„Vakcinologické doporučení ze své podstaty není závazné“, tvrdí vedení České lékařské společnosti

Zuzana Krátká

Doporučení k vakcinaci proti covidu obsahuje nejen celou řadu sporných tvrzení, ale není ani zcela zřejmé, kdo za správnost informací v něm uvedených právně zodpovídá.

Proto jsme požádali paní senátorku MUDr. Jitku Chalánkovou, aby se obrátila na vedení České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, z.s. (dále jen ČLS) a zeptala se jednak na podobné problémy, na které se ptala pediatrička MUDr. Jana Králová přímo prof. Chlíbka, předsedy České vakcinologické společnosti ČLS (dále jen ČVS) a jednak, aby získala od vedení ČLS informaci o právnické závaznosti doporučení. Dopis paní senátorka odeslala dne 28.11.2022.

Dne 12. prosince 2022 obdržela odpověď od prof. Štěpána Svačiny, předsedy ČLS, v níž byly zodpovězeny dvě otázky:

  1. Jak je to s právní odpovědností České vakcinologické společnosti za vakcinologické doporučení?

„Česká vakcinologická společnost je vnitřní organizační složkou (dále OS) ČLS JEP bez právní osobnosti. OS je ve své odborné činnosti plně autonomní. Řídícím a výkonným orgánem této OS je výbor. Výbor je složený ze špičkových odborníků. Výbor OS je tak orgánem kolektivním a jím vyslovený názor je názorem vznikajícím po proběhlé diskusi. V daném případě se tak nejedná o názor jednotlivce. V praxi samotné se pak výborem přijatý názor (v našem případě doporučený postup) zpřístupňuje na webových stránkách ČLS JEP, a tím se stává názorem ČLS JEP jako právního subjektu.“

  • Jak je to se závazností doporučených postupů?

„Doporučený postup ze své podstaty nemůže být závazný, a je proto odborným obecným vodítkem, jak by se mělo obecně postupovat, ale každý jednotlivý případ musí v konkrétních podmínkách posoudit jednotlivý lékař samostatně. Pokud se od odborného postupu odchýlí, měl by vědět, proč tak činí a být připraven v případě vzniklého problému svůj postup obhájit.“

Ke druhé části dopisu, která se týkala problematiky očkování dětí po prodělaném onemocnění, očkování gravidních dívek, dětí s protilátkami bez prodělaného onemocnění či očkování dětí s komorbiditami, se vedení společnosti nevyjádřilo, ale o odpovědi požádalo prof. Chlíbka. Ten tedy do ruky dostal stejný dopis, jaký již měl od MUDr. Králové, což ho poněkud překvapilo. Paní senátorce odpověděl, ale vyhýbavě. Konkrétní dotazy nezodpověděl, citace nezaslal. Poslal odkaz na nově vyšlou publikaci z British  Medical Journal a až po urgenci zaslal i seznam publikací. O tom jsme vás již informovali.  

Jaká je tedy závaznost doporučení ČVS z pohledu právníků?

Získané informace jsme zkonzultovali s právníky JUDr. Vladanou Vališovou a JUDr. Tomášem Nielsenem. Chtěli jsme se dozvědět, jak je to tedy se závazností doporučení ČVS. Musí ho lékař dodržovat nebo nemusí? Dozvěděli jsme se od nich následující:

Otázku závaznosti doporučení ČVS je potřeba vnímat ze dvou hledisek – z hlediska právní teorie a soudní praxe. Z toho prvního je situace velice jednoduchá. Doporučení ČVS nemá závazný charakter. Zdravotníci mají povinnost poskytovat zdravotní služby lege artis, tedy na náležité odborné úrovni – podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta a s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Doporučení ČVS zde může být jedním ze zdrojů poznání, avšak nikoli nezbytně významnějším, než nabízí jiná odborná stať. Při rozhodování o léčbě pacienta by měl lékař vážit všechna požadovaná kritéria a neměl by se spoléhat jen na jeden zdroj informací. I kdyby se jednalo o zdroj jediný, lékař by ho měl být schopen kriticky vyhodnotit a porovnat se svým dalším poznáním a nabytými zkušenostmi, a nezapomenout při tom respektovat individualitu pacienta a objektivní možnosti. Z pohledu právní teorie tomu tedy není tak, že by lékař musel obhajovat postup, který se rozchází se stanoviskem nějaké odborné společnosti, jak tvrdí vedení ČLS.

Co se týče soudní praxe, situace může být složitější. Většina soudců dost možná nebude problematice očkování a medicíny vůbec rozumět. Pokud by tedy pacient nebo jeho osoba blízká tvrdila, že lékař v rozporu s  doporučením ČVS odmítl naočkovat malé dítě, v důsledku čehož vznikla dítěti újma na zdraví, soudce by nejspíš po lékaři požadoval vysvětlení, z jakého důvodu se tohoto doporučení ČVS nedržel. Avšak prokázat příčinnou souvislost mezi újmou na zdraví a jednáním lékaře, je nesmírně složité, a je na poškozeném, aby prokázal nejen příčinnou souvislost, ale i skutečnost, že jednání lékaře bylo protiprávní.

Na druhou stranu je třeba upozornit na to, že za újmu na zdraví pacienta odpovídá lékař, který nepostupuje lege artis, tedy nejspíš i tehdy, když se spolehne jen na jediné doporučení, byť se jedná o doporučení ČVS, která vystupuje jako „sdružení“ odborníků v oblasti očkování.

Co se týče odpovědnosti autorů doporučení ČVS, je třeba vzít v úvahu, jaký význam mu přikládá česká odborná komunita v čele s Ministerstvem zdravotnictví. Členové ČVS si jsou jistě tohoto významu vědomi a měli by tak při formulaci svých doporučení postupovat velmi obezřetně, zvlášť proto, že občanský zákoník přiznává právo na náhradu škody tomu, komu ji druhý způsobil poskytnutou škodlivou radou. V případě, že by byl za újmu na zdraví pacienta shledán odpovědný ošetřující lékař, je možné počítat s tím, že by se pokusil uplatnit regres po těch, kteří jsou za stanovisko ČVS odpovědní. Jak jsme se dozvěděli v úvodu, ČVS nemá právní osobnost, odpovědnost za její jednání tedy nese ČLS.

Závěr:

S obsahem vakcinologického doporučení nesouhlasíme, jelikož ignoruje mnoho závažných skutečností. Vedení ČLS naše námitky nevyslyšelo a zatím zcela nekriticky spoléhá na odborníky v čele ČVS. Současně alibisticky tvrdí, že jde jen o doporučení a lékaři podle něj pracovat nemusí, pokud si dokáží obhájit jiný postup. Domníváme se, že je třeba vyvolat odbornou diskusi. Proto budeme oslovovat lékaře ve vedení dalších lékařských společností a budeme je žádat o to, aby problematiku očkování proti covidu aktivně řešili. Budeme rádi, pokud nás v tomto snažení podpoříte.

Sdílejte