Soubory cookie používáme k vylepšení vašeho prohlížení a analýze návštěvnosti. Kliknutím na tlačítko "Přijmout vše" vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.
Customize Consent Preferences
We use cookies to help you navigate efficiently and perform certain functions. You will find detailed information about all cookies under each consent category below.
The cookies that are categorized as "Necessary" are stored on your browser as they are essential for enabling the basic functionalities of the site. ...
Always Active
Necessary cookies are required to enable the basic features of this site, such as providing secure log-in or adjusting your consent preferences. These cookies do not store any personally identifiable data.
No cookies to display.
Functional cookies help perform certain functionalities like sharing the content of the website on social media platforms, collecting feedback, and other third-party features.
No cookies to display.
Analytical cookies are used to understand how visitors interact with the website. These cookies help provide information on metrics such as the number of visitors, bounce rate, traffic source, etc.
No cookies to display.
Performance cookies are used to understand and analyse the key performance indexes of the website which helps in delivering a better user experience for the visitors.
No cookies to display.
Advertisement cookies are used to provide visitors with customised advertisements based on the pages you visited previously and to analyse the effectiveness of the ad campaigns.
Počátkem září prof. Válek oznámil na tiskové konferenci rozpuštění původního týmu poradců, kteří tvořili tzv. Národní institut pro zvládání pandemie. Nový transformovaný NIZP se stal součástí Státního zdravotního ústavu a první schůzka jeho vedení proběhla již 6. září. Prof. Chlíbek však poměrně otálel s tím, aby o změnách členy původního NIZPu informoval. Oznámení o tom obdrželi členové původního NIZPu až 18. října 2023, a to v tomto znění:
„Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že z rozhodnutí pana ministra došlo k reorganizaci Národního institutu pro zvládání pandemií, tak od září 2023 pracuje a jedná NIZP v novém složení jeho členů. Nominace jednotlivých členů proběhly na základě výzvy ministerstva k vybraným odborným lékařským společnostem. Došlo k „zeštíhlení“, kdy NIZP má nyní 5 odborných pracovních skupiny, každá celkem o 5 členech plus předseda a místopředsedsedkyně. NIZP byl také nově začleněn do virtuální struktury SZÚ Praha. Jmenovací dekrety pro oslovené nové, staronové členy čekají na podpis pana ministra a hned pak budou rozeslány, těm, kteří byli jmenováni. Zápisy z jednání NIZP budu dostupné na web stránkách SZÚ a MZ. Toto je důvod, proč Vám chci touto cestou ještě jednou poděkovat za vaši práci pro NIZP a všechny vaše aktivity. Zejména těm, kteří v NIZP již dále nepokračují. Vážím si vaši ochoty podílet se na společném boji s pandemií.“
Konec kritiků
Tímto krokem skončili v ministerském poradním týmu všichni odborníci, kteří jsou členy SMIS nebo se SMIS dlouhodobě spolupracují – infektolog Jiří Beneš, imunolog Vojtěch Thon, viroložka / mikrobioložka Hana Zelená, imunolog / mikrobiolog Václav Fejt a statistici a matematici Lucie Houfková, Robert Straka a Arnošt Komárek (ten ukončil svoji činnost v NIZP na vlastní žádost již na podzim 2022). Protože zpráva prof. Chlíbka byla napsána poněkud neurčitě, počkali jsme s touto zprávou raději ještě dva týdny na případný povolávací dekret do virtuálního NIZPu, který však nikdo z nich na štěstí neobdržel. Jsou tomu rádi, jelikož jejich časově velmi náročná a zcela bezplatná „služba vlasti“ byla velmi obtížná. Zastávali ji přesto, že od počátku věděli, že jejich možnosti něco změnit jsou minimální. Po celou dobu se snažili o kritické posuzování problémů, které bylo nutné v souvislostí s pandemií řešit. Nejdůležitější příspěvky, které během té doby vytvořili a poslali vedení NIZP, jsou pečlivě archivovány na webu SMIS v sekci „Informace o činnosti v Národním institutu pro zvládnutí pandemie“.
Měli pořád ty stejné otázky – proč očkovat lidi po nemoci a kde je risk-benefit analýza
S touto skupinou měl Chlíbek a spol. mnohdy těžkou práci, protože věcně uváděli skutečná odborná vědecká fakta. Např. v posledním dokumentu, který se týkal doporučení ČVS k očkování proti covidu posilovacími dávkami, tato skupina uvádí: „Česká vakcinologická společnost ČLS JEP (ČVS) vydala 16. června 2022 svá doporučení k přeočkování a aplikaci posilujících dávek vakcíny proti onemocnění covid-19… Dle našeho názoru trpí doporučení ČVS dvěma zásadními problémy:
(a) zcela ignoruje, že lidé po prodělané infekci mají prokazatelně vysokou ochranu proti těžkému průběhu při reinfekci;
(b) zcela ignoruje rizika podání 3. či 4. dávek, tj. vyhodnocení „risk-benefit“ plynoucí zejména z výskytu závažnějších nežádoucích účinků.“
Co se doporučení vydaných Českou vakcinologickou společností týká, ptáme se, na základě jakých podkladů jsou vytvořena. Na základě jakých dat doporučuje ČVS aplikaci třetích dávek všem osobám ve věku 5 a více let? Na základě jakých dat doporučuje ČVS aplikaci třetích dávek osobám, které už infekci prodělali? Na základě jakých dat doporučuje ČVS aplikaci čtvrtých dávek zdravotníkům, když účinnost proti infekci je nízká? Na základě jakých dat doporučuje ČVS čtvrtou dávku zdravotníkům, kteří už infekci prodělali?“
Je evidentní, že ani v posledním roce nedošlo k žádné změně v postoji České vakcinologické společnosti k očkování proti covidu. Jejich nové doporučení je podobné tomu loňskému, a tak Chlíbek jistě přivítal možnost rozloučit se konečně s neústupným exaktním profesorem Thonem a se skupinou dalších odborníků a byl vděčný Válkovi, že konečně může vytvořit loajální týmy. Není ale možné, aby na stránkách ministerstva zdravotnictví bylo ještě po dvou měsících uvedeno složení původních týmů. Tito lidé už se současnou prací NIZPu nemají nic společného. Pan ministr by také měl urychleně oznámit mandát a odpovědnost nového NIZPu, a měl by vysvětlit, na základě jakých dokumentů je NIZP začleněno do struktury Státního zdravotního ústavu.
Kritická skupina se odchodem z NIZP nerozpadá
Domnívám se, že čas ještě ukáže význam, jaký měla tato skupina expertů pro fungování společnosti a vývoj epidemie. Téměř dva roky aspoň do určité míry korigovali mnohdy přehnaná a neadekvátní protiepidemická a provakcinační doporučení předkládaná experty České vakcinologické společnosti (ČVS) a Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). Díky těmto oponentům se ostatní odborníci v NIZPu mohli seznámit s vědeckými studiemi, které zohledňovaly imunitu po prodělané infekci, všímaly si nízké efektivity a bezpečnosti vakcín či omezeného efektu protiepidemických opatření. Unikátní byl i matematický model, který vytvořili, který pomáhal odhadovat další průběh epidemie. Domnívám se, že právě odborně kritický pohled a zkušenosti této skupiny budou v novém NIZPu nyní chybět. Můžeme jen doufat, že další pandemie v blízké době nenastane.
Nicméně skupina expertů sdružených kolem SMIS bude dál v případě potřeby k dispozici. Rozhodně se nerozpadá a neskládá ruce v klín. Nejbližší akcí, kterou někteří její členové podpoří svou účastí v publiku, je odborný seminář „Vakcinace proti onemocnění COVID-19 – současný pohled“, který se bude konat 20. listopadu 2023 v Poslanecké sněmovně.
Každý léčivý přípravek může způsobit nežádoucí účinek, je však důležité, aby byly výskyty závažných nežádoucích účinků velmi vzácné a přínos léčby vždy převažoval nad riziky. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) je zodpovědný za dohled nad sběrem podezření na nežádoucí účinky, jejich ověřením a zapsáním do národní databáze nežádoucích účinků SÚKL i do celoevropské databáze EudraVigilance. Přehled nežádoucích účinků nahlášených po vakcinaci na covid za rok 2022 zveřejnil v Informačním zpravodaji SÚKLu v prvním letošním čísle.
Mnohokrát jsme zejména na facebooku informovali o tom, jak nahlásit nežádoucí účinky prostřednictvím webového formuláře a také jsme si to sami vyzkoušeli. Měli jsme dobrou zkušenost s komunikací s pracovníky oddělení farmakovigilance SÚKLu a věřili jsme v to, že zaslání informací napomůže identifikovat rizika spojená s vakcinací a že v případě, pokud se sejde hodně závažných hlášení k jedné šarži vakcíny, bude možné bezpečnost této rizikové šarže ověřit, případně ji nechat stáhnout. Evidovat léčiva a jejich nežádoucí účinky podle šarže ukládá SÚKLu zákon (Zákon o léčivech 378/2007 Sb.) velmi výslovně v 5. odtavci § 93c:
Ústav činí opatření za účelem jednoznačné identifikace každého biologického humánního léčivého přípravku. Jde především o název a číslo šarže biologického humánního léčivého přípravku předepisovaného nebo vydávaného na území České republiky, který je předmětem hlášení podezření na nežádoucí účinek, prostřednictvím sběru a vyhodnocování informací včetně možnosti následného dotazování u toho, kdo hlášení podezření na nežádoucí účinek podal.
Nedůvěřuj, ale raději ověřuj
O důvěru v další zdravotnickou instituci jsme přišli ve chvíli, kdy Mainstream Angeliky Bazalové s Petra Šourka prověřil, jak SÚKL s hlášeními pracuje. Požádali před časem SÚKL na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o počty hlášení podezření na nežádoucí účinky po očkování proti covidu a z poskytnutých údajů zjistili, že SÚKL tam, kde nahlašující subjekt nezapíše číslo šarže nebo název vakcíny, tyto údaje dále nedohledává. To byla natolik závažná informace, že požádali ještě paní ředitelku SÚKL MUDr. Storovou o rozhovor, ve kterém se snažili zjistit, jak je možné, že to SÚKL nedělá (a neplní tak svoji zákonnou povinnost) a proč považuje paní ředitelka informace o šaržích za nezajímavé. Ale ta jim to nedokázala nijak rozumně vysvětlit, proč tak nečiní. S každou další větou se do problému zamotávala čím dál víc. Nevěřícně jsem vyslechla její odpovědi: “ A kde bysme ji podle vás měli dohledávat?Já myslím, že my nemáme žádný přístup do ISINu.„
Slepý kontrolornemůže jednat
Nahlašování podezření na nežádoucí účinky jsem si před časem vyzkoušela, když mne jeden z poškozených požádal o pomoc se zadáním informací do ´webového formuláře. Rozhodli jsme se tedy společně ověřit i to, zda se v jeho případě pracovnice SÚKL šarži pokusila dohledat sama. My jsme šarže totiž také neměli při zadávání k dispozici, ale jelikož šlo o nepovinný údaj, poslali jsme hlášení bez nich. Ani ve snu nás nenapadlo, že by si zrovna tento údaj nedohledali sami úředníci snadněji než my dva. Na chybějící šarže se paní úřednice neptala ani v následující mailové komunikaci, kdy ještě ověřovala jiné detaily. Později jsme zjistili, že pro dohledání šarže vakcíny v ISIN stačí zadat jméno pacienta a datum očkování. Ten, kdo nemá přístup do ISIN, může zkontaktovat svého praktického lékaře, a ten informaci zjistí. Můj pacient nakonec našel šarže obou očkování prostřednictvím aplikace igovernment. Poslal je tedy úřednici s tím, že neví, zda to ještě potřebují nebo si je našli. Její odpověď nám vyrazila dech:
„Dobrý den, děkuji za doplnění informací o šaržích podaných vakcín. Je to pro nás přínosné, protože nemáme (dle zákona) přístup do dat v ISIN ani v ÚZIS – na tohle propojení si budeme muset ještě chvíli počkat. Informace doplníme do hlášení CZ-CZSUKL-…“
Lenost nebo záměr?
Ze zjištění Mainstreamu dále vyplynulo, že bez šarže bylo evidováno víc jak 3 tisíce hlášení se závažnými zdravotními důsledky a dokonce i 117 nahlášených úmrtí. SÚKL se ani u nich neobtěžoval šarže dohledat a nikomu šarže v hlášeních nechybí. Jeden důvod se nabízí. Snižuje se tak farmakovigilanční signál detekovaný na úrovni jednotlivých šarží. Tato hlášení bez důležitého detailu nelze spárovat s již zjevnými „rizikovými šaržemi“., o kterých by SÚKL tušil, pokud by se na ně zaměřil. Petr Šourek si tu práci dal, zanalyzoval výskyt hlášení podle šarží a zjistil, že několik z nich mělo mnohem více hlášení než ostatní. Část z nich byla z počátku roku 2021, kdy se možná lékaři snažili hlásit problémy častěji, jak tvrdí v rozhovoru i paní ředitelka Storová. Ale další šarži s atypicky vysokým výskytem hlášení objevil i v pozdějším období. Abychom mohli určit skutečnou závažnost tohoto nálezu, museli bychom znát celkový počet aplikovaných dávek dané šarže. Bohužel Petr zjistil i mnoho neexistujících šarží, tedy takových, které někdo zapsal s chybou a úředníci neověřili ani to, zda je údaj v pořádku. Kolik dalších rizikových šarží by se objevilo, pokud by byla evidence v pořádku a všechna hlášení měla uvedenou správnou šarži? Proč to SÚKL ani EMA nezajímá?
V Dánsku se podařilo zpracovat informace o četnosti výskytu nežádoucích účinků u jednotlivých šarží a autoři publikace zjistili, že některé z nich měly hlášení nežádoucích účinků mnohem více než jiné. Později se hned v několika zahraničních laboratořích prokázala přítomnost fragmentů plazmidové DNA či složek bakteriální stěn ve vakcínách a různí vědci včetně těch českých začali hlasitě upozorňovat na možný vztah mezi čistotou vakcín a výskytem nežádoucích účinků. Velkou pozornost médií vzbudila zejména výpověď Phillipa Buckhaultse pronesená před parlamentem Jižní Karolíny.
Jestliže mnozí odborníci upozorňují na to, že jednotlivé šarže covidových vakcín se mohou mezi sebou lišit, bylo by vhodné, kdyby úředníci SÚKLu zpětně dohledali šarže ke všem záznamům v registru hlášení nežádoucích účinků a poskytnuli tyto informace i evropským orgánům a výrobci. SÚKL může udělat i mnohem více, kdyby chtěl. Jako regulační autorita může požadovat od výrobce informace k daným šaržím léčivých přípravků, může provést audit u výrobce s cílem ověřit dodržení podmínek výroby a může požadovat prošetření složení podezřelých šarží. Může také nahlédnout do všech výrobních i distribučních dokumentů. Toto také od regulační zdravotnické autority zodpovědné za kontrolu bezpečnosti vakcín očekáváme. V dobách před covidem toto vše udělat mohl. Jenže nyní od všeho dává ruce pryč, dodržuje velkého covidového bobříka mlčení a funguje jen jako poslušný lokaj evropských úřadů. Jenže bez šarží se žádný významný signál neobjeví ani na evropské úrovni.
Britský národní statistický úřad zveřejnil na konci srpna data o celkové úmrtnosti v Anglii za více než dva roky dlouhé období (téměř) od začátku vakcinace proti onemocnění COVID-19 (duben 2021) až (téměř) do současnosti (květen 2023), přičemž míra úmrtnosti je v jednotlivých měsících počítána vždy pro sedm různých věkových skupin (18–39 let, 40–49 let, 50–59 let, 60–69 let, 70–79 let, 80–89 let, 90 a více let) a devět skupin dle očkovacího statusu (jednu skupinu tvoří neočkovaní, čtyři další skupiny určené počtem dávek – 1 až 4 dávky – jsou dále děleny podle toho, zda k podání poslední dávky došlo před méně než 21 dny, či s větším časovým odstupem).
Proč jsou taková data zajímavá? Srovnání počtu zemřelých v jednotlivých skupinách podle očkovacího statusu (zjednodušeně ve skupině očkovaných a neočkovaných) bylo (a mnohdy stále ještě je) považováno za důkaz efektivity očkování coby ochrany před úmrtím na COVID-19. Níže uvedené úvahy o těchto datech mě vedou k přesvědčení, že tento postup je (a byl) nesprávný.
Výchozí pozorování
Ve svém komentáři z 4. října 2023 Tomáš Fürst předložil široké veřejnosti vizualizaci velké části těchto dat a na příkladu nejstarší věkové skupiny upozornil na přítomnost tzv. Healthy Vaccine Effect, tedy jevu, kdy lidem ve velmi špatném zdravotním stavu (s poměrně vysokým rizikem úmrtí) není podána vakcína. Tento dlouho před epidemií onemocnění COVID-19 známý jev zkresluje hodnocení efektivity vakcín (nejen proticovidových) – činí vakcíny zdánlivě efektivnějšími (zdůrazněme, že pouze zdánlivě – zkresluje jen naše soudy o efektivitě vakcín, na samotnou efektivitu přímý vliv nemá).
Ve výše zmíněném komentáři Tomáš Fürst rovněž poukázal na odlišný vývoj mortality po podání čtvrté dávky vakcíny u mladších věkových skupin – zatímco u starších věkových skupin v období po začátku vakcinace určitou dávkou (boosterem) úmrtnost v „nově boostrované“ skupině poklesne a je často výrazně nižší než u těch, kteří booster z nějakých důvodů nedostali, v případě čtvrté dávky je situace u mladších věkových skupin opačná – výrazně vyšší mortalita je zaznamenána u skupiny „nově boostrovaných“.
Detailnější vizualizace dat
Dovolím si nabídnout detailnější vizualizaci dat, která odhalí, v čem je podstatný rozdíl u čtvrté dávky vakcíny u mladších věkových skupin jednak oproti starším věkovým skupinám, ale také oproti podání druhé či třetí dávky v těchto skupinách. Ono „tajemství“ tkví ve velikosti srovnávaných skupin. Nabízím dva způsoby, jak tuto velikost vizualizovat: jedním je zohlednit velikost skupiny pomocí šířky vykreslovaného sloupce v sloupcovém grafu, jaký používá Tomáš Fürst. Druhým je místo sloupců kreslit pouze „bubliny“ (umístěné jakoby na vrcholcích sloupců), jejichž velikost je úměrná velikosti dané skupiny.
Komentář k vývoji u vybraných skupin
Ve starších věkových skupinách (např. v nejstarší kategorii 90+) se vždy po začátku očkování určitou dávkou drtivá většina populace v této věkové kategorii nechala touto dávkou naočkovat. Skupina, která se rozhodla touto novou (další) dávkou neočkovat, je u všech čtyřech dávek malá, jak je patrné z grafu 1 (z praktických důvodů pohodlného zobrazení jsem graf rozdělil na dvě části, přičemž druhá část začíná v období března 2022, kdy se věková skupina 90+ začíná očkovat 4. dávkou).
Graf č.1 – All-cause mortality u osob starších 90 let (pro lepší vizualizaci klikněte na obrázek)
Docela jiná je situace v mladších věkových skupinách. Uveďme zde jako příklad skupinu 40–49 let. Zatímco druhou a třetí dávkou se dala poměrně rychle po jejich zavedení naočkovat velká část populace v této věkové kategorii, u čtvrté dávky tomu tak již nebylo. Právě v období června až října 2022, kdy se 4. dávkou již v této skupině očkovalo, pozorujeme velmi vysokou mortalitu ve skupině naočkovaných 4. dávkou. Je však třeba upozornit, že tato skupina byla v té době velmi malá. Nejde o to, že by šlo o náhodnou odchylku, to nikoliv. Jde o to, že šlo o poměrně malou, specifickou skupinu, která je se zbytkem populace v dané věkové kategorii těžko srovnatelná. Teprve s větším rozšířením této skupiny v následujících měsících se rozdíly zmenšily.
Graf č. 2 – All-cause mortality u osob ve věku 40-49 let (pro lepší vizualizaci klikněte na obrázek)
Pro detailnější porozumění celé situaci je dobré si grafy blíže prostudovat. Za povšimnutí stojí např. srovnání času, kdy došlo k „prudkému nárůstu“ úmrtnosti ve skupině „dlouho po první dávce“, kterou tvoří lidé, kteří dostali první dávku, ale druhou (zatím) ne. V grafech je tato skupina vyznačena žlutými body. Zatímco ve věkové skupině 90+ k zmíněnému „nárůstu“ došlo v květnu 2021, ve skupině čtyřicátníků k němu došlo až v červenci a srpnu 2021 (v červenci je skupina s druhou dávkou ještě výrazně rozdělena na dvě podskupiny). V obou případech jde o období, kdy se skupina těch, kteří (zatím) nebyli očkováni druhou dávkou stává výrazně marginální (málo početnou). Kalendářně jde o jiné měsíce – není zde shoda v čase, která by mohla případně korelovat s vývojem epidemie onemocnění COVID-19.
Do grafů jsem doplnil rovněž vodorovné úsečky zachycující vždy pro daný měsíc v dané věkové skupině celkovou úmrtnost (bez rozlišení dílčích skupin dle vakcinačního statusu). Je dobré si povšimnout, že např. v době, kdy ve skupině 90+ dochází k výraznému odlišení úmrtnosti ve skupinách s/bez druhého očkování (květen 2021), je celková úmrtnost poměrně stabilní. Buďto tedy došlo jen k rozštěpení skupiny na „zdravější“ a „ostatní“ (jak tvrdí Tomáš Fürst), nebo by se v daném období dramaticky (naprosto bezprecedentně) zvedla celková úmrtnost, ovšem díky vakcínám se povedlo u velké části obyvatelstva tomuto nárůstu zabránit.
„Fascinující příběhy“ v datech
Tomáš Fürst vidí v grafech vývoje úmrtnosti v Anglii mnoho „fascinujících příběhů“. Je dobré si uvědomit, že stejný graf může odpovídat přinejmenším dvěma různým příběhům:
Jeden je ten, který uvádí Fürst. Ten vysvětluje velkou odlišnost v úmrtnosti mezi skupinami rozdílnou povahou skupin (rozhodnutí očkovat se či neočkovat se vždy úzce souvisí se zdravotním stavem). Druhý výklad stejných dat (který Fürst označuje za naivní) říká, že data dokazují vynikající efektivitu vakcín proti úmrtí – skupina „čerstvě očkovaných“ má typicky nižší míru úmrtnosti než skupina, která ještě „čerstvé očkování“ nepodstoupila. Předpokládejme, že je tento výklad správný. Pak opravdu budeme pozorovat nižší úmrtnost na covid (a tím i celkovou úmrtnost) u skupin „čerstvě naočkovaných“. V tomto příběhu se nedá očekávat, že by byla výrazná rozdílnost skupin v úmrtnosti, kde příčina úmrtí nesouvisí s covidem. Jenže tak tomu není – úmrtí nesouvisející s covidem představují i nadále naprostou většinu úmrtí (např. ve skupině 40–49 let jsou od února 2022 počty s covidem souvisejících úmrtí v jednotlivých skupinách vždy (!) v počtu menším než 3 za měsíc; jsou-li uváděné počty mírně vyšší, jsou označeny jako „nespolehlivé“). Není tedy překvapivé, že jevy, které pozorujeme na celkové úmrtnosti, jsou dány především úmrtností „necovidovou“. Rovněž si uvědomme, že pokud by nebylo správné Fürstovo vysvětlení (zásadní rozdílnost srovnávaných skupin co do zdraví), bude velmi obtížné vysvětlit zdánlivý zhoršující efekt 4. dávky vakcíny u mladších věkových skupin. Pokud by tento efekt byl skutečný, jednalo by se o velmi závažný problém.
Závěry
Tomáš Fürst shrnul svá pozorování z dat o úmrtnosti v Anglii z let 2021 až 2023 takto: „Dle výše uvedených dat ONS (z jiných zemí takto kvalitní data nemáme) vykazují mnohé očkované kategorie celkovou mortalitu výrazně vyšší než neočkovaní.“ Tento závěr nelze rozporovat – jde o nezpochybnitelný fakt. Soudím, že je však podstatné upozornit na to, že vysoká úmrtnost je zaznamenávána zejména ve výrazně menšinových (značně specifických) skupinách.
Diskutovat lze o příčinách výše uvedeného jevu. Výše uvedené úvahy a pozorování mě vedou k přesvědčení, že Fürstovo vysvětlení je správné. A znovu je třeba dávat pozor: platnost Fürstova vysvětlení nevylučuje ani možnost, že očkování snižuje, či v určitém čase snižovalo, mortalitu (alespoň na covid).
Vraťme se na začátek, kdy jsme si položili otázku, proč jsou uvedená data z Anglie zajímavá. Připomeňme si, že srovnání počtu zemřelých v jednotlivých skupinách podle očkovacího statusu (zjednodušeně ve skupině očkovaných a neočkovaných) bylo (a mnohdy stále ještě je) považováno za důkaz efektivity očkování coby ochrany před úmrtím na COVID-19. Výše uvedené úvahy ukazují, že takového srovnání o efektivitě vakcín nevypovídá téměř nic, a nemělo by být prováděno, neboť celkový zdravotní stav jedince vždy velmi úzce souvisí jednak s rozhodnutím o podání očkování, ovšem také s rizikem úmrtí.
Další grafy
Detailní vizualizaci měr úmrtnosti (hrubých a standardizovaných) pro všechny věkové skupiny lze nalézt v souborech:
Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek od letošního jara požadoval po Národním institutu pro zvládání pandemie (NIZP), aby dodal „autoritativní doporučení lékařům, jak mají postupovat na podzim při očkování pacientů proti nemoci covid-19 a dalším respiračním onemocněním“. Argumentoval tím, že „lékaři potřebují instrukce v dostatečném předstihu, aby se mohli včas připravit… a zabránit další epidemii respiračních infekcí v sezoně 2023/2024, respektive zmírnit její intenzitu a následky.“
Pozoruhodné na tom však je, že oprávněním vydávat pro lékaře závazná odborná stanoviska disponují pouze lékařské komory. Zájemci si mohou výše uvedený fakt ověřit v Zákoně č. 220/1991 Sb., § 2 odstavci 2 písmenu i. Ministerstvo zdravotnictví může právně závazné pokyny vydat jen formou vyhlášek, mimořádných opatření a metodik, což u očkování proti covidu neprovedlo. A různé odborné společnosti – jako například Česká vakcinologická společnost (ČVS) – k vydávání právně závazných stanovisek zákonné zmocnění nemají žádné. Ještě k tomu, jak opakovaně upozorňujeme, ČVS nemá ani právní subjektivitu. Toto vše jistě doktor Kubek ví, neboť jednu lékařskou komoru vede. Zdá se tedy, že se sice snaží donutit co nejvíce lékařů k aplikaci covidových vakcín, ale pokud možno tak, aby odpovědnost za případné problémy neulpěla na něm. Pojďme se tedy podívat, kolikero rukou tento Kubkův horký brambor spálil.
Kdo se ujme ožehavého doporučení?
Odborníci v NIZP problém s očkováním proti covidu diskutovali v dubnu 2023, ale měli natolik rozdílné pohledy, že žádný dokument tehdy nedodali. Zoufalý Kubek se tedy v květnu obrátil dopisem nejen na ministra zdravotnictví, hlavní hygieničku a ředitelku SZÚ, ale neváhal informovat také pana prezidenta, premiéra, předsedu zdravotního výboru Senátu ČR a předsedkyni zdravotního výboru Poslanecké sněmovny ČR. Tak moc mu na úspěchu a plynulosti vakcinace na podzim záleželo, tak moc se bál, že to zbyde na něj. Věci se postupně přece jenom daly do pohybu. Koncem června 2023 bylo vydáno obsáhlé doporučení k očkování proti covidu Českou vakcinologickou společností (ČVS) a v srpnu bylo vydáno druhé Ministerstvem zdravotnictví.
Dokumenty plné otazníků
Obě doporučení postrádají zcela zásadní náležitosti. Především v nich není uvedeno, kdo jsou jejich autoři. U ČVS to bývá vedení společnosti, ale u dokumentu žádné informace uvedeny nejsou. S kolegy z ProLibertate jsme si dali tu práci a jednotlivě oslovili všechny členy vedení ČVS s dotazem, zda s obsahem doporučení souhlasí. Ani jeden z nich nám na email neodpověděl. (pozn. těsně před vydáním tohoto článku byla vydána aktualizovaná verze doporučení, v níž bylo aspoň uvedeno, že tato byla 4.10.23 schválena výborem České vakcinologické společnosti ČLS JEP, autoři dokumentu opět jmenováni nejsou.)
Pozoruhodné je, že červnové doporučení ČVS necituje žádné odborné zdroje. Veškeré odkazy vedou k organizacím typu Evropské lékové agentury (EMA) či amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). V nové verzi publikací přibylo, ale jsou tam uvedeny jen jako nové položky v seznamu, bez vazby na text.
Z textu doporučení není jasné, zda byl obsah konzultován s ostatními českými odbornými lékařskými společnostmi. Téměř chybí kontraindikované skupiny pacientů a zcela bagatelizováno je riziko závažných zdravotních komplikací v důsledku nežádoucích účinků po opakovaných očkováních. Přitom je již dlouho známo, že bezpečnostní profil covidových vakcín je zcela nevyhovující. Databáze evidující podezření na nežádoucí účinky léčiv (farmakovigilanční databáze) po celém světě ukazují, že po covidových vakcínách je hlášeno za dva roky jejich používání o jeden až dva řády více podezření na nežádoucí účinky než například po vakcínách chřipkových za celou dobu jejich používání. Například počet nahlášených úmrtí po covidových vakcínách v USA mnohonásobně převyšuje počet úmrtí nahlášených po všech ostatních vakcínách za celou třicetiletou historii databáze VAERS.
Doporučení se ani nepokoušejí o risk-benefit analýzu, která by vycházela ze situace v roce 2023. Vzhledem k tomu, že neexistují žádná data o účinnosti nových covidových vakcín proti jakémukoliv klinicky relevantnímu end-pointu (těžkému průběhu, hospitalizaci, úmrtí), není jasné, jak by se taková analýza dala udělat.
Očkujte všechny
Očkování proti covidu se v obou dokumentech doporučuje především chronicky nemocným, lidem s komorbiditami, osobám ve vyšším věku, pacientům imunodeficitním i těm, kteří jsou na imunosupresivní léčbě např. po transplantaci. Doporučuje se ale také těhotným ženám. Znovu připomínáme, že neexistují žádná data, na základě kterých by bylo možné tuto experimentální vakcínu těhotným vůbec podat, natož plošně doporučit.
Dokument ČVS dále „doporučuje umožnit očkování všech dětí od 6 měsíců věku a všech dospělých“. Nadále uvádí, že očkovat se mají i ti, kteří již infekci prodělali. Novinkou je, že dávky se přestávají počítat, jedna dávka nové vakcíny se doporučuje prostě každému člověku staršímu 5 let, tři dávky se dávají mladším dětem, dvakrát ročně se očkují nejrizikovější skupiny, například senioři. V říjnové verzi jsou upřesněné i aktuálně doporučené vakcíny. Zůstala jediná – Comirnaty Omicron XBB.1.5. Původní ani bivalentní vakcíny se již nedoporučují. Zajímavostí je, že pro děti mladší 5 let není dostupná nová vakcína, a tak jsou děti prozatím očkovány 1- 3 dávkami původní Comirnaty, pokud to doporučí lékař.
Nenakazujeme, pouze doporučujeme. Zodpovědnost je na lékaři.
Prezident Kubek mohl konečně minulý týden poslat úlevný email všem lékařům, v němž s uspokojením konstatoval, že konečně je k dispozici ono AUTORITATIVNÍ DOPORUČENÍ od ministerstva zdravotnictví, které požadoval už na jaře, a tímto tedy žádá lékaře, aby se připojili k očkování proti covidu a chřipce.
Otázkou zůstává, jak na to zareagují lékaři. Měli by si být vědomi toho, že nejde jen o bezpečnost očkovací látky, ale i její aplikaci, a tak i oni mají nemalou právní zodpovědnost – na rozdíl od kolegy Kubka, ČVS a Ministerstva zdravotnictví. Advokátka JUDr. Vladana Vališová ve svém článku v Advokátním deníku, který je věnovaný právní odpovědnosti při očkování proti covidu-19, uvádí: „Zákon o zdravotních službách ve svém § 4 odstavci 5 definuje pojem náležité odborné úrovně tak, že se jí rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. K tomu, aby poskytnutí zdravotní služby bylo hodnoceno jako non lege artis, může dojít v důsledku řady různých postupů, např. v důsledku neprovedení potřebných vyšetření, nezohledněním zdravotního stavu pacienta, opomenutím možných interakcí a kontraindikací či nevhodnou volbou léčiva nebo jeho dávkování.“
Pro jistotu jsme se prostřednictvím JUDr. Tomáše Nielsena zeptali Ministerstva zdravotnictví na celou řadu otázek ohledně vzniku doporučení a jich právní váhy. Odpovědi jsou k dispozici zde. Hlavně nás zajímalo následující: „Má Doporučení pro lékaře závazný charakter? Lze mít za to, že lékař, který postupuje v rozporu s Doporučením, nejedná postupem tzv. lege artis? A lze mít bez dalšího za to, že lékař, který postupuje v souladu s Doporučením, jedná postupem tzv. lege artis?“
MZČR odpovědělo: „Už z názvu doporučení je více než zřejmé, že se nejedná o dokument mající závazný charakter, ale pouze doporučující, což je blíže specifikováno v předchozích odpovědích. Očkující lékař se při aplikaci očkování musí držet tzv. souhrnu údajů o přípravku.“
Dále jsme se ptali na zvažování přínosů a rizik v souvislosti s vakcinací: „V Doporučení zcela chybí zohlednění zdravotního rizika vakcinace a posouzení benefitu pro jednotlivé skupiny osob s různými typy onemocnění. Provedlo Ministerstvo zdravotnictví nějaké risk/benefit analýzy a opakované posuzování rizik pro již promořenou populaci?“
Od MZČR jsme se dozvěděli, že „…[doporučení] má pouze doporučující/informativní charakter, které hodnotí vhodnost očkování u definovaných skupin, a to na základě známých rizikových faktorů, jejichž přítomnost v případě nákazy zvyšuje riziko závaznějšího průběhu nemoci a očkování toto riziko snižuje. Zároveň je třeba jasně zdůraznit, že se nejedná o mandatorní nařízení a doporučení v žádném případě neříká, že osoba v riziku se musí nechat očkovat, nýbrž se jedná pouze o doporučení k očkování, které vychází ze známých rizikových faktorů pro danou definovanou skupinu osob. Samotnou vhodnost aplikace očkovací látky konkrétní osobě má vždy posuzovat očkující lékař, a to na základě individuálního posouzení přínosů a rizik očkování, což je běžná a standardní praxe, kterou má lékař povinnost vykonávat před každým lékařským zákrokem nebo před aplikací jakéhokoliv očkování nebo léčivého přípravku.“
Kdo je autorem ministerského doporučení jsme se nedozvěděli, víme pouze, že „příprava a realizace doporučení byla diskutována na jednání centrálního řídícího týmu, připravené doporučení bylo následně projednáno i poradou vedení MZ…a obsah byl konzultován s pracovníky Státního zdravotního ústavu“.
Doporučení bez autorů a autority
Takže prezident Kubek tedy vymáhal po všech čertech dokument, o kterém věděl, že jej může vydat jen předsednictvo jím vedené lékařské komory. To k tomu je ovšem nepřesvědčil nebo neměl odvahu se pod takový dokument jako prezident ČLK podepsat. Nyní své vymodlené doporučení sice má, to je však bez autorů a bez autority. Těch, kteří doporučení berou vážně, je čím dál méně. Kolega Dražan, vědom si problému „právní odpovědnosti“, tuto přenechává „regulačním autoritám“ kdesi v Evropské unii či Americe, jak pravil ve vysílání Prima CNN (26. září 2023), ex-ministr Prymula sice káže o potřebě očkovat rizikové skupiny, sám však je s dávkami pozadu a další dávku mRNA vakcíny nechce. Ministerstvo zdravotnictví i samotní představitelé ČVS (i experti EMA) si stěžují na pokles zájmu lidí o další vakcinaci proti covidu (viz graf počtu aplikovaných dávek obyvatelům EU), ale i proti jiným nemocem. Asi si neuvědomují, že hlavní příčinou rostoucí nedůvěry lidí i lékařů v očkování všeho druhu jsou právě podobné dokumenty – vydané bez diskuse, bez autorů a bez autority.
O tom, že je bezpečnostní profil covidových vakcín zcela nevyhovující, jsme věděli již v lednu 2021. Už tehdy totiž vyskočil počet úmrtí po covidových vakcínách, které lidé ohlásili do amerického farmakovigilančního systému VAERS, na číslo 329. To byl skoro stejný počet jako bylo všech úmrtí po všech vakcínách, která byla do VAERS typicky nahlášena za celý rok. Do konce roku 2021 bylo ve VAERS úmrtí již přes 22 tisíc, což je víc než počet všech úmrtí po všech vakcínách za celých 30 let existence této databáze. V jiných zemích je situace velmi podobná. Covidistům se dosud daří (za pomoci obludného cenzurního aparátu) o tomto tragickém faktu nemluvit.
Co ovšem už úplně zatajit nejde, je alarmující nárůst celkové mortality ve všech vysoce proočkovaných zemích. Jednoduchý pohled na Our World in Data ukazuje, že od počátku očkovací kampaně se západní země potýkají s bezprecedentním nárůstem celkové mortality. Vývoj je o to podivnější, že po epidemickém roce 2020 by člověk očekával, že ukazatel „excess mortality“ zamíří do záporných hodnot. Místo toho se ale již téměř dva roky ve vysoce proočkovaných zemích tvrdošíjně drží vysoko nad nulou. Navíc země, které se do vakcinačního běsnění zapojily mnohem méně (například Bulharsko či Rumunsko), zvýšenou mortalitou netrpí.
Celou dobu nám chyběl přímý důkaz, že důvodem zvýšené mortality jsou skutečně covidové vakcíny. Všechny státy světa totiž žárlivě střeží datové sady, ze kterých by se dala spočítat celková mortalita dle vakcinačního statutu. Například český ÚZIS nám tuhle datovou sadu odmítl vydat již asi čtyřikrát.
Nedávno se ovšem zhluboka nadechli v britském Office for National Statistics – a právě tato data zveřejnili. Datová sada obsahuje celkovou mortalitu adjustovanou na věk a přepočítanou na sto tisíc člověko-let strávených v dané vakcinační kategorii. Metodika je tedy zcela správně a jednotlivé údaje jsou mezi sebou přímo srovnatelné. Datovou sadu jsem si stáhl a údaje na listu 6 (Table 2) prostě zobrazil. Zdůrazňuju, že jsem nic nepočítal – jen jsem zobrazil, co spočítali britští vládní statistici. Ještě dodávám, že jsem zobrazil jen kolonky, u kterých nebylo uvedeno, že údaj je „unreliable“, tedy nespolehlivý. (Nutno podotknout, že při zobrazení dat včetně nespolehlivých údajů vypadají obrázky ještě mnohem hůř).
Račte si prosím uvědomit, že jde o all-cause mortality, tedy o celková úmrtí – úmrtí z jakékoliv příčiny. Data se týkají pouze Anglie, nikoliv celé Velké Británie. Pojďme se podívat, co data obsahují. Nejprve nejstarší věková kategorie, kde je samozřejmě úmrtí velké množství:
Vakcinační statut je kódován barevně a rozdělen dle počtu dávek, navíc u každé dávky je zobrazeno, byla-li dávka aplikována před méně než třemi týdny nebo více než třemi týdny. Osa x obsahuje jednotlivé měsíce od dubna 2021 do dubna 2023. Osa y ukazuje počet úmrtí na 100 tisíc člověko-let strávených v dané vakcinační kategorii. Kategorie, ve kterých bylo úmrtí málo, nejsou zobrazeny. Tmavě modrý sloupeček (u každého měsíce vždy nejvíce vlevo) ukazuje kategorii neočkovaných, vůči které lze ostatní sloupečky hodnotit. V grafu je mnoho fascinujících příběhů:
Jakmile se začalo očkovat druhou dávkou (na jaře 2021), prudce vyskočila úmrtnost lidí, kteří zůstali v kategorii „dlouho po první dávce“ (světle modrá). Proč se to stalo? Ti, jejichž zdravotní stav se po první dávce zhoršil, už na druhou dávku nešli. Tedy populace se „po první dávce“ rozdělila na zdravější část, která se ocitla v kategorii „krátce po druhé dávce“ (cyan) a méně zdravou část, která zůstala trčet v kategorii „dlouho po první dávce“ (světle modrá). Časem se očkovaní druhou dávkou přesunuli do kategorie „dlouho po druhé dávce“ (zelená) a jejich mortalita pomalu doháněla neočkované.
Pak se začalo očkovat třetí dávkou a situace se zopakovala. Očkovaní druhou dávkou (zelená) se rozdělili na ty zdravější, kteří si šli pro třetí (žlutí a pak oranžoví) a ty nemocné, kteří zůstali trčet v zelené. Proto mortalita zelených prudce vyskočila, zatímco žlutí a oranžoví z počátku vypadají nesmrtelně. Znovu připomínám, že jde o všechna úmrtí – nikoliv covidová úmrtí – tedy naivní argument, že nízké žluté sloupečky dokazují účinnost vakcín je samozřejmě scestný.
A v dubnu 2022 se celá tragikomedie opakuje. Nastupuje čtvrtá dávka a z týmu oranžových se odštěpí červení (prakticky nesmrtelní) a mortalita oranžových zákonitě roste…
Podstatné ovšem je, že po odeznění výše popsaného výběrového zkreslení (kterému se říká Healthy Vaccine Effect, HVE) lze pozorovat, že mortalita všech očkovaných kategorií dožene a převýší mortalitu neočkovaných osob.
Pro kontrolu se pojďme podívat, jak vypadají nižší věkové ročníky. V kategorii 80–89 a 70–79 je situace téměř identická, kdo chce vidět obrázky, nechť se podívá na odkazy na konci článku. U šedesátníků a zejména potom padesátníků lze ovšem pozorovat nový fenomén.
Výše popsaný HVE zde úřaduje velmi podobně, jen je v čase o něco posunut doprava, protože nižší věkové kategorie se očkovaly později. Přibývá ovšem nový fenomén – podezřele vysoká úmrtnost lidí po čtvrté dávce. Tento efekt se nepodobá nástupu předchozích tří dávek. Mortalita čerstvě očkovaných začíná vždy velmi nízko a vystřelí nahoru teprve s příchodem další dávky. U čtvrté dávky vypadá ovšem situace odlišně a mortalita těchto ubohých důvěřivců dosahuje skutečně obludných čísel. Covidisté mají co vysvětlovat.
Pro jistotu ještě nahlédneme do skupiny čtyřicátníků, kde je výše popsaný efekt ještě horší:
Celkově tedy soudím, že situace je více než katastrofální:
1. Farmakovigilanční systémy celého světa přetékají hlášeními úmrtí po vakcínách.
2. Vysoce proočkované státy zažívají od poloviny roku 2021 bezprecedentní nárůst excess mortality ve všech věkových kategoriích, zatímco země, kde se očkovalo méně, vykazují excess mortalitu zápornou.
3. Dle výše uvedených dat ONS (z jiných zemí takto kvalitní data nemáme) vykazují mnohé očkované kategorie celkovou mortalitu výrazně vyšší než neočkovaní.
Jak dlouho ještě covidisté celého světa vydrží předstírat, že se nic neděje? Pokusí se někdo z tábora Safe&Effective nabídnout nějaké vysvětlení tří výše uvedených bodů? Dočkáme se konečně po třech letech podobné datové sady z českého ÚZISu?
Grafy celkových úmrtí (all-cause mortality) v Anglii od dubna 2021 do května 2023
Dne 13. září 2023 měl premiéru dokument Netečkované příběhy, který přináší dosti otřesná svědectví lidí, jež se nepodvolili covidové totalitě a odmítli očkování. Je to nesmírně důležitý dokument, který ukazuje, s jakým gustem se lidé a úřady vrhli do persekuce svých neočkovaných spoluobčanů – jakmile si všimli, že se to nejen může, ale že je to dokonce společensky žádoucí.
Přímo před očima se mi tak promítl zlý sen, který jsem popsal již v polovině roku 2021 na blogu týdeníku ECHO24:
„Rubikon byl překročen. Moderní demokratické státy se opět propůjčily k podněcování, schvalování a nařizování diskriminace vůči skupině obyvatel, která se provinila tím, že má jiný názor. Jako tolikrát v dějinách je i dnes tato diskriminace považována za „pokrokovou“ a podporována intelektuálními elitami. Nenávidět už se zase může. Dopadne to jako vždycky – špatně.“
A taky že jo. Podívejte se na dokument, abyste pochopili, kolik rafinovaně hnusných forem útlaku naši progresivní spoluobčané vymysleli a jak si užívali společenské atmosféry, ve které byl tento útlak neočkovaných nejen tolerován, ale dokonce podporován.
Až se budou vaše děti učit ve škole o nacismu a komunismu a zase se u toho povedou takové ty povinné „never more“ řeči, pusťte jim dokument redakce Svědomí národa s názvem Netečkované příběhy.
Pomalu mi pro organizaci vedenou brněnským profesorem, který se nechává říkat “šéf českých statistiků“, docházejí aliasy. Kdo si chce osvěžit celou paletu úletů, omylů, manipulací, přehmatů, nedorozumění, diletantství a podvodů, nechť laskavě prokliká výše uvedené odkazy. Už je to téma na disertaci.
Nedávno mě pečlivě nejmenovaný kolega upozornil, že se na stránkách ÚZISu objevila Zdravotnická ročenka za rok 2021. A hned mi ukázal několik velmi pozoruhodných pasáží, které tento dokument obsahuje. Dožadovat se vysvětlení na ÚZISu v mém případě nemá žádný smysl, tak se rovnou podělím veřejně. Zavolejte tam někdo a dejte vědět.
Je pozoruhodné, že předchozí Zdravotnická ročenka – za rok 2020 – stále není vydána. Možná se čeká, až vítězové napíšou dějiny doby koronavirové, aby se vědělo, co se vlastně stalo. Ať se to furt nemusí přepisovat (jako ostatní evropské dějiny).
V ročence 2021 se v kapitole 1 na straně 7 píše: „Nejčastější příčinou smrti v roce 2021 byl COVID–19 (U07.1–U10.9), a to v 18,2 % případů.“ Pak si ovšem může laskavý čtenář nalistovat Tabulku 1.7.1 na straně 20 a Tabulku 1.7.2 na straně 21 a přečíst si podrobný rozpis počtu úmrtí dle jednotlivých příčin. A velmi překvapivě v podrobném rozpisu nenajde o covidu ani slovo!
Tak jak to teda je? Je nejčastější příčina úmrtí zastoupena nulovým počtem? Nedalo mi to a sečetl jsem všechna úmrtí dle jednotlivých skupin kódů příčin. A ejhle, vyšlo mi číslo asi o 18 procent nižší, než je součet uvedený ve spodním řádku tabulky. A pak se v tom vyznejte.
Vzniklo celé toto nedopatření pouze naprostou neschopností zaměstnanců ÚZISu, kteří způsobem ctrl+cizí ctrl+vlastní převzali formát dokumentu z předchozích ročníků, kde ještě žádný covid nebyl? Nebo se ÚZIS chystá na variantu, že se koronavirus vymaže z dějin a tiše se o něm přestane mluvit?
V celém 150 stránkovém dokumentu se slovo „COVID“ objevuje celkem na 11 místech, a to většinou v textové části. V tabulkách a grafech jej najdete pouze jednou, a to překvapivě v grafu „Nově hlášené nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání“ (zkopírováno včetně dlouhého í).
Nikdo by se na vás nemohl zlobit, kdybyste si při četbě jednoho z nejdůležitějších dokumentů Ústavu zdravotnických informací a statistiky za rok 2021 vůbec nevšimli, že nějaká epidemie byla. A takový my tu máme ústav.
Na stránkách amerického Cato institutu se objevil nesmírně zajímavý text z pera Johana Norberga s názvem: Švédsko během pandemie: Vzor nebo odstrašující případ? Jde o skvěle napsaný článek, který si zasluhuje pozornost, proto přináším jeho krátké shrnutí v češtině, doplněné o pár vlastních komentářů.
Strategie, kterou zvolilo Švédsko vedené koalicí sociálních demokratů a zelených, se opírala o dobrovolná omezení. Vláda doporučila udržovat společenský odstup, pracovat z domu, omezit zbytečné cestování a pokud možno zůstat doma. Vše bylo ovšem na úrovni doporučení, nikdo nikoho k ničemu nenutil. Jediným tvrdším omezením byl zákaz sdružování více než 50 lidí, což omezilo zejména kulturní a sportovní akce. Středním školám a universitám bylo na vrcholu epidemie doporučeno na několik měsíců distanční vzdělávání (v březnu až červnu 2020 a znovu v prosinci 2020 až v lednu 2021) , základní a mateřské školy ovšem zůstaly otevřené po celou dobu. Roušky nebyly nařízeny nikdy a nikde, po jistou dobu platilo doporučení je používat v hromadné dopravě ve špičce.
Autor článku pátrá po tom, proč se Švédsko tolik lišilo od ostatních zemí, včetně svých skandinávských sousedů. Nepřekvapivě zmiňuje charismatickou osobnost Andersa Tegnella a historicky danou velkou míru autonomie úřadu, který tento muž zastával.
Různí odborníci po celém světě předvídali, že Švédský přístup skončí katastrofou. Neslavně známý tým matematických šarlatánů z Imperial College London spočítal, že švédský zdravotní systém bude zcela zahlcen a země má počítat s téměř 100 tisíci mrtvých. Realita byla téměř dvacetkrát menší a k zahlcení nemocnic nikdy nedošlo.
Polovina roku 2023 je tedy dobrý čas na bilancování. Covidová úmrtnost ve Švédsku byla nakonec přibližně na evropském průměru (viz Obrázek 1, který jsem printscreenem převzal z původního článku).
Všichni ale víme, jak složité bylo určit, která úmrtí jsou s covidem a která na covid. Dnes už je jasné, že v počátcích epidemie byla některá covidová úmrtí přehlédnuta, zatímco s postupujícím časem se začalo „na covid“ vykazovat vše, co šlo. Velmi výmluvné jsou v tomto směru grafy britského Office for Health Improvement and Disparities, které doporučuju pečlivě proklikat.
Proto je rozumnější podívat se na celková nadúmrtí, tedy na počet lidí, kteří zemřeli nad úroveň očekávanou z předchozích tří let. A v této statistice – která je ze všech nejrelevantnější – je Švédsko jednoznačným vítězem. Počet úmrtí ve Švédsku přesáhl za tři pandemické roky očekávanou úroveň pouze o 4.4 procenta. Všechny ostatní evropské země dopadly hůř, evropský průměr byl 11 procent a nejhorší země (Bulharsko, Slovensko a Polsko) se blížily dvaceti procentům (viz Obrázek 2, který je opět převzat z původního článku printscreenem).
Na závěr autor píše: „Zdá se tedy, že Švédsko dopadlo výrazně lépe než ostatní země, co se týče ekonomiky, školství či domácího násilí, a přesto vyšlo z pandemie s menším počtem nadúmrtí než jakákoliv jiná evropská země. Švédsko má méně než polovinu nadúmrtí ve srovnání se Spojenými státy, jejichž president a hlavní média opakovaně používala právě tuto zemi jako odstrašující příklad.“
Autor se překvapivě vůbec nevěnuje covidovým vakcínám, ačkoliv právě tohle téma je v kontextu výše uvedeného nesmírně zajímavé. Obrázek 3 stažený z Our World in Data ukazuje, že Švédsko patří k očkovacím premiantům. Každý Švéd má v sobě průměrně dvě a půl dávky některého ze Safe&Effective koktejlů. Ovšem kupříkladu taková Itálie je na tom prakticky úplně stejně. A přesto jsou italská nadúmrtí téměř třikrát vyšší než ta švédská, a dokonce převyšují evropský průměr. Tato záhada si jistě zaslouží v budoucnu více pozornosti.
Jedno je však jasné už teď. Samozvaní „odborníci“ z celého světa se opět unisono mýlili téměř ve všem a švédská cesta – statečně a vytrvale prosazená Andersem Tegnellem – se ukázala být nejlepší ze všech.
Mohli byste prosím napsat oficiálním médiím, že byste rádi tuhle zprávu slyšeli v hlavním vysílacím čase a četli na prvních stránkách a úvodních obrazovkách?
Americké CDC vydalo hodnocení nejnovější varianty koronaviru, která se jmenuje BA.2.86. V hodnocení se píše, že k infekci touto variantou mohou být náchylnější lidé, kteří dříve COVID-19 prodělali nebo kteří jsou očkovaní. Kdybyste nevěřili mému překladu, zde máte screenshot, ať to pak zas nemusíme hledat na WayBackMachine:
Kdo ví, možná tato formulace opět dozná několikerá „upřesnění“ – etymologické okénko o tom, kterak CDC upřesňovalo definici vakcíny, si můžete přečíst zde. Nakonec je definice upřesněna tak, že už ji splňuje i procházka rozkvetlou loukou.
Pokud tomu tedy správně rozumím, CDC nás informuje, že účinnost vakcíny proti této nové variantě koronaviru je záporná. To znamená, že i kdyby vakcína neměla žádné nežádoucí účinky, vychází risk-benefit analýza v neprospěch očkování.
Co tedy CDC doporučuje jako prevenci proti nové variantě? No přece očkování! Právě těmi vakcínami, které vás činí náchylnější virem onemocnět.
Co dělat, když se zblázní úřad, od kterého celý svět opisuje protiepidemická opatření?
Dne 1. srpna 2023 jsme se účastnily zasedání Zdravotního výboru Senátu PČR. Seznámily jsme přítomné senátory s aktuálními informacemi o očkování proti covidu, požádaly jsme je o pomoc se získáváním dat a hledáním odpovědí na otázky, které považujeme za závažné. Doufám, že naše vystoupení na půdě Senátu nebude poslední a že i tím, že nás měli možnost trochu poznat, se třeba se podaří postupně obnovit spolupráci nejen s politiky, ale i s lékaři v rámci odborných lékařských společností. Všichni přítomní souhlasili s tím, že je nezbytné zakopat příkopy oddělující odborníky s kritickými názory označované jako antivaxery od lékařské a vědecké obce zastávající „oficiální konsensus“. Cenzura a strach z pojmenování chyb dle našeho názoru povede jen k dalšímu prohlubování nedůvěry veřejnosti ke zdravotníkům i v politikům. Nezbývá než se z chyb poučit a snažit se jim do budoucna vyhnout. Zda k tomu skutečně bude vůle, to zatím nevíme. Moc děkujeme paní senátorce MUDr. J. Chalánkové za zprostředkování tohoto slyšení a panu profesorovi MUDr. J. Benešovi, infektologovi z pražské Bulovky, za velkou podporu a účast na jednání.
Níže uvedený text jsme senátorům předali a část z něj byla přednesena. Proběhla i poměrně dlouhá a zajímavá diskuse. Záznam z akce pořízený Robinem Čumpelíkem z Inovace republiky:
Děkujeme Vám za možnost účastnit se dnešního zasedání. Ve svém příspěvku jsme shrnuli problémy, které se týkají vakcinace mRNA vakcínami proti covid-19. Chceme vás seznámit s příběhy lidí, kteří mají závažné zdravotní komplikace po vakcinaci. Chtěli bychom vás požádat o pomoc se získáním dat pro ověření hypotéz, které v souvislosti s očkováním a infekcí máme. A domníváme se, že je třeba podporovat mezioborovou komunikaci a ukončit dělení odborníků na experty a dezinformátory podle toho, jaký postoj ke covidu a proticovidovým opatřením zastávají.
Vakcinovali jsme, protože jsme byli přesvědčeni o tom, že jen takto epidemii zvládneme a obrovské množství zdravotníků se do vakcinace v této víře aktivně zapojilo. Ale s odstupem několika let bychom měli být schopni zrevidovat přístup k vakcinaci a přiznat i omyly, kterých jsme se dopustili.
Očkovali jsme vakcínami, které nebyly dostatečně otestované. Jistě, bylo nezbytné jednat rychle, ale nedostatečně ozkoušené mRNA vakcíny byly doporučeny příliš rychle všem věkovým kategoriím. Spolehli jsme se na informace poskytované regulátorům výrobci vakcín o jejich krátkodobé bezpečnosti, ale neměli jsme informace o bezpečnosti dlouhodobé. Věřili jsme kontrolním úřadům, že vše, co dostáváme, je bezpečné a kvalitní. Výrobci ale produkovali obrovské množství vakcín s velmi proměnlivou kvalitou šarží a úřady nedostatečně kontrolovaly výrobce, zda složení a bezpečnost vakcín odpovídá schváleným kritériím. Jak ukázala nedávno publikovaná dánská studie, byly aplikovány šarže, u kterých až 10 % pacientů hlásilo podezření na nežádoucí účinky.
Opustili jsme tradiční očkovací zásady. Dříve bylo samozřejmým zvykem neočkovat v době epidemické vlny. Brát v úvahu předchozí kontakt s infekcí. Včas reagovat na proměnlivost viru. Neočkovat zastaralými variantami vakcín. Brát v úvahu aktuální stav imunity očkovaných osob. Připustit individualizaci očkovacích schémat. A pečlivě monitorovat benefit vakcinace pro rizikové skupiny. Na toto jsme rezignovali a jakoukoliv změnu k lepšímu nezahrnuje ani nejnovější doporučení České vakcinologické společnosti v tichosti vydané v červnu tohoto roku. Toto doporučení vychází z dokumentů CDC a EMA, nebylo ale projednáno s českými odbornými lékařskými společnostmi. Chybí v něm již dříve zveřejněná doporučení odborných společností např. k antitrombotické léčbě, aby se předešlo zdravotním komplikacím, chybí risk benefit analýzy pro rizikové skupiny.
Očkovali jsme uprostřed covidových vln, ale CDC před námi tajila informaci, že očkovaní jsou v prvních dvou týdnech náchylnější k infekci, a že by se měli chránit před okolím. V registrační studii přípravku Comirnaty výzkumníci zaznamenali v průběhu 7 dnů po podání první dávky významně více suspektních příznakových nákaz virem SARS-CoV-2, než ve skupině, která obdržela placebo. Možná si vzpomenete, že se podle původního doporučení z ledna 2021 neprovádělo testování na přítomnost viru SARS-CoV-2 PCR či antigenním testem ani před, ani po vakcinaci. Mnoho lidí se tak zbytečně nakazilo, mnoho lidí možná kvůli této chybě zemřelo.
Ani po skončení pandemie, v době, kdy infekce variantou omikron postihla většinu obyvatel a jsme promořeni, nedochází k omezení očkování. Zcela jsme ztratili respekt před intenzitou imunitní reakce, kterou vakcína může vyvolat u citlivých osob. Ze sdělení paní doktorky Chlupové bude zřejmé, jak moc jsme se mýlili, když jsme mRNA vakcínu považovali za bezpečnou pro pacienty, kteří mají jiná závažná onemocnění.
Očkovali jsme mladé ženya muže v plodném věku. A po čase jsme uviděli obrovský a náhlý propad počtu narozených dětí. Ten propad začal v lednu 2022 a trvá již rok a půl. Vysvětluje se obecně demografickými a socioekonomickými jevy, ale neanalyzují se možné souvislosti s očkováním. Kdokoliv si dovolí říct, že tento propad je konzistentní skrze celou proočkovanou Evropu víceméně bez ohledu na rozdílný demografický vývoj v jednotlivých zemích a nastal skokově přibližně 7 měsíců poté, co se začali očkovat lidé v plodném věku, a že by se tato hypotéza měla ověřit a buď potvrdit, nebo vyvrátit, je okamžitě označován za dezinformátora. Možná vás překvapí, že stále nebyly zveřejněny výsledky klinické studie Pfizeru, která sledovala těhotné ženy očkované proti covid-19. Tato zaslepená randomizovaná studie, v níž část těhotných žen dostala placebo a část vakcínu, začala v únoru 2021. Výsledky studie nejsou ani po více než 2 letech k dispozici. Nemáme ani výsledky žádné z několika prospektivních studií očkování těhotných žen. Jak je možné, že bez spolehlivých údajů o bezpečnosti a efektivitě vakcín v této kohortě nadále vakcinologové doporučují očkování těhotných? Kde zůstal princip předběžné opatrnosti? Vždyť riziko postižení plodu je u covidu-19 nízké. Nikdy v minulosti jsme se takto nechovali.
Očkujeme děti. Přestože zdravé děti nepatří mezi rizikové skupiny. Mnoho států už od očkování zdravých dětí proti covidu ustoupilo, my bychom stále měli podle doporučení očkovat děti od půl roku třemi dávkami.
Chtěla bych vás požádat o vytvoření odborné skupiny na půdě Senátu, ve které by se aspoň některé problémy začaly řešit a ve které by se propojili různí odborníci, kteří mají k tématu co říci. Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků se soustřeďuje na problematiku covidu dlouhodobě, ale pro své kritické názory bylo označováno jako dezinformační sdružení, což není. Na našich webových stránkách www.smis-lab.cz se můžete dozvědět o jeho činnosti více. Je nezbytné zastavit pokles důvěry veřejnosti ve vědu a zdravotnictví. Je nutné obnovit vědeckou diskusi, ze které byli vyřazeni lidé s kritickými názory. Přimlouváme se i za to, abychom více podpořili české odborné instituce (SZÚ, SÚKL, hygienické stanice) a vědce, kteří nebyli tolik slyšet, ale mají zkušenosti a morální integritu. Měli bychom se společně věnovat problematice nežádoucích účinků vakcín, risk-benefit analýze vakcín, nadúmrtím, poklesu porodnosti, vědecké cenzuře, ale i střetu zájmů u představitelů covidové response.
Velkým problémem, kterému čelíme, je přístup k datům. Mnoho z nich je odborníkům, kteří by je chtěli analyzovat, nedostupných. Ale nejen to.Prokázali jsme, že i ve zveřejňovaných datových sadách docházelo k zásadním manipulacím. Byli jsme např. svědky manipulace s daty, kdy se zpětně upravily data z covidových období tak, že se přesunula velká část (v různých skupinách desítky procent až polovina) čerstvě očkovaných mezi neočkované – ale celkové počty osob ve skupinách se neupravily.
Je téměř nemožné získat další potřebná data a informace z ÚZISu a pojišťoven, abychom mohli vyvrátit či potvrdit naše hypotézy. Velmi bychom v tomto směru uvítali vaši podporu. Výsledky naší dosavadní práce můžeme doložit na celé řadě odborných prací a analýz dostupných ať už v odborném tisku, nebo na stránkách SMIS. V případě zájmu vám konkrétní výsledky našich studií a odborných analýz velmi rádi ukážeme.
Ve své neurologické ordinaci řeším mnohem častěji celou řadu neurologických problémů včetně velmi závažných stavů. Mezi těmi, které je třeba zmínit v souvislosti s mRNA vakcínami, patří vertigo, tinitus, pareza n. facialis, myopatie, polyneuropatie, dále autonomní dysfunkce / POTS / ad., únavový syndrom, insomnie, cévní mozkové příhody, roztroušená skleróza, encefalitidy, akutní diseminovaná encefalomyelitida, neurodegenerace, onemocnění motoneuronu – amyotrofická laterální skleróza.
Pečuji o celou řadu velmi těžce nemocných osob, jejichž onemocnění se rozvinulo po vakcinaci proti covidu. Problém je to natolik závažný, že považuji za svou morální povinnost vás seznámit alespoň s některými kazuistikami.
1. Muž r. 1948, VŠ, sportovec
Arteriální hypertenze, st.p. plicní embolizaci 2010, st. P. borreliové myokarditidě, TEP kyčelních kloubů. Od dubna 2021 po druhé dávce vakcinace proti covid-19 prudký rozvoj parkinsonského syndrom těžkého stupně s kamptokormií, váhový úbytek 20 kg, úbytek svalové hmoty, polyneuropatie, herpes zoster. Aktuálně má těžkou poruchu hybnosti, není schopen sám vyjít z bytu, má intenzivní, převážně noční bolesti páteře, kloubů.
2. Žena r. 1974
Vrozená atrezie transverza, opakované střevní operace, chronické subileozní stavy při srůstech a funkčních stenozách střeva. Sideropenická anemie. Od srpna 2021 po druhé dávce vakcinace proti covid-19 rozvoj onemocnění motoneuronu MND /ALS /. Zemřela v červnu 2023.
3. Žena r. 1950, aktivní starobní důchodkyně
Hypertenze, hyperlipidemie. Covid-19 prodělala v lednu 2021, poté očkována dvěma dávkami vakcíny, druhá dávka byla aplikována v červenci 2021. 14 dní po vakcinaci rozvoj nekrotizující myozitidy. Nutnost hospitalizace, imunosuprese. Uzavřeno jako reakce na léčbu statinem (8 let stejná medikace). Jako rizikové pacientce jí byla doporučena 3. dávka vakcíny.
4. Žena r. 1993
Hypertenzní nemoc, hernie disku L4-L5 2018, nefrolithiáza recidivující oboustranně. Na jaře 2020 prodělala covid-19 v lehké formě, poté byla třikrát vakcinována. V říjnu 2022 bolesti epigastria a pravého ramena, zjištěno prokrvácené ložisko se subkapsulárním hematomem, několik hypervaskularizovaných ložisek jater. Revize, evakuace hematomu, následně zvažována transplantace jater. Uzavřeno jako vícečetný ložiskový jaterní nález nejasné etiologie. Pacientka ve sledování.
5. Muž r. 1963
Od r. 2018 rozvoj polymyalgia rheumatica, dlouhodobě kortikoterapie, stabilizace stavu.
covid-19 neprodělal. Po druhé dávce vakcinace nastal rozvoj svalové slabosti a chabé akrální parézy pravé dolní končetiny. Byla mu doporučena třetí dávka vakcíny, po které došlo k významnému zhoršení klinického stavu ve smyslu svalové atrofizace, slabosti. Diagnostikováno onemocnění motoneuronu – ALS.
