Arnošt Komárek
Při hledání příčin poklesu porodnosti by se nemělo zapomínat též na hodnocení „změny změn“. Na přiloženém obrázku jsou vyneseny podíly mezi porodností v daném měsíci a porodností ve stejném měsíci o rok dříve. Po odečtení (od) jedničky lze tato čísla interpretovat jako meziroční míru „inflace/deflace“ porodnosti. Povšimněme si, že v prosinci 2021 máme ještě více jak 2,5% nadporodnost (oproti prosinci 2020), ale v lednu 2022 již přibližně 8% podporodnost. Takto velká meziměsíční změna v meziroční změně porodnosti nebyla pozorována minimálně od roku 2001. Navíc, v únoru 2022 následuje další pokles. V měsících duben-červen 2022 se sice porodnost opět začíná blížit k hodnotám z roku 2021. Otázkou zde zůstává, jakou měrou k tomuto jevu přispěly děti, které by se byly bývaly narodily na Ukrajině, pokud by tam na konci února 2022 nezačala válka vedoucí k velké uprchlické vlně (zahrnující též těhotné ženy). S ohledem na bezprecedentní skokovou změnu v porodnosti pozorovanou z měsíce na měsíc (po očištění o sezónnost) se však důvodně domnívám, že ji nelze vysvětlit běžným demografickým vývojem, ale musí jím být nějaká téměř jednorázová událost. Souhlasím nicméně s tím, že v tuto chvíli je ještě příliš brzy na to, abychom mohli posoudit, zda ona téměř jednorázová událost způsobila pokles porodnosti biologickou cestou (tedy měla negativní efekt na schopnost počít či donosit dítě) nebo spíše cestou socio/psychologickou (šlo o vědomé odložení početí). Více napoví data za další měsíce a jejich pečlivé analýzy.
Na závěr chci zdůraznit, že na tomto místě nevyslovuji žádnou hypotézu o tom, co je onou téměř jednorázovou událostí. Pouze bych chtěl další bádání nasměrovat k jejímu hledání a nespokojit se s vysvětlením, že se jedná o “běžný demografický vývoj”, kterým není třeba se dále zabývat.
