Rozhovor s Arnoštem Komárkem o tom, jak obtížně se vyhodnocuje efekt restrikčních opatření, pokud se bráníme sbírat správná data, abychom mohli daný efekt změřit.
Blog
Kritika výzkumné zprávy BISOP „Model šíření COVIDu-19 na základních školách“
Studie BISOP byla publikovaná 25.2.2021 a autoři v ní tvrdí, že
rotace na školách sníží nákazu až o 90 %. Byla použita jako jeden z
podkladů zdůvodňujících potřebu střídavého režimu škol i dalších režimových
opatření ve školách při jejich postupném jarním otevírání. Autoři kritiky A. Komárek a S. Katina zdůrazňují ve svém textu, že studie BISOP jes ohledem na otázku, zda a v jakém režimu otevřít školy, zcela nesmyslná. BISOP kritiku odmítnul s argumentem, že BISOP „používá pouze standardní metody matematického modelování ve společenských vědách“, k čemuž již není co dodat, jestliže BISOP považuje vývoj epidemie a chování viru za společenský a nikoliv přírodní proces.
Komenář k výzkumné zprávě BISOP „Model šíření COVIDu-19 na základních školách“
Jsou děti významnými šiřiteli koronavirové infekce?
Koronavirová epidemie omezila přístup ke vzdělání jednomu a čtvrt milionu dětí v Česku již ve dvou školních rocích. Žádný jiný stát neměl tak dlouho děti zavřené doma jako Česká republika. Při zavádění on-line výuky se nebral zřetel na publikované vědecké studie sledující infekčnost dětí. Cílem publikace bylo upozornit na první českou epidemiologickou studii provedenou u dětí a mladé populace, a zároveň na zahraniční práce, jež se problematice infekčnosti dětí věnují.
Čtěte na webu proLekare.cz.
Zelený certifikát, health passport čili covid pas a bonusy za očkování
Problematika COVID pasů a jejich vystavování je velmi žhavým tématem a JUDr. Vladana Vališová se v něm zamýšlí nad tím, proč jsou vakcinovaní lidé zvýhodňováni oproti lidem s prodělanou infekcí, když imunita obou skupin je srovnatelná. A jak je možné, že jsou znevýhoďňováni neočkovaní a nikoho to netrápí?
Čtěte na webu Advokátnídeník.cz.
Simulace plošného testování
Kalkulačka, umožňující spočítat podíl správně a falešně pozitivních a správně a falešně negativních zaměstnanců po použití antigenního testu dané speciality a senzitivity od matematiků z Abradatas s.r.o.
Prohlédněte si na adrese plosne-testovani.abradatas.cz
Korelace a kauzalita
Během celé epidemie viru SARS-CoV-2 jsme konfrontováni s nejrůznějšími
tzv. matematickými modely. Mnozí na základě těchto modelů též usuzují na
účinnost nejrůznějších opatření. V textu, který navazoval na jednu facebookovou kritiku blogu Karla Janečka „Corona matematicky i lidsky vysvětluje A. Komárek rozdíl mezi korelací a kauzalitou. To, že se dva jevy (např. vládní opatření a zlepšující či zhoršující epidemická situace) vyskytují najednou (korelují spolu) totiž ještě ne nutně znamená, že jeden z nich způsobuje ten druhý (jsou v příčinném, kauzálním vztahu).
Antigenní testy plošně? Myšlenka hezká, užitek sporný!
Článek o rizicích spojených s plošným testováním školáků pomocí antigenních nebo i PCR testů jsme začali psát pro časopis Alergie už koncem února. Přibližně měsíc byl v preprint verzi k dispozici na stránkách ČSAKI a nyní je již k dispozici zde. Testujeme nejen ve školách, ale i na pracovištích, v hospodách, na sportovištích i jinde a patrně nás (resp. naše vládní činitele) to ještě chvíli bude bavit.
Do budoucna s covidovým pasem?
Už v půlce března publikoval v Konzervativních novinách Václav Fejt své zamyšlení nad tím, podle jakých kritérií by se mělo vydávat „potvrzení o bezinfekčnosti“ zvané COVID-pas. Vypadá to logicky a jednoduše. Proč dosud nepanuje shoda mezi státy, to nám rozum nebere.
Celý text na webu KonzervativníNoviny.cz.
Proč používat antigenní testy u lékaře, ale ne při plošném testování?
Proč antigenní test umožňuje poměrně úspěšně potvrdit infekci koronavirem u pacienta s klinickými příznaky, pokud je odběr porveden proškolenými zdravotníky a proč naopak není vhodné používat antigenní testy ve školách zvlášť pokud se odebírají děti samy?
Přečtěte si na webu proLekare.cz.
Demographic and public health characteristics explain large part of variability in COVID-19 mortality across countries
Již v dubnu 2020 se MUDr. Ondřeji Hradskému z FN Motol úplně nepozdával
přístup české vlády k epidemii. Na základě běžně dostupných COVIDových
dat potom O. Hradský ve spolupráci s A. Komárkem odhadnul statistický
model, který naznačuje, že ani na jaře 2020 nebyla Česká republika „best
in COVID“ a naopak ani tehdejší pranýřování Švédska nebo Itálie za
nezvládnutí epidemie nebylo zcela na místě. Stačí se podívat, v jakých
„rizikových“ faktorech, např. stáří populace, se jednotlivé státy liší a
až poté soudit. Článek byl později přijat k publikaci v European
Journal of Public Health.