PhDr. Simona Weidnerová, MBA
Institut pro sociální a ekonomické analýzy, z. s. (ISEA)
16.března 2022
Jeden z projektů řešených v rámci grantů Technologické agentury ČR se věnuje sledování dopadů pandemie covid-19 na provoz mateřských škol. Kromě socioekonomických parametrů se výzkum ISEA zaměřil i na sledování nemocnosti dětí a zaměstnanců. Do výzkumu, který probíhal převážně formou dotazníkového šetření, bylo zapojeno 1,2 tisíc ředitelů a ředitelek mateřských škol. Poslední etapa výzkumu zaměřená na omikronovou vlnu proběhla 24. 1. 2022 – 6. 2. 2022.
Ekonomické důsledky každého karanténního uzavření dopadají nejen na mateřské školy jako instituce, ale i na jejich zaměstnance, pokud čerpají nemocenské dávky. A také na rodiče dětí, kteří často zatajují nákazu, aby nemuseli do karantény. To však vede k šíření infekce v rámci školních zařízení.
Školkové vlny nemocnosti
Za dva roky trvání projektu a sběru dat jsme si všimli toho, že v určitém období je statisticky významně vyšší nemocnost dětí, jindy převažuje nemocnost zaměstnanců MŠ. Odlišné vlny nemocnosti mají rozdílné dopady na provoz mateřských škol. Když je více nemocných pedagogů než dětí, nemá ve třídách kdo učit. Když jsou třídy dětí poloprázdné, pak se provoz školky významně prodraží.
V první vlně pandemie v březnu 2020 bylo 95 % školek lokálně zavřených více než měsíc proto, že v nich v obavě z nákazy nebyly děti. Pobyt doma usnadnil doléčení dětí z běžných nemocí a pediatři se nestačili divit, že najednou významně poklesla nemocnost malých dětí, které se pak v ordinacích dlouho neobjevily.
Na podzim a v zimě 2020 už rodičům „otrnulo“, začali opět vodit děti nedoléčené a s příznaky respiračních onemocnění. V tu dobu se mateřské školy zavíraly převážně kvůli nemocným (nebo na covid pozitivně testovaným) zaměstnancům.
V březnu 2021 vláda na 28 dní centrálně uzavřela mateřské školy proto, že míra lokálního uzavírání celých školek (či jen jejich tříd) hygienou byla neúnosná nebo bylo náročné udržet provoz z důvodu nedostatku zaměstnanců. Naopak v prvních dvou týdnech v září 2021 dětí významně ubylo a ordinace pediatrů byly zavalené dětmi s virózami.
V lednu a únoru 2022 způsobil omikron vysokou nemocnost zaměstnanců školek. Zkrácení karantény, dlouhé čekací doby na PCR testy a nezodpovědnost rodičů vedla k tomu, že se infekce ve školkách v době omikronové výrazně rozšířila.
Paní učitelky jsou zvyklé na každoroční imunizaci virovými onemocněními. Vždy v září a říjnu si dle vlastních slov „zvykají na nové viry“ nově příchozích dětí. Pravidelná imunizace evidentně vede k vysoké odolnosti pedagogických pracovníků. Navzdory tomu, že MŠMT tzv. ohrožené skupině doporučilo jen neplacené volno a nošení respirátoru, zvládli provoz zaměstnanci mateřských škol na jedničku. Přitom 33 % pedagogů v mateřských školách je starší 60ti let. I tyto paní učitelky zajistily desetihodinový provoz, při němž byly vystavené virové infekci významně delší dobu než zaměstnanci základních škol.
Po dvouletých zkušenostech vidí jak učitelé, tak i pediatři hlavní problém v šíření infekce v tom, že rodiče nenechávají děti dostatečně doléčit. Je běžné, že matky vodí děti do školky s teplotou, rýmou, kašlem. Ve třídách je běžně 28 dětí. Věčný koloběh infekcí je typický zejména pro 3-4 leté děti. Po 5. roce věku nemocnost klesá, což podle lékařů souvisí i s dozráváním imunity.
Karantény ve školkách
Délka karantény se lišila region od regionu po celou dobu pandemie. Odlišnosti byly ale i uvnitř regionů. Neexistoval jednotný postup, podle kterého byly karantény vyhlašovány. Podle výroků respondentek byla v letech 2020-2021 doba karantény 7-15 dní. V roce 2021 navíc panoval i zmatek v odlišném přístupu pracovníků hygieny v případě pozitivně testovaných očkovaných nebo neočkovaných pedagogů. Někde posílala hygiena do karantény jen třídu s dětmi, které přišly do styku s pozitivně testovaným neočkovaným pedagogem, jinde i tam, kde byl pozitivně testovaný očkovaný pedagog. To pak mělo i rozdílné dopady na šíření nákazy.
Pak ale od 4. 1. 2022 vláda zkrátila izolaci a karanténu ze dvou týdnů na pět dní kvůli dominantní variantě omikron. Zároveň rozhodla o testování všech zaměstnanců, ale děti se testovat nemusely. Zkrácení karantény mělo předejít nedostatku personálu v klíčových oborech, alespoň tak to odůvodnil epidemiolog Roman Chlíbek pro Radiožurnál: „Není možné účelně nastavit systém na všechny možné varianty. Jestliže se předpokládá masivní šíření varianty omikron, tak pokud by se nezkrátila doba karantén nebo izolací, tak by samozřejmě hrozilo, že velké množství lidí bude v karanténách, a hrozil by velký nedostatek lidí ve všech klíčových oborech, jako je například zdravotnictví nebo kritická infrastruktura, i nedostatek učitelů. Jakékoliv řešení s sebou vždy přináší i určitou míru rizika, že pokud to bude člověk nakažený deltou, tak izolace i karanténa je krátká. Nicméně měla by tam být pojistka, že člověk používá i nadále respirátor, chová se zodpovědně a tím se dostává na těch původních deset dní.“ Na otázku redaktorky „Znamená to, že po pěti dnech nejsem u omikronu infekční?“ prof. Chlíbek odpověděl: „Jsou možné výjimky, ale u většiny lidí už je po prvních třech dnech nemoci vylučování viru tak nízké, že riziko nákazy, které tam vždy může být i v delším intervalu, je nepoměrně nižší.“
Předpoklad, že „člověk, který je nemocný variantou omikron, je infekční nejvíce dva dny před objevením se prvních příznaků a první tři dny nemoci“ byl pravděpodobně hlavním důvodem, proč se ve školkách virus předával v lednu až únoru 2022 jako štafeta.
Omicron byl zrádný v tom, že se šířil rychle, navíc rodiče již nebyli ochotní spolupracovat. Jak vysvětluje jedna z respondentek: „Covid se objevil u dětí v každé třídě. Ovšem při současném nařízení 5ti denní karantény a dlouhé čekací době na PCR testy jsme karanténu ani nestačili vyhlásit. Rodiče nám ani pozitivní dítě nehlásili, pouze ho omluvili, že je nemocné. Trasování hygienou již nefungovalo.“ Jiná respondentka uvedla: „Strašně dlouho se čekalo na PCR testy, pak už nebylo co řešit. Děti chodily do kolektivu nemocné, ale na testy je nikdo neposílal.“ Takže pro mnoho učitelek mateřské školy toto období bylo poznamenáno onemocněním a propadem osobních příjmů.
Postcovidový syndrom: long-COVID
Media přinášela dramatické zprávy o postcovidovém syndromu. Například server idnes.cz, hlásal, že „…řadu dětí trápí po omikronu astmatický kašel, což je pro školky příznak covidu-19. Mnoho rodičů dostalo další facku do tváře až poté, co se jejich ratolesti z covidu-19 vyléčily. Některé z nich trápí postcovidový syndrom, pro který ve společnosti, kde i nevinný astmatický kašel signalizuje pro mnoho lidí koronavirus, není místo. …Únava, porucha soustředění, dušnost, kašel, nespavost, kožní vyrážka. Tohle vše může trápit děti po prodělání covidu-19. Odborně se tomu říká postcovidový syndrom nebo také long-covid. Odeznít by měl v řádech několika týdnů. Jenže pracujícím rodičům přidělává vrásky na čele. Málokdo z nich si může brát v práci donekonečna volno či ošetřovné na dítě, případně pracovat z domova.“ To je úhel pohledu rodičů a medií, která mají ráda dramatické situace. Nikdo se však nepozastavil nad slovem vyléčily. Skutečně šlo o vyléčené děti?
Naše data již dva roky ukazují něco jiného. Totiž, že rodiče vodili potomky do kolektivu děti v mateřské škole nedoléčené, navíc tajili výskyt nákazy v rodině. V době, kdy by dítě mělo také být v karanténě, navštěvovalo školku. I proto se nákaza covid-19, ale i „běžná endemická viróza“, častěji šířila mateřskými školami než školami základními.
Takže je otázkou, zda v případě předškolních dětí máme hovořit o diagnóze long covid, nebo zda za problémy stojí jen nedostatečná rekonvalescence dětí po nemoci a je jedno jaké. Dostatečně dlouhá léčba v domácím prostředí je plně v kompetenci rodičů, nikoliv lékařů. A zdaleka to není problém jen u matek, které z důvodu zaměstnání nemají jinou možnost, než dát dítě do školky ještě nedoléčené. Velmi často zkracují rekonvalescenci i matky, které byly na mateřské dovolené s druhým dítětem. Většina respondentek (ředitelek mateřských škol), proto apeluje na zvýšení osvěty: „Do školky zkrátka patří jen dítě bez známek onemocnění a doléčené!“
Výroky respondentů k zatajování nákazy v rodině
- Nedostatečná informovanost od rodičů o šíření nákazy, zamlčování zdravotních problémů dětí i rodinných příslušníků.
- Náročné omicronové období, rodiče již nemají trpělivost s trasováním a karanténou. Nemáme informace od rodičů, kdy jejich děti jsou v karanténách, popř. nemocní.
- Děti se netestovaly a byly bezpříznakové. Než se příznaky objevily, dítě dva dny nákazu šířilo jako štafetu mezi ostatními dětmi i na pedagogy.
- Někteří rodiče nenechávali děti testovat, ale nechali je 2 dny doma. Pak dali dítě s čestným prohlášením zpět do kolektivu. Celá situace byla s omikronem velmi chaotická.
A jaká je nyní situace v mateřských školách z pohledu ekonomického, což byl náš hlavní cíl výzkumu?
Po dvou letech pandemie přetrvávají zmatečné pokyny z MŠMT a jsou zřejmé významně negativní ekonomické dopady pandemie na provoz mateřských škol, kterým chybí školné – důležitý zdroj financování neinvestičních nákladů. Není možné předvídat, kolik financí bude třeba na nemocenské dávky za čtvrt nebo půl roku, protože se délka karantény liší podle typu mutace. Chybí flexibilita práce, zejména finance na zástupy za nemocné zaměstnance. Všechny problémy byly mnohokrát prezentovány, předány Ministerstvu školství, na senátní i sněmovní školské výbory. A změna žádná. Zůstává jen deziluze a nutnost „poradit si sami“.
Podrobné informace jsou k dispozici v článcích publikovaných v časopisu Poradce ředitelky mateřské školy (zde uvedené se svolením redakce):