MUDr. H. Zelená, RNDr. J. Janošek, RNDr. R. Straka
V poslední době se objevují zajímavé publikace, které srovnávají imunitu po očkování a po prodělání infekce. Jednou z nich je publikace Goldberg, Mandel et al. , kteří analyzovali ochranu před nakažením v závislosti na čase od vakcinace nebo v závislosti na době, která uplynula od prodělání onemocnění. Studie proběhla v létě 2021, tedy v době nástupu varianty delta. K dispozici je preprint.
Do studie bylo zařazeno téměř 6 milionů osob z databáze izraelského Ministerstva zdravotnictví. Na publikaci je zajímavý graf, na kterém jsou vynesená rizika nakažení u skupin osob po infekci, po infekci a
očkování, po očkování a po očkování a infekci. V původní vizualizaci (Graf č.2) vidíme srovnání dat po skupinách pacientů a celkem logický vzestup rizika v závislosti na čase, která uběhla po vakcinaci, resp infekci. Graf 1 je jeho kopií, ale přeskládali jsme v něm sloupečky tak, aby byly vedle sebe různé skupiny vždy ve stejném časovém okamžiku. Na Grafu 1 se tak ukázaly mnohem zajímavější souvislosti. Je jasně patrné, že:
1) Prodělané onemocnění chrání více než pouhé očkování.
2) Riziko reinfekce je vyšší u lidí, kteří byli nejdřív očkovaní a teprve
potom prodělali nemoc, než u lidí, kteří nemoc jen prodělali. Zvláště patrné je to po 6-8 měsících.
Data naznačují, že pokud byli pacienti nejprve očkovaní a teprve potom onemocněli COVID-19, imunita byla zřejmě menší než u těch, kteří nemoc prodělali a očkovaní nebyli. S ohledem na cíl, kterým je dlouhodobé získání kolektivní imunity, může očkování nerizikových jedinců přispět k poklesu dlouhodobé imunity populace proti onemocnění a dobu trvání epidemie tak může naopak prodlužovat nebo její udržení bude vyžadovat neustále další dávky vakcíny. Pokud tomu tak je, vyplatilo by se u nerizikových skupin obyvatel, zvláště pak u dětí, více podporovat přirozeně získanou imunitu než imunitu navozenou očkováním. Pro ověření tohoto závěru je třeba dalších studií.