Zuzana Krátká
Počet novorozených dětí v ČR nepřetržitě klesá od ledna 2022 a bohužel zatím nic nesvědčí pro změnu trendu. Z toho důvodu poslanec V. Zlínský rozhodl dne 13. ledna 2025 uspořádal na půdě Poslanecké sněmovny seminář s názvem „Současný pokles porodnosti v ČR a v Evropě“. Na programu této akce byla velmi pestrá směs odborných přednášek i spíše politických vystoupení. Video záznam Semináře je k dohledání ve videoarchivu Poslanecké sněmovny pod datem konání a názvem akce.
SMIS se této akce zúčastnilo hned dvěma přednáškami. V té první s názvem „Komu chybí děti“ Tomáš Fürst hovořil o datech, která nasvědčují tomu, že vakcinace proti covidu přispěla k poklesu počtu narozených dětí. Téma jsme na SMIS popisovali mnohokrát např. zde a zde. Záznam přednášky je k dispozici zde .
V období mezi touto přednáškou a zveřejněním článku došlo ještě k opravě dat ÚZISem. O změnách jsme informovali v článku Čtyři sady stačí, drahoušku! aneb jak jsme s ÚZISem počítali, kolik se u nás narodilo dětí.
Dle poslední datové sady se v uvedené věkové skupině (18-39 let) v roce 2023 narodilo 47 727 dětí (57 % ze všech porodů) ženám očkovaným aspoň jednou dávkou vakcíny proti covidu před datem porodu a 36 055 porodů proběhlo u žen neočkovaných (43 % ze všech porodů). Neočkovaným ženám se tedy v roce 2023 narodilo asi 86 dětí na tisíc neočkovaných žen ve věku 18–39 let. Očkovaným ženám se narodilo pouze asi 55 dětí na tisíc očkovaných žen ve věku 18–39 let.
Na základě dat z ÚZISu jsme prokázali, že mezi očkováním proti covidu a poklesem plodnosti je souvislost, ale nevíme, jaká část této souvislosti je kauzální. Je zarážející, že se nezkoumají možné mechanismy a že veřejné vyslovení daty podložené hypotézy o negativním vlivu vakcinace na porodnost je označováno za dezinformaci.
Ve druhé přednášce se Arnošt Komárek věnoval úhrnné plodnosti v ČR od roku 1992 do současnosti a hledal odpověď na otázku jestli „Lze skokové propady porodnosti od ledna 2022 vysvětlit sociodemografickými faktory?“ Podle demografů je tato souvislost neoddiskutovatelná, podle biostatistika je však vždy potřeba takové tvrzení podložit daty. Zatímco podobně intenzivní pokles plodnosti, ke kterému došlo v devadesátých letech minulého století, byl vysvětlitelný sociodemografickými změnami, ke kterým došlo „po revoluci“ v roce 1989, kdy mladí lidé odkládali zakládání rodiny do staršího věku, prudký pokles plodnosti, který probíhá v posledních letech, podobně silné a daty podložené vysvětlení nemá. Pokles počtu narozených dětí o čtvrtinu za tři poslední roky nelze obhájit jen úbytkem početných ročníků žen v plodném věku, tím spíš, že v daném období přibylo k českým ženám i stotisíc žen v plodném věku, které přišly v důsledku války z Ukrajiny. Podle informací z ČSÚ byl počet plodných žen v roce 2020 2,357 miliónů a v roce 2023 (díky příchodu Ukrajinek) byl dokonce vyšší, tedy 2,372 miliónů. 
Záznam přednášky je k dispozici zde, podklady v pdf jsou přístupné zde.
Po skončení této akce jsme nezaznamenali žádný výrazný zájem ani médií, ani politiků o uvedené přednášky. Uvidíme, jak se bude v médiích téma probírat, až budou počátkem dubna zveřejněna ČSÚ data o počtu narozených dětí za celý rok 2024. Ve SMIS odhadujeme, že se narodilo cca 83 tisíc dětí, tedy k žádnému zastavení trendu zatím nedošlo. Ale společnost to zatím nechává v klidu.