Blog

Protilátkové repetitorium – vyšetření protilátek proti koronaviru v běžné praxi

Zuzana Krátká, Václav Fejt,  Radek Kučera,  Hana Zelená

Stanovení protilátek proti koronaviru je významným diagnostickým nástrojem, který umožňuje potvrdit prodělanou infekci SARS-CoV-2. Zatímco v České republice se mu stále nedostává žádoucí pozornosti, v USA se již vyšetření protilátek stalo součástí diagnostických algoritmů. Práce publikovaná v Časopise lékařů českých poskytuje ucelené informace o problematice testování protilátek, kinetice tvorby protilátek, typech testů, problematice virus neutralizačního testu. Zvláštní pozornost je věnována i správné interpretaci výsledků testů a problematice reinfekcí.

https://www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/2021-2-3-1/protilatkove-repetitorium-vysetreni-protilatek-proti-koronaviru-v-bezne-praxi-127175/download?hl=cs

Statistické modelování pomocí reálných dat

V posledním roce jsme byli konfrontováni s celou řadou tzv. matematických modelů šíření viru SARS-CoV-2. Kromě snahy predikovat budoucí vývoj se některé z těchto modelů snaží též vyvozovat kauzální (příčinné) závěry ohledně efektů nejrůznějších opatření. Bohužel velká část přístupů (a téměř všechny, jež se objevily v českém mediálním prostoru) trpí mnoha zásadními neduhy. Jednotlivé modely stojí na předpokladech, kterých není zrovna málo a které obvykle nelze ověřit žádnými skutečnými daty. Data, kterými jsou tyto modely „krmeny“ potom vykazují hrubé nereprezentativnosti a nekonzistence, jež znemožňují získané závěry jakkoliv zobecňovat na celou populaci. Jedna ilustrace za všechny: aktuálně si např. deník echo24 povšimnul, že ještě před dvěma týdny vládní predikce vývoje epidemie nepočítala s tím, že by týdenní incidence nových nákaz klesla k současným hodnotám pod 25/100 000 dříve než na konci letních prázdnin. Ale jedna další chybná predikce přeci ničemu nevadí, jedeme dál…

Postupně se nicméně objevují v odborné literatuře přístupy hodnocení vývoje epidemie, pod kterými jsou podepsáni odborní statistici, resp. lidé, kteří byli neoddiskutovatelnými experty na modelování náhodných přírodních jevů (jakým epidemie bezesporu je) již dříve než v roce 2020. Jedním takovým je prominentní britský statistik Simon Wood , jehož přístup hodnocení vývoje epidemie byl přijat k publikaci v prestižním odborném časopise Biometrics Woodovy výsledky pro vývoj epidemie ve Velké Británii (a efekt místních opatření) ve zjednodušené formě jsou ke zhlédnutí na jeho webové stránce. Krása Woodova přístupu spočívá v jednoduchosti (jak tomu bývá i v jiných oblastech. Wood nepotřebuje předpokládat téměř nic a jako vstupní data používá pouze údaje o úmrtích ve spojitosti s nemocí COVID-19. Tato data jsou ze své podstaty reprezentativní pro populaci zájmu (protože jsou prakticky úplná) a v rámci jednoho státu též konzistentní (jejich vypovídací hodnota se v čase příliš nemění. Ani jednou z těchto vlastností nedisponují např. rutinně reportovaná data o počtech pozitivně testovaných. Těch několik málo předpokladů Woodova modelu lze navíc pomocí reálných dat validovat. Zásluhou Roberta Straky s přispěním Arnošta Komárka a několika dalších kolegů se můžete ZDE podívat, jak dopadá Woodova analýza a hodnocení skutečného, nikoliv jenom počítačovou simulací domnělého, efektu nejrůznějších opatření nad daty z České republiky.

SMÍŠ se ptá(t) – Jak se pozná epidemie?

Jak se pozná epidemie? Kdo a podle čeho rozhoduje o tom, jestli je výskyt nějaké infekce tak významný, že jej můžeme označit za „epidemii“ a podle jakých kritérií je možné konstatovat, že epidemii skončila? 

ptá se:  Zuzana Krátká, imunolog 

odpovídá: Tomáš Nielsen, advokát

Stav „epidemie“ představuje z právního hlediska velice důležitý fenomén. Obdobně jako „nouzový stav“, definovaný ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., totiž v důsledku přírodních událostí (povodeň, požár, epidemie) otvírá prostor pro dočasné zásahy do individuálních osobních práv a umožňuje zcela změnit běžný režim, jak je nastaven ústavním pořádkem České republiky. Narozdíl od nouzového stavu však stavu epidemie chybí jakýkoliv právní rámec. Právní řád České republiky nezná akt veřejné moci, jímž je stav epidemie vyhlášen, příp. ukončen. V současné situaci, kdy neexistuje žádný akt vyhlášení stavu epidemie, je z právního hlediska nezbytné zkoumat důsledky existence (byť i jen tvrzené) epidemie. Zcela zásadní roli zde hraje Ministerstvo zdravotnictví (MZdr), coby vrcholný orgán ochrany veřejného zdraví.

Dne 27. 2. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „pandemický zákon“). Tento zákon nebyl přijat v souladu se standardními pravidly legislativního procesu, ale v režimu tzv. stavu legislativní nouze. Jde o předpis, který MZdr vložil do rukou pravomoc razantně zasahovat do ústavně garantovaných občanských práv a svobod formou tzv. mimořádných opatření. Současně zcela zásadním způsobem zasáhl do pravomocí moci soudní při ochraně před nezákonnými zásahy moci výkonné (orgánů ochrany veřejného zdraví) do ústavně garantovaných individuálních práv a svobod, když v první řadě zrušil obecně platné pravidlo dvouinstančnosti přezkumu těchto zásahů. 

Základní předpoklad pro to, aby MZdr smělo pravomoci dle pandemického zákona vykonávat, je vyjádřen v ust. § 1 odst. 1 pandemického zákona tak, že jeho mimořádná opatření musí směřovat ke „zvládání epidemie onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 a jejích dopadů na území České republiky.

Aby MZdr (coby vrcholný orgán ochrany veřejného zdraví) mohlo realizovat jakoukoliv pravomoc vyplývající z pandemického zákona, musí splnit minimálně následující podmínky:

  1. musí prokázat a zdůvodnit, že se v daném časovém okamžiku na území České republiky (nebo jeho části) vyskytujeepidemie onemocnění COVID-19“ (§ 1 odst. 1 pandemického zákona);
  2. musí přesně rozlišovat činnosti, jejichž výkon nařizuje, zakazuje či omezuje za účelemzvládání“ epidemie onemocnění COVID-19, tedy za účelem „likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku“ (§ 2 odst. 1 pandemického zákona);
  3. musí přesně stanovit nezbytně nutný rozsah a nezbytně nutnou dobu, na kterou je to které mimořádné opatření nařízeno (§ 3 odst. 1 pandemického zákona);
  4. svá mimořádná opatření musí komplexně, řádně a srozumitelně odůvodňovat (§ 3 odst. 2 pandemického zákona) právě v návaznosti na účel, pro který je v každém konkrétním případě vydává (kdy obecným účelem musí vždy být likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku).

Pro konkrétní odpovědi jsme se tedy obrátili na kancelář ministra zdravotnictví. Dne 24. května 2021 jsme položili několik otázek prostřednictvím žádosti o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb.  Vybíráme jen tři nejdůležitější otázky a odpovědi podepsané paní vedoucí kanceláře, ale nenechte se ochudit o celý text uvedený zde:

  1. Q: Který orgán je oprávněn vyhlásit v České republice stav epidemie (tj. stav, umožňující orgánům ochrany veřejného zdraví ukládat občanům povinnosti v souladu s ust. § 69 zákona č. 258/2000 Sb. či § 2 zákona č. 94/2021 Sb.)?
    A: Epidemie je přírodní proces, který nikdo nevyhlašuje.
  2. Q: Který orgán je oprávněn takto vyhlášený stav epidemie ukončit?
    A: Epidemie je přírodní proces, který nikdo neukončuje.
  3. Q: Na základě jakých konkrétních údajů určí Vaše ministerstvo, že stav epidemie v České republice skončil? 
    A: Konec epidemie je signalizován výskytem pouze sporadických případů na stabilní, neměnící se úrovni. 

Závěr:

Pokud je podle Ministerstva zdravotnictví epidemie stav, který nikdo nevyhlašuje a nikdo neukončuje, jak tedy poznáme, že epidemie „už není“? Bude tu epidemie už napořád? Pandemický zákon dal exekutivě do ruky nesmírně silný prostředek k omezování našich práv a svobod. Je nejvyšší čas si ujasnit, jak dlouho jí dovolíme, aby jej využívala. Hodně lidí si ještě pamatuje, co v naší zemi znamenalo „dočasně“.


Stanovení a význam protilátek proti koronaviru SARS-CoV-2 | přednáška v Litomyšli

V pátek 14.května 2021 se Václav Fejt se Zuzkou Krátkou zúčastnili 20. setkání lékařů ČR a SR v Litomyšli, které se sice v Litomyšli nekonalo, vysílalo se z Prahy, ale bylo moc vydařené. Zatímco Vašek skvěle přednášel o diagnostice protilátek, Zuzka diskutovala v zákulisí. Škoda, že nelze přenést skvělou atmosféru z kuloárů… bylo to moc fajn a už abychom se mohli setkávat společně.

„Co je doma, to se počítá“ aneb výskyt koronavirové infekce v rodinách

Pokud jeden z rodičů onemocní infekcí koronavirem, pak pobyt s rodiči v karanténě je pro dítě bezesporu vysoce rizikovou situací. Ze zkušenosti víme, že ne všechny děti onemocní. Zajímalo nás, zda infekci nechytí nebo zda ji prodělají asymptomaticky. To se dá zjistit pomocí protilátek. Zjistili jsme opravdu (ne)překvapivou věc: nemocné děti (s klinickými příznaky)měly covid a protilátky a zdravé děti (bez klinických příznaků) nechytly infekci a protilátky neměly. Super výsledek naznačující, že spousta dětí je vůči infekci odolná, jen pro potvrzení těchto závěrů je třeba udělat studii větší!

Článek na webu proLekare.cz.

Arnošt Komárek na Hausbótu Petra Horkého

Na Zelený čtvrtek se Arnošt Komárek zastavil na Hausbótu Petra Horkého
(který se výjimečně natáčel v bytovém domě na břehu Vltavy na Smíchově).
Povídali si o nepostradatelnosti biostatistika v každém pořádném
biomedicínském výzkumu (kterým je též snaha pochopit epidemii) a mnoha
dalších věcech.

Nikdo nesbírá platná data COVIDu – Arnošt Komárek na Hausbotu Petra Horkého