Blog

Prodělání nemoci a ochrana před vážným průběhem reinfekce

Jaroslav Janošek, Arnošt Komárek

V zahraničním impaktovaném časopise Infectious Diseases byl opublikován náš článek „Post-infection immunity provides excellent protection from COVID-19 ICU hospitalization during Delta and Omicron waves“. Grafy doc. Komárka o hospitalizacích očkovaných/neočkovaných s reinfekcí / prvoinfekcí na JIP asi všichni čtenáři SMIS znají, ale pro účely tohoto článku byly přepočítány na 100 000 lidí v dané skupině a byly doplněny o data nakažení a hospitalizací.

Incidence osob s poz. PCR testem / 100 tisíc obyvatel ve skupinách – červeně – první infekce/neočkovaní, první infekce / očkovaní, zeleně – reinfekce/ neočkovaní, reinfekce/očkovaní

První graf ukazuje incidenci (četnost výskytu na 100 000) pozitivních PCR testů v jednotlivých skupinách. Červeně jsou lidé, kteří nikdy předtím pozitivně testováni nebyli, zeleně ti, kteří už byli pozitivně testováni, světlejší barvou vždy očkovaní. Je vidět, že výskyt infekce mezi očkovanými byl skutečně menší než mezi neočkovanými, a to i u lidí, kteří dříve COVID prodělali. Nicméně je třeba si uvědomit, že očkovaní neměli povinnost se testovat, čímž je ochranný účinek vakcín výrazně nadhodnocený – ale nevíme, jak moc. Pojďme proto k dalšímu grafu a podívejme se na hospitalizace PCR pozitivních.

Hospitalizace osob s poz. PCR testem / 100 tisíc obyvatel ve skupinách – červeně – první infekce/neočkovaní, první infekce / očkovaní, zeleně – reinfekce/ neočkovaní, reinfekce/očkovaní

Na druhém grafu stále vedou neočkovaní, nicméně je vidět obrovský rozdíl mezi počtem hospitalizací PCR pozitivních, kteří už nemoc prodělali (zelení), a těch, kteří ji neprodělali (červení). Každý, kdo nemoc prodělal, a to před jakkoliv dlouhou dobou, měl menší šanci, že se dostane s COVIDem do nemocnice než neprodělavší očkovaní (a to i v podzimní vlně, kdy se ještě boostery nedávaly). Nicméně i tady máme zkreslení – po většinu času se testoval každý, kdo byl hospitalizován, bez ohledu na to, zda to bylo „kvůli COVIDu“ nebo ‚s COVIDem“. Hospitalizovaní kvůli prasklé achilovce, kteří byli PCR pozitivní, jsou tedy v této statistice zahrnutí také. Dá se tedy očekávat, že hospitalizovaných z jiných příčin s pozitivním testem bude ve všech skupinách poměrově přibližně stejně, a pokud by se odečetli a získali bychom pouze hospitalizované kvůli COVIDu, byly by obě zelené čáry (prodělavší) ještě blíže nule. Je také jasné vidět, že u prodělavších se obě křivky (očkovaní i neočkovaní) prakticky překrývají, takže očkování u nich nepřináší další benefit.

Podívejme se teď na relativně nejspolehlivější data – data z jednotek intenzivní péče. Tam se dá očekávat, že pacienti s COVIDem budou obvykle skutečně hospitalizovaní ve velké většině vůli COVIDu.

Počet osob s poz. PCR testem na jednotkách intenzivní péče / 100 tisíc obyvatel ve skupinách – červeně – první infekce/neočkovaní, první infekce / očkovaní, zeleně – reinfekce/ neočkovaní, reinfekce/očkovaní

Vidíte, jak se obě zelené čáry bez rozdílu a bez ohledu na aktuální závažnost epidemie plíží po nule, takže dříve prodělavších není rozdíl z pohledu závažného průběhu, jestli jsou očkovaní, nebo ne? Shrňme si teď, co z článku vyplývá:

  1. Očkování lidí, kteří již COVID prodělali, jim možná může poskytnout částečnou ochranu proti dalšímu nakažení onemocněním COVID (z dostupných dat zatížených výběrovým vychýlením kvůli různým a měnícím se testovacím strategiím pro očkované a neočkované nelze v tomto ohledu tvrdit téměř nic), ale před jeho vážným průběhem jsou chráněni velmi výrazně už tím, že nemoc jednou prodělali (toto lze naopak tvrdit bez jakýchkoliv pochyb).
  2. Očkování skutečně poskytuje ochranu proti vážnému průběhu u lidí, kteří ještě COVID neměli (srovnej tmavě a světle červené čáry), ale tato ochrana je násobně menší než ochrana poskytovaná dřívějším proděláním nemoci.
  3. Neočkovaní lidé, kteří již dříve COVID prodělali, nepředstavují pro JIP zátěž a rozhodně si nezaslouží nálepku „společensky nezodpovědných, kteří plní nemocnice kvůli tomu, že se nechtějí nechat píchnout“.

Aby nedošlo k mýlce: Neříkáme, že se mají lidé nechat nakazit, aby se dostali do skupiny „prodělavší“ – i v samotném článku uvádíme, že aby se člověk dostal do skupiny „prodělavší“, musí infekci nejprve přežít. Neříká ani to, že by se nikdo neměl očkovat. Článek nicméně říká to, že u lidí, kteří již dříve nemoc COVID prodělali, očkování může (ale také nemusí) o něco snížit pravděpodobnost (z dostupných dat však nejsme my ani nikdo jiný schopni říct o kolik, resp. zda vůbec), že COVIDem onemocní znova, nicméně proti vážnému průběhu jsou chráněni proděláním nemoci do takové míry, že očkování jim dodatečnou ochranu neposkytne. A to by rozhodně mělo být bráno v potaz při rozhodování, pro koho ještě očkování má smysl a pro koho ne.

Smíš se ptát – Jak přesný je odhad počtu „očkováním zachráněných osob“?

Arnošt Komárek

Ptáte se nás na to, jaký je náš názor na výsledky studie demografů z nově založeného Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) v Brně, který byl zveřejněn v článku publikovaném na serveru novinky.cz.

„Očkování proti onemocnění covid-19 snížilo v Česku počet úmrtí na koronavirus až třiapůlkrát. Vyplývá to z dat, která zpracovávali demografové z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Jako reprezentativní časový úsek výzkumu brali situaci z posledního čtvrtletí loňského roku, kdy v české populaci převládala vysoce virulentní varianta delta se zvýšenou infekčností.“

V posledních třech měsících loňského roku zemřelo v souvislosti s onemocněním covid-19 celkem 5 797 osob. „Na základě demografických metod jsme nejprve odhadli, kolik by hypoteticky v uvedeném tříměsíčním období zemřelo lidí v souvislosti na onemocnění COVID-19, kdyby nikdo nebyl očkovaný,“ uvedla vedoucí výzkumu Dagmar Dzúrová ze SYRI. Společně s kolegyní Klárou Hulíkovou Tesárkovou dospěla k číslu 20 800.

Nemáme k dispozici podrobnější popis metodologie, kterou výzkumníci ze SYRI dospěli k hypotetickému číslu 20 800. Domnívám se, že je výsledkem aplikace nějakého statisticko-demografického modelu při použití jistých předpokladů. Tyto předpoklady a zejména jejich platnost jsou přitom klíčové k validitě výsledného čísla 20 800. Domnívám se, že skutečnosti by toto hypotetické číslo mohlo být blízké v imunitně naivní populaci, se kterou možná výzkumníci počítali. Nebo počítali alespoň s „oficiálně“ prodělavšími? Těch bylo na začátku září 2021 přibližně 1,5 mil. Skutečný počet osob s postinfekční imununitou byl nepochybně násobně vyšší. O robustní postinfekční ochraně vůči těžkému průběhu či smrti přitom již dnes pochybuje málokdo soudný. Při interpretaci onoho „třiapůlkrát nižšího počtu zemřelých díky očkování“ se (alespoň v tisku) též zapomíná na fakt, že úmrtím v souvislosti s covid-19 byl vždy signifikantně ohrožen pouze relativně úzký segment populace (seniorní, resp. lidé s komorbiditami), ze kterého se též rekrutovala naprostá většina z 5 797 osob, jež v předmětném období skutečně zemřelo. Na stejný segment populace (a na nikoho jiného!) se potom vztahují všechny závěry, které výzkumníci SYRI činí. V neposlední řadě mezi 5 797 zemřelými osobami byly též osoby očkované. I na tento aspekt se při „výpočtu“ poměru 3,5 „zachráněných vakcínou“ tiše zapomíná. O počtu osob jež snad mohli zemřít v souvislosti s vakcinací se raději ani nezmiňuji. V každém případě mi přijde úsměvné využití demografických metod ve snaze činit kauzální závěry. Ale během uplynulých dvou let jsem si již zvyknul na ledacos včetně hrubě chybných interpretací (resp. dezinterpretací) statistických údajů přednášených státním úředníkem na půdě Sněmovny Parlamentu ČR…

Je to bílý!

Tomáš Fürst

Kdysi jsem šel po dlouhé době navštívit kolegu na jednom chemickém ústavu. Hned mezi dveřmi mi místo pozdravu do ruky vrazil jakousi roli tmavě hnědé smrduté fólie a nevrle na mě zavrčel: „Jakou to má barvu?“ „No, je to hnědý,“ odvětil jsem. „Blbost!“ zařval na mě, „Je to bílý! Je to čistě bílý!“ Později se ukázalo, že ve specifikaci firma požadovala, aby byl nově vyvinutý materiál bílý a bez zápachu. A protože se to stále nedařilo, nezbývalo než výsledný materiál za bílý prostě prohlásit.

Tuhle historku si teď vybavuju pravidelně při čtení nových výsledků stran účinnosti a bezpečnosti mRNA vakcín. Nejnovější kousek z produkce týmu „Safe&Effective“ se objevil na stránkách Rudého Práva vakcinačních roztleskávačů – New England Journal of Medicine – začátkem září.

Jde o rozsáhlou observační studii, ve které autoři sledovali téměř 900 tisíc dětí ve věku 5–11 let v Severní Karolíně. Asi 270 tisíc dětí (30.8%) bylo očkováno alespoň jednou dávkou mRNA vakcíny firmy Pfizer v období mezi 1. listopadem 2021 a 3. červnem 2022. Přibližně 190 tisíc dětí reportovalo positivní test na infekci koronavirem v období mezi 11. březnem 2020 a 3. červnem 2022. Autoři sledovali časový průběh účinnosti vakcíny (proti nákaze) a účinnosti předchozího prodělání infekce. Mám mnoho výhrad k použitým matematickým metodám, ale pro účely tohoto textu je všechny spolknu a budu prostě předpokládat, že presentované grafy alespoň kvalitativně odrážejí realitu.

Výsledky jsou více než fascinující. Obrázek A ukazuje rychlý pokles účinnosti vakcín na pozadí průběhu tří vln epidemie. Na tom není nic zvláštního, po roce lživých prohlášení všemožných „follow the science“ autorit už jsme si všichni všimli, že účinnost vakcín klesá po několika měsících do záporných hodnot. To je jedna ze zvláštností této vakcíny – činí vás více náchylnými k infekci.

https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMc2209371

Graf B ukazuje, že tento pokles účinnosti do záporných hodnot je velmi překvapivě nezávislý na předchozím prodělání infekce. Po necelém půlroce jsou očkované děti více náchylné k infekci než neočkované, a to nezávisle na tom, jestli již infekci prodělaly, či nikoliv.

Úžas ovšem vyvolá pohled na druhou dvojici obrázků. Obrázek C totiž ukazuje, že u neočkovaných dětí přirozená imunita funguje bezvadně a předchozí prodělání nemoci poskytuje sice klesající, ale trvale kladnou ochranu proti všem variantám. Ovšem obrázek D ukazuje, že pro očkované děti tohle zdaleka neplatí. U očkovaných dětí imunita získaná předchozím proděláním velmi rychle klesá až k nule (a možná i dál, to nám ovšem autoři neukázali).

https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMc2209371

Je několik možností, jak výše citované grafy vysvětlit:

1. Jde o nějaké nedorozumění, autoři mají v metodice chyby, grafy neodpovídají skutečnosti. Možná by bylo lepší, kdyby místo fancy Coxových modelů s náhodnými procesy a splajny všeho druhu prostě zobrazili surová data, případně zhlazená klouzavým průměrem. Vůbec bych se nedivil, kdyby tohle vysvětlení bylo správné, v NEJMu za poslední dva roky vyšly i horší věci.

2. Antivaxeři, dezinformátoři a šiřitelé fake news ihned přišli s interpretací, že data jsou konsistentní s hypotézou, že vakcína poškozuje imunitní systém. Tedy nejen, že vakcína funguje naopak (zvyšuje riziko infekce), ale ještě maže ochranný efekt přirozené imunity. Řečeno ještě více polopatě – kdo infekci prodělal, tak je docela dobře chráněn, až do doby, kdy se nechá naočkovat, čímž tu ochranu zase smaže. Tato interpretace je navíc konsistentní s pozorovaným nárůstem jiných infekčních onemocnění po očkování (pásové opary, hepatitidy apod.). Autor tohoto článku emocionálně zcela neutrálně konstatuje, že výše citované grafy s touto hypotézou skutečně konsistentní jsou.

3. V rámci vyváženosti (kterou jsem se naučil v České televizi) ale navrhuji i jinou hypotézu: Je možné, že mezi očkovanými jsou nadrepresentované děti s oslabenou imunitou. Je možné, že rodiče umějí stav imunity svých dětí nějak odhadnout a preferenčně pošlou na očkování ty slabší. Ty by mohly vysvětlovat rozdíl mezi grafy C a D. Také by to vysvětlovalo zdánlivě zápornou účinnost vakcíny – očkované děti jsou zrovna ty náchylnější k infekci.

Perlička na závěr. Víte, jak výše uvedenou studii interpretují samotní autoři? „The rapid decline in protection against omicron infection that was conferred by vaccination and previous infection provides support for booster vaccination.“

Je to bílý! Čistě bílý!

Post Scriptum. Domnívám se, že jsme svědky zajímavého náboženského fenoménu. Mantra „Safe&Effective“ je v jistých kruzích výchozím principem vidění světa a fakta, která jí odporují, pro věřící skutečně jaksi „nejsou vidět“. Kdyby totiž vidět byla, mohli autoři výše zmíněný příspěvek prostě neposlat do redakce, případně data zmasírovat nějakou ještě méně průhlednou matematikou, ale na druhou stranu! Fakt, že se nic z toho nestalo, svědčí pro hypotézu, že autoři rozpor mezi daty a jejich interpretací skutečně nevidí. Kdo se někdy bavil kupříkladu se Svědky Jehovovými (nic ve zlým, aspoň nechtějí nikoho očkovat), umí si tento typ nábožensky založené selektivní slepoty představit. Mohl by mi prosím někdo z fejsbukových trollů, kteří se do nás ihned po zveřejnění tohoto příspěvku pustí, vysvětlit, jak by musela vypadat data, aby věřící v Safe&Effective uznali, že ukazují v neprospěch tohoto narativu?

Ještě je samozřejmě druhá možnost, že se jedná o velmi sofistikovaný akademický new-speak, při kterém se v datech a grafech řekne pravda (pro znalce), ale obalí se standardním věroučným textem, aby byl příspěvek publikován. Pokud je tomu tak, tak klobouk dolů – ústní Tóra žije.

Očkování mladých lidí je neetické – výsledky risk-benefit analýzy očkování proti covid-19 u amerických vysokoškoláků

Tomáš Fürst

Velká studie Bardosh a kol. „Covid-19 vaccine boosters for young adults: A risk-benefit assessment and five ethical arguments against mandates at universities“ nabízí risk-benefit analýzu posilujících dávek mRNA vakcín pro mladé Američany. Kolektiv autorů z prestižních univerzit dochází k závěru, že musí být naočkováno 22 až 30 tisíc lidí ve věku 18-29 let, kteří neprošli covidem, aby se zabránilo jedné hospitalizaci v této věkové kohortě. Z oficiálních dat CDC dále autoři dovozují, že těchto 22 až 30 tisíc dávek povede k 18 až 98 závažným nežádoucím účinkům. Risk-benefit analýza tedy v této věkové kohortě vychází jednoznačně v neprospěch očkování.

Autoři dále uvádějí pět důvodů, proč je dle jejich názoru neetické posilovací dávky vyžadovat po studentech amerických univerzit. Nutno podotknout, že práce je zatím ještě v recenzním řízení.

V této souvislosti si dovolujeme upozornit na náš článek “ Smíš se ptát – Jak vychází risk- benefit analýza očkování mladého muže, který covid prodělal“ ze září 2021, kde jsme poprvé z českých oficiálních dat spočítali, že pro mladé muže, kteří již infekci prodělali, vychází risk-benefit analýza v neprospěch očkování.

Před rokem jsme za ni sklidili zuřivou kritiku. Mezi námi dezinformátory se povídá takový vtip: „Víte, jaký je rozdíl mezi fake-news a news? Asi tak půl roku.“

Zákon velkých čísel

Tomáš Fürst

HART Group je skupina britských expertů, v jejichž texty sledujeme a často nás inspirují. Dnes upozorňujeme na jejich mimořádně zajímavý pokus o kvantifikaci přínosu vakcinace proti koronavirovým variantám delta a omikron. Níže uvádíme rychlý souhrn, vřele však doporučujeme přečíst si původní článek celý. Je krátký, srozumitelný a mimořádně zajímavý.

Slovem „riziko“ se míní pravděpodobnost nějakého (typicky nežádoucího) jevu. Tyto pravděpodobnosti bývají malé, navíc často podmíněné a je známo, že lidský mozek není dobře uzpůsoben porozumění malým číslům. Jde-li navíc o kvantifikaci rizika smrti – což má silný emocionální náboj – je racionální interpretace čísel ještě obtížnější. Proto se v epidemiologii používá koncept Number Needed to Treat (NNT). V případě covidových vakcín je NNT počet lidí, které musíte naočkovat, abyste zabránili jednomu úmrtí na covid. 

Právě tento výpočet nám kolegové z HART Group nabízejí. Na základě oficiálních dat britské vlády počítají, kolik vakcín bylo třeba podat, aby se zabránilo jednomu úmrtí na variantu delta (v období 27. srpna až 16. prosince 2021) a jednomu úmrtí na variantu omikron (v období 3. ledna až 27 března 2022). Výpočet je samozřejmě podstatně závislý na věku, NNT je tedy počítáno zvlášť pro věkové skupiny po deseti letech. 

Výsledky jsou ohromující. Ve věkové kohortě 18–29 let vychází NNT na 93 tisíc osob pro variantu delta a 785 tisíc osob pro variantu omikron. NNT dále postupně klesá s věkem (viz původní článek), ale i ve věkové kohortě 80+ je stále NNT pro delta variantu 230 a NNT pro variantu omikron 7300. Kolegové z HART Group přitom podotýkají, že jen asi polovina lékařů je ochotna předepisovat léky, u nichž NNT převyšuje 200.

My k tomu dodáváme, že aby bylo racionální podat vakcínu, která vykazuje NNT 100 tisíc, museli bychom si být jistí, že pravděpodobnost úmrtí po vakcíně je menší než jeden ze sta tisíc. Tuto informaci z principu mít nemůžeme, protože registrační studie probíhaly na desetitisícových skupinách, tedy nežádoucí účinky s prevalencí pod (přibližně) 0.0001 nemohly zachytit. HART Group nám tedy přináší další (a dosti tvrdou) evidenci, že vakcinační roztleskávači celého světa neunesou důkazní břemeno, že přínosy vakcinace současnými vakcínami proti úmrtí na variantu omikron převyšují rizika. Je téměř jisté, že se risk-benefit váhy vychýlí v neprospěch vakcinace u lidí pod 70 let. Je překvapivé, že ani pro skupinu 80+ není benefit příliš zřejmý.

Praktičtí lékaři nepodporují očkování tak často, jak by si vakcinologové přáli

Zuzana Krátká

Kampaň na podporu čtvrté dávky očkování proti covid-19 začala, ale musím říci, že hned první reklamní příspěvek ve mně vyvolal velké pochyby o tom, že aspoň tentokrát s námi bude ministerstvo zdravotnictví komunikovat na rovinu.

„Věděli jste, že drtivá většina lékařů v ČR podporuje očkování? Je to skutečně tak a potvrzuje to i výzkum publikovaný v prestižním časopise Nature. Nevěřte těm, kteří tvrdí, že na tom mezi odborníky není shoda. Je a jde o shodu velmi jasnou. “ uvádí ministerstvo zdravotnictví na svém facebookovém statusu a odkazuje na článek uvedený na stránkách Akademie věd s názvem „Lékaři vakcínám zcela věří. Kdyby to lidé věděli, nechali by se očkovat více“. Uvedený článek pojednává o průzkumu sociologů, jehož základem byly výsledky dotazníkového šetření, které lékaři absolvovali v únoru 2021. Na dotazník odpovědělo 9650 lékařů (což bylo pouze 24 % těch, které oslovili). Vakcínám věřilo 89 % z nich. Zároveň jich 90 % již bylo očkováno nebo se plánovalo naočkovat. Až 96 % lékařů by pak doporučilo očkování svým zdravým pacientům. Tyto informace nás měly přesvědčit o jednotě lékařů.

Jenže promiňte, ale podsouváte nám stará data. Uvedený průzkum proběhl před rokem a půl, zhruba měsíc poté, co byly vakcíny v České republice k dispozici a kdy se jimi očkovali zejména zdravotníci a senioři v domovech důchodců. Kolik zdravotníků mělo tehdy praktické zkušenosti s kvalitou a bezpečností vakcín u svých pacientů? Kolik z nich zoufale toužilo po účinné zbrani proti záludnému covidu pro své seniory? O vakcíny byla tehdy rvačka, mnoho seniorů se k vakcínám včas nedostalo, zato, povězme si to na rovinu, se k nim dostalo pod pultem mnoho prominentů. Lepší výsledky průzkumu nikdy jindy sociologové dostat nemohli. Zopakovali stejné dotazníkové šetření za tři měsíce či za půl roku, aby zjistili, zda mají lékaři stále stejnou důvěru i po získání zkušeností? Ptal se někdo lékařů před prázdninami, zda věří očkování starou vakcínou?

Velmi zajímavý obrázek o obecné ochotě praktických lékařů očkovat své pacienty proti běžným nemocem jsme měli možnost vidět na nedávné konferenci o očkování, kterou pořádal Zdravotnický deník a VZP.

Pan prof. MUDr. Pazdiora předseda Výboru Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP, člen Výboru České vakcinologické společnosti a přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni si povzdechl, že zejména pediatři se očkování proti covidu příliš aktivně nezúčastnili: „Na začátku srpna bylo do tohoto očkování zapojeno pouhých 40 procent ordinací dětských praktiků. Výsledkem je, že proočkovanost alespoň jednou dávkou má ve věku 12-17 let ucházejících 54 procent dětí, ale ve věku pět až 11 let pouhých sedm procent. Přitom už dnes některé státy očkují i věkovou skupinu od šesti měsíců do pěti let.“ A jak je tomu o praktických lékařů pro dospělé? „Do očkování proti covidu je zapojeno 66 procent ordinací, což ovšem stále znamená, že třetina jich neočkuje,“ povzdechnul si. Aha, takže ono to není asi 96 %…

O moc víc jsme se o očkování proti covidu nedozvěděli, ale o tom, jaký je soulad mezi vakcinology a praktickými lékaři si můžeme udělat obrázek z ochoty lékařů nabízet očkování proti jiným běžným nemocem. Ani zde vakcinologové nejásají. „Vzdělávat, vzdělávat a ještě jednou vzdělávat – to je hlavní recept na to, jak u nás zvednout proočkovanost populace proti nejrůznějším chorobám. Osvětové aktivity by přitom neměly být zaměřeny jen na širokou veřejnost, ale zcela zásadní je, aby náležité povědomí o problematice očkování měli hlavně zdravotníci. Dnes totiž bohužel není výjimkou, že navzdory odborným doporučením ohledně očkování rizikových skupin někteří lékaři těmto lidem očkování nenabízejí, nebo jim ho dokonce rozmlouvají. Proto je potřeba, aby zdravotnická veřejnost znala odborná doporučení a shodně se jimi řídila. To pak zlepší povědomí o očkování i u obecné populace – jsou to totiž právě lékaři, kterým většina z nás v otázkách zdraví důvěřuje nejvíce.“ píší v úvodu článku ve Zdravotnickém deníku., který přináší informace ze zmíněné konference. Člen Výboru Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Milan Trojánek z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK ve své prezentaci zmínil, že podle průzkumu z roku 2019 u nás očkování proti běžným nemocem u dospělých aktivně doporučuje všem pacientům 67 procent praktiků, dalších 31 procent ho doporučuje alespoň rizikovým skupinám. Předcovidový průzkum přitom také ukázal, že i když jsou sami praktici poměrně vysoce proočkovaní proti chřipce, u dalších očkování mívají rezervy. Ještě patrněji je jejich (ne zcela nadšený) přístup vidět na tom, jak často nechávají očkovat své blízké, tedy děti nebo rodiče. Představu si můžete udělat z obrázku uvedeného v přednášce.

https://www.youtube.com/watch?v=XQ0saD7Bg-k

„Svérázně si pak čeští lékaři počínají zejména v souvislosti s očkováním těhotných, které je ve vyspělých evropských státech standardem. U nás by ale těhotné nedoporučilo očkování proti chřipce 49 procent lékařů a proti černému kašli 57 procent – a to přesto, že existuje jasné doporučení vakcinologické společnosti, že jde o rizikové pacientky a očkovány být mají.“ uvádí dále.

https://www.youtube.com/watch?v=XQ0saD7Bg-k

Takže jako zdravotník, který pečlivě zhlédl prezentaci obou profesorů, přečetl si jejich články a viděl jejich ustarané výrazy, velmi pochybuji o tom, že tvrzení „96 % lékařů podporuje očkování“ je správné. Současně se domnívám, že problémem není nedostatečné proškolení praktických lékařů a pediatrů, ale slepota vakcinologů, kteří přehlížejí rizika spojená s vakcinací. Ochota praktických lékařů se nezvýší, pokud téma nežádoucích účinků vakcinace a efektivity vakcinace nebude otevřeno.

A pro nejbližší období si SMIS zřejmě otevře Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru… Práce bude mít dostatek.

Tečkované příběhy – dokument, který byste měli před další tečkou vidět

Viktor Baroš, Zuzana Krátká

Dokumentu Tečkované příběhy Redakce NF Svědomí národa věnovala tři čtvrtě roku velmi intenzivní a nelehké práce. Jde o korektní, citlivý, vyvážený a poctivý pohled na problematiku nežádoucích účinků po vakcinaci.

DOKUMENT TEČKOVANÉ PŘÍBĚHY: NEMLČME O NÁSLEDCÍCH PO OČKOVÁNÍ

Odkaz na dokument: https://www.svedomi-naroda.cz/teckovane-pribehy/

Ač se očkování proti covidu většinově prezentuje jako zcela bezpečné, možných nežádoucích účinků je celá řada. Od banálních po velmi závažné až fatální. Oficiální statistiky vykazují vysokou míru podhlášení, ale i z nich už je vidět, že se děje něco, co bychom neměli zametat pod koberec. Lidé, kteří se nechali očkovat a pak se u nich objevily různě závažné zdravotní potíže, žijí mezi námi. Jejich příběhy se rozhodli zachytit žurnalisté z redakce Nadačního fondu Svědomí národa v novém dokumentárním filmu Tečkované příběhy. Příběhy očkovaných jsou v dokumentu doplněné výpověďmi odborníků z oborů vakcinologie, imunologie, neurologie, lékařské etiky, práva, marketingu. Díky tomu vzniklo ucelené dobové svědectví, které může sloužit jako podnět k zamyšlení současníkům i memento pro generace budoucí. Přímou souvislost mezi zaznamenanými zdravotními následky a vakcinací proti covidu nelze se 100% jistotou potvrdit, ale ani vyvrátit. Cílem dokumentu je rozproudit upíranou diskuzi v odborných i laických kruzích a upozornit na možné dopady, které může mít plošné nasazení nového nevyzkoušeného léčiva – vakcíny. Ať si každý divák udělá názor sám.

Dotazník na nežádoucí události po covidových vakcínách

Tomáš Fürst a Gabriel Gonzalez

Debata o nežádoucích účincích covidových vakcín začala téměř okamžitě po spuštění vakcinační kampaně. Z veřejně dostupných databází (například OpenVaers) bylo jasné už někdy kolem února 2021, že se děje něco podivného. Buďto se nějak zásadně změnila ochota lidí nežádoucí účinky hlásit, nebo měly (a mají) covidové vakcíny násobně více nežádoucích účinků než jiné vakcíny. Dnes už víme, že bezpečnostní profil mRNA vakcín je skutečně strašlivý a taky víme, že vlády západních zemí (zatím) nejeví žádné známky ochoty se tímto problémem zabývat. Začátkem tohoto roku jsme toho ale věděli o něco méně. Je proto nesmírně cenné, že kolegu Gonzalese napadlo udělat takovou malou facebookovou anketu stran nežádoucích účinků vakcín. Předesílám, že tato anketa rozhodně nebyla ani reprezentativní, ani dosti rozsáhlá na to, aby se z ní daly dělat nějaké závěry, natož pak závěry kauzální. S tímto vědomím se pojďme společně podívat, jak dopadla.

1. Sběr dat. Data byla sbírána po dobu cca 1 měsíce pomocí Google formuláře na facebookových skupinách sdílejících zkušenosti s nežádoucími účinky po očkování proti covidu (COVID – Vedlejší účinky očkování, Koronavirus – reálné zkušenosti, Očkování Covid 19 – dlouhodobé nežádoucí reakce).

2. Data. Máme celkem 189 vyplněných dotazníků. Dotazníky byly vyplněny v období mezi 22. lednem a 19. únorem 2022. Někteří vyplňovali za sebe, jiní za své příbuzné, histogram je zde:

Dotazník byl vyplněn za 139 žen a 50 mužů. To je výrazná a zajímavá disproporce. Histogram věků respondentů je zde:

Překvapivě je tam dost mladých lidí. Zřejmě je to dáno tím, že facebook mají spíše mladí a většina lidí to vyplňovala za sebe.

Dále jsme se ptali na to, jakými nemocemi lidé trpí, ale je možné, že někteří z nich to pochopili už jako dotaz na AE vakcín, takže to nemůžeme hodnotit. Nejčastěji se objevily tyto odpovědi: žádné potíže, vysoký tlak, potíže se srdcem, diabetes, rakovina, neurologické obtíže, potíže s klouby, potíže s plícemi.

Následovala otázka „Proč jste se nechali očkovat?“. 109 lidí uvedlo jako hlavní důvod něco, co souviselo spíše se strachem z nemoci nebo obavami o zdraví. 64 osob uvedlo jako hlavní důvod spíše tlak z okolí, zaměstnání, rodiny, či vyhnutí se různým omezením.

Na otázky, kdy prodělali covid, odpovědělo 113 lidí, že covid neprodělali, 39 osob prodělalo covid před první dávkou, 4 mezi první a druhou dávkou, 25 mezi druhou a třetí dávkou a 6 po třetí dávce. Tohle se těžko interpretuje, protože netušíme kontext.

3. První očkování prodělalo 189 lidí, z toho 11 vakcínou od AstraZeneca (6%), 23 vakcínou od Johnsnon&Johnson (12%), 13 od Moderny (7%) a 142 od Pfizer/Biontech (75%). Informaci o šarži v drtivé většině případů nemáme. Ptali jsem se na dobu, kde se AE projevily. U 37 lidí ten samý den, u 21 lidí do druhého dne a u dalších 44 lidí se dostavily potíže později, ostatní tuhle odpověď neuvedli. Tohle je docela očekávané rozložení. Nejzajímavější je typ vedlejších účinků. Pro účely této analýzy jsme (místy dlouhé) slovní popisy rozdělili do tematických kategorií. Mnoho lidí uvádělo více než jeden typ AE, tedy v grafu níže se počet nasčítá na větší číslo než 189. Přehled vypadá takto:

Kromě bolesti v místě vpichu lidé nejčastěji hlásili únavu, bolest hlavy, horečku a zimnici. Zajímavé je, že 8 lidí ohlásilo AE přímo na SÚKL, 19 lidí svému praktickému lékaři, 1 člověk ví, že praktický lékař hlásil AE na SÚKL a zbytek nehlásil AE vůbec. Celkem 78% AE tedy zůstalo zcela neohlášeno. Neohlášeno na SÚKL zůstalo ještě více, protože nevíme, jak poctivě hlásili lékaři.

4. Druhé očkování prodělalo 152 lidí, z toho 11 vakcínou od AstraZeneca, 13 vakcínou od Moderny a 128 vakcínou od Pfizer/BioNTech. Celkem 32 lidí hlásí AE ten samý den, 18 do druhého dne a 50 později, ostatní neuvedli. Rozdělení typu AE při druhém očkování je zde:

V tomto případě už převažovaly jiné problémy než bolest v místě vpichu. Přibylo závažných AE, dokonce jsou hlášena tři úmrtí a 5 případů rakoviny. Hlášeno na SÚKL bylo 12 AE, praktickému lékaři 27 a zbytek hlášen nebyl (99 lidí potvrdilo nehlášení, zbytek nevyplnil). I zde tedy většina AE ohlášena nebyla, ale hlášení oproti první dávce zřetelně přibylo. Nějak ohlášeno u druhé dávky bylo 39/128 případů AE, což je asi 30%. V případě první dávky bylo nějak ohlášeno jen 27/125 tedy asi 22%. Toto taky potvrzuje dojem, že AE jsou po druhé dávce obecně o něco horší než po první.

5. Třetí očkování prodělalo 52 lidí. AE po třetí dávce jsou uvedeny zde:

6. Úmrtí. Celkem je v datech 5 úmrtí. Podíváme se na ně podrobněji:

Jediný záznam úmrtí po první dávce (ohlášeno lékaři, nevíme, jestli dál na SUKL): „Manžel sice pil, ale před 10 roky operace srdce /chlopně/, po operaci úplně zdravý, v pátek se šel naočkovat od úterka polehával, v sobotu v 10 h ráno infarkt, po příjezdu rychlé odvezen do nemocnice doktorka mi řekla, že operace se zdařila, v 17 h se stav zhoršil, v 21 h stav kritický, začaly mu odcházet orgány ráno 4.40 h se mu zastavilo srdce.“

Druhý záznam úmrtí po druhé dávce (nehlášeno nikam, 10 dnů po injekci):„Zánět srdce, infarkt, selhání orgánů, smrt“

Třetí záznam úmrtí po druhé dávce (nehlášeno nikam, dlouho po vakcíně):„červen 2020 – listopad 2020 nastaly neurologické potíže, po 1 měsíci na JIP úmrtí.“

Čtvrtý záznam úmrtí po druhé dávce (nehlášeno nikam, měsíc po vakcíně):„smrt“

Pátý záznam úmrtí po třetí dávce (nevíme, zda hlášeno, měsíc po třetí dávce):„Oboustranný zápal plic, měsíc po 3 dávce úmrtí“

7. Závěry

Z toho průzkumu nelze dělat obecné závěry. Každopádně se potvrzuje, že většina podezření na nežádoucí účinky vakcinace proti covid-19 není hlášena na SÚKL. Při optimistickém odhadu je hlášena přibližně desetina událostí.

Co tě pálí, nahlas!

Zuzana Krátká, Vladana Vališová, Arnošt Komárek, Roman Kovařík, Hana Zelená

https://nezadouciucinky.sukl.cz/

Hlavním přínosem vakcinace proti covidu-19 by podle výrobců a regulačních autorit měla být vysoká ochrana před závažným průběhem onemocnění covid-19 a ochrana proti úmrtí. Již se nezdůrazňuje významná ochrana před onemocněním covid-19 a to, že vakcína nebrání šíření viru, bylo jasné již od počátku.

Onemocnění způsobené koronavirem vyvolávalo zejména v počátcích pandemie mezi lidmi obrovský strach a proticovidové vakcíny byly očekávané jako spása. Aby mohly být co nejdříve uvedeny na trh, byly schválené alespoň v režimu pro nouzové použití. Kvůli tomu byla registrační řízení zásadním způsobem omezena co do objemu nasbíraných dat, ale především byla nezbytná data o bezpečnosti sbírána po krátkou dobu. Informace o účinnosti vakcín a o případných nežádoucích účincích (NÚ) těchto vakcín je proto třeba dále shromažďovat a analyzovat. Pouze pokud jsou registračním autoritám hlášení o podezření na NÚ zasílána, mohou tyto autority, a mezi nimi i náš Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), informace o podezření na NÚ zpracovávat, vyhodnocovat a přijímat opatření.

Zatímco právo hlásit podezření na NÚ léčiva má každý, pak lékař, farmaceut nebo jiný zdravotnický pracovník, který zaznamenal podezření na závažný nebo neočekávaný nežádoucí účinek nebo jiné skutečnosti související s použitím léčivého přípravku, které jsou závažné pro zdraví pacientů, jsou přímo povinni výše uvedené skutečnosti oznámit SÚKLu (1).

Hlásit je třeba nejen to, co držitel registrace uvádí v souhrnu údajů o přípravku (SPC) a příbalových informacích, ale cokoli, co může být i běžně vídanou nepříznivou změnou zdravotního stavu, pokud by to mohlo mít souvislost s podáním léčivého přípravku a nelze ji čekat podle SPC nebo je závažná (např. myalgie, artralgie, reaktivace onkologických onemocnění apod.). NÚ může být dokonce do té doby ještě nepopsaný. Je třeba hlásit i vrozenou anomálii či vadu u potomků osob očkovaných. Není chybou hlásit podezření na NÚ, i když se později příčinná souvislost nepotvrdí. Naopak, osoba, která v rozporu se svou zákonnou povinností hlásit podezření na NÚ podezření nehlásí, může dostat pokutu do výše 300 tisíc Kč. Přestože povinnost hlášení NÚ je zakotvena v platné legislativě, podle informace SÚKLu se podhlášenost celosvětově pohybuje okolo 95 % (2) .

Hlásit se mají také podezření na lékové interakce, teratogenní efekt nebo neúčinnost léku. Průlomová infekce (infekce po očkování) doprovázená manifestním průběhem, zejména hospitalizací, pobytem na JIP či déletrvajícími postinfekčními komplikacemi (tzv. long covid) nebo smrtí je jednoznačně projevem neúčinnosti vakcíny. Vakcína má pacienty před takovými formami onemocnění či před úmrtím chránit, přičemž v SPC není stanovena doba, od kdy už vakcína chránit přestává. Nahlašování onemocnění umožňuje regulačním autoritám správně spočítat dobu účinnosti. Pokud by doba účinnosti byla nízká, může registrační autorita vakcínám registraci odebrat.

Systémy hlášení vedlejších účinků jsou zejména konstruovány k tomu, aby generovaly varovné signály, které se případně dále důkladně prozkoumají, nejsou však přímo určené k vyvozování kauzality. Ta se typicky zjišťuje v řádně kontrolované studii, která nemusí být nutně randomizovaná, ale v případě snahy zjišťovat kauzalitu musí být alespoň prospektivní. Na konci studie se zjednodušeně řečeno spočítají např. bolesti kloubů (artralgie) u vakcinovaných a nevakcinovaných, a pokud by daného problému bylo v očkované skupině statisticky významně více, lze tvrdit, že za to kauzálně může vakcína. A jsme u toho, o čem je statistika. V kontrolované studii neřešíme u každého jednotlivce, jestli bolest kloubů způsobila vakcína nebo jestli by nastala i bez vakcíny. Vycházíme z toho, že jiné vlivy způsobují bolest kloubů se stejnou pravděpodobností u vakcinovaných i nevakcinovaných a jsou-li obě skupiny srovnatelné (nejenom vůči věku), což je u kontrolované prospektivní studie základní požadavek, lze zjištěný rozdíl přičíst kauzálně tomu, čím se obě skupiny liší, v tomto případě vakcinaci. Nicméně bez řádného hlášení NÚ na SÚKL se ani nedozvíme, že bychom měli nějaký NÚ podrobněji zkoumat pomocí kontrolované studie.

Můžeme vášnivě diskutovat o tom, že nápadně přibývá „náhlých úmrtí ve spánku“ nebo že přibyl „další sportovec, který zkolaboval po závodě“ nebo někdo jiný „velmi rychle podlehl závažnému onemocnění“, ale máme-li podezření, že může mít dané onemocnění či úmrtí spojitost s očkováním, musíme tuto skutečnost hlavně oznámit SÚKLu.

Je chybou, pokud se zdravotní problémy po covidu, který se vyskytl u naočkované osoby, svedou pouze na infekci nebo dokonce na „long covid“, ale současně lékař zapomene na prodělané očkování proti covidu. Naopak je třeba informaci o imunizaci vakcínou při stanovení diagnózy a léčebného postupu reflektovat.

Jako občané máme právo na informace, a proto bychom měli požadovat, aby nás SÚKL v souvislosti s NÚ po proticovidové vakcinaci pravidelně informoval a informoval nás také o tom, zda se riziko NÚ nezvyšují se stoupajícím počtem dávek.

Odkaz na formulář na hlášení nežádoucích účinků a nejčastější dotazy: https://nezadouciucinky.sukl.cz/

Další informace k tématu:

Rozjímání nad americkými daty

Tomáš Fürst

Tentokrát si dovolím provést vás monumentální prací kanadských kolegů pod vedením Denise Rancourta, kteří před pár dny uveřejnili preprint článku „COVID-Period Mass Vaccination Campaign and Public Health Disaster in the USA“. Článek je ke stažení zde, ale protože má 168 stran, považuji za užitečné vám jej představit ve stručnější verzi. Kdo máte půl dne čas, přečtěte si článek celý, stojí to za to. Pokud jste ochotni věnovat článku alespoň půl hodiny, proklikejte grafy na stranách 17–99 a přečtěte si závěry na stranách 100–106. A pokud nezvládáte ani to, budete se muset spokojit s tímto průvodcem.

Data se týkají celkové mortality v USA (All Cause Mortality, ACM). Celková mortalita je zvolena proto, že jsou známé potíže s rozlišováním covidových a necovidových úmrtí. Pohledem na celkovou mortalitu se těmto problémům autoři vyhnou, a navíc pracují s ukazatelem, který je velmi spolehlivě měřen. Ani v USA prakticky nelze umřít, aniž by si toho někdo všiml. Data pocházejí ze CDC, případně „statistického úřadu“ (USA Census Bureau). Autoři zkoumají celkovou mortalitu rozdělenou dle věkových kohort, případně dle jednotlivých států unie, a srovnávají její průběh v době před epidemií (přibližně od roku 2000 do března 2020) a během epidemie (přibližně 22 měsíců od vyhlášení epidemie WHO 11. března 2020 do 5. února 2022). V tomto období došlo v USA k 1.27 milionu nadúmrtí (což jsou úmrtí převyšující jejich očekávaný počet). To je více než byl počet amerických obětí během druhé světové války. 

Pokusím se shrnout hlavní závěry, ke kterým autoři došli.

1. Průběh ACM vykazuje v době před epidemií dosti pravidelný roční rytmus. Tento rytmus se náhle změnil prakticky okamžitě od vyhlášení epidemie. To je první indicie, že ACM souvisejí spíše s opatřeními než s nemocí samotnou.

2. Nadúmrtí velmi překvapivě nejsou koncentrována do vyšších věkových kohort. Tento údaj je natolik zajímavý, že si dovolím přetisknout horní panel grafu 9, který ukazuje nadúmrtí ve sledovaném období vyjádřené tak, že ACM ve sledovaném období vyjádříme jako procento ACM v období před covidem. Čárkovaná čára představuje průměr nadúmrtí pro celé USA. Vzhledem k tomu, že dost bezpečně víme, že covid zabíjí především starší lidi, je téměř vyloučeno, aby nemoc samotná byla hlavní příčinou nadúmrtí s touto věkovou strukturou.

Figure 9 z publikace http://dx.doi.org/10.13140/RG.2.2.12688.28164

3. Podíváme-li se na ACM na úrovni jednotlivých států (a normalizujeme na populaci daného státu), je mnoho socio-ekonomických faktorů, které s úmrtími dobře korelují. Nejsilnější korelaci ACM najdeme s indexem chudoby. Data jsou opět natolik zajímavá, že zde přetiskuji horní panel obrázku 20. Na horizontální ose je procento obyvatelstva daného státu, které žije v chudobě, na vertikální ose celková nadúmrtí ve sledovaném období normalizovaná na počet obyvatel daného státu. Co barevná tečka, to jeden stát unie. Korelace 0.86 je v socio-ekonomických disciplínách nevídaná. Jako drobnou perličku dodávám pozorování, že přímka prochází téměř přesně počátkem – tedy pro hypotetický stát, kde nežije v chudobě nikdo, předpovídá nulová nadúmrtí.

Figure 20 z publikace http://dx.doi.org/10.13140/RG.2.2.12688.28164

Stejnou metodikou lze dále zjistit, že celková nadúmrtí velmi dobře korelují s median household income (r = -0.71) či obezitou (r = 0.61). Korelace s věkovou strukturou státu (měřenou například zlomkem populace nad 65 let) překvapivě není nijak velká.

4. Rozdělíme-li sledované období na dobu před vakcínami a dobu s vakcínami, zjistíme, že ACM vykazuje velmi podobný ráz v obou obdobích. Níže přetiskuju obrázek 15, který ukazuje nadúmrtí ve sledovaném období (světle modré sloupce) a potom ten samý údaj pro období epidemie před vakcínami (tmavě modře) a období epidemie s vakcínami (světle hnědě). V nejpostiženější věkové kohortě (25–44) je situace dokonce zřetelně horší v době vakcinační, výrazné zlepšení lze pozorovat vlastně jen v nejstarší věkové kohortě, která má ale paradoxně nadúmrtí pod celonárodním průměrem (čárkovaná čára). 

Figure 15 z publikace http://dx.doi.org/10.13140/RG.2.2.12688.28164

Pokud jsou tedy „vakcíny“ tak zázračně efektivní, jak jejich zastánci tvrdí, je kupodivu, že v datech to příliš vidět není.

5. Správný dezinformátor a šiřitel fake-news by vás jistě upozornil na obrázek 11G na straně 52 nahoře. Ten ukazuje téměř dokonalý souběh dvou křivek – celkového počtu úmrtí obyvatel státu Michigan v produktivním věku a počtu aplikovaných covidových „vakcín“. My ale samozřejmě víme, že se jedná o naprosto náhodný souběh, protože „vakcíny“ jsou přece safe and effective.

V závěru článku (na straně 103) autoři spekulují, jaký mohl být skutečný mechanismus vedoucí k tomuto obrovskému počtu nadúmrtí s výše uvedenou paradoxní věkovou strukturou. Pokud si mohu dovolit jejich výklad lehce parafrázovat, autoři navrhují tento výklad:

Dramatické restrikce a změny ve společnosti spojené s vyhlášením epidemie uvrhly milióny lidí do stresu a sociální izolace. To podlomilo jejich celkové zdraví, především imunitu. Velmi snadno potom podlehli různým nemocem, zejména proto, že jim byla systematicky odepírána zdravotní péče. 

Poslední odstavec závěru na straně 107 potom volá po „transparentním forensním vyšetřování na úrovni okresů a komunit, které by svým rozsahem a kompetencemi vyšetřujících orgánů odpovídalo této katastrofě, aby se podobná pohroma v oblastí veřejného zdraví už nikdy nemohla opakovat“.

My – obyvatelé evropských zemí, které ze Spojených států bezhlavě importovaly hlavní perverze doby covidové a ozdobily je omyly vlastními – budeme držet palce a doufat, že se éra globální ztráty soudnosti blíží ke konci a zvolna nastává Den zúčtování.

Terminátor- Den zúčtování