Tomáš Fürst, Milan Gatner, Tadeáš Fryčák a Tomáš Nielsen
Přibývá evidence, že očkování proti koronaviru má mnohé nežádoucí účinky, které nejsou adekvátně reportované. Americký systém farmakovigilance VAERS obsahuje do dnešního dne celkem 21 tisíc (celosvětově) nahlášených úmrtí po vakcíně a přes milion ohlášených nežádoucích účinků. Panuje shoda na tom, že nežádoucí účinky jsou zásadně podhlášené. Český SUKL ještě před současnou epidemií odhadoval, že je nahlášeno jen asi 5% nežádoucích účinků, některé odhady jdou ale i pod 1%.
Český SUKL eviduje do dnešního dne skoro 10 tisíc hlášení nežádoucích účinků, včetně 129 podezření na úmrtí po vakcíně. Pokud by tento nahlášený počet úmrtí představoval pouze jednotky procent skutečných úmrtí v souvislosti s vakcínou, představovalo by to vážný problém.
Lze předpokládat, že se většina úmrtí po vakcíně (stejně jako většina úmrtí na covid) odehraje u starých lidí. Proto jsme se chtěli podívat, jestli existuje evidence v datech českých domovů důchodců, která by souvislost mezi vakcinací a úmrtím naznačovala. Obeslali jsme celkem 534 institucí sociálních služeb s žádostí, aby nám poskytli data po jednotlivých měsících od roku 2019 o kolik klientů pečovali, kolik jich daný měsíc zemřelo, kolik jich bylo daný měsíc očkováno první a kolik druhou dávkou vakcíny. Odpovědělo 131 institucí, jejichž odpovědi jsme zpracovali.
Celkový pohled na data je zde.
Tmavě modré sloupečky představují celkový počet klientů ve všech zařízeních. Tento počet je dělený 50, aby bylo možno srovnat s ostatními údaji. V našem souboru jsme tedy sledovali asi 12 500 klientů různých sociálních zařízení každý měsíc. Je třeba si ovšem uvědomit, že se nejedná o 12 500 osob, protože za dobu sledování asi 10 000 klientů zemřelo a na jejich místa nastoupili klienti jiní. Skutečné celkové počty úmrtí v každém měsíci jsou znázorněny světle modrou. Je vidět, že za normálních okolností umírá asi 300 klientů měsíčně, tedy přibližně 2,4 procenta. Mírně zvýšená úmrtnost je patrná na začátku roku 2020 a dramaticky zvýšená úmrtnost je vidět v říjnu 2020 – únoru 2021, kdy na sociální zařízení dopadl hlavní nápor koronavirové epidemie. Žlutou barvou jsou pak zakresleny celkové počty prvních dávek vakcíny za daný měsíc (počet je dělený 10 pro srovnatelnost dat) a hnědě celkové počty druhých dávek vakcíny za daný měsíc (opět dělené 10). Prvních dávek bylo celkem 11 700, druhých dávek 11 450.
Většina prvních dávek byla podána v lednu a únoru 2020, což byly měsíce, kdy byla epidemie na vrcholu. Je tedy jasné, že v době, kdy byly ve velké míře podávány první dávky vakcíny, byla zároveň vysoká úmrtnost. Z této shody nelze dělat žádné závěry. Stejně tak nelze vyvozovat žádné závěry o ochranném účinku vakcín z toho, že se v letních měsících roku 2021 úmrtnost vrátila na normální úroveň – v této době byl totiž u nás počet nakažených minimální.
Rozdělili jsme proto instituce do tří kategorií. Kategorii 1 (levý obrázek, levý box) tvoří instituce (N=33), kde až do konce ledna nebyl první dávkou očkovaný nikdo. Kategorii 2 (levý obrázek, prostřední box) tvoří instituce (N=53), kde naopak do konce ledna bylo očkováno první dávkou alespoň 60 % klientů. Kategorii 3 (levý obrázek, pravý box) tvoří všechny ostatní instituce (N=44), kde probíhalo očkování nějak jinak. Podívali jsme se na míru úmrtnosti v lednu 2021 v těchto třech kategoriích. Výsledek je na obrázku vlevo.
Na ose y (obrázek vlevo) je míra úmrtnosti v lednu, tedy počet zemřelých klientů v lednu 2021 dělený počtem klientů v lednu 2021. Rozdíl mezi třemi skupinami není statisticky významný (p-hodnota Kruskal-Wallisova testu je p=0.13). Lze tedy říct, že na vzorku 12 500 klientů českých domovů důchodců není statisticky významně zvýšená úmrtnost klientů bezprostředně po první dávce koronavirové vakcíny.
Lze se naopak ptát, jestli včasná vakcinace životy zachránila. To ovšem nelze zkoumat bezprostředně po první dávce, protože víme, že vakcína chrání až chvíli po druhé dávce. Proto jsme opět rozdělili zařízení na ta, kde bylo do konce března očkováno druhou dávkou alespoň 60 % klientů (N=50, pravý obrázek, levý box), a všechna ostatní, kde očkování druhými dávkami proběhlo později (N=80, pravý obrázek, pravý box). Podívali jsme se na úmrtnost v březnu, což byl poslední měsíc, kdy se zvýšená úmrtnost kvůli koronavirové epidemie v datech projevovala. Opět jsme nenašli významný rozdíl mezi oběma skupinami (p-hodnota Kruskal-Wallisova testu je p=0.58). V datech tedy není evidence pro hypotézu, že včasná vakcinace oběma dávkami vedla k záchraně životů.