Tomáš Fürst
Můj oblíbený konspirační server ZeroHedge má občasnou rubriku, která se jmenuje „Another conspiration theory proven conspiration fact“. Pod těmito titulky zveřejňuje zprávy o věcech, které byly kdysi zuřivě odmítány jako fake-news a dezinformace, ale později se ukázalo, že to byla pravda. To se děje poměrně často a reakce mainstreamových médií je vždy stejná – o věci se prostě tiše přestane mluvit. Proto se v našich kruzích s oblibou povídá vtip „Víš jaký je rozdíl mezi fake-news a news? Asi tak půl roku.“
Pomalu je načase, aby tuto sekci zřídil i SMÍŠ. Už bychom to i udělali, ale notoricky se mi nedaří přeložit ten skvělý anglický název do češtiny, aby to neztratilo vtip. Půjčil jsem si tedy oblíbený nápad ze Saturnina a přidávám k němu starou inženýrskou poučku, že teoreticky by neměl být rozdíl mezí teorií a praxí – v praxi to ale rozdíl je.
Dávno předtím, než jsem se stal certifikovaným dezinformátorem, upřímně jsem se divil povyku kolem přetíženosti nemocnic v počátečních fázích epidemie. Napsal jsem kolem toho text, který vycházel z dat, jež Zdravé Fórum vyrazilo pomocí Zákona o svobodném přístupu k informacím ze zdravotních pojišťoven. Text se objevil na blogu u Honzy Tománka a nedlouho poté byl Honza z aktualne.cz vykopnut, protože psal pravdu moc často. Text obsahoval velmi překvapivou informaci, že během „zahlcenosti“ českého zdravotního systému počet hospitalizací ve skutečnosti významně klesl. Čekal jsem, že text vzbudí zuřivou reakci, ale ve skutečnosti bylo úplné ticho.
Nedávno se k tématu vrátil článek na stránkách Brownstone Institute. Autorka provedla poměrně pečlivou analýzu dat z nemocnic v New Yorku na jaře 2020 a dospěla k podobnému závěru – nemocnice přetížené nebyly, naopak byly poměrně prázdné a pacienti s covidem v nich tvořili velmi malé procento. Článek rozhodně stojí za přečtení, protože obsahuje i velmi zajímavou evidenci (čtvrtý graf shora), že mnoho návštěv urgentního příjmu bylo spíše z důvodu všeobecně šířené paniky než z důvodu skutečného onemocnění.
Otázka je, jak dlouho bude ještě společnosti trvat, než se fakta o naprosté ztrátě soudnosti naší společnosti začnou objevovat i v „mainstreamových“ médiích. Je ovšem i druhá možnost – že to bude těm médiím trvat tak dlouho, že mezitím přestanou být mainstreamová.