Zuzana Krátká
Počátkem března 2023 vyšla v časopise Vesmír reakce Tomáše Fürsta na prosincový rozhovor s demografkou Klárou Hulíkovou Tesárkovou. Tedy, abychom byli přesní – reakce vyšla na webu Vesmíru, ale v tištěné verzi zveřejněna nebyla.
„Rád bych zareagoval na slova spojená se studií ohledně účinnosti očkování. Jak paní kolegyně uvedla i v rozhovoru, vycházela z jednoduché úvahy – pokud známe počet zemřelých na covid u neočkovaných v jednotlivých věkových skupinách, můžeme vypočíst, kolik covidových úmrtí by mělo být dle věkové skladby mezi očkovanými. Podstatou tohoto výpočtu je předpoklad, že očkovaní by měli – bez vakcíny – stejnou covidovou mortalitu jako neočkovaní. Problémem této úvahy je však několik zkreslení...“ uvádí Tomáš Fürst a čtenáře Vesmíru s těmito zásadními zkresleními seznamuje ve své reakci. Nejzásadnějším z těchto zkreslení je čtenářům SMIS dobře známý efekt zdravého očkovaného – tedy to, že se obecně očkovali spíše lidé v lepším zdravotním stavu, jak jsme ukázali v předchozích článcích. Tímto se ovšem odhad demografů, že za poslední čtvrtletí roku 2021 zachránilo očkování proti covidu 15 tisíc životů, stal hodně odvážným tvrzením a bez patřičného vysvětlení šlo o nepravdivou informaci. Média ale tento údaj pečlivě předkládala čtenářům, neboť bylo nutné obyvatelstvo pozitivně motivovat k aplikaci dalších boosterů. Připomeňme si třeba rozhovor pro Prima CNN .
Autorky na výtky Tomáše Fürsta ve Vesmíru odpověděly, že „článek byl zaměřen jako prezentace možného metodického přístupu k hodnocení vlivu plného očkování na snížení úmrnosti”. Škoda, že v době, kdy svůj článek prezentovaly v médiích (kromě Primy CNN např. zde a zde) nemluvily o tom, že se jedná o „prezentaci metodického přístupu”, ale o tom, kolik životů očkování zachránilo a kolik let Čaši ztratili vinou epidemie covidu. Dále ve své odpovědi ve Vesmíru uvádějí, že jejich model “stejně jako každý jiný model, vychází z určitých předpokladů. Vždy lze jakékoli takové předpoklady považovat za zjednodušující… Lze připustit, že mezi neočkovanou a plně očkovanou populací existují behaviorální nebo jiné rozdíly, podle našich znalostí v době psaní článku však nebyly dostupné žádné relevantní studie, které by takové významné rozdíly v celkové úrovni úmrtnosti prokazovaly.“
V době studie možná žádné podobné informace ve vědeckých časopisech nebyly dostupné; autorky studie však přinejmenším od ledna 2023 o těchto výtkách věděly poté, co Tomáš Fürst s kolegy poslali do odborného časopisu, v němž článek prof. Dzúrové a Dr. Hulíkové-Tesárkové vyšel, jejich kritiku demonstrující na datech VZP, jak velkým systematickým zkreslením článek trpí. Obvyklá reakční doba přijetí nebo zamítnutí takového článku editorem je v řádu týdnů. Tato reakce však zůstávala bez odpovědi déle než rok, což jen ilustruje cenzuru panující v “renomovaných” vědeckých vydavatelstvích.
Správnou reakcí autorek na takovouto kritiku by bylo napsat “ano, naše studie vycházela ze špatných předpokladů a je tak zajímavým příkladem metodického přístupu, ale výsledky nejsou validní.” K takové míře sebereflexe nedošlo.
Máme zkušenosti s tím, jak kolegyně umí krásně (byť chybně) vysvětlit minulost. Kromě výše uvedené studie o tom, jak očkování zachránilo 15 tisíc životů (za pouhé tři měsíce) můžeme také připomenout hypotézu o „předrození dětí“ matkami v roce 2021, což společně s významnou mezigenerační obměnou skupiny plodných žen vedlo k desetiprocentnímu poklesu počtu narozených dětí, ke kterému náhle došlo v lednu 2022. Bohužel tajemství rekordní úhrnné plodnosti v roce 2021 prozradil statistik Ondřej Vencálek, když ukázal, že tento parametr byl zásadně ovlivněn sčítáním lidu, po němž se jmenovatel (obsahující počet žen v plodném věku) snížil o několik desítek tisíc potenciálních matek.
Kvalitní demografii a sebereflexi zdar!