Tomáš Fürst
Tento semestr jsem si při jednom ze svých pokročilejších kursů naplno uvědomil absurditu dnešní doby. Za zdmi universit vyprávíme studentům jak zacházet s plošnými integrály a toky vektorových polí – a za oknem mezitím probíhá kolaps civilisace způsobený neschopností ministrů, premiérů a presidentů pochopit trojčlenku. A to jsem ještě nevěděl o parádním způsobu, kterým CDC „detekuje“, jestli vakcíny nově uváděné na trh náhodou nemají nějak moc nežádoucích účinků.
Prostý pohled do systému VAERS ukazuje naprosto bezprecedentní nárůst všech typů podezření na nežádoucí účinky, včetně úmrtí, a to téměř ihned po začátku očkovací kampaně. Vyžaduje mimořádnou dávku ideologické zaslepenosti, aby člověk přehlédl například tento signál.
Proto vzniká otázka, jakým způsobem CDC tato data analyzuje, aby zjistilo, jestli v nich není něco mimořádného. Člověk vybavený selským rozumem by se podíval na výše uvedený graf, propadl panice a ihned zastavil očkování. Kampak ale v CDC se selským rozumem – tam se na to jde vědecky.
Jak moc vědecky, to se lze dočíst v tomto dokumentu na straně 16. Odborníci v CDC si vyberou nějaký konkrétní nežádoucí účinek (specific adverse event, sAE) a nějakou konkrétní vakcínu (specific vaccine, sV). Potom se podívají, jak je tento sAE častý po sledované vakcíně sV a porovnají to s tím, jak je tento sAE častý po ostatních vakcínách. Tohle alespoň deklarují v textové části. Pojďme se však podívat, co počítají ve skutečnosti. Z databáze VAERS spočítají tato čtyři čísla:
A = proporce sAE po podání sV (tedy pravděpodobnost, že po sledované vakcíně člověk reportuje sledovaný AE)
B = proporce všech ostatních AE po sV (tedy pravděpodobnost, že po sledované vakcíně člověk reportuje jakýkoliv jiný AE než ten sledovaný)
C = proporce sAE po jakékoliv jiné vakcíně (tedy pravděpodobnost, že po jakékoliv jiné než sledované vakcíně bude reportován sledovaný AE)
D = proporce všech ostatních AE po jakékoliv jiné vakcíně (tedy pravděpodobnost, že po jakékoliv jiné než sledované vakcíně bude reportován jakýkoliv jiný AE než ten sledovaný)
Z těchto čtyř čísel se potom sestaví poměr
kterému říkají Proportional Reporting Ratio. Pokud tento poměr překročí dvojku, CDC prohlásí, že byl detekován safety signal, tedy že vakcína sV má příliš mnoho nežádoucích účinků sAE.
Pojďme se tedy podívat, jak dobře tato metoda měří to, co chce CDC vědět. Představme si dvě vakcíny V1 a V2 a předpokládejme, že každou z nich byl očkován milion lidí (nikdo oběma). Pro jednoduchost předpokládejme, že existuje 10 různých AE (vyskytujících se nezávisle na sobě) a že jsou po dané vakcíně všechny stejně pravděpodobné. Aby byl signál úplně jasný, předpokládejme, že vakcína V1 je o tři řády nebezpečnější než vakcína V2. Řekněme tedy, že daný nežádoucí účinek utrpí jeden z tisíce lidí očkovaných vakcínou V1, ale pouze jeden z milionu očkovaných vakcínou V2. Tohle nechť platí pro všechny nežádoucí účinky – vakcína V1 je tisíckrát nebezpečnější v každém AE. Jednotlivé AE jsou nezávislé, tedy v našem případě nějaký AE utrpí deset z tisíce očkovaných V1 a deset z milionu očkovaných V2. Vyberme si první AE a pojďme počítat:
A = jeden z tisíce, B = devět z tisíce, C = jeden z milionu, D = devět z milionu
Tedy PRR=1, neboli obě vakcíny jsou dle odborníků ze CDC úplně ste jně bezpečné.
Zůstává jediná otázka. Jak je možné, že tisíce profesorů, doktorů, docentů a kandidátů věd po celém světě vyznávají víru Safe&Effective, aniž by si kdokoliv z nich všiml této naprosté absurdity, kterou CDC vydává za safety signal detection?