Blog

Přehled doporučení České vakcinologické společnosti k očkování proti covid-19

Zuzana Krátká

Česká vakcinologická společnost k očkování proti covid-19 vydala několik odborných stanovisek, která jsou však na jejích stránkách poměrně obtížně dohledatelná. Pokud použijete tento odkaz, někdy vás zavede správně, jindy se dostanete na stránky ČVS, ale musíte si najít červenou sekci „Pro očkující lékaře“ a v ní „Doporučení a stanoviska“ (viz obrázek). Proto jsou pdf ještě uložená pod tímto článkem.

Prvním dokumentem je Společné stanovisko České vakcinologické společnosti (ČVS), České společnosti alergologie a klinické imunologie (ČSAKI), Společnosti infekčního lékařství (SIL) a Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii (SEM) ČLS JEP ze dne 21.1. 2021 (nebo pdf na konci dokumentu). V něm jsou uvedeny základní informace k očkování uvedené jako konsenzus čtyř odborných společností. Doporučujeme přečíst si ho celé. Na toto doporučení navazuje i Doporučení ČSAKI, o kterém jsme psali zde.

Druhým dokumentem je Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP k postinfekční imunitě po prodělaném onemocnění covid-19 a schématu očkování z 11. května 2021 (nebo pdf na konci dokumentu). K protiinfekční imunitě ČVS uvádí: “ Z publikovaných výsledků sledování pacientů po prodělaném onemocnění covid-19 je zřejmé, že vysoké hladiny specifických protilátek přetrvávají dlouhodobě a poskytují solidní ochranu před opakovanou infekcí. Nejenom humorální imunitní odpověď, ale také buněčná postinfekční imunita, přetrvává minimálně 6 měsíců po prodělané infekci.“ Co se vhodnosti očkování po infekci týče, pak se v dokumentu píše: „Na základě dostupných údajů ČVS doporučuje aplikovat první dávku vakcíny proti covid-19 nejdříve za 90 dnů, počítané od prvního PCR pozitivního vyšetření, nebo antigenního testu u symptomatických osob, kterým se prokazuje přítomnost nákazy. V případě onemocnění covid-19 po aplikaci první dávky vakcíny doporučujeme odložení aplikace druhé dávky o 180 dnů počítané od prvního PCR pozitivního vyšetření, nebo antigenního testu u symptomatických osob, kterým se prokazuje přítomnost nákazy.“

Třetím dokumentem je Stanovisko České vakcinologické společnosti ČLS JEP a Státního ústavu pro kontrolu léčiv k používání a bezpečnosti vektorových vakcín proti covid-19 (Vaxzevria a Janssen) ze dne 20.5. 2021 (nebo pdf na konci dokumentu). V tomto dokumentu je zdůvodněno změněné doporučení aplikace vakcín Vaxzevria a Janssen, které jsou nedoporučeny lidem mladším 60 let. Došlo k tomu poté, co byl zjištěn vyšší výskyt syndromu označovaného jako trombózy s trombocytopenií (TTS), frekvence výskytu TTS byla 1:100 000 dávek. Příhody byly dosud hlášeny častěji u žen v mladším věku (do 60 let). Pří nízké incidenci
onemocnění covid-19 v populaci (55/100 tisíc) možné riziko vzniku TTS převyšuje benefit očkování těmito vakcínami v prevenci závažných průběhů a úmrtí ve věkové kategorii osob do 59 let. Na doporučení zareagovalo MZČR dne 9.6.2021.

Čtvrtým dokumentem je Očkování proti onemocnění covid-19 u těhotných a kojících žen, přičemž jde o konsenzuální stanovisko České vakcinologické společnosti ČLS JEP a České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. ze dne 3.6.2021 (nebo pdf na konci dokumentu). V něm se uvádí, že rozhodnutí o očkování proti covid-19 v těhotenství je osobní a individuální volbou těhotné ženy. Očkování proti covid-19 v těhotenství je vhodné zejména u žen s vyšším rizikem nákazy (uvedeny jsou konkrétně tyto: věk nad 35 let, obezita, diabetes mellitus, preexistující hypertense, závažná chronická a onkologická onemocnění, astma bronchiale) a u žen se zvýšeným rizikem závažného průběhu onemocnění covid-19. Očkování v těhotenství je vhodné plánovat po dokončeném 12. týdnu těhotenství. Odborníci upozorňují, že zatím poměrně malý počet žen otěhotnělo poté, co dostaly vakcínu. Dosud nebyly zaznamenány žádné známky komplikací při očkování těhotných žen, ale počty očkovaných jsou stále ještě příliš malé
na definitivní závěry.

Co se očkování kojících žen týče, tak odborníci společností uvádějí, že: „Na základě mechanismu účinku vakcín proti covid-19 v lidském těle nejsou tyto vakcíny považovány za rizikové pro kojící ženu a její kojené dítě. Kojící ženy mohou proto být také očkované proti covid-19. Zatím neproběhlo dostatečné množství klinických studií na očkování proti covid-19 u kojících žen. Nejsou tedy dostupná data ohledně bezpečnosti vakcín proti covid-19 u kojících žen, efektu vakcín proti covid-19 na kojené dítě a efektu vakcín proti covid-19 na produkci či exkreci mléka. První studie prokazují možnost přenosu protilátek po očkování do mateřského mléka. Očkování těhotných a kojících žen by tak mohlo poskytovat jak maternální, tak neonatální ochranu před onemocněním covid-19.“

Jenom připomeneme, že předsedou ČVS je prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D. a členy výboru jsou z mediálně známých osobností prof MUDr. R. Prymula a MUDr. D. Dražan.

SMÍŠ se ptá: Jak je to s povinným očkováním zdravotníků?

Ptá se:  Zuzana Krátká, imunolog

Odpovídá:  Vladana Vališová, advokátka

Itálie zavedla povinné očkování proti onemocnění covid-19, o nezbytnosti očkování zdravotníků mluví francouzský ministr zdravotnictví, povinné očkování zvažuje Anglie. Očkování proti covid-19 vyžaduje u svých zaměstnanců i americká síť nemocnic Houston Methodist. Podle předsedy ČLK Milana Kubka, ČLK od začátku přípravy očkovacího programu prosazovala, aby všichni zdravotníci byli v první prioritní skupině pro vakcinaci, a sám si umí představit povinnost očkovat se proti covid-19 pro všechny, nejen pro zdravotníky. S tím ale nesouhlasí zejména ti zdravotníci, kteří jsou imunní po prodělané infekci a očkováni být nechtějí.  

Je očkování proti onemocnění covid-19 v ČR povinné?

Očkování je v ČR upraveno především zákonem o ochraně veřejného zdraví a tzv. očkovací vyhláškou, která je vydávaná ministerstvem zdravotnictví na jeho podkladě. Mezi onemocněními, pro které je stanoveno povinné očkování, se v tento moment očkování proti covid-19 nenachází, a to ani ve vybraných profesních skupinách, jako jsou zdravotníci či pracovníci v sociálních službách. Povinnost očkování proti covid-19 nevyplývá ani z nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci pro určité profesní skupiny.

Může být někdo postihován za to, že by nepodstoupil nepovinné očkování?

Z řady právních předpisů vyplývá, že každý má právo na to, aby byla respektována jeho fyzická a duševní nedotknutelnost. V medicíně jde především o to, že ke každému zákroku, tedy i k očkování se vyžaduje svobodný a informovaný souhlas. Rozhodnutí, zda se očkovat či neočkovat je rozhodnutím svobodným. Představa, že by mohl být někdo postihován proto, že se nenechal očkovat nepovinnou vakcínou, je absurdní – asi jako by měl být postižen ten, kdo se rozhodne, že nebude jíst zeleninu.

Má zaměstnavatel právo na informaci, zda je zaměstnanec očkovaný proti onemocnění covid-19?

Ne. Podle zákoníku práce zaměstnavatel nemůže od zaměstnance vyžadovat informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce. Zaměstnavatele by mělo zajímat pouze, zda je zaměstnanec schopný vykonávat smluvenou práci. Zdravotní stav související s výkonem práce posuzuje lékař v oboru pracovnělékařských služeb, nikoli přímo zaměstnavatel, a to ani pokud je třeba poskytovatelem zdravotních služeb.

Může lékař v oboru pracovnělékařských služeb zjišťovat, a pak předat zaměstnavateli informaci o tom, že zaměstnanec  je či není proti covid-19 očkován?

Poskytovatel pracovnělékařských služeb má přístup do zdravotnické dokumentace zaměstnance. Je však vázán povinností mlčenlivosti a zaměstnavateli je oprávněn sdělit pouze, zda je zaměstnanec k výkonu dané práce zdravotně způsobilý, zdravotně způsobilý s podmínkou, či zda zdravotní způsobilost k výkonu dané práce ztratil. Zda je zaměstnanec očkovaný proti onemocnění covid-19, tedy zaměstnavateli sdělovat není oprávněn.

Může zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou práci s odůvodněním, že zaměstnanec není očkovaný proti covid-19?

Jelikož skutečnost, že se zaměstnanec nenechal očkovat nepovinnou vakcínou, nezpůsobuje zdravotní  nezpůsobilost zaměstnance konat dosavadní práci, zaměstnavatel zaměstnance v souvislosti s tím, že zaměstnanec není očkovaný, na jinou práci převést nemůže. Zaměstnavatele by však mohl zaměstnance převést na jinou práci z obecných důvodů, daných v zákoníku práce, jako např. jestliže by to bylo třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, avšak pouze na nezbytně nutnou dobu a po předchozím projednání se zaměstnancem.

Může zaměstnavatel nařídit očkování proti onemocnění covid-19 interním předpisem?

Zaměstnavatelé se často domnívají, že mohou zaměstnancům ukládat povinnosti nad rámec zákona. Povinnosti v ČR však lze na základě Listiny základních práv a svobod stanovit pouze na základě zákona a v jeho mezích, přičemž základní práva mohou být omezena jen zákonem. V zákoníku práce se přímo uvádí, že k úpravě povinností zaměstnance smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, což znamená, že jednostranné určení povinnosti možné není. V dalším ustanovení zákoníku práce se pak výslovně uvádí, že zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec, výhodněji, než stanoví zákoník práce, a zakazuje se, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnanci povinnosti nebo zkracoval jeho práva zákoníkem práce stanovené. Ani v zákoníku práce není určena povinnost zaměstnance očkovat se proti onemocnění covid-19. Z toho jasně plyne, že interním předpisem zaměstnavatel očkování nařídit nemůže.

Může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď proto, že se zaměstnanec odmítl očkovat proti covid-19?

Výpovědní důvody jsou v zákoníku práce dané taxativně – to znamená, že si zaměstnavatel jiný důvod, než je daný v zákoně, vymyslet nemůže. Odmítnutí očkování proti onemocnění covid-19 mezi výpovědními důvody nenalezneme. Zaměstnanci by zaměstnavatel nemohl dát výpověď ani proto, že by zaměstnanec nesplňoval požadavky pro výkon práce, dané zaměstnavatelem, protože takový požadavek by zaměstnavatel ve vztahu k zaměstnanci vznést nemohl.

Musím ale upozornit, že v případě, že by zaměstnanec dostal výpověď, protože nesplnil požadavky zaměstnavatele, aby se očkoval proti covid-19, byl by to v první moment zaměstnanec, kdo by měl problém, protože by to byl on, kdo by se musel bránit. Nejdříve by měl zaměstnavateli zaslat oznámení, že výpověď považuje za neplatnou, a trvá na tom, aby ho zaměstnavatel nadále zaměstnával. Pokud by mu zaměstnavatel nevyhověl, bylo by třeba podat žalobu k soudu.

Může si zaměstnavatel vybírat mezi kandidáty na zaměstnání podle toho, zda jde o očkovaného proti onemocnění covid-19?

Už jsme si říkali, že zaměstnavatel nemá právo vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce. Dotazy na rodinný a zdravotní stav, vyznání, národnost apod.  jsou tedy v naprosté většině případů u přijímacích pohovorů nepřípustné, rozhodování na základě daných kritérií by mohlo být považováno za diskriminační. K prošetření, zda zaměstnavatel neporušuje zákaz diskriminace či nezajištění rovného zacházení je příslušný Státní úřad inspekce práce, zaměstnavateli může být uložena pokuta až do 1 milionu. Uchazeč se může též bránit žalobou u soudu.

Je možné, že se očkování proti covid-19 stane povinným?

Podle Evropské úmluvy je možné omezit soukromí, a tedy i právo na nedotknutelnost osoby, pouze v souladu se zákonem, pokud je to v demokratické společnosti nezbytné. Před rozhodnutím o určení povinnosti očkovat se proti covid-19 by se měli sejít odborníci z různých odvětví a zodpovědět si řadu otázek, jako např. jak je daná nemoc nebezpečná, jak je příslušná očkovací látka účinná, jak očkování jednotlivce přispívá k ochraně druhých, a především, jak je daná vakcína bezpečná, aby mohli dojít k závěru, zda je zavedení povinnosti očkovat se proti covid-19 opravdu nezbytné.

Technicky je zavedení jakéhokoli povinného očkování v ČR velmi snadné. Předchozí generace zákonodárců totiž dopustily, že nemoci, proti nimž je stanoveno povinné očkování, jsou dané vyhláškou, a nikoli zákonem. Jistě i laici vědí, že zatímco zákony přijímá Parlament, a jedná se tedy o rozhodnutí široké veřejnosti po připomínkovém řízení řady odborníků, vyhlášky vyhlašuje pouze příslušné ministerstvo.

Veškeré vakcíny proti onemocnění covid-19 jsou v současnosti registrovány jen v dočasném, nouzovém (emergency) režimu, na definitivní posouzení jejich účinnosti a bezpečnosti se teprve čeká, a tak pevně věřím, že by si ministerstvo zdravotnictví zavést povinné očkování proti covid-19 minimálně do řádné registrace vakcín nedovolilo. Než je léčivému přípravku udělena registrace, musí projít třemi fázemi klinického hodnocení. Pak je teprve určen pro užití širokou veřejností, mimo emergentní režim. Žádná z vakcín proti onemocnění covid-19 nemůže být do její registrace s jistotou považována za bezpečnou, proto stanovit povinnost očkování neregistrovanou vakcínou nelze.

Už zase! Manipulace s daty o výskytu COVID-19 na školách.

Tomáš Fürst

Měsíc se s měsícem sešel a ředitel ÚZIS Ladislav Dušek to udělal znova. V obsáhlé a výhružně červené prezentaci ukázal poslancům a senátorům tento slide:

V pravém grafu je hrozivě dlouhý červený sloupec, který navozuje dojem, že školská zařízení jsou bránou pekelnou a dominantním zdrojem koronavirové infekce. Tento snímek je k nerozeznání od podobného snímku v březnové prezentaci o školách, za který se ÚZIS ode mne vysloužil přezdívku Ústav pro Zkreslování Informací a Statistiky. Nezbývá než zopakovat argumenty v tomto článku uvedené a vztáhnout je k výše uvedenému snímku.

V uvedeném období (05/2020 – 07/2021) měla Česká republika asi 1,64 milionu případů nákazy koronavirem. V této tabulce je jich ale zachyceno jen asi 86 tisíc, tedy pouze 5 procent ze všech. Kde je zbylý jeden a půl miliónu případů? Proč je těchto vybraných 86 tisíc osob rozpočítáno mezi jakási „ohniska“, zatímco o zbylých nevíme nic? A manipulace s daty pokračuje: Podíváme-li se na počty osob v ohniscích na školách, pak vychází průměrně necelých 5 lidí na ohnisko. Je tedy možné, že mnoho ohnisek se sestává z jednoho jediného člověka! Není divu, že se školy ohnisky jen hemží. Kdybychom stejným způsobem jako ve školách vykazovali „ohniska“ v zaměstnání či v rodinách, měli bychom stovky tisíc „ohnisek“ ve firmách a rodinách a školy by proti nim nebyly v grafu vůbec vidět.

Data, na kterých ÚZIS srovnává vývoj na školách s vývojem v  jiných sektorech tedy představují uměle vybranou a ve výsledku zanedbatelnou část populace (přibližně 5 procent). V předchozím článku jsem tvrdil, že jde buďto o nějaké nedorozumění nebo o zásadní manipulaci s daty. Vzhledem k tomu, že mi od té doby z ÚZISu volali, aby si stěžovali, jaké nepěkné věci o nich píšu, považuji za jisté, že moji kritiku četli. Tomu napovídá i následující rudý disclaimer na snímku 3, který v původní prezentaci nebyl:

Jak si tedy vysvětlit, že ředitel ÚZISu – který si nechá říkat „šéf českých statistiků“ – zopakuje stejný nesmysl po několika týdnech znova? Zřejmě už zbývá jediné vysvětlení: ÚZIS s daty manipuluje cíleně na politickou objednávku.

Celá prezentace je uložena zde:

Doporučení České společnosti alergologie a klinické imunologie – očkování proti onemocnění covid-19

Obrázek zdroj: https://www.csaki.cz/aktualne/doporuceni-pro-ockovani-proti-onemocneni-covid-19-aktualne-schvalenymi-vakcinami-949

Stanovisko České společnosti alergologie a klinické imunologie ČSAKI ze dne 19.5. 2021. vychází z původního společného stanoviska České vakcinologické společnosti, České společnosti alergologie a klinické imunologie, Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii a Společnosti infekčního lékařství ze dne 22.1.2021. Čím se aktuální doporučení imunologů liší od současných doporučení vakcinologů?

  1. U osob po infekci imunologové doporučují očkovat nejdříve po půl roce od prodělaného onemocnění.
  2. Imunologové upozorňují na to, že lidem po nemoci by stačila jen jedna dávka vakcíny, která zintenzivní již přirozeně vytvořenou imunitu. Důvodem je vyšší výskyt nežádoucích reakcí po první dávce u osob po covid-19 než osob imunologicky naivních a minimální přínos druhé dávky (hladina protilátek již nestoupá). Bohužel zatím na tento návrh (viz níže) MZČR nereflektovalo. V zahraničí k aplikaci pouze jedné dávky lidem po covid-19 již přistupují.
  3. Doporučují kontrolu protilátek u osob imunokompromitovaných a osob na imunosupresivní léčbě, protože u lidí s léky tlumícími imunitu může být imunitní odpověď po očkování nízká. U těchto osob je třeba dodržet co nejkratší schéma očkování. Imunologové doporučují těmto osobám aplikovat třetí dávku (zatím nebylo schváleno MZČR).
  4. U lidí s významnými nežádoucími účinky po první dávce imunologové doporučují vyšetřit hladinu protilátek a posunout druhou dávku očkování na co nejpozdější dobu nebo ji nepodávat vůbec. Důvodem jsou hrozící zdravotní komplikace (odkazy na publikace jsou uvedené níže)
  5. Relativní kontraindikací je těhotenství, protože údaje o podávání vakcín těhotným ženám jsou omezené a má se zvážit pouze v případě, pokud přínosy očkování převáží jakékoliv potenciální riziko pro matku a plod.
  6. Očkování není důvodem k přerušení kojení.

Přesné znění Doporučení ČSAKI je k dispozici zde: https://www.csaki.cz/dokumenty/COVIDvakciny_521.pdf

Publikace:

https://science.sciencemag.org/content/372/6549/1413

https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2777171

https://www.nejm.org/doi/pdf/10.1056/NEJMc2101667?

https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMc2103825

https://www.nature.com/articles/s41591-021-01325-6

Dopis prof. Bartůňkové a prof. Šedivé na MZČR z května 2021

Smíš se ptát: Jak stanovíme protektivitu protilátek?

Obrázek převzat z https://www.zdravotnickydenik.cz/2021/07/odbornici-se-pozastavuji-nad-rozhodnutim-nejvyssiho-spravniho-soudu-o-uznani-protilatek/

Ptají se : odborníci z odborných sdružení MeSES a Sníh v článku uveřejněném ve Zdravotnickém deníku dne 4.7.2021

Odpovídá:  Zuzana Krátká, imunolog

Nejvyšší správní soud  dal za pravdu té skupině odborníků, která tvrdí, že imunita lidí po prodělané infekci koronavirem potvrzená vyšetřením protilátek je minimálně srovnatelná s imunitou lidí po očkování, ne-li lepší. NSS přesvědčily argumenty , které vycházejí z posledních vědeckých publikací a z doporučení mezinárodních zdravotnických organizací. Odborníci z MeSES, Sněhu i samotný pan ministr Adam Vojtěch zpochybňují závěry soudu. Jak problematiku imunity po prodělaném onemocnění vidí SMIS?

„Odborně rozhodnutí NSS považuji za značně kontroverzní. Doposud není jasně stanovené, jaké množství protilátek, proti kterým antigenům a ve kterých třídách chrání jedince před infekcí,“ napsal k tomu na twitter Marián Hajdúch.

Z vyjádření ECDC vyplývá: Po infekci i vakcinaci se vyvíjí adaptivní specifická imunita, která zajišťuje dlouhodobou ochranu. Na té se podílejí paměťové B lymfocyty resp. plasmocyty, které produkují protilátky a T lymfocyty, které podporují tvorbu protilátek nebo zabíjejí virem infikované buňky. Neutralizační protilátky představují nejlepší indikátor ochrany proti reinfekci u osob po prodělaném onemocnění a ochrany před infekcí u osob vakcinovaných . Stanovují se virus neutralizačním testem (VNT), při kterém se zjišťuje, jestli sérum pacienta ochrání nebo neochrání před virovou infekcí. Pokud jsou v séru neutralizační protilátky, pak dochází v in vitro pěstované buněčné kultuře smíchané s viry a sérem pacienta k zablokování viru, tudíž nedojde k napadení buněk a ty zůstanou živé. Pokud v séru neutralizační protilátky přítomné nejsou, virus buňky napadne, v nich se namnoží a buňky odumřou.  Jako protektivní byl ve VNT stanoven titr 20, který odpovídá „hranici pozitivity“ protilátek měřených běžně v laboratořích (metodami ELISA, EIA, CLIA).

V průběhu infekce se tvoří několik typů protilátek namířených proti různým virovým antigenům. Nejdůležitější jsou protilátky proti spike proteinu (S), receptor binding doméně (RBD) a nukleokapsidu (N). Tvoří se také různé druhy protilátek (IgA, IgM, IgG), a všechny se mohou na výsledku VNT podílet. Nejlépe VNT koreluje s přítomností protilátek IgG proti S1 nebo RBD antigenům.

„Hladina protilátek s ochranou před infekcí silně koreluje, ale určit hladinu která by byla statisticky ekvivalentní například infekci před méně než 90 dny, je značně netriviální problém. Pokud k stanovení takové hladiny vyhláškou dojde, bude to možná světová novinka,“ řekl Jan Kulveit .

Každý z nás má určitou hladinu protilátek po infekci a každému se protilátková odpověď vyvíjí jinak rychle. Ten, kdo naměřenou koncentraci protilátek v laboratoři hodnotí, musí vědět, zda jsme byli klinicky nemocní, před jak dlouhou dobou, zda jsme měli pozitivní PCR, zda jsme byli v kontaktu s nemocným. To vše dohromady vytvoří mozaiku informací na základě kterých s určitou jistotou umí odborník určit, zda je pacient odolný vůči opakované nákaze hodně nebo málo. Neexistuje „obecná protektivita“.   Jinak musíme hodnotit výsledek vyšetření měsíc po nemoci, jinak po půl roce, jinak u asymptomatické infekce. Důležité je prokázat, že daný pacient má „pozitivní protilátky“, jak vysoké jsou už závisí na mnoha faktorech. Systematický přehled 150 studií popisujících protilátkovou odpověď vůči SARS-CoV-2 obsahuje informace o tom kdy, jak a kolik protilátek se při infekci tvoří. Nejúčinnější IgG protilátky mají (při první infekci) maximum mezi 3. až 7. týdnem po nástupu příznaků. Neutralizační protilátky mají maximum 14. až 22. den onemocnění. Hladina neutralizačních protilátek i IgG poté pomaličku klesá, ale udržuje se na určitých hodnotách specifických pro daného pacienta po velmi dlouhou dobu. Při opakovaném kontaktu s antigenem se opět zvýší. Ve zprávě ECDC je uvedeno, že předchozí infekce SARS-CoV-2 chrání pacienty v 81 – 100 % případů po dobu pěti až sedmi měsíců. Zatímco v prvních měsících produkují protilátky krátce žijící plazmoblasty, produkci v pozdějším období zajišťují plazmatické buňky, které jsou detekovatelné v kostní dřeni (tzv. bone marrow plasma cells – BMPC). Taková ochrana může trvat i řadu let.

Na začátku června varoval před prosazováním výsledků testů na protilátky po prodělaném covidu-19 epidemiolog Petr Smejkal: „Hodně se to přehání, je to trochu zavádějící.“ Podle něj laboratoře měří protilátky v různých jednotkách, takže se nedají porovnávat. Imunita je dost individuální a i protilátky klesají u každého jinak.

V laboratořích používáme kvalitní soupravy na stanovení protilátek (schválené a nezávisle ověřené FDA a WHO). Soupravy mají dohledatelné informace o verifikaci koncentrace protilátek s titry neutralizačních protilátek. Pozitivní protilátky jsou takové, které obsahují neutralizační protilátky v titru 20 a více. Jak si můžeme matematicky ověřit protektivitu protilátek? Krev, která má v testu VNT titr 80 a více, má dost neutralizačních protilátek, aby se plasma z ní mohla použít pro léčbu hospitalizovaných pacientů (jako tzv. rekonvalescentní plasma). Pokud vezmeme 0,3-0,4 l této plasmy s titrem 160 a aplikujeme ji pacientovi, tak se neutralizační protilátky naředí při celkovém objemu plasmy, který je 2,8-3,5l, na titr cca 16 (v těle bude 10x naředěná ). Tento titr tedy považujeme za léčebný. Logicky pak člověk s prokázanými protilátkami v titru 20 je chráněn stejně jako ten, co dostal rekonvalescentní plasmu.

Protilátky se vyskytují po velmi dlouhou dobu a jsou schopné nás ochránit natolik, že opakovaně buď neonemocníme vůbec nebo jen lehce. Reinfekce jsou mimořádně vzácné. Státní zdravotní ústav uvedl dne 23.3.2021, že bylo nahlášeno 1400 opakovaných symptomatických infekcí z milionu a čtvrt prokázaných prvoinfekcí. Reinfekce byla tedy zjištěna přibližně u 1 člověka z tisíce nemocných. Naopak po očkování se snižuje riziko opakované nákazy přibližně o 60-90 %. Podle informací ÚZIS se po první dávce očkování v ČR nakazilo 16,8 tisíc lidí. Po druhé dávce očkování se nakazily další 3 tisíce lidí z milionu očkovaných. Tato data jsou konsistentní s tím, že po první dávce vakcíny klesá pravděpodobnost nákazy asi o 60 procent.

Biochemik Jan Konvalinka k tomu poznamenal, že rozhodnutí soudu nepovažuje za kontroverzní, ale za „ptákovinu“.

Vybíráme z odůvodnění soudu : „Ministerstvo zdravotnictví ani v napadeném opatření ani při své obraně před soudem nepředneslo žádný legitimní důvod odlišného zacházení s osobami s prokázanými protilátkami na straně jedné a s osobami očkovanými a vyléčenými na straně druhé, ani nenaznačilo, že by mělo pochybnosti o spolehlivosti a průkaznosti používaných testů na protilátky. Žádný důvod pro odlišné zacházení neshledal ani soud.“ Proto soud dospěl k závěru, že tím, že odpůrce nezahrnul laboratorní vyšetření na protilátky mezi podmínky pro vstup do některých vnitřních prostor či účast na hromadných akcích, aniž by to řádně zdůvodnil, se dopustil libovůle a diskriminace těch, kterým byly protilátky laboratorně naměřeny.“


 



SMÍŠ se ptá: Lidé s protilátkami byli diskriminováni oproti očkovaným lidem. Čím NSS zdůvodnil své stanovisko?

Ptá se:  Zuzana Krátká, imunolog

Odpovídá:  Vladana Vališová, advokátka

Ministerstvo zdravotnictví diskriminovalo lidi s laboratorně potvrzenými protilátkami proti nemoci covid-19, vyplývá z nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Zpětně konstatoval nezákonnost květnového opatření, kdy se pro vstup do vnitřních prostor vyžadovalo očkování, negativní test, případně potvrzení o prodělané nemoci. Ministerstvo s rozhodnutím nesouhlasí. Tvrdí, že přítomnost protilátek podle něj nezaručuje dostatečnou ochranu před infekcí.

V napadeném mimořádném opatření Ministerstva zdravotnictví byly stanoveny podmínky pro vstup osob do vnitřních prostor nebo účast na hromadných akcích tak, že povolen byl vstup

  • Osobě, která absolvovala nejdéle před 7 dny RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, nebo
  • Osobě, která absolvovala nejdéle před 72 hodinami POC test na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, nebo
  • Osobě, které byl vystaven certifikát Ministerstva zdravotnictví ČR o provedeném očkování proti onemocnění COVID-19, a od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle SPC uplynulo nejméně 14 dní, nebo od aplikace první dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle SPC uplynulo nejméně 14 dnů, nebo
  • Osobě, která prodělala laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, uplynula u ní doba izolace podle platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví a od prvního pozitivního POC antigenního testu na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 neuplynulo více než 90 dní.

Z výčtu je patrné, že mimořádné opatření jako bezinfekční nepovažovalo osoby, které měly laboratorně potvrzenou hladinu protilátek.

V odůvodnění napadeného mimořádného opatření Ministerstvo zdravotnictví zjednodušeně řečeno uvedlo, že u osob, které prodělaly onemocnění covid-19 „se předpokládá, že dle stávajících mezinárodních doporučení ECDC a CDC mají v době do 90 dní od záchytu onemocnění dostatečnou hladinu protilátek, která ve většině případů ochrání před reinfekcí.“ U očkování ministerstvo protilátky zřejmě předpokládalo, a co se týče testů, v závěru odůvodnění napadeného opatření uvedlo, že „ohledně šíření onemocnění v případě negativního výsledku testu je riziko nízké“.

Soud zaznamenal, že zatímco u osob, které prodělaly onemocnění covid-19, a u osob očkovaných se hladina ochranných protilátek pouze předpokládá, osoby, jimž byly protilátky zjištěny v certifikované laboratoři, protilátky prokazatelně mají. Dle názoru soudu je postavení osob s naměřenými protilátkami nejen srovnatelné, ale dokonce silnější. „Přitom,“ jak soud poznamenal, „v jiných situacích mimořádné opatření umožňovalo vstup do provozoven osobám, které na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 testovaly samy sebe testem určeným k použití laickou osobou.“

Ministerstvo zdravotnictví ani v napadeném opatření ani při své obraně před soudem nepředneslo žádný legitimní důvod odlišného zacházení s osobami s prokázanými protilátkami na straně jedné a s osobami očkovanými a vyléčenými na straně druhé, ani nenaznačilo, že by mělo pochybnosti o spolehlivosti a průkaznosti používaných testů na protilátky. Žádný důvod pro odlišné zacházení neshledal ani soud. Proto soud dospěl k závěru, že tím, že odpůrce nezahrnul laboratorní vyšetření na protilátky mezi podmínky pro vstup do některých vnitřních prostor či účast na hromadných akcích, aniž by to řádně zdůvodnil, se dopustil libovůle a diskriminace těch, kterým byly protilátky laboratorně naměřeny.“ Nakonec soud připustil, že je v kompetenci ministerstva zdravotnictví, aby stanovilo dostatečnou hladinu protilátek, které by měly být zjištěny pro účely bezinfekčnosti. Současně ovšem ministerstvu připomněl, že „ani v případě osob vyléčených a očkovaných není žádná dostatečná hladina protilátek stanovena a pouze se předpokládá, že u těchto osob protilátky v dostatečné míře přítomny jsou.“

SMÍŠ se ptá: Kde zjistit informace o nežádoucích účincích vakcín proti covid-19?

Zdroj obrázku: https://www.ema.europa.eu/en/news/ema-commissions-independent-research-prepare-real-world-monitoring-covid-19-vaccines

Ptá se:  Zuzana Krátká, imunolog

Odpovídají:   Vladimír Čížek, lékař; Sabina Králová, překladatelka

Když vyrazíte na očkování, podepisujete informovaný souhlas podobného znění jako je tento z očkovacího centra v Jindřichově Hradci. Pokud Vás budou zajímat informace o možných nežádoucích reakcích, pak se v něm dozvíte jen o anafylaktickém šoku či alergické reakci na vakcínu, ale takřka nic o dalších možných nežádoucích účincích vakcíny. Podle informací uvedených na stránkách Ministerstva zdravotnictví se po očkování může objevit. “… bolest nebo otok v místě injekce, únava, bolest hlavy, bolest svalů či kloubů a méně často i mírná teplota nebo zimnice. Tyto příznaky obvykle do několika dní samy odezní bez nutnosti léčby. ­ Závažné reakce po očkování jsou velmi vzácné.“­ V případě, že zmíněné příznaky přetrvávají déle jak tři dny, dochází k jejich zhoršení či se projeví jiné příznaky, doporučuje MZČR kontaktovat vašeho praktického lékaře a informovat ho o situaci. Ale ani zde MZČR neuvádí další nežádoucí účinky, které mohou po očkování na koronavirus nastat. To už žádné další nejsou? Kde o nich najdeme potřebné informace?

Seznam nahlášených nežádoucích účinků je uveden v databázi EudraVigilance – Evropské databázi hlášení podezření na nežádoucí účinky léčivých přípravků. Databáze obsahuje i hlášení nežádoucích účinků po očkování vakcínami proti covid-19. Provoz databáze EudraVigilance byl zahájen v roce 2012 Evropskou agenturou pro léčivé přípravky s cílem poskytnout veřejnosti přístup k hlášením podezření na nežádoucí účinky. Tato hlášení elektronicky zasílají do systému EudraVigilance národní lékové agentury a farmaceutické společnosti, které jsou držitely rozhodnutí o registraci (licencí) příslušných léčivých přípravků.

Hlášení se používají k hodnocení přínosů a rizik léčivých přípravků v průběhu jejich vývoje a ke sledování jejich bezpečnosti po udělení registrace v Evropském hospodářském prostoru (EHP). Kromě sledování bezpečnosti léčivých přípravků je účelem této databáze také zvýšení transparentnosti vůči zúčastněným stranám včetně široké veřejnosti. K hlášením podezření na nežádoucí účinky tak mají přístup národní lékové agentury v EHP, Evropská komise, zdravotničtí pracovníci, pacienti a spotřebitelé, ale i farmaceutické společnosti a výzkumné organizace.

Pro správnou analýzu dat je důležité, aby člověk, u něhož se nežádoucí reakce objevila, nahlásil informace pomocí formuláře do Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Hlášení nemusí vyplnit lékař, může ho vyplnit i sám pacient.

Odkazy na jednotlivé vakcíny včetně možných nežádoucích účinků, jsou uvedeny níže. Údaje u vakcín jsou uvedeny anglicky.

Vakcína Moderna, vakcína Pfizer-Biontech,Vakcína AstraZeneca, Vakcína Janssen

Pokud si tyto odkazy projdete, pak zjistíte, že anafylaktický šok rozhodně není jediným problémem, který vás může v souvislosti s onemocněním potkat a že možných nežádoucích účinků je celá řada. Proto je třeba informace o nežádoucích účincích řádně sbírat, vyhodnocovat a řešit jejich častější výskyt. Proto se očkují nejdříve zdraví dospělí lidé a až když se klinické studie ukončí, je vhodné přistoupit k očkování dětí. Aby se nestalo, že vakcinace bude pro děti větším rizikem než onemocnění samotné.



Očkování těsně po nemoci? Totální nerozum!

Zuzana Krátká

Od pátku 25. června Ministerstvo zdravotnictví umožnilo nechat se naočkovat proti koronaviru již po 14 denní karanténě. Tedy ještě dříve, než se stačí pacienti vzpamatovat z následků onemocnění, už si mají nechat aplikovat vakcínu. Jaké jsou důvody odborníků?

Zejména s ohledem na výskyt mutací jsme aktuální omezení u očkování osob, které covid-19 prodělaly, s odborným týmem na ministerstvu přehodnotili. Dostupné vakcíny jsou účinné i proti mutacím a my chceme, aby tito lidé byli ještě více chráněni,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. 

Z odborného pohledu nic nebrání tomu, aby lidé, kteří prodělali koronavirus, se mohli očkovat ihned, jakmile jim skončí izolace a jejich zdravotní stav jim to umožní,“ uvedla Martina Vašáková, náměstkyně pro zdravotní péči a vedoucí Klinické skupiny na Ministerstvu zdravotnictví.

Lidé by neměli spoléhat pouze na protilátky, které získali proděláním onemocnění, a měli by se nechat očkovat. Vakcíny proti covid-19 jsou velmi efektivní, neboť zajišťují téměř 100% ochranu a to minimálně v řádu měsíců. Je to vidět z velmi nízkého čísla nakažených po vakcinaci. Jak dlouho ale člověka chrání přirozeně získané protilátky dnes nevíme, velmi závisí na tíži onemocnění, celkovém stavu člověka, jeho genetické výbavě a aktuálním stavu imunitního systému. Vzhledem k tomu doporučujeme brzké očkování i po prodělaném nemocnění,“ zdůraznila hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová.

S těmito názory prostě nelze souhlasit a není divu, že nám na náš SMIS email přichází stále více zpráv od lékařů, z nichž si dovoluji citovat alespoň tento:

„… minulý týden mě velmi vyděsila zpráva Ministerstva zdravotnictví, která doporučuje očkování proti covidu hned po ukončení karantény. Chtěla bych se vás zeptat jako odborníka na imunologii, zda jsou dostupná nějaká data z ciziny ev. od nás, co očkování po takto krátké době může udělat s imunitou, hodnotami protilátek apod. Sama pracuji jako praktická lékařka a nikdy v minulosti jsem se nesetkala s doporučením, abych krátce po prodělané chřipce, klíšťové meningoenfalitidě, spalničkách apod. očkovala kohokoliv „aby byl ještě chráněnější“. Jde to nejen proti zdravému rozumu, ale proti všemu, co jsem se kdy učila. Svým pacientům doporučuji náběry protilátek a při vyšších titrech doporučuji se neočkovat. Bohužel mnozí podléhají všeobecnému nátlaku a já vůbec nevím, co to s jejich imunitou může udělat…“

Sdílíme Vaše obavy, nemáme práce, které by potvrdily správnost doporučení MZČR a nedoporučujeme očkovat v takto krátkém odstupu, protože imunita se v této době teprve vyvíjí. Můžeme doporučit psát odborníkům na MZČR a ptát se jich, na základě jakých dat se rozhodli k tomto kroku.

Jste skvělí! Děkujeme za vaši pomoc při financování první SMÍŠ studie.

Zuzana Krátká

Milí přátelé, chtěli bychom Vám z celého srdce poděkovat za Vaši finanční pomoc potřebnou pro financování první SMIS klinické studie. Do dnešního dne jsme vybrali téměř 57 tisíc korun, a to hlavně formou drobných příspěvků. Váš zájem o studii nás moc těší a velký počet drobných dárců je na tom celém nejvíc nejúžasnější! Moc děkujeme i těm z Vás, kteří přispěli velkou částkou a prosíme Vás případně o zaslání e-mailu, abychom Vám mohli osobně poděkovat :o). Studenti brzy vyrazí na prázdniny a my bleskově zpracujeme data ze studie a snad už brzy přineseme první informace.

Stále ještě potřebujeme vybrat poměrně dost peněz na tuto studii. Proto prosíme o sdílení informací a Vaši pomoc. Účet SMIS, na který můžete přispět, je založený u UniCredit Bank pod číslem 1429500002/2700. Variabilní symbol pro studii v Havlíčkově Brodě je 1001.

Přejeme Vám pevné zdraví a krásné léto.

SMÍŠ se ptá: „Kolik našich studentů je imunních?“ Prosím podpořte finančně naši studii

Zuzana Krátká, Václav Fejt, Hana Zelená, Arnošt Komárek

V tomto školním roce byli nejdéle doma zavření studenti středních škol. On-line výukou se mělo zabránit přenosu koronavirové infekce v populaci. Naše studie ale ukazuje, že omezení školní docházky bylo v tomto ohledu  nejspíš zbytečné, velká část studentů se stejně nakazila. Odborníky z MZČR nezajímá, kolik studentů je imunních po infekci, raději mohutně podporují vakcinaci. My ve SMIS si myslíme, že je důležité vědět, kolik studentů už infekci prodělalo, jak dlouho jim přetrvávají protilátky a také kolik jich přestálo ve zdraví karanténu s nemocnými rodiči.

V červnu jsme proto provedli pilotní séroprevalenční studii na gymnáziu v Havlíčkově Brodě, které se dobrovolně zúčastnilo 200 studentů ve věku 15-19 let. Cílem studie bylo stanovit protilátky proti koronaviru a pomocí dotazníků (zde) zjistit, zda studenti nebo jejich rodinní příslušníci byli nemocní. Zajímal nás i postoj studentů k plošnému testování, nošení roušek a k dalším nařízením. Před prázdninami jsme stihli dokončit odběry krve i sběr informací z dotazníků.

Chtěli bychom Vás požádat o finanční podporu na pokrytí přímých nákladů spojených s touto studií (jedná se zejména o náklady spojené s laboratorními vyšetřeními), jakož i na další činnosti. Pro tento konkrétní projekt potřebujeme získat 130 tisíc korun. Překvapil nás mile velký zájem studentů, jejich rodin i pracovníků nemocnice.

Výsledky pilotní studie budeme mít zpracované do konce července. Na jejich základě chceme zorganizovat další projekty na více školách. Jediným naším limitem jsou finance.

Detaily ke studii jsou k dispozici zde. Protokol studie byl schválen etickou komisí a je studie je odborně zajištěna sdružením SMIS.

Účet SMIS, na který můžete přispět, je založený u UniCredit Bank pod číslem 1429500002/2700. Variabilní symbol pro studii v Havlíčkově Brodě je 1001. Moc Vám za Vaši pomoc a podporu děkujeme!

Za SMIS: Zuzana Krátká, Václav Fejt, Hana Zelená, Arnošt Komárek