Ptají se : odborníci z odborných sdružení MeSES a Sníh v článku uveřejněném ve Zdravotnickém deníku dne 4.7.2021
Odpovídá: Zuzana Krátká, imunolog
Nejvyšší správní soud dal za pravdu té skupině odborníků, která tvrdí, že imunita lidí po prodělané infekci koronavirem potvrzená vyšetřením protilátek je minimálně srovnatelná s imunitou lidí po očkování, ne-li lepší. NSS přesvědčily argumenty , které vycházejí z posledních vědeckých publikací a z doporučení mezinárodních zdravotnických organizací. Odborníci z MeSES, Sněhu i samotný pan ministr Adam Vojtěch zpochybňují závěry soudu. Jak problematiku imunity po prodělaném onemocnění vidí SMIS?
„Odborně rozhodnutí NSS považuji za značně kontroverzní. Doposud není jasně stanovené, jaké množství protilátek, proti kterým antigenům a ve kterých třídách chrání jedince před infekcí,“ napsal k tomu na twitter Marián Hajdúch.
Z vyjádření ECDC vyplývá: Po infekci i vakcinaci se vyvíjí adaptivní specifická imunita, která zajišťuje dlouhodobou ochranu. Na té se podílejí paměťové B lymfocyty resp. plasmocyty, které produkují protilátky a T lymfocyty, které podporují tvorbu protilátek nebo zabíjejí virem infikované buňky. Neutralizační protilátky představují nejlepší indikátor ochrany proti reinfekci u osob po prodělaném onemocnění a ochrany před infekcí u osob vakcinovaných . Stanovují se virus neutralizačním testem (VNT), při kterém se zjišťuje, jestli sérum pacienta ochrání nebo neochrání před virovou infekcí. Pokud jsou v séru neutralizační protilátky, pak dochází v in vitro pěstované buněčné kultuře smíchané s viry a sérem pacienta k zablokování viru, tudíž nedojde k napadení buněk a ty zůstanou živé. Pokud v séru neutralizační protilátky přítomné nejsou, virus buňky napadne, v nich se namnoží a buňky odumřou. Jako protektivní byl ve VNT stanoven titr 20, který odpovídá „hranici pozitivity“ protilátek měřených běžně v laboratořích (metodami ELISA, EIA, CLIA).
V průběhu infekce se tvoří několik typů protilátek namířených proti různým virovým antigenům. Nejdůležitější jsou protilátky proti spike proteinu (S), receptor binding doméně (RBD) a nukleokapsidu (N). Tvoří se také různé druhy protilátek (IgA, IgM, IgG), a všechny se mohou na výsledku VNT podílet. Nejlépe VNT koreluje s přítomností protilátek IgG proti S1 nebo RBD antigenům.
„Hladina protilátek s ochranou před infekcí silně koreluje, ale určit hladinu která by byla statisticky ekvivalentní například infekci před méně než 90 dny, je značně netriviální problém. Pokud k stanovení takové hladiny vyhláškou dojde, bude to možná světová novinka,“ řekl Jan Kulveit .
Každý z nás má určitou hladinu protilátek po infekci a každému se protilátková odpověď vyvíjí jinak rychle. Ten, kdo naměřenou koncentraci protilátek v laboratoři hodnotí, musí vědět, zda jsme byli klinicky nemocní, před jak dlouhou dobou, zda jsme měli pozitivní PCR, zda jsme byli v kontaktu s nemocným. To vše dohromady vytvoří mozaiku informací na základě kterých s určitou jistotou umí odborník určit, zda je pacient odolný vůči opakované nákaze hodně nebo málo. Neexistuje „obecná protektivita“. Jinak musíme hodnotit výsledek vyšetření měsíc po nemoci, jinak po půl roce, jinak u asymptomatické infekce. Důležité je prokázat, že daný pacient má „pozitivní protilátky“, jak vysoké jsou už závisí na mnoha faktorech. Systematický přehled 150 studií popisujících protilátkovou odpověď vůči SARS-CoV-2 obsahuje informace o tom kdy, jak a kolik protilátek se při infekci tvoří. Nejúčinnější IgG protilátky mají (při první infekci) maximum mezi 3. až 7. týdnem po nástupu příznaků. Neutralizační protilátky mají maximum 14. až 22. den onemocnění. Hladina neutralizačních protilátek i IgG poté pomaličku klesá, ale udržuje se na určitých hodnotách specifických pro daného pacienta po velmi dlouhou dobu. Při opakovaném kontaktu s antigenem se opět zvýší. Ve zprávě ECDC je uvedeno, že předchozí infekce SARS-CoV-2 chrání pacienty v 81 – 100 % případů po dobu pěti až sedmi měsíců. Zatímco v prvních měsících produkují protilátky krátce žijící plazmoblasty, produkci v pozdějším období zajišťují plazmatické buňky, které jsou detekovatelné v kostní dřeni (tzv. bone marrow plasma cells – BMPC). Taková ochrana může trvat i řadu let.
Na začátku června varoval před prosazováním výsledků testů na protilátky po prodělaném covidu-19 epidemiolog Petr Smejkal: „Hodně se to přehání, je to trochu zavádějící.“ Podle něj laboratoře měří protilátky v různých jednotkách, takže se nedají porovnávat. Imunita je dost individuální a i protilátky klesají u každého jinak.
V laboratořích používáme kvalitní soupravy na stanovení protilátek (schválené a nezávisle ověřené FDA a WHO). Soupravy mají dohledatelné informace o verifikaci koncentrace protilátek s titry neutralizačních protilátek. Pozitivní protilátky jsou takové, které obsahují neutralizační protilátky v titru 20 a více. Jak si můžeme matematicky ověřit protektivitu protilátek? Krev, která má v testu VNT titr 80 a více, má dost neutralizačních protilátek, aby se plasma z ní mohla použít pro léčbu hospitalizovaných pacientů (jako tzv. rekonvalescentní plasma). Pokud vezmeme 0,3-0,4 l této plasmy s titrem 160 a aplikujeme ji pacientovi, tak se neutralizační protilátky naředí při celkovém objemu plasmy, který je 2,8-3,5l, na titr cca 16 (v těle bude 10x naředěná ). Tento titr tedy považujeme za léčebný. Logicky pak člověk s prokázanými protilátkami v titru 20 je chráněn stejně jako ten, co dostal rekonvalescentní plasmu.
Protilátky se vyskytují po velmi dlouhou dobu a jsou schopné nás ochránit natolik, že opakovaně buď neonemocníme vůbec nebo jen lehce. Reinfekce jsou mimořádně vzácné. Státní zdravotní ústav uvedl dne 23.3.2021, že bylo nahlášeno 1400 opakovaných symptomatických infekcí z milionu a čtvrt prokázaných prvoinfekcí. Reinfekce byla tedy zjištěna přibližně u 1 člověka z tisíce nemocných. Naopak po očkování se snižuje riziko opakované nákazy přibližně o 60-90 %. Podle informací ÚZIS se po první dávce očkování v ČR nakazilo 16,8 tisíc lidí. Po druhé dávce očkování se nakazily další 3 tisíce lidí z milionu očkovaných. Tato data jsou konsistentní s tím, že po první dávce vakcíny klesá pravděpodobnost nákazy asi o 60 procent.
Biochemik Jan Konvalinka k tomu poznamenal, že rozhodnutí soudu nepovažuje za kontroverzní, ale za „ptákovinu“.
Vybíráme z odůvodnění soudu : „Ministerstvo zdravotnictví ani v napadeném opatření ani při své obraně před soudem nepředneslo žádný legitimní důvod odlišného zacházení s osobami s prokázanými protilátkami na straně jedné a s osobami očkovanými a vyléčenými na straně druhé, ani nenaznačilo, že by mělo pochybnosti o spolehlivosti a průkaznosti používaných testů na protilátky. Žádný důvod pro odlišné zacházení neshledal ani soud.“ Proto soud dospěl k závěru, že „tím, že odpůrce nezahrnul laboratorní vyšetření na protilátky mezi podmínky pro vstup do některých vnitřních prostor či účast na hromadných akcích, aniž by to řádně zdůvodnil, se dopustil libovůle a diskriminace těch, kterým byly protilátky laboratorně naměřeny.“