Vladana Vališová
7. ledna 2025: Tohle počasí nesnáším – zataženo, fičí a prší. I jen pohled z okna studí. Tuším, že mě nezahřeje ani dnes doručená odpověď Ministerstva zdravotnictví na mou (nikoli první) žádost o informaci k odškodňování újmy po očkování. Tuším, co můžu čekat, nejsem nijak šokovaná: Od účinnosti zákona č. 116/2020 Sb. (odškodnění újmy po povinném očkování) do konce roku 2024 ministerstvo obdrželo 15 žádostí, jedna žádost se týkala odškodnění pozůstalých, vyhověno nebylo žádné. Od účinnosti zákona č. 569/2020 Sb. (odškodnění újmy po očkování proti covidu) do konce roku 2024 ministerstvo obdrželo 146 žádostí, 15 žádostí se týkalo odškodnění pozůstalých, vyhověno nebylo žádné. Ačkoli zákon umožňuje, aby byla ve složitých případech ustavena nezávislá odborná komise, která by složité případy posoudila, ministerstvo necítilo potřebu takovou komisi ustanovit ani v jednom z případů.
8. ledna: Protože sama vím o několika poškozených, kteří se s ministerstvem o své odškodnění soudí, během dne přemýšlím, jak naformulovat novou žádost o informace, abychom zjistili, jak soudy ve věcech poškozených rozhodují. Večer sedám k počítači, psaní mi „zpříjemňují“ zvuky skřípajících větví, kterými se vítr snaží dobývat se do domu, a šustivé zvuky dopadajícího čehosi (mrznoucí déšť) na okenní tabule. Nesnáším to.
9.ledna: Naše paní asistentka odesílá mou novou žádost na ministerstvo. Žádám o poskytnutí informace týkajících se sporů o náhradu újmy způsobené jak povinným očkováním, tak očkováním proti covidu, vedených poškozenými proti České republice – Ministerstvu zdravotnictví. Zjednodušeně řečeno žádám, aby ministerstvo uvedlo číslo jednací, pod kterým je nebo byla věc projednávána před soudem, a aby mi sdělilo, zda bylo v dané věci řízení skončeno a pokud bylo skončeno, s jakým výsledkem. V plánu mám pak v případě rozhodnutých sporů požádat soudy o zaslání anonymizovaných rozsudků. I když o anonymizaci není třeba žádat, soudy žadatelům vydávají jen anonymizované rozsudky.
22. ledna: Ministerstvo mi posílá zprávu do datovky. Ne, nejedná se o odpověď na žádost, která mi měla být doručena do 15 dní. Ministerstvo mi píše: „S ohledem na nutnost konzultace žádosti mezi více složkami povinného subjektu Vám sděluji, že lhůta k vyřízení žádosti byla dle ustanovení § 14 odst. 6 zákona č. 106/1999 Sb., prodloužena o 10 dní.“ Takhle tedy v zákoně žádný důvod pro prodloužení lhůty k odpovědi na žádost o informace uvedený není, ale dobře, doznívají vánoční a novoroční dovolené, blíží se pololetní vysvědčení, máme tu chřipky, nepříjemné počasí (pro to mám pochopení)… a vypsat cca 15 čísel jednacích je děsná fuška – nebudu se rozčilovat, 10 dní ještě počkám.
30. ledna: Na nový rok, o slepičí krok a dnes už je důsledek zimního slunovratu opravdu znát (v Praze je den delší o 1h a 10 min). Přesto mi neznámé číslo volá už za tmy. Pán se představí a spustí – lhůtu nestíhá, ale rád mi všechno řekne a co by se mi hodilo, i poskytne. Chvíli nechápu, ale brzy se domluvíme. Pán utrpěl dosti závažnou zdravotní újmu po covid očkování, ministerstvo jeho žádosti o odškodnění nevyhovělo (my už víme proč – ministerstvo přeci nevyhovělo nikomu), tak se o odškodnění soudí. A z ministerstva mu poslali dopis, v němž mu na úvod sdělují, že advokátka Vališová (napsali mu to s plným jménem, tituly a adresou – tak moc ministerským úředníkům záleží na ochraně osobních údajů!) žádá o poskytnutí následujících informací (opsali mou žádost) a pokračovali: „V této souvislosti Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že dle spisové značky je ve spojení s informací, kterou disponují příslušné soudy, možné identifikovat Vaši osobu a spojit ji s povahou sporu. Proto si Vás dovolujeme o žádosti vyrozumět jako případnou dotčenou osobu a požádat Vás o vyjádření a souhlas či nesouhlas s poskytnutím požadovaných informací. Pokud písemně neobdržíme Vaše souhlasné stanovisko pro poskytnutí informací do 31. ledna 2025, budeme mít za to, že s poskytnutím nesouhlasíte.“, a to včetně podtržení a písma bold. No, musím přiznat, že formulace „pokud písemně neobdržíme…“ mě trochu znepokojuje. Chápu, že podání je možné učinit písemně (nebo třeba taky ústně), nějak však nemůžu přijít na to, jak se něco obdrží písemně. (Mimochodem podle § 37 odst. 4 správního řádu „elektronicky“ neznamená „písemně“, to jsou věci, co?) Ale asi všichni chápeme, že autor dopisu nejspíš myslel „pokud neobdržíme vaše písemné stanovisko“ (Jako že to stanovisko asi nemá poškozený třeba nazpívat. I když to by mohlo konečně život na ministerstvu projasnit). Pak ale nechápu, jak měl pán, který nemá datovou schránku, poskytnout ministerstvu písemné stanovisko do 31. ledna, když přitom dopis ministerstva obdržel 30. ledna. Každopádně pánovi děkuji, že si našel mé telefonní číslo, kontaktoval mě, poskytl mi spoustu cenných informací a pozval mě k projednání své věci u soudu. (A jestli úředníci, kteří do dopisu poškozeným napsali mé osobní údaje, doufali, že se se mnou poškození spojí, děkuji i jim.)
31. ledna: Oškrabala jsem zamrzlé čelní sklo (nesnáším to) a nasedla do auta, když tu mi volá další neznámé číslo. A hle – byla to paní, která se s ministerstvem soudí o odškodnění jako pozůstalá, a dostala od ministerstva stejný dopis jako pán ze včerejšího večera. Ani ona nestíhala odpovědět ministerstvu tak, aby „písemně obdrželo“ její souhlas do 31. ledna, tak mi informace o svém sporu poskytla sama. I jí moc děkuji.
1. února: Volám si s Martinou Suchánkovou, předsedkyní spolku ROZALIO. Ta také ví o jednom poškozeném, který se soudí s ministerstvem a dostal stejný dopis jako pán z večera 30. ledna a paní z rána 31. ledna. Myslím, že začíná být víc než jasné, že ministerstvo sice tvrdilo, že nutně potřebuje mou žádost konzultovat mezi více složkami povinného subjektu, ale ve skutečnosti chtělo kontaktovat poškozené. A udělalo to moc šikovně – dopis poškozeným doručilo na poslední chvíli a lhůtu k poskytnutí souhlasu či nesouhlasu stanovilo tak, že poškození svůj případný souhlas nemohli stačit ministerstvu doručit tak rychle, aby ho ministerstvo „písemně obdrželo“ v dané lhůtě. Proč asi? Asi protože mi chtějí všechna ta čísla jednací, o která jsem žádala, poskytnout, že?
Otázka je, proč ministerstvo, když mu tak ležela na srdci práva poškozených, nepostupovala podle zákona. Podle § 14 odst. 6. písm. d) té tzv. stošestky mohlo ministerstvo lhůtu k poskytnutí informace prodloužit o 10 dní i v případě, že zde byla nezbytnost umožnit uplatňování práv osobám, které by mohly být podstatným způsobem dotčeny poskytnutím požadované informace. Stačilo mě o tomto důvodu informovat. Nabízí se, že si ministerstvo myslelo, že důvod podle § 14 odst. 6, písm. d) je pitomost a mohla bych se proti němu ohradit. Ale je třeba nepouštět na špacír fantazii a připomenout si, že neschopnost je ve většině lidských činností lepším vysvětlením než spiknutí.:)
3. února – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) zasílám žádost o informace týkajících se sporů o náhradu újmy způsobené jak povinným očkováním, tak očkováním proti covidu, vedených poškozenými proti České republice – Ministerstvu zdravotnictví, které tento úřad zastupuje.
6. února – Proběhl soud ve věci pána, který mi volal 30. ledna večer. Jednalo se o přelomový rozsudek a já jsem byla u toho. Díky ministerstvo!
10. února – Opět mi volá neznámé číslo! Tentokrát se nejedná o poškozeného, ale o kolegyni advokátku, jejíž klientka – poškozená po covid očkování – dostala dopis od ministerstva až v pátek 7. února. Je jasné, že odpovědět ministerstvu tak, aby ministerstvo „písemně obdrželo“ její souhlas do 31. ledna, fakt nemohla zvládnout.:) Leda že by byla Hermiona a měla obraceč času. Ale to by se spíš mohla vrátit do doby před tím svým očkováním, že?
11. února – A je to tady! V datové schránce mi přistál dopis od ministerstva. První, co mě zaujalo, byla místo, kde bývá obvykle uvedeno datum vytvoření dokumentu. Stojí v něm totiž „Praha, (datum uvedeno v doložce e-podpisu)“. Hmmm – kontroluji, v pravém dolním rohu poslední stránky je doložka elektronického podpisu a v ní datum 7. 2. 2025 (o velikosti tak 6). Hmmm. Na tom ministerstvu tedy ale musejí mít práce, když šetří čas i tím, že nenapíšou do dopisu datum! Jak se dalo čekat, jedná se o rozhodnutí o částečném odmítnutí mé žádosti o informace ministerstvu doručené 9. ledna (zákonná lhůta pro odpověď uplynula 24. ledna, prodloužená lhůta uplynula 3. února). Má žádost o poskytnutí informace byla odmítnuta v částech týkajících se zjednodušeně řečeno požadavku na poskytnutí čísla jednacího, pod nímž jsou věci, specifikované v mé žádosti, projednávány před soudem. Ministerstvo, odvolávajíc se na čl. 6 odst. 1 písm. a) GDPR tvrdí, že písemně oslovilo dotčené osoby s žádostí o souhlas s poskytnutím jejich osobních údajů třetí osobě s tím, že s výjimkou dvou dotčených osob, které výslovně s poskytnutím vyslovily souhlas, ministerstvo obdobným souhlasem od ostatních dotčených nedisponuje, a proto s výjimkou čísla jednacího sporů těch dvou osob, které vyslovily souhlas, mi jiná čísla jednací neposkytne.
Své odmítnutí poskytnout mi čísla jednací ministerstvo opírá o tvrzení, že číslo jednací, pod nímž je vedeno soudní řízení, je osobním údajem – nepřímým identifikátorem osob (přičemž doplňujícími informacemi disponují příslušné soudy, které vedly či vedou soudní spory s ministerstvem, kdy např. jejich rozsudky lze vyžádat dle zákona č. 106/1999 Sb.) – jedná se tak o nepřímou identifikaci fyzických osob. Své tvrzení ministerstvo odvozuje od jednoho rozsudku Nejvyššího správního soudu, v němž se uvádí, že osobním údajem za určitých okolností může být i spisová značka, pod níž soud vede řízení v určité trestní věci.
12. února – Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti se lze odvolat (v mém případě se jedná o rozklad, ale to by bylo složitější vysvětlování), tak se do toho pouštím. Chci si být jistá, různé věci si ověřuji, trvá mi to. Nejdřív je třeba vyjasnit si, jak je to s tím rozsudkem, na které se ministerstvo odvolává. V dané věci žadatel o spisovou značku nežádal, znal ji. Naopak žádal o informaci právě k té spisové značce. Jednalo se o trestní věc dosud neodsouzeného, o kterém se mluvilo v médiích. Prostě jiná situace.
Pak vysvětluji svůj legitimní zájem na informaci o číslech jednacích. Zákony č. 569/2020 Sb. a č. 116/2020 Sb., které upravují odškodňování újmy po očkování, patří mezi právní předpisy, které se zákonodárcům bohužel nepodařilo formulovat tak, aby byla jejich interpretace zcela jednoznačná. Z toho důvodu může mít každá dotčená osoba legitimní zájem na informaci, jakým způsobem v probíhajících řízeních o odškodňování tyto zákony interpretují soudy. Bez znalosti čísla jednacího a označení soudu, který věc rozhoduje, není možné příslušné rozhodnutí dohledat a prakticky není možné ho ani poptat na soudu. Podle § 13 občanského zákoníku může každý, kdo se domáhá právní ochrany, důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. Jak mám vědět, že soud v mé věci (ve věci mého klienta) rozhoduje obdobně jako byl rozhodnut jiný právní případ, když se o tom jiném právním případu nedozvím, protože mi ministerstvo neposkytne informaci ani o čísle jednacím, pod nímž soud rozhodnutou věc vedl?
13. února – Po práci pokračuju na rozkladu. Vývody ministerstva ohledně posuzování čísla jednacího sporů coby osobního údaje jsou absurdní v situaci, kdy jsou čísla jednací soudních sporů běžně zveřejňována – např. na stránkách Ministerstva spravedlnosti https://rozhodnuti.justice.cz/ . Děje se tak v souladu s vyhláškou o zveřejňování soudních rozhodnutí, podle níž pseudonymizaci zpravidla nepodléhají spisové značky. Jelikož jsou v souladu s čl. 38 Listiny základních práv a svobod jednání před soudem veřejná, se spisovou značkou se lze seznámit i přímo u soudu. (U dveří jednací místnosti je uvedeno i jméno a příjmení účastníků a pokud se nepořizuje zápis, nýbrž pouze záznam, veřejnost přítomná v jednací síni se dozví i číslo OP účastníků, které soudce diktuje do záznamu.) Vysoké soudy na svých stránkách též vyhlašují rozsudky, a to nejen s uvedením čísla jednacího, ale kompletně bez anonymizace/pseudonymizace (příklad se dá dohledat na: https://www.nsoud.cz). Je tak zcela zřejmé, že stát nemá zájem chránit osobní údaje účastníků řízení na úkor práva na informace či na úkor práva na spravedlivý proces, minimálně ne za všech okolností. Lze mít důvodné pochybnosti, že by si těchto skutečností nebylo ministerstvo vědomo a odpírání požadované informace tak vnímám jako pokus o to, jak veřejnosti zamlčet ohromné selhání ministerstva při aplikaci „odškodňovacích zákonů“.
14. února – Zatímco v květinářstvích se navečer krčí v růžku poslední zbytky kytiček se zapichovacími srdíčky, já dopisuju rozklad a vytahuji další argument. V jednom rozsudku Městského soudu v Praze stojí více méně toto: „Pokud je žadatelem o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím osoba zprostředkující veřejnou diskuzi, tj. osoba plnící roli tzv. „společenského hlídacího psa“, musí povinný subjekt při posuzování žádosti zohlednit, zda se požadované informace týkají otázek veřejného zájmu a zda jsou tyto informace způsobilé stát se následně předmětem veřejné diskuze. Pokud v žadatelův prospěch hraje veřejný zájem na poskytnutí informací, musí povinný subjekt vzít tento veřejný zájem v potaz při případném poměřování žadatelova práva na informace kolidujícího s jiným právem, typicky s právem na ochranu osobnosti.“ Problematikou odškodňování újmy po očkování se zabývám dlouhodobě a v otázkách odškodňování vystupuji i na veřejnosti (naposledy např. u Kulatého stolu ve Sněmovně), tedy já jsem hlídací pes.:) Rozklad posílám k posouzení třem kolegům, třeba se k němu dostanou dřív než v pondělí.
17. února – Rozklad už viděli i mí vážení kolegové, je způsobilý k odeslání. Než se k tomu ale dostanu, je skoro večer a když vidím, že mi přišlo avizo doručené odpovědi na žádost o informace z ÚZSVM, rozhodnu se počkat. Jdu totiž s mou milou kamarádkou Zuzkou K. na koncert 40 FINGERS. A z té odpovědi od ÚZSVM bych se mohla dozvědět něco nového. Třeba nějaký nový argument, pokud mi i oni budou chtít žádost o poskytnutí čísla jednacího sporů odmítnout.
18. února – Je to zajímavé, na ÚZSVM si nemyslí, že mi nemůžou čísla jednací sporů vedených poškozenými proti státu, které ÚZSVM zastupuje, poskytnout. Jen jsou trochu zlomyslní a odpovídají na mou žádost doslovně, u čísla jednacího neuvádějí, který soud danou věc projednává. Můžu si za to sama – nenapadlo mě, že to pro někoho nemusí být samozřejmost, a tak jsem o tuto informaci nežádala. Tak druhé kolo. Tentokrát žádám o uvedení informace o soudech, u kterých se ta konkrétní čísla jednací projednávají.
19. února – Na ÚZSVM odchází nová žádost o informace a na ministerstvo rozklad. Ten nebude vyřízený dřív než za měsíc. Začíná to být napínavé – dostanu informace o soudních řízeních nebo nedostanu?
