Jak hluboko lze klesnout? Nová metaanalýza o rouškách.

Vladimír Čížek

Koncem července vyšla nová (dosud nerecenzovaná) studie o rouškách. Kovidisté okamžitě zajásali, protože tato studie Alihsan a kol. „The Efficacy of Facemasks in the Prevention of COVID-19: A Systematic Review“ údajně dokazuje efektivitu roušek. V Německu ji oslavoval ministr zdravotnictví Lauterbach jako „novou americkou megastudii“. U nás ji neopomněl pochválit doc. Maďar na Twitteru.

Pojďme se tedy podívat této mega-ultra-super-studii blíže na zoubek.

Výběr hodnocených prací

Studie byla publikována 31.července 2022, ale zahrnuje jen data z období od dubna do srpna 2020. Ano, čtete správně, nejde o překlep. Autoři ignorovali dva roky a vzali data jen z prvních měsíců epidemie. Kdyby práci zveřejnili před rokem a půl, dalo by se to akceptovat. Po dvouleté latenci však hodnocení dat z úvodu epidemie poněkud postrádá smysl. Vstupní výběr zahrnoval 1732 prací. Proto hovořil Lauterbach o megastudii. Ovšem z tohoto úctyhodného počtu prací jich 1671 vyřadili, takže jim zbylo 61. Z nich vyřadili dalších 48 a zůstalo jim 13 prací. 

Tato selekce by sama o sobě nebyla pro metaanalýzu až tak neobvyklá – nebýt kvality vybraných studií, kterou budeme diskutovat níže. Při daném výběru to nicméně vypadá, že si autoři spíše vybrali studie, které se jim „hodily do krámu“, než že by vybrali ty nejkonzistentnější, z nichž by bylo možné vyvodit validní závěry.

Počet subjektů hodnocení

Kdyby šlo o studie zahrnující tisíce jedinců, dal by se tak malý počet studií ospravedlnit. Ale tisícové studie (včetně dvou randomizovaných) byly ignorovány. Všech 13 hodnocených studií zahrnovalo pouze 1539 jedinců (průměr 118 na studii), a jen 243 nakažených. Největší studie měla 335 subjektů a nejmenší pouhých 11 subjektů.

Stručný popis studií

Úvodem je třeba říci, že aby bylo možno prokázat účinnost roušek proti přenosu viru SARS-Cov-2 v běžném komunitním prostředí, mělo by se jednat o studie splňující základní podmínky:

  • Posouzení šíření viru SARS-Cov-2 (a nikoli jiného)
  • Posouzení šíření viru v komunitním prostředí (a nikoli v prostředí specifickém)
  • Stanovení kritérií pro roušky (například N95, FFP2 apod.)

Autoři nedodrželi ani jedno z výše uvedeného. Smísili devět studií z nemocničního prostředí se čtyřmi studiemi komunitními, neřešili typ roušek, a dokonce dali do výběru jednu studii z roku 2004 (SARS).

Přehled studií

AutorCelkem/PozitivníPoznámka
Chang303/3Autoři píší, že ke třem infekcím došlo, když nebyla dodržena opatření včetně roušek. Opomněli však napsat, že k jedné infekci došlo při těsném a delším kontaktu zdravotníka s pacientem a ke zbývajícím dvěma u pacientů nosících roušky, ale covid dostali od pacienta, u nějž nebyla dodržena doba izolace.
Chaovavanich70/0Studie z roku 2004, která tedy vůbec neměla být použita
Caruhel20/0Studie u chirurgů, kteří měli vojenskou plynovou masku při operaci. Autoři tento fakt nepřiznali, ale napsali, že „riziko bylo nízké při nošení masky“. Navíc zaměnili studii s níže uvedenou studií Nir-paz.
Celebi181/47Studie u zaměstnanců nemocnice v různých funkcích a na různých odděleních. Zjišťování formou dotazníků. Část subjektů měla i kontakt s nemocným v domácnosti. Hlavními rizikovými faktory v zaměstnání byly: pobyt v místnosti pro personál bez lékařské roušky déle než 15 minut, souběžná konzumace jídla v nemocnici na vzdálenost menší než 1 m a nedodržování sociálního odstupu. Studie připouští dva nedostatky: dotazníková forma a nepřesnost PCR testů.
Guo72/24Studie u ortopedů. Zjištěny různé rizikové faktory, kromě roušek i silná únava lékařů a to, zda na pracovišti nosili roušku pacienti s Covidem. Studie byla opět dotazníková.
Hendrix104/0U kovidistů oblíbená „studie“ o dvou pozitivních vlasových stylistech a ani jednom nenakaženém zákazníkovi údajně vlivem nošení roušek. Její drobná vada na kráse je to, že 52 % účastníků odmítlo PCR test.
Kang25/2Předmětem studie nejsou roušky, ale hromadné a sporadické nákazy. Roušky zmíněny jen okrajově – malá část nakažených zůstala v domácí izolaci, nosila látkové roušky a rukavice, a tím snížila riziko přenosu.
Nir-Paz11/1Malý vzorek cestujících v letadle. Nedošlo k přenosu nákazy. Měli chirurgické roušky, které měnili co 3 hodiny. Na jídlo je ovšem sundávali. Závěr zní (bez ohledu na roušky), že riziko nákazy v letadlech je poměrně nízké. Chybí srovnávací skupina bez roušek.
Rolland99/24Dotazníková studie v sociálních zařízeních. Byla pozorována velká heterogenita dodržování opatření. Největší vliv mělo rozdělení personálu v rámci zón a organizace stravování. U roušek signifikantní vliv nebyl zjištěn.
Canova (Vera)21/0Zdravotníci prvního kontaktu, kteří nenosili roušky, se při běžném provozu nenakazili.
Wang335/111Riziko přenosu v domácnosti se snížilo používáním roušek plus dezinfekce plus sociálního odstupu. Nošení roušky po propuknutí nemoci u primárního případu však nebylo účinné.
Wang92/31Rizikové faktory u zdravotníků – nejvýznamnějším rizikem bylo dotýkání se tváře, nosu a úst při práci. Druhým pak nekonzistentní nošení roušek.
Xu206/0Žádná infekce se nevyskytla k 31.lednu 2020. Autoři to přičítají všem přijatým opatřením, nikoli jen rouškám. Správně nosilo roušky jen 74% pacientů a příbuzných.

Závěr

Výběr uvedených 13 studií z celkového počtu 1732 je zarážející a nepochopitelný. Jen 4 studie byly komunitní, a z nich jen jedna (Wang) použitelná. Uvedená metastudie nedokazuje vůbec nic, snad kromě toho, jak by se věda neměla dělat. 

Třešničkami na dortu v této práci pak je přimísení studie z roku 2004 do již tak ubohého výběru, dále studie s látkovou rouškou, a studie s plynovou vojenskou maskou (viz obrázek). 

https://militaryhealth.bmj.com/content/167/3/214

Nadšení z této studie čišící ze zastánců striktních opatření, jako jsou doc. Maďar nebo ministr Lauterbach, může mít pouze dvě vysvětlení: Buď daní „odborníci“ studii nečetli (případně četli jen nadpis) a reagují pouze ve smyslu „ta studie říká to, co chci, aby studie říkaly, a proto musí být dobrá“, nebo ji četli a stále jsou přesvědčeni o její kvalitě – a v tom případě si již na odborníky nemohou ani hrát.

Uvedená publikace by podle mého názoru nikdy neměla projít recenzním řízením. Pokud se tak stane, bude to další důkaz o úpadku vědy v době kovidismu.

The Efficacy of Facemasks in the Prevention of COVID-19: A Systematic Review, July 31, 2022
Bedir Alihsan, Arrianna Mohammed, Yash Bisen, Janice Lester, Christian Nouryan
https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2022.07.28.22278153v1.full-text

Sdílejte