převzato z článku Angeliky Bazalové a Petra Šourka
Neexistují žádné důkazy o účinnosti opatření proti covidu. Verdikt německých expertů je zdrcující, Reflex, 5. července 2022
Katastrofa. Tak píší o výsledcích hodnocení uplynulých dvou let německá média. Terčem kritiky je především ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) a pod palbou je i Institut Roberta Kocha, jehož šéfovi Lotharu Wielerovi teď hrozí odvolání. Experti jmenovaní vládou a parlamentem nenašli téměř žádné důkazy o účinnosti opatření v letech pandemie. Kritizují zejména nedostatečný sběr dat a netransparentnost politických rozhodnutí. Podrobnosti se dozvíte v podcastu Reflexu A plus X v rozhovoru Angeliky Bazalové s publicistou Petrem Šourkem.
Diskutovaly se např. lockdowny, roušky, testy. Žádné opatření nebylo shledáno jako účinné, a co je horší, pro žádné opatření nejsou dostupná data, na základě kterých by se efektivita dala zjistit. „Neexistuje vůbec žádný výzkum, který by ospravedlnil přijímání opatření v následujících měsících. Politici se ani nepokusili využít některou z již plánovaných nebo probíhajících studií k řešení nejpalčivějších problémů na národní úrovni. Neexistují žádné společně koordinované výzkumné iniciativy. Navíc nikdo nepřijal nabídku zákonných zdravotních pojišťoven na zpřístupnění jejich obrovských databází“, píše se ve zprávě doslova.
Zpráva je dostupná zde:
Je třeba připomenout, že také čeští experti opakovaně upozorňovali na to, že navrhovaná opatření nejsou účinná. Na podzim 2021 jsme vydali Teze o SARS-CoV-2 a Covid-19, které byly odborným podkladem, se kterým experti SMIS zahájili práci v Národním institutu pro zvládnutí pandemie. Tento dokument znal pan ministr Válek i všichni experti ministerstva zdravotnictví. V dokumentu na str 10 si můžete najít kapitolu popisující kroky zbytečné, drahé, vedoucí ke ztrátě času a důvěry občanů. Z nich vybíráme ty, které i německá zpráva zmiňuje.
(1) Plošné testování klinicky zdravých lidí s cílem odhalit ojedinělé skryté případy infekce. PCR testy jsou pro tento účel poměrně drahé; antigenní testy jsou levnější, ale málo spolehlivé. Plošné testování má smysl jen při vysoké prevalenci infekce. Při nízké prevalenci považujeme za správné testovat jen klinicky nemocné jedince. Plošné testování má význam jen při podezření, že v daném kolektivu se právě začíná šířit infekce; tedy má smysl jej aplikovat jen v jasně definovaném kolektivu (ohnisku) a po krátkou dobu. V takovém případě se už ovšem jedná o testování z epidemiologických důvodů, nikoliv o testování preventivní.
(2) Plošné uzavírání škol při rozvíjející se epidemii. Při výskytu nákazy ve škole
je možné provozně izolovat jednotlivé třídní kolektivy a jen výjimečně je nutné poslat celou postiženou třídu do karantény. Žáky v ohnisku nákazy je možné opakovaně testovat spolehlivými testy, ale očkované a neočkované bez rozdílu. Státy, v nichž při probíhající epidemii zůstaly školy otevřené, nevykazovaly
horší průběh epidemie. Naopak není pochyb o tom, že distanční vzdělávání představuje velkou zátěž pro rodiče, děti i pedagogy a nemůže plnohodnotně nahradit standardní prezenční výuku.
(3) Trasování účinně zabraňuje šíření infekce jen při splnění dvou podmínek: (a) jde-li o infekci, která se v populaci teprve začíná šířit, jinými slovy jde-li o jednotlivé a dosud vzácné případy; (b) probíhá-li vyhledávání kontaktů a jejich uvádění do stavu izolace rychleji, než je inkubační doba nemoci. Nejsou-li tyto podmínky splněny, ztrácí trasování smysl.
(4) Hlášení počtu pozitivně testovaných: Údaje o počtu pozitivně testovaných osob byly reportovány v médiích po řadu měsíců a vytvářely představu, že jde o nejdůležitější ukazatele charakterizující intenzitu epidemie. Zjištěná čísla však jsou ovlivněna počtem testovaných osob, výběrem testovaných osob a samozřejmě i způsobem odběru materiálu a výběrem testovacích souprav. Do udávaného počtu jsou zařazovány jak nemocné osoby, tak i klinicky zdraví jedinci s asymptomatickým průběhem infekce. Bez náležité interpretace mohou být taková čísla matoucí. Z praktického hlediska je podstatně důležitější znát počet osob hospitalizovaných, zejména počet těžce a kriticky nemocných, a je nutné samozřejmě sledovat trendy těchto hodnot.
Závěr:
Jsme velmi zvědaví, kdy a jak se ke zprávě německých expertů vyjádří pan ministr Válek a experti ministerstva zdravotnictví. Kdy o ní média budou informovat českou veřejnost a jakým způsobem 165 stran dlouhou zprávu odprezentují. A uvidíme, zda si evropští politici vezmou ze zprávy poučení a zda v přípravách opatření na podzimní vlnu budou závěry této zprávy brány vážně. Zároveň doufáme, že se konečně zbavíme přívlastku „dezinformátorů“ a budeme se moci efektivněji podílet na dalším dění.
Velký dík patří Angelice Bazalové a Petru Šourkovi za jejich rychlou odbornou práci.