Pavel Hošek, Dana Hrubá – VIDIA – DIAGNOSTIKA, s.r.o.
Zuzana Krátká – SMIS
Koronavirus je neposeda a s chutí mutuje. Hygienici by tuze rádi včas odchytili nosiče nových mutací a zabránili tak jejímu šíření, ale zatím vždy, když přišla nějaká nová varianta, rozšířila se rychleji než stačili zasáhnout. Naši kolegové z mikrobiologické a virologické laboratoře VIDIA-DIAGNOSTIKA ve své práci „Britská mutace nového koronaviru v rutinní diagnostické laboratoři“ jednak popsali postup, jakým se typizace britské varianty v laboratoři z kraje roku prováděla a jednak ukázali, jak rychle se podíl vzorků s britskou mutací zvyšoval.
„… První vzorek s podezřením na britskou mutaci byl v pražské laboratoři zachycen 19. 12. 2020 a do konce roku 2020 jsme zaznamenali ještě dalších 5 případů. Řádově jednotky případů britské mutace jsme zaznamenávali do poloviny ledna 2021. Zatímco ještě 14. 1. 2021 byl podíl britské varianty ze všech pozitivních vzorků 12 %, 23. 1. 2021 tvořila britská varianta už 36 % pozitivních výsledků. Britská varianta začala převažovat 2. 2. 2021, kdy tvořila už 62 % pozitivních výsledků a podíl této varianty neustále vzrůstal. V průběhu jednoho měsíce tedy britská varianta z velké části vytlačila původní variantu viru…“
Z uvedeného vyplývá, že to byl opravdu fofr. Své místo na slunci si dravá britská mutace moc dlouho neužila, její sláva skončila na začátku prázdnin, kdy ji vystřídala mutace indická neboli delta. Proto taky tato jinak velmi zajímavá publikace se do tisku v odborném časopise nedostala (čekací doba 6 měsíců byla delší než pobyt britské mutace v naší populaci). Byla by škoda neopublikovat práci vůbec, a tak jsme jí rádi poskytli azyl u nás ve SMIS.
Druhou publikací z dílny VIDIA je práce publikovaná na prolekare.cz s názvem „Které respirační infekce mají aktuálně navrch aneb nemáme jen SARS-CoV-2 – výsledky původní české studie„. Cílem práce bylo pomocí multiplexové metody vyšetřit přítomnost několika různých virů a zjistit, které virové infekce byly nejčastější mezi lidmi s příznaky respiračního onemocnění v srpnu 2021.
Co říká P. Hošek na závěr své práce? „… Etiologie respiračních virových infekcí není omezena pouze na SARS-CoV-2, ale uplatňují se i jiná agens. Největší podíl na „virózách“ má lidský rhinovirus, který je – jak známo – schopen inhibovat replikaci právě SARS-CoV-2. Mohl by zvyšující se počet případů infekcí, za nimiž by stál právě lidský rhinovirus, znamenat snižující se počet případů SARS-CoV-2? Rovněž zajímavé by mohlo být, kdyby se pacienti, kteří jsou testováni pouze na přítomnost viru SARS-CoV-2, testovali i na přítomnost jiných virových respiračních agens. Mohla by zde být rázem epidemie HRV či PIV3? A proč diagnostika akutní virové respirační infekce končí u negativního výsledku na SARS-CoV-2? Z epidemiologického hlediska by jistě bylo přínosné zajímat se právě i o další etiologická agens….“
Tedy covid-19 není jediné respirační onemocnění a nesmíme zapomínat na to, že patogenních virů máme celou řadu. Není důvod z koronaviru dělat i nadále celebritu.