Tomáš Fürst
V předchozím příspěvku Lysenkova cena pro CDC jsem popisoval „studii“, na základě které americké CDC tvrdí, že vakcína chrání proti hospitalizaci z důvodu reinfekce COVIDem lépe než předchozí prodělání nemoci. Závěry této studie jsou v rozporu s pozorovanými daty i publikovanými pracemi, a navíc nijak nevyplývají z dat, která autoři prezentují. Celá práce je natolik podivná, že se člověku skoro nechce věřit, že vznikla omylem, pouze mechanismem „přání otcem myšlenky“. Zatím jsem se však nesmířil s myšlenkou, že by CDC presentovalo záměrně zfalšované studie.
Mezitím se v British Medical Journal objevil článek, který popisuje hrůzostrašná selhání ve společnosti Ventavia, která prováděla třetí fázi klinického testování vakcíny firmy Pfizer. Ředitelka jedné z poboček této firmy opakovaně upozorňovala na zásadní technické, etické i procedurální selhání, které celou studii provázely. Když tyto problémy nebyly nijak řešeny, upozornila na ně Food and Drug Administration (FDA), což je vrcholný orgán, který má integritu klinických studií dozorovat a který později uděluje souhlas s uvedením vakcíny na trh. Společnost Ventavia ředitelku okamžitě propustila! Nehoráznou perzekuci whistleblowerů jsme sice v české vědě viděli vícekrát (viz zde nebo zde), ale případ na takto vysoké úrovni je skutečně šokující. Mnohem horší ovšem je, že FDA nijak nezareagovala, zmíněnou laboratoř se nepokusila nijak zkontrolovat a nijak dál nezkoumala, jestli jsou data z laboratoře validní.
Tento případ vrhá zásadní stín pochybnosti na integritu výzkumu, na kterém jsou rozhodnutí FDA (jež jsou pak často přejímána ostatními zeměmi) založena. Výše uvedený případ je znakem systémového selhání amerických regulačních úřadů a ostatní země by měly k datům CDC a FDA začít přistupovat s mnohem větší obezřetností.
Dalším zajímavým příkladem systémového selhání vědy a regulačních orgánů je však studie uveřejněná v prestižním New England Journal of Medicine, která zkoumala důsledky očkování během těhotenství. Tato studie je uvedena jako první v seznamu literatury, na který odkazuje CDC ve svém doporučení k očkování těhotných. Studie ve svém závěru doslova uvádí: „Preliminary findings did not show obvious safety signals among pregnant persons who received mRNA Covid-19 vaccines.“
Pokud se však na data ve studii podíváte pořádně, zjistíte, že si autoři k tolik vytouženému závěru pomohli neuvěřitelnou chybou, nebo podvodem. Autoři studovali mimo jiné prevalenci spontánního potratu do 20. týdne těhotenství. V článku uvádějí odhad této prevalence 12.6%, který je založen na tom, že ke spontánní aborci do 20. týdne došlo ve 104 případech z 827 sledovaných očkovaných těhotných. Tato míra není nijak vysoká a neliší se od údajů pro normální neočkovanou populaci. Jenže nějak zapomněli zohlednit, že více než 700 těhotných v této skupině bylo očkováno až po 20. týdnu těhotenství.
U původní studie publikované v NEJM je dnes přilepené dosti zmatené corrigendum a na webu visí její opravená verze. To je také pozoruhodné, protože k původní verzi článku se doklikáte jen s jistým úsilím. Schválně srovnejte tabulku 4 v původní verzi a nové verzi. Naivně jsme se domníval, že zpětně mazat chyby (či evidenci falšování) v publikacích není přijatelné. Ale je nová doba. Jejím znakem je i to, že odstranění dat, na kterých byly původní závěry založeny, tyto závěry nijak neovlivní. I současný palimpsest bezostyšně tvrdí, že očkování těhotných je bezpečné.
Vzhledem k tomu, kolikrát jsem si během posledních dvou let říkal, že něco takového přece není možné, si už nejsem jist vůbec ničím. Zřejmě jsme svědky kolapsu lékařského výzkumu v přímém přenosu.