Tomáš Fürst, Bronislava Panzarová
Úvodní průvodce vědeckým konsensem
V kontextu diskusí o Národní očkovací strategii se začalo hodně mluvit o vakcinaci proti chřipce. Než se pustíme do vlastní datové rozcvičky, pojďme se seřadit na značkách:
Chřipka je akutní virové onemocnění dýchacích cest způsobené viry influenza A a B. Šíří se hlavně kapénkami a aerosolem. Každou sezónu onemocní asi 5–15 % populace, což celosvětově znamená stovky milionů případů. U běžné sezónní chřipky se smrtnost (Infection Fatality Rate, IFR) odhaduje na 0,01–0,1 %. IFR významně závisí na věkové skupině a liší se mezi jednotlivými sezónami. Ročně na chřipku zemře 290–650 tisíc osob. Nejvíce ohrožení jsou senioři, chronicky nemocní, obézní a imunokompromitovaní lidé. Typickými příznaky chřipky jsou horečka, bolesti svalů, únava a kašel, případně pneumonie. Většina pacientů se uzdraví během 1–2 týdnů.
Tolik ChatGPT, kolega stran „vědeckého konsensu“. Ohledně očkování je mírně vychýlen ve prospěch „safe&effective“ narativu, protože právě toho jsou jeho zdroje (tedy internet) momentálně plné. Pro rychlý přehled účinnosti chřipkových vakcín proti laboratorně potvrzené infekci se tedy raději obrátíme přímo na CDC, které ve své nové zprávě shrnuje data z let 2009–2026. Účinnost chřipkových vakcín (VE) se pohybovala mezi 19 a 60 %, nejčastěji byla hodnota VE kolem 40 %.
Review Cochranovské společnosti z roku 2018 – tedy ještě z doby, než se zmíněná společnost ztratila v covidovém běsnění – uvádí následující závěry:
Injected influenza vaccines probably have a small protective effect against influenza and ILI (moderate-certainty evidence), as 71 people would need to be vaccinated to avoid one influenza case, and 29 would need to be vaccinated to avoid one case of ILI. Vaccination may have little or no appreciable effect on hospitalisations (low-certainty evidence) or number of working days lost.
Česky to můžeme zjednodušeně shrnout tak, že abychom zabránili jedné prokázané chřipce, musíme naočkovat 71 lidí a o efektu na hospitalizace nebo počet dnů strávených na nemocenské nejsme schopni říci prakticky nic, protože důkazy jsou na obě strany slabé. Pro pořádek dodáváme, že ILI je zkratka pro Influenza-Like Illness, neboli onemocnění podobné chřipce. V praxi je chřipka pomocí specifických metod (například pomocí testu PCR) diagnostikována výjimečně, častěji se lékaři i pacienti se většinou spokojí s diagnózou na základě symptomů.
Co říkají observační data
Během covidu jsme si zvykli, že – krom naslouchání vědeckým autoritám – je také dobré se občas podívat do dat. Proto jsme pro vás učinili takový malý průzkumný vrt do veřejně dostupných dat z různých zemí, která spojují počet dokumentovaných úmrtí na chřipku mezi seniory a procento populace seniorů, které je proti chřipce očkováno. Data jsou dostupná z Eurostatu (očkování zde, úmrtí zde, ale je třeba z dat vylovit konkrétní diagnózu).
Dostupná data jsme uspořádali vzestupně dle míry proočkovanosti v jednotlivých zemí. Modré tečky ukazují proočkovanost populace seniorů v daném roce (škála na ose vlevo). Červené tečky ukazují míru úmrtí na chřipku v daném roce (škála na ose vpravo). Obrázek 1 níže ukazuje data z roku 2023, tedy posledního roku, ze kterého jsou dostupná. Všechny ostatní grafy od roku 2011 do současnosti najdete pod článkem. V každém roce jsme spočetli korelaci mezi mírou proočkovanosti seniorů a mírou jejich úmrtnosti na chřipku a výsledek jsme zapsali do nadpisu grafu. Záporná korelace znamená, že čím větší je proočkovanost, tím menší je úmrtnost na chřipku (což by se dalo čekat). Kladná korelace znamená, že čím je větší proočkovanost, tím je větší úmrtnost na chřipku (což by bylo paradoxní).
Do titulku jsme taky vepsali všemi oslavovanou p-hodnotu, která se v dnešní době povinně uctívá následujícím způsobem: Pokud je p-hodnota menší než 0.05, říkáme, že je výsledná korelace statisticky významná neboli že je nepravděpodobné, aby to, co vyšlo, bylo dílem náhody. Když je
p-hodnota větší než 0.05, říkáme, že korelace může být dílem náhody, tedy že mezi proočkovaností a úmrtností na chřipku není žádný vztah (ať už je hodnota korelačního koeficientu jakákoliv). Autoři tohoto textu přiznávají, že mají k p-hodnotám poměrně vlažný vztah, ovšem nijak se neštítí je do záhlaví grafu uvést.
Obrázek 1. Procento seniorní populace očkované v roce 2023 proti chřipce (modré body, levá osa) a počet úmrtí seniorů na chřipku v daném roce (červené body, pravá osa) přepočteno na 100 tisíc.
Prohlédněte si prosím obrázek 1 výše a ostatní obrázky níže. Datovou rozcvičku pokračujeme následujícím pozorováním:
- Ve všech letech 2011–2023 je korelace mezi mírou proočkovanosti proti chřipce a mírou úmrtnosti na chřipku kladná, což je opak toho, co bychom mohli očekávat, kdyby vakcína nějak zásadně snižovala pravděpodobnost úmrtí na chřipku. Asi v polovině sledovaných let je pozitivní korelace dokonce statisticky významná, spíše tedy nejde o náhodu.
- Od roku 2019 je pozitivní korelace mezi proočkovaností a úmrtností statisticky významná již pořád, krom roku 2021, kdy chřipka z nějakého záhadného důvodu téměř zmizela (nebo přestala být diagnostikována jako příčina úmrtí).
- Míra proočkovanosti v jednotlivých zemích se v čase příliš nemění. Nejméně proočkované jsou pobaltské země, střední Evropa a Balkán. Zajímavou výjimku tvoří Norsko, které začalo v roce 2011 na proočkovanosti 13 % a dotáhlo to v roce 2023 až na 63 %. Nejvíce proočkované jsou Velká Británie, Holandsko, Irsko, Španělsko, Itálie a Belgie. Opět zajímavou výjimku tvoří Řecko, které je, ač je na Balkáně, proočkované poměrně dost.
- V zajímavém roce 2021 spadla úmrtnost na chřipku téměř na nulu ve všech sledovaných zemích s výjimkou Bulharska a Švédska, které – shodou nesmírně zajímavých náhod – tvořily zásadní výjimku v dějinách evropského covidového šílenství. Bulharsko je snad nejméně proočkovanou zemí v EU a Švédsko se vyhnulo většině covidových „opatření“.
A teď co to všechno znamená
Naši čtenáři jsou dosti poučení, aby chápali, že korelace není kauzalita. Výše uvedená data skutečně nedokazují, že očkování proti chřipce zvyšuje pravděpodobnost úmrtí na tuto nemoc. Na druhou stranu, kdyby očkování tuto pravděpodobnost nějak zásadně snižovalo, mělo by se to v datech nějak projevit.
Je docela možné, že bohatší země mají víc starých lidí, kteří jsou chřipkou nejvíce ohroženi, takže mají také více úmrtí na chřipku. Bohatší země mají zároveň víc peněz na očkování (a shodou okolností také poslušnější obyvatelstvo, které spíše dá na rady establishmentu). Tento typ “confoundingu“ může vysvětlovat positivní korelaci mezi proočkovaností a úmrtností na chřipku.
Je taky možné, že v zemích, kde se na chřipku více umírá, se jí lidé více bojí, a tak se proti ní více očkují. Nebo je možné, že v některých zemích mají hygieniky, které chřipka prostě baví, takže více dbají jak na diagnostiku (= více odhalených úmrtí na chřipku), tak na osvětu (= větší proočkovanost).
Taky jde o to, jak se úmrtí na chřipku vlastně počítají. Může to být tak, že v bohatších zemích (= více proočkovaných) je úmrtí na chřipku více jenom proto, že více testují (protože na to mají prostředky), zatímco u ostatních zemí jsou úmrtí prostě na ILI.
Podobných vysvětlení jistě vymyslíte více. Je třeba ovšem také říct, že výše uvedená data nijak nevylučují hypotézu, že očkování proti chřipce skutečně pravděpodobnost úmrtí na chřipku u seniorů zvyšuje. A ani pro tuto hypotézu není těžké najít plausibilní mechanismy. S věkem dochází k oslabení adaptivní imunity, která po pětašedesáti už není jako za mlada, a mnohaleté očkování chřipkovými vakcínami se může jednoho dne nevyplatit. A nesmíme zapomenout na prvotní antigenní hřích (Original Antigenic Sin). Chřipka má mnoho kmenů a výrobci vakcíny se každou sezónu více či méně dobře trefí do těch, které budou kolovat. Když se netrefí, imunitní systém může začít po kontaktu se skutečným virem vyrábět protilátky proti špatným cílům, které si pamatuje z vakcíny. Průběh onemocnění pak může být horší, než by byl bez vakcínového tréninku. Dokonce i kolega Chat potvrdil, že u chřipky se o tomto riziku ví.
Závěr
Autoři tohoto textu konstatují, že oni nikoho k očkování proti chřipce přemlouvat nechtějí, a není tedy jejich trpkou povinností vysvětlovat veřejnosti, proč je v evropských datech rok co rok pozorovaná přesně opačná korelace, než jakou by zastánci očkování chtěli vidět. Důkazní břemeno nechť nesou ti, kteří seniorům očkování doporučují.
