Soubory cookie používáme k vylepšení vašeho prohlížení a analýze návštěvnosti. Kliknutím na tlačítko "Přijmout vše" vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.
Customize Consent Preferences
We use cookies to help you navigate efficiently and perform certain functions. You will find detailed information about all cookies under each consent category below.
The cookies that are categorized as "Necessary" are stored on your browser as they are essential for enabling the basic functionalities of the site. ...
Always Active
Necessary cookies are required to enable the basic features of this site, such as providing secure log-in or adjusting your consent preferences. These cookies do not store any personally identifiable data.
No cookies to display.
Functional cookies help perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collecting feedback, and other third-party features.
No cookies to display.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics such as the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
No cookies to display.
Performance cookies are used to understand and analyse the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
No cookies to display.
Advertisement cookies are used to provide visitors with customised advertisements based on the pages you visited previously and to analyse the effectiveness of the ad campaigns.
V lednu 2022 zaznamenala Česká republika poměrně prudký pokles počtu narozených dětí. O této zvláštnosti Tomáš Fürst poprvé psal na InFaktech v dubnu 2023. Téma zaujalo Deník N, který se pokusil diskusi udusit hned v zárodku pomocí oblíbené taktiky dehonestace autora. Petr Koubský ve svém článku přišel s hypotézou, že propad porodnosti v roce 2022 je zcela vysvětlen změnou demografické struktury obyvatel a rekordní plodností českých žen v roce 2021.
Statistik Ondřej Vencálek na stránkách SMIS ukázal, proč je tento argument chybný. Demografky z Univerzity Karlovy, které Koubský ve své filipice oslovil, totiž jaksi zapomněly, že v roce 2021 u nás proběhlo sčítání lidu, které velmi výrazně snížilo odhad počtu žen v naší zemi, a tím způsobilo optickou iluzi rekordní plodnosti. Počet narozených dětí se prostě vydělil mnohem menším počtem žen. Petru Koubskému a oběma odbornicím z UK nepřišlo nijak divné, že se tato „rekordní plodnost roku 2021“ nijak neprojevila v počtu narozených dětí. Tomáš Fürst kolegu Koubského na jeho omyl (který vyústil v obvinění, že záměrně lžeme, abychom šířili paniku) několikrát emailem upozornil. Požadoval uvedení textu na pravou míru. Koubský však neudělal nic. Inu, Deník N dělá čest svému N.
V létě 2023 bylo tedy zřejmé a daty doložené, že propad počtu narozených dětí je podstatný, nejeví žádné známky návratu k normálu a není zcela vysvětlitelný stárnutím populace ani domněle rekordní plodností roku 2021. Netřeba připomínat, že tohoto faktu si česká média důsledně odmítají všimnout.
V červenci 2023 jsme se na SMIS k tématu vrátili a podali zprávu o dalších datech, která byla do té doby zveřejněna. Navzdory očekávání „návratu k normálu“ došlo v prvních třech měsících roku 2023 k dalšímu výraznému propadu počtu narozených dětí. Zároveň se nám podařilo z ÚZISu vydolovat údaje o počtu narozených dětí rozdělených dle očkovacího statutu matky (data jsou uvedena v textu původního článku). Dle těchto dat se v roce 2021 narodilo jen asi 5 % všech dětí očkovaným matkám. Pomocí jednoduché trojčlenky jsme ukázali, že kdyby se počet narozených dětí každý měsíc proporčně rozložil mezi očkované a neočkované ženy v plodném věku, očekávali bychom asi 30% dětí od očkovaných matek. Očkovaným ženám v plodném věku se tedy v roce 2021 narodilo mnohem méně dětí, než by odpovídalo jejich zlomku v populaci.
To samozřejmě nemusí znamenat, že očkování negativně ovlivňuje biologickou schopnost žen otěhotnět či dítě donosit. Může to například znamenat, že české ženy jsou mnohem opatrnější než Česká vakcinologická společnost, která podporuje vakcinaci v těhotenství, a s těhotenstvím počkaly nebo se v těhotenství experimentální genové terapii spíše vyhýbaly. V každém případě ale z dat plyne, že očkování proti covidu bylo v roce 2021 asociováno s dramaticky nižší porodností. V normálních dobách by to byl silný signál k tomu, abychom okamžitě zjistili, co je mechanismem této asociace. V době doznívající covidové totality se však rozhostilo jen další hluboké ticho.
Naštěstí existují i média, která nejsou placená státem, a v nich se lze dočíst leccos zajímavého. V září se tématu porodnosti obsáhle věnoval Mainstream Angeliky Bazalové, který zveřejnil podrobnou analýzu matematičky Lucie Houfkové. Na základě dat získaných ze zdravotních pojišťoven spočítala Lucie úhrnnou plodnost a potvrdila, že i v tomto ukazateli došlo v lednu 2022 k náhlému propadu, který se během roku 2022 dále prohluboval. Svoji analýzu shrnula těmito slovy: „Z dat, která jsme získali, jednoznačně vyplývá, že pokles absolutního počtu dětí nelze vysvětlit pouze demografickými změnami ve věkové struktuře žen, ale musí mít ještě jinou příčinu. Na úhrnnou plodnost totiž počet žen v jednotlivých věkových skupinách nemá vliv.” Mainstream také vyslovil temné proroctví, že vzhledem ke klesajícímu počtu těhotenských screeningů se situace v dohledné době nijak nezlepší.
Uplynulo několik měsíců a my se můžeme podívat, jak se predikce Mainstreamu naplnila. Český statistický úřad nedávno zveřejnil počty narozených dětí až do září 2023. Ačkoliv se to zdálo nemožné, propad pokračuje a dále se prohlubuje.
Obrázek 1. Vývoj počtu živě narozených dětí v České republice v letech 2015–2023.
A je to ve skutečnosti ještě horší, protože od roku 2022 jsou k narozeným dětem v ČR připočítány i děti narozené ukrajinským matkám na českém území. Český statistický úřad dle doporučení Eurostatu započítal do celkového počtu narozených dětí v roce 2022 i 1400 dětí, jejichž matky měly status uprchlíka. Zdá se tedy, že k Net Zero směřujeme v úplně jiném ukazateli, než si naši vládci myslí.
Úměrně tomu, jak se kolem tohoto tématu prohlubuje oficiální Velké covidové ticho, roste v rozumnějších částech společnosti požadavek na zveřejnění podrobných dat, která by pomohla odkrýt příčinu této bezprecedentní katastrofy. Roman Kovařík se snažil z ÚZISu získat data o počtu dětí narozených v letech 2021 a 2022 s detailním očkovacím statutem matky. Jeho žádost byla ÚZISem zamítnuta. Poté se ovšem do celé věci vložila prostějovská senátorka MUDr. Jitka Chalánková a – světe div se – od pana ministra Válka data během několika měsíců dostala. Díky ní tedy máme k dispozici přehled, kolik se v jednotlivých měsích (od ledna 2021 do prosince 2022) u nás narodilo dětí matkám neočkovaným, matkám očkovaným v průběhu těhotenství a matkám očkovaným před začátkem těhotenství.
Zhluboka se nadechněte a … počkejte na druhý díl tohoto textu, kde se dozvíte, co tato málem utajená data říkají.
Před několika týdny oblétla internetovým podpalubím zpráva, že jakýsi ajťák na Novém Zélandu vynesl velký balík dat o covidovém očkování, který prý jasně dokazuje, že očkování zabíjí. Steve Kirsch kolem toho nadělal tolik řečí, že mu zřejmě místní přátelé svobody slova zablokovali stránky, protože se k nim z USA nemůžu dostat a musím prosit kamarády na východě, aby mi to stáhli a poslali.
Objevil se komentář na Voice of Freedom, článek Igora Chudova a rozbor Normana Fentona. Tak mi to nedalo a podíval jsem se sám, co uniklá novozélandská data říkají. Je v nich napsaná velmi vzrušující detektivka, kterou jsem pojednal rovnou anglicky, ať to nemusím dělat dvakrát. Výsledek jest zavěšen na stránkách SMIS a já se pomalu smiřuju s tím, že krom covid fašistů – kteří už mě nenávidí dlouho – mě začnou nenávidět i zarytí odpůrci covidových vakcínUdělejte si kafe a pusťte se do čtení. Je to dlouhý a složitý.
Data Acquisition. I downloaded the file “nz-record-level-data-4M-records.csv” from Steve Kirsch’s web site. The file size is 284,925,416 Bytes. The data can be downloaded here:
Unfortunately, I have no knowledge of the mechanism of the data origin.
Data Overview. The file contains the following header:
mrn, batch_id, dose_number, date_time_of_service, date_of_death, vaccine_name, date_of_birth, age
The “mrn” field contains 4,193,438 numbers from 0 to 2,215,728. These are identifiers of the patients, we thus have approx. 2.2 million people, about 43% of the NZ population (i.e. certainly more than half of the vaccinated NZ population).
The “batch_id” field contains 125 unique batch identifiers (1, 2, … 125) with the following distribution:
Figure 1. The distribution of the batch sizes in the NZ data set.
This looks credible, the batch sizes and their distribution matches expectation.
The “dose” field contains numbers 1, 2, … with the following distribution:
Figure 2. The distribution of dose numbers in the NZ data set.
Further, there are 6,633 people with dose 6, 76 people with dose 7, 20 people with dose 8, and several people with doses 9 and beyond, all the way to dose 26. Doses above 5 are not shown in Figure 2. There are 11 people with dose higher than 10, which is probably a mistake. The distribution of the dose number suggests that the data is not representative. One would expect more doses 1 and 2 than doses 3 which is not the case. This is an important point.
The “date_time_of_service” field contains dates from 08-Apr-2021 to 20-Oct-2023. These dates probably correspond to the day of the administration of the vaccine. Let us plot the daily number of doses from 01-May-2021 to 31-Dec-2022 and compare with the data from Our World in Data (the data from OWD for NZ do not go beyond 31-Dec-2022).
Figure 3. The number of vaccines administered each day in the NZ data.
The correspondence is not bad at all. Vaccines given in 2022 seem to be over-represented in the set. This is consistent with the over-representation of doses 3 (cited above). A weekly period is not visible in the leaked data (unlike the OWD data). This requires explanation.
The “date_of_death” field contains the date of death for 37,315 people. The earliest date of death is 09-May-2021, the latest 27-Oct-2023. In 2021, there were approx. 35,000 deaths in NZ, in 2022 the number was 38,500 deaths. So, the NZ file contains less than half of all the deaths in NZ in the covered period. That roughly agrees with the number of people in the dataset. This is evidence that the data is probably not too biased.
I did not analyze the “vaccine_name” field, it’s mostly Pfizer.
I do not read the date of birth field, as we have the age in the following field.
The “age” field contains ages from 1 to 114 with the following distribution:
Figure 4. The age distribution of the entire cohort in the NZ data set.
There is no way of telling how representative this is of the vaccinated population. But the data is obviously NOT restricted to specific age cohorts. The population structure of NZ is here (wiki):
Interim assessment. The data is almost certainly genuine. They comprise approx. half of the NZ vaccinated population. It is unclear to me how the half was selected. Third (and possibly fourth) doses seem to be over-represented (i.e. first and second are under-represented). The date of vaccine administration agrees well with OWD data on the course of vaccination in NZ, but strangely lacks weekly periodicity. The age structure does not seem unrepresentative of the vaccinated cohort, i.e. there is no obvious selection bias with respect to age.
Data Analysis. Since we have no idea how the cohort was selected, there is not much we can do. The fraction of deceased in each batch will generally depend on
the batch itself,
the age and frailty of the cohort vaccinated with the batch,
the length of follow-up, which in turn depends (among other things) on the dates of administration of the batch.
Let us see if the data exhibit the expected dependencies.
Batch number and time of application. First, let us notice that the batches are numbered very consistently with the time of their application. In the following graph (Figure 5), the horizontal axis shows the batch number, and the vertical shows the median of the dates of application of the batch. Time is measured in days from 1.1.2021.
Figure 5. Median day of administration of individual vaccine batches. The numbering of the batches well corresponds with the time of their administration.
We thus must understand that the batch number influences the length of the follow-up of the people who received it.
Batch number and age of recipients. Next, let us show the age distribution of the batch recipients. The horizontal axis shows individual batches. The vertical axis shows the age of the batch recipients. The black dot is the median age, thick blue lines extend from 25% quantile to 75% quantile, the shorter horizontal lines are blended dots for outliers.
Figure 6. Age distribution of the recipients of the individual batches
Several observations in Figure 6:
At the beginning (left), vaccines were given to older people, so the median age decreases between batches 1–15.
The hump around batch 30 corresponds to the onset of dose 3 (given at first to older people). The increase between batches 59 and 60 represents onset of dose 4. The increase between batches 98 and 100 represents the onset of doses 5. These observations are confirmed by the contingency table of doses vs. batch numbers (not shown).
The variability of age in each batch category is very large. This suggests that each batch was administered to very diverse population – i.e. there were no batches “reserved” for the old, or for children, …
Number of deaths and batch numbers. Each death in the dataset was assigned to the batch of the last dose that the deceased individual obtained. It is not informative to compute the fraction of deceased in each batch because the batches differ in age structure, and especially in the follow-up period. For example, people who received the early batches as dose 1 went on to receive dose 2 quite soon. So, the follow-up for the early batches may be very short. Thus, we must proceed correctly and compute the number of deaths in each batch per the total number of person-years spent in each batch.
For each patient, we collect all the dates of all the doses that are available in the data. For example, patient 13 received dose 1 on day 129, dose 2 on day 150, dose 3 on day 340, then received dose 4 but we have no record of that, and then received dose 5 on day 885. (Days are numbered from 1.1.2021). This patient is 91 years old and either did not die before the end of the follow-up period, or we do not have record of his/her death. For each patient, we want to compute the number of days spent on a particular batch. Then, for each batch, we can compute the number of deaths on this batch per the total number of person-years spent on a dose from this batch. This is the only correct way to compare the batches.
This immediately runs into the problem of missing data. E.g. our patient 13 received dose 4 but we have no record on the date of dose 4 administration. We cannot ignore this because we would introduce systematic bias (we would over-estimate the time spent on dose 3). Thus, we will interpolate all the missing data. Any missing dates of doses between doses with known dates will be interpolated linearly (e.g. in the case of patient 13, the missing date of dose 4 will be estimated to be day 612.) This data imputation step should not be omitted, otherwise all inference will be biased due to systematic over-estimation of person-years spent on each batch. Note that we never impute missing data before the first dose of known date, or after the last dose of known date – this necessarily brings some bias into the analysis. Also note that batch numbers are not imputed.
This procedure leads to the imputation of 70,735 dates of doses. Imputation affects approx. 3% of the patients. In 717 cases, the patient with an imputed data point died. This represents approx. 2% of the deceased patients.
For each batch, we computed the batch-specific death rate by dividing A/B, where A is the number of deceased who received a vaccine from this batch as their last (known) dose, and B is the total number of person-years spent by all people on a dose from this batch.
Let us show how this batch-specific death rate (BSDR) correlates with other batch characteristics. First, we plot the BSDR against the mean age of the batch recipients.
Figure 7. Batch-specific death rate with respect to mean age of the batch recipients. Each dot represents a single batch.
There is nothing unusual in Figure 7. The BSDR seems to increase with the age of the recipients. The absolute values are reasonably close to 1% for batch recipients of mean age around 40 which corresponds well with the background death rate of the overall population (mean age of NZ population is approx. 37 years). Cohorts of higher age have a higher death rate. The only outlier corresponds to the very first batch, which was probably given to the frailest population.
As a sanity check, we plot the BSDR against the time of administration and color by median age of recipients.
Figure 8. Batch-specific death rate with respect to median date of administration of the batch. Each dot represents a single batch. Median ages of the batch recipients are color coded.
There is nothing unusual in Figure 8. The waves in the graph correspond to doses 1, 2, 3, … In case of each dose, the oldest population was vaccinated first.
Finally, it may be interesting to see the BSDR dependence on batch size. We would expect that smaller batches will exhibit larger variability of BSDR, which is exactly what we get:
Figure 9. Batch-specific death rate with respect to the size of the batch. Each dot represents a single batch.
Conclusion. Although I do not know the data generating mechanism, I do not doubt that the data are genuine and describe a non-representative sample of approx. half of the vaccinated population of New Zealand. I do not find any evidence of vaccine associated mortality in the data. Nothing in the data points to an unusual pattern of inter-batch variability.
Poslední dobou se v táboře covidistů nějak nedaří. Nedávno Nejvyšší správní soud rozhodl, že celá taškařice s čTečkou byla nezákonná. Jaké překvapení!
Že roušky nefungují v dospělé populaci jsme se dozvěděli už v lednu tohoto roku z metastudie Cochranovské společnosti. Studie tehdy vzbudila v táboře covidistů takovou zuřivost, že sama Cochranovská společnost – kdysi klenot v truhle Evidence Based Medicine – cítila potřebu se od vlastní studie distancovat zbabělým tvrzením, že studie vlastně neříká to, co říká.
A nyní přichází další rána v podobě rozsáhlé metastudie kolektivu autorů z USA, Velké Británie a Dánska, která ukazuje, že povinné roušky proti covidu nefungují (docela pochopitelně) ani v případě dětí. Abych ušetřil práci našim fact-čekistům, přetiskuju doslova závěr studie:
Real-world effectiveness of child mask mandates against SARS-CoV-2 transmission or infection has not been demonstrated with high-quality evidence. The current body of scientific data does not support masking children for protection against COVID-19.
Ve skutečnosti je však zpráva ještě o něco horší. Autoři našli celkem 597 publikací, které se tématu věnují. Schválně jsem si dělal čárky, kolik mezi nimi bylo prospektivních randomizovaných studií, tedy studií, které mohou prokázat kauzální vztah mezi nošením roušek a šířením infekce. Ani jedna, přátelé. Tohle vypovídá o stavu současné oficiální vědy víc než samotný výsledek metastudie. Dozvídáme se, že za celé čtyři roky se ani jeden výzkumný tým na světě ani nepokusil zjistit, jestli mají roušky pro děti nějaký smysl. Přitom provést prospektivní randomizovanou studii v tomto případě je zcela triviální, nestojí to téměř žádné peníze a nenaráží to žádné etické problémy. K čemu je taková věda a proč by na ni měli daňoví poplatníci přispívat?
Pojďme číst dál. Autoři nakonec našli pouze 22 studií, se kterými bylo možné v meta-analýze pracovat. Šest z nich nalezlo asociaci (byly to observační studie) mezi nošením roušky a nižší mírou infekce. Světe div se, zrovna těchto šest studií trpělo zásadními a kritickými riziky, že výsledek bude vychýlený ve prospěch právě panujícího rouškového běsnění. Poněkud škodolibě dodávám, že se kupodivu neobjevila žádná studie, která by byla vychýlená na opačnou stranu.
Kdo po čtyřech předchozích letech (a četbě podobných klenotů jako je Kulveitova hujerovská studie) stále nechápe, jaký je rozdíl mezi asociací a kauzalitou, nechť se zamyslí nad následujícím příkladem. Velikost boty je u dětí silně asociována s matematickými schopnostmi. Čím jsou totiž děti starší, tím lépe umějí počítat a zároveň jim u toho taky rostou nohy. Každý ovšem chápe, že nemá smysl obouvat děti do bot o dvě čísla větší, aby měly lepší známky z matiky.
Chápe to každý, krom kapitánů naší koronavirové response a jejich akademických kolaborantů. Jinak by se pokusili udělat aspoň jednu prospektivní randomizovanou studii na nošení roušek u dětí.
Očekávám, že zpráva o této mimořádně důležité studii obletí celou republiku na prvních stránkách všech našich naprosto neúplatných a objektivních médií. Hned poté budou následovat omluvy ředitelů škol po celé zemi dětem a rodičům. A týden na to koalice poslanců a senátorů napříč politickým spektrem navrhne omezení pravomocí ministerstev, aby se takto vážný zásah do základních lidských práv dětí – který navíc nebyl podepřen žádnou evidencí – nemohl už nikdy opakovat.
Americké Center for Disease Control bývalo hvězdou na nebi veřejného zdravotnictví. Kdysi dávno jsem tam zavítal v rámci exkurse, kterou pro nás v USA pořádala Fulbrightova komise, a byl jsem nadšen z tehdejšího ředitele Toma Friedena. Dokonce jsem ještě našel i text, ve kterém se o návštěvě Atlanty v roce 2014 zmiňuju.
Co se dá dělat, časy se mění. Během epidemie se CDC stalo gejzírem dezinformací, manipulací a ohavného marketingu experimentální genové terapie. Nad některými výstupy ze CDC skutečně zůstával rozum stát, přečtěte si například zde, za co jsem pro tento úřad nedávno navrhoval Lysenkovu cenu.
Snad aby CDC potvrdilo svůj definitivní rozchod s realitou, změnili tamní experti nedávno své doporučení ohledně „očkování“ těhotných žen covidovou vakcínou. Jestli si myslíte, že konečně dostali rozum a přestali experimentální genovou terapii těhotným doporučovat, tak jste na omylu.
Ve svém doporučení změnili slovní spojení „těhotné ženy“ na „těhotné osoby“:)
Jen tak dál. Aspoň začne více lidí chápat, jaký mají tato doporučení vztah k realitě.
On November 20, 2023, the Czech Republic joined the growing list of countries that are holding parliamentary discussions, inquiries, and investigations on the COVID response of their governments. On that day Mr. Vladimir Zlinsky – a MP for the opposition party Freedom and Direct Democracy – organized a parliamentary hearing “COVID-19 vaccines – the current view” to which he invited experts from both sides of the COVID debate “front line”.
As expected, the representatives of the official government line refused to participate and exerted pressure on the speaker of the Parliament to cancel the event. The speaker distanced herself from the meeting but refused to cancel it, having correctly stated that it is outside her competencies.
Apart from the organizer Vladimir Zlinsky, no other representative participated in the event. The upper chamber of the Parliament was represented by Jana Hamplova, a senator from Moravia. At the beginning of the event, dr. Vladimir Cizek, a physician, recalled several examples of disinformation and misinformation that came from the Czech Ministry of Health over the past three years. Dr. Ondrej Dostal, a health law expert, then talked about the threat represented by the Pandemic Treaty and the upcoming changes in the WHO legislation.
Dr. Jana Gandalovicova, a clinical cardiologist, talked about adverse events of the COVID vaccines and her clinical experience with treating patients affected by the vaccines. “We have given up on individualized care and risk-benefit analysis, which, of course, differed between healthy and frail patients. We have forgotten the primum non nocere principle and recommended vaccines to children, pregnant women, and young healthy people, despite known adverse effects and unknown long-term safety profile” she said.
Dr. Jaroslava Chlupova, a neurologist, talked about her experience with neurological side-effects of the COVID vaccines. Then, several patients reported their own experience with severe adverse effects of the vaccines. A part of the documentary “Vaccinated stories” by Viktor Baros was shown. Vladana Valisova, a civil lawyer, talked about the difficulties of advocating for people suffering from vaccination adverse events. Until this day, not a single person was compensated by the Czech government for health damage caused by the COVID vaccines.
In the second part of the hearing, Prof. Jaroslav Turanek, a prominent Czech biochemist, talked about the biological principles of the mRNA technology and about the possible mechanisms of associated adverse events. Dr. Karel Drbal, an immunologist, talked about the problems with quality control of the vaccine manufacturing process and about the Czech pharmacovigilance system. “Most of all, I call for a discussion with the institutions that were responsible for oversight.” The last speaker, a famous Czech vaccinologist Prof. Jiri Beran, repeated his original theses from the beginning of the pandemic. He recalled that rather than population-wide measures, protection of the elderly should have been the priority. He also accented the importance of early treatment of COVID.
The conference room was packed with guests and many people had to stay outside due to the limited space. The recording of the hearing was uploaded to YouTube several days later – and immediately taken down by the platform. The speakers consider this act of censorship of a parliamentary hearing to be utterly appalling.
The participants of the event hope that rationality and evidence-based thinking will slowly start to return to the Czech COVID response debate. The people of Central Europe experienced government over-reach, censorship, and totalitarian practices of the communist regimes before 1989. The COVID era has brought back many ugly memories.
Za poslední tři roky došlo k úpadku vědecké a medicínské etiky, vytratilo se kritické myšlení a schopnost naslouchat si. Vědecká i lékařská komunita je zasažena autocenzurou, lidé s odlišnými názory, než jsou ty prosazované zdravotnickými autoritami, jsou označováni jako dezinformátoři, a ti, kteří varují před riziky mRNA vakcín, jako antivaxeři. Od vyhlášení semináře „Vakcinace proti onemocnění covid-19 – současný pohled“, který uspořádal na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 20. listopadu 2023 pan poslanec MUDr. Vladimír Zlínský, jsme se setkali sice s mnoha negativními reakcemi (chvíli dokonce hrozilo, že se akce vůbec nebude konat), ale také s obrovskou podporou lidí, kteří považují za nutné konečně začít analyzovat dobu covidovou.
Pozn. V tomto souhrnném článku uvádíme stručný přehled přednášek. Verze 2 byla zaktualizována 26.11.2023 doplněním přednášek z druhé části seminářea odkazů na videa, která v celém rozsahu z časových důvodů na semináři nezazněla celá.Záznamy prezentací a proslovů politiků (autor videí V. Baroš) jsou uloženy na stránkách Nadačního fondu Svědomí národa.
Akci zahájili politici. Z jejich proslovů uvádíme ty nejdůležitější. Pan poslanec MUDr. Vladimír Zlínský (SPD), který celou akci svolal, zaslouží náš respekt a poděkování za to, že si seminář uhájil,l Ve svém projevu upozornil na to, že je třeba vést pluralitní odbornou diskusi: „Nepodporujme novodobé inkvizitory. Svobodná diskuze a kritický rozbor jsou předpokladem pokroku v těchto otázkách. Pokud nechceme odmítat pokrok, nevytěsňujme svobodu slova a kritiku z mediálního prostoru.“
Potřeba revize doby covidové a apel na prolomení ticha, zazněly v dalším projevu. „Nová vědecká zjištění se musí stát postupně podkladem pro formulaci závěrů právních, aby už k podobným zneužitím nepodložených tvrzení nemohlo docházet a aby byla vyvozena i patřičná odpovědnost těch, kteří to připustili,“ pravila paní senátorka Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová.
Je třeba otevřít odbornou diskusi a více pomáhat pacientům
Angiolog MUDr. Vladimír Čížek hned na úvod odborné části ve své přednášce „Covid-19 – Desinformace – fakta – otázky“ ukázal seznam největších nepravdivých informací, které šířilo v minulosti Ministerstvo zdravotnictví. Šlo o oficiální teze o protiepidemických opatřeních, postupech při očkování i ochranném účinku očkování, o nichž jsme již před lety věděli, že nejsou správné a které byly během uplynulých let vyvráceny. Dr. Čížek prezentaci doplnil o seznam otázek, které by novináři, zdravotníci, laici měli klást odpovědným osobám a ministerstvem uznávaným expertům. Tato přednáška byla hned po zveřejnění YouTube zablokována, proto byla ona i všechny další uloženy na jiný kanál.
Právník JUDr. Ondřej Dostál navázal s tématem připravované pandemické smlouvy a toho, jaké kroky musí proběhnout, než bude případně přijata. Podotýká: „Pandemická smlouva a změny IHR WHO jsou tématem, kterému by měla česká vláda a Parlament věnovat včasnou pozornost. Vládní opatření za pandemie covidu-19 a tehdejší zásahy do základních práv a svobod by měly poskytnout vodítka, čemu se v příštích podobných situacích vyvarovat. A to jak na národní, tak mezinárodní úrovni.“
Kardioložka MUDr. Jana Gandalovičová se věnovala ve své přednášce prokázaným a potenciálním nežádoucím účinkům očkování mRNA vakcínami v kardiologii doplněnými o vlastní zkušenosti a příběhy pacientů. Dotkla se i tématu syndromu náhlé smrti a uvedla i své zkušenosti s úmrtím vakcinovaných osob. „Medicína rezignovala na individualizovaný přístup, na risk /benefit analýzu, která se logicky musí lišit pro zdravé a rizikové pacienty.Pozapomněli jsme na princip primum non nocere doporučováním vakcinace s již známými nežádoucími účinky a hlavně neznámým dlouhodobým bezpečnostním profilem dětem od 6 měsíců, těhotným ženám a zdravým mladým lidem.“
Neuroložka MUDr. Jaroslava Chlupová poukázala na zdravotní komplikace po očkování, které se projevily neurologickými onemocněními. „V neurologii máme spoustu onemocnění, jejichž příčina se nezjistí. Ale u všech neurodegenerativních onemocnění může být takovým prvním impulzem kromě viru také očkování jakoukoli vakcínou, takže covid z toho nemůžeme vyjmout. Jsou to různorodé potíže, které jdou napříč celým neurologickým spektrem. Jedná se o postižení jak periferního, tak centrálního nervového systému, zánětlivé, autoimunitní, kognitivní poruchy, demence, rychlý rozvoj parkinsonismu, amyotrofická laterální skleróza. To je opravdu alarmující.“
Obě lékařky dlouhodobě apelují na to, že je třeba otevřeně diskutovat o rizicích vakcinace s ostatními lékaři a zdravotníky. Mají zkušenosti s tím, že existuje mnoho pacientů, kteří už rok, dva s problémy eskalovanými vakcínou obchází různé specialisty a nikdo jim není schopen pomoci. „Nezbytně potřebujeme centra, kde bude tyto pacienty možné kvalitně diagnostikovat a léčit.“
Na přednášky lékařek navázal blok videonahrávek pacientů, u kterých došlo k rozvoji různých typů zdravotních komplikací. Pro mnohé postižené byla již cesta do Prahy nemožná, nebo pro ně byla vystoupení příliš stresující, proto zazněly jejich příběhy alespoň ze záznamů. Dokumentační část připravil Viktor Baroš, šéfredaktor redakce NF Svědomí národa: „První případy nežádoucích následků po vakcinaci proti covidu-19 jsme zaznamenali v ohlasech na rozhovory s odborníky, kteří varovali před možnými riziky nedostatečně vyzkoušeného léčiva. Začátkem roku 2022, tedy v době největšího nátlaku na vakcinaci, kdy určitým skupinám hrozilo i povinné očkování, jsme v redakci věděli už o velké řadě lidí, u nichž se následky projevily, a začali jsme se jim věnovat detailněji. Na kameru jsme zaznamenali výpovědi postižených s různě závažnými následky, u nichž se možná příčinná souvislost s vakcínou objevila i v jejich zdravotní dokumentaci nebo zkolabovali přímo v očkovacím centru. „ Dokument doplnily i živá vystoupení dvou pacientů z dokumentu- paní Jany Halbichové a pana ing. Juraje Orsága.
První blok zakončila prezentace advokátky JUDr. Vladany Vališové. Ve svém sdělení popsala velké množství komplikací, které stojí před pacienty žádajícími ministerstvo zdravotnictví o odškodnění po očkování proti covidu. U jedné z jejích klientek, Radky Brynychové, která utrpěla velmi závažné nemocnění srdce (srdeční tamponádu), se nepodařilo získat ani invalidní důchod ani odškodnění. „Pacienty netrápí jen zdravotní problémy, mívají v důsledku toho i problémy existenční. Je nutné najít cestu, jak co nejrychleji pomoci těm, kteří v důsledku vakcinace již poškození jsou, a učinit urychlené kroky ke změně právních předpisů, které tuto oblast upravují. Politici by si měli uvědomit, že jak poškozených bez pomoci státu přibývá, zvyšuje se i nedůvěra v očkování a ve funkčnost celého systému zdravotnictví.“
Diskusi, která proběhla po prvním bloku přednášek, zahájil prof. Václav Hořejší, který sice nezpochybnil možný výskyt komplikací po očkování, ale pořád mRNA vakcíny považuje za kvalitní a bezpečné. „Slyšeli jsme zde emocionální vystoupení lidí, kteří se domnívají nebo možná se oprávněně domnívají, že byli těžce poškozeni tím očkováním. To je strašně smutné, určitě k takovým případům docházelo,“ uvedl Hořejší. „Důležité je, že podle všech vědeckých poznatků je to tak, že těch závažných komplikací, onemocnění a dokonce úmrtí (na covid-19) je řádově více než těch, která vznikla v důsledku očkování.“ Doplnil, že „…Kdybychom neměli očkování, hrozilo by zahlcení nemocnic a kolaps zdravotnictví. Kdybychom se spolehli na promoření, nebylo by mrtvých 40 tisíc, ale zemřelo by na covid 100 tisíc lidí. Pozitivní přínosy očkování nejméně desetinásobně převyšují nežádoucí následky očkování. “ „Velice bych byl pro to, aby se těm lidem dostalo daleko víc odškodnění než se to děje a aby se konal další odborný seminář,“ řekl na závěr.
V diskusi pokračoval i RNDr. Zdeněk Hostomský, který připomněl tlaky na zrušení konference. „Taky jsem dostal dopis od pana profesora Hela. Vyzýval k tomu, aby se tato konference nekonala, protože si myslí, že by lidé jiného než jeho názoru neměli ve Sněmovně promluvit. Já jsem toho názoru, že věda se posouvá během diskusí, během nichž mohou zaznít nehorázné hypotézy, ale že se to časem vytříbí. Jsem skeptický vědec, všechno beru potenciálně vážně, než se ukáže, že to tak není. “ „Musím říct, že jsem byl velice příjemně překvapen všemi předřečníky, neměl jsem s tím žádný problém. “ „K vědě emoce nepatří. Příčinná souvislost se těžce prokazuje, je třeba sledovat i statistiku.“ „Já jsem očekával, že tyto vakcíny navodí sterilizační imunitu, což se nestalo.“ „Povinné očkování bylo chybou. „ Na prof. Hořejšího reagoval RNDr. K. Drbal„Ohrazuji se proti tomu, jak Václav Hořejší škatulkuje lidi na vaxery a antivaxery, „ Prof. J. Turánek doplnil: „Ve veterinární medicíně se ukázalo, že proti koronavirům nefunguje žádná vakcína. A ukázalo se to i u lidí.“ JUDr. O. Dostál zmínil na závěr tři právní pochybení, ke kterým došlo během pandemie: „1) Dávnou zásadou zákona o ochraně veřejného zdraví je, že se neočkuje se do imunit. Přirozená imunita byla popřena a nebylo to dobře. 2) Jakékoliv povinné očkování je přípustné pouze tehdy, pokud se vytváří kolektivní imunita. V srpnu 2021 bylo jasné, že k tomu nedochází. 3) Nelze přímo nebo nepřímo nutit kohokoliv k očkování neregistrovanými léčebnými přípravky nebo přípravky použitými off label.“
Byla technologie mRNA vakcín skutečně bezpečná?
Odborník na vakcíny a nanofarmakologii, prof. Jaroslav Turánek, ukázal ve své přednášce, jak působí mRNA vakcíny proti covidu-19 v organismu a jakým způsobem mohou vést k nežádoucím vedlejším účinkům, které pozorují lékaři a které jsou doložené v odborné literatuře. Poukázal na skutečnost, že kvalita vakcín nebyla pečlivě analyzována, ačkoliv byly prokázány silné vedlejší účinky některých šarží a jsou doložené příklady nepřípustné kontaminace vakcín plasmidovou DNA. A představil soubor stanovení, která musí být udělána pro komplexní analýzu mRNA a vektorových vakcín.
Dalším bodem v programu byl dokument Nadačního fondu Svědomí národa o pacientech, který byl ale z časových důvodů vynechán. Odkaz na video je zde k dispozici. „Pokud se nějaké léčivo propaguje, není možné, aby zaznělo, že pokud člověk nepodstoupí tuto intervenci, tak to pro něj bude mít negativní následky. Tento projekt přinutil lidi očkovat se ze strachu,“ říká MVDr. J. Urbánek a dodává „Tato kampaň byla neetická, hrubá, násilná a ještě se opírala o nepodložené názory odborníků, často v rozporu s SPC a v rozporu se legislativou a pravidly upravující reklamu na léčivé přípravky.“
Z časových důvodů nebyl promítnutý ani dokument „Poslušně nehlásím“ Petra Šourka (Mainstream) o analýze hlášení podezření na nežádoucí účinky vakcinace proti covidu-19. „Požádali jsme o data z interní evidence hlášení nežádoucích účinků Státního ústavu pro kontrolu léčiv. A zjistili jsme, že v této evidenci je podle šarže ztotožněna méně než polovina nežádoucích účinků.Kontrolní farmakovigilanční systém selhal ve chvíli, kdy vakcíny byly na trh puštěny pouze podmínečně. Lékový dozor měl být v té době naopak zostřený, protože měl doplňovat chybějící informace nebo vakcíny zastavit. Opak byl pravdou.“
Imunolog RNDr. Karel Drbal ve své prezentaci hovořil o kvalitě covidových vakcín, o nutnosti sledování šarží vakcín, které byly podány pacientům, kteří zaslali oznámení o podezření na nežádoucí účinky (PNÚ). Zmínil, že velkým problémem je jejich výrazná podhlášenost. Otázkou na kterou neznáme odpověď je, jaký počet PNÚ je akceptovatelný pro regulátora a kdy už musí zasáhnout. Po hříchu často chybí u hlášení zásadní údaje – datum podání a velká část šarží vakcín nebyla identifikovaná. Uvedl, že podhlášenost PNÚ je v ČR stokrát nižší než např. v Dánsku. Dalším otazníkem je, jak docházelo ke kontrole výroby té vakcíny regulačními autoritami. Ukázalo se totiž, že proces výroby vakcíny byl technologicky jiný pro registrační studii a jiný pro plošné očkování, ale regulačním úřadům to bylo jedno.
Dr. K. Drbal vyzývá k zahájení diskuse s odbornými institucemi: „Především bych se přimlouval za diskusi s odbornou částí těch institucí, které během covidu rozhodovaly o opatřeních a uvolňování léčiv. Mám tím na mysli hlavně zástupce Ministerstva zdravotnictví a jím zřizovaných úřadů jako je Státní ústav pro kontrolu léčiv a Státní zdravotní ústav, případně i zástupce zdravotních pojišťoven.“
Přednáška matematika RNDr. Tomáše Fürsta byla předtočená, ale opět z časových důvodů nezazněla. Jeho prezentace se týkala účinnosti covidových vakcín. První data jsme měli z registrační studie, která proběhla na více než 20 tisících účastnících v každé větvi. Primárním endpointem byl pozitivní PCR test, nikoliv těžký průběh, hospitalizace, úmrtí, ani přenos infekce. Tedy efektivitu očkování na tyto endpointy můžeme sledovat pouze na observačních datech.
Data k analýzám celkových úmrtí získal T. Fürst dle zákona 106 z Všeobecné zdravotní pojišťovny a analyzoval jednotlivá období roku 2021 u očkovaných a neočkovaných osob. Vakcinovaní jsou v analýzách ti, kteří dostali aspoň jednu dávku covidu. Neočkovaná skupina po celou dobu umírala násobně více než očkovaná, a v době, kdy probíhala vlna covidu, byl poměr úmrtí mezi skupinami stejný nebo nižší než mimo sezónu covidu. Z tohoto zjištění vyplývá, že skupiny pacientů očkovaných a neočkovaných jsou samy o sobě zcela jiné, nesrovnatelné, a proto o skutečné efektivitě vakcíny nelze nic spolehlivě tvrdit. Při předpokládaném ochranném efektu vakcíny by totiž měli neočkovaní umírat v době covidové vlny více než mimo ni, což se nestalo.
Závěrečnou prezentaci měl vakcinolog prof. Jiří Beran. „Zatímco se nám vtloukalo do hlavy, že příčinou všeho je virus a následkem je šíření viru, pro mě příčinou všeho bylo onemocnění a následkem bylo úmrtí,“ sdělil profesor Jiří Beran v přednášce, ve které se dále věnoval tomu, které skupiny osob byly v době epidemie rizikovými. Za citlivou skupinou obyvatel považuje zejména seniory v domovech důchodců. Ti byli nejvíce křehcí, ti umírali na covid nejčastěji. Přesto ale podle prof. Berana byla péče o pacienty v ČR v domovech důchodců i v nemocnicích na velmi dobré úrovni ve srovnání s jinými státy. Nejdůležitější pro záchranu pacientů byla včasná léčba. které se věnoval v druhé části. Posledním bodem zmíněným v přednášce byl tzv. vakcinací indukovaný těžký průběh infekce, kterému bude nutné se do budoucna věnovat v souvislosti s tlakem na opakovanou vakcinaci.
V rámci diskusí se ozvalo několik lékařů. MUDr. A. Urbanová, pediatr, upozornila na velké množství očkování u dětí a potřebu revize očkovacího kalendáře. Velkým problémem, který je třeba řešit, je velké množství adjuvans, které dostanou děti při očkováních do organismu v relativně krátké době. MUDr. K. Pumrová, pediatr, upozornila na přibývání autoimunitních a neurologických onemocnění u dětí očkovaných proti covidu a na fakt, že se tyto problémy nedávají do vztahu s očkováním proti covidu. „Nikdo se nemocných dětí neptá, zda byly očkovány na covid, nikde se nesleduje korelace.“ Jedním ze sporných bodů, které zazněly během diskuse, byla problematika „přetížení nemocnic“ lidmi s vážným průběhem onemocnění covid-19. Toto byl skutečně významný faktor, který ovlivnil rozhodování odborníků. Zatímco profesor Hořejší v první části prohlásil, že přetížení nemocnic měla zabránit plošná vakcinace, jiní odborníci zastávají názor, že nemocnice byly přetěžovány kvůli zanedbávání přednemocniční péče. „Zaznělo tady, že jsme měli mnoho zemřelých na počet obyvatel. Jeden ze zásadních důvodů, proč se tak stalo, bylo totální zanedbání primární péče. Není možné lidi léčit tak, že jim řeknete ‚dejte si čaj, paralen u vážného onemocnění, a až se budete dusit, zavolejte si rychlou záchrannou službu‘. Potom přijedou do nemocnice ve stavu, když už se s tím často nedalo mnoho dělat,“ komentoval situaci MUDr. Emil Berta, intenzivista a anesteziolog, který dostal slovo během otevřené diskuse.
Celý seminář zakončil poslanec MUDr. Vladimír Zlínský. „Mějme na paměti, že pandemie Covidu 19 nebyla ani první, ani poslední událostí tohoto typu, ať již vznikla přirozenou nebo arteficiální cestou a na základě toho se připravujme tak, aby zisky opatření převýšily ztráty v případě budoucí pandemie. V pestrosti postupů je síla, nikoli v jednotě viz Pandemická smlouva WHO.“
Je alarmující, že jedinou parlamentní stranou, která věnovala pozornost tomuto semináři, bylo SPD. Doufejme, že do budoucna bude toto téma zajímavé pro všechny poslance-lékaře a stranická příslušnost nebude hrát roli. Děkujeme panu předsedovi T. Okamurovi za podporu této akce.
předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
(zasláno e-mailem, na vědomí rovněž Kateřina Pastorková, RNDr. Miloš Vystrčil, prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR)
Otevřené vyjádření SMIS k otevřenému dopisu Zdeňka Hela ze dne 8. 11. 2023
Vážená paní předsedkyně,
dovolujeme si obrátit se na Vás v souvislosti otevřeným dopisem RNDr. Zdeňka Hela, Ph.D., ze dne 8. listopadu 2023, jehož znění máme k dispozici.
V tomto dopise Vás pan RNDr. Hel nabádá k učinění kroků proti tomu, aby se na půdě Poslanecké sněmovny PČR konala konference Vakcinace proti onemocnění covid-19 – současný pohled. Důvodem má dle jeho vyjádření být, že konání konference, údajně svolané naším spolkem a jeho spolupracovníky, na půdě parlamentu by bylo „účelovým zneužitím veřejné instituce pro propagaci zájmů skupin, jejichž činnost může způsobit celospolečenské škody“, když její protagonisté „dlouhodobě rozšiřují antivaxerské misinformace a lži, například že očkování proti Covidu-19 způsobuje neplodnost a výrazně snižuje počet narozených dětí“ apod.
S ohledem na závažnost nepodložených obvinění, která pan doktor Hel ve svém otevřeném dopise uvádí, jsme nuceni na jeho nepravdivé informace reagovat a uvést je na pravou míru.
V první řadě uvádíme, že náš spolek není svolavatelem ani pořadatelem uvedené konference. Jeden ze členů SMIS na ní má vystoupit s odborným příspěvkem. Dle našich informací na konferenci byla pozvána řada dalších odborníků různého názorového zaměření tak, aby mohla proběhnout odborná diskuse.
Důrazně se musíme ohradit proti tomu, aby členové SMIS – Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků – byli veřejně dehonestováni pojmy jako šiřitelé antivaxerských misinformací a lží apod.
V našem spolku působí dlouhodobě a mezinárodně uznávaní odborníci, lékaři, zdravotníci a statistici, desetiletí aktivně pracující v oblastech jako je mikrobiologie, virologie, imunologie, statistika apod.
Naši členové jsou autory a spoluautory stovek odborných textů, publikovaných v českých i zahraničních impaktovaných časopisech. Vystupují na mnoha domácích i mezinárodních odborných konferencích, které se zabývají virologií, mikrobiologií, imunologií, statistikou, jsou respektovanými členy českých i mezinárodních odborných společností a pracovních skupin. V době covidové jsme měli možnost prezentovat své výsledky a zkušenosti na významných odborných konferencích i jako zvaní přednášející.
Tři z našich zakládajících členů působili v Národním institutu pro zvládání pandemie, zřízeném ministrem zdravotnictví prof. Vlastimilem Válkem.
Útok ze strany Zdeňka Hela, učiněný uvedeným dopisem, proto považujeme za zcela nepřijatelné porušení etických pravidel komunikace uvnitř vědecké či zdravotnické komunity. Jedná se o akt učiněný proti v České republice uznávaným odborníkům, který se neopírá o žádný relevantní argument. V tomto směru jsme již zahájili kroky k ochraně práv našeho spolku i osob s ním spojených.
Zaznamenali jsme rovněž Vaše vyjádření v tom smyslu, že rozhodování o konání konference není v působnosti předsedkyně Poslanecké sněmovny, že však s našimi názory nesouzníte. Soudíme, že to může být dáno právě nemožností vyslechnout si naše zkušenosti.
Dopis pana Hela má mnohem širší důsledky, než je „pouhé“ pošpinění cti poctivých odborníků. Je projevem dlouhotrvajícího trendu, kdy namísto odborné diskuse ve veřejném prostoru zaznívají pouze názory početně omezené skupiny odborníků, zatímco ostatní zástupci vědecké komunity jsou dehonestováni podobnými přídomky, jaké použil Zdeněk Hel v našem případě. Zájem o konferenci však ukazuje, že odborná i laická společnost námi předestřená témata nadále sleduje.
Jsme hluboce přesvědčeni, že právě v souvislosti s pandemií covid-19 je odborná diskuse zásadním předpokladem toho, abychom ochránili zdraví našich občanů a připravili se řádně na další budoucí epidemie. Právě připravovaná konference měla být jedním z míst, kde by taková diskuse mohla proběhnout.
Je například zcela nehoráznou lží, že bychom tvrdili, že očkování proti covidu-19 způsobuje neplodnost a výrazně snižuje počet narozených dětí, jak zcela nepodloženě tvrdí Zdeněk Hel i některá média. Náš spolek na základě dostupných dat upozorňuje na dlouhodobě klesající porodnost a náhlý prudký pokles, který nastal v lednu 2022, a od té doby trvá. Hypotézu, že očkování proti covid-19 může mít vliv na plodnost žen a mužů by bylo vhodné ověřit, nikoliv odsoudit. Trend snižujícího se počtu nově narozených dětí nelze nadále ignorovat a i když se nabízejí i jiné teorie, je třeba tuto prověřit. Pravda bude někde uprostřed. Toto naše upozornění vychází ze statistických dat a nečiníme jakékoliv předčasné závěry.
Upozorňujeme dále, že pravdivost, ale také nepravdivost této hypotézy nelze potvrdit bez toho, aby odborníci měli přístup ke zdravotním datům zpracovávaným Ústavem zdravotnických informací a statistiky a pojišťovnami. Bohužel tato data nejsou dostupná, a instituce brání možnosti objektivně a skutečně expertně provést jejich zpracování.
Není pravdou, že bychom šířili informaci, že očkování proti covid-19 zabíjí desetitisíce či statisíce lidí. Upozorňujeme však na to, že tak, jako je tomu u všech ostatních léčiv, i vakcíny proti onemocnění covid-19 by měly být předmětem důsledné kontroly v rámci tzv. farmakovigilance. Jak jsme zjistili, není tomu tak. Státní ústav pro kontrolu léčiv v mnoha případech u hlášení nežádoucích účinků po tomto očkování neeviduje tzv. šarže použité vakcíny. Bez této zcela zásadní informace není schopen řádně vyhodnotit potenciálně nebezpečné šarže a zcela na tuto svou roli rezignoval. Kvalitou šarží se zabývá pouze tehdy, pokud je nahlášeno podezření na horší jakost. Tato skutečnost může ve svém důsledku vést k ohrožení životů a zdraví našich občanů.
Případů, kdy nám jsou ze strany určitých skupin vkládány do úst názory, které jsme nikdy nevyslovili, je mnoho. A samozřejmě nás šířením podobných lží, nepravd a manipulativních tvrzení poškozují. A poškozují tím i odbornou vědeckou diskusi jako takovou, protože vědce nutí k autocenzuře a k prezentaci pouze takových názorů, které je možné „beztrestně“ tvrdit.
V případě Vašeho zájmu o setkání jsme k němu kdykoliv připraveni, případně budeme rádi, pokud se zúčastníte uvedené konference dne 20. listopadu 2023 již jen proto, abyste měla v budoucnu možnost oponovat našim názorům a nikoliv jen jejich dezinterpretovaným verzím.
S pozdravem
SMIS – Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků, z. s.
MUDr. Hana Zelená, Ph.D., předsedkyně
RNDr. Zuzana Krátká, PhD., místopředsedkyně
RNDr. Tomáš Fürst, PhD., člen SMIS a přednášející na konferenci
Doc. RNDr. Arnošt Komárek, PhD., člen SMIS
MVDr. Václav Fejt, člen SMIS
Text podporují také účastníci semináře dlouhodobě spolupracující se SMIS:
Ve Spojených státech je stále ještě jedna agentura, která zkoumá veřejné mínění i v otázkách, na které mocní tohoto světa odpověď rozhodně znát nechtějí. Nedávno se Rasmussen zeptal vzorku 1110 Američanů na tyto tři otázky:
1. Znali jste osobně někoho, kdo zemřel na covid?
2. Znali jste osobně někoho, kdo zemřel na vedlejší účinky covidové vakcíny?
3. Kdyby se podávala kolektivní žaloba na farmaceutické firmy kvůli vedlejším účinkům covidových vakcín, byli byste ochotni se k žalobě připojit?
Na první otázku odpovědělo kladně 47 % respondentů, což není překvapivé. Na druhou otázku ovšem odpovědělo kladně celých 24 %! Kupodivu nejsou téměř žádné rozdíly v odpovědích mezi demokraty a republikány – 25 % republikánů zná někoho, kdo zemřel na vakcínu, zatímco mezi demokraty je tohle číslo 24 %. Vzhledem k tomu, jak vyhroceně rozdílné jsou názory na covidové vakcíny mezi oběma partajemi, naznačuje tato dojemná shoda, že respondenti spíše říkali pravdu.
Je to samozřejmě tak, že 24 % respondentů zná někoho, o kom se domnívá, že zemřel na vedlejší účinky covidích vakcín – je to průzkum veřejného mínění, nikoliv pitevní zpráva. Ale s prvním citovaným číslem je to stejné – 47 % respondentů zná někoho, o kom se domnívá, že zemřel na covid. Kdo má silné nervy, může si poslechnout, že mnoho seniorů, kteří mají v úmrtním listu uveden covid, bylo ve skutečnosti utrápeno žízní, hlady, či odešli ze světa ne zcela dobrovolnou eutanazií. Obě citovaná čísla jsou tedy stejně spolehlivá – či nespolehlivá.
Tato čísla nám umožňují velmi hrubý odhad, kolik lidí na vedlejší účinky vakcín v USA skutečně zemřelo. Spojené státy deklarují asi 1.2 milionu obětí covidu. Vzhledem k tomu, že asi dvakrát více lidí zná osobně někoho, kdo zemřel na covid, než někoho, kdo zemřel na vakcínu, nabízí se odhad, že asi 600 tisíc lidí zemřelo na vakcínu. Jak dobře sedí toto číslo s jinými metodami odhadu?
Ve VAERS je reportováno asi 18 tisíc úmrtí po covidové vakcíně na území USA. Obecně se soudí, že asi každý třicátý nežádoucí účinek je reportován do VAERS, což by dávalo odhad asi 540 tisíc mrtvých po vakcíně.
Ještě jiná metoda je pokusit se odhadnout, kolik asi lidí zná průměrný Američan osobně. Dle různých zdrojů vychází tohle číslo někde kolem 120. Předpokládejme, že máme 330 milionů kuliček a z toho je X černých (to jsou ti zemřelí po vakcíně) a zbytek bílých. Jaké velké musí být X, aby byla pravděpodobnost 75 procent, že stodvacetkrát za sebou vytáhnu bílou kuličku? Tato úvaha vede na rovnici (1 – X/330)^120 = 0.75, jejíž řešení je asi X=0.79. Vychází tedy odhad, že asi 790 tisíc Američanů zemřelo po vakcíně.
Výše uvedené odhady jsou samozřejmě zatížené velkou nejistotou. Zajímavé ale je, že dávají poměrně podobné odhady a že všechny tyto odhady jsou v řádech stovek tisíc lidí!
Na poslední otázku – kdo by byl ochoten se připojit k hromadným žalobám – odpovědělo kladně 42 % respondentů. Je možné, že finanční trhy už slyší trávu růst, protože akcie Pfizeru jsou nejníž od začátku roku 2021.
Počátkem září prof. Válek oznámil na tiskové konferenci rozpuštění původního týmu poradců, kteří tvořili tzv. Národní institut pro zvládání pandemie. Nový transformovaný NIZP se stal součástí Státního zdravotního ústavu a první schůzka jeho vedení proběhla již 6. září. Prof. Chlíbek však poměrně otálel s tím, aby o změnách členy původního NIZPu informoval. Oznámení o tom obdrželi členové původního NIZPu až 18. října 2023, a to v tomto znění:
„Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že z rozhodnutí pana ministra došlo k reorganizaci Národního institutu pro zvládání pandemií, tak od září 2023 pracuje a jedná NIZP v novém složení jeho členů. Nominace jednotlivých členů proběhly na základě výzvy ministerstva k vybraným odborným lékařským společnostem. Došlo k „zeštíhlení“, kdy NIZP má nyní 5 odborných pracovních skupiny, každá celkem o 5 členech plus předseda a místopředsedsedkyně. NIZP byl také nově začleněn do virtuální struktury SZÚ Praha. Jmenovací dekrety pro oslovené nové, staronové členy čekají na podpis pana ministra a hned pak budou rozeslány, těm, kteří byli jmenováni. Zápisy z jednání NIZP budu dostupné na web stránkách SZÚ a MZ. Toto je důvod, proč Vám chci touto cestou ještě jednou poděkovat za vaši práci pro NIZP a všechny vaše aktivity. Zejména těm, kteří v NIZP již dále nepokračují. Vážím si vaši ochoty podílet se na společném boji s pandemií.“
Konec kritiků
Tímto krokem skončili v ministerském poradním týmu všichni odborníci, kteří jsou členy SMIS nebo se SMIS dlouhodobě spolupracují – infektolog Jiří Beneš, imunolog Vojtěch Thon, viroložka / mikrobioložka Hana Zelená, imunolog / mikrobiolog Václav Fejt a statistici a matematici Lucie Houfková, Robert Straka a Arnošt Komárek (ten ukončil svoji činnost v NIZP na vlastní žádost již na podzim 2022). Protože zpráva prof. Chlíbka byla napsána poněkud neurčitě, počkali jsme s touto zprávou raději ještě dva týdny na případný povolávací dekret do virtuálního NIZPu, který však nikdo z nich na štěstí neobdržel. Jsou tomu rádi, jelikož jejich časově velmi náročná a zcela bezplatná „služba vlasti“ byla velmi obtížná. Zastávali ji přesto, že od počátku věděli, že jejich možnosti něco změnit jsou minimální. Po celou dobu se snažili o kritické posuzování problémů, které bylo nutné v souvislostí s pandemií řešit. Nejdůležitější příspěvky, které během té doby vytvořili a poslali vedení NIZP, jsou pečlivě archivovány na webu SMIS v sekci „Informace o činnosti v Národním institutu pro zvládnutí pandemie“.
Měli pořád ty stejné otázky – proč očkovat lidi po nemoci a kde je risk-benefit analýza
S touto skupinou měl Chlíbek a spol. mnohdy těžkou práci, protože věcně uváděli skutečná odborná vědecká fakta. Např. v posledním dokumentu, který se týkal doporučení ČVS k očkování proti covidu posilovacími dávkami, tato skupina uvádí: „Česká vakcinologická společnost ČLS JEP (ČVS) vydala 16. června 2022 svá doporučení k přeočkování a aplikaci posilujících dávek vakcíny proti onemocnění covid-19… Dle našeho názoru trpí doporučení ČVS dvěma zásadními problémy:
(a) zcela ignoruje, že lidé po prodělané infekci mají prokazatelně vysokou ochranu proti těžkému průběhu při reinfekci;
(b) zcela ignoruje rizika podání 3. či 4. dávek, tj. vyhodnocení „risk-benefit“ plynoucí zejména z výskytu závažnějších nežádoucích účinků.“
Co se doporučení vydaných Českou vakcinologickou společností týká, ptáme se, na základě jakých podkladů jsou vytvořena. Na základě jakých dat doporučuje ČVS aplikaci třetích dávek všem osobám ve věku 5 a více let? Na základě jakých dat doporučuje ČVS aplikaci třetích dávek osobám, které už infekci prodělali? Na základě jakých dat doporučuje ČVS aplikaci čtvrtých dávek zdravotníkům, když účinnost proti infekci je nízká? Na základě jakých dat doporučuje ČVS čtvrtou dávku zdravotníkům, kteří už infekci prodělali?“
Je evidentní, že ani v posledním roce nedošlo k žádné změně v postoji České vakcinologické společnosti k očkování proti covidu. Jejich nové doporučení je podobné tomu loňskému, a tak Chlíbek jistě přivítal možnost rozloučit se konečně s neústupným exaktním profesorem Thonem a se skupinou dalších odborníků a byl vděčný Válkovi, že konečně může vytvořit loajální týmy. Není ale možné, aby na stránkách ministerstva zdravotnictví bylo ještě po dvou měsících uvedeno složení původních týmů. Tito lidé už se současnou prací NIZPu nemají nic společného. Pan ministr by také měl urychleně oznámit mandát a odpovědnost nového NIZPu, a měl by vysvětlit, na základě jakých dokumentů je NIZP začleněno do struktury Státního zdravotního ústavu.
Kritická skupina se odchodem z NIZP nerozpadá
Domnívám se, že čas ještě ukáže význam, jaký měla tato skupina expertů pro fungování společnosti a vývoj epidemie. Téměř dva roky aspoň do určité míry korigovali mnohdy přehnaná a neadekvátní protiepidemická a provakcinační doporučení předkládaná experty České vakcinologické společnosti (ČVS) a Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). Díky těmto oponentům se ostatní odborníci v NIZPu mohli seznámit s vědeckými studiemi, které zohledňovaly imunitu po prodělané infekci, všímaly si nízké efektivity a bezpečnosti vakcín či omezeného efektu protiepidemických opatření. Unikátní byl i matematický model, který vytvořili, který pomáhal odhadovat další průběh epidemie. Domnívám se, že právě odborně kritický pohled a zkušenosti této skupiny budou v novém NIZPu nyní chybět. Můžeme jen doufat, že další pandemie v blízké době nenastane.
Nicméně skupina expertů sdružených kolem SMIS bude dál v případě potřeby k dispozici. Rozhodně se nerozpadá a neskládá ruce v klín. Nejbližší akcí, kterou někteří její členové podpoří svou účastí v publiku, je odborný seminář „Vakcinace proti onemocnění COVID-19 – současný pohled“, který se bude konat 20. listopadu 2023 v Poslanecké sněmovně.
Každý léčivý přípravek může způsobit nežádoucí účinek, je však důležité, aby byly výskyty závažných nežádoucích účinků velmi vzácné a přínos léčby vždy převažoval nad riziky. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) je zodpovědný za dohled nad sběrem podezření na nežádoucí účinky, jejich ověřením a zapsáním do národní databáze nežádoucích účinků SÚKL i do celoevropské databáze EudraVigilance. Přehled nežádoucích účinků nahlášených po vakcinaci na covid za rok 2022 zveřejnil v Informačním zpravodaji SÚKLu v prvním letošním čísle.
Mnohokrát jsme zejména na facebooku informovali o tom, jak nahlásit nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře a také jsme si to sami vyzkoušeli. Měli jsme dobrou zkušenost s komunikací s pracovníky oddělení farmakovigilance SÚKLu a věřili jsme v to, že zaslání informací napomůže identifikovat rizika spojená s vakcinací a že v případě, pokud se sejde hodně závažných hlášení k jedné šarži vakcíny, bude možné bezpečnost této rizikové šarže ověřit, případně ji nechat stáhnout. Evidovat léčiva a jejich nežádoucí účinky podle šarže ukládá SÚKLu zákon (Zákon o léčivech 378/2007 Sb.) velmi výslovně v 5. odtavci § 93c:
Ústav činí opatření za účelem jednoznačné identifikace každého biologického humánního léčivého přípravku. Jde především o název a číslo šarže biologického humánního léčivého přípravku předepisovaného nebo vydávaného na území České republiky, který je předmětem hlášení podezření na nežádoucí účinek, prostřednictvím sběru a vyhodnocování informací včetně možnosti následného dotazování u toho, kdo hlášení podezření na nežádoucí účinek podal.
Nedůvěřuj, ale raději ověřuj
O důvěru v další zdravotnickou instituci jsme přišli ve chvíli, kdy Mainstream Angeliky Bazalové s Petra Šourka prověřil, jak SÚKL s hlášeními pracuje. Požádali před časem SÚKL na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o počty hlášení podezření na nežádoucí účinky po očkování proti covidu a z poskytnutých údajů zjistili, že SÚKL tam, kde nahlašující subjekt nezapíše číslo šarže nebo název vakcíny, tyto údaje dále nedohledává. To byla natolik závažná informace, že požádali ještě paní ředitelku SÚKL MUDr. Storovou o rozhovor, ve kterém se snažili zjistit, jak je možné, že to SÚKL nedělá (a neplní tak svoji zákonnou povinnost) a proč považuje paní ředitelka informace o šaržích za nezajímavé. Ale ta jim to nedokázala nijak rozumně vysvětlit, proč tak nečiní. S každou další větou se do problému zamotávala čím dál víc. Nevěřícně jsem vyslechla její odpovědi: “ A kde bysme ji podle vás měli dohledávat?Já myslím, že my nemáme žádný přístup do ISINu.„
Slepý kontrolornemůže jednat
Nahlašování podezření na nežádoucí účinky jsem si před časem vyzkoušela, když mne jeden z poškozených požádal o pomoc se zadáním informací do ´webového formuláře. Rozhodli jsme se tedy společně ověřit i to, zda se v jeho případě pracovnice SÚKL šarži pokusila dohledat sama. My jsme šarže totiž také neměli při zadávání k dispozici, ale jelikož šlo o nepovinný údaj, poslali jsme hlášení bez nich. Ani ve snu nás nenapadlo, že by si zrovna tento údaj nedohledali sami úředníci snadněji než my dva. Na chybějící šarže se paní úřednice neptala ani v následující mailové komunikaci, kdy ještě ověřovala jiné detaily. Později jsme zjistili, že pro dohledání šarže vakcíny v ISIN stačí zadat jméno pacienta a datum očkování. Ten, kdo nemá přístup do ISIN, může zkontaktovat svého praktického lékaře, a ten informaci zjistí. Můj pacient nakonec našel šarže obou očkování prostřednictvím aplikace igovernment. Poslal je tedy úřednici s tím, že neví, zda to ještě potřebují nebo si je našli. Její odpověď nám vyrazila dech:
„Dobrý den, děkuji za doplnění informací o šaržích podaných vakcín. Je to pro nás přínosné, protože nemáme (dle zákona) přístup do dat v ISIN ani v ÚZIS – na tohle propojení si budeme muset ještě chvíli počkat. Informace doplníme do hlášení CZ-CZSUKL-…“
Lenost nebo záměr?
Ze zjištění Mainstreamu dále vyplynulo, že bez šarže bylo evidováno víc jak 3 tisíce hlášení se závažnými zdravotními důsledky a dokonce i 117 nahlášených úmrtí. SÚKL se ani u nich neobtěžoval šarže dohledat a nikomu šarže v hlášeních nechybí. Jeden důvod se nabízí. Snižuje se tak farmakovigilanční signál detekovaný na úrovni jednotlivých šarží. Tato hlášení bez důležitého detailu nelze spárovat s již zjevnými „rizikovými šaržemi“., o kterých by SÚKL tušil, pokud by se na ně zaměřil. Petr Šourek si tu práci dal, zanalyzoval výskyt hlášení podle šarží a zjistil, že několik z nich mělo mnohem více hlášení než ostatní. Část z nich byla z počátku roku 2021, kdy se možná lékaři snažili hlásit problémy častěji, jak tvrdí v rozhovoru i paní ředitelka Storová. Ale další šarži s atypicky vysokým výskytem hlášení objevil i v pozdějším období. Abychom mohli určit skutečnou závažnost tohoto nálezu, museli bychom znát celkový počet aplikovaných dávek dané šarže. Bohužel Petr zjistil i mnoho neexistujících šarží, tedy takových, které někdo zapsal s chybou a úředníci neověřili ani to, zda je údaj v pořádku. Kolik dalších rizikových šarží by se objevilo, pokud by byla evidence v pořádku a všechna hlášení měla uvedenou správnou šarži? Proč to SÚKL ani EMA nezajímá?
V Dánsku se podařilo zpracovat informace o četnosti výskytu nežádoucích účinků u jednotlivých šarží a autoři publikace zjistili, že některé z nich měly hlášení nežádoucích účinků mnohem více než jiné. Později se hned v několika zahraničních laboratořích prokázala přítomnost fragmentů plazmidové DNA či složek bakteriální stěn ve vakcínách a různí vědci včetně těch českých začali hlasitě upozorňovat na možný vztah mezi čistotou vakcín a výskytem nežádoucích účinků. Velkou pozornost médií vzbudila zejména výpověď Phillipa Buckhaultse pronesená před parlamentem Jižní Karolíny.
Jestliže mnozí odborníci upozorňují na to, že jednotlivé šarže covidových vakcín se mohou mezi sebou lišit, bylo by vhodné, kdyby úředníci SÚKLu zpětně dohledali šarže ke všem záznamům v registru hlášení nežádoucích účinků a poskytnuli tyto informace i evropským orgánům a výrobci. SÚKL může udělat i mnohem více, kdyby chtěl. Jako regulační autorita může požadovat od výrobce informace k daným šaržím léčivých přípravků, může provést audit u výrobce s cílem ověřit dodržení podmínek výroby a může požadovat prošetření složení podezřelých šarží. Může také nahlédnout do všech výrobních i distribučních dokumentů. Toto také od regulační zdravotnické autority zodpovědné za kontrolu bezpečnosti vakcín očekáváme. V dobách před covidem toto vše udělat mohl. Jenže nyní od všeho dává ruce pryč, dodržuje velkého covidového bobříka mlčení a funguje jen jako poslušný lokaj evropských úřadů. Jenže bez šarží se žádný významný signál neobjeví ani na evropské úrovni.
Udělejte si kafe a pusťte se do čtení. Je to dlouhý a složitý.
