Malá prognostická soutěž o velké pivo

Ondřej Vencálek

Vážení čtenáři, dovoluji si nabídnout Vám malou prognostickou soutěž.

K jejímu vypsání mě inspiroval nejmenovaný kolega (fyzik), který rád pátrá po tom, jak funguje svět kolem nás, a pro jeho lepší pochopení se nebojí činit různé predikce, o jejichž splnění je ochoten se vsadit.

V nedávné době mě zaujala problematika poklesu počtu narozených dětí v roce 2022. Zatím víme, že v období ledna až září roku 2022 se v ČR narodilo 68 505 živě narozených dětí, což představuje meziroční pokles o 9,5 procent, neboť ve stejném období roku 2021 se narodilo 75 706 živě narozených dětí. Počty živě narozených za poslední tři měsíce roku 2022 by měly být zveřejněny 21. března 2023, tedy příští úterý.

Cílem soutěže je odhadnout co nejpřesněji meziroční změnu počtu živě narozených dětí za celý rok 2022 oproti roku 2021.

Potřebná data k této malé prognostické soutěži najdete na stránkách Českého statistického úřadu, konkrétně na konci sloupce E tabulky 1 (řádky 583-591 obsahují údaje o počtu živě narozených za měsíce leden až září 2022). Grafickou nápovědu naleznete na konci tohoto článku.

Doplním zde pár svých úvah k tomuto tématu:

Ve veřejném prostoru se objevilo několik hypotéz vysvětlujících meziroční pokles o 9,5 procent v prvních devíti měsících roku 2022. I kdyby se v posledním čtvrtletí roku 2022 narodilo stejně dětí jako za poslední tři měsíce roku 2021 (tedy skokově by se po propadu o 9,5 procent hodnoty vrátily na 0 procentní změnu), byl by celkový meziroční pokles o 8,1 procent. Ve skutečnosti však zřejmě bude ještě větší.

Faktor 1: Četnost a struktura populace žen v reprodukčním věku

První hypotézou je, že k poklesu došlo výhradně z důvodů demografických, že totiž vyplývá ze změny četnosti a struktury populace žen v reprodukčním věku. Tuto hypotézu prezentoval Petr Koubský v Deníku N, když napsal: „Pokles počtu nově narozených dětí je nesporný, ale k jeho vysvětlení stačí vzít v úvahu, jak klesá počet žen v reprodukčním věku, další mechanismy nejsou nutné.“

Pokud by tomu tak bylo a zůstala zachována tzv. úhrnná plodnost, tedy byla by zachována „intenzita procesu rození“, měl by dle mých výpočtů meziroční pokles počtu narozených dětí činit 2,6 procent. Aby však bylo této hodnoty za celý rok dosaženo, musely by být poslední tři měsíce výrazně v plusu oproti roku 2021. To ale asi očekávat nelze. Koubského hypotézu tudíž odmítám.  

Výše uvedený pokles počtu narozených o 2,6 procent předpokládal zachování úhrnné plodnosti, tedy intenzity procesu rození dětí. Jelikož skutečný pokles bude zřejmě větší, je už nyní evidentní, že v roce 2022 došlo k snížení úhrnné plodnosti. Otázkou je, proč k tomu došlo? Připomeňme, že změnu úhrnné plodnosti není možno zdůvodňovat změnou četnosti a struktury populace žen v reprodukčním věku.

Příčiny snížení úhrnné plodnosti

Hypotézu, která pokles úhrnné plodnosti vysvětluje, prezentovala demografka Klára Hulíková Tesárková. Ta uvádí, že „po roce mimořádného zvýšení plodnosti přijde spíše rok poklesu, neboť tento výkyv mohl být změnou časování. Ženy, které by možná měly dítě až v roce 2022, ho měly již v roce 2021. Tím došlo k růstu intenzity plodnosti v roce 2021, ale logicky na úkor roku 2022.“

Úhrnná plodnost opravdu dosáhla v roce 2021 rekordní úrovně (v kontextu uplynulého desetiletí). Po třech letech, kdy docházelo k mírnému poklesu v počtu narozených dětí (meziročně o 0,3; 1,6 a 1,8 procent) při mírně rostoucí úhrnné plodnosti, došlo v roce 2021 k meziročnímu nárůstu počtu živě narozených o 1,4 % a úhrnná plodnost tak zaznamenala zřetelný růst. Výše uvedená hypotéza tedy má opodstatnění.

Otázkou je, jak velký pokles úhrnné plodnosti bylo možno na základě této hypotézy očekávat?

Nápad 1:

Někdo by mohl očekávat návrat k hodnotám z roku 2020 (rok před „mimořádným“ rokem 2021). Pokud bychom se přidrželi oficiálně publikovaných odhadů, dospěli bychom k tomu, že očekávaný meziroční pokles počtu narozených mezi roky 2021 a 2022 je 9,5 procent (při předpokládané úrovni plodnosti z roku 2020 dle oficiálních statistik). Z tohoto pohledu by tedy bylo rozumné očekávat, že také v posledním čtvrtletí roku 2022 bude pokles oproti stejným měsícům roku 2021 přibližně 9,5 procent, neboť bude-li za měsíce říjen až prosinec pokles oproti stejným měsícům roku 2021 opět o 9,5 procent, bude i celkový meziroční pokles o 9,5 procent. Jenže skutečná úhrnná plodnost byla zřejmě vyšší, než bylo v roce 2020 odhadnuto, jak vysvětluji ve svém článku o opomenutých aspektech této problematiky.

Při aktuální četnosti a věkové struktuře populace žen v reprodukčním věku by podle mých hrubých propočtů návrat k hodnotám úhrnné plodnosti z roku 2020 či dokonce z roku 2019 znamenal v roce 2022 meziroční pokles o 5 až 6 procent. Toto je odhad meziročního poklesu při předpokladu současné velikosti a struktury populace žen a návratu úhrnné plodnosti na hodnoty z let 2019 či 2020.

Nápad 2:

              Vezmeme-li výše uvedenou hypotézu doslovně, dostaneme následující model: předpokládejme, že děti narozené v roce 2021 se dělí do dvou skupin: na „základní“ a „předrozené“ (při běžných podmínkách by se narodily až v roce 2022). Kolik je těch „předrozených“? Pokud by úhrnná plodnost byla i v roce 2021 na úrovni roku předešlého (2020), narodilo by se v něm přibližně 107 650 dětí, tedy o přibližně 4150 méně než ve skutečnosti. To je tedy počet „předrozených“ dětí. Pokud by se tyto děti narodily až v roce 2022 a přitom byla úroveň úhrnné plodnosti i v roce 2022 stejná jako v roce 2020, očekávali bychom (vzhledem k současné populaci žen v reprodukčním věku) narození celkem asi 105 850 (živě narozených) dětí za rok 2022. To odpovídá výše zmíněnému meziročnímu poklesu o cca 5,3 %. Pokud odpočítáme „předrozených“ cca 4150 dětí, dostáváme se k počtu cca 101 700 živě narozených, což by představovalo meziroční pokles o 9,0 % (pokud místo úhrnné plodnosti z roku 2020 vezmeme tu z roku 2019, dojdeme k odhadu velikosti meziročního poklesu 9,9 %.) Připomeňme, že v tomto scénáři bude po „nadprůměrném“ roce 2021 následovat rok nikoliv průměrný, ale „podprůměrný“, protože dojde k bezprostřednímu vyrovnání „schodku“ z roku 2021, načež by se v roce 2023 měla úhrnná plodnost opět zvýšit. Právě bezprostřednost vyrovnání zmíněného „schodku“ (jde o přesun pouze mezi roky 2021 a 2022) je dosti silným předpokladem tohoto modelu.       

Závěry:

  • Existuje poměrně věrohodné vysvětlení skokového meziročního propadu počtu narozených dětí o 9-10 procent, a to v kombinaci dvou faktorů – změny v četnosti a struktuře populace žen v reprodukčním věku (odpovídající meziročnímu poklesu o 2,6 %) a změny časování těhotenství ve prospěch roku 2021 na úkor roku 2022, který se projevil nárůstem úhrnné plodnosti v roce 2021 a výrazným poklesem této míry v roce 2022.
  • Samotné změny v četnosti a struktuře populace žen v reprodukčním věku k vysvětlení poklesu o 9-10 procent v žádném případě nestačí. Dominantní faktor určující tuto změnu je třeba hledat jinde.
  • V roce 2022 došlo nejen k výraznému poklesu počtu živě narozených dětí (který je zčásti dán změnami v četnosti a struktuře populace žen v reprodukčním věku), ale také k výraznému poklesu úhrnné plodnosti. Existence jednoho možného vysvětlení pozorovaného poklesu ani zdaleka nevylučuje působení dalších faktorů.
  • Pokud v pozorovaném 9,5% poklesu počtu živě narozených dětí hrálo nějakou roli očkování probíhající v roce 2021 (a nemusí jít přitom o efekt biologický, ale např. o efekt psychologický), šlo jen o jeden z působících faktorů. Celý pokles rozhodně nemůže být tomuto faktoru přičítán.

Slíbená grafická nápověda:

Následující graf znázorňuje vývoj meziroční změny počtu živě narozených. Porovnáván je vždy daný měsíc se stejným měsícem předchozího roku a toto srovnání je znázorněno modrými body. Červené vodorovné úsečky pak znázorňují meziroční srovnání celkových počtů – daný rok je vždy porovnán s rokem předchozím.

Cílem soutěže je odhadnout hodnotu pro červenou úsečku za rok 2022, jehož údaje jsou zatím nekompletní. Své tipy můžete zasílat na email ondrej.vencalek@upol.cz nebo zveřejnit v diskusi u našeho FB příspěvku k tomuto článku.

Soutěž probíhá do pondělka 20. března 2023 (včetně). Výsledky by měly být známy v úterý 21. března 2023, kdy Český statistický úřad zveřejní počty živě narozených za jednotlivé měsíce roku 2022.

Sdílejte