Jaroslav Janošek
V těchto dnech vyšel v anglickojazyčném impaktovaném časopise náš článek o tzv. Efektu zdravého očkovaného (Healthy Vaccinee Effect, HVE). Pro šťouraly – jedná se o časopis s impact factorem (číslo používané jako jedno z hlavních kritérií vědecké kvality) 4,8, což vůbec není špatné, přestože se jedná o polský časopis.
Článek vychází v podstatě z dva roky starých příspěvků Tomáše Fürsta zpracovaných na základě dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (zde). Nad těmito daty a možnými vysvětleními jsme diskutovali dlouho, ale nakonec jsme se shodli, že největší roli hraje právě Healthy Vaccinee Effect. Naši pravidelní čtenáři už vědí, o co se jedná (například na základě nahrávky, kterou Tomáš Fürst připravil pro seminář v Poslanecké Sněmovně), ale pokusím se to vysvětlit i pro ty, kteří se s tímto termínem ještě nesetkali.
Jeden obrázek níže řekne více než tisíc slov. Graf níže uvedený ukazuje úmrtnost přepočtenou na 100 000 obyvatel s daným vakcinačním statusem v jednotlivých barevně odlišených věkových skupinách a srovnává úmrtnost v očkované a neočkované skupině v prvních měsících roku 2021, kdy řádila pandemie, s úmrtností v létě 2021, kdy se na covid prakticky neumíralo (za celé období červenec až září zemřelo s pozitivním PCR testem pouze 160 pacientů z cca 17 000 zemřelých ve zdrojových datech VZP z daného období).
Graf ukazuje, že v každém období umírali očkovaní v jednotlivých věkových kategoriích přibližně dvakrát méně než neočkovaní. To na první pohled samozřejmě nepřekvapí v době, kdy řádil covid. Ale proč očkovaní umírají dvakrát méně než neočkovaní i v létě, když není COVID? Byla snad vakcína, jak to se svou typickou dávkou sarkasmu nazval Tomáš Fürst, elixírem mládí?
Kdepak, vysvětlení je mnohem prozaičtější – a konečně se dostáváme k tomu, co je to efekt zdravého očkovaného. Řečeno lapidárně, lidé, kteří se nechali očkovat, byli obecně ZDRAVĚJŠÍ než ti, kteří se očkovat nenechali. Proto v době, kdy nebyl covid, lidé v neočkované skupině umírali více.
Už slyším křik a skřípění zubů: To není možné, na začátku očkování se přece přednostně v každé skupině očkovali ti nejzranitelnější v domovech s pečovatelskou službou a podobných zařízeních! Ano, to je pravda, ale tam se jednalo o relativně malé počty ve srovnání s cca 2,5 miliony lidí, kteří tvoří studijní skupinu ve věku 50+. Mnohem více bylo těch, kteří byli například tak vážně nemocní, že si nemohli pro vakcínu dojít, nebo se poté, co viděli souseda, kterému bylo po vakcíně zle, báli, že takové zhoršení zdravotního stavu by už nezvládli… Nebo to prostě byli Frantové Bůčkařové, kteří si u cigarety a piva bouchli do stolu a řekli si „já jsem pořádný stopadesátikilový chlap, mě nějaký virus neohrozí“, zatímco ti, kdo o své zdraví příkladně dbali, se šli poctivě naočkovat. Krásně je to vidět, když se podíváte na očkované sedmdesátníky v původním Tomášově článku. Uvidíte tam, že jakmile v březnu začalo masové očkování sedmdesátníků, úmrtnost v této skupině výrazně klesla a zůstala potom nízko (hluboce pod dlouhodobým průměrem), zatímco v neočkované skupině se naopak až do konce držela vysoko nad dlouhodobým průměrem – tedy i tehdy, když covid nezabíjel. A prakticky totéž vidíme i u šedesátníků (s tím, že zlom, tedy zahájení masového očkování, přichází u této skupiny o měsíc později).
Co to tedy všechno znamená? Že observační studie, tedy ty, kde se nedělili jednotlivci mezi skupiny na základě losu, ale kde se jednoduše vzala úmrtnost očkovaných na covid a porovnala se s covidovou úmrtností neočkovaných, dávají zavádějící výsledky, protože srovnávají populace, které mají od začátku různý zdravotní stav. A pokud mám dvě skupiny lidí, z nichž v jedné je mnohem více těch, kteří stojí u hrany propasti než v té druhé, při zemětřesení spadne do propasti přirozeně mnohem více těch, kteří stojí na hraně, než těch, kteří od ní stojí několik metrů.
Celá řada studií se pokoušela rozdílnost populací nějakým způsobem postihnout (určování komorbidit, různých skórovacích systémů zdravotního stavu, socioekonomického statusu apod.), ale to situaci, bohužel, nezachrání, protože parametr „něco si myslím“ nepostihnou. Naopak, jak mi kdysi řekl jeden statistik – „dejte mi padesát parametrů, které můžu a nemusím vzít v úvahu, a pak mi dejte vědět, jaký chcete výsledek. Já už potom zařídím, aby to vyšlo tak, jak chcete“…
Závěrem mi dovolte dvě poznámky. Náš článek je Letter to editor, který jsme zaslali jako reakci na jeden z oněch observačních článků prezentujících „obrovskou“ účinnost vakcín. To je méně uznávaná publikace než plnohodnotný článek – ale nebojte se, i ty přijdou. Nicméně průlom vidím už v tom, že v redakci tohoto časopisu nebují cenzura tak jako v jiných.
Druhá poznámka je takový malý kvíz. Autoři původní studie ve své odpovědi upozornili, že se jim nezdá logické, že v zimních měsících v našem grafu je mortalita neočkovaných padesátníků až sedmdesátníků stejná, jako v letních měsících. Na první pohled je to zvláštní, protože víme, že v zimní vlně epidemie lidí umíralo mnohem více. Tato otázka nicméně naznačuje, že autoři původní studie nepochopili význam HVE, protože kdyby jej pochopili, neptali by se.
Vy, milí čtenáři, už jste po přečtení tohoto článku vyzbrojeni znalostmi, spousta je toho vidět v Tomášově starém článku a zde najdete i data, ze kterých jsme vycházeli pro článek. Pochopíte, jaký je důvod této zdánlivé nesrovnalosti, lépe než polští odborníci? Napište nám na facebook, Zuzka Krátká nám vaše reakce přepošle 🙂