Blog

Osvícení

Tomáš Fürst

Kolega Iluminátor reagoval na můj text o datech ze systému V-safe. Je to jedna z prvních věcných reakcí, kterou jsem za dva roky svého veřejného koronavirového působení dostal. Kolega píše slušně a veskrze rozumně, za což mu děkuji.

Jádrem jeho polemiky je, že chybně zaměňuju pojmy „nežádoucí účinek“ a „podezření na nežádoucí účinek“.  V tom má kolega Iluminátor pravdu a za tohle nepřesné používání pojmů se omlouvám. Sám jsem na úskalí české terminologie na mnoha místech upozorňoval a v tomto textu jsem skutečně pojmy užíval nedůsledně. 

Pro pořádek tedy pojďme terminologii ještě jednou zopakovat.  Anglický termín „adverse event“ je označení pro cokoliv nepěkného, co se vám po vakcíně (či nějakém léku) stane. Adverse event nemusí být v příčinné souvislosti s vakcínou a v angličtině toto sousloví příčinnou souvislost ani nenaznačuje.  Adverse event se do češtiny bohužel nepřekládá jako „nežádoucí událost“ (ačkoliv to Iluminátor ve svých textech občas píše a skutečně by to bylo lepší), ale jako „podezření na nežádoucí účinek“. To je trochu nešťastné, protože je to jednak dlouhé, a navíc slovo „účinek“ vyvolává dojem kauzality, který je v tomto případě nežádoucí. Poté, co je (nějakým způsobem) prokázáno, že „adverse event“ s vakcínou skutečně souvisel, stává se z něj „adverse effect“, neboli „nežádoucí účinek“. Někteří lidé místo „nežádoucí účinek“ dokonce píšou „prokázaný nežádoucí účinek“, což do celé oblasti vnáší ještě více zmatku, protože to implicitně naznačuje, že nežádoucí účinek (bez přídavného jména „prokázaný“) je tedy vlastně jen „podezření na nežádoucí účinek“. A to už je vrchol zmatení.

Slovní spojení „podezření na nežádoucí účinek“ je jazykově natolik nešťastné, že ho nedodržuje prakticky nikdo. Například i samotný SUKL píše v sekci Často kladené dotazy následující: „Hypotéza o příčinném vztahu mezi podaným lékem a nežádoucím účinkem (farmakovigilanční signál) vychází ze souhrnné analýzy obdržených hlášení nežádoucích účinků.“ SÚKL tím samozřejmě myslí hlášení podezření na nežádoucí účinky. Dokonce i sám Iluminátor má ve svém textu palcový titulek „Účel systému hlášení nežádoucích účinků vakcín (VAERS)“, čímž samozřejmě nemyslí nežádoucí účinky, ale podezření na ně.

Takže navrhuji následující dohodu. Všichni, kteří o datech z farmakovigilančních systémů píšeme, samozřejmě chápeme rozdíl mezi „adverse event“ a „adverse effect“. Když mi to redakce SMIS dovolí, budu důsledně psát oba termíny anglicky a bude po problémech. Pojďme si tedy přestat vzájemně nadávat, kdo kdy použil neadekvátní český překlad, a pojďme se soustředit na podstatu věci, která je následující:

Od začátku očkovací kampaně se farmakovigilanční systémy plní záplavou hlášení adverse events. Za roky 1990–2020 se počet nahlášených úmrtí po jakékoliv vakcíně v systému VAERS pohyboval kolem 200–300 lidí ročně, nejvíce bylo 602 úmrtí v roce 2019. Ovšem v roce 2021 tohle číslo najednou vyskočilo na téměř 22 tisíc (a v roce 2022 už překročilo 10 tisíc). To je skokový nárůst skoro o dva řády nad předchozí úroveň. Z těchto 22 tisíc hlášených úmrtí byla všechna s výjimkou 526 případů nahlášena po covidových vakcínách. Tedy počet nahlášených úmrtí po necovidových vakcínách se meziročně nijak zásadně nezměnil, ačkoliv například chřipkových vakcín je jen v USA podáno přes sto milionů ročně. U ostatních nežádoucích účinků je to podobné.

Mohl by prosím Iluminátor (či kdokoliv jiný) navrhnout nějakou hypotézu, která by vysvětlovala, proč je hlášených úmrtí po covidových vakcínách o dva řády více než hlášených úmrtí po všech ostatních vakcínách? Znovu připomínám, že to není počtem podaných vakcín – jen vakcínou proti chřipce bylo roce 2021 očkováno asi 50% Američanů, vakcínou proti covidu jen o pár procent více. Dále připomínám, že to taky zřejmě není změnou ochoty adverse event nahlásit – u necovidových vakcín se totiž počet nahlášených úmrtí nijak významně nezměnil. Já se v souladu s Occamovou břitvou přikláním k nejjednoduššímu vysvětlení – prudký nárůst hlášení podezření na nežádoucí účinky je způsoben tím, že covidové vakcíny skutečně způsobují nežádoucí účinky mnohem častěji než jiné vakcíny. 

Připomínám, že není na mně, abych dokázal, že tomu tak je. Já nikoho očkovat nechci. Naopak – ten kdo očkovat chce, musí unést důkazní břemeno, že vakcíny jsou bezpečné, přesněji řečeno, že ve zkoumaném případě jejich přínos převažuje nad rizikem.

Častým protiargumentem bývá, že by si odborníci v CDC přece museli všimnout, kdyby s covidovými vakcínami bylo něco v takto zásadním nepořádku. Mohl by tedy prosím někdo rozporovat můj předchozí text, ve kterém ukazuji, že metodika používaná CDC k detekci signálu, je zcela nesmyslná?

Ještě jednou děkuji Iluminátorovi za reakci a těším se na vysvětlení.

Iluminátor vrací úder

Zuzana Krátká

V minulém týdnu jsme zveřejnili článek Tomáše Fürsta „Karta se obrací„, který se věnoval datům z amerického farmakovigilančního systému V-safe. V tomto systému CDC shromažďovala informace o podezřeních na nežádoucí účinky po vakcinaci proti covid-19. 

Na tento článek reagoval Tony Šlajch alias Iluminátor nejprve v diskusi na facebooku, a poté v článku „Jak je to s tím V-SAFE kontra Tomáš Furst„. 

Vítáme ochotu dané téma diskutovat a proto tento článek zveřejňujeme i na stránkách SMIS. Jak tak znám Tomáše Fürsta, nezůstane tu viset dlouho bez odezvy (tedy ten článek).

Karta se obrací

Tomáš Fürst

Po 463 dnech právních tahanic máme k dispozici data z aktivního monitoringu nežádoucích účinků mRNA vakcín používaného ve Spojených státech amerických.

V tomto příspěvku bych rád upozornil na jeden z největších zvratů v debatě o bezpečnosti mRNA vakcín, ke kterému došlo před pár dny ve Spojených státech. Dne 3. října 2022 obdržela organizace Informed Consent Action Network (ICAN) po 463 dnech právních tahanic od CDC data ze systému V-Safe. Tento systém je mladší sestřičkou farmakovigilanční databáze VAERS, ale na rozdíl od ní nespoléhá na dobrovolná hlášení a pokouší se nežádoucí účinky vakcín monitorovat aktivně. Před očkováním je lidem nabídnuta ke stažení do telefonu V-Safe aplikace, která se po očkování pravidelně ptá na jejich zdravotní stav. Na rozdíl od pasivních farmakovigilančních systémů je v případě tohoto typu sběru dat daleko menší problém s podhlášeností nežádoucích účinků. Z V-Safe dat si tedy můžeme udělat mnohem přesnější obrázek o bezpečnostním profilu vakcín než z VAERS. 

ICAN připravil interaktivní rozhraní, kde si můžete data prohlédnout v přehledném dashboardu. Pokud na to nemáte čas či nervy, nabízím pár souhrnných pozorování.

  • Aplikaci využilo asi 10.1 milionů Američanů, vzorek je tedy mimořádně rozsáhlý a odhady na něm provedené jsou mimořádně robustní. Drtivá většina dat je z ledna—května 2021. Drtivá většina hlášených problémů se týká vakcín firem Pfizer a Moderna (asi půl na půl). 
  • Celkem 3.4 milionů lidí (to je asi třetina všech uživatelů) nahlásilo celkem 6.5 milionů nežádoucích účinků. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patřila bolest, únava, bolest hlavy a bolest svalů. 
  • 1.2 milionů lidí reportovalo neschopnost provádět běžné denní úkony, dalších 1.3 milionů reportovalo neschopnost jít do školy či do zaměstnání a zbývajících 0.8 milionů lidí dokonce muselo vyhledat lékařskou péči.

Musím uznat, že i já jsem překvapen obrovskou prevalencí nežádoucích účinků. Téměř 8 procent očkovaných lidí mělo tak závažné problémy, že muselo navštívit lékaře. Toto číslo prosím srovnejte s rizikem hospitalizace při covidu samotném (online kalkulačka například zde), a to ještě vůbec nemluvíme o tom, zdali dotyčný covid již minulosti prodělal či nikoliv. Tento ohromný počet nežádoucích účinků dobře odpovídá stejně ohromnému nárůstu hlášení ve VAERS a také běžnému pozorování normálního člověka, který se jen ptá lidí ve svém okolí, jak se po vakcíně cítili. 

Ještě mnohem horší než tento obrovský počet nežádoucích účinků je naprostá neochota CDC tato data veřejnosti ukázat. Většina údajů ve V-Safe byla kompletní již v červnu 2021. Poté přestalo CDC aplikaci očkovaným aktivně nabízet – můžete přemýšlet proč. Celý další rok byl tedy příšerný bezpečností profil mRNA vakcín CDC znám, ale tento úřad vytrvale a urputně odmítal data veřejnosti vydat. 

Kult Safe&Effective se tedy právě v přímém přenosu hroutí. Ještě rychleji se ovšem hroutí jakékoliv zbytky iluzí, které jsme mohli mít o kompetenci a profesionalitě amerických regulačních a kontrolních orgánů.

Úmrtí na trojčlenku

Tomáš Fürst

Tento semestr jsem si při jednom ze svých pokročilejších kursů naplno uvědomil absurditu dnešní doby. Za zdmi universit vyprávíme studentům jak zacházet s plošnými integrály a toky vektorových polí – a za oknem mezitím probíhá kolaps civilisace způsobený neschopností ministrů, premiérů a presidentů pochopit trojčlenku. A to jsem ještě nevěděl o parádním způsobu, kterým CDC „detekuje“, jestli vakcíny nově uváděné na trh náhodou nemají nějak moc nežádoucích účinků. 

Prostý pohled do systému VAERS ukazuje naprosto bezprecedentní nárůst všech typů podezření na nežádoucí účinky, včetně úmrtí, a to téměř ihned po začátku očkovací kampaně. Vyžaduje mimořádnou dávku ideologické zaslepenosti, aby člověk přehlédl například tento signál.

Proto vzniká otázka, jakým způsobem CDC tato data analyzuje, aby zjistilo, jestli v nich není něco mimořádného. Člověk vybavený selským rozumem by se podíval na výše uvedený graf, propadl panice a ihned zastavil očkování. Kampak ale v CDC se selským rozumem – tam se na to jde vědecky.

Jak moc vědecky, to se lze dočíst v tomto dokumentu na straně 16. Odborníci v CDC si vyberou nějaký konkrétní nežádoucí účinek (specific adverse event, sAE) a nějakou konkrétní vakcínu (specific vaccine, sV). Potom se podívají, jak je tento sAE častý po sledované vakcíně sV a porovnají to s tím, jak je tento sAE častý po ostatních vakcínách. Tohle alespoň deklarují v textové části. Pojďme se však podívat, co počítají ve skutečnosti. Z databáze VAERS spočítají tato čtyři čísla:

A = proporce sAE po podání sV (tedy pravděpodobnost, že po sledované vakcíně člověk reportuje sledovaný AE)

B = proporce všech ostatních AE po sV (tedy pravděpodobnost, že po sledované vakcíně člověk reportuje jakýkoliv jiný AE než ten sledovaný)

C = proporce sAE po jakékoliv jiné vakcíně (tedy pravděpodobnost, že po jakékoliv jiné než sledované vakcíně bude reportován sledovaný AE)

D = proporce všech ostatních AE po jakékoliv jiné vakcíně (tedy pravděpodobnost, že po jakékoliv jiné než sledované vakcíně bude reportován jakýkoliv jiný AE než ten sledovaný)

Z těchto čtyř čísel se potom sestaví poměr

kterému říkají Proportional Reporting Ratio. Pokud tento poměr překročí dvojku, CDC prohlásí, že byl detekován safety signal, tedy že vakcína sV má příliš mnoho nežádoucích účinků sAE. 

Pojďme se tedy podívat, jak dobře tato metoda měří to, co chce CDC vědět. Představme si dvě vakcíny V1 a V2 a předpokládejme, že každou z nich byl očkován milion lidí (nikdo oběma). Pro jednoduchost předpokládejme, že existuje 10 různých AE (vyskytujících se nezávisle na sobě) a že jsou po dané vakcíně všechny stejně pravděpodobné. Aby byl signál úplně jasný, předpokládejme, že vakcína V1 je o tři řády nebezpečnější než vakcína V2. Řekněme tedy, že daný nežádoucí účinek utrpí jeden z tisíce lidí očkovaných vakcínou V1, ale pouze jeden z milionu očkovaných vakcínou V2. Tohle nechť platí pro všechny nežádoucí účinky – vakcína V1 je tisíckrát nebezpečnější v každém AE. Jednotlivé AE jsou nezávislé, tedy v našem případě nějaký AE utrpí deset z tisíce očkovaných V1 a deset z milionu očkovaných V2. Vyberme si první AE a pojďme počítat:

A = jeden z tisíce, B = devět z tisíce, C = jeden z milionu, D = devět z milionu

Tedy PRR=1, neboli obě vakcíny jsou dle odborníků ze CDC úplně ste jně bezpečné. 

Zůstává jediná otázka. Jak je možné, že tisíce profesorů, doktorů, docentů a kandidátů věd po celém světě vyznávají víru Safe&Effective, aniž by si kdokoliv z nich všiml této naprosté absurdity, kterou CDC vydává za safety signal detection? 

Prodělání nemoci a ochrana před vážným průběhem reinfekce

Jaroslav Janošek, Arnošt Komárek

V zahraničním impaktovaném časopise Infectious Diseases byl opublikován náš článek „Post-infection immunity provides excellent protection from COVID-19 ICU hospitalization during Delta and Omicron waves“. Grafy doc. Komárka o hospitalizacích očkovaných/neočkovaných s reinfekcí / prvoinfekcí na JIP asi všichni čtenáři SMIS znají, ale pro účely tohoto článku byly přepočítány na 100 000 lidí v dané skupině a byly doplněny o data nakažení a hospitalizací.

Incidence osob s poz. PCR testem / 100 tisíc obyvatel ve skupinách – červeně – první infekce/neočkovaní, první infekce / očkovaní, zeleně – reinfekce/ neočkovaní, reinfekce/očkovaní

První graf ukazuje incidenci (četnost výskytu na 100 000) pozitivních PCR testů v jednotlivých skupinách. Červeně jsou lidé, kteří nikdy předtím pozitivně testováni nebyli, zeleně ti, kteří už byli pozitivně testováni, světlejší barvou vždy očkovaní. Je vidět, že výskyt infekce mezi očkovanými byl skutečně menší než mezi neočkovanými, a to i u lidí, kteří dříve COVID prodělali. Nicméně je třeba si uvědomit, že očkovaní neměli povinnost se testovat, čímž je ochranný účinek vakcín výrazně nadhodnocený – ale nevíme, jak moc. Pojďme proto k dalšímu grafu a podívejme se na hospitalizace PCR pozitivních.

Hospitalizace osob s poz. PCR testem / 100 tisíc obyvatel ve skupinách – červeně – první infekce/neočkovaní, první infekce / očkovaní, zeleně – reinfekce/ neočkovaní, reinfekce/očkovaní

Na druhém grafu stále vedou neočkovaní, nicméně je vidět obrovský rozdíl mezi počtem hospitalizací PCR pozitivních, kteří už nemoc prodělali (zelení), a těch, kteří ji neprodělali (červení). Každý, kdo nemoc prodělal, a to před jakkoliv dlouhou dobou, měl menší šanci, že se dostane s COVIDem do nemocnice než neprodělavší očkovaní (a to i v podzimní vlně, kdy se ještě boostery nedávaly). Nicméně i tady máme zkreslení – po většinu času se testoval každý, kdo byl hospitalizován, bez ohledu na to, zda to bylo „kvůli COVIDu“ nebo ‚s COVIDem“. Hospitalizovaní kvůli prasklé achilovce, kteří byli PCR pozitivní, jsou tedy v této statistice zahrnutí také. Dá se tedy očekávat, že hospitalizovaných z jiných příčin s pozitivním testem bude ve všech skupinách poměrově přibližně stejně, a pokud by se odečetli a získali bychom pouze hospitalizované kvůli COVIDu, byly by obě zelené čáry (prodělavší) ještě blíže nule. Je také jasné vidět, že u prodělavších se obě křivky (očkovaní i neočkovaní) prakticky překrývají, takže očkování u nich nepřináší další benefit.

Podívejme se teď na relativně nejspolehlivější data – data z jednotek intenzivní péče. Tam se dá očekávat, že pacienti s COVIDem budou obvykle skutečně hospitalizovaní ve velké většině vůli COVIDu.

Počet osob s poz. PCR testem na jednotkách intenzivní péče / 100 tisíc obyvatel ve skupinách – červeně – první infekce/neočkovaní, první infekce / očkovaní, zeleně – reinfekce/ neočkovaní, reinfekce/očkovaní

Vidíte, jak se obě zelené čáry bez rozdílu a bez ohledu na aktuální závažnost epidemie plíží po nule, takže dříve prodělavších není rozdíl z pohledu závažného průběhu, jestli jsou očkovaní, nebo ne? Shrňme si teď, co z článku vyplývá:

  1. Očkování lidí, kteří již COVID prodělali, jim možná může poskytnout částečnou ochranu proti dalšímu nakažení onemocněním COVID (z dostupných dat zatížených výběrovým vychýlením kvůli různým a měnícím se testovacím strategiím pro očkované a neočkované nelze v tomto ohledu tvrdit téměř nic), ale před jeho vážným průběhem jsou chráněni velmi výrazně už tím, že nemoc jednou prodělali (toto lze naopak tvrdit bez jakýchkoliv pochyb).
  2. Očkování skutečně poskytuje ochranu proti vážnému průběhu u lidí, kteří ještě COVID neměli (srovnej tmavě a světle červené čáry), ale tato ochrana je násobně menší než ochrana poskytovaná dřívějším proděláním nemoci.
  3. Neočkovaní lidé, kteří již dříve COVID prodělali, nepředstavují pro JIP zátěž a rozhodně si nezaslouží nálepku „společensky nezodpovědných, kteří plní nemocnice kvůli tomu, že se nechtějí nechat píchnout“.

Aby nedošlo k mýlce: Neříkáme, že se mají lidé nechat nakazit, aby se dostali do skupiny „prodělavší“ – i v samotném článku uvádíme, že aby se člověk dostal do skupiny „prodělavší“, musí infekci nejprve přežít. Neříká ani to, že by se nikdo neměl očkovat. Článek nicméně říká to, že u lidí, kteří již dříve nemoc COVID prodělali, očkování může (ale také nemusí) o něco snížit pravděpodobnost (z dostupných dat však nejsme my ani nikdo jiný schopni říct o kolik, resp. zda vůbec), že COVIDem onemocní znova, nicméně proti vážnému průběhu jsou chráněni proděláním nemoci do takové míry, že očkování jim dodatečnou ochranu neposkytne. A to by rozhodně mělo být bráno v potaz při rozhodování, pro koho ještě očkování má smysl a pro koho ne.

Smíš se ptát – Jak přesný je odhad počtu „očkováním zachráněných osob“?

Arnošt Komárek

Ptáte se nás na to, jaký je náš názor na výsledky studie demografů z nově založeného Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) v Brně, který byl zveřejněn v článku publikovaném na serveru novinky.cz.

„Očkování proti onemocnění covid-19 snížilo v Česku počet úmrtí na koronavirus až třiapůlkrát. Vyplývá to z dat, která zpracovávali demografové z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Jako reprezentativní časový úsek výzkumu brali situaci z posledního čtvrtletí loňského roku, kdy v české populaci převládala vysoce virulentní varianta delta se zvýšenou infekčností.“

V posledních třech měsících loňského roku zemřelo v souvislosti s onemocněním covid-19 celkem 5 797 osob. „Na základě demografických metod jsme nejprve odhadli, kolik by hypoteticky v uvedeném tříměsíčním období zemřelo lidí v souvislosti na onemocnění COVID-19, kdyby nikdo nebyl očkovaný,“ uvedla vedoucí výzkumu Dagmar Dzúrová ze SYRI. Společně s kolegyní Klárou Hulíkovou Tesárkovou dospěla k číslu 20 800.

Nemáme k dispozici podrobnější popis metodologie, kterou výzkumníci ze SYRI dospěli k hypotetickému číslu 20 800. Domnívám se, že je výsledkem aplikace nějakého statisticko-demografického modelu při použití jistých předpokladů. Tyto předpoklady a zejména jejich platnost jsou přitom klíčové k validitě výsledného čísla 20 800. Domnívám se, že skutečnosti by toto hypotetické číslo mohlo být blízké v imunitně naivní populaci, se kterou možná výzkumníci počítali. Nebo počítali alespoň s „oficiálně“ prodělavšími? Těch bylo na začátku září 2021 přibližně 1,5 mil. Skutečný počet osob s postinfekční imununitou byl nepochybně násobně vyšší. O robustní postinfekční ochraně vůči těžkému průběhu či smrti přitom již dnes pochybuje málokdo soudný. Při interpretaci onoho „třiapůlkrát nižšího počtu zemřelých díky očkování“ se (alespoň v tisku) též zapomíná na fakt, že úmrtím v souvislosti s covid-19 byl vždy signifikantně ohrožen pouze relativně úzký segment populace (seniorní, resp. lidé s komorbiditami), ze kterého se též rekrutovala naprostá většina z 5 797 osob, jež v předmětném období skutečně zemřelo. Na stejný segment populace (a na nikoho jiného!) se potom vztahují všechny závěry, které výzkumníci SYRI činí. V neposlední řadě mezi 5 797 zemřelými osobami byly též osoby očkované. I na tento aspekt se při „výpočtu“ poměru 3,5 „zachráněných vakcínou“ tiše zapomíná. O počtu osob jež snad mohli zemřít v souvislosti s vakcinací se raději ani nezmiňuji. V každém případě mi přijde úsměvné využití demografických metod ve snaze činit kauzální závěry. Ale během uplynulých dvou let jsem si již zvyknul na ledacos včetně hrubě chybných interpretací (resp. dezinterpretací) statistických údajů přednášených státním úředníkem na půdě Sněmovny Parlamentu ČR…

Je to bílý!

Tomáš Fürst

Kdysi jsem šel po dlouhé době navštívit kolegu na jednom chemickém ústavu. Hned mezi dveřmi mi místo pozdravu do ruky vrazil jakousi roli tmavě hnědé smrduté fólie a nevrle na mě zavrčel: „Jakou to má barvu?“ „No, je to hnědý,“ odvětil jsem. „Blbost!“ zařval na mě, „Je to bílý! Je to čistě bílý!“ Později se ukázalo, že ve specifikaci firma požadovala, aby byl nově vyvinutý materiál bílý a bez zápachu. A protože se to stále nedařilo, nezbývalo než výsledný materiál za bílý prostě prohlásit.

Tuhle historku si teď vybavuju pravidelně při čtení nových výsledků stran účinnosti a bezpečnosti mRNA vakcín. Nejnovější kousek z produkce týmu „Safe&Effective“ se objevil na stránkách Rudého Práva vakcinačních roztleskávačů – New England Journal of Medicine – začátkem září.

Jde o rozsáhlou observační studii, ve které autoři sledovali téměř 900 tisíc dětí ve věku 5–11 let v Severní Karolíně. Asi 270 tisíc dětí (30.8%) bylo očkováno alespoň jednou dávkou mRNA vakcíny firmy Pfizer v období mezi 1. listopadem 2021 a 3. červnem 2022. Přibližně 190 tisíc dětí reportovalo positivní test na infekci koronavirem v období mezi 11. březnem 2020 a 3. červnem 2022. Autoři sledovali časový průběh účinnosti vakcíny (proti nákaze) a účinnosti předchozího prodělání infekce. Mám mnoho výhrad k použitým matematickým metodám, ale pro účely tohoto textu je všechny spolknu a budu prostě předpokládat, že presentované grafy alespoň kvalitativně odrážejí realitu.

Výsledky jsou více než fascinující. Obrázek A ukazuje rychlý pokles účinnosti vakcín na pozadí průběhu tří vln epidemie. Na tom není nic zvláštního, po roce lživých prohlášení všemožných „follow the science“ autorit už jsme si všichni všimli, že účinnost vakcín klesá po několika měsících do záporných hodnot. To je jedna ze zvláštností této vakcíny – činí vás více náchylnými k infekci.

https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMc2209371

Graf B ukazuje, že tento pokles účinnosti do záporných hodnot je velmi překvapivě nezávislý na předchozím prodělání infekce. Po necelém půlroce jsou očkované děti více náchylné k infekci než neočkované, a to nezávisle na tom, jestli již infekci prodělaly, či nikoliv.

Úžas ovšem vyvolá pohled na druhou dvojici obrázků. Obrázek C totiž ukazuje, že u neočkovaných dětí přirozená imunita funguje bezvadně a předchozí prodělání nemoci poskytuje sice klesající, ale trvale kladnou ochranu proti všem variantám. Ovšem obrázek D ukazuje, že pro očkované děti tohle zdaleka neplatí. U očkovaných dětí imunita získaná předchozím proděláním velmi rychle klesá až k nule (a možná i dál, to nám ovšem autoři neukázali).

https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMc2209371

Je několik možností, jak výše citované grafy vysvětlit:

1. Jde o nějaké nedorozumění, autoři mají v metodice chyby, grafy neodpovídají skutečnosti. Možná by bylo lepší, kdyby místo fancy Coxových modelů s náhodnými procesy a splajny všeho druhu prostě zobrazili surová data, případně zhlazená klouzavým průměrem. Vůbec bych se nedivil, kdyby tohle vysvětlení bylo správné, v NEJMu za poslední dva roky vyšly i horší věci.

2. Antivaxeři, dezinformátoři a šiřitelé fake news ihned přišli s interpretací, že data jsou konsistentní s hypotézou, že vakcína poškozuje imunitní systém. Tedy nejen, že vakcína funguje naopak (zvyšuje riziko infekce), ale ještě maže ochranný efekt přirozené imunity. Řečeno ještě více polopatě – kdo infekci prodělal, tak je docela dobře chráněn, až do doby, kdy se nechá naočkovat, čímž tu ochranu zase smaže. Tato interpretace je navíc konsistentní s pozorovaným nárůstem jiných infekčních onemocnění po očkování (pásové opary, hepatitidy apod.). Autor tohoto článku emocionálně zcela neutrálně konstatuje, že výše citované grafy s touto hypotézou skutečně konsistentní jsou.

3. V rámci vyváženosti (kterou jsem se naučil v České televizi) ale navrhuji i jinou hypotézu: Je možné, že mezi očkovanými jsou nadrepresentované děti s oslabenou imunitou. Je možné, že rodiče umějí stav imunity svých dětí nějak odhadnout a preferenčně pošlou na očkování ty slabší. Ty by mohly vysvětlovat rozdíl mezi grafy C a D. Také by to vysvětlovalo zdánlivě zápornou účinnost vakcíny – očkované děti jsou zrovna ty náchylnější k infekci.

Perlička na závěr. Víte, jak výše uvedenou studii interpretují samotní autoři? „The rapid decline in protection against omicron infection that was conferred by vaccination and previous infection provides support for booster vaccination.“

Je to bílý! Čistě bílý!

Post Scriptum. Domnívám se, že jsme svědky zajímavého náboženského fenoménu. Mantra „Safe&Effective“ je v jistých kruzích výchozím principem vidění světa a fakta, která jí odporují, pro věřící skutečně jaksi „nejsou vidět“. Kdyby totiž vidět byla, mohli autoři výše zmíněný příspěvek prostě neposlat do redakce, případně data zmasírovat nějakou ještě méně průhlednou matematikou, ale na druhou stranu! Fakt, že se nic z toho nestalo, svědčí pro hypotézu, že autoři rozpor mezi daty a jejich interpretací skutečně nevidí. Kdo se někdy bavil kupříkladu se Svědky Jehovovými (nic ve zlým, aspoň nechtějí nikoho očkovat), umí si tento typ nábožensky založené selektivní slepoty představit. Mohl by mi prosím někdo z fejsbukových trollů, kteří se do nás ihned po zveřejnění tohoto příspěvku pustí, vysvětlit, jak by musela vypadat data, aby věřící v Safe&Effective uznali, že ukazují v neprospěch tohoto narativu?

Ještě je samozřejmě druhá možnost, že se jedná o velmi sofistikovaný akademický new-speak, při kterém se v datech a grafech řekne pravda (pro znalce), ale obalí se standardním věroučným textem, aby byl příspěvek publikován. Pokud je tomu tak, tak klobouk dolů – ústní Tóra žije.

Očkování mladých lidí je neetické – výsledky risk-benefit analýzy očkování proti covid-19 u amerických vysokoškoláků

Tomáš Fürst

Velká studie Bardosh a kol. „Covid-19 vaccine boosters for young adults: A risk-benefit assessment and five ethical arguments against mandates at universities“ nabízí risk-benefit analýzu posilujících dávek mRNA vakcín pro mladé Američany. Kolektiv autorů z prestižních univerzit dochází k závěru, že musí být naočkováno 22 až 30 tisíc lidí ve věku 18-29 let, kteří neprošli covidem, aby se zabránilo jedné hospitalizaci v této věkové kohortě. Z oficiálních dat CDC dále autoři dovozují, že těchto 22 až 30 tisíc dávek povede k 18 až 98 závažným nežádoucím účinkům. Risk-benefit analýza tedy v této věkové kohortě vychází jednoznačně v neprospěch očkování.

Autoři dále uvádějí pět důvodů, proč je dle jejich názoru neetické posilovací dávky vyžadovat po studentech amerických univerzit. Nutno podotknout, že práce je zatím ještě v recenzním řízení.

V této souvislosti si dovolujeme upozornit na náš článek “ Smíš se ptát – Jak vychází risk- benefit analýza očkování mladého muže, který covid prodělal“ ze září 2021, kde jsme poprvé z českých oficiálních dat spočítali, že pro mladé muže, kteří již infekci prodělali, vychází risk-benefit analýza v neprospěch očkování.

Před rokem jsme za ni sklidili zuřivou kritiku. Mezi námi dezinformátory se povídá takový vtip: „Víte, jaký je rozdíl mezi fake-news a news? Asi tak půl roku.“

Zákon velkých čísel

Tomáš Fürst

HART Group je skupina britských expertů, v jejichž texty sledujeme a často nás inspirují. Dnes upozorňujeme na jejich mimořádně zajímavý pokus o kvantifikaci přínosu vakcinace proti koronavirovým variantám delta a omikron. Níže uvádíme rychlý souhrn, vřele však doporučujeme přečíst si původní článek celý. Je krátký, srozumitelný a mimořádně zajímavý.

Slovem „riziko“ se míní pravděpodobnost nějakého (typicky nežádoucího) jevu. Tyto pravděpodobnosti bývají malé, navíc často podmíněné a je známo, že lidský mozek není dobře uzpůsoben porozumění malým číslům. Jde-li navíc o kvantifikaci rizika smrti – což má silný emocionální náboj – je racionální interpretace čísel ještě obtížnější. Proto se v epidemiologii používá koncept Number Needed to Treat (NNT). V případě covidových vakcín je NNT počet lidí, které musíte naočkovat, abyste zabránili jednomu úmrtí na covid. 

Právě tento výpočet nám kolegové z HART Group nabízejí. Na základě oficiálních dat britské vlády počítají, kolik vakcín bylo třeba podat, aby se zabránilo jednomu úmrtí na variantu delta (v období 27. srpna až 16. prosince 2021) a jednomu úmrtí na variantu omikron (v období 3. ledna až 27 března 2022). Výpočet je samozřejmě podstatně závislý na věku, NNT je tedy počítáno zvlášť pro věkové skupiny po deseti letech. 

Výsledky jsou ohromující. Ve věkové kohortě 18–29 let vychází NNT na 93 tisíc osob pro variantu delta a 785 tisíc osob pro variantu omikron. NNT dále postupně klesá s věkem (viz původní článek), ale i ve věkové kohortě 80+ je stále NNT pro delta variantu 230 a NNT pro variantu omikron 7300. Kolegové z HART Group přitom podotýkají, že jen asi polovina lékařů je ochotna předepisovat léky, u nichž NNT převyšuje 200.

My k tomu dodáváme, že aby bylo racionální podat vakcínu, která vykazuje NNT 100 tisíc, museli bychom si být jistí, že pravděpodobnost úmrtí po vakcíně je menší než jeden ze sta tisíc. Tuto informaci z principu mít nemůžeme, protože registrační studie probíhaly na desetitisícových skupinách, tedy nežádoucí účinky s prevalencí pod (přibližně) 0.0001 nemohly zachytit. HART Group nám tedy přináší další (a dosti tvrdou) evidenci, že vakcinační roztleskávači celého světa neunesou důkazní břemeno, že přínosy vakcinace současnými vakcínami proti úmrtí na variantu omikron převyšují rizika. Je téměř jisté, že se risk-benefit váhy vychýlí v neprospěch vakcinace u lidí pod 70 let. Je překvapivé, že ani pro skupinu 80+ není benefit příliš zřejmý.

Praktičtí lékaři nepodporují očkování tak často, jak by si vakcinologové přáli

Zuzana Krátká

Kampaň na podporu čtvrté dávky očkování proti covid-19 začala, ale musím říci, že hned první reklamní příspěvek ve mně vyvolal velké pochyby o tom, že aspoň tentokrát s námi bude ministerstvo zdravotnictví komunikovat na rovinu.

„Věděli jste, že drtivá většina lékařů v ČR podporuje očkování? Je to skutečně tak a potvrzuje to i výzkum publikovaný v prestižním časopise Nature. Nevěřte těm, kteří tvrdí, že na tom mezi odborníky není shoda. Je a jde o shodu velmi jasnou. “ uvádí ministerstvo zdravotnictví na svém facebookovém statusu a odkazuje na článek uvedený na stránkách Akademie věd s názvem „Lékaři vakcínám zcela věří. Kdyby to lidé věděli, nechali by se očkovat více“. Uvedený článek pojednává o průzkumu sociologů, jehož základem byly výsledky dotazníkového šetření, které lékaři absolvovali v únoru 2021. Na dotazník odpovědělo 9650 lékařů (což bylo pouze 24 % těch, které oslovili). Vakcínám věřilo 89 % z nich. Zároveň jich 90 % již bylo očkováno nebo se plánovalo naočkovat. Až 96 % lékařů by pak doporučilo očkování svým zdravým pacientům. Tyto informace nás měly přesvědčit o jednotě lékařů.

Jenže promiňte, ale podsouváte nám stará data. Uvedený průzkum proběhl před rokem a půl, zhruba měsíc poté, co byly vakcíny v České republice k dispozici a kdy se jimi očkovali zejména zdravotníci a senioři v domovech důchodců. Kolik zdravotníků mělo tehdy praktické zkušenosti s kvalitou a bezpečností vakcín u svých pacientů? Kolik z nich zoufale toužilo po účinné zbrani proti záludnému covidu pro své seniory? O vakcíny byla tehdy rvačka, mnoho seniorů se k vakcínám včas nedostalo, zato, povězme si to na rovinu, se k nim dostalo pod pultem mnoho prominentů. Lepší výsledky průzkumu nikdy jindy sociologové dostat nemohli. Zopakovali stejné dotazníkové šetření za tři měsíce či za půl roku, aby zjistili, zda mají lékaři stále stejnou důvěru i po získání zkušeností? Ptal se někdo lékařů před prázdninami, zda věří očkování starou vakcínou?

Velmi zajímavý obrázek o obecné ochotě praktických lékařů očkovat své pacienty proti běžným nemocem jsme měli možnost vidět na nedávné konferenci o očkování, kterou pořádal Zdravotnický deník a VZP.

Pan prof. MUDr. Pazdiora předseda Výboru Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP, člen Výboru České vakcinologické společnosti a přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni si povzdechl, že zejména pediatři se očkování proti covidu příliš aktivně nezúčastnili: „Na začátku srpna bylo do tohoto očkování zapojeno pouhých 40 procent ordinací dětských praktiků. Výsledkem je, že proočkovanost alespoň jednou dávkou má ve věku 12-17 let ucházejících 54 procent dětí, ale ve věku pět až 11 let pouhých sedm procent. Přitom už dnes některé státy očkují i věkovou skupinu od šesti měsíců do pěti let.“ A jak je tomu o praktických lékařů pro dospělé? „Do očkování proti covidu je zapojeno 66 procent ordinací, což ovšem stále znamená, že třetina jich neočkuje,“ povzdechnul si. Aha, takže ono to není asi 96 %…

O moc víc jsme se o očkování proti covidu nedozvěděli, ale o tom, jaký je soulad mezi vakcinology a praktickými lékaři si můžeme udělat obrázek z ochoty lékařů nabízet očkování proti jiným běžným nemocem. Ani zde vakcinologové nejásají. „Vzdělávat, vzdělávat a ještě jednou vzdělávat – to je hlavní recept na to, jak u nás zvednout proočkovanost populace proti nejrůznějším chorobám. Osvětové aktivity by přitom neměly být zaměřeny jen na širokou veřejnost, ale zcela zásadní je, aby náležité povědomí o problematice očkování měli hlavně zdravotníci. Dnes totiž bohužel není výjimkou, že navzdory odborným doporučením ohledně očkování rizikových skupin někteří lékaři těmto lidem očkování nenabízejí, nebo jim ho dokonce rozmlouvají. Proto je potřeba, aby zdravotnická veřejnost znala odborná doporučení a shodně se jimi řídila. To pak zlepší povědomí o očkování i u obecné populace – jsou to totiž právě lékaři, kterým většina z nás v otázkách zdraví důvěřuje nejvíce.“ píší v úvodu článku ve Zdravotnickém deníku., který přináší informace ze zmíněné konference. Člen Výboru Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Milan Trojánek z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK ve své prezentaci zmínil, že podle průzkumu z roku 2019 u nás očkování proti běžným nemocem u dospělých aktivně doporučuje všem pacientům 67 procent praktiků, dalších 31 procent ho doporučuje alespoň rizikovým skupinám. Předcovidový průzkum přitom také ukázal, že i když jsou sami praktici poměrně vysoce proočkovaní proti chřipce, u dalších očkování mívají rezervy. Ještě patrněji je jejich (ne zcela nadšený) přístup vidět na tom, jak často nechávají očkovat své blízké, tedy děti nebo rodiče. Představu si můžete udělat z obrázku uvedeného v přednášce.

https://www.youtube.com/watch?v=XQ0saD7Bg-k

„Svérázně si pak čeští lékaři počínají zejména v souvislosti s očkováním těhotných, které je ve vyspělých evropských státech standardem. U nás by ale těhotné nedoporučilo očkování proti chřipce 49 procent lékařů a proti černému kašli 57 procent – a to přesto, že existuje jasné doporučení vakcinologické společnosti, že jde o rizikové pacientky a očkovány být mají.“ uvádí dále.

https://www.youtube.com/watch?v=XQ0saD7Bg-k

Takže jako zdravotník, který pečlivě zhlédl prezentaci obou profesorů, přečetl si jejich články a viděl jejich ustarané výrazy, velmi pochybuji o tom, že tvrzení „96 % lékařů podporuje očkování“ je správné. Současně se domnívám, že problémem není nedostatečné proškolení praktických lékařů a pediatrů, ale slepota vakcinologů, kteří přehlížejí rizika spojená s vakcinací. Ochota praktických lékařů se nezvýší, pokud téma nežádoucích účinků vakcinace a efektivity vakcinace nebude otevřeno.

A pro nejbližší období si SMIS zřejmě otevře Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru… Práce bude mít dostatek.