Tomáš Fürst
Text, který vyšel v Týdeníku ECHO24 dne 26.2.2026 v rubrice dopisy čtenářů.
Poprvé v českých covidových dějinách to vypadá, že se rozběhne skutečná diskuse o podstatě nějakého problému. Díky Adamu Růžičkovi za jeho příspěvek v minulém Echu. Jakožto spoluautor oné „překvapivě nudné“ studie, o níž je v článku řeč, si dovolím pár komentářů.
Když se ve 40. letech pátralo po tom, co by mohlo být příčinou rakoviny plic, obešel Austin Bradford Hill londýnské špitály a zjistil, že drtivá většina pacientů, kteří tam leží s rakovinou plic, jsou kuřáci. Naštěstí tehdy kolega Růžička nenapsal, že jde o zjištění „překvapivě nudné“, které „nestojí za řeč“. Společnost naopak zareagovala racionálně a začala tuto pozorovanou asociaci kouření a rakoviny plic zkoumat pečlivěji. Trvalo to sice ještě 15 let, ale v roce 1964 bylo jasno: kouření skutečně způsobuje rakovinu plic, pozorovaná asociace je tedy kauzální.
Prvním krokem při zkoumání, zda jev A způsobuje jev B, musí být právě důkaz jejich asociace. V případě očkování a plodnosti tento důkaz přinesla právě studie, která kolegovi Růžičkovi „nestála za řeč“. Data, ze kterých studie vychází, před námi ÚZIS tajil mnoho měsíců a podařilo se je vydolovat až paní senátorce Jitce Chalánkové z titulu své funkce. Dodnes jsou to celosvětově jediná veřejně dostupná data o počtu porodů dle vakcinačního statutu matky. Asociace mezi očkováním proti covidu a nízkou plodností je patrná na první pohled, není třeba žádných dlouhých řečí ani statistických kejklí: proto je článek krátký, jednoduchý a zcela jasný.
Druhým krokem je úvaha, jestli může být asociace kauzální, případně na kterou stranu kauzalita vede. V tomto případě je efekt natolik dramatický a v čase odpovídající, že je téměř jisté, že nějaký kauzální vztah mezi očkováním proti covidu a nízkou plodností existuje. Kdo o tom pochybuje, nechť se prosím podívá na článek „Kvíz pro demografy (aneb může za to Putin)“ na stránkách našeho sdružení SMIS. Počet porodů očkovaných žen v době jeden až sedm měsíců po první dávce byl až pětkrát menší než počet porodů těchto žen například rok před první dávkou. Takto dramatický efekt nemůže být způsoben náhodou.
Na kterou stranu tedy kauzalita vede? Buďto vakcína snižuje pravděpodobnost těhotenství, nebo těhotenství snižuje ochotu nechat se očkovat, nebo platí obě možnosti současně. Druhá možnost platí téměř jistě. České ženy jsou mnohem chytřejší než Česká vakcinologická společnost a během těhotenství (stejně jako i před plánovaným početím a krátce po porodu) se vesměs snažily vakcíně vyhnout. Pamatovaly si totiž, že ještě před pár lety je lékaři v těhotenství varovali i před aspirinem. A najednou jim ti samí lékaři tvrdí, že experimentální genová technologie – nikdy netestovaná na těhotných – je „safe and effective“. Ženy, které chtěly otěhotnět, nebo již těhotné byly, se tedy vakcíně vyhýbaly. Proto se porody „koncentrovaly“ ve skupině neočkovaných, což způsobilo nižší plodnost u očkovaných a vyšší plodnost u neočkovaných. Potud to kolega Růžička pochopil správně.
Ale teď pozor. Kdyby tento proces byl jediný, který v roce 2021 působil, celková plodnost českých žen by zůstala konstantní. Ženy by se prostě jen rozdělily na ty, které chtějí dítě a nechtějí vakcínu, a ty, které nechtějí dítě a chtějí vakcínu. Na úhrnnou plodnost celé populace by takové rozdělení nemělo žádný vliv. Asi jako kdybyste malé ženy postavili na levou stranu hřiště a velké ženy na pravou. Průměrná výška žen na hřišti by se tím nijak nezměnila. Jenže úhrnná plodnost začala ve skutečnosti v lednu 2022 dosti dramaticky klesat a její pokles se od té doby nezastavil. Je tedy jisté, že někdy kolem jara 2021 musel začít působit nějaký kauzální mechanismus – odlišný od toho, který jsme popsali v předchozím odstavci.
Pojďme tedy hledat mechanismus, který začal působit na jaře 2021 a který způsobil pokles úhrnné plodnosti. Od establishmentu jsem zaznamenal následující hypotézy. (1) Může za to samotná infekce covidem. To je ovšem nepravděpodobné, protože podstatná část české populace se nakazila během tří velkých vln na konci roku 2020 a začátku roku 2021. K poklesu plodnosti by tedy v takovém případě došlo dřív. (2) Můžou za to covidová opatření (lockdowny). To je ovšem nepravděpodobné, protože první (a skutečně nečekaný) lockdown přišel na jaře 2020. K poklesu plodnosti by tedy došlo o rok dřív. Ve skutečnosti dosáhla plodnost v roce 2021 maxima, lockdowny měly tedy spíše opačný efekt. (3) Může za to Putin. To je téměř vyloučené, protože k invazi došlo v únoru 2022, pokles plodnosti by tedy začal o rok později. (4) Může za to inflace a nedostupnost bydlení. To je nepravděpodobné, protože inflace poprvé překročila 4 procenta až v roce 2022 a skutečně hrozivých čísel dosáhla až v létě 2022. Mimochodem, tuhle nepochopitelnou chybu v úsudku udělal i slavný Tomáš Sobotka v rozhovoru s Danielem Kaiserem, kde tvrdil, že „inflace rostla od léta 2021“. To sice je pravda, ale jednalo se o jeden procentní bod, zatímco v roce 2022 vyla inflace přes 15 %.
No a pak tady máme ty vakcíny. Hypotéza, že právě covidové vakcíny jsou zodpovědné za pokles plodnosti českých žen, není nijak „mimořádná“: (1) Jako jediná z výše uvedených přesně odpovídá časovou sousledností. (2) Existuje naprosto jasný mechanismus – farmakovigilanční databáze praskají ve švech pod hlášením poruch menstruačního cyklu po covidových vakcínách. Jen VAERS obsahuje desítky tisíc takových případů. Když něco interferuje s menstruačním cyklem, asi to ovlivňuje i pravděpodobnost početí. (3) Existuje jasná a silná asociace mezi očkováním a nízkou plodností (viz diskuse výše). (4) Podobný pokles plodnosti lze pozorovat v mnoha zemích, které mají různou socio-ekonomickou dynamiku, ale které očkovaly ve stejnou dobu jako my.
Je mi líto, ale hypotéza, že covidové vakcíny jsou příčinou poklesu plodnosti českých žen, je v racionálním světě stále nejvíce pravděpodobná ze všech navržených. Jako „mimořádná“, „nevědecká“ či jinak skandální může vypadat pouze ve světě, ve kterém příliš mnoho důležitých lidí vsadilo celou svoji legitimitu na jedinou kartu.