Ptá se: Zuzana Krátká, imunolog
Odpovídá: Vladana Vališová, advokátka
Itálie zavedla povinné očkování proti onemocnění covid-19, o nezbytnosti očkování zdravotníků mluví francouzský ministr zdravotnictví, povinné očkování zvažuje Anglie. Očkování proti covid-19 vyžaduje u svých zaměstnanců i americká síť nemocnic Houston Methodist. Podle předsedy ČLK Milana Kubka, ČLK od začátku přípravy očkovacího programu prosazovala, aby všichni zdravotníci byli v první prioritní skupině pro vakcinaci, a sám si umí představit povinnost očkovat se proti covid-19 pro všechny, nejen pro zdravotníky. S tím ale nesouhlasí zejména ti zdravotníci, kteří jsou imunní po prodělané infekci a očkováni být nechtějí.
Je očkování proti onemocnění covid-19 v ČR povinné?
Očkování je v ČR upraveno především zákonem o ochraně veřejného zdraví a tzv. očkovací vyhláškou, která je vydávaná ministerstvem zdravotnictví na jeho podkladě. Mezi onemocněními, pro které je stanoveno povinné očkování, se v tento moment očkování proti covid-19 nenachází, a to ani ve vybraných profesních skupinách, jako jsou zdravotníci či pracovníci v sociálních službách. Povinnost očkování proti covid-19 nevyplývá ani z nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci pro určité profesní skupiny.
Může být někdo postihován za to, že by nepodstoupil nepovinné očkování?
Z řady právních předpisů vyplývá, že každý má právo na to, aby byla respektována jeho fyzická a duševní nedotknutelnost. V medicíně jde především o to, že ke každému zákroku, tedy i k očkování se vyžaduje svobodný a informovaný souhlas. Rozhodnutí, zda se očkovat či neočkovat je rozhodnutím svobodným. Představa, že by mohl být někdo postihován proto, že se nenechal očkovat nepovinnou vakcínou, je absurdní – asi jako by měl být postižen ten, kdo se rozhodne, že nebude jíst zeleninu.
Má zaměstnavatel právo na informaci, zda je zaměstnanec očkovaný proti onemocnění covid-19?
Ne. Podle zákoníku práce zaměstnavatel nemůže od zaměstnance vyžadovat informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce. Zaměstnavatele by mělo zajímat pouze, zda je zaměstnanec schopný vykonávat smluvenou práci. Zdravotní stav související s výkonem práce posuzuje lékař v oboru pracovnělékařských služeb, nikoli přímo zaměstnavatel, a to ani pokud je třeba poskytovatelem zdravotních služeb.
Může lékař v oboru pracovnělékařských služeb zjišťovat, a pak předat zaměstnavateli informaci o tom, že zaměstnanec je či není proti covid-19 očkován?
Poskytovatel pracovnělékařských služeb má přístup do zdravotnické dokumentace zaměstnance. Je však vázán povinností mlčenlivosti a zaměstnavateli je oprávněn sdělit pouze, zda je zaměstnanec k výkonu dané práce zdravotně způsobilý, zdravotně způsobilý s podmínkou, či zda zdravotní způsobilost k výkonu dané práce ztratil. Zda je zaměstnanec očkovaný proti onemocnění covid-19, tedy zaměstnavateli sdělovat není oprávněn.
Může zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou práci s odůvodněním, že zaměstnanec není očkovaný proti covid-19?
Jelikož skutečnost, že se zaměstnanec nenechal očkovat nepovinnou vakcínou, nezpůsobuje zdravotní nezpůsobilost zaměstnance konat dosavadní práci, zaměstnavatel zaměstnance v souvislosti s tím, že zaměstnanec není očkovaný, na jinou práci převést nemůže. Zaměstnavatele by však mohl zaměstnance převést na jinou práci z obecných důvodů, daných v zákoníku práce, jako např. jestliže by to bylo třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, avšak pouze na nezbytně nutnou dobu a po předchozím projednání se zaměstnancem.
Může zaměstnavatel nařídit očkování proti onemocnění covid-19 interním předpisem?
Zaměstnavatelé se často domnívají, že mohou zaměstnancům ukládat povinnosti nad rámec zákona. Povinnosti v ČR však lze na základě Listiny základních práv a svobod stanovit pouze na základě zákona a v jeho mezích, přičemž základní práva mohou být omezena jen zákonem. V zákoníku práce se přímo uvádí, že k úpravě povinností zaměstnance smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, což znamená, že jednostranné určení povinnosti možné není. V dalším ustanovení zákoníku práce se pak výslovně uvádí, že zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec, výhodněji, než stanoví zákoník práce, a zakazuje se, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnanci povinnosti nebo zkracoval jeho práva zákoníkem práce stanovené. Ani v zákoníku práce není určena povinnost zaměstnance očkovat se proti onemocnění covid-19. Z toho jasně plyne, že interním předpisem zaměstnavatel očkování nařídit nemůže.
Může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď proto, že se zaměstnanec odmítl očkovat proti covid-19?
Výpovědní důvody jsou v zákoníku práce dané taxativně – to znamená, že si zaměstnavatel jiný důvod, než je daný v zákoně, vymyslet nemůže. Odmítnutí očkování proti onemocnění covid-19 mezi výpovědními důvody nenalezneme. Zaměstnanci by zaměstnavatel nemohl dát výpověď ani proto, že by zaměstnanec nesplňoval požadavky pro výkon práce, dané zaměstnavatelem, protože takový požadavek by zaměstnavatel ve vztahu k zaměstnanci vznést nemohl.
Musím ale upozornit, že v případě, že by zaměstnanec dostal výpověď, protože nesplnil požadavky zaměstnavatele, aby se očkoval proti covid-19, byl by to v první moment zaměstnanec, kdo by měl problém, protože by to byl on, kdo by se musel bránit. Nejdříve by měl zaměstnavateli zaslat oznámení, že výpověď považuje za neplatnou, a trvá na tom, aby ho zaměstnavatel nadále zaměstnával. Pokud by mu zaměstnavatel nevyhověl, bylo by třeba podat žalobu k soudu.
Může si zaměstnavatel vybírat mezi kandidáty na zaměstnání podle toho, zda jde o očkovaného proti onemocnění covid-19?
Už jsme si říkali, že zaměstnavatel nemá právo vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce. Dotazy na rodinný a zdravotní stav, vyznání, národnost apod. jsou tedy v naprosté většině případů u přijímacích pohovorů nepřípustné, rozhodování na základě daných kritérií by mohlo být považováno za diskriminační. K prošetření, zda zaměstnavatel neporušuje zákaz diskriminace či nezajištění rovného zacházení je příslušný Státní úřad inspekce práce, zaměstnavateli může být uložena pokuta až do 1 milionu. Uchazeč se může též bránit žalobou u soudu.
Je možné, že se očkování proti covid-19 stane povinným?
Podle Evropské úmluvy je možné omezit soukromí, a tedy i právo na nedotknutelnost osoby, pouze v souladu se zákonem, pokud je to v demokratické společnosti nezbytné. Před rozhodnutím o určení povinnosti očkovat se proti covid-19 by se měli sejít odborníci z různých odvětví a zodpovědět si řadu otázek, jako např. jak je daná nemoc nebezpečná, jak je příslušná očkovací látka účinná, jak očkování jednotlivce přispívá k ochraně druhých, a především, jak je daná vakcína bezpečná, aby mohli dojít k závěru, zda je zavedení povinnosti očkovat se proti covid-19 opravdu nezbytné.
Technicky je zavedení jakéhokoli povinného očkování v ČR velmi snadné. Předchozí generace zákonodárců totiž dopustily, že nemoci, proti nimž je stanoveno povinné očkování, jsou dané vyhláškou, a nikoli zákonem. Jistě i laici vědí, že zatímco zákony přijímá Parlament, a jedná se tedy o rozhodnutí široké veřejnosti po připomínkovém řízení řady odborníků, vyhlášky vyhlašuje pouze příslušné ministerstvo.
Veškeré vakcíny proti onemocnění covid-19 jsou v současnosti registrovány jen v dočasném, nouzovém (emergency) režimu, na definitivní posouzení jejich účinnosti a bezpečnosti se teprve čeká, a tak pevně věřím, že by si ministerstvo zdravotnictví zavést povinné očkování proti covid-19 minimálně do řádné registrace vakcín nedovolilo. Než je léčivému přípravku udělena registrace, musí projít třemi fázemi klinického hodnocení. Pak je teprve určen pro užití širokou veřejností, mimo emergentní režim. Žádná z vakcín proti onemocnění covid-19 nemůže být do její registrace s jistotou považována za bezpečnou, proto stanovit povinnost očkování neregistrovanou vakcínou nelze.
