Kde je ten klíč? Aneb české vědkyně hledají příčiny propadu plodnosti

Tomáš Fürst

Znáte tu historku o chlapovi, co hledá v noci venku pod lampou klíč. „A ztratil jste ho tady?“ ptá se kolemjdoucí. „Ne, vzadu na zahradě, ale tam je tma, tam bych ho přece nenašel.“

Tak na tuhle historku jsem si vzpomněl, když jsem četl „výzkumnou zprávu“ ústavu SYRI o příčinách katastrofálního propadu plodnosti českých žen. Profesorky, doktorky a docentky rozebírají celou tuto zapeklitou věc na mnoha desítkách stran, ukazují mnoho barevných obrázků, citují desítky „vědeckých publikací“ (nejčastěji svých vlastních) … ale klíč nikde.

Schválně jsem si dělal čárky, kolikrát se na 57 stranách nedávno zveřejněného textu objeví TO SLOVO. Tak jednou, přátelé. Na straně 12 se píše „Současně byly analyzovány souvislosti s časováním očkovací kampaně proti onemocnění covid-19, které mohlo vést k plánovanému odkladu reprodukce (Slabá et al., 2024).“

Pojďme si tedy znovu shrnout fakta. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky – které jsou mimochodem k dispozici i obyvatelkám planety SYRI – lze jednoduše dokázat, že je velmi silná asociace mezi očkováním proti covidu a nízkou plodností. Přečtěte si prosím znovu tento text, ve kterém ukazuju, že těhotné ženy se snažily vakcíně vyhnout, takže plodnost žen v prvním, druhém, … až sedmém měsíci po vakcíně byla téměř o řád menší než jejich plodnost před epidemií. Vzhledem k tomu, že podstatná část plodné kohorty byla očkována na jaře a v létě 2021, je velmi pravděpodobné, že počátek dramatického propadu plodnosti českých žen na začátku roku 2022 byl způsoben očkovací kampaní.

Otázkou zůstává, proč se plodnost po konci očkovacího šílenství nevrátila na původní úroveň. Kdyby se ženy kvůli vakcíně rozhodly těhotenství pouze odložit (jak píše kolegyně Slabá výše, citujíc u toho kolegyni Slabou), projevilo by se to tak, že by plodnost očkovaných žen v následujících letech vzrostla nad předpandemickou úroveň. Stal se ovšem pravý opak – plodnost očkovaných se nikdy ani nevrátila na předpandemickou úroveň.

Kolegyně ze SYRI dokonce samy přinesly další důkaz, že jejich hypotéza o odložené plodnosti neplatí. Podíváte-li se na obrázek 1.2 převzatý z ČSÚ, zjistíte, že věkově specifická plodnost se mezi roky 2021 a 2024 nikam neposunula – prostě jen klesla, a to ve všech věkových kohortách téměř stejně. Kdyby docházelo k „odkládání“ početí, stěhovala by se plodnost od mladších ke starším, tedy fialová křivka by byla oproti zelené mírně posunutá doprava. Po tomto efektu ovšem v grafu není ani stopy.

Obrázek je převzatý ze studie SYRI: Odklad reprodukce a reprodukční zdraví v Česku

Zůstávají tedy dva možné mechanismy, které mohly k pozorovanému poklesu plodnosti vést a které je třeba intenzivně zkoumat:

  1. Část žen, které kvůli očkování těhotenství odložily, si to potom z nějakého důvodu rozmyslela a dítě už nechtěla.
  2. Část žen, které kvůli očkování těhotenství odložily, mělo problém později otěhotnět.

Zodpovědět tuto otázku budeme muset sami. Profesorky, doktorky a docentky z planety SYRI nám s tím evidentně nepomůžou. A to nás ta jejich „věda“ už stála půl miliardy ze státního rozpočtu. Možná právě díky těm miliardám hledají na planetě SYRI klíče jen pod lampou oficiální státní ideologie. Kde příčiny poklesu plodnosti ležet nesmějí, tam se nehledá.

Sdílejte