Blog

„Vakcinologické doporučení ze své podstaty není závazné“, tvrdí vedení České lékařské společnosti

Zuzana Krátká

Doporučení k vakcinaci proti covidu obsahuje nejen celou řadu sporných tvrzení, ale není ani zcela zřejmé, kdo za správnost informací v něm uvedených právně zodpovídá.

Proto jsme požádali paní senátorku MUDr. Jitku Chalánkovou, aby se obrátila na vedení České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, z.s. (dále jen ČLS) a zeptala se jednak na podobné problémy, na které se ptala pediatrička MUDr. Jana Králová přímo prof. Chlíbka, předsedy České vakcinologické společnosti ČLS (dále jen ČVS) a jednak, aby získala od vedení ČLS informaci o právnické závaznosti doporučení. Dopis paní senátorka odeslala dne 28.11.2022.

Dne 12. prosince 2022 obdržela odpověď od prof. Štěpána Svačiny, předsedy ČLS, v níž byly zodpovězeny dvě otázky:

  1. Jak je to s právní odpovědností České vakcinologické společnosti za vakcinologické doporučení?

„Česká vakcinologická společnost je vnitřní organizační složkou (dále OS) ČLS JEP bez právní osobnosti. OS je ve své odborné činnosti plně autonomní. Řídícím a výkonným orgánem této OS je výbor. Výbor je složený ze špičkových odborníků. Výbor OS je tak orgánem kolektivním a jím vyslovený názor je názorem vznikajícím po proběhlé diskusi. V daném případě se tak nejedná o názor jednotlivce. V praxi samotné se pak výborem přijatý názor (v našem případě doporučený postup) zpřístupňuje na webových stránkách ČLS JEP, a tím se stává názorem ČLS JEP jako právního subjektu.“

  • Jak je to se závazností doporučených postupů?

„Doporučený postup ze své podstaty nemůže být závazný, a je proto odborným obecným vodítkem, jak by se mělo obecně postupovat, ale každý jednotlivý případ musí v konkrétních podmínkách posoudit jednotlivý lékař samostatně. Pokud se od odborného postupu odchýlí, měl by vědět, proč tak činí a být připraven v případě vzniklého problému svůj postup obhájit.“

Ke druhé části dopisu, která se týkala problematiky očkování dětí po prodělaném onemocnění, očkování gravidních dívek, dětí s protilátkami bez prodělaného onemocnění či očkování dětí s komorbiditami, se vedení společnosti nevyjádřilo, ale o odpovědi požádalo prof. Chlíbka. Ten tedy do ruky dostal stejný dopis, jaký již měl od MUDr. Králové, což ho poněkud překvapilo. Paní senátorce odpověděl, ale vyhýbavě. Konkrétní dotazy nezodpověděl, citace nezaslal. Poslal odkaz na nově vyšlou publikaci z British  Medical Journal a až po urgenci zaslal i seznam publikací. O tom jsme vás již informovali.  

Jaká je tedy závaznost doporučení ČVS z pohledu právníků?

Získané informace jsme zkonzultovali s právníky JUDr. Vladanou Vališovou a JUDr. Tomášem Nielsenem. Chtěli jsme se dozvědět, jak je to tedy se závazností doporučení ČVS. Musí ho lékař dodržovat nebo nemusí? Dozvěděli jsme se od nich následující:

Otázku závaznosti doporučení ČVS je potřeba vnímat ze dvou hledisek – z hlediska právní teorie a soudní praxe. Z toho prvního je situace velice jednoduchá. Doporučení ČVS nemá závazný charakter. Zdravotníci mají povinnost poskytovat zdravotní služby lege artis, tedy na náležité odborné úrovni – podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta a s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Doporučení ČVS zde může být jedním ze zdrojů poznání, avšak nikoli nezbytně významnějším, než nabízí jiná odborná stať. Při rozhodování o léčbě pacienta by měl lékař vážit všechna požadovaná kritéria a neměl by se spoléhat jen na jeden zdroj informací. I kdyby se jednalo o zdroj jediný, lékař by ho měl být schopen kriticky vyhodnotit a porovnat se svým dalším poznáním a nabytými zkušenostmi, a nezapomenout při tom respektovat individualitu pacienta a objektivní možnosti. Z pohledu právní teorie tomu tedy není tak, že by lékař musel obhajovat postup, který se rozchází se stanoviskem nějaké odborné společnosti, jak tvrdí vedení ČLS.

Co se týče soudní praxe, situace může být složitější. Většina soudců dost možná nebude problematice očkování a medicíny vůbec rozumět. Pokud by tedy pacient nebo jeho osoba blízká tvrdila, že lékař v rozporu s  doporučením ČVS odmítl naočkovat malé dítě, v důsledku čehož vznikla dítěti újma na zdraví, soudce by nejspíš po lékaři požadoval vysvětlení, z jakého důvodu se tohoto doporučení ČVS nedržel. Avšak prokázat příčinnou souvislost mezi újmou na zdraví a jednáním lékaře, je nesmírně složité, a je na poškozeném, aby prokázal nejen příčinnou souvislost, ale i skutečnost, že jednání lékaře bylo protiprávní.

Na druhou stranu je třeba upozornit na to, že za újmu na zdraví pacienta odpovídá lékař, který nepostupuje lege artis, tedy nejspíš i tehdy, když se spolehne jen na jediné doporučení, byť se jedná o doporučení ČVS, která vystupuje jako „sdružení“ odborníků v oblasti očkování.

Co se týče odpovědnosti autorů doporučení ČVS, je třeba vzít v úvahu, jaký význam mu přikládá česká odborná komunita v čele s Ministerstvem zdravotnictví. Členové ČVS si jsou jistě tohoto významu vědomi a měli by tak při formulaci svých doporučení postupovat velmi obezřetně, zvlášť proto, že občanský zákoník přiznává právo na náhradu škody tomu, komu ji druhý způsobil poskytnutou škodlivou radou. V případě, že by byl za újmu na zdraví pacienta shledán odpovědný ošetřující lékař, je možné počítat s tím, že by se pokusil uplatnit regres po těch, kteří jsou za stanovisko ČVS odpovědní. Jak jsme se dozvěděli v úvodu, ČVS nemá právní osobnost, odpovědnost za její jednání tedy nese ČLS.

Závěr:

S obsahem vakcinologického doporučení nesouhlasíme, jelikož ignoruje mnoho závažných skutečností. Vedení ČLS naše námitky nevyslyšelo a zatím zcela nekriticky spoléhá na odborníky v čele ČVS. Současně alibisticky tvrdí, že jde jen o doporučení a lékaři podle něj pracovat nemusí, pokud si dokáží obhájit jiný postup. Domníváme se, že je třeba vyvolat odbornou diskusi. Proto budeme oslovovat lékaře ve vedení dalších lékařských společností a budeme je žádat o to, aby problematiku očkování proti covidu aktivně řešili. Budeme rádi, pokud nás v tomto snažení podpoříte.

Vyhodíte ji dveřmi – vrátí se vám oknem aneb vakcinační mortalita ve Spojených státech

Tomáš Fürst

Z několika stran jsem byl upozorněn na článek Marka Skidmora, který dochází k závěru, že v důsledku covidových vakcín ve Spojených státech zemřelo možná přes čtvrt milionu lidí. Už samotný fakt, že mi během dvou dnů přišlo asi deset upozornění na tuto publikaci, svědčí o jisté úrovni nervozity, alespoň tedy v kruzích, ze kterých mi chodí maily😊. K článku jsem napsal několik komentářů, o které se s vámi rád podělím.

1. Odhad počtu úmrtí po vakcíně presentovaný v článku se řádově shoduje s mým názorem. Už dlouho mám v hlavě velmi hrubý odhad, vytvořený na základě mnoha různých datových sad s různou vypovídací hodnotou, že po mRNA vakcíně zemře řádově 1 člověk z tisíce. To je na jedné straně naštěstí dost málo, něco mezi skákáním padákem a turistikou v Himalájích (viz tahle skvělá grafika). Na druhé straně, pokud v USA naočkovali čtvrt miliardy lidí, tak jich řádově čtvrt milionu po vakcíně možná skutečně zemřelo. Tolik „back of the envelope calculations“.

2. Citovaný článek je založen na dotazníkovém šetření representativního vzorku americké populace, kterého se účastnilo 2840 respondentů. Asi 17% respondentů odpovědělo, že ve svých sociálních kruzích má někoho, kdo zemřel po covidu. Asi 9% respondentů odpovědělo, že ve svých sociálních kruzích má někoho, kdo zemřel po covidové vakcíně. Pronásobením toho poměru skutečným počtem úmrtí s covidem v USA v daném období docházejí autoři k odhadu, že skutečných úmrtí po covidových vakcínách bylo asi 280 tisíc.

3. Rozhodně není špatný nápad se takto zeptat a výsledek je zajímavým střípkem do skládanky evidence. Na druhé straně, dotazníkové šetření je obecně považováno za evidenci s poměrně nízkou vahou, hned po dlouhém pohledu z okna. Covidisté tedy jistě tuto studii smetou ze stolu jedním pohybem.

4. Prostý pohled do oficiální americké farmakovigilanční databáze VAERS poskytuje prakticky stejnou informaci, a to již téměř dva roky. K dnešnímu dni obsahuje asi 16 500 nahlášených úmrtí po covidových vakcínách. Panuje všeobecná shoda na tom, že závažných podezření na nežádoucí účinky vakcín je hlášena maximálně jedna desetina (spíše však ještě méně), tohle číslo je tedy třeba násobit asi tak dvaceti, což dává podobný výsledek jako citovaný článek. Evidence z oficiální farmakovigilanční databáze je navíc rozhodně silnější než evidence z dotazníkového šetření.

5. Mimo rámec citovaného článku dodávám, že je docela nepříjemné, že vakcinační mortalita má patrně jinou věkovou strukturu než covidová mortalita. Covid zabíjel především starší lidi, zatímco po vakcínách umírají i mladší. Proto je důležité udělat pořádně risk-benefit analýzu s ohledem na věk a prodělání infekce. Dle mého názoru od začátku vakcinační kampaně platilo (a platí to stále), že mRNA vakcínami má smysl očkovat jen staré lidi, kteří infekci ještě neprodělali. Na SMIS jsme to psali poprvé už v létě 2021 a vysloužili si za to nálepku dezinformátorů.

Vakcinace proti covidu z pohledu opatrného imunologa – očkování dětí v Česku a ve světě

Zuzana Krátká, Jana Gandalovičová, Jaroslav Janošek, Jiří Beneš

Stále se nám daří přednášet na odborných lékařských akcích. Tuto přednášku jsem přednesla v Karlově Studánce na XXVIII. dnech rinologie, alergologie, pneumologie, praktického lékařství a lázeňství. Zaměřila jsem se v ní zejména na očkování dětí, jelikož to považujeme v současnosti za hlavní problém, který musíme řešit.

Přednáška: https://drive.google.com/file/d/1We0seEakTC_3uieh153OeVBvATokgk1T/view?usp=sharing

Vakcinační doporučení proti covid-19 (1) bylo vydané Českou vakcinologickou společností 8. listopadu 2022. Zavádí několik novinek: 1) očkování pro děti od 6 měsíců, 2) použití bivalentní vakcíny kombinující mRNA původního wuhanského viru a varianty omikron a 3) aplikaci druhého boosteru. Autoři vycházejí zejména z doporučení CDC a EMA. Vakcinace je dle tohoto materiálu doporučována všem osobám starším 6 měsíců, a to i těm, které prodělaly onemocnění. Doporučení opomíjí to, že prodělání infekce významně chrání osobu před závažným průběhem, hospitalizací i úmrtím při reinfekci.

Např. v katarské studii sledovali výskyt infekcí variantami delta a omikron ve skupinách osob očkovaných a neočkovaných po prodělané infekci (2). Neočkovaných osob onemocnělo ve sledovaném období o polovinu méně než očkovaných. Ochranný efekt imunity po prodělané infekci byl potvrzen i na českých datech, kdy naprostou většinu hospitalizovaných osob v roce 2021 tvořili lidé, kteří infekci prodělávali poprvé (3). Opakovaně nakažených a vážně nemocných bylo hospitalizováno minimum.

V dosud nerecenzované studii na více než 50 tis. zdravotnících porovnávali Shastra a kol. ochranu proti covidu poskytovanou různým počtem dávek a prodělanou chorobou, sledována byla i imunita po očkování bivalentní vakcínou (4). Nejmenší incidence PCR pozitivních osob byla zjištěna v souboru nevakcinovaných, největší incidence byla zjištěna ve skupinách zdravotníků se třemi a více dávkami. Tento zdánlivě paradoxní výsledek může být způsoben tím, že většina nevakcinovaných již prodělala onemocnění a vytvořila si tak komplexnější imunitu, která je proti novým mutacím viru účinnější než imunita získaná po očkování.  Přesto však ochranný účinek proti nové infekci logicky klesal s odstupem od předchozí infekce způsobené starší variantou viru. Tedy více reinfekcí bylo pozorováno u osob, které prodělaly první infekci před rokem a déle.

ČSV doporučuje očkovat všechny zdravé děti (1), s čímž ale společně s kolegy z Iniciativy 21 a SMIS nesouhlasíme a snažíme se o vyvolání diskuse k tomuto tématu. Domníváme se, že současné vakcinační doporučení nezohledňuje několik závažných skutečností: 1) Děti nepatří mezi rizikové skupiny, infekce u většiny z nich má mírný průběh. 2) Většina dětí již infekci prodělala. 3) Vakcína nedostatečně chrání před onemocněním a její efekt je pouze krátkodobý. 4) Vakcinace má nemalá zdravotní rizika, závažný je zejména výskyt myokarditid a perikarditid.

V analýze Bardoshe a kol. (5) porovnávali přínosy a rizika očkování u mládeže. Na zabránění hospitalizace jedné mladé osoby je třeba naočkovat 31-42 tisíc osob. U takto velké skupiny však dojde po vakcinaci k 18,5 závažným nežádoucím reakcím a k dalších 1430 – 4626 středně závažným ovlivňujícím běžné denní aktivity. Očkování zdravých mladých lidí proto autoři dotčené studie považují za neetické.

Koncem roku 2022 jsme provedli analýzu vakcinačních doporučení publikovaných v zahraničí a zjistili jsme naprosto nevídanou heterogenitu v postupech nerespektující původní návrh vytvořený EMA resp. CDC (6). Zdravé děti do 18 let neočkují vůbec ve Švédsku, Dánsku, Finsku, Belgii a na Floridě. Ve Švýcarsku neočkují děti do 16 let. Děti do pěti let neočkují ve Francii, Německu, Rakousku, Nizozemí. Nicméně děti s rizikem zdravotních komplikací při nákaze koronavirem je umožněno očkovat ve všech těchto státech. Rozdíly v přístupu k vakcinaci jsou mezi státy i v počtu aplikovaných dávek, v odstupech od jiné vakcinace či v použití bivalentní vakcíny u dětí.

Závěr: U dětí a mladých lidí rizika spojená s vakcinací převyšují přínos vakcinace. Domníváme se, že je nutné klást mnohem větší požadavky zejména na dlouhodobou bezpečnost. Při nedostatku jasných důkazů o prospěšnosti vakcinace by měl být na prvním místě uplatněn princip předběžné opatrnosti – primum non nocere.

Seznam odkazů:

  1. https://www.vakcinace.eu/data/files/downloads/doporucenicvskockovaniprotionemocnenicovid-19aktualizace_listopad_2022_final.pdf
  2. https://www.thelancet.com/journals/lanmic/article/PIIS2666-5247(22)00287-7/fulltext
  3. https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/23744235.2022.2125575
  4. https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2022.12.17.22283625v1.full.pdf
  5. https://jme.bmj.com/content/medethics/early/2022/12/05/jme-2022-108449.full.pdf
  6. https://smis-lab.cz/2023/01/01/letem-svetem-po-vakcinacnich-doporucenich-proti-covid-19-u-deti/

Máte-li pochybnosti, (ne) ptejte se

Jana Králová za sdružení Iniciativa 21 a Zuzana Krátká za SMIS

V tomto článku jsme shrnuli naši téměř dvouměsíční snahu získat od České vakcinologické společnosti vysvětlení k jejímu doporučení k očkování proti covidu-19.

Aktuálně platnou verzi doporučení k očkování proti covid-19 zaslal prof. Chlíbek členům České vakcinační společnosti dne 8.11.2022 s velmi stručným průvodním dopisem: „Vážení členové české vakcinologické společnosti, v příloze posílám nově aktualizované doporučení naší odborné společnosti k očkování proti covid-19, které reflektuje nově schválené věkové indikace, včetně očkování dětí a praktických doporučení.“

Text doporučení obsahoval celou řadu tvrzení, která jsou z našeho pohledu sporná (viz níže), a hlavně chyběl seznam publikací, ze kterých autoři vycházeli. Rozhodli jsme se požádat o upřesnění sporných tvrzení přímo pana prof. Chlíbka. Komunikací jsme pověřili pediatričku a členku ČVS MUDr. Janu Královou. Ta odeslala dne 24.11.2022 email mj. s prosbou o upřesnění informací v doporučení a doplnění zdrojů: „V tomto dokumentu je obsaženo několik informací, které jsou pro mě, jako pediatričku, zcela zásadní při zvažování otázky aplikace očkování proti covidu-19 dětem a adolescentům, zejména proto, že do jisté míry popírají dosavadní praxi v očkování proti jiným nemocem. 

V uvedeném dokumentu jsou uvedena zejména následující doporučení: 

  1. Aplikovat očkovací látky dětem a adolescentům je možné dle očkovacího schématu, uvedeného v tabulce, která je součástí dokumentu. 
  2. Očkování je doporučováno i dětem a adolescentům, kteří onemocnění covid-19 již prodělali. 
  3. Očkování je doporučováno i dětem a adolescentům, kteří na základě laboratorního vyšetření disponují protilátkami proti koronaviru SARS-CoV-2, aniž by byli očkováni.
  4. Očkování je doporučováno i adolescentním dívkám, které jsou gravidní (bez ohledu na to, zda splňují podmínky uvedené v bodě 2 či 3 výše). 
  5. Očkování je doporučováno dětem i adolescentům s komorbiditami, vč. pacientů, kteří prodělali choroby myokardu (perikarditidy, myokarditidy), pokud dosud nebyli proti covidu-19 očkováni, pacientům imunokompromitovaným, pacientům s autoimunitními onemocněními, pacientům s roztroušenou sklerózou, epilepsií či jinými neurologickými onemocněními. 

Doporučení jsou uvedena bez jakéhokoliv odkazu na zdroje (ať již jsou to tzv. SPC výrobců vakcín, randomizované studie či jiné odborné zdroje). Sama jsem například nenašla (ani v informacích od výrobců očkovacích látek) informace, které by odůvodňovaly některá z Vámi uváděných doporučení (ať již jde o otázku indikaci očkování gravidním adolescentkám či dětem s komorbiditami apod.). Prosím Vás proto o zaslání odkazů na zdroje, z nichž uvedená doporučení vycházejí.“ 

O den později (25.11.2022) zareagoval prof. Chlíbek takto: „… nevím kde jste vzala uvedená doporučení, která rozhodně nejsou součástí našeho doporučení. Prosím přečtěte si naše doporučení pozorně…“ Ve stejném mailu přislíbil zaslání odborných zdrojů. Takže paní doktorka dovysvětlila informace k prvnímu dopisu:

Dovoluji si vložit citace z doporučení, které mě k těmto závěrům vedly:

ad 1.:tabulka je v doporučení před bodem 3

ad 2.: „Vakcinace se doporučuje všem osobám, včetně těch, které onemocnění prodělaly“.

ad 3.:“Doba postinfekční protektivní imunity po prodělaném onemocnění covid-19 není známa a tato imunita není navozena u všech osob po prodělané infekci. Ve studiích byla prokázána bezpečnost očkování pro osoby po prodělaném onemocnění. Očkování je možné zahájit kdykoli po vymizení příznaků akutní infekce a ukončení izolace“.

ad 4.: “ Nejsou známa žádná specifická rizika vakcín proti covid-19 pro těhotnou ženu ani pro její plod. Podle dostupných dat je vakcinace v těhotenství imunogenní a účinná…Očkování se doporučuje všem těhotným ženám. Očkovat je možné v kterémkoli stadiu gravidity. Těhotenství je také indikací posilující dávky (viz níže).“.

ad 5.: “ Některá chronická onemocnění zvyšují riziko závažného průběhu nemoci covid-19 a úmrtí. Ve studiích byla prokázána bezpečnost i účinnost vakcín pro osoby s chronickými onemocněními srovnatelná s bezpečností a účinností pro zdravé osoby. Vakcinace se osobám s chronickými onemocněními doporučuje. Osoby, které v minulosti prodělaly myokarditidu nebo perikarditidu, bez souvislosti s očkováním proti nemoci covid-19, mohou být očkované kteroukoli vakcínou proti covid-19. Vakcinace se osobám s autoimunitními onemocněními doporučuje. Doporučujeme očkování všem imunokompromitovaným osobám, včetně osob s onkologickými onemocněními a osob s imunosupresivní terapií. Žádné neurologické onemocnění není kontraindikací očkování. Pacienti s roztroušenou sklerózou, epilepsií, neurodegenerativními a jinými neurologickými onemocněními by měli být očkováni.“

Po třech týdnech svou žádost urgovala, ale prof. Chlíbek nereagoval. Tedy když později byla dotazována Markétou Dobiášovou, zmínila své přetrvávající obavy. V článku uvedeném na portále Infakta dne 5.ledna 2023 se píše: „V tom doporučení vůbec není napsané, z jakých analýz vedení České vakcinologické společnosti vychází. Není v něm zdůvodněné, proč bychom měli těmi vakcínami očkovat takto malé děti,“ zdůrazňuje doktorka Králová. A dodává: „Neznáme dlouhodobé účinky těchto očkovacích látek, rizika. V tom doporučení nejsou ani uvedeny benefity, prospěšnost takového očkováni, nic. Přitom děti, jejich imunitní systém se s covidem vypořádává nejlépe – jako s běžnou virózou. Ještě s ostatními kolegy psala Králová Chlíbkovi. Žádali vysvětlení, z čeho pro své doporučení vycházel. Dosud nedostali odpověď.“

Tento článek si přečetl JXD a na portále Forum 24 jej stylem sobě vlastním patřičně znectil, a zde si ho všiml i prof. Chlíbek a paní doktorce se konečně ozval… A tak konečně dne 10. ledna 2023 obdržela email se seznamem 19 citací, ale bez jejich zapojení do kontextu doporučení a tento text: „Jako odborná společnost se snažíme v maximální míře pomoci očkujícím praktickým lékařům. Nejenom tvorbou doporučení, která většina našich členů považuje za užitečná a děkují nám za ně, nebo např. provozováním on-line i telefonické poradny k očkování pro lékaře.“

Paní doktorka se nedala a znovu požádala o to, aby tvrzení v doporučení byla ozdrojována publikacemi v seznamu tak, jak je to v odborné literatuře běžné. V odpovědi prof. Chlíbka se dozvěděla (14. ledna 2023):

„Poslal jsem Vám zdroje, z kterých jsme vycházeli při tvorbě doporučení. Přiložil jsem Vám publikovaná stanoviska uznávaných odborných světových orgánů a publikované výsledky studií. Omlouvám se, ale skutečně Vám nebudu podtrhávat ty nejdůležitější věty z jednotlivých článků, to si musí udělat každý čtenář sám. Určitě přeci není problém si přiložené články přečíst a odpovědi tam naleznete. Podkladem doporučení byly výsledky imunogenicity a reaktogenity a bezpečnosti v publikovaných studiích. Tyto výsledky jsou dostupné v přiložených studiích.“

Takže se nedivme tomu, že to s tím budování důvěry v očkování poněkud skřípe, když váhající (přemýšlející) pediatr ani po dvou měsících nedostane na své dotazy odpovědi. A co se týče spolupráce vedení ČVS s jejich členskou základnou to vypadá následovně:Naše doporučení, podobně jako jiné odborné lékařské společnosti ČLS JEP, připravují a schvalují členové výboru. Členové výboru jsou demokraticky voleni jednotlivými členy naší odborné společnosti a zastupují tyto členy. Pokud některý člen společnosti s posláním a složením výboru vzešlého z voleb nesouhlasí, pak vzhledem k dobrovolnosti členství, může kdykoli ze společnosti vystoupit. Není reálné, aby doporučení byla tvořena a připomínkována všemi členy společnosti, jak se možná domníváte.“

Kde jinde se tedy lékaři mohou dočkat odpovědí na své otázky? Zkusili jsme to prostřednictvím paní senátorky MUDr. Jitky Chalánkové u vedení České lékařské komory a požádali jsme o názor také vedení imunologické společnosti. Ale o tom zase příště.

Data na ÚZISu zrají jako víno

Roman Kovařík, Tomáš Fürst a Eliška Kremeňová

Zjistili jsme, že datové sady zveřejňované Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) jsou zpětně měněny, a to tak, že z nich mizí zemřelí po první dávce vakcíny a senioři hospitalizovaní na JIP s covidem. Vzhledem k tomu, že první z těchto úprav mohou maskovat nežádoucí účinky vakcín a druhé zneplatňují jeden ze zásadních argumentů vakcinační kampaně z roku 2021, považujeme tyto úpravy za naprosto zásadní problém.

Každý den zveřejňuje ÚZIS datovou sadu, která obsahuje informace o nákaze, hospitalizacích a úmrtích s covidem dle očkovacího statutu, a to souhrnně za každý měsíc od začátku roku 2021. Data jsou ke stažení na adrese https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove-tiskove-zpravy-ke-covid-19/, po kliknutí na „vybrané indikátory“ lze stáhnout Přílohu 4 jako excelovský soubor. Tuto přílohu si můžete stáhnout „zpětně“ k libovolnému dni a to tak, že ve webové adrese, která k souboru vede, prostě ručně změníte datum.

Z datové sady jsou nejzajímavější údaje o celkovém počtu zemřelých s covidem v kategoriích neočkování, po první, druhé či posilující dávce vakcíny. Dále jsou tyto údaje přepočítané na počet obyvatel v dané vakcinační kategorii, tedy například počet zemřelých s covidem v březnu 2021 po první dávce je vydělen průměrným denním počtem lidí, kteří v březnu 2021 byli v kategorii „s první dávkou“. Tyto údaje jsou k dispozici souhrnně pro každý měsíc od začátku roku 2021.

V datech došlo za poslední dva měsíce k dosti podstatné změně. Stáhli jsme tuto datovou sadu k  1. říjnu 2022 (tento odkaz) a potom tutéž datovou sadu k 16. prosinci 2022 (tento odkaz). Obě datové sady jsme srovnali. Obrázek níže ukazuje incidenci úmrtí s covidem v jednotlivých vakcinačních kategoriích v první polovině roku 2021. Pro jistotu dodáváme, že jsme nic sami nepočítali – data ze stažených souborů pouze vizualizujeme [1].

V každém měsíci ukazuje graf úmrtnost s covidem pro neočkované (levé dva červené sloupce v každém boxu), očkované první dávkou (prostřední dva zelené sloupce) a očkované dvěma dávkami (pravé dva modré sloupce). Průsvitně je úmrtnost vykreslena z dat, která byla stažena 1. října 2022, a plnou barvou jsou ty samé hodnoty vykresleny z dat stažených 16. prosince 2022. Je tedy zřejmé, že data byla zpětně v čase výrazně revidována. Před revizí bylo patrné, že covidová mortalita byla u očkovaných první dávkou vyšší než u neočkovaných (v únoru a březnu dokonce velmi výrazně), po revizi tento signál zcela zmizel. Před revizí bylo navíc patrné, že mortalita očkovaných první dávkou v čase roste – v březnu už s covidem zemřel skoro každý tisící očkovaný první dávkou – nicméně po revizi tento signál také zcela zmizel! Znovu zdůrazňujeme, že se jedná pouze o úmrtí s covidem – kolik lidí po první dávce zemřelo s negativním testem, nevíme. Tato data ÚZIS nezveřejnil.

K těmto nevysvětlitelným změnám v datech docházelo i v dalších měsících až do srpna 2022, jsou již ale méně dramatické. Ve výše uvedeném grafu proto zobrazujeme jen první polovinu roku 2021, kde jsou změny nejdramatičtější a kdy se setkala vlna epidemie se zahájením očkovací kampaně.

Kdyby počty úmrtí při revizi rostly, dalo by se to vysvětlit tím, že některým institucím trvá dlouho, než veškerá data dohlásí. Zde je ovšem problém opačný – počty zemřelých klesají. Tedy lidé, kteří už jednou byli vykázáni jako zemřelí s covidem, najednou z evidence mizí.

Přemýšleli jsme, jestli nemohla být důvodem této revize zpětná změna definice jednotlivých vakcinačních kategorií. Jak víme, ÚZIS považuje za plně očkovaného až člověka 14 dnů po druhé dávce. Že by si tedy třeba na ÚZISu zpětně rozmysleli, že vlastně chtěli i osoby 14 dnů po první dávce považovat za neočkované? V případě, že by důvodem této zpětné revize dat byla nějaká úprava definice jednotlivých vakcinačních kategorií, musely by se spolu s počty zemřelých v dané kategorii logicky změnit i velikosti kohort v těchto kategoriích. Podívali jsme se proto, jestli se v datech stažených 1. října a 16. prosince 2022 nějak liší velikost kohorty „průměrný denní počet osob v kategorii s 1. dávkou“ v lednu, únoru či březnu. Překvapivě jsme ale zjistili, že ve velikosti těchto kohort k žádné revizi dat nedošlo! Například v březnu 2021 díky revizi záhadně zmizelo z kategorie „po první dávce“ celkem 330 úmrtí z původních 566 – tedy skoro 60 procent! Ve velikosti kohorty „po první dávce“ došlo ovšem pouze ke změně z původních 605 025 osob na revidovaných 605 016 osob, což je zcela zanedbatelný rozdíl.

Dalším ukazatelem, ve kterém došlo k nevysvětlitelné a naprosto zásadní revizi, je celkový počet nově hospitalizovaných na JIP ve věkové kategorii 65+. V datové sadě stažené 1. října 2022 byla tato čísla 2 567 pro leden, 2 558 pro únor a 3 389 pro březen 2021. V datové sadě stažené 16. prosince 2022 ovšem tato čísla prudce poklesla na 1 435 pro leden, 1 171 pro únor a 1 365 pro březen 2021. V březnu 2021 tedy například zpětně „zmizelo“ téměř 60 procent seniorů z JIP. Vzhledem k tomu, že mnohá drastická „protiepidemická“ opatření roku 2021 byla zdůvodňována nutností „nezahltit nemocnice“, je tato zpětná revize vytíženosti JIP poměrně zneklidňující.

Pro jistotu ještě jednou opakujeme hlavní závěr této analýzy. Z oficiálních datových sad ÚZISu záhadně se zpětnou platností mizí osoby očkované první dávkou, které zemřely s covidem. Stejně tak záhadně mizí i senioři hospitalizovaní na jednotkách intenzivní péče.

Původní data obsahovala poměrně jasnou evidenci zvýšené covidové mortality po první dávce vakcíny. Je možné, že to bylo způsobeno očkováním uprostřed probíhající epidemické vlny, což bylo v době před-covidové považováno za velmi rizikové. Tato evidence právě v přímém přenosu z oficiálních dat bez vysvětlení mizí. Stejně tak z oficiálních dat mizí evidence o „zahlcenosti jednotek intenzivní péče“, kterou byla zdůvodňována dramatická (a často nelegální) omezení svobody z jara 2021.

Vzhledem k tomu, že ani jeden z autorů tohoto textu nevěří na zmrtvýchvstání, velice nás zajímá, jaký jiný fenomén může stát za tímto dramatickým úbytkem zemřelých a hospitalizovaných.

——————————-

[1] Pro úplnou přesnost uvádíme, že úmrtnost s covidem ÚZIS počítá takto:

Průměrná týdenní úmrtnost s covidem = (úmrtí s covidem za měsíc) / (velikost skupiny) * 7/(délka měsíce) * 100 000

Kde „velikost skupiny“ je průměrný denní počet osob v kategorii s daným vakcinačním statutem

Letem světem po vakcinačních doporučeních proti covid-19 u dětí

Zuzana Krátká, Jana Gandalovičová

Počátkem listopadu 2022 vydala Česká vakcinologická společnost (ČVS) novou verzi doporučení pro vakcinaci proti covidu-19, ve které bylo nově doplněno očkování dětí od 6 měsíců v třídávkovém schématu vakcínou Comirnaty a byla povolena třetí dávka bivalentní vakcínou pro všechny osoby starší 12 let. Autorem doporučení je prof. Chlíbek a pravděpodobně se na něm podíleli i někteří další členové předsednictva ČVS. Doporučení neobsahuje seznam publikací, ze kterých autoři vycházeli. Dokument vykazuje několik pasáží, zejména v části věnované očkování dětí, které považujeme za sporné. Jelikož v něm není uvedeno, zda autoři konzultovali obsah s jinými odbornými lékařskými společnostmi, obrátili se kolegové lékaři s dotazy jak přímo na prof. Chlíbka, tak na vedení České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. O vyjádření k obsahu dokumentu požádali také vedení České společnosti alergologie a klinické imunologie.

Stanovisko k očkování dětí proti covidu zaujaly i odborné instituce v ostatních státech. Na rozdíl od českého doporučení, ve kterém se postupuje dle doporučení Evropské komise, v celé řadě jiných evropských i mimoevropských zemí byla připravena národní doporučení vytvořená dle vlastních analýz příslušných odborných skupin. V otázce očkování dětí se v mnoha státech odborníci kloní k pečlivému posouzení benefitů a rizik, v některých zemích se děti neočkují vůbec nebo se očkují jen děti z rizikových skupin, v jiných je za účinnou ochranu považováno prodělání nemoci. Očkování dětí proti covidu se neprovádí současně s jinými očkováními, ale vyžaduje se časový odstup mezi vakcínami, přičemž přednost mají zavedené vakcíny proti dětským nemocem. Třetí, resp. čtvrté, dávky u dětí jsou spíše výjimkou než pravidlem. Česká varianta doporučení vůbec nerozlišuje děti z rizikových skupin a děti zdravé a z hlediska posouzení rizik a benefitů očkování proti covidu patří mezi nejméně opatrné. Než se dočkáme odpovědí z českých institucí, doporučujeme zájemcům seznámit se s doporučeními zahraničních expertů.  

Evropská léková agentura (EMA):

Výbor pro humánní léčiva (CHMP) EMA doporučil v říjnu 2022 rozšířit používání vakcín Comirnaty a Spikevax pro věkovou skupinu dětí od 6 měsíců do 4 resp. 5 let. Vakcíny Comirnaty a Spikevax byly již dříve zhodnoceny jako účinné u dětí ve věku od 5 do 12 let při prevenci závažných onemocnění, hospitalizací a úmrtí souvisejících s covidem-19.

Nutno podotknout, že výsledky klinických studií předložených farmaceutickými firmami nebyly přesvědčivé, spíše naopak, a studie byly kritizovány námi  i odborníky v zahraničí, například v Británii nebo Kanadě. Přesto byly vakcíny schváleny pro použití u dětí. Ve zprávě EMA se uvádí: „Vnitrostátní orgány v členských státech EU určí, koho a kdy budou očkovat, s přihlédnutím k faktorům, jako je míra infekce a hospitalizace, riziko pro zranitelné skupiny obyvatel, pokrytí očkováním a dostupnost vakcíny.“

Švédsko:

Švédsko se již v lednu 2022 jako první rozhodlo děti proti covidu neočkovat, očkuje pouze dospělé osoby, zejména seniory.  „Se znalostmi, které dnes máme, s nízkým rizikem vážných onemocnění pro děti, nevidíme žádný jasný přínos jejich očkování,“ řekla na tiskové konferenci představitelka Zdravotnické agentury Britta Bjorkholmová. O očkovací strategii ve Švédsku se více dočtete na stránkách Agentury veřejného zdraví Švédska. Očkování dětí a mladých lidí do 17 let se doporučuje pouze specifickým rizikovým skupinám.  

Dánsko:

Ze stejného důvodu jako ve Švédsku přestalo od července 2022 děti očkovat Dánsko. U dětí bylo tak nízké riziko závažného průběhu onemocnění covid-19, že benefit z očkování nevyvážil rizika. V současnosti v Dánsku očkují zejména osoby starší 50 let, v mladším věku pak rizikové osoby. Informace k očkování jsou uvedeny pro seniory, rizikové osoby včetně těhotných žen a zaměstnance ve zdravotnictví a v sociálních službách. Očkování dětí a adolescentů pod 18 let je, podobně jako ve Švédsku, možné pouze pro vybrané skupiny vysoce rizikových osob na základě individuálního posouzení lékařem.

Finsko:

Finský institut pro zdraví a sociální péči (THL) aktualizoval 1. prosince 2022 svá doporučení ohledně očkování proti koronaviru pro děti mladší 12 let a informačně jde o velmi zajímavý zdroj. THL doporučuje očkování pouze rizikovým dětem na základě individuálního hodnocení.

Děti ve věku 6 měsíců až 4 roky mají být očkovány, pokud mají základní onemocnění, která je činí náchylnými k závažnému koronavirovému onemocnění. Očkování se nedoporučuje zdravým dětem ve věku 5–11 let, protože riziko, že prodělají závažné koronavirové onemocnění, je velmi malé. THL doporučuje pro děti a mladé lidi ve věku 12–17 let, kteří jsou v rizikových skupinách, tři dávky vakcíny. U ostatních 12–17letých doporučuje dvě dávky vakcíny proti koronaviru. THL deklaruje, že bude monitorovat účinnost a bezpečnost dětských vakcín proti koronaviru a poskytne doplňující informace k seznamu základních onemocnění, která mohou zvýšit riziko závažného onemocnění koronavirem.

THL sleduje i data o nemocnosti a promořenosti dětí. Na svých stránkách uvádí výsledky studie, která proběhla na jaře v nemocnicích, které jsou součástí Hospital District of Helsinki and Uusimaa (HUS). V této studii mělo protilátky svědčící o předchozí infekci koronavirem 73 % dětí mladších 18 let. Celkově byly protilátky pocházející buď z koronavirové infekce, nebo z kombinovaných účinků infekce a očkování, zjištěny u 76 % dětí ve věku 1–4 let, u 89 % dětí ve věku 5–11 let a u 98 % dětí ve věku 12–17 let. Tato zjištění uzavírá THL tak, že je pravděpodobné, že větší část dětí a mladých lidí mělo v prosinci 2022 protilátky vytvořené v důsledku prodělané infekce.

THL dále uvádí, že děti hospitalizované ve finských nemocnicích s covidem měly i jiná závažná onemocnění, jako jsou imunitní nedostatečnost, chronická kardiopulmonální onemocnění a neurologická onemocnění.

Belgie:

Velmi obsáhlou analýzu dat a publikací k očkování dětí publikovala v listopadu 2022 také belgická Vrchní zdravotní rada. Také zde doporučují očkovat pouze rizikové děti. Očkování zdravých dětí je umožněno na žádost rodičů, ale není doporučeno jako prostředek plošné ochrany zdraví. Očkování je v Belgii doporučeno osobám starším 18 let, především pak lidem starším 50 let. Velmi rozsáhlá belgická zpráva obsahuje velké množství informací o hospitalizacích dětí, o výskytu komorbidit, délce hospitalizací, hodnotí vliv jednotlivých virových variant na závažnost onemocnění, resp. na počet hospitalizovaných dětí. Autoři zprávy se zaměřili i na vztah mezi očkováním a long covidem či onemocněním PIMS-TS.

Německo:

Německé STIKO (Stálý výbor pro očkování působící na Kochově institutu) doporučuje očkování v nejmladší věkové kategorii jen těm dětem, které jsou ohroženy těžkým průběhem covid-19, a to zejména dětem předčasně narozeným, s trizomií-21, těžkou obezitou, nádorovým onemocněním nebo jinými rizikovými faktory. Je možné očkovat také děti, v jejichž okolí se nacházejí osoby zvláště ohrožené těžkým průběhem covidu. STIKO také znovu potvrdilo doporučení z května 2022 pro skupinu dětí 5-11 očkovat pouze jednou dávkou, protože naprostá většina dětí v této věkové skupině již covid prodělala. U dětí starších 12 let doporučuje dvě dávky vakcíny, případně přeočkování vakcínou bivalentní. Prezident Německé pediatrické společnosti Jörg Dötsch v reakci uvedl, že doporučení STIKO jsou očekávaná a pochopitelná. Doplnil, že onemocnění PIMS není u dětí s infekcí variantou Omicron téměř pozorováno a také long-covid je u malých dětí extrémně vzácný.

Nizozemí:

Také v Nizozemí jsou děti od 6 měsíců do 4 let očkovány pouze, pokud mají závažná systémová onemocnění, např. mají závažné srdeční nebo plicní problémy nebo vážně narušenou imunitu. U starších dětí doporučení dokonce řeší i prodělání infekce. „Jakmile dítě prodělalo covid-19, riziko vážného onemocnění nebo PIMS je minimální. Děti, které již covid-19 prodělaly, očkování k vytvoření účinné ochrany nepotřebují. Pokud rodiče chtějí své děti přesto očkovat, například aby zabránili nákaze ohrožených členů domácnosti a dalších, není podle této analýzy důvod, proč to neudělat. V takovém případě může dítě, které již covid-19 prodělalo, dostat jedno očkování nejméně 3 měsíce po nákaze. Dětem z vysoce rizikových skupin se doporučuje podstoupit dvě očkování, a to i v případě, že již covid-19 prodělaly.“

Co se odstupu mezi očkováními týče, pak holandští experti uvádí, že „mezi očkováním proti covid-19 a ostatními očkováními by mělo uplynout alespoň 14 dní.“ Děti jsou očkovány dvěma dávkami, ke třetí uvádějí: „Zda děti ve věku 5 až 11 let budou potřebovat opakované očkování, zatím nevíme. Jakmile budou k dispozici další údaje, vydá nizozemská zdravotní rada nové informace.“

Švýcarsko:

Na stránkách švýcarského Federálního úřadu veřejného zdraví je uvedeno, že očkování dětí do 16 let není doporučeno, jelikož riziko, že děti a mládež onemocní závažným onemocněním covid-19, je velmi nízké. I ve Švýcarsku je promořenost populace vysoká: „Téměř všichni již mají protilátky proti koronaviru, protože byli očkováni a/nebo se zotavili z covid-19. Neočkované děti a mladí lidé, kteří by se chtěli očkovat, tak mohou učinit. Doporučeno je očkování jednou dávkou, a to pouze dětem s rizikovým onemocněním.“

Rakousko:

Očkování proti koronaviru se v Rakousku doporučuje pro děti od 6 měsíců do 5 let věku se zvýšeným rizikem těžkého průběhu covid-19. Očkování lze po konzultaci nabídnout i zdravým dětem ve věku od 6 měsíců do 5 let bez zvýšeného rizika těžkého průběhu onemocnění covid-19 s přihlédnutím k osobní situaci a individuálnímu prostředí. Přeočkování se poskytuje osobám starším 12 let.

Francie:

19. prosince 2022 vydala svá doporučení stran strategie očkování nejmladších dětí Vrchní zdravotní rada HAS (Haute Autorité de Santé). V tiskové zprávě doporučují očkovat děti ohrožené závažným průběhem a zdravé děti, pokud žijí s lidmi imunokompromitovanými nebo nereagujícími na očkování. Za rizikové považují ty děti, které mají některou z těchto komorbidit: vrozené srdeční onemocnění, chronické onemocnění jater, chronické onemocnění srdce a dýchacích cest (včetně těžkého astmatu vyžadujícího nepřetržitou léčbu), neurologické onemocnění, primární nebo indukovanou léčbu imunodeficience, obezitu, cukrovku, hematologickou malignitu, srpkovitou anémii a trizomii 21.

Florida:

Na Floridě je očkování dětí do 17 let už od března 2022 doporučeno pouze pro děti z rizikových skupin. Zdůvodněno je to nízkým rizikem vážného průběhu covid-19 u zdravých dětí, vysokou promořeností dětí a vyšším výskytem závažných nežádoucích účinků v registračních studiích, než bylo očekáváno, včetně rizika postvakcinačních myokarditid. Navíc odborníci vnímali rychlý pokles efektivity vakcinace. Dr. Lapado, stojící v čele ministerstva zdravotnictví státu Florida, se na základě vlastní analýzy úmrtí z kardiálních příčin, v níž odborníci zjistili vysoký počet úmrtí v době do 28 dnů po vakcinaci u mužů ve věkové kategorii 18-39 let, postavil i proti očkování mužů do 39 let genetickými vakcínami (mRNA) proti covidu-19. Použití genetických vakcín nedoporučil zejména u těch jedinců, kteří myokarditidu či perikarditidu prodělali v minulosti.

Izrael:

V Izraeli doporučují očkovat rizikové děti starší 6 měsíců, ale v případě přání rodičů umožňují očkování i všem zdravým dětem. Zdůvodňují to ochranou před závažným průběhem onemocnění covid-19 a dlouhodobými následky onemocnění covid-19 jako jsou např. long covid, cukrovka, dlouhodobá neurologická poškození apod.

Austrálie:

Velmi detailně je zpracováno očkování dětí od šesti měsíců do čtyř let australskými odborníky. Také oni v této věkové skupině doporučují očkování pouze rizikových skupin dětí.  Pro nejmenší děti je v Austrálii dostupná vakcína firmy Moderna. Odborníci si všímají relativně nízké účinnosti vakcíny proti infekci variantou Omicron, hodnotí i nízké riziko závažného onemocnění u nejmenších dětí. Upozorňují na nedostatek poznatků o nežádoucích účincích v této věkové skupině; zvláště pak si všímají častého výskytu horečky a rizika febrilních křečí.  Požadují od výrobce více údajů týkající se některých aspektů bezpečnosti vakcíny, včetně současného podávání s jinými vakcínami a výskytu vzácnějších nežádoucích účinků, jako je myokarditida.  Dětem nad pět let doporučují základní očkování a na základě vlastní bezpečnostní studie soudí, že jde o bezpečné očkování. Posilovací dávka je pak určena pouze rizikovým dětem. Odstup mezi očkováními na jiné nemoci a covid by měl být aspoň 7-14 dní.

Závěr:

Z výše uvedeného je patrné, že se přístupy k očkování dětí genetickými vakcínami v jednotlivých vyspělých zemích značně liší. Z našeho průzkumu doporučení v okolních státech vyplývá jeden důležitý závěr. Ačkoliv média a vládní experti nám ohledně vakcinace dětí proti covid-19 tvrdí, že vakcinace probíhá v celé Evropě stejně, opak je pravdou. Je evidentní, že přání politiků vepsané do „Strategie EU pro globální zdraví: lepší zdraví pro všechny v měnícím se světě“ zatím narazilo na analýzy týmů odborníků, kteří ve svých zemích prosazují opatrný a vysoce individualizovaný přístup k očkování dětí, což kontrastuje s doporučením České vakcinologické společnosti.

Dle našeho názoru je nezbytné znovu pečlivě zvážit všechny argumenty, které odborníci v jednotlivých státech používají, a zvolit takový postup, který bude založen na zhodnocení prokazatelných přínosů a rizik spojených s vakcinací dětí genetickými vakcínami. Při nedostatku jasných důkazů o prospěšnosti vakcinace by (zejména) u dětí měl být na prvním místě uplatněn princip předběžné opatrnosti – primum non nocere. U dětí je totiž nutné klást mnohem větší požadavky na bezpečnost z dlouhodobého hlediska, a právě to u genetických vakcín postrádáme.

Jak napravit napravování

Václav Fejt

Před časem zveřejnil T. Fürst v článku „Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru“ velmi překvapivou informaci, že během „zahlcenosti“ českého zdravotního systému počet hospitalizací ve skutečnosti významně klesl. Dále citoval studii z USA, která ukazuje, že nemocnice byly poloprázdné a pacienti s covid-19 tvořili jen malou část hospitalizovaných.  Taková situace mohla být v reálu dosti odlišná od situace, která nastala v ČR. Pohled v nemocnici pracujícího zdravotníka je jiný než pohled matematika. Pokusím se proto to Tomášem navržené napravování napravit, resp. doplnit o naše zkušenosti.

Nejdřív bychom si měli říct, jestli zahlcením nemocnic chápeme fyzické zahlcení nemocničního prostoru, nebo vykázanou akutní hospitalizační péči, nebo péči intenzivní. Rád bych věřil tomu, že všem jde o stejnou věc: Aby nemocnice fungovaly tak, jak je jinak obvyklé.

Tvrzení o nižší obložnosti lůžek intenzivní péče je možná pravdivé, ale nepřesné.  Musíme sledovat fungování běžné i intenzivní péče a to ještě v proměnách během jednotlivých vln. Tam nevystačíme s jednoduchým tvrzením, založeným na jednom čísle.

 Intenzivní péče je jednak na odděleních lůžkové péče anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO), jednak na lůžkách intenzivní péče dalších odborností, typicky interní a chirurgické (JIP). Terminologie je popisuje shodně jako ICU (Intensive Care Unit).  Za běžného provozu ARO chová pacienty v těžkých stavech, kteří potřebují, aby za ně dýchaly přístroje. Jedná se o pacienty s respiračními nemocemi, oběhovými poruchami, pacienty po otravách, úrazech (třeba s nitrolebním krvácením či polytraumaty), v těžkých až terminálních stavech onkologického onemocnění atd. Někteří pacienti tuto péči vyžadují velmi dlouho. O pacienty se na ARO ve stavu mezi žitím a nežitím starají lékaři intenzivisté.

Oproti tomu na odděleních JIP jsou na ventilátorech pacienti, kteří se ocitli ve stavu vyžadujícím podporu přístroje třeba po operaci, ale počítá se s tím, že se pacienti po pár dnech zase zlepší a budou přeloženi na běžnou lůžkovou péči. O pacienty se starají lékaři daného oddělení. Intenzivisté jsou zváni v případě potřeby na konzilia, ale u pacientů nebdí. Vybavení lůžek s ventilátory je obdobné, podrobnosti nejsou důležité. Lůžek bez ventilátorů je na JIP více.

Mimo to se v době epidemie covid-19 dalo pomoci i oxygenovou terapií bez ventilátorů. Lůžek, která mají přípojku ke kyslíku, je mnohonásobně více, jsou nejen na JIP, a problémy byly spíše technické při zajištění dostatečných dodávek kyslíku, vyřešení zamrzání zásobníkových ventilů při velkých průtocích atd.

Covid-19 prověřil kapacitu našeho zdravotnictví právě v intenzivní péči. Musíme si uvědomit, že lůžko na ARO je velmi drahé na vybavení, na provoz i na lidskou práci. Lůžek ARO je omezené množství, tolik, aby stačily na běžný provoz. V ČR je kolem 6 lůžek této péče na 100 tisíc obyvatel, což je ve srovnání se světem velmi mnoho, ale stačí to na stav, kdy je obyvatelstvo vesměs zdravé nikoliv na velkou epidemii.

Pro další ilustraci použiju zkušenost z naší nemocnice, která má spádovou oblast právě kolem sta tisíc lidí, šest ventilovaných lůžek na ARO (rozšířených na osm zapojením dospávacích lůžek a záložních přístrojů) a tři lůžka na JIP. Jakmile to bylo třeba, ARO bylo vyčleněno pro kovidové těžké pneumonie. JIPky sloužily pro všechno ostatní. Podobně se rozčlenila ostatní lůžková péče: jako kovidária sloužila primárně infekce, následně plicní, a pak další úseky – tam, kde se uvolnila kapacita rušením odložitelných operačních výkonů (např. ortopedie) a hospitalizací ve vnitřním lékařství.  Naléhavé operace se operovaly dál, i za cenu improvizací.

Vypuštění elektivní péče vedlo k menší obložnosti i na běžných lůžkách. K tomu přispěla i odstávka značné části ambulancí, které by též zvyšovaly míru hospitalizace. Neduhy a chronické potíže prostě musely počkat. Čekatelům na nové klouby se prodloužila doba na analgetikách atd. Odložily se všechny elektivní výkony, hospitalizace „pro jistotu“, prostě všechno, co odložit bez velkého nebezpečí šlo. Nicméně se dařilo pružně se vracet k nekovidové péči, jakmile to jen trochu bylo možné. Rozšiřování a stahování kovidárií a vracení termínů plánovaných výkonů se několikrát otočilo, v souhlasu s probíhajícími vlnami. Rozhodnutí se dělala rychle, doporučení ministerstva většinou klopýtala za životem a spíš jen zpětně chránila autory již provedených opatření.

Mezitím marodili i zdravotníci. Týmy lékařské i ošetřovatelské péče se přestavovaly podle možností. Podle rychle nabyté zkušenosti se dalo odhadnout, kdy se situace na postiženém úseku vrátí k použitelnosti. Postinfekční imunita naštěstí fungovala dobře a od počátku roku 2021 pomohla i vakcinace, u zdravotníků, kteří se infekci dosud vyhnuli. To platilo až do nástupu delty (podzim 2021) a hlavně omikronu (leden 2022). Poté už na imunitu po vakcinaci nebyl spoleh, ale zdravotníci ve velké míře měli za sebou i infekci, takže marodili lehce.

Ale zpět k intenzivní péči. Počet pacientů v intenzivní péči klesl, ale jen v době, kdy se čekalo na další příliv těžkých případů. Ve vlně došlo rychle k zahlcení kapacity ventilátorů, trochu navýšené improvizacemi. Mezi vlnami pak obložnost klesla, protože operační programy se nemohly ze dne na den naplnit na obvyklou úroveň. ARO bylo vyčleněno jako kovidárium. Bylo možné izolovat nejvýše jednoho infekčního. Od dvou nemocných (a pravděpodobně infekčních) bylo ARO bylo pro jinou péči nepoužitelné. A v těchto chvílích klesala obložnost na 30–50% .

Při vyčíslení za rok je možná vidět pokles obložnosti, ale o dramatických situacích, trvajících třeba jen několik dnů nebo týdnů, to neřekne nic. V souhrnu anesteziologové místo úspěšného zachraňování pacientů, bezvědomých z jiných příčin, museli přijímat těžké případy covidu, u kterých byla šance, že získáním pomocného dechu získají čas na úzdravu. Bohužel navzdory úsilí většina pacientů na ARO (65%) zemřela. Mezi návaly čekali intenzivisté na další vlnu s oddělením vyřazeným z běžné péče.

Je možné, že se nemocnice lišily a celkově byla obložnost intenzivních lůžek nižší. Že tento stav vidí pojišťovny jako pokles vyúčtované intenzivní péče je ovšem matoucí, jde o chybu danou jiným úhlem pohledu. Citovaný příklad ze Spojených států mohl být tamějším rozhodováním ovlivněn do ještě nižších čísel, princip bude stejný.

Chápu, pokud autoři zmíněného článku chtěli bojovat proti šíření strachu skrze dramatické výroky. Proti jednomu barvotiskovému strašení však musíme postavit realistický, co možná přesný popis situace, nikoli jiné barvotiskové zjednodušení.

Závěr:

Epidemie covidu byla pro nemocnice náročnou zkouškou. Opatření v nemocnicích byla vedena snahou zachránit co nejvíce těžkých případů.  Došlo k výraznému omezení operativy i další péče. Úmrtnost v nemocnicích z této jediné příčiny byla v naší době nevídaným jevem. Od počátku roku 2022 je situace daleko mírnější a v druhém pololetí nebyl na našem ARO ani jeden případ covidu.

Poděkování:

Děkuji T. Fürstovi za výborný podnět.  Pustili jsme se do údajů trochu důkladněji a výsledkem je článek připravovaný do odborného tisku.

Jak je důležité míti Malhotru                 

Tomáš Fürst

Aseem Malhotra je britský kardiolog, veřejný propagator zajímavých (a kontroverzích) přístupů ke zdravému stravování, autor knih, novinových článků a televizních vystoupení. Na začátku očkovací kampaně byl jednou z celebrit, která veřejně propagovala očkování proti covidu. Potom ovšem jeho vlastní otec zemřel na zástavu srdce a doktor Malhotra postupně nabyl přesvědčení, že příčinou tohoto úmrtí byla mRNA vakcína, kterou byl jeho otec očkován. Ponořil se tedy do studia dostupné evidence o účinnosti a bezpečnosti vakcín. Výsledkem je dvoudílný článek „Léčba pandemie dezinformací o COVID-19 prostřednictvím medicíny založené na skutečných důkazech“, který vyšel v  časopise Journal of Insuline Resistance koncem září 2022. Tento článek shrnuje mnohá fakta, která jsme vám přinesli v jiné podobě i na stránkách SMIS. Byl podroben kritice zastánci očkování, jelikož obsahuje i některá dosud sporná tvrzení, přesto ho považuji za významný a doporučuji si jej pročíst.

Obsah první části článku shrnuju pouze heslovitě a bez citací, veškeré podrobnosti a odkazy na zdrojová data jsou v originále:

1. Původní registrační studie, na základě kterých byly vakcíny povoleny, měly mnoho nedostatků a jejich výsledky byly dezinterpretovány. U dospělých registrační studie nepřinesla důkazy ani o snížení celkové mortality očkovaných, ani o snížení pravděpodobnosti těžkého průběhu či hospitalizace s covidem. U dětí dokonce nepřinesla důkazy ani o snížení pravděpodobnosti onemocnění. Počty lidí, které musíme naočkovat, abychom zabránili jednomu úmrtí s covidem vycházely už za wuhanské varianty pro populaci pod padesát let v řádu desetitisíců. Za sebe dodávám, že od doby registračních studií se žádné další prospektivní randomizované studie nedělaly, takže dnes už o účinnosti vakcín proti žádnému endpointu nevíme vůbec nic. Může být kladná, nulová nebo záporná. Čtenářům SMIS připomínám, že jsme o problémech registračních studií psali zde, zde a zde (a byli za to notně cenzurováni).

2. Původní tvrzení o nebezpečnosti viru se nepotvrdila. Celková smrtnost (Infection Fatality Rate) již v době před vakcínami byla na úrovni statistické nuly pro děti, pohybovala se v řádu setin procent pro lidi do padesáti let věku, v řádu desetin procent pro lidi mezi 50 a 70 lety a překročila jedno procento teprve pro lidi nad 70 let. Od začátku epidemie platilo, že covid je pro mladé o něco méně nebezpečný než chřipka, pro staré však o něco více nebezpečný než chřipka. Drtivá většina pacientů, kteří dle statistik „zemřeli s covidem“, trpěla i jinými onemocněními. My jsme o tomto tématu psali zde.

3. mRNA vakcíny jsou spojeny s ohromným množstvím nežádoucích účinků. Jen málo z nich bylo zatím oficiálně uznáno, ale například riziko zánětu srdečního svalu (myokarditida) mezi ně patří. Jeden z tisíce až jeden z desetitisíce mladých mužů utrpí po mRNA vakcíně myokarditidu, které je zachycena, protože má symptomatický průběh. Mnoho myokarditid ovšem není zachyceno (protože se bezprostředně klinicky neprojeví), ale i ty nezachycené (dokonce většina z nich) zanechávají jistý stupeň poškození srdce, které se v budoucnu může projevit. Mnoho dalších symptomů stále patří mezi podezření na nežádoucí účinky (adverse events, AE [2]) – to znamená, že úřady zatím oficiálně neuznaly, že tyto případy poškození zdraví s vakcínou souvisejí. Systémy na pasivní hlášení AE (farmakovigilance) jak v Británii, tak v USA i v jiných zemích jsou plné hlášení AE. Například v Británii je v systému Yellow Cards po covidových vakcínách více hlášení AE než za celých 40 let existence tohoto systému, který sbírá hlášení AE po všech lécích a vakcínách. V USA je situace stejná. Z britských dat vychází, že asi jeden ze 120 očkovaných proti covidu nahlásí AE. Toto číslo je asi 30krát větší než po MMR vakcíně. Norská data ukazují, že asi jeden z tisíce očkovaných proti covidu nahlásí závažný AE. Přitom je třeba mít na paměti, že pouze něco mezi desetinou a setinou AE, ke kterým skutečně došlo, je nahlášeno! U mladších lidí je dnes téměř jisté, že riziko očkování mRNA vakcínou převyšuje benefity, u starších lidí je to pravděpodobné. O problematice mRNA vakcín a jejich nežádoucích účincích jsme na SMIS psali opakovaně, připomínám zde náš historicky první text o risk-benefit analýze ze srpna 2021 a potom mnoho dalších textů, které lze najít vyhledáním řetězce „nežádoucí účinky“ ve vyhledavači na stránkách SMIS.

Závěrem první části citovaného článku Aseema Malhotry je výzva, že je nejvyšší čas zastavit očkování mRNA vakcínami proti covidu, provést skutečnou risk-benefit analýzu těchto produktů a na jejím základě přehodnotit veřejnou zdravotní politiku.

Druhou část článku pro vás shrnu v některém z příštích příspěvků.

————————————

[1] Na dokreslení současné situace upozorňuji, že heslo Aseem Malhotra na wikipedii obsahuje tvrzení, že dotyčný vede kampaň proti mRNA vakcínám, což je dle wikipedie „contrary to the available evidence“. Jako zdroj tohoto tvrzení wikipedie uvádí stránku jakýchsi samozvaných fact-čekistů.

[2] České čtenáře znovu upozorňuji, že anglický termín „adverse event“ je označení pro cokoliv nepěkného, co se vám po vakcíně (či nějakém léku) stane. Adverse event nemusí být v příčinné souvislosti s vakcínou a v angličtině toto sousloví příčinnou souvislost ani nenaznačuje.  Adverse event se do češtiny bohužel nepřekládá jako „nežádoucí událost“ ale jako „podezření na nežádoucí účinek“. To je trochu nešťastné, protože je to jednak dlouhé, a navíc slovo „účinek“ vyvolává dojem kauzality, který je v tomto případě nežádoucí. Poté, co je (nějakým způsobem) prokázáno, že „adverse event“ s vakcínou skutečně souvisel, stává se z něj „adverse effect“, neboli „nežádoucí účinek“ či „prokázaný nežádoucí účinek“. Kdykoliv v tomto textu píšu AE, myslím tím adverse event, neboli podezření na nežádoucí účinek. Aby bylo jasno.

Zdroje informací, z nichž ČVS čerpá v doporučení k vakcinaci proti covid-19 ze dne 8.11.2022

Zuzana Krátká

Prof. Chlíbek , který rozeslal lékařům a odborným společnostem nové doporučení očkování proti covid-19, je opakovaně dotazován na to, z jakých odborných zdrojů autoři čerpali informace. Např. v odpovědi na email paní senátorky MUDr. J. Chalánkové napsal:

Vážená paní senátorko, dovoluji si Vám poslat odkaz na data o účinnosti očkování proti covidu-19 u dětí publikované zcela recentně v prestižním odborném časopise British Medical Journal. Závěr práce: Účinnosti očkování v prevenci úmrtnosti zůstává vysoká u dětí a adolescentů bez ohledu na cirkulující variantu. Účinnost očkování v prevenci infekce je v období omikronu nižší než u předchozí variant a během času velmi rychle klesá. Cílem vakcinace v dnešní době tedy není zabránit každé infekci, ale zabránit jejím nejhorším byť vzácným dopadům, těžkým průběhům a úmrtí. Autoři studie dále argumentují: „Očkování dětí je důležitým opatřením veřejného zdraví, které brání úmrtnosti v této populaci, zejména v době vysoké cirkulace viru.“ Závěry jsou konzistentní s doporučeními CDC (amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí) a České vakcinologické společnosti, podle kterých mají být všichni ve 6 měsíců a více správně očkováni (úplně stejné doporučení platí pro očkování proti chřipce).

Tento článek, též publikovaný na serveru České televize či na facebooku České vakcinologické společnosti či Iniciativy sníh, jsme rozebrali v minulém příspěvku. Paní senátorce se přece jenom povedlo v dalším emailu získat seznam publikací, v nichž by měly být obsaženy informace, na základě kterých bylo vytvořeno ono doporučení. Prof. Chlíbek k tomuto seznamu napsal toto: “ Vážená paní senátorko, … zde jsou vybrané citace, kterých ale máme daleko více. Jakmile si je prostudujete, mohu Vám poslat další.“ Věříme, že seznam může být nekonečně dlouhý, a snad zde jsou ty nejdůležitější informace. Jde o někoolik odkazů s doporučeními uvedenými na stránky FDA a CDC a o několik studií publikovaných v zahraničních časopisech. Zařazen je odkaz na článek z roku 2015 o systému VAERS.

Tedy tímto dáváme podklady k dispozici vám ostatním zájemcům. Postupně, po prostudování, se vrátíme k jednotlivým publikacím i na webu SMIS, Iniciativy 21 nebo našich facebookových stránkách.

1.     Food and Drug Administration. COVID-19 vaccines authorized for emergency use or FDA-approved. Silver Spring, MD: US Department of Health and Human Services, Food and Drug Administration; 2022. 

https://www.fda.gov/emergency-preparedness-and-response/coronavirus-disease-2019-covid-19/covid-19-vaccines#authorized-vaccines

2.     Food and Drug Administration; Vaccines and Related Biological Products Advisory Committee. Event materials. Presented at the Vaccines and Related Biological Products Advisory Committee meeting. Silver Spring, MD: US Department of Health and Human Services, Food and Drug Administration; June 28, 2022. https://www.fda.gov/advisory-committees/advisory-committee-calendar/vaccines-and-related-biological-products-advisory-committee-june-28-2022-meeting-announcement#event-materials

3. Link-Gelles R, Levy ME, Gaglani M, et al. Effectiveness of 2, 3, and 4 COVID-19 mRNA vaccine doses among immunocompetent adults during periods when SARS-CoV-2 Omicron BA.1 and BA.2/BA.2.12.1 sublineages predominated—VISION Network, 10 states, December 2021–June 2022. MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2022;71:931–9.
https://doi.org/10.15585/mmwr.mm7129e1

4.     Link-Gelles R, Levy ME, Natarajan K, et al. Association between COVID-19 mRNA vaccination and COVID-19 illness and severity during Omicron BA.4 and BA.5 sublineage period. medRxiv [Preprint posted on October 5, 2022]. https://doi.org/10.1101/2022.10.04.22280459

5.     CDC; Advisory Committee on Immunization Practices. ACIP presentation slides: September 1, 2022 meeting. Presented at the Advisory Committee on Immunization Practices meeting. Atlanta, GA: US Department of Health and Human Services, CDC; September 1, https://www.cdc.gov/vaccines/acip/meetings/slides-2022-09-01-02.html

6.     CDC; Advisory Committee on Immunization Practices. ACIP presentation slides: October 19–20, 2022 meeting. Presented at the Advisory Committee on Immunization Practices meeting. Atlanta, GA: US Department of Health and Human Services, CDC; October 19, 2022. https://www.cdc.gov/vaccines/acip/meetings/slides-2022-10-19-20.html

7.     Food and Drug Administration. Novavax letter of authorization. Silver Spring, MD: US Department of Health and Human Services, Food and Drug Administration; 2022. https://www.fda.gov/media/159902/download

8.     Shimabukuro TT, Nguyen M, Martin D, DeStefano F. Safety monitoring in the Vaccine Adverse Event Reporting System (VAERS). Vaccine 2015;33:4398–405. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26209838/

  1. Block JP, Boehmer TK, Forrest CB, et al. Cardiac complications after SARS-CoV-2 infection and mRNA COVID-19 vaccination—PCORnet, United States, January 2021–January 2022. MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2022;71:517–23. https://www.cdc.gov/mmwr/volumes/71/wr/mm7114e1.htm?s_cid=mm7114e1_w
  2. Hause AM, Baggs J, Marquez P, et al. Safety monitoring of COVID-19 vaccine booster doses among adults—United States, September 22, 2021–February 6, 2022. MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2022;71:249–54. https://doi.org/10.15585/mmwr.mm7107e1 
  3. Hause AM, Baggs J, Marquez P, et al. Safety monitoring of COVID-19 vaccine booster doses among persons aged 12–17 years—United States, December 9, 2021–February 20, 2022. MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2022;71:347–51. https://doi.org/10.15585/mmwr.mm7109e2 
  4. Hause AM, Baggs J, Marquez P, et al. Safety monitoring of COVID-19 mRNA vaccine second booster doses among adults aged ≥50 years—United States, March 29, 2022–July 10, 2022. MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2022;71:971–6. https://doi.org/10.15585/mmwr.mm7130a4
  5. Rosenblum HG, Gee J, Liu R, et al. Safety of mRNA vaccines administered during the initial 6 months of the US COVID-19 vaccination programme: an observational study of reports to the Vaccine Adverse Event Reporting System and v-safe. Lancet Infect Dis 2022;22:802–12. https://doi.org/10.1016/S1473-3099(22)00054-8 
  6. Shimabukuro TT. COVID-19 vaccine safety update: primary series in young children and booster doses in older children and adults. Presented at the Advisory Committee on Immunization Practices meeting, Atlanta, GA; September 1, 2022. https://www.cdc.gov/vaccines/acip/meetings/downloads/slides-2022-09-01/05-covid-shimabukuro-508.pdf
  7. Le Vu S, Bertrand M, Jabagi MJ, et al. Age and sex-specific risks of myocarditis and pericarditis following Covid-19 messenger RNA vaccines. Nat Commun 2022;13:3633. https://doi.org/10.1038/s41467-022-31401-5 PMID:35752614
  8. Tenforde MW, Self WH, Adams K, et al.; Influenza and Other Viruses in the Acutely Ill (IVY) Network. Association between mRNA vaccination and COVID-19 hospitalization and disease severity. JAMA 2021;326:2043–54. https://doi.org/10.1001/jama.2021.19499 
  9. Link-Gelles R, Levy ME, Natarajan K, et al. Association between COVID-19 mRNA vaccination and COVID-19 illness and severity during Omicron BA.4 and BA.5 sublineage periods. medRxiv [Preprint posted online October 5, 2022]. https://doi.org/10.1101/2022.10.04.22280459

Pouze očkovaný voják může sloužit své vlasti

Tomáš Nielsen, Ondřej Svoboda, Zuzana Krátká

V Armádě České republiky dochází k zajímavému úkazu. V době, kdy je třeba udržet zkušené vojáky v co největším počtu ve služebním poměru, hrozí, že mnoho z nich bude z armády propuštěno z důvodu „zdravotní (ne)způsobilosti“. Může za to nařízení hlavní vojenské hygieničky definující seznam povinných očkování u všech vojáků podle jejich zařazení.

Před rokem touto dobou jsme velmi intenzivně bojovali proti vyhlášce zavádějící povinné očkování proti covidu u seniorů nad 60 let a pro zdravotníky, policisty, hasiče, příslušníky ozbrojených složek státu a další. Vyhláška vstoupila v platnost 11.prosince 2021. Zrušena byla až po tlaku veřejnosti v lednu 2022, několik týdnů před tím, než měla vstoupit v platnost.

Uplynul rok, covid je zdá se vyřešen, většina lidí žije v přesvědčení, že povinné očkování je minulostí. Mnozí však po povinném očkování touží dál. Očkování proti covidu Česká lékařská komora znovu na svém sjezdu doporučila zdravotníkům i zaměstnancům v sociálních zařízeních a můžeme jen doufat, že toto přání vyslyšeno nebude. Horší situace panuje v armádě, kde na základě doporučení hlavní vojenské hygieničky je posudkovými lékaři vyžadována celá řada dosud pouze doporučených očkování. Pokud se voják nepodrobí všem předepsaným očkováním, je z armády propuštěn. Jak to probíhá, je popsáno v rozhovorech rozhovoru Martiny Kociánové s rotmistrem Petrem Kaurem a advokátem Ondřejem Svobodou z Pro Libertate – Institutu práva a občanských svobod. Druhý díl rozhovoru je k dispozici zde.

https://www.radiouniversum.cz/kaur-svoboda-1d-ockovani-se-stalo-nezbytnou-podminkou-pro-sluzbu-v-armade-ale-i-skrytou-zaminkou-pro-vyhazov-bez-ohledu-na-platne-zakony/

Povinností vojáků je pravidelně absolvovat standardní zdravotní prohlídku, při které lékaři ověřují, zda je voják zdravotně způsobilý. Po zhodnocení fyzického stavu a laboratorních vyšetření je provedena kontrola, zda je voják očkován a přeočkován proti předepsaným nemocem dle svého zařazení. Seznamy se liší podle toho, zda je voják pouze ve službě na území ČR nebo zda se plánuje jeho výjezd na misi. V případě mise je očkování intenzivnější (což dává smysl). Více viz odkazy na konci článku. Mezi onemocnění, která vyvolávají nejvíce diskusí u vojáků, kteří z povahy svého konkrétního zařazení nespadají do rizikových skupin (třeba jen pracují v kanceláři a nepotkávají se ve velkých skupinách), patří očkování proti klíšťové encefalitidě, chřipce a meningokokům. Není zřejmé, proč jsou právě klíšťová encefalitida a meningitida považovány za onemocnění vyžadující očkování, když armáda nemusela v minulých 7 letech řešit žádný případ uznání nemoci z povolání tohoto druhu, jak vyplývá z odpovědi na naše dotazy, které jsme obdrželi.

V případě, že voják některé z předepsaných očkování nemá, posudkový lékař vojáka vyzve, aby se očkování podrobil. Pokud voják očkování odmítne, lékař mu nevydá posudek o zdravotní způsobilosti. Bez něj voják neprokáže, že je zdravotně způsobilý, což vede k ukončení jeho služebního poměru. Dochází i ke zcela absurdním situacím. Z armády byl propuštěn např. četař Robert Mikuláš, u kterého po první dávce vakcíny proti klíšťové encefalitidě došlo k rozvoji roztroušené sklerózy, a proto se odmítl nechat naočkovat dávkou druhou. Z důvodů nedokončení vakcinace byl z armády propuštěn. Soud tento postup shledal nezákonným.

Pro Libertate upozorňuje na nezákonnost postupu Armády ČR

Postup, který posudkoví lékaři uplatňují, je nezákonný. Posudek o zdravotní způsobilosti může lékař nevydat dle § 43 odst. 7 zákona o specifických zdravotních službách pouze v případě, že se voják odmítne podrobit zdravotní prohlídce nebo vyšetření (viz níže). Podle vyhlášky o posuzování zdravotní způsobilosti vojáků není posuzování očkovacího statusu obsahem zdravotní prohlídky. Aplikace očkovací látky není ani prohlídkou, ani vyšetřením.

Než se problém s očkováním vyřeší, mohou vojáci najít radu a pomoc na stránkách Pro Libertate. Níže uvádíme základní dokumenty vymezující rozsah očkování u jednotlivých kategorií vojáků, postupy popisující rozsahy zdravotních prohlídek a situaci, kdy dojde k odmítnutí očkování vojákem.

Domníváme se, že je vždy nezbytným předpokladem očkování každého člověka individuálně zvažovat rizika a přínosy očkování, bez ohledu na to, jakou profesi dotyčná osoba vykonává. Není možné rozhodnout o povinnosti očkovat každého vojáka od stolu hlavní hygieničky, obzvlášť, když zavedení takové povinnosti není podpořeno řádným zdůvodněním. Naprosto nepochopitelné a neakceptovatelné je to, že se armáda nepostarala o vojáka, u něhož došlo po vakcinaci k rozvoji závažného autoimunitního onemocnění, a kerý se místo podpory dočkal propuštění. Podporujeme vojáky, kteří se této aroganci moci vzepřou a věříme, že dojde k zahájení přezkoumání uvedeného nařízení dříve, než vojáci začnou hromadně odcházet.

Seznam odkazů

Odborný pokyn hlavní hygieničky Ministerstva obrany pro poskytovatele zdravotních služeb rezortu Ministerstva obrany k očkování vojáků proti vybraným infekčním nemocem

https://drive.google.com/file/d/1JX5N7DrTXzuaCRXA9F1tj821UCK_ACHq/view?usp=sharing

Rozhodnutí o zařazení do kategorie (včetně zdůvodnění potřeby očkování)

https://drive.google.com/file/d/1GXf9HXBWW6ClsDqX9T7UDVx3TLnVgmr1/view?usp=sharing

https://drive.google.com/file/d/1UGFDw2HDE1o6Us8pDEUlGynEsX4tXXkn/view?usp=sharing

https://drive.google.com/file/d/18k3tAQ85eu0w0tXI7Fx_YmpDyj3SujpG/view?usp=sharing

Postup při odmítnutí nařízeného očkování zaměstnancem

https://drive.google.com/file/d/10SCp6yBXEMMVuavJ4mN9eCSOF73Uo7rZ/view?usp=sharing

Obsah, rozsah a organizace zdravotních prohlídek

https://drive.google.com/file/d/1taj8lQiL0k5tbJ5cYgvTahbquZwR_gPP/view?usp=sharing

Výskyt onemocnění klíšťovou encefalitidou a meningitidou u vojáků z povolání

https://drive.google.com/file/d/1T83CZRp4nSeDVG54fChA8cFuALMA4ghU/view?usp=sharing