Tomáš Fürst
Aseem Malhotra je britský kardiolog, veřejný propagator zajímavých (a kontroverzích) přístupů ke zdravému stravování, autor knih, novinových článků a televizních vystoupení. Na začátku očkovací kampaně byl jednou z celebrit, která veřejně propagovala očkování proti covidu. Potom ovšem jeho vlastní otec zemřel na zástavu srdce a doktor Malhotra postupně nabyl přesvědčení, že příčinou tohoto úmrtí byla mRNA vakcína, kterou byl jeho otec očkován. Ponořil se tedy do studia dostupné evidence o účinnosti a bezpečnosti vakcín. Výsledkem je dvoudílný článek „Léčba pandemie dezinformací o COVID-19 prostřednictvím medicíny založené na skutečných důkazech“, který vyšel v časopise Journal of Insuline Resistance koncem září 2022. Tento článek shrnuje mnohá fakta, která jsme vám přinesli v jiné podobě i na stránkách SMIS. Byl podroben kritice zastánci očkování, jelikož obsahuje i některá dosud sporná tvrzení, přesto ho považuji za významný a doporučuji si jej pročíst.
Obsah první části článku shrnuju pouze heslovitě a bez citací, veškeré podrobnosti a odkazy na zdrojová data jsou v originále:
1. Původní registrační studie, na základě kterých byly vakcíny povoleny, měly mnoho nedostatků a jejich výsledky byly dezinterpretovány. U dospělých registrační studie nepřinesla důkazy ani o snížení celkové mortality očkovaných, ani o snížení pravděpodobnosti těžkého průběhu či hospitalizace s covidem. U dětí dokonce nepřinesla důkazy ani o snížení pravděpodobnosti onemocnění. Počty lidí, které musíme naočkovat, abychom zabránili jednomu úmrtí s covidem vycházely už za wuhanské varianty pro populaci pod padesát let v řádu desetitisíců. Za sebe dodávám, že od doby registračních studií se žádné další prospektivní randomizované studie nedělaly, takže dnes už o účinnosti vakcín proti žádnému endpointu nevíme vůbec nic. Může být kladná, nulová nebo záporná. Čtenářům SMIS připomínám, že jsme o problémech registračních studií psali zde, zde a zde (a byli za to notně cenzurováni).
2. Původní tvrzení o nebezpečnosti viru se nepotvrdila. Celková smrtnost (Infection Fatality Rate) již v době před vakcínami byla na úrovni statistické nuly pro děti, pohybovala se v řádu setin procent pro lidi do padesáti let věku, v řádu desetin procent pro lidi mezi 50 a 70 lety a překročila jedno procento teprve pro lidi nad 70 let. Od začátku epidemie platilo, že covid je pro mladé o něco méně nebezpečný než chřipka, pro staré však o něco více nebezpečný než chřipka. Drtivá většina pacientů, kteří dle statistik „zemřeli s covidem“, trpěla i jinými onemocněními. My jsme o tomto tématu psali zde.
3. mRNA vakcíny jsou spojeny s ohromným množstvím nežádoucích účinků. Jen málo z nich bylo zatím oficiálně uznáno, ale například riziko zánětu srdečního svalu (myokarditida) mezi ně patří. Jeden z tisíce až jeden z desetitisíce mladých mužů utrpí po mRNA vakcíně myokarditidu, které je zachycena, protože má symptomatický průběh. Mnoho myokarditid ovšem není zachyceno (protože se bezprostředně klinicky neprojeví), ale i ty nezachycené (dokonce většina z nich) zanechávají jistý stupeň poškození srdce, které se v budoucnu může projevit. Mnoho dalších symptomů stále patří mezi podezření na nežádoucí účinky (adverse events, AE [2]) – to znamená, že úřady zatím oficiálně neuznaly, že tyto případy poškození zdraví s vakcínou souvisejí. Systémy na pasivní hlášení AE (farmakovigilance) jak v Británii, tak v USA i v jiných zemích jsou plné hlášení AE. Například v Británii je v systému Yellow Cards po covidových vakcínách více hlášení AE než za celých 40 let existence tohoto systému, který sbírá hlášení AE po všech lécích a vakcínách. V USA je situace stejná. Z britských dat vychází, že asi jeden ze 120 očkovaných proti covidu nahlásí AE. Toto číslo je asi 30krát větší než po MMR vakcíně. Norská data ukazují, že asi jeden z tisíce očkovaných proti covidu nahlásí závažný AE. Přitom je třeba mít na paměti, že pouze něco mezi desetinou a setinou AE, ke kterým skutečně došlo, je nahlášeno! U mladších lidí je dnes téměř jisté, že riziko očkování mRNA vakcínou převyšuje benefity, u starších lidí je to pravděpodobné. O problematice mRNA vakcín a jejich nežádoucích účincích jsme na SMIS psali opakovaně, připomínám zde náš historicky první text o risk-benefit analýze ze srpna 2021 a potom mnoho dalších textů, které lze najít vyhledáním řetězce „nežádoucí účinky“ ve vyhledavači na stránkách SMIS.
Závěrem první části citovaného článku Aseema Malhotry je výzva, že je nejvyšší čas zastavit očkování mRNA vakcínami proti covidu, provést skutečnou risk-benefit analýzu těchto produktů a na jejím základě přehodnotit veřejnou zdravotní politiku.
Druhou část článku pro vás shrnu v některém z příštích příspěvků.
————————————
[1] Na dokreslení současné situace upozorňuji, že heslo Aseem Malhotra na wikipedii obsahuje tvrzení, že dotyčný vede kampaň proti mRNA vakcínám, což je dle wikipedie „contrary to the available evidence“. Jako zdroj tohoto tvrzení wikipedie uvádí stránku jakýchsi samozvaných fact-čekistů.
[2] České čtenáře znovu upozorňuji, že anglický termín „adverse event“ je označení pro cokoliv nepěkného, co se vám po vakcíně (či nějakém léku) stane. Adverse event nemusí být v příčinné souvislosti s vakcínou a v angličtině toto sousloví příčinnou souvislost ani nenaznačuje. Adverse event se do češtiny bohužel nepřekládá jako „nežádoucí událost“ ale jako „podezření na nežádoucí účinek“. To je trochu nešťastné, protože je to jednak dlouhé, a navíc slovo „účinek“ vyvolává dojem kauzality, který je v tomto případě nežádoucí. Poté, co je (nějakým způsobem) prokázáno, že „adverse event“ s vakcínou skutečně souvisel, stává se z něj „adverse effect“, neboli „nežádoucí účinek“ či „prokázaný nežádoucí účinek“. Kdykoliv v tomto textu píšu AE, myslím tím adverse event, neboli podezření na nežádoucí účinek. Aby bylo jasno.