Blog

Svět podle Konvalinky

Tomáš Fürst

Profesor doktor Jan Konvalinka je jeden z nejmocnějších mužů v české vědě. Je to ředitel Ústavu organické chemie a biochemie – asi nejslavnější části české Akademie věd – bývalý prorektor University Karlovy a mediálně známá tvář české vědy. Před nedávnem se na něj obrátil jeden náš kolega s dotazem, co tento slovutný odborník říká na právě vyšlou studii o plodnosti českých žen.

Kolega Konvalinka odpověděl z oficiální adresy UOCHB, takže se domnívám, že jeho odpověď lze interpretovat jako stanovisko ústavu Akademie věd. Kolega Konvalinka píše (cituji doslovně):

“Ta “studie” je blábol od desinformátorů ze společnosti SMIS. Pokles porodnosti je opravdu reálný, ale začal už před covidem, a je stejný v zemích, které očkovaly málo stejně jako v zemích, které očkovaly hodně. Jinými slovy, s očkováním proti covidu nesouvisí. Mně by naopak zajímalo, co vede Vás k tomu, že takhle ochotně přijímáte konspirační bláboly. Jste opuštěnej? Zklamanej? Nešťastnej? Soucítím s Vámi, ale tyhle bláboly Vám fakt nepomůžou.”

Pojďme se tedy podívat, jak se tento kapitán české vědy trefil do skutečnosti.

  1. Porodnost je ukazatel, který měří počet narozených dětí na tisíc obyvatel. Porodnost v České republice více méně stagnovala až do roku 2021 (včetně), od roku 2022 nastal prudký pokles, který se dodnes nezastavil. Porodnost ovšem není úplně dobře srovnatelná mezi jednotlivými roky, protože se mění věková struktura populace žen. Pro meziroční srovnání se více hodí ukazatel úhrnné plodnosti (Total Fertility Rate, TFR). Tento ukazatel od roku 2010 setrvale rostl až do roku 2021 včetně, kdy dokonce dosáhl rekordní úrovně 1.83. V roce 2022 následoval prudký pád na 1.62, v roce 2023 další pád na 1.45 a v roce 2024 další pád na 1.37. V tomto bodě tedy kolega Konvalinka říká přesný opak toho, co je pravda. Faktem je, že úhrnná plodnost před epidemií rostla a začala klesat asi tak 9 měsíců po plošném očkování plodné kohorty experimentální genovou vakcínou.
  2. Dle dat z Human Fertility Database došlo k podivnému propadu plodnosti na začátku roku 2022 ve většině zemí EU. Na stránce Our World in Data si můžete cvičně naklikat různé země a podívat se. Tak například všechny státy střední a severní Evropy zaznamenaly ostrý zlom v TFR směrem dolů v roce 2022. U žádné z afrických zemí, které jsem vyzkoušel, není v roce 2022 žádná známka zlomu. V tomto bodě je tedy Konvalinka minimálně na mimoběžce s realitou.
  3. Výrok „s očkováním proti covidu nesouvisí “ (myšlena je zde porodnost, případně plodnost) je samozřejmě triviálně nepravdivý, stačí se podívat na oficiální údaje českého UZISu (podrobnosti zde). Skutečnost je přesně opačná. Plodnost s vakcinačním statutem matky souvisí, a to velmi podstatně. Očkované matky mají dle dat UZISu asi o třetinu méně dětí, než by odpovídalo jejich podílu v populaci a než by odpovídalo plodnosti celé populace před epidemií. To samozřejmě není důkaz, že vakcíny snižují plodnost, je to ale důkaz, že plodnost s očkováním proti covidu souvisí. V tomto bodě je tedy Konvalinkův výrok přesným opakem reality.

Člověk by očekával, že se vědecký velikán formátu Jana Konvalinky bude snažit přijít problému záhadného poklesu plodnosti na kloub. Místo toho však naivně popírá realitu, dehonestuje autory studie a vysmívá se tazateli.

S takovým ředitelem musí být radost bádat!

Devět otázek, které nesmí být zodpovězeny. Ve veřejném zájmu.

Zuzana Krátká

Vakcinace těhotných žen mRNA vakcínami byla umožněna jen krátce poté, co se začaly vakcíny v nouzovém režimu dostávat na trh. Jelikož se o bezpečnosti covidových vakcín nevědělo téměř nic, očekávala společnost, že kontrolní úřady udělají maximum pro kvalitní sběr farmakovigilančních dat a že budou rychle reagovat v případě zjištění nežádoucích účinků vakcinace na ženy či novorozence. Bohužel, opak byl pravdou.

Randomizovaná, placebem kontrolovaná klinická studie Pfizeru, ve které byl sledován zdravotní stav těhotných žen očkovaných Comirnaty ve druhém či třetím trimestru, započala v únoru 2021, ale dosud nejsou k dispozici všechna požadovaná data. Studie měla původně zahrnovat čtyři tisíce těhotných žen, nakonec jich bylo sledováno jen asi 350. Ani čtyři roky po zahájení této studie a tři roky po ukončení náboru neznáme výsledky od všech těhotných a všech dětí do studie zahrnutých. Podrobně se jí věnujeme v článku zveřejněném na webu SMIS. Proto čekáme na další kvalitní data od regulačních úřadů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky vakcinace proti covidu u těhotných žen či jejich dětí byla sbírána do různých farmakovigilačních monitorovacích systémů. Ve Velké Británii za sledování bezpečnosti léčiv zodpovídá MHRA (Medicines & Healthcare Products Regulatory Agency). K nahlašování podezření na nežádoucí účinky jí slouží systém Yellow cards. Na svém webu MHRA uvádí: „Reporting má velký význam. Vaše „žlutá karta“ hraje klíčovou roli v ochraně ostatních. Vaše zkušenosti mohou zajistit, aby všechny zdravotnické produkty mohly i nadále pozitivně ovlivňovat životy lidí, a může pomoci co nejdříve identifikovat nové bezpečnostní problémy.“ K monitoringu nežádoucích účinků po vakcinaci proti covidu použila MHRA dokonce systém aktivního hlášení nazvaný Yellow Card Vaccine Monitor (YCVM). Do něj se zájemci nahlašovali ještě před očkováním a podezření na nežádoucí účinky zaznamenávali v dopředu daných intervalech. Veřejnost očekávala, že takto rychleji a přesněji získá MHRA informace o četnosti nežádoucích účinků a možných rizicích dlouhodobých zdravotních následků. Činnost systému YCVM byla ukončena v prosinci 2022. Bohužel výstupů z tohoto monitoringu se na veřejnost dostalo velmi málo. Nicméně v listopadu 2022 ředitelka MHRA sdělila, že v systému YCVM byly evidovány mj. dva tisíce těhotných žen.

Expertku v oblasti farmakovigilance, paní Cheryl Graingerovou, toto zaujalo a chtěla zjistit podrobnější informace o hlášeních podaných těhotnými ženami. Prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím položila MHRA devět otázek, ale MHRA na ně odpovědět odmítla s tím, že budou časem publikovány. K vytvoření publikace se však MHRA neměla a Cheryl se rozhodla bojovat o tyto důležité informace dál. Podrobně její snahy monitoroval Norman Fenton zde.

Seznam otázek Charyl Graingerové položené MHRA:

  1. Jak byly těhotné ženy sledovány, jak často se hlásily a jak dlouho byly sledovány?
  2. Kdy byly očkovány, v kterém trimestru a jak často byly očkovány a jakou vakcínou?
  3. U jakého procenta z 2000 těhotenství došlo k: a) potratu? b) porodu mrtvého dítěte? c) spontánnímu potratu?
  4. U jakého procenta z 2000 těhotenství, která skončila porodem, se děti narodily a) donošeně? b) předčasně?
  5. Byly zjištěny nějaké vrozené vady?
  6. Jaké závažné nežádoucí vedlejší účinky byly zjištěny u: a) matky? b) dítěte?
  7. Jaké méně závažné nežádoucí vedlejší účinky byly zjištěny u: a) matky? b) dítěte?
  8. Byly nějaké ženy sledovány během kojení? a) Byly zaznamenány nějaké nežádoucí účinky? b) Jakékoli zbarvení mateřského mléka, paréza, potlačení laktace, bolest?
  9. Ovlivnila tato kohorta 2000 těhotných žen analýzu rizik/přínosů v těhotenství provedenou MHRA?

Ve snaze získat odpovědi na své otázky tak podala Cheryl stížnost na ICO, Information Commissioner Office. V průběhu roku 2023 ICO potvrdila rozhodnutí MHRA nezveřejňovat odpovědi na položené otázky. V rozhodnutí stojí:

„… zveřejnění souhrnných dat a odpovědí na úzce zaměřené otázky izolovaně a bez úplné diskuse o metodách sběru dat a omezeních poskytnutých dat by mohlo vést k nesprávné interpretaci, což by mohlo následně vést k zbytečným obavám o bezpečnost očkování u zranitelné populace.“

Cheryl se proti rozhodnutí odvolala. V úsilí získat informace ji podpořil i známý expert na bayesovskou datovou analýzu emeritní profesor Norman Fenton. Doporučuji si přečíst jeho expertní zprávu, ve které objasňoval, proč je pro společnost potřebné získat odpovědi na položené otázky a také popsal, jaká je současná situace ohledně nutnosti očkování proti covidu. (Pozn. zajímavé jsou i různé dílčí informace získané od britských úřadů pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím o covidové realitě, která byla na hony vzdálená tomu, co se v době pandemie v médiích tradovalo.)  

Na konci roku 2024 mělo dojít k jednání před Tribunálem ICO. Těsně před tím (v listopadu 2024) MHRA část poznatků ze systému YCVM zveřejnila v preprintu s názvem Implementation and results of active vaccine safety monitoring during the COVID-19 pandemic in the UK. Publikace obsahovala informace nejen k těhotným ženám, ale ke všem sledovaným osobám. Její obsah je zmatečný a vyvolává spíše rozpaky z nedbalé práce autorů a mnoha chybějících dat.

První sezení Tribunálu proběhlo v prosinci loňského roku. Jelikož nebyl dostatek času k posouzení čerstvě vydané publikace, bylo další jednání svoláno na únor 2025. Norman Fenton byl požádán, aby se vyjádřil k tomu, zda je v publikaci možné najít odpovědi na položené otázky, jak tvrdil právník MHRA. 

Stručné analýzu najdete v blogu Normana Fentona zde. Bohužel pan profesor po pečlivém pročtení publikace zjistil, že zveřejněné informace nejsou tak kvalitní, aby bylo možné otázky zodpovědět. V systému YCVM bylo evidováno 2416 těhotných žen, ale MHRA neuvedla hlášení od všech. Nevíme, zda chybějící informace znamenají, že žádný nežádoucí účinek ženy neměly nebo zda jej nenahlásily. Nevíme ale ani to, zda ženy porodily zdravé dítě či nikoliv. Bez těchto základních informací lze těžko odpovědět na většinu z položených otázek.

Z poskytnutých informací je zřejmé, že MHRA neměla snahu sledovat ženy po celou dobu těhotenství. Medián jejich sledování byl pouze 72 dní (5–244 dní). U 762 žen (tj. u 30 % těhotných) dokonce nebyl uveden ani typ použité vakcíny. Není zřejmé, zda byly v systému zahrnuty nějaké ženy vakcinované před otěhotněním nebo jen ženy vakcinované během těhotenství. Bez znalosti informací o výsledcích porodu u všech nahlášených žen není možné určit podíl zdravých dětí a podíl dětí se zdravotními problémy.  Kromě chybějících dat je zde i problém s podhlášením. Podhodnoceny jsou např. počty spontánních potratů. Normálně by počtu těhotenství odpovídalo přibližně 100 potratů, zveřejněno však bylo pouze 19. V publikaci nejsou uvedené žádné děti s vrozenými vadami. Nejsou uvedené žádné předčasné porody, i když v dopisovaných komentářích byly prý nalezeny čtyři. Mnoho dalších záhad a nedostatků popisuje Cheryl ve svých článcích zde a zde.

Norman Fenton v závěru své expertní zprávy uvádí: „Preprint, který MHRA vypracovala, neposkytuje všechny informace požadované v původní žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Pokud chybějící údaje, které MHRA nadále odmítá zveřejnit, prokazují, že vakcíny jsou pro těhotné ženy bezpečné a že přínosy jejich užívání převažují nad riziky, pak je zjevně ve veřejném zájmu všechny tyto údaje okamžitě zveřejnit, aby se předešlo škodám plynoucím z váhání s očkováním. Naopak, pokud data prokáží, že bezpečnostní rizika vakcín pro těhotné ženy převažují nad jejich přínosy, pak je také zjevně ve veřejném zájmu tyto údaje okamžitě zveřejnit, aby se předešlo zbytečným škodám na těhotných ženách. Okamžité zveřejnění všech údajů je proto v každém případě výhodné rozhodnutí.“

Dne 21. března 2025 se konalo poslední sezení Tribunálu. Rozsudek, který čítá 25 stran, potvrzuje, že ze strany MHRA bylo správné data nevydat. Celý rozsudek je k dispozici zde. Soud rozhodnul ve prospěch MHRA a zdůvodnil to de facto politickým zájmem, kterým je podpora vakcinace a zabránění zmatení veřejnosti publikováním informací vytržených z kontextu. Rozhodnutí obsahuje i tuto kouzelnou větu:

„Tribunál se domnívá, že ze strany MHRA bylo rozumné informace pozdržet až do doby publikace a že veřejný zájem na pozdržení informací je větší než veřejný zájem na jejich okamžitém zveřejnění.“

Je tedy zřejmé, že zatím nenazrála doba na to, aby byla data MHRA zveřejněna. Cheryl Graingerová s Normanem Fentonem se proti rozhodnutí Tribunálu již neodvolali. Nad MHRA sice nevyhráli a data nezískali, je třeba jim ale za jejich úsilí poděkovat. Tato kauza otevře oči dalším lidem. Pro společnost je důležitý i jen ten prostý Tribunálem posvěcený fakt, že regulační úřad – odpovědný za dohled nad bezpečností vakcín – skrývá data o bezpečnosti vakcín v těhotenství před veřejností a soud konstatuje, že tak činí ve „veřejném zájmu“. Pokud chtěl Tribunál zabránit vzniku nedůvěry ve vakcinaci v těhotenství, svým rozhodnutím způsobil pravý opak. Poskytnul ženám další důvod, aby se v těhotenství vakcinaci vyhnuly.

Půl milionu oponentů aneb jak je dobré míti X

Tomáš Fürst

Před několika dny jsme uveřejnili preprint o počtu narozených dětí v ČR dle očkovacího statutu matky, o kterém píšeme zde. Na twitterovém účtu hlavní autorky Vibeke Manniche si zprávu o zveřejnění preprintu přečetlo přes půl milionu lidí. Závěr naší analýzy je mimořádně znepokojující:

Data ukazují, že očkovaným ženám se z nějakého důvodu rodí asi o třetinu méně dětí, než by odpovídalo jejich zastoupení v populaci.

Vzhledem k tomu, že jsme zveřejnili veškerá zdrojová data, každý se mohl podívat, jestli jsme někde neudělali nějakou chybu. Někteří z našich čtenářů se do kontroly pustili a zjistili, že jsme se skutečně jedné logické chyby dopustili. ÚZIS nám každý měsíc poskytl počet porodů matek, které byly očkovány aspoň jednou dávkou covidové vakcíny k datu porodu. Tomuto číslu říkejme A. Potom nám poskytl pro každý měsíc počet porodů matek, které byly očkovány alespoň jednou dávkou covidové vakcíny během těhotenství. Tomuto číslu říkejme B. Rozdíl A-B tedy udává, kolik matek muselo být očkováno aspoň jednou dávkou již před početím. Naše chyba spočívala v tom, že jsme tento dolní odhad počtu matek očkovaných před početím vzali jako skutečný počet matek očkovaných před početím. Ve skutečnosti se mohlo stát, že matka dostala například první dávku před početím a druhou po početí. Horní odhad počtu matek očkovaných před početím dostaneme tedy tak, že budeme předpokládat, že každá žena očkovaná během těhotenství dostala aspoň jednu dávku před početím.

Nově tedy pracujeme s dolním i horním odhadem počtu žen, které byly očkované před početím. To poněkud změní obrázek celé situace, zejména v roce 2021, kdy se ještě očkovalo hodně, takže horní a dolní odhad se od sebe dosti liší. Od roku 2022 dál se už tolik neočkovalo, takže horní a dolní odhad se postupně přibližují a chyba, kterou jsme udělali, přestává hrát podstatnou roli. Článek jsme opravili a novou verzi opět pověsili na preprintový server. Klíčový obrázek po opravě opět přetiskujeme zde (viz níže).

Vzhledem k formátu, ve kterém nám ÚZIS data poskytl, nevíme přesně, kolik matek bylo očkováno před početím. Umíme ale spočítat horní a dolní odhad jejich počtu. Tyto odhady potom použijeme ke stanovení dolního a horního odhadu počtu úspěšně zahájených těhotenství na 1000 žen ve věku 18-39 let s daným vakcinačním statusem. Pro matky očkované před početím leží skutečnost někde v tmavě modré oblasti panelu B níže uvedeného grafu. Pro neočkované matky leží skutečnost ve světle modré oblasti.

Ženy očkované během těhotenství, které otěhotněly na začátku roku 2021, mohly být jen těžko očkované před početím, protože to byly vakcíny pro jejich věkovou kategorii dostupné pouze výjimečně. Je tedy pravděpodobné, že se realita v první polovině roku 2021 pohybovala velmi blízko dolního okraje tmavě modré plochy (a tedy horního okraje světle modré plochy, a tím tedy velmi blízko naší původní interpretaci dat, před touto opravou). V druhé polovině roku 2021 je však pravděpodobné, že některé ženy očkované během těhotenství skutečně dostaly první dávku ještě před početím, takže nemůžeme říct nic přesnějšího, než že realita druhé poloviny roku 2021 je někde uvnitř obarvených regionů grafu. V každém případě ÚZIS požádáme o upřesnění dat a vyjasnění jejich interpretace, takže se budete moci zanedlouho podívat, kde přesně v námi obarvených regionech skutečná data leží.

https://www.preprints.org/manuscript/202504.2487/v2

Podstatné závěry naší studie se nijak nezměnily:

Ženy očkované proti covidu počaly dramaticky méně dětí, než by odpovídalo jejich zlomku v populaci. Od poloviny roku 2021 je vidět, že křivka odpovídající matkám očkovaným před početím je podstatně níž (i s veškerou nejistotou) než křivka odpovídající ženám neočkovaným. Od začátku roku 2022, kdy se počty očkovaných stabilizovaly, se očkovaným ženám rodí asi o třetinu méně dětí, než by odpovídalo jejich zastoupení v populaci. Je to zároveň také asi o třetinu méně, než se rodilo ženám před epidemií. V tomto podstatném závěru tedy naše chyba nezpůsobila žádnou změnu.

Zajímavé ale je, že nárůst plodnosti neočkovaných v druhé polovině roku 2021 (světle modrý kopec) byl téměř jistě méně dramatický, než jsme si dříve mysleli (v původní interpretaci jsme totiž měli jen horní odhad světle modrého regionu). To je docela příznivá zpráva, protože si vzpomínám, že jsme na původní obrázek dlouho nevěřícně zírali a hledali vysvětlení pro takto dramatický nárůst plodnosti neočkovaných. Nicméně tento nárůst je zřetelný i po opravě, takže do jisté míry skutečně docházelo k tomu, že ženy, které chtěly v té době otěhotnět, se očkování vyhnuly.

Po ukončení intenzivní fáze očkování plodné kohorty se plodnost neočkovaných vrátila na úroveň plodnosti celé populace před pandemií. Plodnost očkovaných se ale ustálila na asi o třetinu nižší hodnotě. Zde už se tedy původní a nová verze této studie nijak neliší.

Našim čtenářům se za tuto chybu omlouváme a konstatujeme, že neformální peer-review na X funguje mnohem lépe než oficiální systém vědeckých žurnálů. Článek jsme během posledního půlroku nabídli postupně šesti prestižním vědeckým časopisům. Ve všech jsme byli odmítnuti bez recenze a bez zdůvodnění. Na twitteru jsme dostali stovky recenzí do týdne od zveřejnění preprintu a – jak vidíte – některé byly skutečně podstatné.

Inu, kdo nic nedělá, nic nezkazí.

Kdo je Casey Means?

Tomáš Fürst

Před třičtvrtě rokem jsem fascinovaně poslouchal interview Tuckera Carlsona se sourozenci Calley a Casey Means. Trvalo to dvě hodiny a já se nemohl odrhnout. Tehdy jsem si říkal, jak by bylo skvělé, kdyby se takoví lidé jednou dostali do pozic, ze kterých by mohli tím příšerným systémem aspoň trochu pootočit.

Byl konec léta 2024, Jay Bhattacharya byl označován za „bezvýznamného epidemilologa“, Marty Makary byl považován za výstředního antivaxera, Vinay Prasad byl ze všech stran cenzurovaný za kritiku roušek a lockdownů a Robert Kennedy kandidoval na presidenta za demokratickou stranu a CNN mu nadávala do konspirátorů.

Dnes, o necelý rok později, je Jay šéfem nejvlivnější zdravotní grantovky na světě, Marty vede FDA, Vinay šéfuje komisi, která rozhoduje o licencování vakcín a RFK je ministrem zdravotnictví v republikánské vládě Donalda Trumpa. A Casey Means byla právě nominována na pozici hlavní hygieničky Spojených států amerických.

Přejeme na druhou stranu Atlantiku hodně štěstí a sledujeme to s mírnou závistí a velkou nadějí. Kdy si myslíte, že si naši covidisté všimnou, že svět se začal otáčet na druhou stranu?

https://1url.cz/2JJLS

Jak se dělá konsensus. Aneb dlouho slibovaná publikace o propadu plodnosti českých žen je na světě. Tedy vlastně není.

Tomáš Fürst

Už dlouho našim věrným čtenářům slibujeme, že uveřejníme odborný článek s informacemi, na kterých bylo založeno mé vystoupení v poslanecké sněmovně, jehož záznam si můžete poslechnout zde. Máme totiž k dispozici unikátní data, která po jednotlivých měsících udávají počty narozených dětí s ohledem na vakcinační status matky. Získat tato data byla docela kovbojka, což popisujeme v článku Čtyři sady stačí, drahoušku. Leč podařilo se a hlavní zásluhu na tom má paní senátorka Jitka Chalánková. Je pozoruhodné, že z 281 členů parlamentu problém dramaticky a záhadně klesající plodnosti českých žen zaujal jen asi 5 zástupců lidu, zbytku je tento zdaleka nejdůležitější problém současné české společnosti srdečně ukradený.

Odborný článek jsme napsali na podzim 2024 v mezinárodní sestavě vedené paní Vibeke Manniche, kterou mnozí naši čtenáři znají ze slavné dánské studie o variabilitě šarží covidových vakcín. Dalším autorem je pan Jonathan Gilthorpe, který stojí za iniciativou NorthGroup, k níž jsme se před nedávnem také připojili.

Prudký a nevysvětlený propad plodnosti představuje nejdůležitější problém současné západní civilizace a my jsme v článku presentovali světově unikátní data. Neuměli jsme si proto představit, že by se zveřejněním článku mohl být nějaký problém. Jenže jsme narazili na neprodyšnou zeď cenzury. Článek jsme postupně poslali do šesti impaktovaných časopisů a v každém jsme byli obratem odmítnuti. Ani jeden časopis neposlal náš článek na recenzi. Takže až vám zase budou tvrdit něco o „vědeckém konsensu“, už budete vědět, jak takový konsensus vzniká.

Minulý týden nám došla trpělivost a článek jsme zveřejnili na preprintovém serveru. Už se těšíme na vyjádření slovutných profesorů, doktorů a docentů, že „to neplatí“, protože článek neprošel recenzním řízením. Inu, neprošel. Nikdo si na něj totiž netroufnul.

Hlavním výsledkem článku je graf, který pro větší pohodlí přetiskujeme níže a který zpřesňuje a rozšiřuje původní graf v článku Komu chybí děti. Kvalitativně se nic moc nezměnilo, ale teď už jsou data téměř jistě správně (blíže zde), a navíc popisují delší období.

https://www.preprints.org/manuscript/202504.2487/v1

Aby byl další text srozumitelný, dovolíme si použít pojem „úspěšné početí“, čímž myslíme takového početí, které vedlo (asi tak za devět měsíců) k narození dítěte. Horní panel obrázku ukazuje vývoj podílu žen ve věku 18-39 let, které byly ke konci měsíce očkované alespoň jednou dávkou jakékoliv covidové vakcíny. Spodní panel ukazuje počet úspěšných početí v daném měsíci na tisíc žen s daným vakcinačním statutem. Neočkované ženy jsou označeny bílou barvou, očkované (jakoukoliv dávkou jakékoliv vakcíny proti covidu před početím) tmavě šedou. Všechny ženy jsou označeny světle šedou, takže světle šedý sloupec je váženým průměrem tmavě šedého a bílého s tím, že váhy odpovídají podílu očkovaných a neočkovaných žen v populaci v daném měsíci.

Detaily metodiky si prosím přečtěte přímo v článku, ať zde nezdržujeme. Hlavní pozorování jsou tato.

  1. Ženy očkované proti covidu počaly dramaticky méně dětí, než by odpovídalo jejich zlomku v populaci. Jinak řečeno, asociace očkování a nízké plodnosti je statistický fakt, nikoliv nějaká spekulace či konspirační teorie. Tím je definitivně vyvrácena lež Petra Koubského v Deníku N, kterou se většina veřejnosti uklidňuje.
  2. Nárůst plodnosti neočkovaných v druhé polovině roku 2021 je téměř jistě způsoben tzv. „indikačním vychýlením“: Ženy, které chtěly v té době otěhotnět, rozumně ignorovaly doporučení vakcinologů a očkování se vyhnuly. Úspěšná početí se tedy koncentrovala ve skupině neočkovaných, a naopak ve skupině očkovaných zůstaly ženy, které zrovna dítě mít nechtěly.
  3. Tento „indication bias“ ovšem nebyl jediným mechanismem, který působil, protože úhrnná plodnost celé populace žen (bez ohledu na vakcinační status) na začátku roku 2022 prudce klesla, takže někdy na jaře 2021 muselo dojít ke skutečnému snížení celkového počtu početí, nejen k rozdělení žen na ty, které chtějí dítě a nechtějí vakcínu, a ty, které nechtějí dítě a chtějí vakcínu.
  4. Po ukončení intenzivní fáze očkování plodné kohorty se plodnost neočkovaných vrátila na úroveň plodnosti celé populace před pandemií. Plodnost očkovaných se ale ustálila na asi o třetinu nižší hodnotě.

Výše uvedená data tedy ukazují, že celý prudký pokles plodnosti českých žen je vysvětlen tím, že očkovaným ženám se z nějakého důvodu rodí asi o třetinu méně dětí, než bychom očekávali. Neočkovaných žen se pokles plodnosti netýká.

Pokud se tedy budou profesorky, doktorky a docentky pokoušet vysvětlit pokles plodnosti nějakým faktorem X (válka na Ukrajině, drahé byty, „hodnotové přenastavení mladých lidí“, „chybějící protirozvodové bariéry“ atd. , viz článek kolegyně Jochové na Neviditelném psovi), budou muset vysvětlit, proč faktor X působí pouze na očkované a proč na ně začne působit asi tak v okamžiku očkování.

Já – ubohý učitel matematiky se simplexním myšlením – se spokojím s nejjednodušším vysvětlením, které je kompatibilní s daty (to nám ostatně radí princip Occamovy břitvy již mnoho staletí). A to vysvětlení je, že pokles plodnosti českých žen byl způsoben očkováním plodné populace experimentální genetickou vakcínou proti covidu. Představují výše uvedená data důkaz této domněnky? Nikoliv. Představují velmi silnou evidenci ve prospěch této domněnky? Rozhodně ano.

Vzhledem k tomu, že problém chybějících dětí se bude dále kumulovat a celá situace bude dále eskalovat, je jisté, že o výše uvedených datech ještě uslyšíte.

Kam se poděl vědecký konsensus?

Tomáš Fürst

V nedávném interview, jehož část je zachycena zde, říká o mRNA vakcínách Jay Bhattacharya, ředitel amerického National Institute of Health, toto:

  1. Počet lidí, kteří se dnes nechávají očkovat mRNA vakcínami je velmi malý, což je zejména u dětí dobře.
  2. U mRNA technologie nemáme pod kontrolou, kolik antigenu očkovaný organismus kvůli vakcíně vyprodukuje.
  3. Rovněž biodistribuce antigenu není pod kontrolou. Není jasné, které tkáně budou antigen produkovat a jak dlouho.
  4. Dokonce není zcela pod kontrolou ani to, jaký typ antigenu budou buňky produkovat, protože proces čtení mRNA instrukce a její „překlad“ do spike proteinu je zatížený chybami (frame shifting).

Jay Bhattacharya dále říká: Jak to tedy mohl regulátor schválit, když vlastně neví, kolik toho antigenu bude, ve kterých tkáních bude produkován, jak dlouho bude produkován a jaký antigen to vlastně bude? Jedna Nobelova cena už za mRNA technologii udělena byla. Bude to chtít ještě dvě nebo tři, než bude tato technologie zralá na použití.

John Campbell k tomu dodává, že odvěkým principem medicíny je dát správnému pacientovi správnou dávku správného léku ve správný čas. Současný způsob používání mRNA technologie je téměř pravým opakem tohoto principu.

Připomínáme, že sdružení SMIS českým čtenářům tato (a další) zjištění přineslo již v listopadu 2024 v článku s názvem Obludáriu-mRNA.

Srovnejte prosím výše citované vystoupení ředitele NIH s pozicí kapitánů české koronavirové response — Chlíbka, Kubka či Válka, kteří stále doporučují opakované plošné „očkování“ celé populace mRNA vakcínami, včetně očkování dětí od šesti měsíců věku a včetně očkování těhotných žen.

Nezačíná se nám ten „vědecký konsensus“ nějak drolit?

SMIS vítá na palubě důležitého spojence

Tomáš Fürst

Když jsme před pár lety s několika přáteli začali systematicky říkat pravdu o koronavirové pandemii, očekávali jsme, že se k nám brzy přidá mnoho lékařů, akademiků a vědců. Nestalo se tak. Český lékařský, akademický a vědecký establishment se stal – za mohutného přizvukování veřejnoprávních a mainstreamových médií – avantgardou covid fašismu a dodnes to nevypadá, že by se z této ztráty soudnosti vzpamatoval.

Místo toho jsme ale před Velikonocemi získali jiného nečekaného spojence: Bílý dům i s jeho oranžovým náčelníkem. Hlavní infomační stránka Bílého domu totiž dostala před nedávnem tuto podobu. Koho to nebaví číst, zde máte můj stručný výtah:

  1. Virus pravděpodobně pochází z laboratoře ve Wuhanu, kde omylem unikl při gain-of-function výzkumu, který byl spolufinancován americkými daňovými poplatníky. Anthony Fauci dotlačil tým prominentních virologů, aby sepsali Proximal Origin Paper, kde lživě tvrdí, že virus nemůže pocházet z laboratoře. Z vyšetřování v Kongresu dnes víme, že si autoři ve stejné době mezi sebou vyměňovali emaily, kde tvrdili pravý opak.
  2. Bidenova administrativa, Anthony Fauci, David Morens (Fauciho asistent), Peter Daszak (šéf EcoHealth Alliance), Adrew Cuomo (guvernér státu New York) a další nepravdivě vypovídali před Kongresem, tajili dokumenty, zdržovali a jinak systematicky mařili vyšetřování kongresové komise o původu viru.
  3. Nařízení udržovat dvoumetrové odstupy – na kterém bylo v Americe založeno uzavření škol a provozoven – nikdy nemělo žádný vědecký podklad. Při jednom z výslechů Anthony Fauci prohlásil, že toto doporučení „se prostě jen tak objevilo“.
  4. Dlouhodobé lockdowny způsobily nesmírné škody nejen americké ekonomice, ale také psychickému a fyzickému zdraví Američanů, zejména mladých lidí.
  5. Vláda lidem často podávala zavádějící informace a ve spolupráci s vlastníky největších sociálních sítí přímo cenzurovala nepohodlné názory.

Pod tímto textem je přiložena 557stránková zpráva vyšetřovací komise Kongresu, o kterém jsem v češtině referoval zde, a která obsahuje ještě mnoho dalších explozivních závěrů, kterým se v české kotlině televizi dodnes říká „dezinformace“.

Takže tohle bychom měli. Můj oblíbený dezolátní server ZeroHedge to shrnuje kouzelnou hláškou, o jejíž překlad se nebudu pokoušet:

Vindication? Perhaps. Satisfaction? Far fucking from it!

Jak jsem nenapsal článek o poklesu plodnosti na Neviditelného psa

Tomáš Fürst

Tak jsem si na Neviditelném psovi přečetl článek o propadu plodnosti českých žen. Chtěl jsem reagovat v diskusi, ale Pes po mně chtěl účet na iDnes. Tam jsem ale zřejmě na blacklistu, protože mi nikdy nepřišel registrační email (zkoušel jsem opakovaně). Napsal jsem tedy odpověď formou celého článku a nabídl jej Ondřeji Neffovi. Ten jej odmítl publikovat s tím, že ohřívat si na problému klesající porodnosti antivaxerskou polívčičku mu přijde scestné.

Takže, milí čtenáři, jako už mnohokrát, chcete-li se dozvědět pravdu, nezbývá vám, než si ji přečíst zde na stránkách sdružení SMIS. Je mi jasné, že vy, kteří čtete tento článek, už to všechno víte, ale po přečtení předchozího odstavce snad lépe chápete, proč to pořád všechno víte jenom vy – a nikdo jiný. Jestli je mezi vámi někdo, kdo ještě můžete psát na iDnes nebo na Psa, dejte jim to tam prosím do diskuse.

Text mé reakce, která nevyšla na Neviditelném psu, je níže.

Všechny aspekty diskutované v článku kolegyně Jochové se totiž pečlivě vyhýbají statistikám, které máme již delší dobu k dispozici. Prudký pokles plodnosti českých žen, který začal v lednu 2022 a dodnes se nezastavil, se týká pouze žen očkovaných proti covidu. Přečtěte si prosím detailní rozbor oficiálních statistik ÚZISu v článku na stránkách sdružení SMIS, či projděte si další články, na které odkazujeme ve čtrnáctibodovém seznamu zde. Klíčové údaje zopakuju v následujících dvou odstavcích.

Podívejme se na kohortu žen ve věku 18-39 let, ve které se rodí drtivá většina dětí. V České republice je takových žen asi 1.3 milionu a ke konci roku 2022 jich bylo asi 68 procent očkováno alespoň jednou dávkou nějaké vakcíny proti covidu.

Neočkovaným ženám se v roce 2023 narodilo asi 86 dětí na tisíc neočkovaných žen ve věku 18–39 let. Očkovaným ženám se narodilo pouze asi 55 dětí na tisíc očkovaných žen ve věku 18–39 let. Pro kontext dodávám, že v roce 2020 (před začátkem propadu plodnosti a před začátkem očkování) se v České republice narodilo asi 81 dětí na tisíc žen ve věku 18–39 let.

Pokud chcete podrobnější informace a data po jednotlivých měsících, prohlédněte si prosím podklady pro mé vystoupení v Poslanecké sněmovně nebo si to vystoupení přímo pusťte.

Je tedy statistickým faktem, že propad plodnosti se týká pouze žen očkovaných proti covidu, neočkované ženy jsou na stejných číslech jako před epidemií. Dále je statistickým faktem, že propad plodnosti začal v lednu 2022, tedy asi devět měsíců po začátku očkování plodné kohorty experimentální genovou vakcínou. Dále je statistickým faktem, že podobný propad plodnosti zaznamenaly téměř všechny země, které masivně očkovaly proti covidu. Znovu opakuju, že cituju jen oficiální data českého ÚZISu a oficiální evropská data dostupná na humanfertility.org.

Pokud tedy chcete pokles úhrnné plodnosti vysvětlit nějakým faktorem X (válka na východě, drahé byty, „hodnotové přenastavení mladých lidí“, „chybějící protirozvodové bariéry“ atd. atd., viz článek kolegyně Jochové) musíte vysvětlit, proč faktor X působí pouze na očkované a proč na ně začal působit asi tak v okamžiku očkování. Netvrdím, že je to vyloučené, domnívám se však, že „extraordinary claims require extraordinary evidence“. Je fascinující, že profesorky, doktorky a docentky demografie, které už několik let o propadu plodnosti „odborně“ diskutují na různých konferencích si zatím této do očí bijící souvislosti nevšimly (s výjimkou zcela absurdní práce, kterou komentujeme zde).

Čtenářům Neviditelného psa by mohlo být blízké tohle srovnání: Objektivně vzato máme víc důkazů, že propad plodnosti je způsoben covidovými vakcínami, než máme důkazů, že růst globální teploty je způsoben antropogenními emisemi kysličníku uhličitého.

Lampárna u Springerů

Tomáš Fürst

Před nedávnem jsme zde upozorňovali na dosti absurdní výplod českých „vědkyň“ z ústavu SYRI. Milé výzkumnice se v něm dojemně snaží „odvysvětlit“ nepříjemný fakt, že strmý propad plodnosti zaznamenaly v českých zemích pouze ženy očkované proti covidu. Neočkované ženy mají dětí pořád stejně.

Našim čtenářům jsme vysvětlili, že dámy – ověnčené mnoha akademickými tituly – přišly se zcela nesmyslným matematickým modelem, jehož předpoklady nejsou podepřeny žádnou empirickou evidencí. Model chybně implementovaly nebo implementovaný model zavádějícím způsobem popsaly. Výsledný dramatický rozpor mezi predikcí modelu a realitou zamaskovaly tím, že reálná data z posledních dvou let čtenářům prostě zatajily. Jejich výplod je tedy na hranici mezi nesmyslem a vědeckým podvodem.

Ne všichni však čtou stránky SMIS, proto jsme cítili potřebu celé nedorozumění uvést na pravou míru i na stránkách samotného časopisu Genus, kde se tento vědecký skvost objevil. Byli jsme však překvapeni, že tento časopis žádné reakce neuveřejňuje. Vědecký konsensus si ve Springeru zřejmě rozvracet nedají.

Napsali jsme tedy slušný email paní redaktorce a vysvětlili jí, že hrozí riziko, že by článek našich „vědkyň“ mohli jejich čtenáři vzít vážně, a tím být uvedeni v omyl. Připojili jsme pečlivé vysvětlení, které si můžete přečíst zde .

Asi za týden nám milá paní redaktorka odpověděla a v podpisu svého emailu nám sdělila svá zájmena (she/her/hers). Taky nám napsala, že byla dlouho nemocná. A že náš dopis přeposlala na příslušné oddělení. Poděkovali jsme jí, popřáli pevné zdraví a sdělili, že se těšíme na další kroky.

Od té doby uplynuly dva měsíce a nestalo se samozřejmě vůbec nic.

Zfušovaný/zfalšovaný článek visí na webu dál, planeta SYRI inkasuje od daňových poplatníků další miliony a mainstreamová media – pečlivě uvedena v omyl státem placenými „vědkyněmi“ – chrlí dezinformace o poklesu plodnosti.

A očkovaným ženám se dále rodí podezřele málo dětí…

Až najdete u Springrů lampárnu, běžte si tam stěžovat.

Těžký život cenzora na Seznamu

Tomáš Fürst

Blíží se den, kdy Český statistický úřad zveřejní data o počtu porodů a plodnosti českých žen v roce 2024. Naši čtenáři už vědí, že to bude zase masakr. Očekáváme, že se úhrnná plodnost v roce 2024 propadla na hodnotu 1.30 (v roce 2021 to bylo 1.83). Z předchozích dat UZISu máme potvrzeno, že dramatický propad plodnosti se týká pouze žen očkovaných proti COVID-19. Neočkované ženy žádný propad plodnosti nezaznamenaly.

Strážci jediné oficiální pravdy „NESOUVISÍ!“ začínají zvolna panikařit. Asi proto jsme v posledních dnech svědky jejich zvýšené aktivity v režimu „damage control“. Rudé právo covidistů – server Seznam.cz – přišel s tradičně manipulativním článkem o příčinách propadu plodnosti, ve kterém se snaží odvést jakoukoliv debatu co nejdál od dat směrem k povídačkám a spekulacím.

Jeden z našich pravidelných čtenářů se však nedal a v diskusi uvedl pár čísel a link na stránky SMIS. Cenzoři na Seznamu mu překvapivě příspěvek nesmazali, ale ihned k němu připojili pečlivě zavádějící „kontext“:

Zatímco kolega Krátký pečlivě a přesně cituje data (navíc oficiální data z ÚZISu), cenzoři na Seznamu se zmůžou jen na kecy o dezinformacích a citáty „odborníků“ z Iniciativy Sníh.

Až zase budou jiní „odborníci“ hledat důvody dramatického poklesu důvěry veřejnosti v oficiální média, může jim tato výměna sloužit jako exemplární příklad.

Mezitím za Atlantikem rychle přichází soumrak covidismu. Ministrem zdravotnictví se stal Robert Kennedy, který během celé epidemie vytrvale říkal pravdu – do našeho sdružení SMIS bychom ho hned vzali. Šéfem největší zdravotnické grantové agentury na světě (National Institute of Health) se stal Jay Bhattacharya – autor The Great Barrington Declaration, která říkala v podstatě to, co u nás hlásal pan profesor Jiří Beran. Deklaraci do češtiny přeložil náš kolega Petr Šourek a někteří členové SMIS patří k jejím úplně prvním hrdým signatářům. Šéfem Food and Drug Administration se stal zásadní kritik bezhlavého očkování proti covidu Marty Makary.

Takže tímto cenzory na Seznamu pěkně zdravím a hlásím, že to dělají zbytečně. Pravda o covidu se do českých zemí nakonec stejně dostane, byť by to mělo být zpoza Atlantiku. I kdyby se v Seznamu postavili na hlavu. Čím déle budou ze svých čtenářů dělat blbce, tím hůř se jim to pak bude vysvětlovat.