Všeho moc škodí aneb nepřišli jsme kvůli hybridní imunitě o děti?

Zuzana Krátká

V roce 2022 se narodilo 99,8 tisíc dětí, tedy o 12 tisíc méně dětí než v roce 2021. Podle mainstreamových novinářů a demografů jde o trend, který je nepřekvapil a který souvisí s tím, že dochází ke generační obměně skupiny plodných žen. Argumentují tím, že ubývají početně silné ročníky žen v reprodukčním věku, tedy máme logicky nejen méně maminek, ale i dětí. Statistik Ondřej Vencálek ve svém příspěvku poukázal na dvě zásadní věci, které v tomto vysvětlení nesedí.

Stárnutí populace vysvětluje jen asi čtvrtinu skutečně pozorovaného poklesu počtu dětí narozených v roce 2022. Musí zde působit ještě nějaký další a významnější trend. Někteří demografové tento trend spatřují v tzv. „návratu k průměru“ a tvrdí, že po roce 2021, kdy byla plodnost českých žen rekordní, se čísla vracejí do normálu (lapidárně řečeno, maminky si děti „porodily o rok dřív“). Ovšem s tímto vysvětlením je problém. Demografové totiž v roce 2021 po celonárodním sčítání lidu (tzv. censu) upravili odhad počtu žen v plodném věku. Počet dětí narozených v roce 2021 tedy najednou dělili mnohem menším počtem žen (meziročně statistikům „zmizelo“ 80 tisíc žen v plodném věku), čímž vznikl zub zvýšené plodnosti v roce 2021. Tento rok tak byl opravdu výjimečný, protože nedošlo k poklesu, který by odpovídal změně struktury populace žen, ale k mírnému přírůstku. Zároveň se projevil efekt sčítání lidu. Zajímavé je, že nikomu nepřišlo divné, že se „rekordní plodnost“ nepromítla do výrazného zvýšení absolutního počtu narozených dětí (111,8 tisíc živě narozených v roce 2021 bylo více než 110,2 tisíc v roce 2020, ale méně než 112,2 dětí narozených v roce 2019).  Faktem tedy je, že v roce 2022 se narodilo o 10,7 % méně dětí než v roce předešlém a tento efekt nelze uspokojivě vysvětlit ani změnou demografické struktury, ani efektem „návratu k průměru“ (byť oba tyto faktory se jistě na celkové výši poklesu projevily).  

Graf znázorňuje vývoj meziroční změny počtu živě narozených od roku 2010 do roku 2022. Porovnáván je vždy daný měsíc se stejným měsícem předchozího roku a toto srovnání (% změny) je znázorněno modrými body. Červené vodorovné úsečky pak znázorňují meziroční srovnání celkových počtů – daný rok je vždy porovnán s rokem předchozím. O. Vencálek dle dat ČSÚ.

Naše pozornost by se měla upřít na dvě podezřelé skutečnosti: 1) Pokles nastal velmi rychle téměř z měsíce na měsíc (mezi prosincem 2021 a lednem 2022) a stejné problémy hlásí i celá řada jiných států např. Německo, Francie, Slovensko, Polsko, skandinávské země, jak zmínil i na semináři demografické společnosti dr. Sobotka. Hledáme-li možnou společnou příčinu, zjistíme, že na jaře 2021 (tedy cca 6–7 měsíců před začátkem propadu) v nich začalo masivní očkování mladých osob proti covidu-19, a předcházela mu vlna, během které se nakazila velká část mladé populace.

Jak očkování, tak infekce silně stimulují imunitní systém, což může mít negativní vliv na plodnost žen i mužů. Vím, že oficiální narativ zní, že očkování je bezpečné a efektivní a že nemá negativní vliv na plodnost. Přesto se zde pokusím vysvětlit, proč se domnívám, že za poklesem počtu narozených dětí by mohla být (doufejme jen dočasná) neplodnost neznámého procenta mladých lidí způsobená kombinací očkování a prodělané infekce. Pro pochopení možných souvislostí je třeba si nejprve vysvětlit, jak funguje imunita během početí a těhotenství.

Imunita při početí a v těhotenství

Úkolů má imunitní systém těhotné ženy mnoho a často protichůdných. Tím hlavním je navodit toleranci organismu matky k plodu a udržet ji po celou dobu gravidity. Vyvíjející se plod představuje pro imunitu matky antigenně cizí tkáň a imunita těhotné ženy se musí nastavit tak, aby plod tolerovala (neodhojila ho). Kromě toho musí imunita zajistit ochranu plodu a matky před infekcí, a ještě z počátku těhotenství napomáhat správnému vývoji placenty. Většinu času je imunitní systém nastaven do módu „tolerance“, ke konci těhotenství se naopak imunita překlápí do „prozánětlivého módu“. Jeho cílem je ukončení těhotenství a vyvolání porodu. K tomu však nesmí dojít příliš brzy, aby nedošlo k předčasnému porodu či ke zdravotním komplikacím jako je např. preeklampsie.  Vše musí být dokonale načasováno a synchronizováno.

Problematikou imunity v těhotenství a při početí se zabývá obor nazvaný reprodukční imunologie. Lékaři s touto specializací léčí ženy, které potrácejí nebo kterým se nedaří otěhotnět – ani spontánně, ani s pomocí asistované reprodukce. Pomocí imunomodulačních léků se lékaři snaží harmonizovat imunitu v děložní tkáni tak, aby se snížila produkce prozánětlivých mediátorů (mezi které patří cytokiny IFN-gama, TNF-alfa). Díky tomu se podpoří uchycení embrya a dojde k těhotenství. Nejde jen o začátek gravidity. Pokud se naruší imunologická rovnováha v třetím trimestru, lékaři opět pomocí imunomodulační léčby se snaží snížit riziko předčasných porodů. Imunologickou léčbu někdy potřebují i ženy, které mají autoimunitní onemocnění související s neplodností (např. autoimunitní onemocnění štítné žlázy, celiakii, antifosfolipidový syndrom atd.) nebo ženy s onkologickým onemocněním. Cílem lékařů je u nich pomocí vhodné medikace předejít problémům v dalším těhotenství.

Imunita po infekci nebo po očkování proti covid-19

V metaanalýze „SARS-CoV-2, fertility and assisted reproduction“, která vyšla nedávno a vznikla s podporou expertů ESHRE (European Society of Human Reproduction and Embryology), byl sledován vliv infekce SARS-CoV-2 a očkování proti covid-19 na celou řadu parametrů popisujících plodnost žen. Zahrnuto bylo 148 publikací vydaných od počátku pandemie do října 2022. Tato metaanalýza neodhalila žádný zásadní negativní efekt očkování ani prodělaného onemocnění covid-19 na parametry spojené s fertilitou či s asistovanou reprodukcí. Přesto autoři publikace upozorňují, že je nutné nadále studovat možný dlouhodobý efekt prodělaného onemocnění nebo vakcinace na plodnost a základní výsledky, ale i cíle dalšího výzkumu jsou popsány na obrázku.

Vliv infekce SARS-COV-2 o očkování proti covid-19 na plodnost žen
z publikace Ata a kol. 2023, https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36374645/
ART (assisted reproduction technology – metody asistované reprodukce)

Je důležité vědět, že očkování bylo Českou vakcinologickou společností doporučováno těhotným ženám v jakémkoliv trimestru a bylo akceptováno i gynekology, nicméně v doporučení uvedeném např. na stránkách Sekce asistované reprodukce České gynekologicko- porodnické společnosti ČLS JEP se uvádí, že „rozhodnutí o očkování proti covid-19 v těhotenství je osobní a individuální volbou těhotné ženy. Očkování proti covid-19 v těhotenství je vhodné zejména u žen s vyšším rizikem nákazy.“ Jak moc se doporučení očkovat těhotné ženy skutečně dodržovalo, to je těžké bez dat určit.

Informační temno

V souvislosti s těhotenstvím, očkováním a covidem-19 panuje ze strany ÚZIS i SÚKLu absolutní informační temno. Z dat ÚZIS víme pouze, kolik žen v plodném věku bylo naočkovaných. V grafu jsou vyneseny jednotlivé týdny od ledna 2021 do konce roku 2022 a v nich počty očkovaných a neočkovaných žen z celkového počtu přibližně 1,4 miliónu žen v plodném věku (18-40 let). Žlutě jsou znázorněny neočkované ženy, šedě ženy s jednou dávkou, červeně se dvěma dávkami a modře se třemi dávkami. Na konci roku 2022 tvořily dvakrát očkované ženy polovinu a třikrát očkované další čtvrtinu plodných žen. Neočkovaných plodných žen je přibližně čtvrtina.

Počty očkovaných a neočkovaných žen proti covidu ve věku 18-40 let. Očkování jednou dávkou jsou znázornění šedě, dvěma dávkami červeně, třemi modře a neočkované ženy jsou žlutě.

Nevíme však další důležité informace:

  • Kolik žen otěhotnělo po očkování proti covid-19.
  • Nemáme porovnání toho, kolik neočkovaných žen prodělalo infekci covid-19 v průběhu těhotenství a s jakým výsledkem (tedy kolik neočkovaných s infekcí porodilo zdravé dítě a kolik z nich potratilo či mělo jiné zdravotní komplikace), a naopak kolik očkovaných žen prodělalo infekci covid-19 v průběhu těhotenství a s jakým výsledkem (tedy kolik očkovaných s infekcí porodilo zdravé dítě a kolik z nich potratilo či mělo zdravotní komplikace).
  • Kolik bylo nahlášeno podezření na nežádoucí účinky očkování proti covid-19 u žen před nebo v průběhu těhotenství a mohlo souviset s poruchami reprodukce. 

Je třeba si uvědomit, že vakcína měla ochránit těhotné ženy před těžkým průběhem covid-19, ale nechránila před infekcí koronavirem. Většina studií potvrzujících bezpečnost vakcinace nesledovala těhotenství u žen, které prodělaly obě situace – tedy infekci i očkování. Tento problém byl významný zejména v roce 2022, tedy po příchodu omikronu, proti kterému imunita očkované ženy nechránila, což, jak si ukážeme, mohlo být kritickým faktorem. Uvědomme si, že místo jedné infekce tak mnoho žen během jednoho roku obdrželo tři dávky vakcíny a k tomu prodělaly infekci. Získaly sice takzvanou hybridní imunitu, ale neohrozila jejich schopnost otěhotnět?

Riziko hybridní imunity

Domnívám se, že klíčovou informaci přinesla práce „Prior SARS-CoV-2 infection enhances and reshapes spike protein–specific memory induced by vaccination“, která porovnává imunitu po infekci, po očkování a po kombinaci prodělaného onemocnění a očkování (tzv. hybridní imunitu). Autoři této práce potvrdili, že lidé s hybridní imunitou mají nejvyšší tvorbu protilátek proti S proteinu a nejvíc paměťových T a B lymfocytů. Laicky řečeno – pokud lidé prodělají pouze infekci koronavirem, mají nejnižší hodnoty celkových / sérových protilátek a nejnižší počty aktivovaných T lymfocytů produkujících prozánětlivý cytokin IFN-gama. Dosáhnou na pomyslný první úroveň. Vyšší hladiny protilátek a vyšší počty T lymfocytů se tvoří po očkování dvěma dávkami mRNA vakcíny. Základním očkováním dosáhnou na druhou úroveň. Na pomyslném vrcholu pak jsou lidé s hybridní imunitou, tedy naočkovaní po infekci. U nich byly zjištěny velmi vysoké hladiny protilátek a také velmi vysoké počty T lymfocytů. Z pohledu autorů jde o ideální stav, jelikož je organismus skvěle vyzbrojen proti infekci. Prostě čím vyšší je imunita, tím lepší je ochrana. Vše je dobře vidět na grafech v publikaci.

Je však nutné si uvědomit, že nejde o množství protilátek a aktivovaných buněk, ale ochranu mají lidé pro prodělané infekci lepší díky vytvořené slizniční imunitě a také celková (sérová) imunita je kvalitativně zcela jinde než ta vytvořená po očkování. Autoři publikace nevěnovali pozornost ani čtvrté skupině. Zcela přirozeně specifickou imunitu znovu aktivujeme a zdokonalujeme proděláním další infekce, tzv. reinfekcí, k níž dochází zpravidla po kontaktu s odlišnou variantou (mutací) koronaviru. Stojí za připomenutí skutečnost, která je odbornou veřejností již akceptována – imunita, která vznikla po prodělání první infekce, chrání před vážným průběhem reinfekce.

Ale vraťme se k těhotenství. Jak už je uvedeno výše, pro zdárné těhotenství potřebujeme v děloze imunologickou rovnováhu. Z výše uvedeného vyplývá, že u žen s hybridní imunitou může nastat problém, pokud mají imunitu nastavenou „na nejvyšší úrovni“ a pokud se v prostředí dělohy či vaječníků vyskytnou „koronavirové antigeny“ – tedy S protein vakcinačního nebo virového původu. V tom případě má imunitní systém důvod k nastartování prozánětlivé imunitní reakce. Jak je popsáno výše, prozánětlivé prostředí mj. charakterizované vysokou tvorbou IFN-gama a vysokou hladinou protilátek, představuje nepříznivý faktor pro zdárné uchycení embrya a ohrožená může být i placenta. Tato situace může přetrvávat několik týdnů až měsíců po očkování či infekci, dokud se imunitní systém neuklidní. Víme, že nežádoucím účinkem vakcinace je intenzivní menstruační krvácení. Uvědomme si, že stejně intenzivním krvácením se klinicky může projevit i časný potrat.

Závěr

Pro fyziologické těhotenství je nezbytná imunologická rovnováha v oblasti dělohy. Očkování a prodělaná infekce mohou tuto rovnováhu významně narušit. Na světě se narodily statisíce dětí očkovaným ženám a statisíce dětí ženám, které prodělaly covi-19d. Nemáme k dispozici data o tom, jak časté byly u českých gravidních žen komplikace po prodělané infekci či po očkování. To by mohla pomoci objasnit analýza tzv. řádkových dat z ÚZIS.

V České republice i v mnoha dalších zemích se problémy s poklesem počtu narozených dětí objevily až poté, co se začalo masivně očkovat, ale tento pokles nenastal přesně za devět měsíců po zahájení očkování plodné kohorty. Je možné, že nějakou roli hrála už vlna covidových infekcí na přelomu let 2020 a 2021 a pak očkováním navozená hybridní imunita. To, že nebyl ve vakcinačním doporučení brán zřetel na fakt, že žena už může být imunní po prodělané infekci, mohlo hrát významnou roli zejména v první polovině roku 2021 (v době očkování po vlně infekcí). Naopak očkování boosterem na podzim a v zimě 2021 probíhalo za situace vysoké virové nálože v prostředí.

Protože se stále rodí děti (v ČR se narodilo skoro 100 tisíc za rok 2022), je jasné, že zde není kauzalita ve smyslu „očkování vždy způsobuje neplodnost“. Otázka tedy je, pokud takovýto mechanismus u nějaké části populace (a to nejen žen, ale i mužů) neplodnost způsobil, tak u jak velké části. Pozorovaná data o poklesu počtu narozených dětí v mnoha zemích jsou s touto hypotézou kompatibilní. Jedná se o naprosto validní hypotézu, kterou je třeba dále zkoumat. Jedná se o problém příliš důležitý na to, abychom o něm nemluvili.

Sdílejte