Customize Consent Preferences

We use cookies to help you navigate efficiently and perform certain functions. You will find detailed information about all cookies under each consent category below.

The cookies that are categorized as "Necessary" are stored on your browser as they are essential for enabling the basic functionalities of the site. ... 

Always Active

Necessary cookies are required to enable the basic features of this site, such as providing secure log-in or adjusting your consent preferences. These cookies do not store any personally identifiable data.

No cookies to display.

Functional cookies help perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collecting feedback, and other third-party features.

No cookies to display.

Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics such as the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.

No cookies to display.

Performance cookies are used to understand and analyse the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.

No cookies to display.

Advertisement cookies are used to provide visitors with customised advertisements based on the pages you visited previously and to analyse the effectiveness of the ad campaigns.

No cookies to display.

Znamení slunce útočí

Tomáš Fürst, Robert Straka

Znamení slunce už nám jednou posloužilo k ilustraci mimořádně zajímavého fenoménu, který je samozřejmě zcela fiktivní a jakákoliv jeho podobnost s reálnými daty je čistě náhodná. Dnes Znamení probudíme znova a ukážeme další zajímavost, která je ještě více fiktivní a jakákoliv její podobnost s realitou – a to zejména realitou popsanou zde – je ještě více náhodná.

Představme si populaci deseti milionů lidí, kterou budeme sledovat po 365 po sobě jdoucích dní. Náhodně vybereme setinu populace, která během sledované doby zemře. Čas úmrtí každého nešťastníka je vybrán náhodně s rovnoměrným rozdělením přes celý sledovaný rok. Dále náhodně vybereme asi 65 procent populace, která si někdy během roku dojde na Hlavní nádraží pro Znamení slunce (to je malý obrázek sluníčka, který je zájemcům nakreslen henou na rameno). Čas udělení Znamení slunce je také náhodně vybrán s rovnoměrným rozdělením přes sto sledovaných dnů.

Dále předpokládejme, že jeden z tisíce sluníčkových do 14 dnů od obdržení Znamení zemře (jedno z tisíce Znamení je totiž ve skutečnosti Znamením smrti). Vybereme tedy náhodně tisícinu sluníčkových a necháme je někdy během 14 dnů od udělení Znamení zemřít. K přirozeným 100 tisícům úmrtí tedy přibyde během sledovaného období ještě asi 6 500 úmrtí po obdržení Znamení slunce (smrti).

Pro každý den spočteme úmrtnost sluníčkových (tedy procento lidí se Znamením, kteří daný den zemřeli) a úmrtnost nesluníčkových (procento lidí bez Znamení, kteří daný den zemřeli). Není nijak překvapivé, že sluníčkoví umírají více a efekt je nejvíce patrný na začátku sledovaného období, kdy je sluníčkových ještě málo. Graf ze sta opakování výše popsaného modelu je níže. Je zobrazen sedmidenní centrální klouzavý průměr denní úmrtnosti, abychom mírně potlačili šum.

A teď se podívejme, co se stane, když se někdo rozhodne, že Znamení slunce začíná platit až 14 dnů od udělení. Všechny, kteří mají Znamení slunce kratší dobu než 14 dnů, budeme tedy považovat za neoznačené. Pokud provedeme tuto jednoduchou účetní operaci, dopadne vyhodnocení výše uvedeného modelu takto:

Sluníčková mortalita je rázem pryč, a ještě k tomu to v druhé polovině roku vypadá, že Znamení slunce před úmrtím mírně chrání!

A když už jsme u toho účetnictví, můžeme se podívat, jak by se projevila ještě jedna změna. Za zemřelé se znamením budeme opět počítat až ty, kteří jsou alespoň 14 dnů od znamení. Ovšem celkové množství lidí se znamením je počítáno dle původní metodiky, to jest ihned od udělení znamení. Tento typ „kreativního účetnictví“ skončí následovně:

A pak že se zázraky nedějí!

Sdílejte