Blog

Tomáš Nielsen, Ondřej Svoboda, Zuzana Krátká

V Armádě České republiky dochází k zajímavému úkazu. V době, kdy je třeba udržet zkušené vojáky v co největším počtu ve služebním poměru, hrozí, že mnoho z nich bude z armády propuštěno z důvodu „zdravotní (ne)způsobilosti“. Může za to nařízení hlavní vojenské hygieničky definující seznam povinných očkování u všech vojáků podle jejich zařazení.

Před rokem touto dobou jsme velmi intenzivně bojovali proti vyhlášce zavádějící povinné očkování proti covidu u seniorů nad 60 let a pro zdravotníky, policisty, hasiče, příslušníky ozbrojených složek státu a další. Vyhláška vstoupila v platnost 11.prosince 2021. Zrušena byla až po tlaku veřejnosti v lednu 2022, několik týdnů před tím, než měla vstoupit v platnost.

Uplynul rok, covid je zdá se vyřešen, většina lidí žije v přesvědčení, že povinné očkování je minulostí. Mnozí však po povinném očkování touží dál. Očkování proti covidu Česká lékařská komora znovu na svém sjezdu doporučila zdravotníkům i zaměstnancům v sociálních zařízeních a můžeme jen doufat, že toto přání vyslyšeno nebude. Horší situace panuje v armádě, kde na základě doporučení hlavní vojenské hygieničky je posudkovými lékaři vyžadována celá řada dosud pouze doporučených očkování. Pokud se voják nepodrobí všem předepsaným očkováním, je z armády propuštěn. Jak to probíhá, je popsáno v rozhovorech rozhovoru Martiny Kociánové s rotmistrem Petrem Kaurem a advokátem Ondřejem Svobodou z Pro Libertate – Institutu práva a občanských svobod. Druhý díl rozhovoru je k dispozici zde.

Povinností vojáků je pravidelně absolvovat standardní zdravotní prohlídku, při které lékaři ověřují, zda je voják zdravotně způsobilý. Po zhodnocení fyzického stavu a laboratorních vyšetření je provedena kontrola, zda je voják očkován a přeočkován proti předepsaným nemocem dle svého zařazení. Seznamy se liší podle toho, zda je voják pouze ve službě na území ČR nebo zda se plánuje jeho výjezd na misi. V případě mise je očkování intenzivnější (což dává smysl). Více viz odkazy na konci článku. Mezi onemocnění, která vyvolávají nejvíce diskusí u vojáků, kteří z povahy svého konkrétního zařazení nespadají do rizikových skupin (třeba jen pracují v kanceláři a nepotkávají se ve velkých skupinách), patří očkování proti klíšťové encefalitidě, chřipce a meningokokům. Není zřejmé, proč jsou právě klíšťová encefalitida a meningitida považovány za onemocnění vyžadující očkování, když armáda nemusela v minulých 7 letech řešit žádný případ uznání nemoci z povolání tohoto druhu, jak vyplývá z odpovědi na naše dotazy, které jsme obdrželi.

V případě, že voják některé z předepsaných očkování nemá, posudkový lékař vojáka vyzve, aby se očkování podrobil. Pokud voják očkování odmítne, lékař mu nevydá posudek o zdravotní způsobilosti. Bez něj voják neprokáže, že je zdravotně způsobilý, což vede k ukončení jeho služebního poměru. Dochází i ke zcela absurdním situacím. Z armády byl propuštěn např. četař Robert Mikuláš, u kterého po první dávce vakcíny proti klíšťové encefalitidě došlo k rozvoji roztroušené sklerózy, a proto se odmítl nechat naočkovat dávkou druhou. Z důvodů nedokončení vakcinace byl z armády propuštěn. Soud tento postup shledal nezákonným.

Pro Libertate upozorňuje na nezákonnost postupu Armády ČR

Postup, který posudkoví lékaři uplatňují, je nezákonný. Posudek o zdravotní způsobilosti může lékař nevydat dle § 43 odst. 7 zákona o specifických zdravotních službách pouze v případě, že se voják odmítne podrobit zdravotní prohlídce nebo vyšetření (viz níže). Podle vyhlášky o posuzování zdravotní způsobilosti vojáků není posuzování očkovacího statusu obsahem zdravotní prohlídky. Aplikace očkovací látky není ani prohlídkou, ani vyšetřením.

Než se problém s očkováním vyřeší, mohou vojáci najít radu a pomoc na stránkách Pro Libertate. Níže uvádíme základní dokumenty vymezující rozsah očkování u jednotlivých kategorií vojáků, postupy popisující rozsahy zdravotních prohlídek a situaci, kdy dojde k odmítnutí očkování vojákem.

Domníváme se, že je vždy nezbytným předpokladem očkování každého člověka individuálně zvažovat rizika a přínosy očkování, bez ohledu na to, jakou profesi dotyčná osoba vykonává. Není možné rozhodnout o povinnosti očkovat každého vojáka od stolu hlavní hygieničky, obzvlášť, když zavedení takové povinnosti není podpořeno řádným zdůvodněním. Naprosto nepochopitelné a neakceptovatelné je to, že se armáda nepostarala o vojáka, u něhož došlo po vakcinaci k rozvoji závažného autoimunitního onemocnění, a kerý se místo podpory dočkal propuštění. Podporujeme vojáky, kteří se této aroganci moci vzepřou a věříme, že dojde k zahájení přezkoumání uvedeného nařízení dříve, než vojáci začnou hromadně odcházet.

Seznam odkazů

Odborný pokyn hlavní hygieničky Ministerstva obrany pro poskytovatele zdravotních služeb rezortu Ministerstva obrany k očkování vojáků proti vybraným infekčním nemocem

https://drive.google.com/file/d/1JX5N7DrTXzuaCRXA9F1tj821UCK_ACHq/view?usp=sharing

Rozhodnutí o zařazení do kategorie (včetně zdůvodnění potřeby očkování)

https://drive.google.com/file/d/1GXf9HXBWW6ClsDqX9T7UDVx3TLnVgmr1/view?usp=sharing

https://drive.google.com/file/d/1UGFDw2HDE1o6Us8pDEUlGynEsX4tXXkn/view?usp=sharing

https://drive.google.com/file/d/18k3tAQ85eu0w0tXI7Fx_YmpDyj3SujpG/view?usp=sharing

Postup při odmítnutí nařízeného očkování zaměstnancem

https://drive.google.com/file/d/10SCp6yBXEMMVuavJ4mN9eCSOF73Uo7rZ/view?usp=sharing

Obsah, rozsah a organizace zdravotních prohlídek

https://drive.google.com/file/d/1taj8lQiL0k5tbJ5cYgvTahbquZwR_gPP/view?usp=sharing

Výskyt onemocnění klíšťovou encefalitidou a meningitidou u vojáků z povolání

https://drive.google.com/file/d/1T83CZRp4nSeDVG54fChA8cFuALMA4ghU/view?usp=sharing

Zuzana Krátká

Očkování proti covidu děti proti infekci nechránilo. Experti to vědí, ale omluva nepřišla žádná. Jen další tlak na očkování.

Očkování má po dvou měsících proti infekci omikronem téměř nulovou účinnost -to je závěr nedávno publikované argentinské studie.

https://www.bmj.com/content/379/bmj-2022-073070?fbclid=IwAR0jJ-z1cVgERRTaF-g2HeLxKiAqw9ug1UqaQzp3ikBmQDSlx8MvABeTu98

Zarážející je skutečnost, že Česká vakcinologická společnost, Iniciativa Sníh i Česká televize tuto studii použily k propagaci očkování, když její výsledky by tyto experty spíše měly přimět k omluvě za chyby, které ve svých rozhodnutích učinili v loňském roce.

Ve studii byl sledován výskyt infekcí, hospitalizací a úmrtí po vakcinaci vakcínami od Pfizer či Moderna u dětí starších a Sinopharm u dětí mladších.

Studie podle nich (i podle závěru autorů) dokazuje vysokou ochranu dětí před úmrtím na covid-19. Tento závěr je ale velmi sporný, a to z několika důvodů. Z uvedených informací totiž není zřejmé, zda děti, které zemřely, byly pouze PCR pozitivní a zemřely v důsledku jiné choroby, nebo zda byl covid skutečnou příčinou jejich úmrtí (sami autoři používají COVID-related death, tedy úmrtí spojené s COVIDem, ne úmrtí kvůli COVIDu). Ve studii byl proveden tzv. „matching for comorbidities“ mezi skupinou vakcinovanou a nevakcinovanou. Ve studii  ale není popsáno, jak byl „matching“ proveden, a tak se mohlo stát, že komorbidita „leukémie“ měla stejnou váhu jako například „astma“. Navíc studie neuvádí, kolik zemřelých dětí ve které skupině mělo komorbidity a jak byly závažné, proto se nedá vyvozovat nic o účinnosti vakcinace pro běžnou dětskou populaci – mezi neočkovanými bylo dětí s komorbiditami více než mezi očkovanými. .

Je tady ale ještě jedna zvláštní okolnost – za 7 měsíců studie v ní zemřelo s COVIDem 44 dětí od 3 do 17 let ze zkoumaného vzorku 130 tisíc dětí. U nás za celou dobu epidemie zemřelo 11 dětí 0-14 let (řekněme, že se jedná o přibližně stejný věkový rozsah) z 660 tis. nakažených dětí. Nejsou ta čísla zvláštně nepoměrná? Je možné vyvozovat nějaké závěry platné pro ČR v okamžiku, kdy vidíme, že v daném vzorku je úmrtnost dětí za 7 měsíců 5x vyšší než u nás za celou dobu? Navíc když vakcína použitá u mladší skupiny se v ČR nepoužívá? Dle našeho názoru ne.

Pokud se pak týká ochrany před infekcí, studie dává odpověď každému rodiči, který věřil, že očkováním chrání své děti před nakažením. Z nmíže uvedeného grafu vyplývá, že po dvou měsících (>60 dní) je ochrana před infekcí téměř nulová – ale v maximu je efektivní pouze z již zmiňovaných 60 %. Očkování tedy nevede (a nevedlo) k nižší nemocnosti dětí. Jinými slovy, české děti, které byly naočkované z doporučení expertů v létě a na začátku podzimu, neměly v říjnu / listopadu žádnou ochranu. Proto není divu, že koronavirová infekce zcela bez zábran procházela třídami, jak jsme všichni viděli. Kvůli mimořádným opatřením byly neočkované děti drženy v karanténách vždy, pokud se ve třídě objevil PCR pozitivní spolužák, zatímco jejich očkovaní spolužáci do školy chodit mohli.

Takže to, co by po zveřejnění této studie mělo konečně zaznít, není propagace očkování, ale především omluva. Omluva určená v první řadě všem neočkovaným školákům za nerovné zacházení, omluva i jejich očkovaným spolužákům za plané sliby, že jsou chránění, když to nebyla pravda, omluva všem rodičům a také pedagogům, kteří byli uvedení v omyl. Omluva by měla zaznít od expertů, kteří si museli být vědomi nízké efektivity očkování v ochraně před nákazou a omluva by měla zaznít také od politiků, zejména ministra zdravotnictví, který nařídil nezákonná mimořádná opatření.

Dočkáme se?

Zuzana Krátká

Vloni jsme se 17.listopadu sešli pod letenským metronomem a heslem našeho setkání bylo „Ať se k nám právo vrátí“. Letos jsme se přesunuli do centra Prahy na Náměstí Republiky, kde se konalo setkání signatářů a příznivců Charty 2022. V chladu a dešti jsme tu měli pokojný mítink, na kterém vystoupila celá řada hostů včetně jejích tří mluvčích – Tomáše Nielsena, Jiřího Berana a Jindřicha Rajchla. Heslem by mohlo být „Ať se k nám rozum vrátí“. Záznam z této akce nemáme, ale k dispozici jsou alespoň texty některých řečníků. Kamerový záznam má Policie ČR, která pečlivě dokumentovala všechna naše vystoupení. Nikoliv chování demonstrantů, to by se dalo pochopit. Ale natáčeli naše proslovy… Zřejmě takto si ministr Rakušan představuje ochranu svobody slova. Toto je demokracie v roce 2022 …

Svůj projev, který jsem konzultovala s přáteli z Iniciativy 21 a SMIS, jsem kvůli dešti zkrátila, ale doufám, že v něm hlavní myšlenky zazněly. V celém znění je Vám k dispozici zde.

Vážení přátelé a příznivci Charty 2022,

Sešli jsme se, abychom v tento sváteční den zavzpomínali nejen na statečný boj studentů za svobodu a demokracii, ale abychom se společně zamysleli nad tím, jak moc jsme si v posledních letech nechali vnutit vidění světa jednou malou skupinou odborníků na epidemii.

Je stále jasnější, že tuto společnost v minulých letech nezničila nová infekce. Tu bychom bývali zvládli. K rozkladu společnosti přispěli lidé, kteří ji nejprve vyděsili, a pak ji „zachraňovali“ pomocí tzv. vakcinace. Největší vakcinační kampaň všech dob však nevedla k zastavení epidemie. Experti prosazují očkování novými mRNA vakcínami, ale nedostatečně ověřují jeho účinnost a zcela podceňují signály nebezpečí.

Je stále zřejmější, že vakcinace jako pravidelný zdroj zisku, se velkým farmaceutickým firmám i všem zprostředkovatelům zalíbila natolik, že pro ně celá akce nekončí, a naopak vymýšlejí, jak tento zdroj příjmů udržet v chodu.

Pro naprostou většinu z nás však covid skončil. Málokterý nemocný s respiračním infektem zamíří na testy. Nikomu se nechce zůstávat v karanténě. Téměř každý má imunitu vyvolanou infekcí nebo očkováním. A bohužel se musíme smířit s tím, že staří lidé prostě jsou náchylní k respiračním onemocněním a řada z nich umírá právě z důvodu infekce.  A je jedno zda omikronové , chřipkové či jiné. Naším úkolem je zaměřit se na jejich léčbu. To je ta správná cesta.

Přesto bude pan ministr Vlastimil Válek ve dnech 21.-22.11.2022 pořádat v Praze v hotelu Diplomat pro experty z Evropské unie  konferenci s názvem „Budování důvěry veřejnosti jako cesta k přijetí vakcíny“. Experti z různých oborů mediálních i medicínských se budou domlouvat na tom, jak obyvatelstvo resp. lékaře k vakcinaci motivovat. Budiž, mají to s lidmi, kteří očkování na covid odmítli, těžké. Ale z materiálů připravených k této akci je zřejmé, že se Evropská unie opět chystá oživit elektronické covid pasy, aby nám tzv. usnadnila cestování. A to je prostě nepřijatelné… Experti také chtějí centralizovat na evropské úrovni sběr dat o všech našich očkováních. Cílem, kterým se netají, je zvýšit proočkovanost evropské populace. Tedy pod rouškou „ochrany zdraví“ roztočit lukrativní vakcinační byznys ještě víc.

Jenže experti zapomněli, že nejdůležitější pro to, aby jim lidé věřili, bylo  lidem o očkování nelhat. Za ty dva roky zcela ztratili naši důvěru. Za alarmující považuji to, že mnoho lidí váhá už i nad základními očkováními dětí, která považovali dřív za správná. A to je medicínský průšvih. Vakcinologové by se měli vážně zamyslet nad tím, aby nenadělali urputným prosazováním nepovinných očkování víc škody než užitku.

Nepotřebujeme konferenci, kterou Válek svolává. Řešení je jednoduché – přestaňte lidem lhát a začněte diskutovat s odborníky, kteří vás upozorňují na rizika vakcinace. Už máme dost toho, že se bezdůvodně ignoruje význam imunity získané proděláním nemoci. Vadí nám, že se bagatelizuje riziko poškození zdraví po použití mRNA vakcín. Je nepochopitelné, že stále nejsou k dispozici česká data, ze kterých bychom byli schopni zjistit, jaký mělo prodělání covidu a očkování proti němu skutečný vliv na zdraví populace. Nevěříme závěrům statistiků, protože jsme je už několikrát načapali při zkreslování závěrů. Situace je však taková, že datům kraluje biolog nikoliv statistik prof. Dušek a odmítá je vydat.

Věřili jsme dlouhá léta tomu, že vakcinační doporučení připravuje skupina expertů, lékařů z mnoha oborů, aby bylo zajištěno, že vakcíny nás nejen ochrání před konkrétní nemocí, ale také, že nezpůsobí nemoci jiné. Realita je jiná. Vakcinační doporučení vydává de facto jedna osoba, prof. Chlíbek. Možná mu pomáhá několik odborníků v jeho blízkosti. Doporučení je pravděpodobně sepsané na základě evropských či amerických podkladů ale je v nich patrná kreativita českých autorů.

Minimálně poslední doporučení vakcinologické společnosti z 8.11.2022 vzniklo bez schválení členy vakcinologické společnosti a bez konzultace s experty z Národního institutu pro zvládnutí pandemie. Minimálně toto doporučení neměli možnost připomínkovat  ani členové jiných odborných lékařských společností. Alespoň členové výborů imunologické a mikrobiologické společnosti o něm nevěděli.

Na půdě EMA došlo ke schválení vakcíny Comirnaty pro děti ve věku 6 měsíců až 5 let, proti jejímuž přijetí jsme velmi dlouho bojovali u českých i evropských institucí, jelikož výsledky klinické studie jsou zcela nepřesvědčivé, vakcína není kvalitní a bezpečnost nebyla dostatečně ověřena v klinických zkouškách. Zda SÚKL schválí vakcínu pro ČR už zřejmě není podstatné. Prof. Chlíbek o bezpečnosti vakcíny a její efektivitě nepochybuje, už je zahrnutá v novém dokumentu vakcinologů. Pokud je tedy tato vakcína platná i v ČR (víme o ní jen to, že má registrované štítky), tak je to důkaz, že si čeští odborníci zcela nechali vzít možnost rozhodovat o tom, jaké vakcíny budou v ČR povolené a jaké ne.

Chtěla bych apelovat na pediatry a praktické lékaře, ať si pečlivě nové doporučení Vakcinologické společnosti ze dne 8.11.2022 přečtou a všimnou si některých důležitých detailů. Doporučení není nikým podepsáno, nikdo za jeho správnost neručí. Doporučení neobsahuje žádné odkazy na klinické studie, jejichž závěry jsou v něm citovány. Ono by se totiž ukázalo, kdyby si ty studie někdo přečetl, že to, co je v doporučení napsáno, není úplně to samé, co říkají studie.

Chtěla bych apelovat na lékaře, ať se zamyslí nad tím, zda opravdu máme daty ověřenou efektivitu očkování – opravdu jsou vaši očkovaní pacienti zdravější a odolnější než ti neočkovaní? Opravdu mají z očkování prospěch?

Chtěla bych apelovat na vás na všechny. Používejte rozum. V doporučení se píše, že je možné očkovat „po vymizení příznaků akutní infekce a ukončení izolace“. Copak je normální nechat se očkovat ihned po nemoci? Opravdu jste přesvědčeni o tom, že je moudré očkovat zdravé děti, mladé lidi a těhotné ženy? Proč tedy některé státy očkování dětí zakázaly zcela nebo očkují jen děti rizikové?

Budeme dál společně s kolegy ze SMIS a ze sdružení Iniciativa 21, jejichž jménem tu dnes hovořím a které na dálku zdravím, bojovat proti nekritické „víře v očkování“ jako „tečce za covidem“.

Budeme mluvit o těch z vás, kteří jste měli tu smůlu, že očkování pro vás skončilo poškozením zdraví a kteří nejen, že těžko hledáte odbornou lékařskou pomoc, ale navíc nikdo z vás dosud nedostal finanční kompenzaci.  

A chceme vás – laiky i lékaře – požádat, abyste se k nám přidali a psali dopisy společně s námi lidem, kteří mají moc věci změnit. Informace o tom komu, jak a o čem najdete brzy na našich stránkách.

V Chartě 2022 se píše: „Blaha společnosti nikdy nelze dosáhnout na úkor blaha jednotlivců. Povinností státní moci není diktovat lidem, jak mají se svým životem a zdravím naložit. Povinností státu je vytvořit takové podmínky, aby měl každý sám možnost převzít odpovědnost za svůj život a své zdraví.“

A o tom to je…

Děkuji vám, že tu jste dnes s námi.

Z. Krátká, Charta 17.11.2022

Tomáš Fürst

Nežádoucí účinky mRNA vakcín proti covidu jsou výbušné téma. Pokaždé, když o tématu něco napíšeme, strhne se strašlivý povyk a moderní cenzoři začnou zvedat své digitální hlavy. V češtině je celé téma bohužel navíc zatemněno velmi nešťastnou terminologií, ke které jsem se vyjadřoval v článku Osvícení. Velmi stručně shrnuto, já tvrdím, že množství nahlášených podezření na nežádoucí účinky (adverse events) v různých farmakovigilančních systémech (VAERS, Yellow cards, …) je ohromné a že to téměř jistě znamená, že skutečných nežádoucích účinků (adverse effects) je obrovské množství. Neustále opakovaný protiargument vakcinačních roztleskávačů je, že ne každý adverse event je nutně adverse effect (ano, to všichni víme) a že je možné, že je nahlášeno mnoho adverse events „navíc“, které s vakcínou nijak nesouvisí, prostě proto, že covid je velmi silně medializované téma a všichni o něm pořád mluví. To sice možné je („možné“ ve smyslu „neodporující známým fyzikálním zákonům“), ale daleko pravděpodobnější je, že mnoho skutečných adverse events (i adverse effects) nahlášeno není, protože jednak všichni víme, že farmakovigilanční systémy trpí velmi zásadní podhlášeností, a navíc v současné době nahlásit adverse event po covidové vakcíně je v některých zemích téměř aktem občanské statečnosti.

Trochu techničtěji řečeno, vede se zuřivý spor o takzvaný Under Reporting Factor (URF), tedy počet nahlášených adverse events na jeden skutečný adverse event. Ještě před covidem se farmakologové shodovali na tom, že URF se pohybuje někde mezi 0.01–0.1, tedy že pouze každý stý až každý desátý AE je reportován. Dnes už panuje povinné covidové mlčení a pro jistotu se k tomu tématu nikdo moc veřejně nevyjadřuje.

Řečeno tímto technickým jazykem, vakcinační roztleskávači tvrdí, že URF pro covidové vakcíny je mnohem vyšší než pro ostatní vakcíny. Nikdy jsem k tomuto tvrzení neviděl žádná data. Naopak, mám několik důvodů, proč si myslím, že URF se u covidových vakcín pohybuje někde kolem hodnoty 0.04 – tedy reportován je asi jeden z 25 adverse events – a tato míra je velmi podobná hodnotě URF pro ostatní vakcíny.

Když se podíváme na tento report OpenVaers, můžeme srovnat počet reportovaných úmrtí po covidových vakcínách a počet reportovaných úmrtí po všech ostatních vakcínách. Necovidové vakcíny nevykazují mezi roky 2020 a 2021 vůbec žádný nárůst (typicky je reportováno asi 500 úmrtí ročně po jakékoliv necovidové vakcíně), zatímco úmrtí reportovaná po covidových vakcínách vystřelí v roce 2021 na desetitisícové hodnoty. Je tedy velmi těžké argumentovat tím, že se najednou nějak změnil „reporting pattern“. Proč by se nezměnil pro ostatní vakcíny, ale jen pro ty covidové? Navíc je třeba si uvědomit, že proti covidu a proti chřipce jsou často očkovaní ti samí lidé (zejména v USA, kde se proti chřipce očkuje hodně). Vakcinační roztleskávači by tedy museli unést důkazní břemeno, že u lidí se najednou velmi změnila ochota reportovat úmrtí po covidové vakcíně, ale u těch samých lidí se nijak nezměnila ochota reportovat úmrtí po jakékoliv jiné vakcíně. To je na hraně absurdity.

Navíc existuje velmi elegantní metoda, jak srovnat údaje z VAERS s údaji ze systému V-Safe, o kterém jsem psal v článku Karta se obrací. Podrobné vysvětlení si můžete přečíst tady. Součástí protokolu aktivního monitoringu (V-Safe) bylo i to, že kdokoliv nahlásí AE do systému V-Safe, bude vyzván, aby vyplnil report i do systému VAERS. A zajímavé je, že z téměř 800 tisíc lidí, kteří byli takto vyzváni, jich VAERS report vyplnilo jen asi 30 tisíc, tedy necelá 4 procenta. Navíc upozorňuju, že tito lidé byli vyzváni, aby report do VAERS vyplnili. Z toho tedy plyne, že rozumný horní odhad URF v systému VAERS je 0.04. To je zcela ve shodě s historickými daty a ještě před třemi lety by se stěží našel někdo, kdo by takovouto hodnotu URF rozporoval.

Na celou věc se lze dívat taky takto. V USA zemře ročně asi 3,5 milionu lidí, takže každý měsíc asi 300 tisíc lidí. Při 70% proočkovanosti dvěma dávkami by tedy mělo umřít do měsíce po nějaké dávce asi 2x300x0,7 = 420 tisíc lidí (a to nepočítáme boostery všeho druhu). Všechna tahle úmrtí by měla být nahlášena ve VAERS, neboť úmrtí po vakcíně je bezpochyby událostí nežádoucí. Takže ve VAERSu by mělo být asi půl milionu mrtvých (respektive víc, protože více se očkovali staří, kteří více umírají, takže i tohle číslo je podhodnocené). Pokud je jich tedy nahlášeno 15 tisíc, odpovídá to asi třem procentům, což velmi dobře koresponduje s výše uvedeným odhadem URF.

Dle mého názoru z toho všeho plyne, že skutečný počet adverse events je velmi pravděpodobně minimálně 25 krát větší než čísla, která vidíme ve VAERS. To znamená, že jen na území Spojených států amerických mluvíme o stovkách tisíc úmrtí po covidové vakcíně, milionech návštěv urgentního příjmu, desítkách tisíc potratů, stovkách tisíc infarktů a tak dále. Otázka samozřejmě je, kolik z tohoto strašlivého seznamu bylo skutečně způsobeno vakcínou. Jisté jsou ale dvě věci.

1. I kdyby toto procento skutečných adverse effects bylo malé (ale není žádný rozumný důvod si to myslet), stále by se jednalo o zcela bezprecedentní katastrofu.

2. Vzorec, pomocí kterého CDC vyhodnocuje bezpečnost vakcín z těchto VAERS záznamů je naprosto zcestný a červenou kontrolku by nerozsvítil, ani kdyby vakcína zabila všechny očkované.

Výročí 17. listopadu je mimořádně vhodné k veřejné otázce, jak dlouho bude naše společnost ještě ochotna tolerovat tuto absurdní divergenci skutečnosti s oficiálním narativem.

Tomáš Fürst

Od kolegy lékaře mi přišel vynikající popis víkendového sjezdu ČLK. S jeho svolením a mírnými úpravami si dovoluji vám část jeho autentického zážitku zprostředkovat:

Nevím, zda máte představu, jak to na takových sjezdech chodí. To se nejdřív odvykládá povinná úvodní pasáž o programu, složení komisí a tak. Pak přijde to hlavní – úvodní proslov prezidenta, kde se Milan Kubek chválí za to, co pro komoru všechno udělal, jak to měl tuze těžké, jak šetřil každou korunu, jak ministr nekomunikuje, ale jak i přesto Milan komoru zase povznesl a posunul o kus dopředu, jaká exotická místa musel projezdit kvůli schůzím různých (pochybných) organizací, kde se projednávají různá (ještě pochybnější) témata, jak to všechno bylo těžké, bylo toho moc, ale Milan to zase zvládl, protože by za komoru dejchal a na srdci mu neleží nic jiného, než blaho českých lékařů. Pak se mu zatleská, seniorní delegáti se odbelhají ke stolům s občerstvením a začíná rutina, kdy se přednáší k projednávání různé body (typicky přednesené Kubkem od navrhovatele Kubka). U řady bodů probíhá bouřlivá diskuse (která se často pro nekonečnost musí utnout), a pak se hlasuje takovou krabičkou, co vypadá jak dálkáč k televizi.

Teda jednou ne – to vám jednou z ničeho nic přestaly dálkáče fungovat a muselo se hlasovat ručně. Čirou náhodou to byl zrovna bod, kdy se hlasovalo o tom, jestli Kubek bude moci být prezidentem na věky věků. Od té doby nepamatuju, že by se podobná porucha někdy zopakovala. Takže se normálně hlasuje dálkáčem, bod se schválí, ale občas se taky stane, že se třeba neschválí. To je potom Milan tuze nazlobený, mračí se jako kakabus a otcovským hlasem k nám promlouvá a vytýká, že teda jak myslíme, ale že jsme sami proti sobě a že na jeho slova stejně dojde.

Tak tomu bylo v minulých letech. Tento sjezd byl jiný. Byl výjimečný dvěma úkazy. Jednak se prakticky vůbec nediskutovalo. Když už nějaká diskuse byla, tak jen okrajově a vesměs jen technikálie. Všechno, co předseda Kubek předložil, bylo drtivou většinou delegátů schváleno. Samozřejmě včetně navýšení členských příspěvků o pětikilo. Dále se panu prezidentovi nelíbilo, že delegátů je nějak moc. Hodně delegátů znamená hodně výdajů na sjezdy. Hodně delegátů rovněž znamená hodně názorů a to taky není dobře. Takže je potřeba počet delegátů zredukovat a ušetřené penízky nasypat do černé díry s cedulí Dům lékařů. Jenže aby bylo možné počet delegátů zredukovat, tak se musí změnit stanovy ČLK. Zase ty zatracené stanovy, co pořád brání panu prezidentovi v konání dobra. Ale vše proběhlo hladce, redukci svého počtu delegáti sebemrskačsky schválili dokonce v té tvrdší variantě. Jsem přesvědčen, že kdyby Kubek navrhl, že každý člen ČLK půjde na měsíc povinně kurýrovat na Ukrajinu, tak se to schválí taky.

Druhá věc, která mě totálně zarazila, že jsem za předsednickým stolem neviděl žádnou tvář, kterou jsem měl za minulé sjezdy spojenou s odvahou, kritickým myšlením a vysokým morálním kreditem. Prostě zmizeli. Přesněji byli zmizeni. Alena Dernerová byla odsunuta kamsi do hloubi sálu a Helenu Stehlíkovou jsem v sále nenašel vůbec, možná byla někde v druhé řadě, nevím, je fakt, že mi slábne zrak.

Problematiky očkování se týkal zejména jeden bod. Ve zprávě o činnosti vědecké rady (Dr. Mrozek) bylo znovu uvedeno:

„Vědecká rada ČLK požaduje povinné očkování proti viru nemoci Covid-19 pro zdravotníky a pracovníky sociálních služeb“

„Představenstvo ČLK v souladu s doporučením Vědecké rady ČLK prohlašuje, že na základě dostupných odborných údajů je zřejmé, že nejúčinnějším opatřením proti šíření infekce Covid–19 je očkování. Z toho důvodu představenstvo ČLK požaduje, aby přinejmenším pro všechny zdravotníky a pracovníky v sociálních službách, kteří jsou v přímém kontaktu s pacienty či klienty, bylo očkování povinné.„

Toto rozhodnutí odhlasovali na vědecké radě a představenstvu v říjnu 2021 a je stále platné. Na to se přihlásil do diskuse kolega Martin Gabryš z Olomouce a přednesl svůj tvrdý protest. Řekl, že vědecká rada nemá žádný mandát k tomu, aby cokoli požadovala, že má pouze vydávat odborná stanoviska. Také představenstvo nemá žádné pravomoci cokoli požadovat nebo nařizovat. Řekl, že dosud představenstvo ani vědecká rada nepředložila ty „dostupné odborné údaje“, na základě kterých lehkomyslně a protiprávně vydali tak tvrdé požadavky. Uvedl, že dle observačních dat, vědeckých studií a přiznání Pfizeru lze jednoznačně a doložitelně prokázat, že onen přípravek nemůže mít statut vakcíny, protože v případě Covidu není ani účinný, ani bezpečný, ani nebrání přenosu. Zmínil, že kvůli nařízení povinného očkování hrozil kolaps zdravotní péče, protože řada zdravotníků byla rozhodnuta raději změnit zaměstnání než podstoupit protiprávní očkovací proces. Prohlásil, že z výše řečeného je tedy zřejmé, že požadavek ČLK na povinné očkování stojí na zcela mylných předpokladech a je protiprávní. Porušuje jak stanovy ČLK, tak zákony i Ústavu ČR. Proto vyzval delegáty, aby hlasovali proti tomuto bodu.

V sále to zahučelo znepokojením, začaly probublávat emoce, tázavé pohledy, ale nikdo nepískal ani nebouchal do stolu (jak se stávalo v minulých letech), jen ten hukot stále zesiloval… Slovo si pak vzal opět Dr. Mrozek, který říkal něco v tom smyslu, že tenkrát bylo všechno jinak, že žádné omezování péče nehrozilo a že očkování (tuším, že říkal proti žloutence) je přece pro zdravotníky také povinné a nikomu to nevadí. V sále to zamručelo spokojeným přitakáváním, ano, ano, tak je to správné a Dr. Mrozek sklidil bouřlivý potlesk…

Pak si znovu vzal slovo Martin Gabryš a řekl, že ve FN Olomouc má celkem přesný přehled o počtu zaměstnanců, kteří rezolutně odmítli podstoupit očkování a že by se nepochybně zastavil (nebo výrazně omezil) provoz na oddělení radiologie a biochemie. Na to už nereagoval nikdo, v sále bylo ticho, že by bylo slyšet spadnout špendlík. 

Slovo si vzal Kubek, emoce gradovaly, všichni s napětím čekali, že teď umlátí toho olomouckého kacíře argumenty, nechá ho vyvést ze sálu, vyloučit z komory a možná i zatknout za svatokrádež. Ale velký guru pronesl jen: „Mno, necháme to bez komentáře“. V sále to zahučelo zklamaným rozčarováním. Proč Milan nereagoval? Co si teď máme myslet? Jak si máme Milanovo mlčení vyložit? Pak nastalo hlasování. Pro 226, Proti 32, Zdrželo se 22. Bod Dr. Mrozka byl tedy přijat a oponentní vyjádření Martina Gabryše bylo drtivě zamítnuto.

Zřejmě se to však delegátům přes noc nějak rozleželo, protože druhý den, na závěr sjezdu, přišlo na pořad zcela rutinní hlasování o návrzích podaných na návrhové komisi. Bod číslo 40, návrh číslo 9, MUDr. Milan Kubek, OS ČLK Praha 9, text návrhu: „ČLK podporuje očkování“. Ani slovo o povinnosti, ani slovo o covidu, ani slovo o účinnosti a bezpečnosti. A výsledek hlasování? Pro návrh 190, Proti 40, Zdrželi se 39.

Těžko říci, proč druhý den podpora očkování trochu poklesla. Zda si někdo opravdu začal dohledávat informace a korigovat názor, nebo zda si jen spletli tlačítka na hlasovacím zařízení. Můžeme jen doufat, že zoufalý pokus o resuscitaci kritického myšlení v řadách lékařů měl nějaký úspěch.

Hana Zelená

V Česku jede covido-očkovací dezinformační kampaň, která naštěstí příliš nepadá na úrodnou půdu. Kdo vydržel vzdorovat dosud, těžko jej trapné reklamní slogany s pravopisnými chybami k takovému kroku přesvědčí dnes. Podstoupení jakéhokoliv dobrovolného očkování je soukromou věcí a rozhodnutím každého člověka, nikomu jinému do toho nic není, a věřme, že tomu tak už zůstane. S úlevou sledujeme, že snad prozřel už i náš ministr zdravotnictví, a tak se i neočkovaní mohou opět cítit plnohodnotnými občany ČR.

Není tomu tak ale všude na světě, a nejde jen o tradiční totalitní režimy jako je Severní Korea nebo Čína. Je třeba si stále připomínat, že v USA, v zemi považované mnohými za vzor demokracie, je stále vyžadováno pro vstup do země potvrzení o absolvování covidového očkování. A to i přesto, že k tomu neexistuje jediný medicínský důvod. I přesto, že se množí znepokojivé zprávy o nežádoucích účincích a o zvýšení počtu nadměrných úmrtí od zahájení plošné vakcinace. I přesto, že velká většina lidí už má infekci za sebou a vakcínu nepotřebuje. I přesto všechno vláda USA trvá na zákazu vstupu do země neočkovaným. Naprostou zrůdností je, že v důsledku tohoto nesmyslného nařízení dochází také k rozdělování rodin. Dopadá to těžce i na naše občany, kteří v USA žijí či pracují nebo zde mají příbuzné.

V poslední době se na mě obracejí lidé, kteří se díky diskriminační politice USA ocitli v těžké osobní situaci. Text jedné pisatelky zde s jejím svolením zveřejňuji (s vynecháním identifikačních údajů.) 

Považuji něco podobného za skandální. Rozdělování rodin si pamatuji z dob železné opony a nyní se děje totéž, jen pod jinou záminkou.

Radu bohužel nemám, snad by poradilo ministerstvo zahraničí nebo USA ambasáda.

Jsem původem z (ČR), ale posledních pět let žiji se svým manželem a dětmi v USA, kde manžel pracuje a děti chodí do školy. Moje maminka, které je nyní 74 let, žije v (ČR). Maminka je nemocná a já bych za ní moc ráda přijela, abych ji potěšila a pomohla jí. V posledním roce jsem ji bohužel nemohla navštívit a moc mě to tíží. Naposledy jsem ji viděla před rokem a půl po dvou letech, kdy jsme z USA nemohli vycestovat. Jistě víte, že USA i nadále vyžadují pro vstup do země vakcinaci. 

Je mi 46 let a jsem ve velmi dobré fyzické kondici. Covid jsem prodělala dvakrát s mírnými příznaky. Nevidím důvod, proč bych měla podstoupit očkovaní a vystavovat se potenciálním vedlejším účinkům, když přínos této vakcinace by byl v mém případě minimální či žádný. Velmi bych si přála maminku vidět, ale pokud ji navštívím, tak se nedostanu zpět za manželem a dětmi. Pro návrat do USA potřebuji buďto potvrzeni o očkovaní nebo lékařské potvrzeni, že mi dané očkování není doporučeno. 

Nedala byste mi prosím nějakou radu nebo doporučení, co dělat? Strach z vedlejších účinků vakcíny mi způsobuje stres. Na jedné straně bych si moc přála vidět svoji mámu, na druhou stranu nemůžu dlouhodobě odejít od svého manžela a dětí a čekat, až se otevřou hranice. Cítím se být tímto systémem vydírána a tlačena k něčemu, co nechci a z čeho mam velké obavy.

Budu Vám velmi vděčná za jakoukoliv Vaši radu.

Mnohokrát děkuji.

Tomáš Fürst

Můj oblíbený konspirační server ZeroHedge má občasnou rubriku, která se jmenuje „Another conspiration theory proven conspiration fact“. Pod těmito titulky zveřejňuje zprávy o věcech, které byly kdysi zuřivě odmítány jako fake-news a dezinformace, ale později se ukázalo, že to byla pravda. To se děje poměrně často a reakce mainstreamových médií je vždy stejná – o věci se prostě tiše přestane mluvit. Proto se v našich kruzích s oblibou povídá vtip „Víš jaký je rozdíl mezi fake-news a news? Asi tak půl roku.“

Pomalu je načase, aby tuto sekci zřídil i SMÍŠ. Už bychom to i udělali, ale notoricky se mi nedaří přeložit ten skvělý anglický název do češtiny, aby to neztratilo vtip. Půjčil jsem si tedy oblíbený nápad ze Saturnina a přidávám k němu starou inženýrskou poučku, že teoreticky by neměl být rozdíl mezí teorií a praxí – v praxi to ale rozdíl je.

Dávno předtím, než jsem se stal certifikovaným dezinformátorem, upřímně jsem se divil povyku kolem přetíženosti nemocnic v počátečních fázích epidemie. Napsal jsem kolem toho text, který vycházel z dat, jež Zdravé Fórum vyrazilo pomocí Zákona o svobodném přístupu k informacím ze zdravotních pojišťoven. Text se objevil na blogu u Honzy Tománka a nedlouho poté byl Honza z aktualne.cz vykopnut, protože psal pravdu moc často. Text obsahoval velmi překvapivou informaci, že během „zahlcenosti“ českého zdravotního systému počet hospitalizací ve skutečnosti významně klesl. Čekal jsem, že text vzbudí zuřivou reakci, ale ve skutečnosti bylo úplné ticho.

Nedávno se k tématu vrátil článek na stránkách Brownstone Institute. Autorka provedla poměrně pečlivou analýzu dat z nemocnic v New Yorku na jaře 2020 a dospěla k podobnému závěru – nemocnice přetížené nebyly, naopak byly poměrně prázdné a pacienti s covidem v nich tvořili velmi malé procento. Článek rozhodně stojí za přečtení, protože obsahuje i velmi zajímavou evidenci (čtvrtý graf shora), že mnoho návštěv urgentního příjmu bylo spíše z důvodu všeobecně šířené paniky než z důvodu skutečného onemocnění.

Otázka je, jak dlouho bude ještě společnosti trvat, než se fakta o naprosté ztrátě soudnosti naší společnosti začnou objevovat i v „mainstreamových“ médiích. Je ovšem i druhá možnost – že to bude těm médiím trvat tak dlouho, že mezitím přestanou být mainstreamová. 

Tomáš Fürst

Existují dvě úrovně důkazního břemene.

1. Pokud chce veřejný orgán něco nařídit (jako například bezpečnostní pásy v autě), musí unést důkazní břemeno, že věc je skutečně prospěšná, a navíc že je natolik důležitá, že její nařízení stojí za omezení svobody. Bezpečností pásy tímto testem zjevně prošly, kouření či alkohol ale například nikoliv.

2. Pokud chce veřejný orgán něco pouze doporučit (či v případě léků „povolit“), musí unést alespoň důkazní břemeno, že benefity převyšují rizika.

V případě očkování dětí mRNA vakcínami proti covidu nelze unést důkazní břemeno ani v prvním ani v druhém případě. Design registračních studií ani jejich výsledky to neumožňují. Podrobný rozbor obou registračních studií si můžete přečíst tady a tady.

Upozorňuju, že situace není symetrická. Důkazní břemeno musí unést ten, kdo chce očkovat. Odpůrci očkování dětí mRNA vakcínami nemusejí dokazovat, že očkování není bezpečné či účinné. Mohou se pouze důsledně ptát a vyžadovat, aby důkazy přinesla druhá strana.

Je vyloučeno, aby zastánci očkování dětí důkazní břemeno unesli. Podle nejnovější rozsáhlé metastudie z pera Johna Ioannidise (zatím preprint) byla celková smrtnost (Infection Fatality Rate) covidu před nástupem vakcín ve věkové kohortě 0-19 let na úrovni tři z milionu. Abychom prokázali, že benefit očkování převyšuje riziko, museli bychom si být jisti, že riziko úmrtí dítěte po vakcíně je menší než tři z milionu. Na to bychom v prospektivní randomizované studii museli sledovat řádově milióny dětí [1]. Ve skutečnosti bylo sledováno dětí několik tisíc. Lze tedy zcela jasně prohlásit, že z dostupných dat nelze dokázat, že u dětí benefit očkování převyšuje riziko.

Vzhledem k výše řečenému je pro mě naprosto neuvěřitelné, že CDC zařadilo mRNA vakcínu proti covidu do doporučeného očkovacího schématu dětí. To sice neznamená, že je očkování touto vakcínou v USA povinné, ale například to znamená, že některé americké státy mohou odmítnout přijmout neočkované děti do státních škol. Vzhledem k tomu, jak šíleně se momentálně americké vzdělávací instituce chovají, není vůbec vyloučeno, že k takovému kroku některé státy přistoupí.

Škody, které tento absurdní tlak na očkování dětí vyvolá, budou obrovské. Jednak způsobíme tisícům dětí zbytečné a někdy i velmi vážné zdravotní komplikace. O prevalenci nežádoucích účinků toho stále víme žalostně málo, ovšem rychlost, se kterou se plní farmakovigilanční systémy po celém světě, je alarmující.

Dále způsobíme výraznou ztrátu důvěry v ostatní očkování. Bude velmi těžké vysvětlit rodičům, kteří zcela správně pochopí, že očkování dětí proti covidu je nesmysl, že očkování proti jiným nemocem nesmysl není. Obávám se, že tato ztráta důvěry v doporučená očkovací schémata bude velmi významná a nevratná.

Pokud budou některé americké státy natolik šílené, aby splněním doporučeného schématu (včetně covidové vakcíny) podmínily přijetí dětí do státních škol, povede to k rozvratu veřejného školství. Mnoho rodičů raději zvolí soukromé školy a ti, co na to nebudou mít, budou volit domácí vzdělávání či nějakou formu unschoolingu. Americký systém veřejných škol byl v žalostném stavu již před epidemií. Přísné lockdowny jej dále výrazně poškodily. Povinné covidové vakcíny ho dorazí.

Nám ve střední Evropě nezbývá než doufat, že tyto nejdivočejší výstřelky totální ztráty soudnosti k nám přes oceán nestihnou dorazit. Existuje vůbec v dějinách precedens, kdy nějaká civilizace takto absurdně vystoupila proti vlastním dětem? I ten Herodes se spokojil s jedním městem a jedním pohlavím!

——————–

[1] V této úvaze jsem předpokládal stoprocentní účinnost vakcín proti úmrtí a také jsem předpokládal, že smrtnost covidu způsobená dnešními variantami viru je stejná jako smrtnost v dobách před vakcínami. Ani jeden z předpokladů jistě neplatí, tedy ve skutečnosti bychom museli prospektivně sledovat spíše desítky milionů dětí, jednotky milionů by nestačily.

Vladimír Čížek a signatáři

Vážený pan                                                                                                  17. října 2022
prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR
ministr zdravotnictví ČR
Palackého náměstí 375/4
12801 Praha 2

Otevřený dopis ministru zdravotnictví

Žádost o urychlené zhodnocení bezpečnosti a účinnosti vakcín proti SARS-CoV-2

(řada závažných signálů ukazuje na velmi pravděpodobné negativní dopady očkování na zdraví populace)

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás jakožto na jedinou kompetentní osobu, která je schopna vydat příkaz k zahájení přezkumu dat z ÚZISu (případně zdravotních pojišťoven) a zjištění, zda i nadále převažuje dle předpokladů přínos očkování proti Covid-19 nad riziky. A pokud ne, pak je třeba zjistit, u kterých věkových skupin převažuje případné riziko očkování nad přínosem. Takový přezkum je zcela legitimní, protože, jak sám víte, k podobnému přehodnocení došlo již vloni u vakcín firem Astra Zeneca a Janssen. U těchto vakcín je riziko vyšší nežli přínos u osob do 60 let, a proto je SÚKL u této věkové skupiny nedoporučuje již od roku 2021.

V poslední době se vyskytlo několik varovných signálů, z nichž každý jednotlivě nemusí nic znamenat, ale spojením všech dohromady vzniká vážné podezření, že mRNA vakcíny firem Pfizer a Moderna nejsou bezpečné:

1. Extrémně vysoké počty hlášených podezření na nežádoucí účinky zaznamenané v pasivních sledovacích systémech (zejména VAERS v USA)
2. Nárůst celkové nadúmrtnosti v mnoha zemích
3. Vysoký nárůst počtu myokarditid zejména u mladých mužů
4. Významný pokles porodnosti v celé řadě zemí po nástupu očkování
5. Nejasná rizika šíření spike proteinu v těle a produkce v různých tkáních
6. Podezření na riziko integrace mRNA z vakcíny do lidského genomu
7. Pochybení zjištěná v klinické studii firmy Pfizer

Jistě můžete argumentovat tím, že sledování bezpečnosti a účinnosti vakcín není ve Vaší kompetenci.  Ale Vy jste osobou zodpovědnou za chod zdravotnictví.

SÚKL se opakovaně vyjádřil, že posouzení vakcín nespadá do jeho kompetence, ale do kompetence EMA. EMA však není dostatečně kritická. Nevyjádřila se k naší žádosti o přehodnocení vakcín pro nejmenší děti, a naopak vydala doporučení ke změně registrace vakcín z podmíněné na standardní – z tohoto kroku je zřejmé, že o jakémkoli přezkumu dat neuvažuje.

CDC má bezpečnostní signál nastaven tak, že i kdyby stoupl počet hlášených nežádoucích účinků tisícinásobně, speciální „bezpečnostní koeficient“ (PRR – Proportional Reporting Ratio), vyrobený experty CDC, se vůbec nezmění (viz odkaz v příloze).

Vážený pane ministře, chceme Vás požádat o to, abyste:

1. Uložil ÚZISu a zdravotním pojišťovnám, aby vydaly anonymizovaná data do rukou týmu nezávislých matematiků a statistiků, nejlépe pod dozorem notáře. Přesný požadavek na data i tým odborníků máme k dispozici.
2. Nařídil laboratorní kontrolu náhodně vybraných vzorků vakcín firem Pfizer a Moderna v nezávislé vědecké analýze. I pro tuto analýzu jsme schopni sestavit tým expertů.

Provedením těchto analýz můžeme získat pravdivý obraz o kvalitě, účinnosti a bezpečnosti vakcín. Buď dojde k uklidnění rostoucích obav ve společnosti a posílení důvěry v očkování, nebo nálezy povedou k nutnosti přehodnotit strategii očkování proti nemoci Covid-19. V obou případech budou z nálezů profitovat občané naší země. A o to nám všem přeci jde. Není nic úžasnějšího než mít užitek z pravdy.

S uctivým pozdravem, za Iniciativu 21 a další nezávislé odborníky (podpisy v abecedním pořadí):

MUDr. Vladimír Čížek, angiolog

MUDr. Emil Berta, Ph.D., anesteziolog a lékař JIP
MUDr. Mgr. Jan Brodníček, praktický lékař a pneumolog
MUDr. Martin Čížek, psychiatr
MUDr. Alena Dernerová, dětská neuroložka
prof. RNDr. Gejza Dohnal, CSc., statistik
RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D., učitel matematiky
MUDr. Jana Gandalovičová, kardioložka
MUDr. Radan Gocal, internista, ambulantní specialista
MUDr. Jan Hnízdil, internista, psychosomatik
Mgr. Kamila Hronová, psycholožka
Bc. Markéta Hrudníková, porodní asistentka
MUDr. Jitka Chalánková, lékařka, senátorka
RNDr. Jaroslav Janošek, Ph.D., přírodovědec, editor medicínských textů
doc. RNDr. Arnošt Komárek, Ph.D., biostatistik
MVDr. Roman Kovařík, epizootolog
Mgr. MUDr. Jana Králová, praktická lékařka pro děti a dorost
RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D., klinická imunoložka
JUDr. Tomáš Nielsen, advokát
Mgr. Ondřej Svoboda, právník
PhDr. Daniel Štach, psycholog
prof. RNDr. Jaroslav Turánek, CSc., DSc., imunolog a imunofarmakolog, vakcinolog, nanotechnolog
MUDr. Hana Zelená, Ph.D., viroložka

Odborná příloha je uvedena zde:

https://smis-lab.cz/2022/10/24/sedm-zavaznych-duvodu-k-pozadavku-na-revizi-bezpecnosti-pouzivani-vakcin-proti-covidu-19/