Obecně – opatření musí být cílená. Naopak od neefektivních opatření se znaky neoprávněné diskriminace skupiny obyvatel je třeba upustit. Je třeba dbát na důsledné dodržování zákonů a Ústavy ČR. Je zcela zásadní nastolit důvěru občanů ve smysluplnost navrhovaných opatření, informovat občany otevřeně a pravdivě.
Provést revizi efektivity současných opatření a jejich souladu s Ústavním pořádkem a v případě zjištění jejich neúčelnosti zvážit potřebu jejich dalšího trvání. Zavést jiné efektivnější způsoby opatření (viz další body) a jejich důkladnou konzultaci z pohledu právního. Nelze vyzývat k legislativním změnám (např. požadavek na zapojení policie do vymáhání opatření) bez důkladné analýzy současného právního stavu.
Vzhledem k masivnímu šíření nákazy mezi očkovanými je nutno k preventivnímu testování a k nařizování karantén přistupovat stejně u osob očkovaných i neočkovaných. Jde především o zaměstnance ve zdravotnictví a sociálních službách, kteří by se měli pravidelně, např. ve dvoudenních intervalech, v období kulminace epidemie testovat, a to buď kvalitními antigenními testy (nezávisle prověřenými) nebo rychlými PCR testy. Šíření nákazy mezi očkovanými nelze nadále přehlížet, vynechání očkovaných z testování zdůvodněné potřebou jejich zvýhodňování je neobhajitelné.
Stejná pravidla by měla být nastavena při testování v ohniscích nákazy ve školních či pracovních kolektivech.
Vrátit do hry antigenní testy, které oproti PCR testům mají výhodu rychlosti a dostupnosti. Za podmínky profesionálního provedení a použití testů s ověřenou kvalitou.
K včasnému odhalení nákazy by měla být obnovena dostupnost bezúplatného antigenního testování široké veřejnosti bez ohledu na očkovací status. Uznávat by se měly pouze testy prověřené nezávislým testováním kvality.
Kvalitní antigenní testy by měli mít k dispozici praktičtí lékaři pro dospělé i děti a testovat jimi všechny pacienty s příznaky ARI (očkované i neočkované).
Upustit od testování bezpříznakových osob bez rizikových kontaktů. Vstup do různých kulturních, sportovních a podobných zařízení nepodmiňovat testem ani očkováním, nebude-li spolehlivě prokázána efektivita takovýchto opatření. Pakliže se naopak efektivita testování potvrdí, nutno bezpodmínečně trvat na testování všech návštěvníků bez ohledu na očkovací status.
Zajistit, aby všem osobám s těžšími příznaky onemocnění Covid-19 byla včas poskytnuta lékařská péče včetně aplikace monoklonálních protilátek, pokud jsou indikovány. Upustit od ostrakizace neočkovaných jedinců, kteří v důsledku obav a studu přicházejí často k lékaři pozdě. Nabádat občany, aby v případě zhoršení zdravotního stavu neprodleně vyhledali lékařskou péči bez ohledu na svůj očkovací status.
Okamžitě ukončit neetickou „brutální kampaň“ a namísto toho se zaměřit na nenásilnou a trpělivou motivaci ohrožených osob, ideálně cestou praktických lékařů, kteří své pacienty znají.
Pravdivě informovat, že i očkovaní mohou onemocnět a šířit infekci. Vyzvat očkované osoby, aby nespoléhaly na svou „bezinfekčnost“, chránily se před nákazou a nepodceňovaly příznaky možného covidu-19.
Pravdivě informovat o účinnosti postinfekční imunity. Protilátky můžeme používat jako diagnostický marker prodělaného onemocnění. Uznávat osoby s protilátkami po prodělání nákazy jako imunní. Platnost pozitivního protilátkového testu by mohla být stanovena prozatím na 6 měsíců.
Identifikovat osoby ohrožené vážným průběhem. S okamžitou platností požadovat po laboratořích vyšetřujících protilátky, aby výsledky zaznamenávaly do ISINu. Na základě těchto údajů by se dalo analyzovat, jaké hladiny protilátek měly před onemocněním osoby, které se následně s covidem ocitly na JIP. Podle toho pak cíleně indikovat aplikaci booster dávek. Pro tento účel by se dala s výhodou využít také data ze studie Proseco, pokud by se k výsledkům protilátek přiřadily z ISINu výsledky PCR a data o hospitalizacích.
MUDr. Karla Hrušová, Neurologická ambulance Ostrava centrum
Neuronal network with electrical activity of neuron cells 3D rendering illustration. Artist vision.
Toto sdělení prezentuje soubor pacientů, kteří byli v období od podzimu 2020 do podzimu 2021 ošetřeni v naší neurologické ambulanci pro onemocnění Covid-19, postcovidový syndrom i neurologické obtíže v možné souvislosti s vakcinací. Text upozorňuje na to, že v současné době jako lékař nemám možnost u velké skupiny svých pacientů oficiálně onemocnění Covid-19 diagnostikovat. Současně prezentuje fakt, že lékař nemá v dnešní době možnost se u svých chronických (a velmi často již i postcovidových) pacientů vyjádřit k vhodnosti podání vakcíny. Jsou také prezentovány zkušenosti s léčbou kortikoidy.
1. Léčba Covid- 19 cestou neurologické ambulance, viz Tabulka 1
V období od září 2020 do listopadu 2021 bylo cestou naší ambulance léčeno cca 30 pacientů pro diagnózu Covid-19 (viz Tabulka 1) . Důvodem byla většinou nedostupnost péče praktických lékařů či neurologické komplikace stavu. Z méně typických příznaků v akutní či subakutní fázi byly shledány závratě a bolesti očí. V případě delta varianty letos na podzim pak nárůst projevů rýmy, bolestí hlavy, výrazné bolesti v krku, bolesti na hrudi a hrudní páteře. Již méně časté jsou poruchy chuti a čichu. Průběh onemocnění byl často kolísavý, se zhoršením okolo 7. dne. Pacienti však často odmítali hospitalizaci (zejména v období na přelomu roku 2020 a 2021) a vyžadovali pokračování domácí léčby.
V akutní léčbě byla používána kyselina acetylsalicylová (jako antiagregans v dávce 100mg denně, či ve vyšších dávkách i jako analgetikum a antipyretikum), metamizol (pro bolesti hlavy, břicha a horečky), sporadicky paracetamol. Dále byl používán Isoprinosin v dávkování 1-1-1 až 2-2-2 (hlavně v prvních dnech infekce), byl doporučován vitamin D 30 000 UI jednorázově, vitamin C a zinek. U rizikových pacientů s trombofilním stavem a anamnestickým rizikem trombóz byl kontaktován hematolog/angiolog za účelem nastavení antikoagulační léčby (raritně). V subakutní fázi onemocnění, 6.–12. den, byly přidány kortikoidy – prednison 60 mg až 2,5 mg denně dle stavu v sestupné dávce s efektem na dušnost, cephaleu, febrilie atd. Indikace kortikoidů v domácím prostředí (off label) byla použita hlavně v případech, kdy pacienti odmítali hospitalizaci. Efekt léčby byl často velmi rychlý a dobrý až výborný. Pro noční dušnost bylo v prvních dnech dávkování atypicky 3x denně, po 3-5 dnech již bylo použito typické dávkování s ranním maximem. Pacienti byli překryti omeprazolem. Délka trvání léčby kortikoidy byla 5 až 21 dnů. V případě nutnosti (zvláště při podezření na bakteriální superinfekci) byla pak 7.–10. den nasazena ATB medikace, nejčastěji azitromycin 500 mg denně na 3–6 dní.
Raritním případem (není uveden v Tabulce 1) byla indikace podání monoklonálních protilátek 5.den trvání infekce u 102-leté pacientky a to s dobrým efektem. K podání došlo letos v říjnu, nyní již opět paní chodí a komunikuje v domácím prostředí.
2. Výskyt neurologických obtíží v rámci postcovidového syndromu
V období od února do listopadu 2021 byly v naší ambulanci řešeny celkem asi u 30 pacientů neurologické obtíže v rámci postcovidového syndromu.
Nejčastěji se jednalo se o tyto obtíže: neuropatické bolesti hlavně aker dolních končetin (nejčastěji s negativním EMG nálezem), dekompenzace kloubních bolestí, bolestí páteře, hlavy, migrén, poruchy kognice, únava, spavost, úzkosti, deprese, ataky paniky, projevy závratí charakteru periferního vestibulárního syndromu, přetrvávající či dlouhodobá porucha čichu a chuti. Jednalo se jak o dekompenzaci chronických obtíží, což bylo častější, tak méně často i o obtíže vzniklé de-novo. Část postcovidových obtíží připadala na vrub aktivace chronických bolestivých a zánětlivých procesů (zejména způsobených herpesviry či borreliemi, zde je shoda s postvakcinačními obtížemi, viz níže), v jednotlivých případech došlo i k laboratorní aktivizaci chronického procesu – positivita IgM na borrelie či příslušné herpesviry.
Obtíže, které měly neuropatický charakter a vestibulární syndromy byly přeléčeny pulsně 8 mg metylprednisolonu perorálně na 14 dní, efekt byl pozorován asi v polovině případů. Dále byla použita symptomatická léčba vitaminy řady B a D ve vysokých dávkách, EGB761, SSRI, SNRI, melatonin, atd.
3. Výskyt neurologických obtíží v možné souvislosti s vakcinací proti Covid- 19, viz Tabulka 2
V období od února do listopadu 2021 během neurologického vyšetření v naší ambulanci nahlásilo možný nežádoucí účinek vakcíny proti Covid-19 celkem 20 pacientů či rodinných příslušníků (viz Tabulka 2). V uvedené tabulce nejsou obtíže, které by byly lehké intenzity a trvaly do 72 hodin od podání vakcíny. Zaznamenávala jsem jen obtíže, které měly středně těžkou až těžkou intenzitu, pacienta značně hybně omezily či podstatně zhoršily kvalitu života a trvaly minimálně jeden týden, častěji ale měsíce. Jedná se o obtíže, které přiměly pacienta vyhledat neurologické ošetření.
Jednalo se o tyto klinické projevy: 5x tinitus, 7x bolest svalů, kloubů, těžká poruchy hybnosti ramene a celé ruky v řádu měsíců s lehkou regresí, dekompenzace chronických bolestí, bolesti hlavy, dekompenzace těžké migrény, 4x herpes zoster, 3x spavost, únava, slabost, deteriorace kognice, 2x dekompenzace epilepsie, 2x celková deteriorace stavu, progrese do stavu celodenně ležícího pacienta, 2x podezření na úmrtí v souvislosti s aplikací vakcíny. Vážné nežádoucí účinky byly řádně hlášeny na SÚKL.
Terapeuticky jsem se stav snažila ovlivnit hlavně v případě tinitů a to kůrou pulsního přeléčení nízkodávkovanými kortikoidy (8 mg metylprednisolonu p.o. na 14 dní), efekt byl asi v polovině případů dobrý, místy výborný.
4. Klinické poznámky k výše uvedenému, praktický závěr a komentář
Klinické úskalí diagnostiky Covid-19
Klinickým úskalím diagnostiky Covid-19 je i existence falešné PCR negativity a existence pacientů nevyšetřených metodou PCR v akutní fázi. V rámci diagnostiky jsem se setkala celkem 3x s falešně negativním PCR testem a také s řadou pacientů, kteří nebyli z různých důvodů v akutním stadiu vyšetřeni PCR vůbec (v Tabulce 1 je to 3x falešně negativní PCR, 2x nevyšetřeno PCR, tj. celkem 5 pacientů z 20, tedy čtvrtina). U těchto pacientů mohu diagnózu medicínsky jednoznačně potvrdit slovně i písemně (na základě anamnézy, kliniky a následného vzestupu protilátek), avšak není možno ji zadat do systému ISIN. To může být zdrojem častých nedorozumění v rámci dočasného odmítání očkování u pacienta po proběhlé nákaze. Náprava tohoto nedostatku by vyřešila mnohé rozepře.
Odběr protilátek u pacientů podporuji jako potvrzení proběhlé infekce. Do budoucna by pak na základě sledování protilátkové hladiny bylo možné efektivně vyhodnocovat vhodnost a intervaly očkování (jak je tomu například standardně v případě očkování proti tetanu či hepatitidě B). Mnohé pacienty právě odběr protilátek přesvědčil k očkování (v případě negativních či nízkých titrů protilátek). O zátěž systému se nejedná. Pacienti jsou velmi ochotni si toto vyšetření zaplatit. V žádance ISIN možnost zadávání výsledku protilátek (i zpětně) je, ale nevyužívá se. Pokud by byla povinnost je třeba i zpětně dohlásit (pacienti by rádi výsledek dohlásili cestou praktických lékařů či specialistů), získali bychom zdarma velmi cenné údaje. Vyšetření jsou totiž provedena, laboratoře i pacienti jejich výsledky mají.
Pulsní krátkodobá nízkodávkovaná kortikoterapie v léčbě Covid-19, postcovidových stavů a v léčbě nežádoucích účinků očkování
Obecně se dá říci, že použití nízkodávkovaných kortikoidů v subakutní léčebné fázi onemocnění Covid-19 (nasazení mezi 6.–12. dnem) a v rámci léčby postcovidových stavů i v rámci léčby komplikací očkování bylo našimi pacienty dobře snášeno. Byl pozorován efekt této léčby.
Úskalí vakcinace
V naší ambulanci je prováděno individuální zhodnocení vhodnosti očkování, kdy u pacientů s vyššími riziky nežádoucích účinků a výraznou nerovnováhou v poměru cost/benefit očkování není doporučováno. Takových pacientů je velmi málo (řádově jednotky). Naopak u rizikových pacientů je očkování důrazně doporučeno. Dotaz, zda je člověk očkován, pokládám při každém ošetření pacienta.
Jistě je rozdílným pojmem kontraindikace (momentálně jedinou představuje alergická reakce na podanou látku) a nevhodnost očkování – kdy je poměr risk/benefit u konkrétního pacienta příliš vysoký.
V současné době je možné do systému ISIN zanést pouze předvybraný kód kontraindikace vakcíny s tím, že se jedná o kontraindikace uvedené v SPC. V případě vakcíny firem Pfizer a Moderna jde pouze o hypersenzitivitu na vakcínu či její součásti, v případě vakcíny firmy Johnson je v kontraindikaci uveden i syndrom kapilárního úniku. Kontraindikaci je nutno uvést pro každou vakcínu zvlášť. Dřívější možnost slovního uvedení kontraindikace bude podle SÚKLu omezena.
SPC je v dnešní době velmi „živý dokument“, který je na základě doporučení EMA pravidelně aktualizován (například v původním SPC vakcíny Johnson jako kontraindikace syndrom CLS uveden nebyl). Jsou také průběžně aktualizovány možné nežádoucí účinky, které právě vymezují i vhodnost podání vakcíny pro jednotlivé pacienty. Nevhodnost podání vakcíny u konkrétního pacienta do systému ISIN zadat nelze.
Jako příklad bych uvedla mladou ženu ve stavu po těžké obrně lícního nervu v září 2020 herpesové etiologie, u které nám půl roku trvalo dosáhnout alespoň částečné hybnosti poloviny obličeje s tím, že mladá žena je tímto funkčně i esteticky velmi postižena. Je již po prodělaném onemocnění Covid-19 v prosinci 2020 a má pozitivní hladinu protilátek. Ovšem 180 dní od infekce již proběhlo. V rámci nežádoucích účinků vakcín je paresa nervus facialis popsaným rizikem. V podobných individuálních případech opravdu nemohu vzhledem k poměru risk/benefit doporučit očkování. Očkování u takové pacientky není kontraindikované, ale současně je nevhodné.
Vzít lékařům právo diagnostikovat onemocnění a možnost individuálně rozhodovat o vhodnosti očkování pro jejich pacienty zcela popírá existenci Ars medicinae – umění léčit – které je založeno na triádě Evidence Based Medicine, empirii lékaře a právu pacienta rozhodovat o svém zdraví. Pokud lékařům bude toto právo odebráno, zůstane z onoho trias Ars medicinae pouze EBM, kdy diagnózu vytvoří laboratoř bez ohledu na kliniku, anamnézu, ostatní paraklinická vyšetření, a to se všemi riziky falešně positivních i falešně negativních výsledků. Nevím, kde je v tomto procesu pak místo lékaře. Myslím, že v takovém případě by jej již bylo možno nahradit strojem a můžeme tedy začít mluvit o „robotizaci“ medicíny.
Angelika Bazalová, Zuzana Krátká, Blanka Holičová Klokanová
aktualizováno 25.12.2021
Při příležitosti 17.listopadu jsme se sešli s přáteli a se spřátelenými odborníky, abychom společně oslavili svátek, který je nám všem tak drahý. Ještě jednou si půjčím slova Johna Boka, který napsal, že „nebylo lepšího setkání občanů, k připomenutí a oslavě 17.listopadu“ Já si to myslím taky. Bylo to krásné. Lidí přišlo strašně moc. Zdá se mi jakoby přesně tohle Češi potřebovali – naslouchat moudrým lidem, kterým důvěřují. Ne hochštaplerům a samozvaným expertům. Chtějí věřit odborníkům, ale ne takovým, kteří budou popírat, že černá je černá a bílá je bílá, jen aby si přihrábli nějakou tu dotaci. Nebyl to žádný antivax meeting. To jsme si dali jako podmínku, my jsme všichni zastánci rozumného používání vakcín tam, kde to má opodstatnění, tam kde benefity převažují nad riziky, tam, kde se očkuje indikovaně s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
Naše sympatizantka, paní Blanka Holičová Klokanová pečlivě zaznamenala průběh setkání, takže ti, co raději čtou než poslouchají, se mohou začíst zde:
A naopak ti, kteří si chtějí vychutnat atmosféru pod Metronomem zde mají kvalitní Záznam setkání z Letné podMetronomem 17.listopadu 2021
Můžete si posouvat obraz po jménech a poslechnout si ty, které slyšet chcete. Natočil, ustříhal a otitulkoval nejlepší Petr Tomaides
Na akci promluvili: JUDr. Tomáš Nielsen, advokát a zakladatel Zdravého fóra a ProLibertate, RNDr. Zdeněk Hostomský, biochemik, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, RNDr. Karel Drbal, imunolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Prof. Michal Klíma, politolog, rektor Metropolitní univerzity, MUDr. Miloš Bohoněk, primář hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnici v Praze, MUDr. Jan Brodníček, praktický lékař, pneumolog, PhDr. Daniel Štach, psycholog a psychoterapeut, MUDr. Vladimír Čížek, cévní lékař a předseda etické komise pro klinická hodnocení, Petr Zuska, choreograf a režisér, bývalý šéf baletu ND, John Bok, signatář Charty 77, bojovník za lidská práva, spoluzakladatel spolku Šalamoun, prof. Jan Pirk kardiochirurg, emeritní přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEMu, MUDr. Hana Štefaničová, kardiložka, RNDr. Zuzana Krátká – imunoložka, zakladatelka Sdružení mikrobiologů, statistiků a imunologů, Mgr. Lucia Houfková, matematička, členka nově zřízeného Národního institutu pro zvládnutí pandemie, Markéta Dobiášová, novinářka.
Děkujeme pořadatelům Tomáši Nielsenovi, Angelice Bazalové a Markétě Dobiášové za krásné setkání. A stovkám účastníků za nezapomenutelnou atmosféru.
Mírným pohledem shlíží na čtenáře z obálky nového čísla Týdeníku Echo imunoložka Zuzana Krátká. Věcně, klidně a srozumitelně hovoří s Danielem Kaiserem o aktuální situaci, kdy zase vyskočila čísla v souvislosti s chorobou covid-19.
„Co byste dělala vy, kdybyste určovala zdravotní politiku státu?“ ptá se imunoložky Zuzany Krátké Daniel Kaiser. A dostává tuto odpověď: „Okamžitě bych přestala strašit lidi. Co teď probíhá v televizi a v médiích, je naprosto neomluvitelné a jen to vypovídá o charakteru zadavatelů reklamy. Reklama děsí neočkované i očkované, děti, mladé lidi i seniory. Informace musíme poskytovat nejen o tom, proč je třeba očkování, ale hlavně vysvětlujme, jak si hlídat zdravotní stav, jak se zdárně léčit, kdy jít do nemocnice. Změnila bych cílové skupiny na testy. ECDC doporučuje hlavně testovat klinicky nemocné a pak rizikové skupiny. Tedy hospitalizované pacienty, neočkované i očkované. Totéž ve školách – pokud testovat, tak vždycky jenom ve chvíli, kdy máte ohnisko…“
Na serveru petice.com visí pozoruhodný text. Čeští vědci – autorem petice je vedoucí jedné z laboratoří Mikrobiologického ústavu AVČR Peter Šebo – v něm vyzývají vládu, aby zavedla povinné očkování proti koronaviru. Činí tak jazykem, na který by mohl být pyšný každý normalizační kádr: „Menšinová skupina odmítačů očkování tak protidemokraticky blokuje návrat k normálnímu životu nás všech.“ „Perverzní chápání svobody a demokracie naší společností je smrtící a nesmírně škodlivé.“ „Snahu vlády dotlačit odmítače očkování ke změně jejich scestného přesvědčení účelovým používáním restriktivních opatření považujeme za nevhodný a nebezpečný alibismus.“ [1]
Odhlédnuto od fascinujícího jazyka, dokument je pozoruhodný i po stránce obsahové. Například tvrdí, že „[P]okud dosáhneme podíl 90 až 95 % očkovaných jedinců v populaci, z infekce SARS-CoV-2 se stane běžná sezónní rýma a pacienti s nemocí COVID-19 přestanou plnit jednotky intenzivní péče a ohrožovat chod nemocnic.“ Měli by kolegové k tomuto tvrzení nějakou evidenci? Připomínám, že před půl rokem nám ti samí na slovo vzatí odborníci tvrdili, že ono magické číslo je 70%. Samozřejmě také bez jakékoliv evidence.
Nejpozoruhodnější na celé této iniciativě ovšem je, že – stejně jako magická hranice (neexistující) kolektivní imunity – mění se signatářům pod rukama i text petice samotné! Poprvé jsem se podíval 12. listopadu, když bylo pod peticí necelých 200 podpisů. Tehdy text začínal perexem, který vyzýval k očkování dětí. Pod perexem se skvěla věta: „Současná situace je důsledkem alibistického a pseudodemokratického řešení nastalé epidemie COVID-19.“ Když se podíváte dnes, podpisů horlivých zastánců totality notně přibylo, ale první věta je úplně jiná: „Naše vláda dosud nenašla odvahu nařídit povinné očkování dostupnými, vysoce účinnými a vysoce bezpečnými vakcínami proti viru SARS-CoV-2.“ Očkování dětí mezitím z perexu zmizelo také!
Je úsměvné pozorovat, jak masy zaměstnanců Akademie věd — bašty kritického myšlení a strážkyně Pravdy – podepisují politické pamflety, aniž by je trápilo, že se jim propagandistické formulky přeskupují přímo před jejich bdělými zraky. Zřejmě je úplně jedno, co se v textu píše. Jde o to být viděn na seznamu, kde jsou podepsáni ti správní odborníci.
V budování světlých zítřků tedy našim soudruhům přejeme hodně zdaru a s laskavými čtenáři se loučíme skutečnou perlou z textu petice: „Bez altruismu se svoboda a demokracie stávají alibistickou pseudodemokratickou břečkou a marasmem.“
Mupy mup!
[1] Než jsem stihl text odeslat do redakce, „scestné přesvědčení“ se opět proteovsky změnilo a přestalo být scestné.
Z dat ÚZIS o počtu hospitalizovaných osob jsme nakreslili dva grafy. V prvním grafu jsou očkovaní a neočkovaní lidé, kteří nikdy neměli covid-19. Na ose y jsou absolutní počty pacientů. Vidíme tedy v případě neočkovaných cca 2,5 tisíce hospitalizovaných osob a téměř 500 osob na JIP. A u očkovaných osob je to kolem 2 tisíc hospitalizovaných a kolem 200 osob na JIP.
R. Straka – Počty hospitalizovaných osob a osob na JIP u skupiny pacientů bez dříve prodělané infekce, z dat ÚZIS
Na druhém grafu jsou lidé, kteří již jednou infekci prodělali. Jejich počty jsou velmi nízké v obou skupinách – očkovaných i neočkovaných. Hospitalizovaných bylo 20-30 osob, na JIP šlo o jednotky osob. Tedy prodělání infekce významně chrání před hospitalizací i JIP.
R. Straka – Počty hospitalizovaných osob a osob na JIP u skupiny pacientů po prodělané infekci, z dat ÚZIS
Závěry:
1/ Očkování přináší benefit zejména u osob, které se s infekcí dosud nesetkaly.
2/ Nejúčinnější imunitouje imunita po prodělaném onemocnění
3/ Důležité je očkování naivní rizikové populace, tj. osob, které se s infekcí dosud nesetkaly, a to zejména z rizikových skupin (65+, obézní, chronici).
4/ Je třeba uznat imunitupo prodělaném onemocnění. Vyšetření protilátek může sloužit jako marker prodělané infekce.
Přítomnost „pozitivních protilátek“ neznamená, že člověk neonemocní, ale je významným pozitivním prediktorem, že člověk nebude hospitalizován a je méně rizikový než očkovaný člověk bez prodělané infekce nebo člověk neočkovaný bez prodělané infekce. Uznání tohoto testu by snížilo napětí ve společnosti, kdy lidi po prodělaném onemocnění nutíme k očkování, i když jsou imunní. Zároveň zjištění negativních protilátek by ostatní osoby motivoval k vakcinaci. Pokud by byl test hrazen pacientem a výsledek byl zaznamenán do ISIN, dozvěděli bychom se více o séroprevalenci v populaci. Uznání protilátek jako důkaz prodělaného onemocnění podporuje jak ČSAKI, tak SLM.
K analýze virových náloží u očkovaných a neočkovaných osob, které prodělaly nebo neprodělaly v minulosti onemocnění covid-19 byla použita data získaná od 37. do 46. týdne v rámci diagnostických testů v jedné české laboratoři, která . používá pouze jeden typ izolace RNA a jeden kit na PCR. Analyzovaná data jsou konzistentní. Pro každý vzorek bylo hodnoceno tzv. Ct, tedy počet cyklů, při kterém byl virus ve vzorku detekován. Principem metody je postupné zdvojování počtu příslušných úseků DNA a rozhodující je pořadí cyklu, kdy se detekuje DNA v množství stanoveném jako pozitivita. Čím nižší je hodnota Ct, tím vzorek obsahuje větší virovou nálož.
Graf obsahuje pouze diagnostické indikace testů, aby data nebyla „naředěna“ výsledky preventivního testování neočkovaných. Protože nízké Ct je významnější než vysoké Ct, jsou na grafu hodnoty na ose y uvedené naopak (nízká čísla jsou nahoře, vysoká jsou dole). Šířka barevných ploch vyjadřuje relativní zastoupení hodnot ve vzorcích. Čím je plocha širší, tím více vzorků s danou hodnotou Ct v souboru bylo. Bílé části uvnitř barevné plochy jsou tzv. boxploty, které zobrazují, kde se nachází 50% všech hodnot. Čára uvnitř boxplotu je medián hodnot, tečka je průměr hodnot.
L.Piherová, D. Mušálková – Distribuce hodnot CT u vakcinovaných a nevakcinovaných osob při první infekci a při reinfekci. Neočkovaní jsou červení, očkovaní jsou modří.
Zjistili jsme, že očkovaní mají jak v případě první detekované nákazy (levá část obrázku), tak v případě reinfekce (pravá část obrázku) vyšší virové nálože než neočkovaní. Vakcinovaní dvěma dávkami mají statisticky významně vyšší virovou nálož (nižší Ct) než nevakcinovaní. Pokud neexistuje nějaké imunologické / mikrobiologické vysvětlení tohoto jevu, domníváme se, že je to způsobeno tím, že očkovaní lidé jsou testování v závažnějším zdravotním stavu a soubor může mít méně záchytů na počátku infekce. Testování očkovaných je tedy nedostatečné, protože je zachycena pouze malá část nákaz. Nižší míra testování v dané věkové kategorii je rovněž patrná v reportu ÚZIS na obrázku níže – v dané věkové kategorii je vykazovaná vysoká relativní pozitivita indikovaných testů, což je nejvíc patrné u starších věkových kategoriích. Pozdní záchyt nákazy nákazy vede k pozdnímu zahájení péče, což může mít závažný dopad na průběh onemocnění.
ÚZIS – Relativní pozitivita indikovaných testů dle věkových kategorií obyvatel a krajů
SMIS se nikterak nepodílelo na akci Zlatého špendlíku, při které došlo k zahlcení hygienických stanic různými dotazy lidí, ani o ní nevědělo. Novináři nás s ní spojují, ale ani Daniel Landa v rozhovoru pro irozhlas netvrdil, že by se kdokoliv ze členů SMIS akce zúčastnil nebo měl s tímto činem něco společného. Není tedy jediný důvod, abychom s touto akcí byli spojováni.
Rozhovor „Nemohli jsme tušit, kolik lidí pošle dotaz. Já jsem jen zesilovač, říká Landa o zahlcení hygienických stanic“ pro irozhlas.cz s Danielem Landou zde
Lucia Houfková, Hana Zelená, Arnošt Komárek, Robert Straka
OCHRANA PO OČKOVÁNÍ
Ochrana očkování vůči infekci po půl roce mizí
1) Katarská studie účinnosti vůči jakékoliv infekci: Maximální účinnost vakcinace byla zjištěna první měsíc po druhé dávce (77,5 %), poté účinnost klesá, po čtvrtém měsíci se pokles zrychluje, v 5.-7. měsíci dosahuje cca 20 %.
2) Švédská studie účinnosti vůči symptomatické infekci: Účinnost (Pfizer) v den 15-30 po plném naočkování byla 92 %, po 121-180 dnech byla 47 %, po 211 dnech nebyla účinnost detekovatelná. U vakcíny Moderny slábla ochrana pomaleji, u Astra Zeneky rychleji.
Ochrana očkování vůči přenosu po cca třech měsících slábne, delší data nejsou. Tyto studie rovněž většinou trpí nedostatkem dat za delší období, většina vyhodnocuje pouze několik měsíců a tedy výsledky nelze použít na současnou situaci.
V odůvodnění opatření Ministerstva zdravotnictví se vyskytuje preprint studie z Holandska, kde účinnost plného očkování proti přenosu na plně očkované kontakty byla 40%, a na neočkované osoby byla 63%. Tato studie sice neobsahuje přímo informaci, jak dlouho měli naočkovaní od plného naočkování, ale z času sběru dat se dá odvodit, že většina nemohla mít od očkování déle než 5 měsíců, spíš mnohem méně cca 2-3 měsíce. Studie tedy nelze extrapolovat na delší období. Ve studii se navíc uvádí, že oproti předchozí studii došlo k poklesu odhadu účinnosti, pravděpodobné je pokračování trendu během delšího časového období.
JAKÁ JE OCHRANA PO INFEKCI?
Ochrana onemocnění vůči infekci drží 7-12 měsíců i déle Obecně lepším prediktorem ochrany je pozitivita protilátek po prodělaném onemocnění, protože to je marker toho, že tělo komplexně proti nákaze bojovalo. PCR pozitivita je nižším prediktorem ochrany, protože se jedná pouze o důkaz viru na sliznicích, který mohl být pouze minimální, či se mohlo jednat o kontaminaci vzorku. 1) Pozitivita protilátek (bez ohledu na výši) chrání před reinfekcí po dobu nejméně 7 měsíců s 95% účinností.
2) PCR pozitivita chrání před reinfekcí aspoň 7 měsíců s 78% účinností
3) Prevalence adaptivní imunityvůči COVID-19 a reinfekce po uzdravení – komplexní systematický přehled a metaanalýza 12 011 447 jedinců: Přibližně 90 % osob dříve infikovaných virem SARS-CoV-2 mělo prokázanou imunologickou paměť vůči SARS-CoV-2, která přetrvávala nejméně 6-8 měsíců po vyléčení, a mělo nízké riziko reinfekce.
4) Německá společnost pro virologii: – Prokázaná doba ochrany po prodělané infekci SARS-CoV-2 je nejméně jeden rok. Z imunologického hlediska lze předpokládat podstatně delší trvání ochrany, což však vzhledem k omezené době pozorování nebylo dosud prokázáno odpovídajícími studiemi. – Na základě těchto současných zjištění by měli být ti, kteří se uzdravili, zpočátku postaveni na roveň těm, kteří byli plně očkováni po dobu nejméně jednoho roku, v předpisech o kontrole pandemie (např. povinné testování). – Doporučuje se přehodnotit doporučené načasování očkování po infekci virem SARS-CoV-2.
Reklamní kampaň Ministerstva zdravotnictví, jejíž cílem bylo donutit občany k očkování nabrala na síle. Sám premiér se o ní vyjádřil jako o „brutální“. Bez ohledu na cokoliv se fotografie začaly objevovat zejména na sociálních sítích a zpravodajských serverech. Brutální reklama útočí na všechny bez rozdílu. Na očkované i neočkované. Děti, mladé, dospělé i seniory. Pohled na těžce nemocné či mrtvé lidi v nemocnicích je velmi depresivní a spousta lidí protestuje proti tomuto neetickému a bulvárnímu způsobu, který s pozitivní motivací k očkování nemá pranic společného.
Advokátka JUDr. Vladana Vališová, která se dlouhodobě věnuje zdravotnímu právu, se rozhodla podat podnět ke Státnímu ústavu na kontrolu léčiv, který patří mezi subjekty zodpovědné za dozor nad dodržováním zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Dle ustanovení § 2 odst. 3 zákona reklama nesmí být v rozporu s dobrými mravy, přičemž v rámci demonstrativního výčtu případů rozporu s dobrými mravy zákon o regulaci reklamy výslovně stanovuje, že reklama nesmí snižovat lidskou důstojnost ani obsahovat prvky využívající motivu strachu.
Dokument V. Vališové pro SÚKL je v celém znění uveden zde .
Doporučuji si přečíst celé znění kvůli detailně zpracovaným odborným podkladům zpochybňujícím důvody, kvůli kterým se očkovací kampaň provádí s takovou intenzitou.
Z hlavních bodů dopisu vybíráme:
Způsob prezentování lidí na fotografiích, které používá MZd ve své očkovací Kampani, naprosto jednoznačně lidskou důstojnost snižuje.
V případě Kampaně MZd se nejedná o informování spotřebitelů o novém produktu na trhu a o podporu vzdělanosti adresátů, aby mohli vyhodnotit, zda je pro ně produkt vhodný či nikoliv.
Žádná konkrétní informace o vakcínách ani o onemocnění covid-19 v reklamě v rámci Kampaně MZd není uvedena. Tato reklama pouze vyvolává pocity obav o život a zdraví a jako jediné možné řešení nabízí právě vakcinaci.
Skutečným důvodem pro Kampaň MZd je nátlak na dosud neočkované, což vláda neskrývá. Zaklínadlem tohoto nátlaku je tvrzení, že vakcinace zabraňuje onemocnění, takže očkovaný chrání nejen sebe, ale i své okolí. Jenže toto tvrzení bylo již opakovaně vyvráceno.
Ze všech uvedených argumentů vyplývá, že Kampaň MZd je v rozporu s dobrými mravy – snižuje lidskou důstojnost, obsahuje prvky využívající motivu strachu a na neočkované vytváří nátlak, který je v rozporu s právem na poskytnutí zdravotní služby až na základě souhlasu pacienta.
