Tomáš Fürst, Roman Kovařík a Zuzana Krátká
V roce 2022 se v České republice narodilo dramaticky méně dětí, než jsme očekávali. O této záhadě jsme poprvé psali na InFaktech Markéty Dobiášové. Téma zaujalo i Petra Koubského v Deníku N, který se pokusil diskusi udusit hned v zárodku pomocí oblíbené taktiky dehonestace autora. Koubský ve svém článku dále tvrdí, že propad porodnosti v roce 2022 je zcela vysvětlen změnou demografické struktury obyvatel. Ondřej Vencálek na stránkách SMIS ukázal, proč je tento argument chybný. Koncem června se tématu chybějících dětí věnoval Daniel Kaiser v týdeníku ECHO24, kde konstatoval, že propad je dramatický a vysvětlení chybí.
Ostatní média se problému nevěnují patrně proto, že začátek propadu porodnosti časově nebezpečně koreluje se zahájením očkování proti covidu u žen v plodném věku (v okolních zemích je situace podobná). Mainstreamoví novináři tedy volí taktiku mrtvého brouka a z problému propadu porodnosti se tak stalo další z témat, o kterých se prostě a jednoduše nemluví. Využijme této exkluzivity, kterou nám oficiální média přenechala, a podívejme se, jak záhada mizejících dětí pokračuje v tomto roce.
Matematik (TF) očekával, že po propadu porodnosti v roce 2022, dojde k návratu k průměru, tedy že počet dětí v roce 2023 oproti stejnému období roku 2022 vzroste. V prvním čtvrtletí roku 2023 se však narodilo pouze 22 011 dětí, což je o 11 % méně než loni touto dobou (viz Graf 1). Naopak další spoluautoři tohoto článku (RK a ZK) se obávají, že trend poklesu bude pokračovat.
Graf 1. Počty živě narozených dětí v ČR v jednotlivých měsících let 2018–2023. Graf vytvořil Ondřej Vencálek z dat ČSÚ.
V Grafu 2 jsou vyneseny meziroční procentuální změny počtu živě narozených dětí v letech 2010–2023. Jde o procentuální přírůstky (kladné hodnoty) či úbytky (záporné hodnoty) počtu dětí v daném měsíci oproti stejnému měsíci v předchozím roce. V grafu jsou patrná dvě období s vyšším poklesem – rok 2011 a rok 2022. Zatímco v roce 2011 následoval po propadu návrat k průměru, po propadu v roce 2022 následuje další pokles.
Graf 2. Meziroční změna počtu živě narozených dětí v ČR. Graf vytvořil Ondřej Vencálek. Osa x – období od ledna 2011 do března 2023. Tečka je meziroční změnou v daném měsíci v jednotlivých letech. Kladné hodnoty jsou přírůstky, záporné jsou poklesy počtu dětí oproti stejnému měsíci v předchozím roce. Červenými úsečkami jsou zobrazeny průměrné meziroční změny v daném roce.
Ve veřejném prostoru se objevilo mnoho hypotéz, proč narozených dětí ubylo. Nejčastěji se mluví o změně demografické struktury, úbytku počtu žen v plodném věku a rekordní plodnosti v roce 2021. Tohle téma podrobně zpracoval Ondřej Vencálek ve svém textu Opomenuté aspekty hodnocení nejnovějších trendů ve vývoji počtu narozených dětí a plodnosti. Pro účely tohoto textu pouze shrneme Vencálkův závěr: V roce 2021 sice došlo k mírnému nárůstu úhrnné plodnosti českých žen, bylo tedy možné očekávat, že plodnost v roce 2022 poklesne zpět k dlouhodobému průměru. Ovšem tento predikovaný pokles plodnosti spolu se stárnutím populace vysvětluje pouze asi polovinu skutečně pozorovaného propadu.
Změna se navíc odehrála skokově (viz Graf 2), a to přibližně 7 měsíců poté, co začalo být covidových vakcín dostatek a mohly se začít očkovat i mladší ročníky. Je tedy logické věnovat pozornost možné souvislosti poklesu porodnosti s covidovými vakcínami. Připomínáme, že poruchy menstruačního cyklu patří k velmi často hlášeným podezřením na nežádoucí účinky covidových vakcín. Je zjevné, že pokud něco může významně ovlivnit menstruační cyklus, tak to může ovlivnit i pravděpodobnost početí. V metaanalýze, která vznikla s podporou expertů ESHRE (European Society of Human Reproduction and Embryology), byl sledován vliv infekce SARS-CoV-2 a očkování proti covid-19 na celou řadu parametrů popisujících plodnost žen. Studie neodhalila žádný zásadní negativní efekt očkování ani prodělaného onemocnění covid-19 na parametry spojené s fertilitou či s asistovanou reprodukcí. Přesto autoři publikace upozorňují, že je nutné nadále studovat možný dlouhodobý efekt prodělaného onemocnění nebo vakcinace na plodnost. Zuzana Krátká, která se imunitou u neplodných párů profesně zabývá, se ve svém článku na SMIS před časem zamýšlela nad tím, jak by teoreticky vakcinace či infekce SARS-CoV-2, či jejich kombinace, mohly negativně ovlivnit početí. Vysvětlení vidí v tom, že pro fyziologické těhotenství je nezbytná imunologická rovnováha v oblasti dělohy. Očkování a prodělaná infekce mohou tuto rovnováhu významně narušit.
Očkované ženy porodily v roce 2021 překvapivě málo dětí
Zeptali jsme se proto ÚZISu, kolik žen ve věku 18–40 let, které v roce 2021 porodily dítě, bylo očkovaných proti covidu a kolik bylo neočkovaných. Údaje za rok 2022 bohužel ještě nejsou dostupné.
ÚZIS evidoval v roce 2021 celkem 107 804 porodů. (To je o něco méně, než uvádí ČSÚ, který napočítal 111 793 porodů. Rozdíl sice není nijak dramatický, přesto by nás zajímalo, jak mohl vzniknout.) Dle ÚZISu se z těchto 107 804 dětí narodilo celkem 102 584 (tedy přes 95 %) neočkovaným matkám a zbylých 5 245 (5%) matkám očkovaným (všimněte si, že ani v tomto případě součty ÚZISu nesedí).
Jak tato čísla interpretovat? Nabízíme následující úvahu: Ze stránky ČSÚ plyne, že přes 95% plodnosti je soustředěno do věkové kohorty 18–39 let. V této věkové kohortě je u nás dle věkové pyramidy asi 1 278 000 žen. Z otevřené datové sady ÚZISu lze zjistit, jak probíhalo očkování žen v této skupině. Podíly žen očkovaných v této věkové skupině na začátku jednotlivých měsíců roku 2021 jsou uvedené v druhém řádku Tabulky 1. Ve třetím řádku jsou dopočtené podíly neočkovaných žen v jednotlivých měsících.
Tabulka 1 Matematický předpoklad počtu dětí narozených očkovaným a neočkovaným ženám v roce 2021
Dle údajů ÚZIS se v roce 2021 narodilo 107 tisíc dětí, tedy přibližně 9 tisíc dětí měsíčně. Předpokládejme, že by se tento počet každý měsíc proporčně rozložil mezi očkované a neočkované, tedy například v červnu by se neočkovaným matkám narodilo 0.86 x 9 000 = 7 740 dětí a očkovaným matkám 0.14 x 9 000 = 1 260 dětí. Tyto předpoklady jsou uvedené ve čtvrtém a pátém řádku pro každý měsíc. Kdybychom takto získané příspěvky sečetli, vyšlo by nám, že od očkovaných matek bychom v roce 2021 mohli očekávat asi 31 tisíc dětí a od neočkovaných 77 tisíc dětí.
Skutečnost je však naprosto dramaticky odlišná – očkovaným matkám se narodilo pouze něco přes 5 tisíc dětí! Očkovaným ženám v plodném věku se v roce 2021 narodilo mnohem méně dětí, než by odpovídalo jejich zlomku v populaci.
To samozřejmě nemusí znamenat, že očkování negativně ovlivňuje biologickou schopnost otěhotnět či dítě donosit. Může to například znamenat, že české ženy jsou mnohem opatrnější než vakcinologové a v těhotenství se mRNA vakcínám spíše vyhýbaly. Nebo to může znamenat, že očkované ženy těhotenství prostě odložily. Bez podrobnějších a dlouhodobějších dat nelze rozhodnout, která z těchto hypotéz je věrohodnější. Žádnou z nich však nelze apriori vyloučit.
Na závěr je dobré si uvědomit, že těhotné ženy byly z původních klinických studií vyřazeny a na počátku očkovací kampaně úřady očkování těhotných zakazovaly nebo nedoporučovaly. Protokol na prospektivní klinickou studii Pfizeru zahrnující těhotné ženy byl připraven v únoru 2021 a studie měla být dokončena v dubnu 2023. Jednalo se o zaslepenou placebem kontrolovanou studii zaměřenou na efektivitu a bezpečnost vakcinace v těhotenství, do které bylo zahrnuto 349 žen ve 24.–34. týdnu těhotenství. Dosud nejsou z této studie k dispozici žádné výsledky.
V červnu 2021 se bez výsledků z klinických studií těhotných začalo doporučovat očkování po dokončeném 12. týdnu těhotenství. V září 2021 vakcinologové vydali nové doporučení, které umožňuje očkování v kterékoliv fázi těhotenství. Do května 2021 se ženám aplikovaly vakcíny Vaxzevria a Janssen, u nichž se později prokázal vyšší výskyt trombóz s trombocytopenií. Zdravotnická veřejnost zcela nepochopitelně zapomněla na opatrnost. Například článek Ludmily Hamplové ve Zdravotnickém deníku ze srpna 2021 tvrdí „Neexistují žádné důkazy pro obavy, že by vakcíny proti infekci covid-19 mohly negativně zasáhnout plodnost žen a mužů. Naopak jsou vhodné i pro ty, kteří těhotenství plánují nebo o něj v současnosti usilují, tak zní oficiální názor řady respektovaných institucí včetně Světové zdravotnické organizace nebo amerického úřadu Centers for Disease Control and Prevention. Podstoupit očkování je vhodné také v těhotenství nebo v průběhu léčby neplodnosti.“ Toto je jeden z mnoha příkladů úplného popření Evidence Based Medicine a jejího nahrazení bezmeznou důvěrou v autority (blíže se tomuto problému věnujeme v článku Eminence Based Medicine).
Přesto postupně přibývaly signály, že něco není v pořádku. Na SÚKLu můžeme najít dvě zprávy. První o tom, že se v lednu 2022 pracovní skupina EMA věnovala vlivu vakcín na komplikace v těhotenství, ale „tento přezkum neidentifikoval zvýšené riziko těhotenských komplikací, potratů, předčasných porodů ani nežádoucích účinků u nenarozených dětí v době po očkování těhotných žen mRNA vakcínami proti covid-19.“ a pokračují: „Navzdory určitým omezením v datech se výsledky zdají být konzistentní napříč hodnocenými studiemi.“ V listopadu 2022 farmakovigilanční výbor EMA doporučil přidat silné menstruační krvácení jako nový nežádoucí účinek mRNA vakcín Comirnaty a Spikevax s neznámou frekvencí. Opět se ve zprávě uvádí, že „neexistuje žádný důkaz, který by naznačoval, že poruchy menstruace mají jakýkoliv vliv na reprodukci a plodnost“. A tvrdí, že: „… všechny dostupné údaje potvrzují, že přínosy těchto vakcín výrazně převažují nad jejich možnými riziky.“ Dosud však nebyla dokončena ani jedna prospektivní randomizovaná studie účinnosti a/nebo bezpečnosti covidových vakcín v těhotenství, přestože některé dokončené být měly. Je tedy zjevné, že tvrzení regulátorů se nemůže opírat o dostatečně kvalitní vědecké důkazy, které by randomizované studie měly poskytnout.
V této chvíli tedy hlásíme, že záhada chybějících dětí se dále prohloubila a přibyla evidence, která ukazuje na souvislost poklesu porodnosti s očkováním proti covidu. Pokud se nakonec ukáže, že přes všechny řeči uznávaných lékařských elit očkování těhotných a plodných žen proti covidu nebyl dobrý nápad, co budeme dělat?