Zuzana Krátká
Valentýnský seminář reprodukční medicíny REPROMED se koná v termínu blízkém svátku zamilovaných a v jeho organizaci se střídá pražský GENNET a bratislavský Medirex. Letošní bratislavské akce se zúčastnilo cca 120 posluchačů, většinou z řad gynekologů, imunologů, zaměstnanců center asistované reprodukce (sestřičky, koordinátorky, embryologové) i vědců.
Program byl pestrý a ve své přednášce jsem otevřela téma propadu porodnosti. Primárně v ní nešlo o naše covidová data, ale jejím cílem bylo upozornit na to, při diskusích o příčinách propadu porodnosti je nezbytné drželt se dat a nepodléhat pocitologii a autocenzúře. Shodou okolností se ve stejný čas téma poklesu porodnosti objevilo v časopise Týdeník Echo. Připravena na přednášku jsem neměla moc práce s tím, abych společně s Arnoštem Komárkem napsala dopis do redakce, protože jsem s autorem článku hodně nesouhlasila. Text dopisu je uveden níže a najdete ho i v sekci Dopisy v 6. čísle Týdeníku Echo.
Přednáška „Ohlédnutí za dobou covidovou. Co říkají data o poklesu reprodukce?“ obsahuje tři základní části. Začíná shrnutím informací od demografů a sociologů, které novináře a odborníky ponechávají klidnými, i když je v nich velmi mnoho znepokojujících informací. Ve druhé části se věnuji analýzám dat o asistované reprodukci, která v listopadu 2025 zveřejnil ÚZIS na portále NZIP. Oproti klasickým ročenkám, v nichž není možnost odlišit české ženy od cizinek a filtrovat ženy podle věku, v otevřených datech můžete filtrovat dle libosti a hledat přesné odpovědi na velmi detailní otázky. V přednášce je jen malá ochutnávka z toho, co už analýzou těchto dat víme. A na závěr jsem alespoň stručně zmínila i analýzu Tomáše Fürsta, ve které sledoval míru početí dětí ženami očkovanými mRNA vakcínami a ženami neočkovanými. I o tomto článku imunologové slyšeli na konferenci poprvé.
Jelikož na akci videozáznam nebyl pořizován, nahrála jsem přednášku na počítači. Aspoň mne netlačil čas, a téma jsem popsala podrobněji, aby bylo srozumitelné i pro laiky. Třeba napomůže tomu, aby se začalo otevřeně pátrat po zdravotních příčinách neplodnosti a po tom, proč je mezi realitou a nedávnými odhady porodnosti tak nepochopitelný nesoulad.
Vážená redakce,
chtěli bychom reagovat na článek A. Růžičky „Porodnost padá jako kámen“. Jeho analýza zcela ignoruje některé možné důvody tohoto poklesu, na které například i na stránkách Echo24 poukazuje již od počátku roku 2023 Daniel Kaiser. Byl tehdy prvním, kdo se snažil upozornit na problém, který nyní vyústil v 32% pokles počtu narozených dětí za pouze čtyřleté období 2021-2025. Je zarážející, jak zaslepeně se věří v to, že ony nenarozené děti jsou děti nechtěné.
Co když je to jinak? Co když chybí (přinejmenším zčásti) také děti, které mladé páry chtějí, ale mají v poslední době větší problém děti počít? První z nás je imunoložka a příští týden bude prezentovat na československém semináři o reprodukční medicíně přednášku, ve které upozorní na fakta uvedená níže. Možná by se nad nimi mohli zamyslet i novináři a čtenáři Echa.
- Na podzim 2023 byla vydána Projekce obyvatelstva České republiky experty ČSÚ, ve které předpověděli v nejpesimističtějším scénáři, že minimum dětí (76 tisíc) se narodí v roce 2033 a poté začne porodnost stoupat. Pod odhadované minimum se dostaneme už letos, tedy o sedm let dřív… Demografové asi někde udělali chybu.
- Strmý pokles počtu narozených dětí se vyskytuje ve většině vyspělých zemí mírného pásma – trend, který se změnil nebo zrychlil po roce 2021. Takto synchronizované volní rozhodnutí miliónů mladých lidí ze zemí s různým kulturním pozadím je stěží vysvětlitelné.
- Z dotazníkového šetření demografů (např. Waldaufová, 2025) vyplynulo, že Češi si přejí v průměru 2,1 dítěte (51 % žen chce dvě děti, 20 % žen chce dokonce 3 a více dětí). Reálně však plánují 1,8 dítěte. Tři čtvrtiny respondentů ve všech věkových skupinách zmiňují „zdravotní problémy a neplodnost“ jako jeden z důvodů, proč se rodí méně dětí.
- V centrech asistované reprodukce stoupá podíl žen s ovariálním selháním (stav, kdy vaječníky přestávají produkovat vajíčka). Tento problém se typicky týkal žen starších 40 let. Nyní se častěji, než dřív vyskytuje už u žen ve věku 30-35 let. Jak vyplynulo z naší analýzy dat o asistované reprodukci, která ÚZIS v roce 2025 zveřejnil na NZIP, jde o problém vyskytující se u všech věkových skupin.
- Z podrobných dat o asistované reprodukci dále vyplývá, že mezi lety 2021 a 2023 pokleslo (také ve všech věkových skupinách) procento IVF cyklů, u kterých se podaří odebrat vajíčko, vytvořit embryo a zavést jej do dělohy, tedy provést tzv. embryotransfer. Tento pokles může být dán buď horší prací laboratoří, o čemž pochybujeme, nebo zhoršenou fertilitou žen (či mužů), což je pravděpodobnější.
- Analýza datové sady ÚZIS o počtech dětí narozených vakcinovaným a nevakcinovaným ženám v letech 2021-2023 odhalila, že ženy, které byly očkované vakcínou proti covidu, počaly výrazně méně dětí než ženy, které očkované nebyly. Rozdíly mezi skupinami očkovaných a neočkovaných žen přetrvávají dlouhodobě. Navíc neočkované ženy rodily přibližně stejně dětí jako před rokem 2021, očkované rodily téměř třikrát méně. Tato analýza byla publikována v mezinárodním vědeckém časopise, zůstala však, kulantně řečeno, stranou mediálního zájmu. Víme, že část tohoto rozdílu je dána rozhodnutím chci se očkovat-nechci děti vs chci děti-nechci se očkovat. Jak velká část, to ale nevíme a s výjimkou SMIS se to nikdo ani nesnaží zjistit. Z pohledu inferenční statistiky lze však konstatovat, že pozorovaný rozdíl lze jenom stěží vysvětlit toliko vlivem faktorů, jež nejsou v datech zaznamenány (věk matek, komorbidity, záměr mít dítě atd.). Jsme si vědomi faktu, že výsledky této studie samy o sobě neprokazují příčinný vliv očkování na plodnost, ale rozhodně činí očkování jedním z faktorů, které nelze v žádném případě opomíjet v libovolné studii (či článku), jež chce seriózně diskutovat příčiny tragického propadu porodnosti. Ve své odpovědi čtenáři, zveřejněné na webu v Týdeníku Echo č. 6, však A. Růžička prohlašuje, že dle jeho názoru je možný vliv očkování na plodnost „divoký“…
Opakovaně narážíme na bagatelizaci zdravotních příčin, které mohly vést k poklesu počtu dětí narozených v ČR. Nebereme novinářům právo zamýšlet se nad kolapsem populace či ekonomickými faktory, ale otevřený rozhovor o zvyšujícím se riziku neplodnosti i u mladších ročníků by možná čtenáři také přivítali. A ještě jedno doporučení – udělejte si zpětnou analýzu informací, které vám různí experti předkládali. Zatímco demografové dlouhodobě poskytují vyjádření a predikce, které se velmi brzy ukázaly jako nepřesné či chybné, experti SMIS na svých závěrech zatím nic korigovat nemuseli a jejich predikce porodnosti byly vždy mnohem přesnější.
S pozdravem
RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D., klinická imunoložka, místopředsedkyně SMIS (Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků)
prof. RNDr, Arnošt Komárek, Ph.D., profesor matematické statistiky na MFF UK, člen SMIS (Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků)