Lucia Houfková, Tomáš Fürst, Zuzana Krátká
Ministerstvo zdravotnictví považuje očkování za jeden z nejúčinnějších prostředků k omezení vzniku a šíření nákazy v populaci.. Jak zjistilo sdružení Pro Libertate svým dotazem na MZČR, pro letošní rok objednalo ministerstvo vakcíny za 7,6 miliardy korun, což je stejná cena, jakou zaplatilo loni, kdy naočkovalo 15 miliónů dávek. Letos byl zatím naočkován jeden milion dávek, další 2,3 miliony dávek jsou již dodané do ČR, ale zatím nebyly použity. Ministerstvo potřebuje zvýšit zájem o očkování a ideální by bylo posílit důvěru v pozitivní přínos vakcinace. Účinné očkování by mělo přispět k poklesu šíření nákazy v populaci a mělo by snížit počty hospitalizovaných osob. Podívejme se tedy, co ukazují data z ÚZIS.
Počet nových případů s ohledem na předchozí prodělání infekce a očkovací statut
Graf 1 zobrazuje vývoj počtu nových nákaz v čase (plné čáry) a odhad tzv. ochranného efektu vakcinace a prodělání onemocnění (čárkované čáry), který vyjadřuje, o kolik procent je míra výskytu nákazy mezi očkovanými či uzdravenými nižší, než míra výskytu mezi neočkovanými či těmi, co nemají ve statistikách zaznamenáno prodělání onemocnění.
Zaměřme se nejprve na červené čáry. Tmavě červenou plnou čárou je vynesena incidence nákazy ve skupině očkovaných (tedy počet nových případů mezi očkovanými za týden přepočtený na 100 tisíc očkovaných obyvatel). Světle červenou plnou čárou je stejným způsobem vynesena incidence u neočkovaných. Čárkovanou červenou čarou je zobrazen ochranný efekt vakcinace (jednotky jsou na ose vpravo), spočtený jako jedna minus podíl hodnot na tmavě červené a světle červené čáře (1 – očkovaní /neočkovaní).
Vidíme, že incidence nákazy u očkovaných byla ještě vloni nižší než u neočkovaných. Od začátku března 2022 se ovšem situace obrátila a dnes je incidence nákazy u očkovaných vyšší než u neočkovaných. Ochranný efekt vakcinace nyní dosahuje téměř záporných padesát procent a neustále klesá (červená přerušovaná čára). Jsme tedy v situaci, kdy je pravděpodobnější, že se nakazíte, pokud jste očkovaní, než pokud očkovaní nejste. Znovu upozorňujeme, že incidence je přepočtená na 100 tisíc osob daného vakcinačního statutu, nejde tedy o efekt toho, že většina lidí je očkovaná.
Podobným způsobem je ve stejném grafu modře zachycen efekt předchozího prodělání nemoci. Tmavě modrou plnou čárou je vynesena incidence nákazy ve skupině prodělavších (tedy počet nových případů za týden přepočtený na 100 tisíc osob, které infekci již dříve prodělaly). Světle modrou plnou čárou je vynesena incidence u neprodělavších. Čárkovanou modrou čarou je zobrazen ochranný efekt předchozího prodělání infekce.
Vidíme, že dlouhodobý „ochranný efekt prodělané infekce“ nijak výrazně neklesá (modrá přerušovaná čára) !!! Ochrana byla sice vyšší do prosince (u delty), v lednu 2022 (s příchodem omikronu) tato ochrana mírně poklesla, ale již se zase drží na konstantní hladině (onen modrý „schod“ na přerušované čáře). Incidence infekce je u lidí, kteří již v minulosti infikováni jednou byli, výrazně nižší, než u lidí, kteří dosud infekci neprodělali (tmavě modrá čára je stále pod světle modrou).
Upozorňujeme, že v grafech není populace rozdělena na čtyři disjunktní skupiny – červená barva dělí populaci na očkované a neočkované, modrá barva na prodělavší a neprodělavší. Tato dvě dělení se spolu do velké míry míjejí.
Odhad ochranného efektu očkování dříve býval vysoký a srovnatelný s odhadem ochranného efektu po prodělání onemocnění. Je ovšem důležité zmínit také to, že očkovaní se velkou část roku 2021 nemuseli testovat a ochranný efekt očkování tedy byl nadhodnocen.
V současné době je už známo z literatury, že účinnost očkování vůči infekci s časem klesá. Současný záporný odhad ochranného efektu je možná důsledkem toho, že očkovaní byli v minulosti chráněni více před infekcí a tedy se v nakazili méně často než neočkovaní. Neočkovaní tak mají častěji ochranu po prodělání onemocnění, která je velmi účinná. Větší počet očkovaných si nákazou teprve projít musí. Je vysoce pravděpodobné, že nákazou postupně projdou všichni. Záporný odhad ochranného efektu tedy ještě nemusí znamenat, že očkování nefunguje. Může (ale nemusí) vyjadřovat to, že se aktuálně očkovaní srovnávají se skupinou z velké části prodělavších, jejichž ochrana je lepší. Očkovaní pořád tedy mohou (ale nemusí) mít výhodu oproti imunologicky naivními jedinci. Jestli ji skutečně mají bohužel zjistit nemůžeme, protože klinické zkoušky vakcín byly předčasně ukončeny už po pěti měsících, kdy byla naočkovaná placebem ošetřená skupina.
Hospitalizace s ohledem na očkování a předchozí prodělání
Na grafu 2 je stejným způsobem jako výše zobrazena týdenní incidence hospitalizací s koronavirem. Zcela analogicky jsou znázorněny týdenní incidence hospitalizovaných s koronavirem na JIP na grafu 3.
Vidíme, že incidence hospitalizace byla vyšší do ledna 2022, tedy v období, kdy převažovala delta a předchozí mutace, než v době s převahou mutace omikron (od ledna 2022 dosud). Dále je zřejmé, že dlouhodobě byla incidence hospitalizace nižší u očkovaných než u neočkovaných, ale postupně se hodnoty srovnávaly. Od začátku dubna 2022 je již jasně vyšší incidence hospitalizace u očkovaných, tedy i pro hospitalizaci s koronavirem již vychází ochranný efekt vakcinace záporně. Incidence hospitalizace na JIP (graf 3) zůstává u očkovaných o něco nižší než u neočkovaných, ale i tam se rozdíly snižují. Zajímavé je, že ačkoliv ochranný efekt vakcinace klesá u všech tří grafů, ochrana získaná předchozím proděláním infekce se drží poměrně stabilně a v případě hospitalizací navíc dosahuje velmi vysokých hodnot.
Data o incidencích hospitalizovaných osob a osob hospitalizovaných na JIP je třeba interpretovat opatrně. Vlastně z těchto dat dokážeme říci jen to, že ochranný efekt očkování před hospitalizací v dlouhodobém měřítku klesá. Nedokážeme ale říci, jak byla ve skutečnosti ochrana velká a jestli vůbec jsou lidé očkováním před nákazou, hospitalizací, vážným průběhem či úmrtím chráněni. Jak je to možné? Z analýzy Tomáše Fürsta, kterou provedl na datech, která získal z VZP, totiž vyplynulo, že očkovaná skupina obyvatel se od neočkované zásadně liší. Loni v létě se v ČR na covid-19 téměř neumíralo, celkový počet úmrtí byl ve všech věkových kategoriích na dlouhodobém průměru, ale přesto byl podíl úmrtí mezi neočkovanými výrazně vyšší než mezi očkovanými. To mohlo znamenat jediné – neočkovaná skupina byla v průměru více riziková z hlediska úmrtí než skupina očkovaná. Mohlo to být třeba tím, že osoby v terminálním stádiu závažných nemocí nebyly očkované. Pokud tento nepoměr mezi očkovanou a neočkovanou skupinou přetrvává, pak jsou obě skupiny stále vzájemně nesrovnatelné, a proto o skutečné účinnosti očkování nemůžeme z dostupných observačních dat nic moc říct.
Další efekt, který má na tato data vliv opačný, je, že průměrný věk očkovaných je vyšší než neočkovaných a tedy i riziko hospitalizace bude obecně vyšší u očkovaných (po očištění o případný vliv osob neočkovaných právě kvůli svému zdravotnímu stavu).
Závěr
Analýzou dat ÚZIS jsme potvrdili, že předchozí prodělání infekce představuje dlouhodobou a spolehlivou ochranu před opakovanou infekcí a zejména před závažným průběhem opakovaného onemocnění covid-19. Předchozí prodělání infekce poskytuje mnohem lepší ochranu před opakovanou infekcí i před vážným průběhem covid-19 než očkování.
Pozn.: Na všech grafech odhad ochranného efektu velmi kolísá v období 1.6.2021 až 1.10.2021. V tuto dobu byl výskyt covid-19 v ČR velmi malý, a proto je odhad zatížen v toto období vysokou chybou.