlášení zásadní údaje – datum podání a velká část šarží vakcín nebyla identifikovaná. Uvedl, že podhlášenost PNÚ je v ČR stokrát nižší než např. v Dánsku. Dalším otazníkem je, jak docházelo ke kontrole výroby té vakcíny regulačními autoritami. Ukázalo se totiž, že proces výroby vakcíny byl technologicky jiný pro registrační studii a jiný pro plošné očkování, ale regulačním úřadům to bylo jedno.

Dr. K. Drbal vyzývá k zahájení diskuse s odbornými institucemi: „Především bych se přimlouval za diskusi s odbornou částí těch institucí, které během covidu rozhodovaly o opatřeních a uvolňování léčiv. Mám tím na mysli hlavně zástupce Ministerstva zdravotnictví a jím zřizovaných úřadů jako je Státní ústav pro kontrolu léčiv a Státní zdravotní ústav, případně i zástupce zdravotních pojišťoven.“

https://www.svedomi-naroda.cz/wp-content/uploads/2023/11/Karel_Drbal_16_9.pdf

Seminář v PSP ČR: RNDr. Karel Drbal, Ph.D.: Kvalita a použití vakcín proti Covid-19

Přednáška matematika RNDr. Tomáše Fürsta byla předtočená, ale opět z časových důvodů nezazněla. Jeho prezentace se týkala účinnosti covidových vakcín. První data jsme měli z registrační studie, která proběhla na více než 20 tisících účastnících v každé větvi. Primárním endpointem byl pozitivní PCR test, nikoliv těžký průběh, hospitalizace, úmrtí, ani přenos infekce. Tedy efektivitu očkování na tyto endpointy můžeme sledovat pouze na observačních datech.

Data k analýzám celkových úmrtí získal T. Fürst dle zákona 106 z Všeobecné zdravotní pojišťovny a analyzoval jednotlivá období roku 2021 u očkovaných a neočkovaných osob. Vakcinovaní jsou v analýzách ti, kteří dostali aspoň jednu dávku covidu. Neočkovaná skupina po celou dobu umírala násobně více než očkovaná, a v době, kdy probíhala vlna covidu, byl poměr úmrtí mezi skupinami stejný nebo nižší než mimo sezónu covidu. Z tohoto zjištění vyplývá, že skupiny pacientů očkovaných a neočkovaných jsou samy o sobě zcela jiné, nesrovnatelné, a proto o skutečné efektivitě vakcíny nelze nic spolehlivě tvrdit. Při předpokládaném ochranném efektu vakcíny by totiž měli neočkovaní umírat v době covidové vlny více než mimo ni, což se nestalo.

https://docs.google.com/presentation/d/1Fcsb3kITkoSJaw8ilYua0oIpMK1IpEJc/edit?usp=sharing&ouid=107361337507082108109&rtpof=true&sd=true https://docs.google.com/presentation/d/1Fcsb3kITkoSJaw8ilYua0oIpMK1IpEJc/edit?usp=sharing&ouid=107361337507082108109&rtpof=true&sd=true

Seminář v PSP ČR: RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D.: Co víme o účinnosti a bezpečnosti mRNA vakcín proti COVID-19

Závěrečnou prezentaci měl vakcinolog prof. Jiří Beran. „Zatímco se nám vtloukalo do hlavy, že příčinou všeho je virus a následkem je šíření viru, pro mě příčinou všeho bylo onemocnění a následkem bylo úmrtí,“ sdělil profesor Jiří Beran v přednášce, ve které se dále věnoval tomu, které skupiny osob byly v době epidemie rizikovými. Za citlivou skupinou obyvatel považuje zejména seniory v domovech důchodců. Ti byli nejvíce křehcí, ti umírali na covid nejčastěji. Přesto ale podle prof. Berana byla péče o pacienty v ČR v domovech důchodců i v nemocnicích na velmi dobré úrovni ve srovnání s jinými státy. Nejdůležitější pro záchranu pacientů byla včasná léčba. které se věnoval v druhé části. Posledním bodem zmíněným v přednášce byl tzv. vakcinací indukovaný těžký průběh infekce, kterému bude nutné se do budoucna věnovat v souvislosti s tlakem na opakovanou vakcinaci.

https://www.svedomi-naroda.cz/wp-content/uploads/2023/11/prof_Beran_Covid-19-Jake-pouceni-pro-budoucnost-20-11-2023-J-Beran-final.pdf

Seminář v PSP ČR: prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.: Jaké je poučení z epidemie Covid-19 pro budoucnost?

V rámci diskusí se ozvalo několik lékařů. MUDr. A. Urbanová, pediatr, upozornila na velké množství očkování u dětí a potřebu revize očkovacího kalendáře. Velkým problémem, který je třeba řešit, je velké množství adjuvans, které dostanou děti při očkováních do organismu v relativně krátké době. MUDr. K. Pumrová, pediatr, upozornila na přibývání autoimunitních a neurologických onemocnění u dětí očkovaných proti covidu a na fakt, že se tyto problémy nedávají do vztahu s očkováním proti covidu. „Nikdo se nemocných dětí neptá, zda byly očkovány na covid, nikde se nesleduje korelace.“ Jedním ze sporných bodů, které zazněly během diskuse, byla problematika „přetížení nemocnic“ lidmi s vážným průběhem onemocnění covid-19. Toto byl skutečně významný faktor, který ovlivnil rozhodování odborníků. Zatímco profesor Hořejší v první části prohlásil, že přetížení nemocnic měla zabránit plošná vakcinace, jiní odborníci zastávají názor, že nemocnice byly přetěžovány kvůli zanedbávání přednemocniční péče. „Zaznělo tady, že jsme měli mnoho zemřelých na počet obyvatel. Jeden ze zásadních důvodů, proč se tak stalo, bylo totální zanedbání primární péče. Není možné lidi léčit tak, že jim řeknete ‚dejte si čaj, paralen u vážného onemocnění, a až se budete dusit, zavolejte si rychlou záchrannou službu‘. Potom přijedou do nemocnice ve stavu, když už se s tím často nedalo mnoho dělat,“ komentoval situaci MUDr. Emil Berta, intenzivista a anesteziolog, který dostal slovo během otevřené diskuse.

Celý seminář zakončil poslanec MUDr. Vladimír Zlínský. „Mějme na paměti, že pandemie Covidu 19 nebyla ani první, ani poslední událostí tohoto typu, ať již vznikla přirozenou nebo arteficiální cestou a na základě toho se připravujme tak, aby zisky opatření převýšily ztráty v případě budoucí pandemie. V pestrosti postupů je síla, nikoli v jednotě viz Pandemická smlouva WHO.“

Seminář v PSP ČR: MUDr. Vladimír Zlínský: Závěrečné slovo

Je alarmující, že jedinou parlamentní stranou, která věnovala pozornost tomuto semináři, bylo SPD. Doufejme, že do budoucna bude toto téma zajímavé pro všechny poslance-lékaře a stranická příslušnost nebude hrát roli. Děkujeme panu předsedovi T. Okamurovi za podporu této akce.

Seminář v PSP ČR: Tomio Okamura: Úvodní slovo

Otevřené vyjádření SMIS k otevřenému dopisu Z. Hela předsedkyni PS ČR

V Praze dne 10.11.2023

Ing. Markéta Pekarová Adamová

předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

(zasláno e-mailem, na vědomí rovněž Kateřina Pastorková, RNDr. Miloš Vystrčil, prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR)

Otevřené vyjádření SMIS k otevřenému dopisu Zdeňka Hela ze dne 8. 11. 2023

Vážená paní předsedkyně,

dovolujeme si obrátit se na Vás v souvislosti otevřeným dopisem RNDr. Zdeňka Hela, Ph.D., ze dne 8. listopadu 2023, jehož znění máme k dispozici.

V tomto dopise Vás pan RNDr. Hel nabádá k učinění kroků proti tomu, aby se na půdě Poslanecké sněmovny PČR konala konference Vakcinace proti onemocnění covid-19 – současný pohled. Důvodem má dle jeho vyjádření být, že konání konference, údajně svolané naším spolkem a jeho spolupracovníky, na půdě parlamentu by bylo „účelovým zneužitím veřejné instituce pro propagaci zájmů skupin, jejichž činnost může způsobit celospolečenské škody“, když její protagonisté „dlouhodobě rozšiřují antivaxerské misinformace a lži, například že očkování proti Covidu-19 způsobuje neplodnost a výrazně snižuje počet narozených dětí“ apod.

S ohledem na závažnost nepodložených obvinění, která pan doktor Hel ve svém otevřeném dopise uvádí, jsme nuceni na jeho nepravdivé informace reagovat a uvést je na pravou míru.

V první řadě uvádíme, že náš spolek není svolavatelem ani pořadatelem uvedené konference. Jeden ze členů SMIS na ní má vystoupit s odborným příspěvkem. Dle našich informací na konferenci byla pozvána řada dalších odborníků různého názorového zaměření tak, aby mohla proběhnout odborná diskuse.

Důrazně se musíme ohradit proti tomu, aby členové SMIS – Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků – byli veřejně dehonestováni pojmy jako šiřitelé antivaxerských misinformací a lží apod.

V našem spolku působí dlouhodobě a mezinárodně uznávaní odborníci, lékaři, zdravotníci a statistici, desetiletí aktivně pracující v oblastech jako je mikrobiologie, virologie, imunologie, statistika apod.

Naši členové jsou autory a spoluautory stovek odborných textů, publikovaných v českých i zahraničních impaktovaných časopisech. Vystupují na mnoha domácích i mezinárodních odborných konferencích, které se zabývají virologií, mikrobiologií, imunologií, statistikou, jsou respektovanými členy českých i mezinárodních odborných společností a pracovních skupin. V době covidové jsme měli možnost prezentovat své výsledky a zkušenosti na významných odborných konferencích i jako zvaní přednášející.

Tři z našich zakládajících členů působili v Národním institutu pro zvládání pandemie, zřízeném ministrem zdravotnictví prof. Vlastimilem Válkem.

Útok ze strany Zdeňka Hela, učiněný uvedeným dopisem, proto považujeme za zcela nepřijatelné porušení etických pravidel komunikace uvnitř vědecké či zdravotnické komunity. Jedná se o akt učiněný proti v České republice uznávaným odborníkům, který se neopírá o žádný relevantní argument. V tomto směru jsme již zahájili kroky k ochraně práv našeho spolku i osob s ním spojených.

Zaznamenali jsme rovněž Vaše vyjádření v tom smyslu, že rozhodování o konání konference není v působnosti předsedkyně Poslanecké sněmovny, že však s našimi názory nesouzníte. Soudíme, že to může být dáno právě nemožností vyslechnout si naše zkušenosti.

Dopis pana Hela má mnohem širší důsledky, než je „pouhé“ pošpinění cti poctivých odborníků. Je projevem dlouhotrvajícího trendu, kdy namísto odborné diskuse ve veřejném prostoru zaznívají pouze názory početně omezené skupiny odborníků, zatímco ostatní zástupci vědecké komunity jsou dehonestováni podobnými přídomky, jaké použil Zdeněk Hel v našem případě. Zájem o konferenci však ukazuje, že odborná i laická společnost námi předestřená témata nadále sleduje.

Jsme hluboce přesvědčeni, že právě v souvislosti s pandemií covid-19 je odborná diskuse zásadním předpokladem toho, abychom ochránili zdraví našich občanů a připravili se řádně na další budoucí epidemie. Právě připravovaná konference měla být jedním z míst, kde by taková diskuse mohla proběhnout.

Je například zcela nehoráznou lží, že bychom tvrdili, že očkování proti covidu-19 způsobuje neplodnost a výrazně snižuje počet narozených dětí, jak zcela nepodloženě tvrdí Zdeněk Hel i některá média. Náš spolek na základě dostupných dat upozorňuje na dlouhodobě klesající porodnost a náhlý prudký pokles, který nastal v lednu 2022, a od té doby trvá. Hypotézu, že očkování proti covid-19 může mít vliv na plodnost žen a mužů by bylo vhodné ověřit, nikoliv odsoudit. Trend snižujícího se počtu nově narozených dětí nelze nadále ignorovat a i když se nabízejí i jiné teorie, je třeba tuto prověřit. Pravda bude někde uprostřed. Toto naše upozornění vychází ze statistických dat a nečiníme jakékoliv předčasné závěry.

Upozorňujeme dále, že pravdivost, ale také nepravdivost této hypotézy nelze potvrdit bez toho, aby odborníci měli přístup ke zdravotním datům zpracovávaným Ústavem zdravotnických informací a statistiky a pojišťovnami. Bohužel tato data nejsou dostupná, a instituce brání možnosti objektivně a skutečně expertně provést jejich zpracování.

Není pravdou, že bychom šířili informaci, že očkování proti covid-19 zabíjí desetitisíce či statisíce lidí. Upozorňujeme však na to, že tak, jako je tomu u všech ostatních léčiv, i vakcíny proti onemocnění covid-19 by měly být předmětem důsledné kontroly v rámci tzv. farmakovigilance. Jak jsme zjistili, není tomu tak. Státní ústav pro kontrolu léčiv v mnoha případech u hlášení nežádoucích účinků po tomto očkování neeviduje tzv. šarže použité vakcíny. Bez této zcela zásadní informace není schopen řádně vyhodnotit potenciálně nebezpečné šarže a zcela na tuto svou roli rezignoval. Kvalitou šarží se zabývá pouze tehdy, pokud je nahlášeno podezření na horší jakost. Tato skutečnost může ve svém důsledku vést k ohrožení životů a zdraví našich občanů.

Případů, kdy nám jsou ze strany určitých skupin vkládány do úst názory, které jsme nikdy nevyslovili, je mnoho. A samozřejmě nás šířením podobných lží, nepravd a manipulativních tvrzení poškozují. A poškozují tím i odbornou vědeckou diskusi jako takovou, protože vědce nutí k autocenzuře a k prezentaci pouze takových názorů, které je možné „beztrestně“ tvrdit.

V případě Vašeho zájmu o setkání jsme k němu kdykoliv připraveni, případně budeme rádi, pokud se zúčastníte uvedené konference dne 20. listopadu 2023 již jen proto, abyste měla v budoucnu možnost oponovat našim názorům a nikoliv jen jejich dezinterpretovaným verzím.

S pozdravem

SMIS – Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků, z. s.

MUDr. Hana Zelená, Ph.D., předsedkyně

RNDr. Zuzana Krátká, PhD., místopředsedkyně

RNDr. Tomáš Fürst, PhD., člen SMIS a přednášející na konferenci

Doc. RNDr. Arnošt Komárek, PhD., člen SMIS

MVDr. Václav Fejt, člen SMIS

Text podporují také účastníci semináře dlouhodobě spolupracující se SMIS:

MUDr. Jana Gandalovičová, kardioložka

MUDr. Jaroslava Chlupová, neuroložka

MUDr. Vladimír Čížek, angiolog

JUDr. Vladana Vališová LL.M., advokátka

Morbidní trojčlenky

Tomáš Fürst

Ve Spojených státech je stále ještě jedna agentura, která zkoumá veřejné mínění i v otázkách, na které mocní tohoto světa odpověď rozhodně znát nechtějí. Nedávno se Rasmussen zeptal vzorku 1110 Američanů na tyto tři otázky:

1. Znali jste osobně někoho, kdo zemřel na covid?

2. Znali jste osobně někoho, kdo zemřel na vedlejší účinky covidové vakcíny?

3. Kdyby se podávala kolektivní žaloba na farmaceutické firmy kvůli vedlejším účinkům covidových vakcín, byli byste ochotni se k žalobě připojit?

Na první otázku odpovědělo kladně 47 % respondentů, což není překvapivé. Na druhou otázku ovšem odpovědělo kladně celých 24 %! Kupodivu nejsou téměř žádné rozdíly v odpovědích mezi demokraty a republikány – 25 % republikánů zná někoho, kdo zemřel na vakcínu, zatímco mezi demokraty je tohle číslo 24 %. Vzhledem k tomu, jak vyhroceně rozdílné jsou názory na covidové vakcíny mezi oběma partajemi, naznačuje tato dojemná shoda, že respondenti spíše říkali pravdu.

Je to samozřejmě tak, že 24 % respondentů zná někoho, o kom se domnívá, že zemřel na vedlejší účinky covidích vakcín – je to průzkum veřejného mínění, nikoliv pitevní zpráva. Ale s prvním citovaným číslem je to stejné – 47 % respondentů zná někoho, o kom se domnívá, že zemřel na covid. Kdo má silné nervy, může si poslechnout, že mnoho seniorů, kteří mají v úmrtním listu uveden covid, bylo ve skutečnosti utrápeno žízní, hlady, či odešli ze světa ne zcela dobrovolnou eutanazií. Obě citovaná čísla jsou tedy stejně spolehlivá – či nespolehlivá.

Tato čísla nám umožňují velmi hrubý odhad, kolik lidí na vedlejší účinky vakcín v USA skutečně zemřelo. Spojené státy deklarují asi 1.2 milionu obětí covidu. Vzhledem k tomu, že asi dvakrát více lidí zná osobně někoho, kdo zemřel na covid, než někoho, kdo zemřel na vakcínu, nabízí se odhad, že asi 600 tisíc lidí zemřelo na vakcínu. Jak dobře sedí toto číslo s jinými metodami odhadu?

Ve VAERS je reportováno asi 18 tisíc úmrtí po covidové vakcíně na území USA. Obecně se soudí, že asi každý třicátý nežádoucí účinek je reportován do VAERS, což by dávalo odhad asi 540 tisíc mrtvých po vakcíně.

Ještě jiná metoda je pokusit se odhadnout, kolik asi lidí zná průměrný Američan osobně. Dle různých zdrojů vychází tohle číslo někde kolem 120. Předpokládejme, že máme 330 milionů kuliček a z toho je X černých (to jsou ti zemřelí po vakcíně) a zbytek bílých. Jaké velké musí být X, aby byla pravděpodobnost 75 procent, že stodvacetkrát za sebou vytáhnu bílou kuličku? Tato úvaha vede na rovnici (1 – X/330)^120 = 0.75, jejíž řešení je asi X=0.79. Vychází tedy odhad, že asi 790 tisíc Američanů zemřelo po vakcíně.

Výše uvedené odhady jsou samozřejmě zatížené velkou nejistotou. Zajímavé ale je, že dávají poměrně podobné odhady a že všechny tyto odhady jsou v řádech stovek tisíc lidí!

Na poslední otázku – kdo by byl ochoten se připojit k hromadným žalobám – odpovědělo kladně 42 % respondentů. Je možné, že finanční trhy už slyší trávu růst, protože akcie Pfizeru jsou nejníž od začátku roku 2021.

Pandemie skončila, vystupte si

Zuzana Krátká

Počátkem září prof. Válek oznámil na tiskové konferenci rozpuštění původního týmu poradců, kteří tvořili tzv. Národní institut pro zvládání pandemie. Nový transformovaný NIZP se stal součástí Státního zdravotního ústavu a první schůzka jeho vedení proběhla již 6. září. Prof. Chlíbek však poměrně otálel s tím, aby o změnách členy původního NIZPu informoval. Oznámení o tom obdrželi členové původního NIZPu až 18. října 2023, a to v tomto znění:

„Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že z rozhodnutí pana ministra došlo k reorganizaci Národního institutu pro zvládání pandemií, tak od září 2023 pracuje a
jedná NIZP v novém složení jeho členů. Nominace jednotlivých členů proběhly na základě výzvy ministerstva k vybraným odborným lékařským společnostem. Došlo k „zeštíhlení“, kdy NIZP má nyní 5 odborných pracovních skupiny, každá celkem o 5 členech plus předseda a místopředsedsedkyně. NIZP byl také nově začleněn do virtuální struktury SZÚ Praha. Jmenovací dekrety pro oslovené nové, staronové členy čekají na podpis pana ministra a hned pak budou rozeslány, těm, kteří byli jmenováni. Zápisy z jednání NIZP budu dostupné na web stránkách SZÚ a MZ.
Toto je důvod, proč Vám chci touto cestou ještě jednou poděkovat za vaši práci pro NIZP a všechny vaše aktivity. Zejména těm, kteří v NIZP již dále nepokračují. Vážím si vaši ochoty podílet se na společném boji s pandemií.“

Konec kritiků

Tímto krokem skončili v ministerském poradním týmu všichni odborníci, kteří jsou členy SMIS nebo se SMIS dlouhodobě spolupracují – infektolog Jiří Beneš, imunolog Vojtěch Thon, viroložka / mikrobioložka Hana Zelená, imunolog / mikrobiolog Václav Fejt a statistici a matematici Lucie Houfková, Robert Straka a Arnošt Komárek (ten ukončil svoji činnost v NIZP na vlastní žádost již na podzim 2022). Protože zpráva prof. Chlíbka byla napsána poněkud neurčitě, počkali jsme s touto zprávou raději ještě dva týdny na případný povolávací dekret do virtuálního NIZPu, který však nikdo z nich na štěstí neobdržel. Jsou tomu rádi, jelikož jejich časově velmi náročná a zcela bezplatná „služba vlasti“ byla velmi obtížná. Zastávali ji přesto, že od počátku věděli, že jejich možnosti něco změnit jsou minimální. Po celou dobu se snažili o kritické posuzování problémů, které bylo nutné v souvislostí s pandemií řešit. Nejdůležitější příspěvky, které během té doby vytvořili a poslali vedení NIZP, jsou pečlivě archivovány na webu SMIS v sekci „Informace o činnosti v Národním institutu pro zvládnutí pandemie“.

Měli pořád ty stejné otázky – proč očkovat lidi po nemoci a kde je risk-benefit analýza

S touto skupinou měl Chlíbek a spol. mnohdy těžkou práci, protože věcně uváděli skutečná odborná vědecká fakta. Např. v posledním dokumentu, který se týkal doporučení ČVS k očkování proti covidu posilovacími dávkami, tato skupina uvádí: „Česká vakcinologická společnost ČLS JEP (ČVS) vydala 16. června 2022 svá doporučení k přeočkování a aplikaci posilujících dávek vakcíny proti onemocnění covid-19… Dle našeho názoru trpí doporučení ČVS dvěma zásadními problémy:

(a) zcela ignoruje, že lidé po prodělané infekci mají prokazatelně vysokou ochranu proti těžkému průběhu při reinfekci;

(b) zcela ignoruje rizika podání 3. či 4. dávek, tj. vyhodnocení „risk-benefit“ plynoucí zejména z výskytu závažnějších nežádoucích účinků.“

Co se doporučení vydaných Českou vakcinologickou společností týká, ptáme se, na základě jakých podkladů jsou vytvořena. Na základě jakých dat doporučuje ČVS aplikaci třetích dávek všem osobám ve věku 5 a více let? Na základě jakých dat doporučuje ČVS aplikaci třetích dávek osobám, které už infekci prodělali? Na základě jakých dat doporučuje ČVS aplikaci čtvrtých dávek zdravotníkům, když účinnost proti infekci je nízká? Na základě jakých dat doporučuje ČVS čtvrtou dávku zdravotníkům, kteří už infekci prodělali?“

Je evidentní, že ani v posledním roce nedošlo k žádné změně v postoji České vakcinologické společnosti k očkování proti covidu. Jejich nové doporučení je podobné tomu loňskému, a tak Chlíbek jistě přivítal možnost rozloučit se konečně s neústupným exaktním profesorem Thonem a se skupinou dalších odborníků a byl vděčný Válkovi, že konečně může vytvořit loajální týmy. Není ale možné, aby na stránkách ministerstva zdravotnictví bylo ještě po dvou měsících uvedeno složení původních týmů. Tito lidé už se současnou prací NIZPu nemají nic společného. Pan ministr by také měl urychleně oznámit mandát a odpovědnost nového NIZPu, a měl by vysvětlit, na základě jakých dokumentů je NIZP začleněno do struktury Státního zdravotního ústavu.

Kritická skupina se odchodem z NIZP nerozpadá

Domnívám se, že čas ještě ukáže význam, jaký měla tato skupina expertů pro fungování společnosti a vývoj epidemie. Téměř dva roky aspoň do určité míry korigovali mnohdy přehnaná a neadekvátní protiepidemická a provakcinační doporučení předkládaná experty České vakcinologické společnosti (ČVS) a Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). Díky těmto oponentům se ostatní odborníci v NIZPu mohli seznámit s vědeckými studiemi, které zohledňovaly imunitu po prodělané infekci, všímaly si nízké efektivity a bezpečnosti vakcín či omezeného efektu protiepidemických opatření. Unikátní byl i matematický model, který vytvořili, který pomáhal odhadovat další průběh epidemie. Domnívám se, že právě odborně kritický pohled a zkušenosti této skupiny budou v novém NIZPu nyní chybět. Můžeme jen doufat, že další pandemie v blízké době nenastane.

Nicméně skupina expertů sdružených kolem SMIS bude dál v případě potřeby k dispozici. Rozhodně se nerozpadá a neskládá ruce v klín. Nejbližší akcí, kterou někteří její členové podpoří svou účastí v publiku, je odborný seminář „Vakcinace proti onemocnění COVID-19 – současný pohled“, který se bude konat 20. listopadu 2023 v Poslanecké sněmovně.

Je to neschopnost nebo záměr?

Zuzana Krátká

Každý léčivý přípravek může způsobit nežádoucí účinek, je však důležité, aby byly výskyty závažných nežádoucích účinků velmi vzácné a přínos léčby vždy převažoval nad riziky. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) je zodpovědný za dohled nad sběrem podezření na nežádoucí účinky, jejich ověřením a zapsáním do národní databáze nežádoucích účinků SÚKL i do celoevropské databáze EudraVigilance. Přehled nežádoucích účinků nahlášených po vakcinaci na covid za rok 2022 zveřejnil v Informačním zpravodaji SÚKLu v prvním letošním čísle.

Mnohokrát jsme zejména na facebooku informovali o tom, jak nahlásit nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře a také jsme si to sami vyzkoušeli. Měli jsme dobrou zkušenost s komunikací s pracovníky oddělení farmakovigilance SÚKLu a věřili jsme v to, že zaslání informací napomůže identifikovat rizika spojená s vakcinací a že v případě, pokud se sejde hodně závažných hlášení k jedné šarži vakcíny, bude možné bezpečnost této rizikové šarže ověřit, případně ji nechat stáhnout. Evidovat léčiva a jejich nežádoucí účinky podle šarže ukládá SÚKLu zákon (Zákon o léčivech 378/2007 Sb.) velmi výslovně v 5. odtavci § 93c:

Ústav činí opatření za účelem jednoznačné identifikace každého biologického humánního léčivého přípravku. Jde především o název a číslo šarže biologického humánního léčivého přípravku předepisovaného nebo vydávaného na území České republiky, který je předmětem hlášení podezření na nežádoucí účinek, prostřednictvím sběru a vyhodnocování informací včetně možnosti následného dotazování u toho, kdo hlášení podezření na nežádoucí účinek podal.

Nedůvěřuj, ale raději ověřuj

O důvěru v další zdravotnickou instituci jsme přišli ve chvíli, kdy Mainstream Angeliky Bazalové s Petra Šourka prověřil, jak SÚKL s hlášeními pracuje. Požádali před časem SÚKL na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o počty hlášení podezření na nežádoucí účinky po očkování proti covidu a z poskytnutých údajů zjistili, že SÚKL tam, kde nahlašující subjekt nezapíše číslo šarže nebo název vakcíny, tyto údaje dále nedohledává. To byla natolik závažná informace, že požádali ještě paní ředitelku SÚKL MUDr. Storovou o rozhovor, ve kterém se snažili zjistit, jak je možné, že to SÚKL nedělá (a neplní tak svoji zákonnou povinnost) a proč považuje paní ředitelka informace o šaržích za nezajímavé. Ale ta jim to nedokázala nijak rozumně vysvětlit, proč tak nečiní. S každou další větou se do problému zamotávala čím dál víc. Nevěřícně jsem vyslechla její odpovědi: “ A kde bysme ji podle vás měli dohledávat? Já myslím, že my nemáme žádný přístup do ISINu.„

Slepý kontrolor nemůže jednat

Nahlašování podezření na nežádoucí účinky jsem si před časem vyzkoušela, když mne jeden z poškozených požádal o pomoc se zadáním informací do ´webového formuláře. Rozhodli jsme se tedy společně ověřit i to, zda se v jeho případě pracovnice SÚKL šarži pokusila dohledat sama. My jsme šarže totiž také neměli při zadávání k dispozici, ale jelikož šlo o nepovinný údaj, poslali jsme hlášení bez nich. Ani ve snu nás nenapadlo, že by si zrovna tento údaj nedohledali sami úředníci snadněji než my dva. Na chybějící šarže se paní úřednice neptala ani v následující mailové komunikaci, kdy ještě ověřovala jiné detaily. Později jsme zjistili, že pro dohledání šarže vakcíny v ISIN stačí zadat jméno pacienta a datum očkování. Ten, kdo nemá přístup do ISIN, může zkontaktovat svého praktického lékaře, a ten informaci zjistí. Můj pacient nakonec našel šarže obou očkování prostřednictvím aplikace igovernment. Poslal je tedy úřednici s tím, že neví, zda to ještě potřebují nebo si je našli. Její odpověď nám vyrazila dech:

„Dobrý den, děkuji za doplnění informací o šaržích podaných vakcín. Je to pro nás přínosné, protože nemáme (dle zákona) přístup do dat v ISIN ani v ÚZIS – na tohle propojení si budeme muset ještě chvíli počkat. Informace doplníme do hlášení CZ-CZSUKL-…“

Lenost nebo záměr?

Ze zjištění Mainstreamu dále vyplynulo, že bez šarže bylo evidováno víc jak 3 tisíce hlášení se závažnými zdravotními důsledky a dokonce i 117 nahlášených úmrtí. SÚKL se ani u nich neobtěžoval šarže dohledat a nikomu šarže v hlášeních nechybí. Jeden důvod se nabízí. Snižuje se tak farmakovigilanční signál detekovaný na úrovni jednotlivých šarží. Tato hlášení bez důležitého detailu nelze spárovat s již zjevnými „rizikovými šaržemi“., o kterých by SÚKL tušil, pokud by se na ně zaměřil. Petr Šourek si tu práci dal, zanalyzoval výskyt hlášení podle šarží a zjistil, že několik z nich mělo mnohem více hlášení než ostatní. Část z nich byla z počátku roku 2021, kdy se možná lékaři snažili hlásit problémy častěji, jak tvrdí v rozhovoru i paní ředitelka Storová. Ale další šarži s atypicky vysokým výskytem hlášení objevil i v pozdějším období. Abychom mohli určit skutečnou závažnost tohoto nálezu, museli bychom znát celkový počet aplikovaných dávek dané šarže. Bohužel Petr zjistil i mnoho neexistujících šarží, tedy takových, které někdo zapsal s chybou a úředníci neověřili ani to, zda je údaj v pořádku. Kolik dalších rizikových šarží by se objevilo, pokud by byla evidence v pořádku a všechna hlášení měla uvedenou správnou šarži? Proč to SÚKL ani EMA nezajímá?

V Dánsku se podařilo zpracovat informace o četnosti výskytu nežádoucích účinků u jednotlivých šarží a autoři publikace zjistili, že některé z nich měly hlášení nežádoucích účinků mnohem více než jiné. Později se hned v několika zahraničních laboratořích prokázala přítomnost fragmentů plazmidové DNA či složek bakteriální stěn ve vakcínách a různí vědci včetně těch českých začali hlasitě upozorňovat na možný vztah mezi čistotou vakcín a výskytem nežádoucích účinků. Velkou pozornost médií vzbudila zejména výpověď Phillipa Buckhaultse pronesená před parlamentem Jižní Karolíny.

Jestliže mnozí odborníci upozorňují na to, že jednotlivé šarže covidových vakcín se mohou mezi sebou lišit, bylo by vhodné, kdyby úředníci SÚKLu zpětně dohledali šarže ke všem záznamům v registru hlášení nežádoucích účinků a poskytnuli tyto informace i evropským orgánům a výrobci. SÚKL může udělat i mnohem více, kdyby chtěl. Jako regulační autorita může požadovat od výrobce informace k daným šaržím léčivých přípravků, může provést audit u výrobce s cílem ověřit dodržení podmínek výroby a může požadovat prošetření složení podezřelých šarží. Může také nahlédnout do všech výrobních i distribučních dokumentů. Toto také od regulační zdravotnické autority zodpovědné za kontrolu bezpečnosti vakcín očekáváme. V dobách před covidem toto vše udělat mohl. Jenže nyní od všeho dává ruce pryč, dodržuje velkého covidového bobříka mlčení a funguje jen jako poslušný lokaj evropských úřadů. Jenže bez šarží se žádný významný signál neobjeví ani na evropské úrovni.

Druhý pohled na data z Anglie – vysvětlení vysoké mortality u mladších věkových skupin po podání čtvrté dávky vakcíny proti covidu

Ondřej Vencálek

Data z Anglie

Britský národní statistický úřad zveřejnil na konci srpna data o celkové úmrtnosti v Anglii za více než dva roky dlouhé období (téměř) od začátku vakcinace proti onemocnění COVID-19 (duben 2021) až (téměř) do současnosti (květen 2023), přičemž míra úmrtnosti je v jednotlivých měsících počítána vždy pro sedm různých věkových skupin (18–39 let, 40–49 let, 50–59 let, 60–69 let, 70–79 let, 80–89 let, 90 a více let) a devět skupin dle očkovacího statusu (jednu skupinu tvoří neočkovaní, čtyři další skupiny určené počtem dávek – 1 až 4 dávky – jsou dále děleny podle toho, zda k podání poslední dávky došlo před méně než 21 dny, či s větším časovým odstupem).

Proč jsou taková data zajímavá? Srovnání počtu zemřelých v jednotlivých skupinách podle očkovacího statusu (zjednodušeně ve skupině očkovaných a neočkovaných) bylo (a mnohdy stále ještě je) považováno za důkaz efektivity očkování coby ochrany před úmrtím na COVID-19. Níže uvedené úvahy o těchto datech mě vedou k přesvědčení, že tento postup je (a byl) nesprávný.

Výchozí pozorování

Ve svém komentáři z 4. října 2023 Tomáš Fürst předložil široké veřejnosti vizualizaci velké části těchto dat a na příkladu nejstarší věkové skupiny upozornil na přítomnost tzv. Healthy Vaccine Effect, tedy jevu, kdy lidem ve velmi špatném zdravotním stavu (s poměrně vysokým rizikem úmrtí) není podána vakcína. Tento dlouho před epidemií onemocnění COVID-19 známý jev zkresluje hodnocení efektivity vakcín (nejen proticovidových) – činí vakcíny zdánlivě efektivnějšími (zdůrazněme, že pouze zdánlivě – zkresluje jen naše soudy o efektivitě vakcín, na samotnou efektivitu přímý vliv nemá).

Ve výše zmíněném komentáři Tomáš Fürst rovněž poukázal na odlišný vývoj mortality po podání čtvrté dávky vakcíny u mladších věkových skupin – zatímco u starších věkových skupin v období po začátku vakcinace určitou dávkou (boosterem) úmrtnost v „nově boostrované“ skupině poklesne a je často výrazně nižší než u těch, kteří booster z nějakých důvodů nedostali, v případě čtvrté dávky je situace u mladších věkových skupin opačná – výrazně vyšší mortalita je zaznamenána u skupiny „nově boostrovaných“.

Detailnější vizualizace dat

Dovolím si nabídnout detailnější vizualizaci dat, která odhalí, v čem je podstatný rozdíl u čtvrté dávky vakcíny u mladších věkových skupin jednak oproti starším věkovým skupinám, ale také oproti podání druhé či třetí dávky v těchto skupinách. Ono „tajemství“ tkví ve velikosti srovnávaných skupin. Nabízím dva způsoby, jak tuto velikost vizualizovat: jedním je zohlednit velikost skupiny pomocí šířky vykreslovaného sloupce v sloupcovém grafu, jaký používá Tomáš Fürst. Druhým je místo sloupců kreslit pouze „bubliny“ (umístěné jakoby na vrcholcích sloupců), jejichž velikost je úměrná velikosti dané skupiny.

Komentář k vývoji u vybraných skupin

Ve starších věkových skupinách (např. v nejstarší kategorii 90+) se vždy po začátku očkování určitou dávkou drtivá většina populace v této věkové kategorii nechala touto dávkou naočkovat. Skupina, která se rozhodla touto novou (další) dávkou neočkovat, je u všech čtyřech dávek malá, jak je patrné z grafu 1 (z praktických důvodů pohodlného zobrazení jsem graf rozdělil na dvě části, přičemž druhá část začíná v období března 2022, kdy se věková skupina 90+ začíná očkovat 4. dávkou).

Graf č.1 – All-cause mortality u osob starších 90 let (pro lepší vizualizaci klikněte na obrázek)

https://drive.google.com/file/d/1jWEyUUuBE2sOfL3YqMScR9qxpQE8o6_g/view?usp=sharing

https://drive.google.com/file/d/1egaxOlbReeMBrUMx3E2PIOIPxqdiZL0h/view?usp=sharing

Docela jiná je situace v mladších věkových skupinách. Uveďme zde jako příklad skupinu 40–49 let. Zatímco druhou a třetí dávkou se dala poměrně rychle po jejich zavedení naočkovat velká část populace v této věkové kategorii, u čtvrté dávky tomu tak již nebylo. Právě v období června až října 2022, kdy se 4. dávkou již v této skupině očkovalo, pozorujeme velmi vysokou mortalitu ve skupině naočkovaných 4. dávkou. Je však třeba upozornit, že tato skupina byla v té době velmi malá. Nejde o to, že by šlo o náhodnou odchylku, to nikoliv. Jde o to, že šlo o poměrně malou, specifickou skupinu, která je se zbytkem populace v dané věkové kategorii těžko srovnatelná. Teprve s větším rozšířením této skupiny v následujících měsících se rozdíly zmenšily.

Graf č. 2 – All-cause mortality u osob ve věku 40-49 let (pro lepší vizualizaci klikněte na obrázek)

https://drive.google.com/file/d/1qz306JLI7VPL4JDN1JEpaXtGU9-YeJSz/view?usp=sharing

https://drive.google.com/file/d/1jYo6f2h8JMBbWAg1UteJwR_3f6ylocaf/view?usp=sharing

Pro detailnější porozumění celé situaci je dobré si grafy blíže prostudovat. Za povšimnutí stojí např. srovnání času, kdy došlo k „prudkému nárůstu“ úmrtnosti ve skupině „dlouho po první dávce“, kterou tvoří lidé, kteří dostali první dávku, ale druhou (zatím) ne. V grafech je tato skupina vyznačena žlutými body. Zatímco ve věkové skupině 90+ k zmíněnému „nárůstu“ došlo v květnu 2021, ve skupině čtyřicátníků k němu došlo až v červenci a srpnu 2021 (v červenci je skupina s druhou dávkou ještě výrazně rozdělena na dvě podskupiny). V obou případech jde o období, kdy se skupina těch, kteří (zatím) nebyli očkováni druhou dávkou stává výrazně marginální (málo početnou). Kalendářně jde o jiné měsíce – není zde shoda v čase, která by mohla případně korelovat s vývojem epidemie onemocnění COVID-19.

Do grafů jsem doplnil rovněž vodorovné úsečky zachycující vždy pro daný měsíc v dané věkové skupině celkovou úmrtnost (bez rozlišení dílčích skupin dle vakcinačního statusu). Je dobré si povšimnout, že např. v době, kdy ve skupině 90+ dochází k výraznému odlišení úmrtnosti ve skupinách s/bez druhého očkování (květen 2021), je celková úmrtnost poměrně stabilní. Buďto tedy došlo jen k rozštěpení skupiny na „zdravější“ a „ostatní“ (jak tvrdí Tomáš Fürst), nebo by se v daném období dramaticky (naprosto bezprecedentně) zvedla celková úmrtnost, ovšem díky vakcínám se povedlo u velké části obyvatelstva tomuto nárůstu zabránit.

„Fascinující příběhy“ v datech

Tomáš Fürst vidí v grafech vývoje úmrtnosti v Anglii mnoho „fascinujících příběhů“. Je dobré si uvědomit, že stejný graf může odpovídat přinejmenším dvěma různým příběhům:

Jeden je ten, který uvádí Fürst. Ten vysvětluje velkou odlišnost v úmrtnosti mezi skupinami rozdílnou povahou skupin (rozhodnutí očkovat se či neočkovat se vždy úzce souvisí se zdravotním stavem). Druhý výklad stejných dat (který Fürst označuje za naivní) říká, že data dokazují vynikající efektivitu vakcín proti úmrtí – skupina „čerstvě očkovaných“ má typicky nižší míru úmrtnosti než skupina, která ještě „čerstvé očkování“ nepodstoupila. Předpokládejme, že je tento výklad správný. Pak opravdu budeme pozorovat nižší úmrtnost na covid (a tím i celkovou úmrtnost) u skupin „čerstvě naočkovaných“. V tomto příběhu se nedá očekávat, že by byla výrazná rozdílnost skupin v úmrtnosti, kde příčina úmrtí nesouvisí s covidem. Jenže tak tomu není – úmrtí nesouvisející s covidem představují i nadále naprostou většinu úmrtí (např. ve skupině 40–49 let jsou od února 2022 počty s covidem souvisejících úmrtí v jednotlivých skupinách vždy (!) v počtu menším než 3 za měsíc; jsou-li uváděné počty mírně vyšší, jsou označeny jako „nespolehlivé“). Není tedy překvapivé, že jevy, které pozorujeme na celkové úmrtnosti, jsou dány především úmrtností „necovidovou“. Rovněž si uvědomme, že pokud by nebylo správné Fürstovo vysvětlení (zásadní rozdílnost srovnávaných skupin co do zdraví), bude velmi obtížné vysvětlit zdánlivý zhoršující efekt 4. dávky vakcíny u mladších věkových skupin. Pokud by tento efekt byl skutečný, jednalo by se o velmi závažný problém.

Závěry

Tomáš Fürst shrnul svá pozorování z dat o úmrtnosti v Anglii z let 2021 až 2023 takto: „Dle výše uvedených dat ONS (z jiných zemí takto kvalitní data nemáme) vykazují mnohé očkované kategorie celkovou mortalitu výrazně vyšší než neočkovaní.“ Tento závěr nelze rozporovat – jde o nezpochybnitelný fakt. Soudím, že je však podstatné upozornit na to, že vysoká úmrtnost je zaznamenávána zejména ve výrazně menšinových (značně specifických) skupinách.

Diskutovat lze o příčinách výše uvedeného jevu. Výše uvedené úvahy a pozorování mě vedou k přesvědčení, že Fürstovo vysvětlení je správné. A znovu je třeba dávat pozor: platnost Fürstova vysvětlení nevylučuje ani možnost, že očkování snižuje, či v určitém čase snižovalo, mortalitu (alespoň na covid).

Vraťme se na začátek, kdy jsme si položili otázku, proč jsou uvedená data z Anglie zajímavá. Připomeňme si, že srovnání počtu zemřelých v jednotlivých skupinách podle očkovacího statusu (zjednodušeně ve skupině očkovaných a neočkovaných) bylo (a mnohdy stále ještě je) považováno za důkaz efektivity očkování coby ochrany před úmrtím na COVID-19. Výše uvedené úvahy ukazují, že takového srovnání o efektivitě vakcín nevypovídá téměř nic, a nemělo by být prováděno, neboť celkový zdravotní stav jedince vždy velmi úzce souvisí jednak s rozhodnutím o podání očkování, ovšem také s rizikem úmrtí.

Další grafy

Detailní vizualizaci měr úmrtnosti (hrubých a standardizovaných) pro všechny věkové skupiny lze nalézt v souborech:

„All-causes_Crude_mortality_rate.pdf“ a

„All-causes_Standardized_mortality_rate.pdf„.

O tom, že se popisované rozdílnosti skupin týkají rovněž „necovidových“ úmrtí, je možno se přesvědčit v souborech

„Non-covid_Crude_mortality_rate.pdf“ a

„Non-covid_Standardized_mortality_rate.pdf„.

Doporučujeme grafy v prohlížeči zvětšit (100 %).

Vakcinační doporučení nemá ani autory ani autoritu aneb tajemná mise prezidenta Kubka

Zuzana Krátká, Tomáš Fürst

Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek od letošního jara požadoval po Národním institutu pro zvládání pandemie (NIZP), aby dodal „autoritativní doporučení lékařům, jak mají postupovat na podzim při očkování pacientů proti nemoci covid-19 a dalším respiračním onemocněním“. Argumentoval tím, že „lékaři potřebují instrukce v dostatečném předstihu, aby se mohli včas připravit… a zabránit další epidemii respiračních infekcí v sezoně 2023/2024, respektive zmírnit její intenzitu a následky.“

Pozoruhodné na tom však je, že oprávněním vydávat pro lékaře závazná odborná stanoviska disponují pouze lékařské komory. Zájemci si mohou výše uvedený fakt ověřit v Zákoně č. 220/1991 Sb., § 2 odstavci 2 písmenu i. Ministerstvo zdravotnictví může právně závazné pokyny vydat jen formou vyhlášek, mimořádných opatření a metodik, což u očkování proti covidu neprovedlo. A různé odborné společnosti – jako například Česká vakcinologická společnost (ČVS) – k vydávání právně závazných stanovisek zákonné zmocnění nemají žádné. Ještě k tomu, jak opakovaně upozorňujeme, ČVS nemá ani právní subjektivitu. Toto vše jistě doktor Kubek ví, neboť jednu lékařskou komoru vede. Zdá se tedy, že se sice snaží donutit co nejvíce lékařů k aplikaci covidových vakcín, ale pokud možno tak, aby odpovědnost za případné problémy neulpěla na něm. Pojďme se tedy podívat, kolikero rukou tento Kubkův horký brambor spálil.

Kdo se ujme ožehavého doporučení?

Odborníci v NIZP problém s očkováním proti covidu diskutovali v dubnu 2023, ale měli natolik rozdílné pohledy, že žádný dokument tehdy nedodali. Zoufalý Kubek se tedy v květnu obrátil dopisem nejen na ministra zdravotnictví, hlavní hygieničku a ředitelku SZÚ, ale neváhal informovat také pana prezidenta, premiéra, předsedu zdravotního výboru Senátu ČR a předsedkyni zdravotního výboru Poslanecké sněmovny ČR. Tak moc mu na úspěchu a plynulosti vakcinace na podzim záleželo, tak moc se bál, že to zbyde na něj. Věci se postupně přece jenom daly do pohybu. Koncem června 2023 bylo vydáno obsáhlé doporučení k očkování proti covidu Českou vakcinologickou společností (ČVS) a v srpnu bylo vydáno druhé Ministerstvem zdravotnictví.

Dokumenty plné otazníků

Obě doporučení postrádají zcela zásadní náležitosti. Především v nich není uvedeno, kdo jsou jejich autoři. U ČVS to bývá vedení společnosti, ale u dokumentu žádné informace uvedeny nejsou. S kolegy z ProLibertate jsme si dali tu práci a jednotlivě oslovili všechny členy vedení ČVS s dotazem, zda s obsahem doporučení souhlasí. Ani jeden z nich nám na email neodpověděl. (pozn. těsně před vydáním tohoto článku byla vydána aktualizovaná verze doporučení, v níž bylo aspoň uvedeno, že tato byla 4.10.23 schválena výborem České vakcinologické společnosti ČLS JEP, autoři dokumentu opět jmenováni nejsou.)

Pozoruhodné je, že červnové doporučení ČVS necituje žádné odborné zdroje. Veškeré odkazy vedou k organizacím typu Evropské lékové agentury (EMA) či amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). V nové verzi publikací přibylo, ale jsou tam uvedeny jen jako nové položky v seznamu, bez vazby na text.

Z textu doporučení není jasné, zda byl obsah konzultován s ostatními českými odbornými lékařskými společnostmi. Téměř chybí kontraindikované skupiny pacientů a zcela bagatelizováno je riziko závažných zdravotních komplikací v důsledku nežádoucích účinků po opakovaných očkováních. Přitom je již dlouho známo, že bezpečnostní profil covidových vakcín je zcela nevyhovující. Databáze evidující podezření na nežádoucí účinky léčiv (farmakovigilanční databáze) po celém světě ukazují, že po covidových vakcínách je hlášeno za dva roky jejich používání o jeden až dva řády více podezření na nežádoucí účinky než například po vakcínách chřipkových za celou dobu jejich používání. Například počet nahlášených úmrtí po covidových vakcínách v USA mnohonásobně převyšuje počet úmrtí nahlášených po všech ostatních vakcínách za celou třicetiletou historii databáze VAERS.

Doporučení se ani nepokoušejí o risk-benefit analýzu, která by vycházela ze situace v roce 2023. Vzhledem k tomu, že neexistují žádná data o účinnosti nových covidových vakcín proti jakémukoliv klinicky relevantnímu end-pointu (těžkému průběhu, hospitalizaci, úmrtí), není jasné, jak by se taková analýza dala udělat.

Očkujte všechny

Očkování proti covidu se v obou dokumentech doporučuje především chronicky nemocným, lidem s komorbiditami, osobám ve vyšším věku, pacientům imunodeficitním i těm, kteří jsou na imunosupresivní léčbě např. po transplantaci. Doporučuje se ale také těhotným ženám. Znovu připomínáme, že neexistují žádná data, na základě kterých by bylo možné tuto experimentální vakcínu těhotným vůbec podat, natož plošně doporučit.

Dokument ČVS dále „doporučuje umožnit očkování všech dětí od 6 měsíců věku a všech dospělých“. Nadále uvádí, že očkovat se mají i ti, kteří již infekci prodělali. Novinkou je, že dávky se přestávají počítat, jedna dávka nové vakcíny se doporučuje prostě každému člověku staršímu 5 let, tři dávky se dávají mladším dětem, dvakrát ročně se očkují nejrizikovější skupiny, například senioři. V říjnové verzi jsou upřesněné i aktuálně doporučené vakcíny. Zůstala jediná – Comirnaty Omicron XBB.1.5. Původní ani bivalentní vakcíny se již nedoporučují. Zajímavostí je, že pro děti mladší 5 let není dostupná nová vakcína, a tak jsou děti prozatím očkovány 1- 3 dávkami původní Comirnaty, pokud to doporučí lékař.

Nenakazujeme, pouze doporučujeme. Zodpovědnost je na lékaři.

Prezident Kubek mohl konečně minulý týden poslat úlevný email všem lékařům, v němž s uspokojením konstatoval, že konečně je k dispozici ono AUTORITATIVNÍ DOPORUČENÍ od ministerstva zdravotnictví, které požadoval už na jaře, a tímto tedy žádá lékaře, aby se připojili k očkování proti covidu a chřipce.

Otázkou zůstává, jak na to zareagují lékaři. Měli by si být vědomi toho, že nejde jen o bezpečnost očkovací látky, ale i její aplikaci, a tak i oni mají nemalou právní zodpovědnost – na rozdíl od kolegy Kubka, ČVS a Ministerstva zdravotnictví. Advokátka JUDr. Vladana Vališová ve svém článku v Advokátním deníku, který je věnovaný právní odpovědnosti při očkování proti covidu-19, uvádí: „Zákon o zdravotních službách ve svém § 4 odstavci 5 definuje pojem náležité odborné úrovně tak, že se jí rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. K tomu, aby poskytnutí zdravotní služby bylo hodnoceno jako non lege artis, může dojít v důsledku řady různých postupů, např. v důsledku neprovedení potřebných vyšetření, nezohledněním zdravotního stavu pacienta, opomenutím možných interakcí a kontraindikací či nevhodnou volbou léčiva nebo jeho dávkování.“

Pro jistotu jsme se prostřednictvím JUDr. Tomáše Nielsena zeptali Ministerstva zdravotnictví na celou řadu otázek ohledně vzniku doporučení a jich právní váhy. Odpovědi jsou k dispozici zde. Hlavně nás zajímalo následující: „Má Doporučení pro lékaře závazný charakter? Lze mít za to, že lékař, který postupuje v rozporu s Doporučením, nejedná postupem tzv. lege artis? A lze mít bez dalšího za to, že lékař, který postupuje v souladu s Doporučením, jedná postupem tzv. lege artis?“

MZČR odpovědělo: „Už z názvu doporučení je více než zřejmé, že se nejedná o dokument mající závazný charakter, ale pouze doporučující, což je blíže specifikováno v předchozích odpovědích. Očkující lékař se při aplikaci očkování musí držet tzv. souhrnu údajů o přípravku.“

Dále jsme se ptali na zvažování přínosů a rizik v souvislosti s vakcinací: „V Doporučení zcela chybí zohlednění zdravotního rizika vakcinace a posouzení benefitu pro jednotlivé skupiny osob s různými typy onemocnění. Provedlo Ministerstvo zdravotnictví nějaké risk/benefit analýzy a opakované posuzování rizik pro již promořenou populaci?“

Od MZČR jsme se dozvěděli, že „…[doporučení] má pouze doporučující/informativní charakter, které hodnotí vhodnost očkování u definovaných skupin, a to na základě známých rizikových faktorů, jejichž přítomnost v případě nákazy zvyšuje riziko závaznějšího průběhu nemoci a očkování toto riziko snižuje. Zároveň je třeba jasně zdůraznit, že se nejedná o mandatorní nařízení a doporučení v žádném případě neříká, že osoba v riziku se musí nechat očkovat, nýbrž se jedná pouze o doporučení k očkování, které vychází ze známých rizikových faktorů pro danou definovanou skupinu osob. Samotnou vhodnost aplikace očkovací látky konkrétní osobě má vždy posuzovat očkující lékař, a to na základě individuálního posouzení přínosů a rizik očkování, což je běžná a standardní praxe, kterou má lékař povinnost vykonávat před každým lékařským zákrokem nebo před aplikací jakéhokoliv očkování nebo léčivého přípravku.“

Kdo je autorem ministerského doporučení jsme se nedozvěděli, víme pouze, že „příprava a realizace doporučení byla diskutována na jednání centrálního řídícího týmu, připravené doporučení bylo následně projednáno i poradou vedení MZ…a obsah byl konzultován s pracovníky Státního zdravotního ústavu“.

Doporučení bez autorů a autority

Takže prezident Kubek tedy vymáhal po všech čertech dokument, o kterém věděl, že jej může vydat jen předsednictvo jím vedené lékařské komory. To k tomu je ovšem nepřesvědčil nebo neměl odvahu se pod takový dokument jako prezident ČLK podepsat. Nyní své vymodlené doporučení sice má, to je však bez autorů a bez autority. Těch, kteří doporučení berou vážně, je čím dál méně. Kolega Dražan, vědom si problému „právní odpovědnosti“, tuto přenechává „regulačním autoritám“ kdesi v Evropské unii či Americe, jak pravil ve vysílání Prima CNN (26. září 2023), ex-ministr Prymula sice káže o potřebě očkovat rizikové skupiny, sám však je s dávkami pozadu a další dávku mRNA vakcíny nechce. Ministerstvo zdravotnictví i samotní představitelé ČVS (i experti EMA) si stěžují na pokles zájmu lidí o další vakcinaci proti covidu (viz graf počtu aplikovaných dávek obyvatelům EU), ale i proti jiným nemocem. Asi si neuvědomují, že hlavní příčinou rostoucí nedůvěry lidí i lékařů v očkování všeho druhu jsou právě podobné dokumenty – vydané bez diskuse, bez autorů a bez autority.

https://vaccinetracker.ecdc.europa.eu/public/extensions/COVID-19/vaccine-tracker.html#uptake-tab

Čtyři vakcíny stačí, drahoušku aneb pharmaggedon za kanálem La Manche

Tomáš Fürst

O tom, že je bezpečnostní profil covidových vakcín zcela nevyhovující, jsme věděli již v lednu 2021. Už tehdy totiž vyskočil počet úmrtí po covidových vakcínách, které lidé ohlásili do amerického farmakovigilančního systému VAERS, na číslo 329. To byl skoro stejný počet jako bylo všech úmrtí po všech vakcínách, která byla do VAERS typicky nahlášena za celý rok. Do konce roku 2021 bylo ve VAERS úmrtí již přes 22 tisíc, což je víc než počet všech úmrtí po všech vakcínách za celých 30 let existence této databáze. V jiných zemích je situace velmi podobná. Covidistům se dosud daří (za pomoci obludného cenzurního aparátu) o tomto tragickém faktu nemluvit.

Co ovšem už úplně zatajit nejde, je alarmující nárůst celkové mortality ve všech vysoce proočkovaných zemích. Jednoduchý pohled na Our World in Data ukazuje, že od počátku očkovací kampaně se západní země potýkají s bezprecedentním nárůstem celkové mortality. Vývoj je o to podivnější, že po epidemickém roce 2020 by člověk očekával, že ukazatel „excess mortality“ zamíří do záporných hodnot. Místo toho se ale již téměř dva roky ve vysoce proočkovaných zemích tvrdošíjně drží vysoko nad nulou. Navíc země, které se do vakcinačního běsnění zapojily mnohem méně (například Bulharsko či Rumunsko), zvýšenou mortalitou netrpí.

Celou dobu nám chyběl přímý důkaz, že důvodem zvýšené mortality jsou skutečně covidové vakcíny. Všechny státy světa totiž žárlivě střeží datové sady, ze kterých by se dala spočítat celková mortalita dle vakcinačního statutu. Například český ÚZIS nám tuhle datovou sadu odmítl vydat již asi čtyřikrát.

Nedávno se ovšem zhluboka nadechli v britském Office for National Statistics – a právě tato data zveřejnili. Datová sada obsahuje celkovou mortalitu adjustovanou na věk a přepočítanou na sto tisíc člověko-let strávených v dané vakcinační kategorii. Metodika je tedy zcela správně a jednotlivé údaje jsou mezi sebou přímo srovnatelné. Datovou sadu jsem si stáhl a údaje na listu 6 (Table 2) prostě zobrazil. Zdůrazňuju, že jsem nic nepočítal – jen jsem zobrazil, co spočítali britští vládní statistici. Ještě dodávám, že jsem zobrazil jen kolonky, u kterých nebylo uvedeno, že údaj je „unreliable“, tedy nespolehlivý. (Nutno podotknout, že při zobrazení dat včetně nespolehlivých údajů vypadají obrázky ještě mnohem hůř).

Račte si prosím uvědomit, že jde o all-cause mortality, tedy o celková úmrtí – úmrtí z jakékoliv příčiny. Data se týkají pouze Anglie, nikoliv celé Velké Británie. Pojďme se podívat, co data obsahují. Nejprve nejstarší věková kategorie, kde je samozřejmě úmrtí velké množství:

Vakcinační statut je kódován barevně a rozdělen dle počtu dávek, navíc u každé dávky je zobrazeno, byla-li dávka aplikována před méně než třemi týdny nebo více než třemi týdny. Osa x obsahuje jednotlivé měsíce od dubna 2021 do dubna 2023. Osa y ukazuje počet úmrtí na 100 tisíc člověko-let strávených v dané vakcinační kategorii. Kategorie, ve kterých bylo úmrtí málo, nejsou zobrazeny. Tmavě modrý sloupeček (u každého měsíce vždy nejvíce vlevo) ukazuje kategorii neočkovaných, vůči které lze ostatní sloupečky hodnotit. V grafu je mnoho fascinujících příběhů:

Jakmile se začalo očkovat druhou dávkou (na jaře 2021), prudce vyskočila úmrtnost lidí, kteří zůstali v kategorii „dlouho po první dávce“ (světle modrá). Proč se to stalo? Ti, jejichž zdravotní stav se po první dávce zhoršil, už na druhou dávku nešli. Tedy populace se „po první dávce“ rozdělila na zdravější část, která se ocitla v kategorii „krátce po druhé dávce“ (cyan) a méně zdravou část, která zůstala trčet v kategorii „dlouho po první dávce“ (světle modrá). Časem se očkovaní druhou dávkou přesunuli do kategorie „dlouho po druhé dávce“ (zelená) a jejich mortalita pomalu doháněla neočkované.

Pak se začalo očkovat třetí dávkou a situace se zopakovala. Očkovaní druhou dávkou (zelená) se rozdělili na ty zdravější, kteří si šli pro třetí (žlutí a pak oranžoví) a ty nemocné, kteří zůstali trčet v zelené. Proto mortalita zelených prudce vyskočila, zatímco žlutí a oranžoví z počátku vypadají nesmrtelně. Znovu připomínám, že jde o všechna úmrtí – nikoliv covidová úmrtí – tedy naivní argument, že nízké žluté sloupečky dokazují účinnost vakcín je samozřejmě scestný.

A v dubnu 2022 se celá tragikomedie opakuje. Nastupuje čtvrtá dávka a z týmu oranžových se odštěpí červení (prakticky nesmrtelní) a mortalita oranžových zákonitě roste…

Podstatné ovšem je, že po odeznění výše popsaného výběrového zkreslení (kterému se říká Healthy Vaccine Effect, HVE) lze pozorovat, že mortalita všech očkovaných kategorií dožene a převýší mortalitu neočkovaných osob.

Pro kontrolu se pojďme podívat, jak vypadají nižší věkové ročníky. V kategorii 80–89 a 70–79 je situace téměř identická, kdo chce vidět obrázky, nechť se podívá na odkazy na konci článku. U šedesátníků a zejména potom padesátníků lze ovšem pozorovat nový fenomén.

Výše popsaný HVE zde úřaduje velmi podobně, jen je v čase o něco posunut doprava, protože nižší věkové kategorie se očkovaly později. Přibývá ovšem nový fenomén – podezřele vysoká úmrtnost lidí po čtvrté dávce. Tento efekt se nepodobá nástupu předchozích tří dávek. Mortalita čerstvě očkovaných začíná vždy velmi nízko a vystřelí nahoru teprve s příchodem další dávky. U čtvrté dávky vypadá ovšem situace odlišně a mortalita těchto ubohých důvěřivců dosahuje skutečně obludných čísel. Covidisté mají co vysvětlovat.

Pro jistotu ještě nahlédneme do skupiny čtyřicátníků, kde je výše popsaný efekt ještě horší:

Celkově tedy soudím, že situace je více než katastrofální:

1. Farmakovigilanční systémy celého světa přetékají hlášeními úmrtí po vakcínách.

2. Vysoce proočkované státy zažívají od poloviny roku 2021 bezprecedentní nárůst excess mortality ve všech věkových kategoriích, zatímco země, kde se očkovalo méně, vykazují excess mortalitu zápornou.

3. Dle výše uvedených dat ONS (z jiných zemí takto kvalitní data nemáme) vykazují mnohé očkované kategorie celkovou mortalitu výrazně vyšší než neočkovaní.

Jak dlouho ještě covidisté celého světa vydrží předstírat, že se nic neděje? Pokusí se někdo z tábora Safe&Effective nabídnout nějaké vysvětlení tří výše uvedených bodů? Dočkáme se konečně po třech letech podobné datové sady z českého ÚZISu?

Grafy celkových úmrtí (all-cause mortality) v Anglii od dubna 2021 do května 2023

Lidé 18-39 let

https://drive.google.com/file/d/1eAG37VvAKSwHLtNBDRJ8TzEO6qzD1FlZ/view?usp=sharing

Lidé 40-49 let

https://drive.google.com/file/d/1QtpjnCGsPw_uf4loq1yQlOgF25cqFIfg/view?usp=sharing

Lidé 50-59 let

https://drive.google.com/file/d/16W22Cryf7K5vpnAl7Hl5m_XacYq3i72t/view?usp=sharing

Lidé 60-69 let

https://drive.google.com/file/d/1WC0aWfT01zaiVVJ8IeGT0lA8AHUy9ket/view?usp=sharing

Lidé 70-79 let

https://drive.google.com/file/d/1tfcYedcXqr3dsXxcyXx1vbQ8yDXooaRa/view?usp=sharing

Lidé 80-89 let