Robert Straka, Miloš Bohoněk
Z dat ÚZIS o počtu hospitalizovaných osob jsme nakreslili dva grafy. V prvním grafu jsou očkovaní a neočkovaní lidé, kteří nikdy neměli covid-19. Na ose y jsou absolutní počty pacientů. Vidíme tedy v případě neočkovaných cca 2,5 tisíce hospitalizovaných osob a téměř 500 osob na JIP. A u očkovaných osob je to kolem 2 tisíc hospitalizovaných a kolem 200 osob na JIP.
Na druhém grafu jsou lidé, kteří již jednou infekci prodělali. Jejich počty jsou velmi nízké v obou skupinách – očkovaných i neočkovaných. Hospitalizovaných bylo 20-30 osob, na JIP šlo o jednotky osob. Tedy prodělání infekce významně chrání před hospitalizací i JIP.
Závěry:
1/ Očkování přináší benefit zejména u osob, které se s infekcí dosud nesetkaly.
2/ Nejúčinnější imunitou je imunita po prodělaném onemocnění
3/ Důležité je očkování naivní rizikové populace, tj. osob, které se s infekcí dosud nesetkaly, a to zejména z rizikových skupin (65+, obézní, chronici).
4/ Je třeba uznat imunitu po prodělaném onemocnění. Vyšetření protilátek může sloužit jako marker prodělané infekce.
Přítomnost „pozitivních protilátek“ neznamená, že člověk neonemocní, ale je významným pozitivním prediktorem, že člověk nebude hospitalizován a je méně rizikový než očkovaný člověk bez prodělané infekce nebo člověk neočkovaný bez prodělané infekce. Uznání tohoto testu by snížilo napětí ve společnosti, kdy lidi po prodělaném onemocnění nutíme k očkování, i když jsou imunní. Zároveň zjištění negativních protilátek by ostatní osoby motivoval k vakcinaci. Pokud by byl test hrazen pacientem a výsledek byl zaznamenán do ISIN, dozvěděli bychom se více o séroprevalenci v populaci. Uznání protilátek jako důkaz prodělaného onemocnění podporuje jak ČSAKI, tak SLM.