Blog

Videozáznamy prezentací SMIS a Pro Libertate v Senátu Parlamentu ČR – část právnická a matematická

SMIS a Pro Libertate, 25. srpna 2021

Dne 25. 8. 2021 se na půdě Senátu Poslanecké sněmovny ČR konalo setkání členů sdružení ProLibertate a SMIS a dalších pozvaných odborníků se senátory a dalšími hosty z řad odborné veřejnosti. Cyklus přednášek s názvem „SARS-CoV-2 jako podnět k dalšímu směřování politiky České republiky“ pořádaly paní senátorky MUDr. Jitka Chalánková a MUDr. Alena Dernerová pod záštitou RNDr. Miloše Vystrčila, předsedy Senátu PČR . 

Přednášky byly rozděleny do tří bloků – právnického, medicínského a matematického. Sestřih přednášek ze všech sekcí je uveden zde

https://nastub.cz/w/p/sBiFDsK7BefvLJu5zC45dj?playlistPosition=1&resume=true

V tomto prvním díle jsou uvedeny všechny právní a matematické přednášky. Medicínské přednášky a sestřih diskuse jsou uvedeny ve druhém článku.

ČÁST PRVNÍ – PRÁVO A EPIDEMIE V DEMOKRATICKÉM PRÁVNÍM STÁTU

JUDr. Tomáš Nielsen – advokát, spoluzakladatel Zdravého fóra (ZF), předseda sdružení Pro Libertate

Právní zakotvení epidemie a jeho praktické dopady do práv a svobod člověka

https://nastub.cz/w/p/sBiFDsK7BefvLJu5zC45dj?playlistPosition=8&resume=true

Česká republika se poprvé v novodobé historii nachází ve stavu skutečné ústavní krize. Stát přestal respektovat zákony, lidé přestali věřit v právo a soudy nejsou schopny práva lidí účinně bránit. Hlavní problémy z pohledu práva jsou: 1) Stát bezdůvodně udržuje stav pandemické pohotovosti, 2) opakovaně vydává nezákonná mimořádná opatření, 3) došlo k absolutní ztrátě respektu k tak zásadním hodnotám demokratického právního státu, jako jsou ochrana lidské důstojnosti a soukromí člověka. V závěru vystoupení zazní návrh konkrétních kroků k řešení současné krize a nabídka odborné pomoci státním institucím ze strany Pro Libertate – Institutu práva a občanských svobod i sdružení SMIS.

Mgr. Ondřej Svoboda – právník, soudní exekutor, člen Pro Libertate a ZF

Soudní ochrana individuálních práv a svobod v době nouzového stavu a za stavu pandemické pohotovosti

https://nastub.cz/w/p/sBiFDsK7BefvLJu5zC45dj?playlistPosition=10&resume=true

Přednáška popisuje naprosto nefungující stav soudní ochrany v posledním roce a půl. Na příkladech je uvedeno, jak obtížné je uplatnit právo jednotlivce, jakým způsobem byla lidská práva dotčena covidovými opatřeními před soudy ČR, jakých výsledků se podařilo dosáhnout a jak při jednáních soudy argumentují.

JUDr. Petr Vacek – advokát, dříve diplomat a mezinárodní právník, člen ZF

Trestně právní a správně právní dopady mimořádných opatření vydávaných za nouzového stavu, podle zákona o ochraně veřejného zdraví a podle pandemického zákona.

https://nastub.cz/w/p/sBiFDsK7BefvLJu5zC45dj?playlistPosition=9&resume=true

V oblasti trestního práva postupuje státní moc značně selektivním způsobem, kdy mimo jiné bagatelizuje a odmítá stíhat zjevně alarmistické výroky, které rozsah a závažnost onemocnění covid-19 zveličují a oprávněně tak vzbuzují ve veřejnosti strach, obavy a úzkost, přičemž současně kriminalizuje výroky oponentní.  Státní mocí nařízená a prosazovaná diskriminace některých skupin obyvatelstva dosáhla intenzity, kdy naplňuje znaky skutkové podstaty mimořádně závažného zločinu proti lidskosti ve smyslu mezinárodního práva i § 402 trestního zákoníku.

Brig. gen. Ing. Andor Šándor – generál v záloze a bezpečnostní poradce

Krizové řízení v období covidové krize

https://nastub.cz/w/p/sBiFDsK7BefvLJu5zC45dj?playlistPosition=11&resume=true

DATA A JEJICH ROLE V OBDOBÍ PANDEMIE

RNDR. Tomáš Fürst, PhD. – matematik, pedagog na PřF Univerzita Palackého Olomouc, člen SMIS, ZF

Matematické modelování a jeho limity v době epidemie

https://nastub.cz/w/p/sBiFDsK7BefvLJu5zC45dj?playlistPosition=7&resume=true

V průběhu epidemie byla mnohá opatření zdůvodňována tzv. matematickými modely, které jsou v mnoha případech užitečné, ale někdy mohou být zavádějící i nebezpečné. Na několika příkladech z nedávné minulosti je ukázáno, jaké
mimořádně neblahé následky může mít neodborné použití matematického modelování.

doc. RNDr. Arnošt Komárek, Ph.D – biostatistik, VŠ pedagog na MFF UK Praha, člen SMIS, ZF

Význam kontrolovaně sbíraných dat, hodnocení efektu epidemických opatření

https://nastub.cz/w/p/sBiFDsK7BefvLJu5zC45dj?playlistPosition=6&resume=true

Většina dat o epidemii dostupných v České republice vzniká „sama od sebe“ a nikoliv plánovaně. Typickým příkladem je reportovaný denní počet pozitivně testovaných. „Sama od sebe“ sesbíraná data mají svůj význam, ale pouze omezené možnosti použití, výsledky analýzy takových dat lze často považovat za hrubé dezinterpretace. V přednášce jsou uvedené některé z nich a je současně předvedeno, že s jistou mírou opatrnosti lze i některá z takových dat použít např. k vyhodnocení efektu epidemických opatření.

Děkujeme Senátu Parlamentu České republiky za pořízení a poskytnutí záznamu setkání. Velmi děkujeme Vendule Bradáčové a Tadeáši Fryčákovi za zpracování materiálu a Zdravému fóru za možnost zveřejnění na serveru NasTube.

SMÍŠ se ptá – Jak je to s dobrovolností očkování a testování

Ptá se: RNDr. Zuzana Krátká, imunolog

Odpovídá: JUDr. Vladana Vališová, advokátka

Mnoho lidí se domnívá, že ti, co odmítají očkování proti covidu, jsou hloupí, naivní, sebestřední, nezodpovědní, zbabělí. Opak je pravdou. Mnoho lidí, kteří nejsou očkovaní, má vysokoškolské či dokonce postgraduální vzdělání, a prostě jen nad celým problémem více přemýšlejí, mají problematiku nastudovanou a neberou ho na lehkou váhu.

Přemluvit takové zastánce neočkování se naočkovat je poměrně složité, ale je pravdou, že to mají neočkovaní lidé v současné společnosti velmi složité. V prvním zde uvedeném článku se Vladana Vališová věnuje problematice povinného testování a povinného očkování.

Delší zamyšlení nad nátlakem v oblasti péče o zdraví v souvislosti s covidem-19

23. srpna 2021, Advokátní deník

Ve druhém článku popisuje problematiku vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a odpovídá na celou řadu otázek. Např. do jaké míry může zaměstnavatel nutit své zaměstnance se testovat či očkovat, zda má zaměstnanec právo na volno za účelem testování, zda si musí hradit náklady na testy sám atd.

K otázce interních předpisů zaměstnavatele ve vztahu k prevenci onemocnění covid-19 v otázkách a odpovědích

10.9.2021, Advokátní deník

Očkovací corrigendum

Tomáš Fürst, Lucia Houfková

Od pozorného čtenáře jsme dostali připomínku k našemu výpočtu rizika očkování pro mladé muže, kteří již infekci prodělali. Kolega píše, že mu nesedí číslo 85 případů hospitalizace s myokarditidou na 100 tisíc vakcín a soudí, že mělo jít o 85 případů na milion vakcín. Omlouváme se, kolega s ostřížím zrakem má pravdu, skutečně se jedná o 85 případů na milion, nikoliv na 100 tisíc vakcín. Omylem jsem uvedli jiné jednotky, přestože jsme ve výpočtech uvažovali případy na milion, právě aby čísla byla porovnatelná. Odhad rizika hospitalizace díky tomuto jednomu konkrétnímu nežádoucímu účinku vakcíny u dané kohorty mužů ve věku 18–24 let, kteří již infekci prodělali, vychází na 85 případů na milion, zatímco (nadsazený) horní odhad rizika hospitalizace při opakované infekci ze všech příčin vychází na 80 případů na milion, což je méně. 

Mezitím se však objevil další nezávislý pokus o risk-benefit analýzu očkování mladých lidí. Preprint článku dochází k závěru, že pro zdravé chlapce ve věkové kohortě 12–17 let je riziko nežádoucích účinků spojených s CAE (cardiac adverse event, srdeční komplikace) po  druhé dávce mRNA vakcíny  vyšší než jejich riziko hospitalizace z důvodu onemocnění COVID-19. Všimněte si, že citovaný výpočet dokonce nijak nerozlišuje mezi prvotní infekcí a reinfekcí.

Skutečnost je tedy patrně ještě více vychýlena v neprospěch očkování mladých chlapců.

POZOR – další „celonárodní studie promořenosti“ na obzoru

Arnošt Komárek

V médiích se začátkem září objevilo několik zmínek o “nové celorepublikové studii o protilátkách a buněčné imunitě vůči koronaviru ”.  Chtělo by se nám říci konečně, nicméně spíše by se hodilo poznamenat k čemu v tuto chvíli, a hlavně proč (znovu) takto? Podrobnější odborné podklady studie (protokol studie a další související standardní dokumentace) nemáme k dispozici (pokud vůbec existují), omezíme se proto pouze na několik poznámek k výrokům, které autoři o této studii uvolnili do médií.

irozhlas.cz:

Hlavním cílem je poznat skutečnou míru promoření populace. Pravidelným testováním dobrovolníků chtějí ale vědci zkoumat i to, jak protilátky a buněčná imunita lidi chrání.

Ministerstvo zdravotnictví očekává, že se do studie zapojí tisíce lidí. Po určitě časové období u nich budou vědci měřit hodnoty protilátek a u některých pak i míru buněčné imunity pomocí stimulace buněk koronavirovým antigenem.

„Prvním cílem tedy je zjistit procento pacientů, kteří mají protilátky proti koronaviru. Druhým (procento těch), kteří mají buněčnou imunitu. A třetím cílem je zjistit, do jaké míry přítomnost protilátek anebo buněčné imunity chrání před infekcí virem SARS-Cov-2,“ shrnul Hajdúch s tím, že teď shání grantové peníze na pravidelné PCR testování dobrovolníků.

„Protože to množství lidí, kteří se nakazí, je extrémně ovlivněné strategií testování a tím, jaký poměr máte symptomatických a asymptomatických přenosů. Abychom měli přesná data, je potřeba, aby se ti lidé periodicky testovali,“ vysvětlil.

Zcela totožný primární cíl měla již „studie promořenosti“ Preval, kterou organizovalo Ministerstvo zdravotnictví (MZ) na jaře roku 2020, kdy mezi jejími odbornými garanty nalézáme doc. Mariana Hajdúcha, zmiňovaného jako jednoho z hlavních odborných garantů aktuální studie. Poznamenejme, že studie Preval byla do značné míry fiaskem a dodnes nebyly publikovány žádné její zásadnější výstupy (snad kromě předběžných výsledků proporce osob mezi dobrovolníky pozitivně otestovanými na výskyt protilátek chybně validovaným čínským testem, kterým testovali nemocné v nemocnicích). O kvalitě provedení studie Preval po stránce statistického zpracování mělo konec konců pochyby i samotné ministerstvo, které si v květnu 2020 prostřednictvím Kabinetu ministra vyžádalo u Katedry pravděpodobnosti a matematické statistiky MFF UK odborné stanovisko ke studii (1) . Autoři stanoviska kromě použití chybně validovaných rapid testů poukazovali zejména na problém nereprezentativnosti výběru způsobeného jeho dobrovolnickou komponentou. Do přípravy aktuální studie pravděpodobně opět nebyl zapojen žádný statistik se zkušenostmi s přípravou a prováděním epidemiologických šetření, takže se zdá, že problémem dobrovolnického vychýlení (tzv. healthy volunteer effect) bude trpět též aktuální studie a je otázkou, zda si je výzkumný tým  tohoto problému vůbec vědom… Pokud nikoliv, skutečnou míru promoření populace tato studie nezjistí. Na místě je vhodné též poznamenat, že ani zdánlivá reprezentativnost dobrovolnického výběru vykazujícího obdobné demografické charakteristiky (věk, pohlaví, …) jako cílová populace žádným způsobem nekoriguje dobrovolnický efekt.

V návaznosti na odborné stanovisko ke studii Preval projevil zájem o zapojení kvalifikovaných statistiků do procesu kontroly epidemie COVID-19 též tehdejší i nynější ministr zdravotnictví A. Vojtěch. Došlo k ustavení neformální poradní skupiny. Jedním z hlavních doporučení bylo zahájit epidemiologickou studii spočívající v pravidelném a opakovaném testování (ať již na přítomnost RNA viru SARS-CoV-2, tak na přítomnost protilátek) náhodně vybraných (a skutečně reprezentativních) skupin osob (2). V květnu 2020 bylo toto doporučení prezentováno jako “pro případ, že se virus vrátí”. Virus se na podzim vrátil, ale žádná taková studie nikdy realizována nebyla. Statistická poradní skupina již v průběhu léta 2020 tiše ukončila svoji činnost pro naprostý nezájem ze strany ministerstva, resp. ÚZIS. A náhle po roce a půl chce samo ministerstvo začít periodicky a opakovaně testovat dobrovolníky zahrnuté do studie. Tento postup by byl extrémně užitečný, pokud by se k němu přistoupilo nejpozději během podzimu 2020, kdy virus vstupoval do stále imunologicky naivní populace. Takové epidemiologické sledování by přitom stačilo zacílit na rizikové skupiny, ve kterých by nás šíření nákazy virem SARS-CoV-2 mělo zajímat nejvíce, neboť právě z rizikových skupin se rekrutuje většina hospitalizovaných i mrtvých. Mohli jsme totiž mít „on-line“ (tedy bez zpoždění) k dispozici (kromě jiného) aktuální hodnotu skutečné incidence (relevantní pro Českou republiku), a nikoliv takzvané „incidence“, která odpovídá počtu pozitivně testovaných, jenž v různých okamžicích různým a hlavně neznámým způsobem odráží skutečný počet nakažených. Skutečná incidence by navíc mohla být k dispozici pro jednotlivé segmenty populace. Tato znalost by nám též umožnila alespoň do nějaké míry hodnotit efekty přijímaných opatření a rychle zapomenout na ta opatření, jež nemají žádný nebo dokonce záporný efekt na vývoj epidemie, opět s důrazem na incidenci nákazy v rizikových skupinách. Možná bychom zavčasu zjistili, že uzavření škol sice zabraňuje šíření nákazy v rámci školních budov, ale  urychluje šíření této nákazy do rizikové populace, jak naznačily (a) výsledky analýzy počtů úmrtí v souvislosti s COVID-19 v České republice vypracované Robertem Strakou a autorem tohoto textu pomocí postupu navrženého britským profesorem statistiky Simonem Woodem, (b) konečné výsledky studie iniciované Středočeským krajem vypracované kolektivem vedeným Michalem Pohludkou, (c) v neposlední řadě světově “unikátní” korelace mezi vysokým počtem úmrtí a délkou zavřených škol v České republice.

Závěrem lze konstatovat, že primárního i sekundárního cíle (zjistit skutečnou míru promoření populace, resp. proporci osob v populaci majících buněčnou imunitu) avizovaná studie nejspíš s ohledem na odborný deficit v některých svých aspektech nedosáhne, stejně jako studie Preval z jara 2020. Co se třetího cíle (do jaké míry přítomnost protilátek anebo buněčné imunity chrání před infekcí virem SARS-CoV-2) týká, nemáme již dost podkladů pro odpověď, ať již  z domácích zdrojů či ze zahraničí?


Proč to chodí ve vlnách II

Tadeáš Fryčák, Jakub Dostál a Tomáš Fürst

Před nedávnem jsme se pokoušeli shrnout různé mechanismy, které mohou vysvětlit, proč průběh počtu nakažených koronavirem vytváří podivnou sérii po sobě jdoucích vln, které nikdo neumí předpovědět. Právě teď se v České republice nacházíme v situaci, kdy nikdo neví, jestli na podzim přijde další vlna, či nikoliv.

předchozím textu jsme psali, že se mnoho lidí domnívá, že každá vlna musí mít svoji „příčinu“, ať už vládní intervenci, příchod nové mutace nebo vyvanutí nějaké formy přirozené imunity, kterou zatím neumíme měřit. Na konci textu jsme poměrně vágně navrhovali, že samotná struktura kontaktů ve společnosti může mít za následek, že epidemie vyprodukuje sérii po sobě jdoucích vln „bez příčiny“. Smyslem tohoto příspěvku je představit konkrétní mechanismus, který k takové dynamice vede. Rozhodně netvrdíme, že tento mechanismus byl zodpovědný za vlny, které jsme v naší zemi zaznamenali. Myslíme si ale, že je užitečné vidět konkrétní příklad komplexní sítě, na které probíhá epidemie ve vlnách, aniž by se v čase nějak měnilo chování viru či lidí.

Vytvořili jsme fiktivní stát, který má 300 tisíc obyvatel. Uvnitř tohoto státu jsou tři klastry o velikosti 100 tisíc lidí. Hustota kontaktů uvnitř každého klastru je větší než hustota kontaktů mezi lidmi z různých klastrů [1]. To si můžete představit třeba tak, že děti ve školách spolu velmi intenzivně interagují, jejich rodiče v zaměstnání také, ale děti a rodiče interagují více méně jen v rodinách. Třetí klastr potom může představovat osazenstvo domovů důchodců, které spolu interaguje skrze personál, ale s dětmi a dospělými mají kontaktů velmi málo. Na takové síti jsme pustili stochastickou verzi standardního SIR modelu. Pozorovali jsme několik kvalitativně odlišných typů chování. Výjimečně se epidemie dokonce sama zastavila, ale v drtivé většině běhů vytvořila jednu, dvě nebo tři po sobě jdoucí vlny různých výšek. Níže je několik typických příkladů průběhu celkového počtu nakažených, které jsme v simulaci pozorovali.

Vlnění – verze A
Vlnění – verze B
Vlnění – verze C
Vlnění – verze D

Znovu upozorňujeme, že v průběhu simulace jsme nijak neměnili ani parametry nemoci ani intenzitu kontaktů mezi lidmi. Všechny simulace běžely na stejném typu sítě, jen jsme pokaždé na začátku simulace vylosovali z daného pravděpodobnostního rozdělení jinou realizaci matice kontaktů a nakazili vždy jeden náhodně vybraný uzel [2].

Znovu zdůrazňujeme, že se nikterak nesnažíme modelovat skutečný průběh epidemie koronaviru v České republice. Neradi bychom se ocitli v roli sdružení BISOP, jehož počítačová hra se stala záminkou k nesmyslnému jarnímu rotačnímu systému otevírání škol. Stejně jako v případě BISOPu, ani tento náš „toy model“ nijak nepracuje se skutečnými měřenými daty a nemůže tedy být podkladem k žádnému rozhodování.

Doufáme ale, že jsme přesvědčivě ilustrovali důležitý fakt, že průběh epidemie může být dosti komplexní, i když se v čase nijak nemění ani chování lidí ani chování viru samotného. Vítejte ve světě emergentních vlastností komplexních systémů.

[1] Tomuto typu modelů se říká Stochastic Block Models.

[2] Programový kód v jazyce Python a jeho detailní popis je k dispozici na požádání u autorů.

Přirozená imunita předčí očkování

Tomáš Fürst

V Českých zemích probíhá poněkud zmatená debata o přirozené imunitě a očkování. Nejlépe ji shrnula Angelika Bazalová v Reflexu: „… ministerstvo zdravotnictví nám v podstatě říká: Protilátky nefungují, proto se musíte očkovat, abyste měli protilátky!“

Nedávno proběhl na MZdr kulatý stůl, u kterého odborníci diskutovali o tom, zda je možné uznávat přítomnost protilátek jako ekvivalent imunity získané po očkování a zda vůbec osoby s protilátkami očkovat. Kulatý stůl dosti nezvykle moderoval sám premiér. Výsledek debaty shrnula náměstkyně ministra Vašáková tak, že se účastníci údajně shodli na tom, že pro uznávání protilátek jako dokladu o bezinfekčnosti není dost důkazů a že není jasné, jak vysokou hladinu člověk musí mít a zda by ho chránily i proti mutacím koronaviru. Je pozoruhodné, že někteří účastníci kulatého stolu popřeli, že by tato shoda nastala. Dokonce i sám premiér měl potřebu uvést vyjádření náměstkyně Vašákové na pravou míru: „Paní náměstkyně Vašáková to nekomunikovala správně, správně komunikoval pan Vojtěch, to znamená, že to rozhodnutí není definitivní, debata bude pokračovat.“ A to již brzy.

Že to s protilátkami bude poněkud jinak, než si odborníci na našem ministerstvu myslí, naznačuje česká studie z dílny SMIS s příznačným názvem „Protilátky po prodělané infekci poskytují dostatečnou a dlouhodobou ochranu proti onemocnění COVID-19“. Definitivní tečku za touto debatou však učinila retrospektivní izraelská studie zahrnující 700 tisíc lidí, jejíž závěr doslova říká „Tato studie prokázala, že přirozená imunita poskytuje dlouhodobější a silnější ochranu před nákazou, symptomatickým průběhem a hospitalizací způsobenou delta variantou viru SARS-CoV-2 než imunita po dvou dávkách BNT162b2 vakcíny“.

Autoři srovnali (A) pacienty očkované dvěma dávkami Pfizer vakcíny, kteří před očkováním nemoc neprodělali a (B) pacienty neočkované, kteří dříve nemoc prodělali. Skupina očkovaných měla 13 krát vyšší riziko nákazy delta variantou koronaviru než skupina neočkovaných po infekci. Riziko symptomatického průběhu i riziko hospitalisace bylo významně vyšší u skupiny A než u skupiny B.

Debata tedy končí. Koronavirus s mutací delta vakcínu Pfizer jednoznačně obelstil, ale prohrává u lidí s přirozenou imunitou. České ministerstvo by mělo na svém webu „Dezinformace, lži, hoaxy a alternativní fakta o covid-19“ upravit informace. Seznam zaručeně pravdivých výroků z dílny MZdr obsahuje tato tvrzení:

  1. Tzv. post infekční imunita není celoživotní ani dlouhodobá. Očkovací látka vytvoří daleko vyšší hladiny protilátek a buněčnou imunitu. Taková imunita je robustnější, a proto také dlouhodobější.

2. „Dá se proto předpokládat, že po očkování bude imunita solidnější a dlouhodobější než po vlastním prodělání nemoci.

České ministerstvo zdravotnictví tedy přesně ilustruje oblíbený český vtip: Víte, jaký je rozdíl mezi fake-news a news? Asi tak půl roku.

Smíš se ptát: Jak vychází risk – benefit analýza očkování mladého muže, který covid prodělal?

Tomáš Fürst, Lucia Houfková

upraveno dne 13.9.2021 dle informací uvedených v corrigendu

Myokarditida je jedním z popsaných nežádoucích účinků covidových vakcín. Dle dat z kanadského registru nežádoucích účinků vakcín je riziko myocarditidy a pericarditidy po očkování u mužů 18–24 let u druhé dávky mRNA vakcíny více než 10 na 100 tisíc (147,7 případů na milion dávek). Americké CDC uvádí, že ve stejné věkové kategorii očekává asi 50 případů na milion dávek. Podle revidovaných odhadů z Izraele je výskyt myokarditidy u mužů ve věku 16 až 24 let jeden z 3 000 až jeden z 6 000 (tedy 160–330 na milion).

Obrázek převzatý z publikace https://journalofethics.ama-assn.org/article/effective-ways-communicate-risk-and-benefit/2013-01


Riziko hospitalizace je dle kalkulačky CDC v případě COVID pozitivity  pro zdravého 24 letého muže 1,6 %. U reinfekcí bývá průběh mírnější. Pravděpodobnost reinfekce  je dle dat českého SZU během sledovaného roku nízká, potvrzených je 2 089 reinfekcí z celkového počtu 1,6 milionu potvrzených infekcí. Riziko reinfekce tedy vychází nižší než 0,5 % ze všech osob v riziku (tj. osob, které onemocněly v období více než 60 dní před koncem sledovaného období) a to i přesto, že Česká republika ve sledovaném období zaznamenala velmi vysokou míru šíření nákazy v populaci v celosvětovém měřítku a aktuální očekávaná míra šíření je mnohem menší a nižší je tedy i aktuální riziko nákazy.

Riziko hospitalizace je tedy u případné reinfekce muže ve věku 18–24 menší než 1,6 % * 0,5 % = 0,008 %,  tedy 80 případů na milion. Připomínáme, že toto je horní odhad, skutečné riziko bude spíše mnohem menší. Dle kanadského registru 57,7 % případů myokarditidy či perikarditidy vyžadovalo hospitalizaci, odhadem tedy 85 případů hospitalizace na milion vakcín ve věkové skupině mužů 18–24 let.

Riziko jednoho konkrétního nežádoucího účinku očkování – hospitalizace z důvodu myokarditidy/perikarditidy po očkování – je větší než horní odhad rizika hospitalizace při opakované infekci u mužů ve věku 18–24 let.

Vzhledem k tomuto výpočtu, který vychází z data CDC a SZU (tedy oficiálních státních orgánů) vůbec nerozumíme tomu, jak může někdo doporučovat očkování mladým mužům, kteří již infekci prodělali, když i velice hrubá risk-benefit analýza ukazuje převažující rizika oproti benefitům. Dále upozorňujeme, že:

  • jsme srovnávali jen jeden konkrétní nežádoucí účinek s rizikem hospitalizace z jakýchkoliv příčin, kde odhady byly velmi hrubé a riziko covid nadhodnocují
  • nežádoucí účinky vakcín bývají podhodnocené díky nízké míře reportingu, počet nežádoucích účinků může být podhodnocen o jeden až dva řády.
  • riziko hospitalizace v případě onemocnění covid je pravděpodobně nadhodnocené, protože ne všichni lidé s infekcí jsou zachyceni testováním

Je potřeba provádět detailnější a podrobnější risk-benefit analýzy u lidí s nízkým rizikem plynoucím z onemocnění covid, a to zejména u dětí, mladých lidí a lidí po prodělání onemocnění s proběhlou komplexní imunitní reakcí.

Vyzýváme tedy Státní zdravotní ústav a Ministerstvo zdravotnictví, aby takovou analýzu neprodleně zpracovali a v souladu s pravidly Evidence Based Medicine a s etickými a bezpečnostními požadavky upustili od nátlaku na očkování v situacích, kdy pro daného jedince není benefit očkování nad riziky jednoznačně prokázán.

Georgia, sweet Georgia

Tomáš Fürst

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rousky-skoly-deti-koronavirus-covid-evropa-nemecko-spanelsko-francie_2009020654_eku

Když se zavádí nový lék, je nezbytné prověřit jeho účinnost (a mnoho dalších aspektů) pomocí studie, ve které se skupina dobrovolníků náhodně rozdělí na dvě části, jedné se podá testovaný lék a druhé se podá tzv. placebo. Pokud možno tak, aby ani pacient ani lékař nevěděl, jestli dostává/podává testovaný lék či placebo. Jedině tak se lze dozvědět, zda lék funguje. Léky, které podobnými testy neprojdou, se až na vzácné výjimky nesmějí pacientům podávat.

Pro hodnocení účinnosti vládních opatření, kterým se říká NPI – non-pharmaceutical interventions – se tento přístup téměř nevyužívá, což je velká škoda, i když pro některé NPI by bylo možné takovou studii účinnosti provést. A tak nezbývá než se smířit s observačními studiemi nebo se zaměřit na situace, kde k podobnému experimentu došlo šťastnou shodou okolností.

Velmi zajímavým příkladem je dánský experiment, kdy po rozšíření epidemie na norkové farmy zavedly úřady v sedmi okresech tvrdý lockdown, zatímco v sousedních čtyřech okresech nikoliv. Ačkoliv se  výzkumníci docela snažili, žádný efekt lockdownu na následné šíření viru neobjevili. Tato studie je asi nejsilnější evidencí, že to s efektem lockdownů nebude tak slavné, jak se nám politici snaží namluvit.

Nově přibyla evidence, že ani s nošením roušek ve školách to nebude jinak. Studie nedávno zveřejněná na stránkách americké CDC, kam naše ministerstvo zdravotnictví tak rádo odkazuje, sledovala přes 90 tisíc žáků v mateřských a základních školách ve státě Georgia [1]. Autoři sledovali, jak incidence onemocnění COVID-19 u dětí závisí na různých opatřeních, které školy přijímaly.

Hlavním závěrem je, že povinnost dětí nosit roušky statisticky významně nesnižuje riziko onemocnění COVID-19 v porovnání se školami, kde roušky povinné nebyly [2].

Co naproti tomu riziko významně snižuje, je větrání [2]. Jedná se o první podobnou studii ve Spojených státech. Je škoda, že studie není randomizovaná a prospektivní, ale i tak nějakou informaci přináší. Selský rozum říká, že roušky fungovat nebudou, zatímco větrání ano [3]. Observační data tento závěr potvrzují na poměrně velkém statistickém vzorku. To ovšem nikterak nebrání českým úřadům, aby roušky a respirátory u dětí a nejenom u nich dále nesmyslně nařizovaly.

Pozoruhodné na citované studii je dále fakt, že když si přečtete pouze abstrakt, a nepodíváte se na čísla, odhady parametrů a jejich konfidenční intervaly, nabydete dojmu, že studie přináší evidenci, že roušky fungují. Že by se snad autoři báli nějakého ,,fact-checking“, který by jim studii mohl smazat? Objeví se tato studie ve zdůvodnění některého z dalších mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví ČR?

[1] Jedná se o americkou Georgii, nikoliv Gruzii:)

[2] viz Tabulka 2 zde https://www.cdc.gov/mmwr/volumes/70/wr/mm7021e1.htm

[3] https://www.nature.com/articles/s41598-020-78110-x reportuje, že má smysl se zabývat aerosolovými částicemi o poloměru padesátiny milimetru, protože ty už mohou nákazu přenášet. Takových se do mezery mezi roušku/respirátor a váš obličej vejde asi tolik jako lidí na Václavák. Na druhou stranu, vymanit se z konvekce vytvořené inteligentní cirkulací vzduchu v místnosti je pro aerosol téměř nemožné.

Jaká je imunita středoškolských studentů vůči koronaviru?

Václav Fejt, Zuzana Krátká, Hana Zelená, Arnošt Komárek

V květnu 2021 jsme si studii vymysleli, počátkem června jsme oslovili ředitelství gymnázia v Havlíčkově Brodě, během tří týdnů Vašek Fejt se svým týmem odebral krev a vyšetřil protilátky dvěma stovkám jejich studentů, během dalších dvou týdnů jsme data spočítali a koncem července jsme odevzdali publikaci do Časopisu lékařů českých. Dne 20.srpna 2021 byla publikace zveřejněna a během týdne se vytištěná dostane do schránek lékařům. Když z klinického výzkumu neděláte vědu, můžete se v rekordně krátkém čase dostat k důležitým závěrům. To vše bylo umožněno díky nadšení kolektivu autorů, spolupracujících lidí na gymnáziu i v nemocnici v Havlíčkově Brodě. A hlavně díky finanční pomoci desítek dárců, kteří tuto studii pomohli financovat. MOC VŠEM DĚKUJEME!

Souhrn:

Děti a mladí lidé jsou nejméně ohrožení koronavirovou infekcí, a tudíž
i následky onemocnění COVID-19. Pandemie však dramaticky zasáhla
jejich životy v důsledku mnohaměsíčního uzavření škol, které mělo
zabránit šíření infekce. V Česku byly střední školy uzavřené od 14. října
2020 do 24. května 2021, s malou přestávkou před Vánoci
. Infekce se
však ke studentům dostala nejčastěji od jejich rodičů, kteří se zpravidla
nakazili v zaměstnání.
Cílem této studie bylo zjistit pomocí vyšetření protilátek, kolik studentů gymnázia v Havlíčkově Brodě nákazu prodělalo. Pomocí dotazníků
jsme zjišťovali, kolik z nich bylo v karanténě. Soubor osob zahrnoval
196 studentů ve věku 15–19 let.
Vyšetření IgG protilátek proti antigenu
S (Abbott, Architect) bylo provedeno v červnu 2021.
Přítomnost protilátek byla prokázána u 90 ze 196 studentů (45,9 %).
Koronavirová infekce byla prokázána v 88 rodinách – u 61 (69,3 %)

studentů, kteří byli v karanténě, byly zjištěny protilátky, zbylých 27
studentů
nemělo protilátky, klinické příznaky, ani nebyli PCR-pozitivní.
Považujeme je tedy za v dané době nevnímavé k nákaze.
Navzdory přerušení prezenční výuky ve školách a s tím spojenému
omezení kontaktů došlo k významnému promoření studentů koronavirovou infekcí. Polovina ze sledovaného souboru již je k onemocnění
do značné míry odolná (má protilátky). Další část studentů byla vůči
onemocnění nevnímavá, neboť při kontaktu s nakaženým v rodině
neonemocněli.

V.Fejt – Hladina IgG protilátek u studentů vyššího gymnázia, Časopis lékařů českých 4/2021
Pozn.: Negativní – séronegativní studenti bez známého kontaktu s koronavirem.
Nevnímaví – séronegativní studenti, ale v karanténě kvůli nákaze v rodině.
Imunní – séropozitivní studenti.
Stanoveno metodou CLIA Abbott, za pozitivní jsou považovány hodnoty > 50 AU/ml.

Pro nezdravotníky, kteří se na stránky ČLČ nedostanou, je soubor k dispozici zde:

ProLibertate a SMIS v Senátu

Zuzana Krátká

Díky intenzivní komunikaci členů SMIS a ProLibertate s politiky z různých stran se podařilo zorganizovat dne 25. 8. 2021 na půdě Senátu ČR setkání s názvem „SARS-CoV-2 jako podnět k dalšímu směřování politiky České republiky“ . Setkání pořádají paní senátorky MUDr. Jitka Chalánková a MUDr. Alena Dernerová, pod záštitou předsedy Senátu PČR, RNDr. Miloše Vystrčila. Setkání bude přenášeno i live streamem.

Jsme rádi, že budeme mít příležitost seznámit posluchače s našimi poznatky v oblasti právní ochrany, v medicínských tématech i v problematice statistických analýz. Doufáme, že toto pracovní setkání třeba napomůže lépe nastavit podmínky fungování společnosti v následujících měsících.

https://www.prolibertate.cz/wp-content/uploads/2021/08/Kulaty_stul_25_8_2021_Zahan_final.pdf