Tomáš Fürst
Když se zavádí nový lék, je nezbytné prověřit jeho účinnost (a mnoho dalších aspektů) pomocí studie, ve které se skupina dobrovolníků náhodně rozdělí na dvě části, jedné se podá testovaný lék a druhé se podá tzv. placebo. Pokud možno tak, aby ani pacient ani lékař nevěděl, jestli dostává/podává testovaný lék či placebo. Jedině tak se lze dozvědět, zda lék funguje. Léky, které podobnými testy neprojdou, se až na vzácné výjimky nesmějí pacientům podávat.
Pro hodnocení účinnosti vládních opatření, kterým se říká NPI – non-pharmaceutical interventions – se tento přístup téměř nevyužívá, což je velká škoda, i když pro některé NPI by bylo možné takovou studii účinnosti provést. A tak nezbývá než se smířit s observačními studiemi nebo se zaměřit na situace, kde k podobnému experimentu došlo šťastnou shodou okolností.
Velmi zajímavým příkladem je dánský experiment, kdy po rozšíření epidemie na norkové farmy zavedly úřady v sedmi okresech tvrdý lockdown, zatímco v sousedních čtyřech okresech nikoliv. Ačkoliv se výzkumníci docela snažili, žádný efekt lockdownu na následné šíření viru neobjevili. Tato studie je asi nejsilnější evidencí, že to s efektem lockdownů nebude tak slavné, jak se nám politici snaží namluvit.
Nově přibyla evidence, že ani s nošením roušek ve školách to nebude jinak. Studie nedávno zveřejněná na stránkách americké CDC, kam naše ministerstvo zdravotnictví tak rádo odkazuje, sledovala přes 90 tisíc žáků v mateřských a základních školách ve státě Georgia [1]. Autoři sledovali, jak incidence onemocnění COVID-19 u dětí závisí na různých opatřeních, které školy přijímaly.
Hlavním závěrem je, že povinnost dětí nosit roušky statisticky významně nesnižuje riziko onemocnění COVID-19 v porovnání se školami, kde roušky povinné nebyly [2].
Co naproti tomu riziko významně snižuje, je větrání [2]. Jedná se o první podobnou studii ve Spojených státech. Je škoda, že studie není randomizovaná a prospektivní, ale i tak nějakou informaci přináší. Selský rozum říká, že roušky fungovat nebudou, zatímco větrání ano [3]. Observační data tento závěr potvrzují na poměrně velkém statistickém vzorku. To ovšem nikterak nebrání českým úřadům, aby roušky a respirátory u dětí a nejenom u nich dále nesmyslně nařizovaly.
Pozoruhodné na citované studii je dále fakt, že když si přečtete pouze abstrakt, a nepodíváte se na čísla, odhady parametrů a jejich konfidenční intervaly, nabydete dojmu, že studie přináší evidenci, že roušky fungují. Že by se snad autoři báli nějakého ,,fact-checking“, který by jim studii mohl smazat? Objeví se tato studie ve zdůvodnění některého z dalších mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví ČR?
[1] Jedná se o americkou Georgii, nikoliv Gruzii:)
[2] viz Tabulka 2 zde https://www.cdc.gov/mmwr/volumes/70/wr/mm7021e1.htm
[3] https://www.nature.com/articles/s41598-020-78110-x reportuje, že má smysl se zabývat aerosolovými částicemi o poloměru padesátiny milimetru, protože ty už mohou nákazu přenášet. Takových se do mezery mezi roušku/respirátor a váš obličej vejde asi tolik jako lidí na Václavák. Na druhou stranu, vymanit se z konvekce vytvořené inteligentní cirkulací vzduchu v místnosti je pro aerosol téměř nemožné.