Blog

Zvýrazněno

Opomenuté aspekty hodnocení nejnovějších trendů ve vývoji počtu narozených dětí a plodnosti

Ondřej Vencálek

V uplynulých přibližně dvou týdnech proběhla čilá debata o vývoji počtu narozených dětí a plodnosti v České republice v posledních letech. Zkusím nejprve tuto debatu krátce rekapitulovat a poté poukázat na některé zatím opomíjené aspekty této problematiky. Zejména se zaměřím na hodnocení roku 2021 jako roku s (výrazně) zvýšenou plodností, po níž by bylo možné očekávat pokles („návrat k průměru“). Zjistíme totiž, že plodnost nebyla zvýšená až tak výrazně, jak se může na první pohled zdát. Překvapivě důležitou roli totiž hraje skutečnost, že v roce 2021 proběhlo sčítání lidu. 

Rekapitulace únorové debaty o vývoji počtu narozených dětí a plodnosti

Debatu o vývoji počtu narozených dětí (a potažmo plodnosti) v ČR odstartoval článek Tomáše Fürsta z 6. února 2023, v němž se autor pozastavuje nad „skokovým desetiprocentním poklesem počtu narozených dětí“ v roce 2022 oproti roku 2021. Dále upozorňuje na „velmi dramatický pokles počtu narozených dětí i v mnoha jiných zemích“ a zamýšlí se nad možnými příčinami poklesu. Ty je podle Fürsta „třeba hledat v něčem, co nastalo na jaře roku 2021“. Možnou souvislost nachází v časové koincidenci s počátkem očkování: „Data z ostatních zemí ukazují přesně stejnou časovou souvislost – pokles porodnosti nastává asi devět měsíců po začátku očkování věkové kohorty rodičů.“ Zcela správně upozorňuje, že může jít o souběh čistě náhodný, zároveň však nenachází evidenci pro jiné vysvětlení pozorovaných změn a vybízí proto k důkladnému zkoumání příčin poklesu počtu narozených dětí.

Reakcí na výše uvedený článek byl text Petra Koubského z 15. února 2023 v Deníku N. Koubský v něm zcela správně poukazuje na zjevnou slabinu Fürstovy úvahy, která spočívá v práci s absolutními počty narozených dětí bez zohlednění četnosti a věkové struktury populace žen v reprodukčním věku (15 až 49 let). Tvrdí, že „pokles počtu nově narozených dětí je nesporný, ale k jeho vysvětlení stačí vzít v úvahu, jak klesá počet žen v reprodukčním věku, další mechanismy nejsou nutné.“ Článek je shrnut tvrzením, že „K vysvětlení [současných] populačních trendů postačují známé a prozkoumané faktory, žádný nový se neprojevuje“. Svá tvrzení dokládá vývojem jednoho z demografy používaných ukazatelů plodnosti („intenzity rození dětí“), tzv. úhrnné plodnosti. K této míře se v následujícím textu budeme opakovaně vracet.

Třetí text publikovaný na stránkách skupiny SMIS je datován 17. února 2023 a má formu rozhovoru imunoložky Zuzany Krátké s demografkou Klárou Hulíkovou Tesárkovou. Ta zopakovala potřebu pracovat nikoliv přímo s počty narozených dětí, ale s mírami plodnosti, které zohledňují počet a věkové složení populace žen v reprodukčním věku: „Pro možné analýzy souvislostí mezi plodností a jakýmikoli možnými faktory je zcela nutné pracovat s intenzitami očištěnými od strukturálních vlivů, protože struktura populace a počty žen jsou zde jednoznačně rušivým faktorem zkreslujícím celé vyznění tématu.“ Pokles počtu narozených dětí Hulíková Tesárková vysvětluje strukturální změnou populace, která je „logickou, plně předvídatelnou a hlavní příčinou pozorovaného poklesu.“ O roku 2021, kdy „došlo nejen v ČR, ale i v jiných evropských státech ke zvýšení úrovně plodnosti, tedy kdy se zvýšil průměrný počet živě narozených dětí na ženu“, hovoří jako o výjimečném. Uvádí: „Pokud by nedošlo k výjimečnosti roku 2021, tak i v něm by nastal další pokles počtu živě narozených dětí o několik tisíc (mezi roky 2019 a 2020 byl pokles o více než 2 tisíce) a pokračující pokles v roce 2022 by nebyl tak mimořádně působící.“      

Zatím poslední text zveřejnil na stránkách skupiny SMIS 19. února 2023 Arnošt Komárek. V tomto textu vypočítává meziroční změnu počtu narozených pro jednotlivé měsíce a dochází k závěru, že „S ohledem na bezprecedentní skokovou změnu v porodnosti pozorovanou z měsíce na měsíc (po očištění o sezónnost) se však důvodně domnívám, že ji nelze vysvětlit běžným demografickým vývojem, ale musí jím být nějaká téměř jednorázová událost.“

Proč je rozumné pracovat spíše s mírami plodnosti než přímo s počty narozených

Počet narozených dětí za určité období (např. daný kalendářní rok) na určitém území (např. v daném státě) je zásadním způsobem ovlivňován počtem obyvatel žijícím v daném čase na tomto území. Podstatné je rovněž věkové složení obyvatelstva – počet narozených dětí je těsněji spjat s počtem žen v reprodukčním věku (15-49 let) než s celkovým počtem žen, respektive celkovým počtem obyvatel. Vztáhneme-li počet narozených dětí k počtu žen v reprodukčním věku, získáme míru plodnosti, tedy ukazatel, který vypovídá o „intenzitě“, s jakou ženy v dané (časově a prostorově určené) populaci rodí děti. Demografové používají různé míry plodnosti, přičemž společné těmto mírám je to, že počty narozených dětí vztahují k počtům obyvatel, typicky při zohlednění věku těchto obyvatel.

Jednou z nejčastěji používaných měr plodnosti je tzv. úhrnná plodnost, která představuje „průměrný počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly během jejího reprodukčního věku (15–49 let) neměnné.“, viz Metodické poznámky k Demografické příručce ČR 2021. Úhrnná plodnost se vypočítává jako součet věkově specifických měr plodnosti.

Co má vliv na to, s jakou intenzitou se děti rodí? Co ovlivňuje plodnost? Odpovědi hledáme jednak v prostorovém srovnání měr plodnosti (v daném čase), ale také hodnocením vývoje měr plodnosti na daném území v čase.

 Vývoj úhrnné plodnosti v ČR od 90. let 20. století

Zaměříme-li se vývoj plodnosti v České republice od 90. let 20. století, budeme pozorovat její nárůst až k rekordně vysokým hodnotám z roku 2021. V tiskové zprávě Českého statistického úřadu (ČSÚ) ze dne 15. prosince 2022 se uvádí: „Díky nárůstu intenzity plodnosti v posledních jedenácti letech se Česko v roce 2021 zařadilo k zemím s nejvyšší úrovní úhrnné plodnosti v Evropě. Průměrný počet dětí na jednu ženu u nás dosáhl 1,83 a byl nejvyšší od roku 1992.“ Tuto zprávu převzala ČTK [1] a nejsledovanější veřejnoprávní [2, 3, 4] i komerční média [5, 6, 7]. Česká televize ke zprávě připojila také graf vývoje úhrnné plodnosti.

Obrázek 1: Vývoj úhrnné plodnosti v ČR v letech 2011-2021. Data: ČSÚ; graf formátován dle [2].

Z tohoto grafu je dobře patrné, že v roce 2021 došlo k značně velkému zvýšení úhrnné plodnosti. Zatímco ve čtyřech předešlých letech byly hodnoty stabilní (1,69 v roce 2017 a 1,71 v následujících třech letech), v roce 2021 byla hodnota úhrnné plodnosti 1,83. Ponechme nyní stranou skutečnost, že díky omezení hodnot vykreslených na svislé ose (1,3 až 1,9 dětí na ženu) se změny hodnoty zdají „dramatičtější“, než kdyby svislá osa začínala hodnotou nula. Meziroční nárůst z hodnoty 1,71 na hodnotu 1,83, tj. nárůst o cca 7 %, je v posledních 10 letech největší a budí tudíž pozornost. Co je jeho příčinou? Než se pustíme do spekulací, podívejme se do dat trochu blíže.

Vývoj počtu narozených dětí a počtu žen v reprodukčním věku („záhada mizejících žen“)

Pro výpočet úhrnné plodnosti jsou zásadní údaje o počtu živě narozených dětí, věku jejich matek a počtu žen v daném věku. Potřebné údaje najdeme v Demografické příručce, kterou každoročně publikuje ČSÚ. V současné době je k dispozici demografická příručka za rok 2021, která byla publikována 31.1.2023.

Jak se dá očekávat, k výpočtu „intenzity rození dětí“ je třeba znát především počty narozených dětí. Celkové počty narozených dětí můžeme zjistit hned z několika různých tabulek demografické příručky, např. z tabulky 1-5a Přirozený pohyb obyvatel na území Česka v letech 1919–2021 (absolutní údaje). Tyto počty jsou znázorněny na obrázku 2.

Počty (živě) narozených se v posledních několika letech (od roku 2015) pohybují v rozmezí 110 až 115 tisíc. Meziroční změny počtu narozených v těchto letech nepřekračují 2 procenta (v letech 2015 až 2021 představují postupně +0,8, +1,7, +1,5, -0,3, -1,6, -1,8 a +1,4 procent).

Obrázek 2: Vývoj počtu živě narozených dětí a počtu žen v reprodukčním věku v letech 1951 – 2021. Data: ČSÚ.

Zabývejme se nyní počtem žen v reprodukčním věku. Vyjdeme z tabulky 1-11 Ženy ve věku 15–49 let podle jednotek věku v letech 1920–2021 (stav k 1. 7.), kde pro jednotlivé roky nalezneme i celkový počet žen ve věku 15-49 let. A zde nás čeká možná velké překvapení. Jak je patrné z obrázku 2 (povšimněme si prudkého poklesu červené čáry na jejím konci), mezi roky 2020 a 2021 došlo k největšímu poklesu počtu žen v reprodukčním věku za období od roku 1951.

Počet žen v reprodukčním věku uváděný v datech ČSÚ poklesl mezi roky 2020 a 2021 o 83 471, tj. přibližně o 3,5 %. Nejde přitom jen o rozdíl mezi nejstarší generací 49letých, která v roce 2020 čítala 73 617 (a která už se v roce 2021 nezapočítává, protože přesáhla vymezené věkové rozmezí), a nejmladší generací 15letých, která v roce 2021 čítala 51 023 žen. Pokud by byly všechny ostatní věkové skupiny stabilní, představovala by tato generační obměna úbytek o velikosti 73 617 – 51 023 = 22 594. Navíc by šlo o úbytek v „okrajových“ věkových skupinách, kde je plodnost dosti nízká, a na úhrnnou porodnost by tato samotná změna měla jen omezený vliv. Jenže došlo (alespoň formálně) k výraznému „úbytku“ žen i ve většině dalších věkových kohort. V každé z věkových skupin 31 až 39 let šlo o pokles o 4 až 5 procent. Opět zdůrazněme, že nejde o efekt různě populačně silných ročníků, neboť zde srovnáváme ve dvou po sobě jdoucích letech velikost „stejné“ skupiny. K výrazné změně došlo například ve skupině 30letých žen (k 1.7.2020) čítající 68 414 žen. Tato skupina tvoří „základ“ skupiny 31letých žen v roce následujícím (k 31.7.2021), v něm však skupina 31letých čítá jen 65 419 žen. Za rok se tedy někde „ztratilo“ jen v této věkové skupině téměř 3 tisíce žen, tj. skoro 4,4 %. Celkově se skupina 15-48 letých z roku 2020 za rok zmenšila o 60 877 žen, tj. o téměř 2,6 %.

Počet žen v reprodukčním věku a sčítání lidu („rozluštění záhady mizejících žen“)

Výše uvedený „úbytek“ počtu žen v reprodukčním věku samozřejmě v žádném případě nepředstavuje skutečný úbytek, ale je dán tím, že v roce 2021 proběhlo v ČR sčítání lidu, domů a bytů. Počty žen v jednotlivých věkových skupinách jsou totiž ve skutečnosti jen odhadovány. V roce 2021 došlo k bezprecedentní úpravě odhadu počtu žen v reprodukčním věku, jak je vidět z obrázků 3 a 4.

Obrázek 3: Meziroční procentuální změna počtu žen v reprodukčním věku. Data: ČSÚ.

Z obrázku 3 je patrné, že k takto dramatickému „poklesu“ počtu žen v reprodukčním věku předtím nikdy nedošlo. Pokles o více než jedno procento byl zaznamenán ještě v letech dvou předešlých sčítání lidu, tj. v letech 2001 (o 1,0 %) a 2011 (o 1,4 %). O to více vynikne mimořádnost poklesu v roce 2021 (o 3,5 %).

Meziroční změna počtu žen v reprodukčním věku pozorovatelná na obrázku 3 je z velké části dána nestejnou velikostí nastupující generace (15letých žen) a skupiny, která reprodukční věk opouští (49 let). Nejde však jen o tuto změnu. Vlivem přeshraniční migrace a (v malé míře) také úmrtnosti se mění také velikost skupiny žen, které žijí v České republice a zůstávají v reprodukčním věku (věk 15-48 let, v následném roce 16-49 let). Velikost těchto změn je zachycen na obrázku 4.

Obrázek 4: Meziroční procentuální změna v četnosti skupiny žen, které zůstávají v reprodukčním věku. Data: ČSÚ.

Z obrázku 4 je patrné, že odhady počtu žen v reprodukčním věku se výrazně upravovaly prakticky při každém sčítání lidu, a to směrem dolů (počet zjištěný sčítáním byl vždy menší, než byl odhad v předchozím roce). Největší korekce byla provedena při sčítání 2021. Po odhlédnutí od přirozeného stárnutí populace šlo o přibližně 2,6% „pokles“ (opravu). Druhá největší oprava (z roku 1970) byla poloviční (o 1,3 %).   

Za povšimnutí stojí také skutečnost, že v období mezi posledními sčítáními (2012 až 2020) byly prováděny „aktualizace“ odhadu počtu žen v reprodukčním věku vždy směrem nahoru, a to až o 0,5 % ve všech třech letech před sčítáním. Celkově se tak za roky 2012 až 2020 skupina žen v reprodukčním věku „zvětšila“ o 56 079 osob, aby byla následně v roce 2021 o 60 877 osob „zmenšena“.

Změna plodnosti mezi roky 2020 a 2021

Z výše uvedeného vyplývá, že k velkému zvýšení úhrnné plodnosti mezi roky 2020 a 2021 došlo zřejmě do značné míry díky „aktualizaci“ (snížení) odhadu počtu žen v reprodukčním věku.

Jak moc se tato skoková změna promítla do výpočtu úhrnné plodnosti? Záleží na tom, jak se postavíme k velké diskrepanci v odhadech velikosti věkových kohort před a po sčítání lidu 2021. Skokovou změnu (emigrace či úmrtí desítek tisíc žen v této skupině během jediného roku) nepovažuji za věrohodné vysvětlení.

Věřím, že výsledky ze sčítání lidu jsou nejlepšími dostupnými odhady pro rok 2021 a skutečná hodnota úhrnné plodnosti se tedy v roce 2021 opravdu pohybovala kolem hodnoty 1,83. Při vyloučení výše uvedené reálné skokové změny to ale znamená, že v letech bezprostředně předcházejících byl odhad počtu žen v reprodukčním věku mírně nadhodnocen, a úhrnná plodnost tedy byla mírně podhodnocena.

Vzhledem k výše uvedené „bilanci“ za roky 2012 až 2020, kdy bylo ke skupině žen v reprodukčním věku postupně přičteno přibližně 56 tisíc osob a následně bylo v roce 2021 přibližně 61 tisíc osob odečteno, se jeví jako rozumné počítat s nulovou bilancí za roky 2012 až 2020 a jednotlivé skupiny nechat „stárnout“, ale nijak je nezvětšovat ani nezmenšovat. Skok v roce 2021 v počtu žen v reprodukčním věku pak nebude tak dramatický. 

Takto odhadnuté počty žen v reprodukčním věku následně použijeme k standardnímu výpočtu úhrnné plodnosti za roky 2011 až 2021. K výpočtu dále použijeme údaje o počtu živě narozených dětí podle věku matky, které v Demografických ročenkách ČR publikuje pravidelně ČSÚ. Konkrétně vycházíme z tabulek D.04 Živě narození podle věku matky, legitimity a pořadí narození.

Výsledný odhad vývoje úhrnné plodnosti v ČR v letech 2011 až 2021 je zobrazen na obrázku 5 zeleně, červená linka ukazuje původní, oficiálně publikované hodnoty.

Obrázek 5: Vývoj úhrnné plodnosti v ČR v letech 2011 až 2021 dle oficiálních údajů ČSÚ (červeně) a po přepočtu na základě údajů ze sčítání lidu 2021 (zeleně). Data: ČSÚ.

Je třeba si uvědomit, že oficiálně uváděné hodnoty úhrnné plodnosti byly publikovány postupně v jednotlivých letech mezi sčítáními lidu, kdy statistici upravovali odhady počtu žen v reprodukčním věku. Při posledním sčítání lidu (2021) se však ukázalo, že tyto odhady byly značně nadhodnocené a skutečná úhrnná plodnost byla tudíž zřejmě větší, než bylo oficiálně publikováno.

To znamená, že oproti roku 2020, v němž byla oficiálně uváděna úhrnná plodnost 1,71 dítěte na ženu, opravdu došlo v roce 2021 ke zvýšení úhrnné plodnosti, ale změna ve skutečnosti nebyla tak dramatická, jak by se z oficiálních dat (uvádějících hodnotu 1,83 za rok 2021) mohlo zdát. 

Jak postupovat při hodnocení dat za rok 2022 – „průměrná“ hodnota může být dosti matoucí pojem

Při hodnocení nejnovějších dat je třeba si uvědomit, že oficiálně publikované hodnoty úhrnné plodnosti před rokem 2021 na jedné straně a její hodnoty z roku 2021 a dalších let na straně druhé jsou (resp. budou) obtížně srovnatelné, protože v roce 2021 došlo k bezprecedentně velké úpravě odhadu počtu žen v reprodukčním věku, přičemž z těchto aktuálních hodnot budou zřejmě vycházet i odhady v letech následujících. 

Nejnovější čísla o počtu narozených dětí jsou měsíční údaje za první tři čtvrtletí (tedy leden až září) roku 2022. Ty jsou k dispozici od 12. 12. 2022 na stránce ČSÚ v tabulce Tab. 1 Počet a pohyb obyvatel České republiky v letech 1992–2022: absolutní údaje (roční, čtvrtletní, měsíční). Měsíční počty za celý rok 2022 by měly být publikovány přibližně za měsíc, přesněji 21. března 2023, detailnější data o věku matek narozených dětí pak v říjnu 2023, kdy vyjde Demografická ročenka ČR – 2022.

Data publikovaná ČSÚ jsou přebírána do mezinárodní databáze Human Fertility Database. Nejnovější měsíční počty narozených v ní najdeme v sekci Short-Term Fertility Fluctuations v tabulce pro ČR obsahující neupravená zdrojová data Crude data. Počty živě narozených dětí pak slouží k odhadu úhrnné plodnosti. Jelikož počet narozených dětí závisí mj. na ročním období (jsou měsíce, kdy se pravidelně rodí dětí více), jsou k dispozici i odhady měsíčních hodnot úhrnné plodnosti očištěné od tohoto vlivu, které lépe slouží k posuzování dlouhodobých trendů.  Pokud by se naplnil odhad, který na základě měsíčních odhadů úhrnné plodnosti publikovaných na stránkách Human Fertility Database uvádí ve svém článku Koubský, tedy pokud by hodnota úhrnné plodnosti klesla v roce 2022 na 1,65, šlo by pokles, který je rozhodně hoden naší pozornosti. Proč si to myslím? Ať už vyjdeme z oficiálně publikovaných (neaktualizovaných) odhadů úhrnné plodnosti, nebo z aktualizovaných hodnot, jde o poměrně zásadní změnu trendu ve vývoji úhrnné plodnosti. Ta od roku 2011 až do roku 2021 rostla. V roce 2022 pak zřejmě došlo k poklesu, a to ne zcela zanedbatelnému. Ilustrujeme tuto změnu na obrázku 6.

Obrázek 6: Úhrnná plodnost v ČR 2011-2021 (přepočítané hodnoty) a predikce pro rok 2022. Hodnoty na základě dat ČSÚ za roky 2011-2021 spočítal O. Vencálek, predikce na rok 2022 je odhadem na základě měsíčních dat Human Fertility Database.

V diskusi o vývoji úhrnné plodnosti po roce 2021 je klíčové hodnocení hodnoty z roku 2021. Pokud bychom připustili, že tato hodnota byla mimořádně vysoká, bylo by možno v následujícím roce (2022) očekávat mírný pokles (princip „návratu k průměru“). Zde jsme však ukázali, že nárůst úhrnné plodnosti v roce 2021 extrémní nebyl. Možná, že expertně můžeme mírný pokles v roce 2022 předjímat (zejména, když už průběžná data tuto „predikci“ potvrzují), těžko by však někdo z dat do roku 2021 predikoval pokles o více než několik setin (modely, které po sérii rostoucích hodnot „predikují“ výraznější pokles vznikají často až poté, co k poklesu opravdu došlo).  

Pro úplnost dodejme, že hodnota 1,65 je pouze „predikcí“ a není zcela zřejmé, nakolik je tato predikce ovlivněna skokovou změnou odhadu počtu žen v reprodukčním věku v roce 2021. Dokonce i hodnoty měsíční úhrnné plodnosti za měsíce, pro něž už jsou počty narozených známy (byť jde o předběžné údaje), jsou totiž netriviálními odhady. Jejich autoři při jejich výpočtu nepočítají s detailními daty propojujícími počty narozených dětí s věkem jejich matek, jak je uvedeno na str. 7 v metodologické poznámce k těmto datům. 

Za pozornost stojí ještě jedna poněkud nečekaná nesnáz. Jde o interpretaci pojmu „průměrná hodnota“. Ve svém výše citovaném článku Petr Koubský uvádí: „Každopádně lze konstatovat, že rok 2022 není z hlediska úhrnné plodnosti nijak výjimečný, v rámci uplynulého desetiletí se jeví jako průměrný.“ Pokud se na zjištěné hodnoty úhrnné plodnosti pohybující se v rozmezí 1,43 až 1,83 budeme dívat bez jejich časového uspořádání, pak dojdeme k závěru, že hodnota 1,65 je „průměrná“. Zde ale hodnotíme vývoj úhrnné plodnosti v čase. Pokud by šlo o ustálený proces, který osciluje kolem jakési „průměrné hodnoty“, i v tom případě by pojmenování hodnoty 1,65 jako „průměrná hodnota“ bylo v pořádku. Zde však o ustálený proces nejde. Těžko budeme hledat někoho, kdo by trend v letech 2011 až 2021 označil za „konstantní“. Spíše se shodneme na tom, že byl rostoucí. V situaci, kdy pozorujeme rostoucí trend a následný pokles z nejvyšší dosažené hodnoty na hodnotu „průměrnou“, je závěr „Rok 2022 […] byl z hlediska úhrnné plodnosti průměrný.“ zavádějící.

Ze stejného důvodu považuji v Koubského článku za matoucí graf znázorňující krátkodobé fluktuace plodnosti v Česku. I zde je totiž opominuta časová posloupnost zjištěných hodnot. Jen velmi pozorný čtenář si všimne, že „podprůměrné hodnoty“ byly zjištěny převážně v první části sledovaného období, zatímco ty nadprůměrné v části druhé, po níž následuje již zmiňovaný „průměrný rok 2022“.

Koubský na základě toho, že hodnoty úhrnné plodnosti v roce 2022 byly průměrné, vyvozuje tyto závěry: „Nic nenasvědčuje, že by se během něj [roku 2022] projevovaly atypické efekty snižující plodnost. Pokles počtu nově narozených dětí je nesporný, ale k jeho vysvětlení stačí vzít v úvahu, jak klesá počet žen v reprodukčním věku, další mechanismy nejsou nutné.“ Ve své analýze jsem ukázal, že pokud v roce 2022 došlo k poklesu úhrnné plodnosti na hodnotu 1,65 (či podobně nízkou), je třeba nebrat tento pokles na lehkou váhu, ale pátrat po jeho příčinách.

Stojí za to zopakovat, že úhrnná plodnost je charakteristika intenzity rození dětí a je konstruována tak, aby se na ní neprojevovaly strukturní změny v populaci, tedy aby se „odfiltroval“ vliv měnícího se počtu a věkové struktury žen v reprodukčním věku, kteréžto faktory jsou bezesporu hlavními determinantami počtu narozených dětí. Jestliže tedy dochází ke změně trendu ve vývoji tohoto ukazatele (např. mění-li se trend z rostoucího na klesající), je potřeba takovémuto jevu věnovat pozornost. To platí zejména, pokud se potvrdí, že tato změna je výrazná.   

Závěr

Svým příspěvkem jsem měl ambici upozornit zejména na následující aspekty hodnocení nejnovějších údajů o počtu narozených dětí a jeho determinantách:

  1. V diskusi o vývoji úhrnné plodnosti po roce 2021 je klíčové hodnocení hodnoty z roku 2021. Ukázali jsme, že v roce 2021 došlo k méně extrémní odchylce ve vývoji úhrnné plodnosti, než by se mohlo z oficiálních dat zdát. Změna, ke které došlo v oficiálně publikovaných odhadech úhrnné plodnosti mezi lety 2020 a 2021, je do značné míry dána bezprecedentně velkou opravou odhadu počtu žen v reprodukčním věku po proběhlém sčítání lidu.
  2. Pokud by hodnota úhrnné plodnosti klesla v roce 2022 na 1,65, jak bylo predikováno z měsíčních dat Human Fertility Database, šlo by o pokles, který je rozhodně hoden naší pozornosti. Jde o výraznou změnu trendu, jejíž příčiny by měly být odhaleny.
  3. K hodnocení vývoje úhrnné plodnosti je třeba přistupovat jako k hodnocení trendu a jeho změn, nikoliv jako k hodnocení ustáleného procesu. Označení hodnoty jako „průměrné“ může být při takovéto analýze silně matoucí.

Kam se poděl vědecký konsensus?

Tomáš Fürst

V nedávném interview, jehož část je zachycena zde, říká o mRNA vakcínách Jay Bhattacharya, ředitel amerického National Institute of Health, toto:

  1. Počet lidí, kteří se dnes nechávají očkovat mRNA vakcínami je velmi malý, což je zejména u dětí dobře.
  2. U mRNA technologie nemáme pod kontrolou, kolik antigenu očkovaný organismus kvůli vakcíně vyprodukuje.
  3. Rovněž biodistribuce antigenu není pod kontrolou. Není jasné, které tkáně budou antigen produkovat a jak dlouho.
  4. Dokonce není zcela pod kontrolou ani to, jaký typ antigenu budou buňky produkovat, protože proces čtení mRNA instrukce a její „překlad“ do spike proteinu je zatížený chybami (frame shifting).

Jay Bhattacharya dále říká: Jak to tedy mohl regulátor schválit, když vlastně neví, kolik toho antigenu bude, ve kterých tkáních bude produkován, jak dlouho bude produkován a jaký antigen to vlastně bude? Jedna Nobelova cena už za mRNA technologii udělena byla. Bude to chtít ještě dvě nebo tři, než bude tato technologie zralá na použití.

John Campbell k tomu dodává, že odvěkým principem medicíny je dát správnému pacientovi správnou dávku správného léku ve správný čas. Současný způsob používání mRNA technologie je téměř pravým opakem tohoto principu.

Připomínáme, že sdružení SMIS českým čtenářům tato (a další) zjištění přineslo již v listopadu 2024 v článku s názvem Obludáriu-mRNA.

Srovnejte prosím výše citované vystoupení ředitele NIH s pozicí kapitánů české koronavirové response — Chlíbka, Kubka či Válka, kteří stále doporučují opakované plošné „očkování“ celé populace mRNA vakcínami, včetně očkování dětí od šesti měsíců věku a včetně očkování těhotných žen.

Nezačíná se nám ten „vědecký konsensus“ nějak drolit?

SMIS vítá na palubě důležitého spojence

Tomáš Fürst

Když jsme před pár lety s několika přáteli začali systematicky říkat pravdu o koronavirové pandemii, očekávali jsme, že se k nám brzy přidá mnoho lékařů, akademiků a vědců. Nestalo se tak. Český lékařský, akademický a vědecký establishment se stal – za mohutného přizvukování veřejnoprávních a mainstreamových médií – avantgardou covid fašismu a dodnes to nevypadá, že by se z této ztráty soudnosti vzpamatoval.

Místo toho jsme ale před Velikonocemi získali jiného nečekaného spojence: Bílý dům i s jeho oranžovým náčelníkem. Hlavní infomační stránka Bílého domu totiž dostala před nedávnem tuto podobu. Koho to nebaví číst, zde máte můj stručný výtah:

  1. Virus pravděpodobně pochází z laboratoře ve Wuhanu, kde omylem unikl při gain-of-function výzkumu, který byl spolufinancován americkými daňovými poplatníky. Anthony Fauci dotlačil tým prominentních virologů, aby sepsali Proximal Origin Paper, kde lživě tvrdí, že virus nemůže pocházet z laboratoře. Z vyšetřování v Kongresu dnes víme, že si autoři ve stejné době mezi sebou vyměňovali emaily, kde tvrdili pravý opak.
  2. Bidenova administrativa, Anthony Fauci, David Morens (Fauciho asistent), Peter Daszak (šéf EcoHealth Alliance), Adrew Cuomo (guvernér státu New York) a další nepravdivě vypovídali před Kongresem, tajili dokumenty, zdržovali a jinak systematicky mařili vyšetřování kongresové komise o původu viru.
  3. Nařízení udržovat dvoumetrové odstupy – na kterém bylo v Americe založeno uzavření škol a provozoven – nikdy nemělo žádný vědecký podklad. Při jednom z výslechů Anthony Fauci prohlásil, že toto doporučení „se prostě jen tak objevilo“.
  4. Dlouhodobé lockdowny způsobily nesmírné škody nejen americké ekonomice, ale také psychickému a fyzickému zdraví Američanů, zejména mladých lidí.
  5. Vláda lidem často podávala zavádějící informace a ve spolupráci s vlastníky největších sociálních sítí přímo cenzurovala nepohodlné názory.

Pod tímto textem je přiložena 557stránková zpráva vyšetřovací komise Kongresu, o kterém jsem v češtině referoval zde, a která obsahuje ještě mnoho dalších explozivních závěrů, kterým se v české kotlině televizi dodnes říká „dezinformace“.

Takže tohle bychom měli. Můj oblíbený dezolátní server ZeroHedge to shrnuje kouzelnou hláškou, o jejíž překlad se nebudu pokoušet:

Vindication? Perhaps. Satisfaction? Far fucking from it!

Jak jsem nenapsal článek o poklesu plodnosti na Neviditelného psa

Tomáš Fürst

Tak jsem si na Neviditelném psovi přečetl článek o propadu plodnosti českých žen. Chtěl jsem reagovat v diskusi, ale Pes po mně chtěl účet na iDnes. Tam jsem ale zřejmě na blacklistu, protože mi nikdy nepřišel registrační email (zkoušel jsem opakovaně). Napsal jsem tedy odpověď formou celého článku a nabídl jej Ondřeji Neffovi. Ten jej odmítl publikovat s tím, že ohřívat si na problému klesající porodnosti antivaxerskou polívčičku mu přijde scestné.

Takže, milí čtenáři, jako už mnohokrát, chcete-li se dozvědět pravdu, nezbývá vám, než si ji přečíst zde na stránkách sdružení SMIS. Je mi jasné, že vy, kteří čtete tento článek, už to všechno víte, ale po přečtení předchozího odstavce snad lépe chápete, proč to pořád všechno víte jenom vy – a nikdo jiný. Jestli je mezi vámi někdo, kdo ještě můžete psát na iDnes nebo na Psa, dejte jim to tam prosím do diskuse.

Text mé reakce, která nevyšla na Neviditelném psu, je níže.

Všechny aspekty diskutované v článku kolegyně Jochové se totiž pečlivě vyhýbají statistikám, které máme již delší dobu k dispozici. Prudký pokles plodnosti českých žen, který začal v lednu 2022 a dodnes se nezastavil, se týká pouze žen očkovaných proti covidu. Přečtěte si prosím detailní rozbor oficiálních statistik ÚZISu v článku na stránkách sdružení SMIS, či projděte si další články, na které odkazujeme ve čtrnáctibodovém seznamu zde. Klíčové údaje zopakuju v následujících dvou odstavcích.

Podívejme se na kohortu žen ve věku 18-39 let, ve které se rodí drtivá většina dětí. V České republice je takových žen asi 1.3 milionu a ke konci roku 2022 jich bylo asi 68 procent očkováno alespoň jednou dávkou nějaké vakcíny proti covidu.

Neočkovaným ženám se v roce 2023 narodilo asi 86 dětí na tisíc neočkovaných žen ve věku 18–39 let. Očkovaným ženám se narodilo pouze asi 55 dětí na tisíc očkovaných žen ve věku 18–39 let. Pro kontext dodávám, že v roce 2020 (před začátkem propadu plodnosti a před začátkem očkování) se v České republice narodilo asi 81 dětí na tisíc žen ve věku 18–39 let.

Pokud chcete podrobnější informace a data po jednotlivých měsících, prohlédněte si prosím podklady pro mé vystoupení v Poslanecké sněmovně nebo si to vystoupení přímo pusťte.

Je tedy statistickým faktem, že propad plodnosti se týká pouze žen očkovaných proti covidu, neočkované ženy jsou na stejných číslech jako před epidemií. Dále je statistickým faktem, že propad plodnosti začal v lednu 2022, tedy asi devět měsíců po začátku očkování plodné kohorty experimentální genovou vakcínou. Dále je statistickým faktem, že podobný propad plodnosti zaznamenaly téměř všechny země, které masivně očkovaly proti covidu. Znovu opakuju, že cituju jen oficiální data českého ÚZISu a oficiální evropská data dostupná na humanfertility.org.

Pokud tedy chcete pokles úhrnné plodnosti vysvětlit nějakým faktorem X (válka na východě, drahé byty, „hodnotové přenastavení mladých lidí“, „chybějící protirozvodové bariéry“ atd. atd., viz článek kolegyně Jochové) musíte vysvětlit, proč faktor X působí pouze na očkované a proč na ně začal působit asi tak v okamžiku očkování. Netvrdím, že je to vyloučené, domnívám se však, že „extraordinary claims require extraordinary evidence“. Je fascinující, že profesorky, doktorky a docentky demografie, které už několik let o propadu plodnosti „odborně“ diskutují na různých konferencích si zatím této do očí bijící souvislosti nevšimly (s výjimkou zcela absurdní práce, kterou komentujeme zde).

Čtenářům Neviditelného psa by mohlo být blízké tohle srovnání: Objektivně vzato máme víc důkazů, že propad plodnosti je způsoben covidovými vakcínami, než máme důkazů, že růst globální teploty je způsoben antropogenními emisemi kysličníku uhličitého.

Lampárna u Springerů

Tomáš Fürst

Před nedávnem jsme zde upozorňovali na dosti absurdní výplod českých „vědkyň“ z ústavu SYRI. Milé výzkumnice se v něm dojemně snaží „odvysvětlit“ nepříjemný fakt, že strmý propad plodnosti zaznamenaly v českých zemích pouze ženy očkované proti covidu. Neočkované ženy mají dětí pořád stejně.

Našim čtenářům jsme vysvětlili, že dámy – ověnčené mnoha akademickými tituly – přišly se zcela nesmyslným matematickým modelem, jehož předpoklady nejsou podepřeny žádnou empirickou evidencí. Model chybně implementovaly nebo implementovaný model zavádějícím způsobem popsaly. Výsledný dramatický rozpor mezi predikcí modelu a realitou zamaskovaly tím, že reálná data z posledních dvou let čtenářům prostě zatajily. Jejich výplod je tedy na hranici mezi nesmyslem a vědeckým podvodem.

Ne všichni však čtou stránky SMIS, proto jsme cítili potřebu celé nedorozumění uvést na pravou míru i na stránkách samotného časopisu Genus, kde se tento vědecký skvost objevil. Byli jsme však překvapeni, že tento časopis žádné reakce neuveřejňuje. Vědecký konsensus si ve Springeru zřejmě rozvracet nedají.

Napsali jsme tedy slušný email paní redaktorce a vysvětlili jí, že hrozí riziko, že by článek našich „vědkyň“ mohli jejich čtenáři vzít vážně, a tím být uvedeni v omyl. Připojili jsme pečlivé vysvětlení, které si můžete přečíst zde .

Asi za týden nám milá paní redaktorka odpověděla a v podpisu svého emailu nám sdělila svá zájmena (she/her/hers). Taky nám napsala, že byla dlouho nemocná. A že náš dopis přeposlala na příslušné oddělení. Poděkovali jsme jí, popřáli pevné zdraví a sdělili, že se těšíme na další kroky.

Od té doby uplynuly dva měsíce a nestalo se samozřejmě vůbec nic.

Zfušovaný/zfalšovaný článek visí na webu dál, planeta SYRI inkasuje od daňových poplatníků další miliony a mainstreamová media – pečlivě uvedena v omyl státem placenými „vědkyněmi“ – chrlí dezinformace o poklesu plodnosti.

A očkovaným ženám se dále rodí podezřele málo dětí…

Až najdete u Springrů lampárnu, běžte si tam stěžovat.

Těžký život cenzora na Seznamu

Tomáš Fürst

Blíží se den, kdy Český statistický úřad zveřejní data o počtu porodů a plodnosti českých žen v roce 2024. Naši čtenáři už vědí, že to bude zase masakr. Očekáváme, že se úhrnná plodnost v roce 2024 propadla na hodnotu 1.30 (v roce 2021 to bylo 1.83). Z předchozích dat UZISu máme potvrzeno, že dramatický propad plodnosti se týká pouze žen očkovaných proti COVID-19. Neočkované ženy žádný propad plodnosti nezaznamenaly.

Strážci jediné oficiální pravdy „NESOUVISÍ!“ začínají zvolna panikařit. Asi proto jsme v posledních dnech svědky jejich zvýšené aktivity v režimu „damage control“. Rudé právo covidistů – server Seznam.cz – přišel s tradičně manipulativním článkem o příčinách propadu plodnosti, ve kterém se snaží odvést jakoukoliv debatu co nejdál od dat směrem k povídačkám a spekulacím.

Jeden z našich pravidelných čtenářů se však nedal a v diskusi uvedl pár čísel a link na stránky SMIS. Cenzoři na Seznamu mu překvapivě příspěvek nesmazali, ale ihned k němu připojili pečlivě zavádějící „kontext“:

Zatímco kolega Krátký pečlivě a přesně cituje data (navíc oficiální data z ÚZISu), cenzoři na Seznamu se zmůžou jen na kecy o dezinformacích a citáty „odborníků“ z Iniciativy Sníh.

Až zase budou jiní „odborníci“ hledat důvody dramatického poklesu důvěry veřejnosti v oficiální média, může jim tato výměna sloužit jako exemplární příklad.

Mezitím za Atlantikem rychle přichází soumrak covidismu. Ministrem zdravotnictví se stal Robert Kennedy, který během celé epidemie vytrvale říkal pravdu – do našeho sdružení SMIS bychom ho hned vzali. Šéfem největší zdravotnické grantové agentury na světě (National Institute of Health) se stal Jay Bhattacharya – autor The Great Barrington Declaration, která říkala v podstatě to, co u nás hlásal pan profesor Jiří Beran. Deklaraci do češtiny přeložil náš kolega Petr Šourek a někteří členové SMIS patří k jejím úplně prvním hrdým signatářům. Šéfem Food and Drug Administration se stal zásadní kritik bezhlavého očkování proti covidu Marty Makary.

Takže tímto cenzory na Seznamu pěkně zdravím a hlásím, že to dělají zbytečně. Pravda o covidu se do českých zemí nakonec stejně dostane, byť by to mělo být zpoza Atlantiku. I kdyby se v Seznamu postavili na hlavu. Čím déle budou ze svých čtenářů dělat blbce, tím hůř se jim to pak bude vysvětlovat.

Nedobytný Výbor pro zdravotnictví

Zuzana Krátká

Senátoři a poslanci Parlamentu České republiky se problematice vakcinace věnují poměrně pravidelně. Na webu Výboru pro zdravotnictví je možné v sekci Semináře dohledat záznamy seminářů pořádaných od poloviny roku 2022. Od té doby se konalo sedm věnovaných vakcinaci. Poslední seminář Usnadnění dialogu o zlepšení prevence, kontroly a použití vakcíny proti chřipce, COVID-19 a RSV proběhnul v říjnu 2024, videozáznam je k dispozici zde. Vedení bylo svěřeno profesoru Prymulovi. Byli na něj pozváni zástupci všech klíčových lékařských odborných společností i zdravotnických ústavů a cílem akce bylo najít cesty ke zvýšení proočkovanosti obyvatel proti chřipce, RSV a covidu. Téma, které s tím také souvisí – bezpečnost vakcinace – na tomto semináři vůbec nezaznělo. Jiným oblíbeným tématem poslaneckých seminářů bylo očkování proti HPV, kterému byly věnované dokonce dva semináře, a další byly věnovány elektronickému očkovacímu průkazu a sběru dat.

(Ne)bezpečnost vakcín se neprojednává

Je zřejmé, že poslance netrápí téma bezpečnosti vakcinace a odmítají se věnovat stížnostem zdravotníků na vyšší výskyt nežádoucích účinků u očkovaných osob. Je to zarážející o to více, že časy se mění a „lid“ o to začíná mít zájem. Média konečně informovala veřejnost o dvou úspěšných soudních řízeních týkajících se vakcinace. V prvním žádal pacient odškodnění po vakcinaci proti covidu. A ve druhém se jednalo o odškodnění příbuzných po úmrtí kojence, ke kterému došlo po vakcinaci kombinací hexavakcíny a Prevenaru. Zveřejněný byl i případ úmrtí kojence v únoru 2025 krátce po vakcinaci Prevenarem. Tento případ teprve šetří SÚKL a jde pouze o nahlášené podezření na nežádoucí účinek.

Lékaři spolupracující se SMIS dlouhodobě upozorňují na to, že mají v péči pacienty, kterým se významně zhoršilo zdraví po vakcinaci mRNA vakcínami proti covidu. Žádají politiky o podporu vzniku odborných center pro tyto pacienty, která by se věnovala těžkým, těžko léčitelným případům. Apelují na ukončení vakcinace proti covidu do doby, než se prošetří množství kontaminací DNA v mRNA vakcínách. A žádají o finanční pomoc pro poškozené, resp. o zvýšení šance na získání odškodnění. Tato témata chtěli naši kolegové sdělit na schůzi poslaneckého či senátního Výboru pro zdravotnictví.

Úkol je to nesnadný a je čím dál víc jasné, že v tomto volebním období k takové schůzi patrně nedojde, jelikož poslanci vládní koalice nemají zájem. Rozhodli jsme se tedy aspoň zveřejnit doklady o tom, jak proběhla komunikace s předsedkyní výboru, poslankyní ODS, MUDr. Němečkovou Crkvenjaš. Ta zdědila tento problém po zemřelém senátorovi MUDr. Krausovi. Ten přijal paní doktorky Chlupovou a Beranovou Nezvalovou ke schůzce v říjnu 2024, několik týdnů před svým úmrtím. MUDr. Chlupová se proto obrátila na MUDr. Němečkovou Crkvenjaš a požádala ji o možnost vystoupit na schůzi Výboru pro zdravotnictví. Odpověď paní předsedkyně byla následující:

Téma paní předsedkyni nezajímalo, věnovat se mu nechce, ale doporučila uspořádat kulatý stůl, a pak se uvidí. MUDr. V. Zlínský (SPD) se ujal organizace kulatého stolu s názvem „ Analýza proticovidové vakcinace“, který se uskutečnil 27. ledna 2025.

Akce se zúčastnili zástupci ministerstva zdravotnictví i SÚKLu, z poslanců dorazil alespoň pan profesor Špičák (ANO), i když byli pozváni všichni poslanci Výboru pro zdravotnictví. Záznam Kulatého stolu mají (nejen) poslanci k dispozici ve videoarchívu zde.

V průběhu jednání byly předneseny velmi zajímavé přednášky a došlo také k dlouhé diskuzi. Závěry akce, uvedené níže, potvrdili pouze přednášející, ale zástupci ministerstva či ředitel SÚKLu se přípravy zápisu odmítli účastnit a před jeho schválením odešli.

Zápis z akce pan poslanec Zlínský odeslal předsedkyni Němečkové Crkvenjaš a o průběhu a závěrech akce informoval členy výboru na schůzi Výboru, která se konala 5. února 2025, ale nikoliv v hlavním programu, ale až na samém konci schůze v sekci Různé. Reakce účastníků na jeho zprávu byla nulová.

Další týden jsme čekali, zda přece jenom nepřijde nějaká reakce, ale marně. Mile nás překvapila snaha o zařazení bodu „Následky očkování proti covidu“ na pořadí schůze Poslanecké sněmovny dne 11. února Karlou Maříkovou. Pro jeho přijetí hlasovalo 17 poslanců, zdrželo se 81 poslanců a proti bylo 65. Pro zajímavost – „Pro“ byli poslanci SPD a Patrik Nachler (ANO).

A tak jsme znovu napsali dopis paní předsedkyni Němečkové Crkvenjaš, ve kterém jsme shrnuli naše požadavky a chtěli jsme finální vyjádření. Osobně jsem ho 11. února 2025 donesla do Parlamentu a předala ho do rukou tajemnice Výboru pro zdravotnictví. Když se po měsíci pan poslanec Zlínský sháněl po odpovědi, nedostal ji a byl požádán o opětovné zaslání dopisu. Takže 12. března 2025 znovu odchází kopie našeho dopisu paní předsedkyni Němečkové Cvrkvenjaš.

Je konec března a odpověď nám paní předsedkyně stále dluží. Už to mohla mít dávno za sebou. Na co se zdráhá odpovědět?

„Žádáme tímto členy předsednictva Výboru pro zdravotnictví o vyjádření k tomu, zda bude problematika nežádoucích účinků vakcinace proti covidu zařazena na nejbližší schůzi Výboru pro zdravotnictví.  V případě zamítnutí prosíme o podrobnější zdůvodnění, proč k němu došlo.“

Členové výboru pro zdravotnictví jsou ve střetu zájmů, který jim brání řešit problémy jejich voličů

Za posledního dva a půl roku se konalo minimálně sedm akcí týkajících se problematiky vakcinace. Jejich cílem bylo hájit zájmy farmabyznysu a zvýšit proočkovanost populace proti různým patogenům. Data ukazují, že navzdory politické podpoře, očkování podporujícím kampaním a finanční podpoře očkování pojišťovnami, proočkovanost dětské populace klesá a dospělé neroste. Domníváme se, že zásadní problém tkví v tom, že politici jsou zastánci očkování nekriticky slepí k jeho rizikům. A již od nich těžko můžeme očekávat, že nás vyslechnou.

Udělali jsme maximum pro to, abychom získali pomoc pro poškozené po vakcinaci. Snad se po podzimních volbách bude možné k problematice vrátit.

Přehled seminářů na téma očkování, které proběhly v Parlamentu ČR:

15. října 2024 – pod záštitou MUDr. Zdenky Němečkové Crkvenjaš, MBA, Usnadnění dialogu o zlepšení prevence, kontroly a použití vakcíny proti chřipce, COVID-19 a RSV  , video záznam je k dispozici zde


18. června 2024 – pod záštitou PharmDr. Petra Fifky
Rakovině lze předejít také očkováním, HPV se netýká jen žen, ale i mužů,


5. prosince 2023
Aktuální data o proočkovanosti populace se zaměřením na očkování proti HPV


20. září 2023
Očkování v 21. století aneb Elektronizace zdravotnictví se bát nemusíte!


11. července 2023
Nové informace k očkování v České republice


13. září 2022
Možnosti očkování v lékárnách a u stomatologů


15. června 2022
Elektronický očkovací průkaz – JAK DÁLE

Nezájem politiků. Upozornění odborníků iniciativy North Group česká vláda nadále ignoruje.

Zuzana Krátká

Mezinárodní Iniciativa North Group počátkem prosince 2024 publikovala výzvu vládám evropských států, ve které upozorňuje politiky na nebezpečí spojená s přítomností DNA v  mRNA vakcínách. Riziko spočívá v tom, že prostřednictvím nanočástic jsou spolu s mRNA do buněk vnášeny i fragmenty DNA a odborníci upozorňují na to, že není vyloučen průnik DNA do jádra buněk a její začlenění do buněčné DNA. 

Signatáři prvního dopisu North Group žádali vládní politiky o prošetření množství DNA v šaržích použitých k vakcinaci osob a o pozastavení vakcinace mRNA vakcínami do doby, než bude řádně zhodnoceno, jak velké zdravotní riziko kontaminace vakcín plazmidovou DNA představuje.

Mezinárodní spolupráce v rámci North Group nabývá na síle. V současnosti má zastoupení již ve 24 zemích a výzvu podepsalo více než 700 lékařů, vědců a dalších odborníků.

Prosincová výzva premiérovi a ministru zdravotnictví zůstala bez odpovědi

Profesor Jiří Beran zaslal českou verzi výzvy North group dne 2. prosince 2024 jak předsedovi vlády, tak ministru zdravotnictví. O tomto dopise jsme informovali veřejnost v článku na SMIS.   Z úřadu vlády jsme dostali odpověď dne 19. prosince (Čj. 69302/2024-UVCR), že náš podnět byl předán k přímému vyřízení na Ministerstvo zdravotnictví. Ministr Válek se k dopisu stále nevyjádřil.

Druhý dopis North Group byl odeslán předsedům vlád skupiny North Group dne 13. 1. 2025. Tento druhý dopis upozorňuje na to, že je nutné problém s DNA v mRNA vakcínách řešit a že vědci mají obavu i ze zavedení nového typu vakcín ,  tzv. samoreplikujících, které představují ještě vyšší zdravotní riziko.

Další dopis zaslán na ministerstvo zdravotnictví

Jelikož jsme od politiků vlády ČR odpověď dosud nedostali, tak dne 17. března 2025 bývalá senátorka MUDr. Jitka Chalánková odeslala nový  dopis ministru Válkovi, ve kterém žádá o jeho vyjádření k danému problému. Plné znění druhého dopisu uvádíme zde:

Vakcíny již prošetřili na Slovensku. Problematika se diskutovala i v českém parlamentu.

Přestože zástupci Slovenska v North Group zatím chybí, představitelé tamní vlády jsou si rizik spojených s mRNA vakcínami vědomí. Velkou reakci nedávno vyvolala tisková konference pana doktora Kotlára, ve které oznámil, že došlo k vyšetření obsahu DNA ve všech šaržích vakcín proti covidu, které byly použité na Slovensku. Na tiskové konferenci zazněly velké obavy ze zjištěných nálezů, ale detaily sděleny novinářům nebyly s tím, že podklady budou předány generálnímu prokurátorovi SROV. Veřejnosti není k dispozici odborná zpráva, ve které by byla zpracována data z provedených analýz, tedy k těmto datům se zatím vyjádřit nemůžeme. Přesto vítáme, že slovenská vláda se o rizika spojená s přítomností DNA ve vakcínách zajímá a podniká potřebné kroky.

Vážený pan prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR

Vážený pane ministře,

dne 2. prosince byl zaslán dopis přímo předsedovi vlády ČR a Vám dopis skupiny NORTH Group s následujícími dotazy:

1. Jaké kroky jsou potřeba k nezávislému a transparentnímu veřejnému a forenznímu vyšetření regulačních procesů vedoucích ke schválení mRNA vakcín?

2. Existuje něco, co ministrovi zdravotnictví brání v zahájení a prosazování výzkumu možných souvislostí mezi mRNA vakcínami a nádory, neplodností nebo jinými akutními, chronickými či genetickými chorobami?

Následně byl dne 13. ledna zaslán předsedům vlád dopis skupiny NORTH Group se čtyřmi požadavky:

1. Zdvořile vás žádáme, abyste nám poskytli dokumenty, které podporují tvrzení, že povolené množství residuální DNA v mRNA vakcínách (včetně sekvencí odvozených z SV40 viru v vakcínách firmy Pfizer) nepředstavuje ohrožení integrity genomu lidských buněk.

2. Opakujeme naši výzvu k okamžitému zastavení používání mRNA vakcín a stažení všech těchto produktů z trhu.

3. Vyzýváme k nezávislému a transparentnímu vyšetření procesu schválení a používání mRNA vakcín.

4. Vyzýváme k předložení vědeckých důkazů, že mRNA vakcíny neohrožují integritu lidského genomu.

Dne 19. prosince jsme byli informováni Úřadem vlády (Čj. 69302/2024-UVCR), že náš podnět byl předán k přímému vyřízení na Ministerstvo zdravotnictví pod identifikátorem číslo MZDRX01U9DF4. Do dnešního dne jsme nedostali žádnou odpověď.

Žádáme proto o odpověď v zákonné lhůtě znovu.

Za signatáře dopisů North Group (v abecedním pořadí):

Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., epidemiolog a vakcinolog

MUDr. Vladimír Čížek, angiolog

RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D., matematik

MUDr. Jitka Chalánková, dětská lékařka, ex-senátorka

RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D., imunoložka

MUDr. Vladimír Zlínský, lékař, poslanec za SPD

Problematika kontaminace vakcín byla diskutována také v průběhu Kulatého stolu, který na téma Analýza proticovidové vakcinace pořádal dne 27.1.2025 pan poslanec V. Zlínský. Vedení SÚKLu a zástupci ministerstva zdravotnictví zde byli informováni o problému s kontaminací DNA dr. Drbalem i dr. Fürstem. V diskusi, která je zaznamenána na videu, je zaznamenána i naši prosba o to, aby SÚKL podpořil požadavek na prošetření množství DNA alespoň v šaržích mRNA vakcín, o kterých víme, že způsobily více nežádoucích účinků. Pan ředitel SÚKLu však toto odmítnul. Domníváme se, že právě DUKL jako regulační úřad by měl aktivně reagovat na podezření, které vzniklo o bezpečnosti mRNA vakcín, minimálně proto, aby mohl ubezpečit občany o tom, že vakcíny jsou bezpečné. Místo toho česká vláda i SÚKL se rozhodli ignorovat upozornění a přispívají tak k dalšímu poklesu důvěry občanů v očkování.

Jak jsme v Parlamentu diskutovali o poklesu plodnosti

Zuzana Krátká

Počet novorozených dětí v ČR nepřetržitě klesá od ledna 2022 a bohužel zatím nic nesvědčí pro změnu trendu. Z toho důvodu poslanec V. Zlínský rozhodl dne 13. ledna 2025 uspořádal na půdě Poslanecké sněmovny seminář s názvem „Současný pokles porodnosti v ČR a v Evropě“. Na programu této akce byla velmi pestrá směs odborných přednášek i spíše politických vystoupení. Video záznam Semináře je k dohledání ve videoarchivu Poslanecké sněmovny pod datem konání a názvem akce.

SMIS se této akce zúčastnilo hned dvěma přednáškami. V té první s názvem „Komu chybí děti“ Tomáš Fürst hovořil o datech, která  nasvědčují tomu, že vakcinace proti covidu přispěla k poklesu počtu narozených dětí. Téma jsme na SMIS popisovali mnohokrát např. zde a zde.  Záznam přednášky je k dispozici zde .

V období mezi touto přednáškou a zveřejněním článku došlo ještě k  opravě dat ÚZISem. O změnách jsme informovali v článku  Čtyři sady stačí, drahoušku! aneb jak jsme s ÚZISem počítali, kolik se u nás narodilo dětí.

Dle poslední datové sady se v uvedené věkové skupině (18-39 let) v roce 2023 narodilo  47 727 dětí (57 % ze všech porodů) ženám očkovaným aspoň jednou dávkou vakcíny proti covidu před datem porodu a 36 055 porodů proběhlo u žen neočkovaných (43 % ze všech porodů). Neočkovaným ženám se tedy v roce 2023 narodilo asi 86 dětí na tisíc neočkovaných žen ve věku 18–39 let. Očkovaným ženám se narodilo pouze asi 55 dětí na tisíc očkovaných žen ve věku 18–39 let.

Na základě dat z ÚZISu jsme prokázali, že mezi očkováním proti covidu a poklesem plodnosti je souvislost, ale nevíme, jaká část této souvislosti je kauzální. Je zarážející, že se nezkoumají možné mechanismy a že veřejné vyslovení daty podložené hypotézy o negativním vlivu vakcinace na porodnost je označováno za dezinformaci.

Ve druhé přednášce se Arnošt Komárek věnoval úhrnné plodnosti v ČR od roku 1992 do současnosti a hledal odpověď na otázku jestli „Lze skokové propady porodnosti od ledna 2022 vysvětlit sociodemografickými faktory?“ Podle demografů je tato souvislost neoddiskutovatelná, podle biostatistika je však vždy potřeba takové tvrzení podložit daty.  Zatímco podobně intenzivní pokles plodnosti, ke kterému došlo v devadesátých letech minulého století, byl vysvětlitelný sociodemografickými změnami, ke kterým došlo „po revoluci“ v roce 1989, kdy mladí lidé odkládali zakládání rodiny do staršího věku, prudký pokles plodnosti, který probíhá v posledních letech, podobně silné a daty podložené vysvětlení nemá. Pokles počtu narozených dětí o čtvrtinu za tři poslední roky nelze obhájit jen úbytkem početných ročníků žen v plodném věku, tím spíš, že v daném období přibylo k českým ženám i stotisíc žen v plodném věku, které přišly v důsledku války z Ukrajiny. Podle informací z ČSÚ byl počet plodných žen v roce 2020 2,357 miliónů a v roce 2023 (díky příchodu Ukrajinek) byl dokonce vyšší, tedy  2,372 miliónů.

Záznam přednášky je k dispozici zde, podklady v pdf jsou přístupné zde.

Po skončení této akce jsme nezaznamenali žádný výrazný zájem ani médií, ani politiků o uvedené přednášky. Uvidíme, jak se bude v médiích téma probírat, až budou počátkem dubna zveřejněna ČSÚ data o počtu narozených dětí za celý rok 2024. Ve SMIS odhadujeme, že se narodilo cca 83 tisíc dětí, tedy k žádnému zastavení trendu zatím nedošlo. Ale společnost to zatím nechává v klidu.

Začala velká revize covidových serverů?

Tomáš Fürst

Děkujeme pracovníkům ÚZIS za rychlou nápravu. Dne 25.2.2025 byla databáze opravena.

Kolega Vladimír Čížek mě upozornil, ať se podívám na stránku https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr. Tam si můžeme pohrát s interaktivním grafem s názvem „Denní přehled vykázaných očkování v ČR ve vybraném období“. Vše se samozřejmě týká očkování proti covidu, což lze zjistit rozbalením záložky „Očkovací látka“.

Tak se pojďme podívat, co se z dat dozvíme.

Nemám tušení, odkud tahle aplikace tahá data, ale informace, že od 24. prosince 2020 do dnešního dne bylo u nás vyočkováno pouze asi 720 tisíc dávek jakékoliv covidové vakcíny je samozřejmě zcela nesmyslná. Taková typická dezinformace. Ve skutečnosti se počet vyočkovaných dávek blížil 19 milionům.

Jde jen o další z dlouhé řady omylů a nedorozumění stran českých covidových dat? Nebo už ve vší tichosti začalo Velké Mazání Serverů?

Pokud na ÚZISu ještě někdo je – my víme, že nás pečlivě čtete – prosím, udělejte si zálohy dat. Budeme je potřebovat v Norimberku.

Čtyři sady stačí, drahoušku! aneb jak jsme s ÚZISem počítali, kolik se u nás narodilo dětí

Tomáš Fürst a Roman Kovařík

Tento článek vzbudil takovou vlnu ohlasu – včetně ohlasů kritických – že jsme se rozhodli jej ještě mírně dopracovat. Oproti předchozí verzi zmizela poznámka o Bradford Hillových kritériích a přibyla závěrečná trojčlenka. Taky jsme odebrali graf, protože se snažíme prosadit článek do impaktovaného žurnálu. 

První verze byla publikována 17.2.2025, aktualizace dne 19.2.2025

Devět měsíců po začátku očkování fertilních žen experimentální genetickou „vakcínou“ došlo jak u nás, tak téměř ve všech evropských zemích k prudkému propadu plodnosti. Zatímco mainstreamoví „odborníci“ se přelhávali ve vyjádřeních, jak to rozhodně nemůže souviset s vakcínou, my ve sdružení SMIS jsme dělali to, co vždycky – sháněli jsme data.

Paní senátorce Jitce Chalánkové se podařilo vydolovat z ÚZISu tuhle datovou sadu. Má spisovou značku UZIS/055697/2023 a věnovali jsme si jí v článku Komu chybí děti. V datové sadě jsou jistě nějaké chyby, protože nesedí měsíční kontrolní součty (podrobnosti zde). I když ovšem problematické měsíce vyloučíme, zjistíme, že očkované matky počaly ve všech měsících roku 2021 dramaticky méně dětí, než by odpovídalo jejich zlomku v populaci.

Protože jsme si stěžovali, že je výše zmíněná datová sada nekonsistentní, provedl ÚZIS po delší době její opravu a zveřejnil pod stejnou spisovou značkou aktualizaci. Výsledky této opravy jsme zpracovali pro přednášku na semináři v poslanecké sněmovně.

Protože výše zmíněná aktualizovaná datová sada obsahuje porody až do konce roku 2023, můžeme z ní mimo jiné vyčíst, že očkovaným ženám ve věku 18-39 let se u nás roku 2023 narodilo 47 727 dětí a neočkovaným ženám 36 055 dětí.

Víme, že ÚZIS poskytl podobné informace jinému žadateli pod spisovou značkou UZIS/000065/2025. V této informaci uvádí, že v roce 2023 se očkovaným ženám ve věku 18-39 let narodilo 47 098 dětí a neočkovaným ženám 32 999 dětí. U očkovaných se počty v obou datových sadách liší asi o 1.3 %, což je sice podivuhodné, ale poměrně nepodstatné. U neočkovaných se však údaje liší asi o 8.5 %, což už je na pováženou.

A aby toho nebylo dost, ÚZIS poskytl souhrnný údaj ještě jednou, tentokrát pod spisovou značkou UZIS/074752/2024. V této informaci uvádí, že v roce 2023 se očkovaným ženám ve věku 18-39 let narodilo 36 326 dětí a neočkovaným ženám 48 199 dětí.

Na základě této informace jsme napsali článek „Oprava omylů předsedy vlády ČR“, kde jsme ukázali, že pokud by tato informace ÚZISu byla pravdivá, znamenalo by to, že neočkovaným ženám se v roce 2023 narodilo asi 114 dětí na tisíc neočkovaných žen ve věku 18–39 let, zatímco očkovaným ženám se narodilo pouze asi 42 dětí na tisíc očkovaných žen ve věku 18–39 let.

To je natolik dramatický rozdíl (a natolik vysoká porodnost neočkovaných), že jsme se těmto číslům zdráhali uvěřit. Proto jsme se na ÚZISu zeptali, jestli to se všemi těmi datovými sadami myslí skutečně vážně. Dostali jsme poměrně překvapivou odpověď, v níž nám ÚZIS děkuje, že jsme si nesrovnalostí všimli, a sděluje, že u poslední datové sady omylem zaměnili očkované za neočkované:)

Správně tedy v datové sadě s označením UZIS/074752/2024 chtěli napsat, že se u nás v roce 2023 narodilo očkovaným ženám ve věku 18-39 let celkem 48 199 dětí a neočkovaným ženám 36 326 dětí.

Pojďme se tedy znovu podívat na neúprosnou trojčlenku roku 2023, ke které máme teď již snad skutečně správná data [1].

V České republice bylo dle posledního sčítání lidu v roce 2021 celkem asi 1 296 000 žen ve věku 18–39 let. Tento počet se za poslední dva roky nijak dramaticky nezměnil. Z tohoto počtu bylo žen očkovaných aspoň jednou dávkou vakcíny proti covidu do konce roku 2022 přibližně 875 tisíc (což je asi 68 %) a neočkovaných bylo přibližně 421 tisíc (32 %) [2].

Dle datové sady poskytnuté Jitce Chalánkové se v uvedené věkové skupině v roce 2023 odehrálo 47 727 porodů (57 % ze všech porodů) u žen očkovaných aspoň jednou dávkou vakcíny proti covidu před datem porodu a 36 055 porodů u žen neočkovaných (43 % ze všech porodů).

Neočkovaným ženám se tedy v roce 2023 narodilo asi 86 dětí na tisíc neočkovaných žen ve věku 18–39 let. Očkovaným ženám se narodilo pouze asi 55 dětí na tisíc očkovaných žen ve věku 18–39 let. Pro kontext dodáváme, že v roce 2020 se v České republice narodilo asi 81 dětí na tisíc žen ve věku 18–39 let.

V této chvíli jsou tedy jasné dvě věci:

  • Data o porodech českých žen dle očkovacího statutu v roce 2023 už jsou asi konečně správně, protože všechny čtyři datové sady, které ÚZIS zveřejnil, se po naší kontrole už docela dobře shodují.
  • Ženám očkovaným proti covidu se z nějakého důvodu rodí dramaticky méně dětí, než by odpovídalo jejich zlomku v populaci. Neočkované ženy jsou na podobných číslech jako před epidemií.

Troufáme si tvrdit, že v současné době neexistuje důležitější problém veřejného zdravotnictví než pátrání po příčině záhadného propadu plodnosti žen očkovaných mRNA  vakcínami proti covidu. Mnohé odpovědi leží skryté v databázích ÚZISu. Snad se však blýská na lepší časy a ÚZIS s námi začíná být ochoten vést racionální diskusi.

[1] Tímto tedy opravujeme výpočet z článku Propad porodnosti: oprava omylů předsedy vlády ČR. Chyba v původním článku vznikla tím, že nám ÚZIS poskytl chybná data. Nová data ovšem nic nemění na tom, že odpověď premiéra na interpelaci Vladimíra Zlínského byla zcela nesmyslná.

[2] Data z https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/api/v2/covid-19 ze záložky Očkování a položky COVID-19: Demografický přehled vykázaných