Během celé epidemie viru SARS-CoV-2 jsme konfrontováni s nejrůznějšími
tzv. matematickými modely. Mnozí na základě těchto modelů též usuzují na
účinnost nejrůznějších opatření. V textu, který navazoval na jednu facebookovou kritiku blogu Karla Janečka „Corona matematicky i lidsky vysvětluje A. Komárek rozdíl mezi korelací a kauzalitou. To, že se dva jevy (např. vládní opatření a zlepšující či zhoršující epidemická situace) vyskytují najednou (korelují spolu) totiž ještě ne nutně znamená, že jeden z nich způsobuje ten druhý (jsou v příčinném, kauzálním vztahu).
Blog
Antigenní testy plošně? Myšlenka hezká, užitek sporný!
Článek o rizicích spojených s plošným testováním školáků pomocí antigenních nebo i PCR testů jsme začali psát pro časopis Alergie už koncem února. Přibližně měsíc byl v preprint verzi k dispozici na stránkách ČSAKI a nyní je již k dispozici zde. Testujeme nejen ve školách, ale i na pracovištích, v hospodách, na sportovištích i jinde a patrně nás (resp. naše vládní činitele) to ještě chvíli bude bavit.
Do budoucna s covidovým pasem?
Už v půlce března publikoval v Konzervativních novinách Václav Fejt své zamyšlení nad tím, podle jakých kritérií by se mělo vydávat „potvrzení o bezinfekčnosti“ zvané COVID-pas. Vypadá to logicky a jednoduše. Proč dosud nepanuje shoda mezi státy, to nám rozum nebere.
Celý text na webu KonzervativníNoviny.cz.
Proč používat antigenní testy u lékaře, ale ne při plošném testování?
Proč antigenní test umožňuje poměrně úspěšně potvrdit infekci koronavirem u pacienta s klinickými příznaky, pokud je odběr porveden proškolenými zdravotníky a proč naopak není vhodné používat antigenní testy ve školách zvlášť pokud se odebírají děti samy?
Přečtěte si na webu proLekare.cz.
Demographic and public health characteristics explain large part of variability in COVID-19 mortality across countries
Již v dubnu 2020 se MUDr. Ondřeji Hradskému z FN Motol úplně nepozdával
přístup české vlády k epidemii. Na základě běžně dostupných COVIDových
dat potom O. Hradský ve spolupráci s A. Komárkem odhadnul statistický
model, který naznačuje, že ani na jaře 2020 nebyla Česká republika „best
in COVID“ a naopak ani tehdejší pranýřování Švédska nebo Itálie za
nezvládnutí epidemie nebylo zcela na místě. Stačí se podívat, v jakých
„rizikových“ faktorech, např. stáří populace, se jednotlivé státy liší a
až poté soudit. Článek byl později přijat k publikaci v European
Journal of Public Health.
Selhala v Manaus kolektivní imunita nebo selhali odborníci?
Skvělý článek Angeliky Bazalové, který se věnuje záhadnému „selhání imunity“ v brazilském Manaus. Toto město se opakovaně potýká s infekcí koronaviru, i když už mělo býti „za vodou“. Je příčinou selhání kolektivní imunity nebo tu na jaře v žádné kolektivní imunitě nedošlo a článek v Nature vycházel z chybných předpokladů?
Testujme s rozumem: dlouhodobé protilátky proti SARS-CoV-2 u seniorů
Co napověděl o možné dlouhodobé imunitě vůči SARS-CoV-2 výzkum provedený v jednom z epidemií nejvíce zasažených domovů pro seniory? Jaký titr protilátek zajišťuje dle stávajících poznatků dostatečnou ochranu před infekcí? A jak by měla být na základě poznatků z praxe i z laboratorního výzkumu revidována opatření týkající se nejen testování, ale také různých plošných restriktivních opatření?
Publikace dostupná na webu proLékaře.cz.