Tomáš Fűrst
Vakcinační roztleskávači mají nový hit. Studii z Velké Británie, která na zdravotních záznamech téměř 46 milionů obyvatel Spojeného království ukazuje, jak očkování proti covidu významně snižuje incidenci kardiovaskulárních a trombotických událostí. Poslední věta abstraktu (jediná, kterou novináři čtou) hlásá, že závěry studie podporují široké použití covidových vakcín v příštích epidemiích. Ach bože.
Studii už zevrubně okomentoval slavný kalifornský epidemiolog Vinay Prasad a uděláte dobře, pokud si jeho hodnocení poslechnete. V českých luzích a hájích se tématu chopil Josef Pazdera na OSLU, kde aktivisticky píše, že diskuse končí, 46 milionů lidí je 46 milionů lidí, statistika je neúprosná a antivaxeři prohráli: Počet infarktů, mrtvic a trombotických příhod byl u očkovaných výrazně nižší než u neočkovaných. Tak to prý vypadá, „když se přestanou zveličovat jednotlivosti a vše se nechá na strohé matematice z opravdu velkého souboru dat.”
Pilní čtenáři platformy SMIS už samozřejmě tuší, kde je v této studii zakopán OSEL. Jde opět o Healthy Vaccinee Effect (HVE), který nemilosrdně ničí všechny observační studie účinnosti a bezpečnosti covidových vakcín. O tomto fascinujícím problému píšeme opakovaně a neustále zdůrazňujeme, že tento všemi přehlížený efekt zcela invaliduje veškerá tvrzení o účinnosti a bezpečnosti covidových vakcín, která se na nás za poslední čtyři roky valí z oficiálních míst.
Tak to zkusíme ještě jednou tak, aby to pochopil i OSEL: Paní Brownová byla objednaná na první dávku covidové vakcíny na pátek, ale v úterý dostala infarkt. Takže na očkování samozřejmě nešla, protože měla v pátek úplně jiné starosti. Přispěla tedy jednou „kardiovaskulární událostí“ do kohorty neočkovaných a vychýlila poměr takových událostí na stranu neočkovaných. Kdyby infarkt nedostala, na očkování by šla a přispěla by čárkou “bez infarktu” straně očkovaných. Kolik asi takových missis Brownových bylo?
Podstatou výše uvedené historky je, že výskyt sledované události (v tomto případě infarktu) je důvodem pro rozhodnutí, zda se podrobit intervenci (v tomto případě očkování). Není tedy divu, že u očkovaných je takových událostí výrazně méně.
Ve skutečnosti je věc ještě komplikovanější a dramatičtější. Není totiž potřeba, aby paní Brownová hned dostala infarkt. Ono stačí, že žije někde v chaloupce u jezera (Loch Ness), sotva dojde na záchod a nemá žádné příbuzné, kteří by ji do vakcinačního centra dovezli. Takových missis Brownových je bohužel svět plný a ony všechny zůstanou trčet v kohortě neočkovaných. A vzhledem ke svému chatrnému zdraví – které je důvodem, proč zůstaly neočkované – mají mnohem větší pravděpodobnost různých nepěkných endpointů (včetně infarktu, mrtvic a žilních embolií).
Kdo nevěří, ať se podívá sem, jak vakcína v létě 2021 (kdy u nás covid skoro nebyl) nádherně „chránila“ před úmrtím z jakékoliv příčiny. Hotový elixír mládí.
Dá se vůbec nějak poznat, do jaké míry jsou výsledky studie zkreslené efektem zdravého očkovaného? Ale samozřejmě. Stačí se podívat, jak se mezi očkovanými a neočkovanými liší například míra zranění v dopravních nehodách či počty úmrtí na rakovinu plic. Prostě jak se obě skupiny liší v událostech, proti kterým covidová vakcína z principu chránit nemůže. O tom však tým britských kouzelníků v Nature Communications pečlivě mlčí.
Vakcinační roztleskávače včetně kolegy Pazdery tedy musíme opět zklamat. Narazili jen na další z dlouhé řady politicky korektních, ale zcela bezcenných báchorek založených na fundamentálním nepochopení observačních dat. Za normálních časů by tyhle řeči nemohly projít oponentním řízení v odborném žurnále. Časy však již několik let normální nejsou. OSEL aby to vzal.