Již několik členů SMIS se objevilo mezi hosty projektu Inovace republiky. krátký Začněme krátkým sestřihem, na kterém SMIS představuji, což se hodí jako úvod ke dvěma novým videím s Hankou Zelenou a Tomášem Fürstem.
Předsedkyní SMIS je MUDr. Hana Zelená, Ph.D. , která vystudovala všeobecné lékařství 3. LF Univerzity Karlovy. Atestaci má z lékařské mikrobiologie a z neurologie. V oboru epidemiologie absolvovala doktorské studium na Fakultě vojenského zdravotnictví v Hradci Králové s tématem disertační práce „Molekulární epidemiologie hantavirových infekcí“. Od roku 2010 vede oddělení virologie a Národní referenční laboratoř pro arboviry ve Zdravotním ústavu Ostrava. Je konzultantkou antibiotického střediska. Zastupuje Českou republiku v Emerging Viral Diseases Laboratory Network, laboratorní odborné skupině ECDC pro diagnostiku virových chorob. Je členkou Společnosti pro lékařskou mikrobiologii ČLS.
S Hankou jsem se seznámila v září 2020 na semináři firmy Dynex v Buštěhradě, kde přednášela o svých výsledcích u pacientů s covidem. Tehdy jsme jich my měli asi 14, ale Hanka už měla velký soubor a hlavně měla zavedené virus neutralizační testy a my jsme žasli, jak jim to funguje… Už mi to přijde jako pravěk…
V rozhovoru vypráví o oboru virologie, logice testování a vyhodnocování testů, o komunikačních přešlapech našich vládních představitelů např. o tom, co znamená bezinfekčnost. A zmiňuje se i o tom, jak se přistupuje k infekci HIV úplně jinak než v případě koronaviru.
RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D. vystudoval matematické modelování na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy. Učí matematiku na Univerzitě Palackého v Olomouci. Věnuje se matematickému modelování přírodních procesů, práci s daty, bayesovské pravděpodobnosti, strojovému učení, ale i technické a průmyslové matematice. Díky Fulbrightovu stipendiu studoval na jedné z nejlepších světových univerzit v USA a leccos se tam naučil. S Tomášem jsme se poznali v roce 2019, tedy ještě před dobou covidovou a společně jsme napsali první články, které by se daly považovat jako prazáklad publikační činnosti SMIS. Tomáš se však už dříve velmi intenzivně vyjadřoval k vědeckému životu na olomoucké univerzitě. Tedy jako rebel má za sebou dlouhou a bohatou kariéru. Covid jen stočil jeho přísné oko od falšovaných publikací jiným směrem. Jeho články se objevují na DŽurnálu, na Finmag.cz a nyní na blogu ECHO24. Je spoluzakladatelem Centra bayesovské inference 4BIN, staršího bratra SMIS…
Snad se vám naše rozhovory líbily. Doporučujeme zabrousit i na kanál Inovacie republiky, projekt Robina Čumpelíka. Můžete ho finančně podpořit na účet 12122128/2010 . Do poznámky napište “ROZHOVORY” .
Ozývají se nám čtenáři, kteří dlouhodobě sledují data na serverech www.seznam.cz nebo www.idnes.cz s tím, že na obou místech se nápadně zvýšil počet neočkovaných osob mezi hospitalizovanými osobami, ačkoliv data ÚZIS ukazují něco jiného. Požádali jsme o vyjádření Arnošta Komárka s Robertem Strakou, naše matematické experty, členy Národního institutu pro zastavení pandemie.
Objevují se tvrzení, že na JIP se s pozitivním testem na výskyt SARS-CoV-2 vyskytují v drtivé většině lidé neočkovaní. Dle oficiálních dat ÚZIS jsou v tuto chvíli (k 16.2.) očkovaní a neočkovaní na JIP v poměru přesně 1:1 (189 vs. 189). V době vrcholící delta vlny epidemie okolo 5.12.2021 byl tento poměr přibližně 3:7 (přibližně 300 očkovaných a 700 neočkovaných). Jestli tento poměr značí „drtivou převahu neočkovaných“, nechť každý posoudí sám. Konec konců, pravidelní čtenáři příspěvků SMIS toto všechno vědí, viz nepravidelně aktualizovaný obrázek zatížení JIP pacienty s pozitivním testem rozlišující očkované a neočkované (resp. dřívějším setkáním s virem imunizované či nikoliv).
Počet pacientů na JIP – A. Komárek dle dat ÚZIS
V každém případě je dobré si uvědomit, že na JIP prakticky nekončí lidé, kteří se v minulosti s virem potkali a je úplně jedno, jakou „hladinou protilátek“ disponují a zda poté byli nebo nebyli očkováni (viz žluté, resp. zelené body v obrázku držící se na technické nule po celou dobu epidemie). Taktéž je dobré připomenout, že bez ohledu na očkovací status se v pouze malé míře vyskytují lidé mladí, 95 % pacientů na JIP je starších 35 let, více než 70 % pacientů je starších 60 let.
Pro práci s daty ÚZIS můžete použít i aplikaci Roberta Straky, která je přímo napojená na databázi ÚZIS.
V rámci našich aktivit se setkáváme se zajímavými lidmi a těší mne, že vám je mohu alespoň trochu představit prostřednictvím videí, která vznikla v projektu Inovace republiky. V tomto článku přinášíme rozhovory Robina Čumpelíka se třemi právníky – Ondřejem Dostálem, Petrem Vackem a Ondřejem Svobodou. Snad budou pro vás přínosným zdrojem informací.
JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, studoval také v Rakousku a díky Fulbrightově stipendiu i postgraduálně v USA. Je autorem četných publikací z oboru zdravotnického práva v ČR a v zahraničí. Učí na Univerzitě Karlově a na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Odborně se zaměřuje především na regulaci systému zdravotního pojištění, úhrad za zdravotní péči, organizaci zdravotnických zařízení a práva pojištěnců. Roku 2006 získal cenu Právník roku v kategorii Talent roku. Angažuje se v České pirátské straně, v současnosti už politicky činný není. V prosinci 2021 se kvůli rozdílům v hodnotových postojích rozhodl opustit poradní vládní tým koalice Pirátů a hnutí STAN.
JUDr. Ondřej Dostál
V rozhovoru přinášíme názory na současný celospolečenský vývoj, vysvětlujeme důležitost rozboru ověřených zdrojových dat u nás i v zahraničí, ale také přibližujeme angažovanost v současné politice i vládním poradním týmu současných vládních stran. Hovoříme o systému řízení pandemie, problematice nezveřejňování zdrojových dat, důležitosti komunikace či aktivaci pandemického plánu, který nebyl nikdy aktivován. Dále hovoříme o výkladu oficiálních vládních dat a problematice desinformací. “Ten kdo říkal, že očkování znamená bezinfekčnost v červnu 2021, tak nepáchal nic špatného, protože data tomu nasvědčovala. Pokud by ten samý člověk toto veřejně říkal v září 2021, tak by se mýlil a dával by tím najevo, že nesleduje data ze zahraničí ani ze svého vlastního informačního systému České republiky. Začali se objevovat reinfekce tj.infekce po vakcíně a v takovém počtu, že znemožňovaly tvrdit, že je člověk bezinfekční.”, vysvětluje datové souvislosti k účinkům vakcíny a dodává: “Teze, že člověk po dvou dávkách vakcíny je bezinfekční byla chybná, mylná a mohla být nebezpečná tam, když se člověk dostával do kontaktu s osobami citlivými či rizikovými skupinami, kde se choval jako bezinfekční ačkoliv bezinfekční nebyl.”
Další rozhovor je s členem Pro Libertate, právníkem JUDr. Petrem Vackem, odborníkem na mezinárodní právo. Vystudoval Právnickou fakultu UK, obor mezinárodní právo. Působil v diplomatických službách jako attaché na velvyslanectví v Oslo a jako konzul na velvyslanectví ve Vídni a v Tokiu. Na Ministerstvu zahraničních věcí pracoval jako zástupce ředitele mezinárodně právního odboru. Nyní je advokátem se zaměřením na mezinárodní právo veřejné a soukromé a věnuje se problematice ochrany základních lidských práv a svobod.
JUDr. Petr Vacek
Hovoříme o dnešní společenské situaci, pandemickém zákonu, tlaku a povinnosti očkování na Integrovaných záchranný systém a ozbrojené složky státu. „Za celou svou praxi jsem neviděl takovou právní normu. Poslední právní forma tohoto druhu byla naposledy v březnu roku 1933, která dala danému kabinetu veškeré dekretární pravomoci na následující období. Prosím, nemalujme si to na růžovou barvu. Vždy, když se zmocní úzká skupina lidi tj. potažmo tři ministři, aby omezila nejzákladnější práva a svobody jednotlivců a skupin, tak to nevede k ničemu dobrému. Vždy se podobné zákony halí do pláštíků blaha, obecného zájmu, ale bohužel vždy to skončí společenskou katastrofou. Jestli projde tento zákon, tak se ústavní pořádek dostal do těžké dopravní bouračky, je odnášen na nosítkách v komatu a z komatu se neprobudí. Tento den vstoupí do dějin, kdy umřelo právo v České republice.„.
Mgr. Ondřej Svoboda je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Od roku 2007 působí v oblasti civilního práva, zejména procesního, od roku 2013 soudním exekutorem. Působil řadu let v redakční radě odborně stavovského časopisu exekutorské komory a právní a legislativní komisi. Od konce roku 2020 se intenzivně věnuje právním rozborům zásahů státu do občanských práv a svobod a spolupracuje na tvorbě odborných materiálů, které slouží jako podklady k soudnímu přezkumu mimořádných opatření vlády a ministerstev vydávaných v souvislosti se současnou lidskoprávní a ústavněprávní krizí. Na jaře 2021 začal úzce spolupracovat s občanskou iniciativou Zdravé fórum a stal se jedním ze zakládajících členů organizace Pro Libertate.
Mgr. Ondřej Svoboda
V rozhovoru se nejprve věnujeme profesi O. Svobody, tedy problematice soudních exekucí. „Snažíme se s některými kolegy již 10 let o změnu systému exekutorů. Chtěli bychom zavedení tzv. teritoriality, což znamená, že exekuční zakázky by přiděloval soud podle předem zavedeného systému. Bohužel se nám to nedaří prosadit, protože některé ty úřady, které jsou navázány na věřitele, si vytvořily takový vliv, že jsou schopné si prolobovat, že takový zákon v poslanecké sněmovně neprojde. Po deseti letech nemáme už moc sil s tím bojovat.“ „Nyní se spíš věnujeme tomu, abychom zachránili podstatu fungování právního státu a vymahatelnost práva. Vymahatelnost práva je jedním z požadavků demokratického právního státu. Pokud v právním státě nefunguje, tak má právo pouze formální roli a nesplňuje požadavky právního státu…“
Pokud se vám rozhovory líbí, sledujte kanál Inovace republiky. Na jeho činnost můžete přispět na transparentní účet: 12122128/2010 . Do poznámky napište “ROZHOVORY”, který je veden na spolek Nová organizace společnosti, IČO 27037703.
Slovutný spolek Sisyfos se vyjádřil k činnosti našeho spolku. Jak je u samozvaných fact-checkerů zvykem, nijak nerozporuje to, co říkáme, ale kde to říkáme, kdo nás cituje a tak podobně. V předposledním odstavci i jinak pozoruhodného textu však Sisyfos upustil skutečnou perlu:
“V oblasti našeho zájmu se jako zvláště nebezpečná dezinformační organizace jeví jejich pobočný spolek SMIS, protože jejich členové mají formální erudici v dané problematice. Z toho důvodu jsou schopni snad neúmyslně, ale dost možná i úmyslně produkovat sofistikované dezinformace. Precizní ověřování (fact-checking) takových textů je mimořádně náročné, proto je vhodnou strategií k odfiltrovávání dezinformací obsah vytvořený spolkem SMIS ignorovat.“
Přeložím vám to do češtiny: Dezinformace produkované SMIS jsou tak sofistikované, až jsou pravdivé, takže je nejde pomocí dat vyvrátit. Proto všechny na kolenou prosíme, ať je nečtou!
Konečně jsem pochopil, proč se spolek skeptiků jmenuje po bájném řeckém hrdinovi. Vyzývat všechny, ať ignorují pravdivý popis reality vytvořený lidmi, kteří danému oboru rozumí, je skutečně sisyfovská práce. Není na čase, aby kolega Grygar přestal zaštitovat tuto komedii svým jménem?
Britský Office of National Statistics (obdoba našeho ČSÚ) zveřejnil údaje o počtu obětí onemocnění covid-19 mezi dětmi věkové skupiny 0–14 let v Anglii a Walesu za období od února 2020 do prosince 2021 (1). V tomto období si covid-19 vyžádal pouze 2 oběti z této věkové skupiny.
V roce 2020 žilo v Anglii a Walesu dle oficiálních údajů ONS 11,4 milionů osob ve věkové skupině 0–15 let (2). Tedy za poslední dva roky zemřely z asi 11 milionů dětí na covid-19 pouze 2 osoby. Dětí, které zemřely s COVIDem i na COVID, bude samozřejmě více, ale jen dvě děti byly natolik zdravé, že COVID u nich byl jedinou příčinou úmrtí.
Pokud použijeme ukazatel NNV (Number Needed to Vaccinate), tedy počet osob, které je třeba očkovat, abychom zabránili jednomu úmrtí na covid-19 pak v této věkové kategorii zjistíme, že je třeba naoočkovat 5,5 mil. dětí!
V případě vakcíny Pfizer/Biontech pro tuto věkovou skupinu byla kombinovaná třífázová klinická studie zahájena, jak vyplývá z portálu www.clinicaltrials.gov, shromažďujícího údaje o testování léků a vakcín, v březnu 2021 a bude ukončena až v květnu 2026 (3).
Údaje o průběhu testování a vlastnostech vakcíny, zveřejněné 6. ledna 2022 v časopise „The New England Journal of Medicine“ rovněž prokazují mimo jiné na to, že ve věkové kategorii 5–11 let
podklady, předložené EMA pro posouzení použití této vakcíny, byly vyhodnoceny s shromážděny pouze po 2–3 měsíčním testování vakcíny,
není známa doba trvání imunitní ochrany, dlouhodobá účinnost ani bezpečnost vakcíny,
nejsou také známy dlouhodobé potenciálně negativní účinky (4).
To dokazuje, že tvrzení zastánců očkování dětí proti covidu a zprávy většiny médií o tom, že vakcína je bezpečná a účinná se nezakládají na faktech. Nicméně jsou stále dokola opakována ve stylu „stokrát opakovaná lež se stane pravdou“.
V souladu s Evidence Based Medicine je třeba, aby před očkováním bylo zaručeno, že benefit očkování převažuje nad rizikem. Při NNV, které je rovno 5,5 milionů, bychom museli mít zjištěno, že četnost úmrtí jako nežádoucího účinku vakcíny je mnohem nižší než 1 případ na 5,5 miliónu vakcín. Dokud toto zjištěno nebude, je očkování dětí experimentální vakcínou neetické, a tedy pro zdravotníky nelegální. Proto je třeba očkování dětí jednoznačně a zásadně odmítnout.
Fluorescenční chromatografické stanovení antigenu N viru SARS-CoV-2 v séru pacientů se používá pro zjištění přítomnosti viru v organismu, tedy jako markeru replikace viru. V klinické praxi jím lze podepřít rozhodnutí o indikaci k léčbě a odhadnout i čas jejího ukončení. V článku napsaném pro prolekare.cz popisuji výsledky zjištěné u souboru pacientů s těžším průběhem COVID-19 hospitalizovaných v Nemocnici Havlíčkův Brod a u dvou minikazuistik týkajících se imunosuprimovaných osob.
V. Fejt – Koncentrace N antigenu u pacientů s COVID-19
Vyšetření se provádí z kapilární krve nebo ze separovaného séra. Vzorek s pracovním roztokem se inkubuje v chromatografické kazetce 15 minut a pak se měří přístrojem BOH-180. Rozmezí stanovení je 8,92 pg/ml – 1545 pg/ml. Ředěním séra je možné rozsah zvýšit až na 15 453 pg/ml.
Soubor zahrnoval 18 pacientů hospitalizovaných na ARO Nemocnice Havlíčkův Brod v prosinci 2021 a lednu 2022. Nemocní s těžkým průběhem COVID-19 byli monitorováni stanovením antigenu N viru SARS-CoV-2. Výsledky vyšetření jsou zobrazeny v grafu na obr. 1 – hodnoty jsou vynesené v logaritmickém měřítku, vodorovná přerušovaná čára značí hranici 100 pg/ml.
První vyšetření je z dne hospitalizace na ARO, tedy před zahájením intenzivní péče a terapeutických zásahů. Původně vysoké hladiny rychle klesaly po nasazení léčby na hodnoty < 100 pg/ml.
Stanovení antigenu N v séru je dostupná metoda pro odhad replikace viru SARS-CoV-2 u pacientů v těžkém stavu. Lze jím podepřít rozhodnutí o indikaci k antivirové léčbě a odhadnout i čas jejího ukončení. U suprimovaných pacientů odráží prolongovanou dobu replikace viru. Více viz článek na prolekare.cz.
Jiří Beneš, Václav Fejt, Lucia Houfková, Arnošt Komárek, Robert Straka, Vojtěch Thon, Hana Zelená
19.ledna 2021
Epidemický práh se v dosavadní praxi využíval jen u chřipky. Vycházel přitom z incidence, která se počítala podle počtu hlášení o případech ILI (influenza-like illness). Případy ILI reportovali praktičtí lékaři na základě typických klinických příznaků, charakteristických pro chřipku (náhle vzniklá horečka, artralgie, myalgie, suchý kašel, absence rýmy). Způsob hlášení zaručoval, že budou zachycovány jen klinicky závažné případy – jen ty, které vedou nemocného k návštěvě lékaře.
U covid-19 budou údaje o incidenci jistě vycházet z počtu případů ověřených PCR testem. Kdybychom však brali v úvahu jen samotný počet PCR-pozitivních osob, byly by údaje zkreslené velkým množstvím jedinců s asymptomatickým nebo velmi mírným průběhem, u nichž prodělání infekce není důvodem k zavádění protiepidemických opatření. Za vhodné nepovažujeme ani rozhodování podle počtu PCR-pozitivních hospitalizovaných osob, protože mnoho z nich je hospitalizováno z jiného důvodu a přítomnost SARS-CoV-2 je u nich zjištěna jen v důsledku soustavného vyšetřování.
Jako vhodný parametr pro stanovení epidemického prahu u covid-19 doporučujeme sledovat počet PCR-pozitivních osob, které jsou hospitalizovány a které jsou léčeny oxygenoterapií. Počet nemocných léčených kyslíkem je denně vykazován a je to exaktní údaj, který vypovídá o závažnosti nemoci. Časové zpoždění proti sledování incidence všech PCR-pozitivit činí řádově několik dní; toto zpoždění je podle našeho názoru kompenzováno mnohem větší výpovědní hodnotou vykazovaných čísel.
Konkrétní hodnotu epidemického prahu doporučujeme definovat počtem 10 PCR-pozitivních osob vyžadujících oxygenoterapii na 100.000 obyvatel.
Tato hodnota je dostatečně nízká na to, aby umožňovala včasnou aktivaci systému opatření. Rovněž kapacita lůžkových zařízení má při této úrovni varování ještě velkou rezervu.
Vývoj epidemie při využití tohoto kritéria znázorňuje obrázek na následující straně (oxygenoterapie = modrá křivka).
V listopadu 2021, uprostřed ,,delta“ vlny epidemie onemocnění COVID-19 v České republice sepsal A. Komárek dvě zamyšlení ohledně charakteristik pacientů s detekovanou nákazou vyžadujících péči na jednotce intenzivní péče (JIP). Nyní (začátek února 2022) se nacházíme kdesi uprostřed ,,omikronové“ vlny epidemie. Jak se tato vlna promítla do obsazenosti JIP, resp. charakteristik pacientů, kteří jsou zde hospitalizováni? Přečtěte si v novém Arnoštově příspěvku.
Počty pacientů na JIP od 1.9.2021 do 5.2.2022 dle A.Komárka (data ÚZIS)Podíl pacientů na JIP dle věku v době omikronové dle A.Komárka
Smrtností v tomto textu rozumíme Infection Fatality Rate (IFR) neboli počet zemřelých na danou nemoc dělený počtem lidí touto nemocí nakažených, ať už byli nějakým testem odhaleni nebo nebyli. IFR se tedy liší od Case Fatality Rate (CFR), která počet zemřelých dělí počtem odhalených případů. Pro srovnání různých infekční nemocí je vhodnější parametr IFR, protože CFR podstatně závisí na strategii testování (podrobnosti v ČLČ ).
Metodika získávání dat pro obě sledované choroby (chřipku a covid-19) je odlišná, proto i jejich vzájemné srovnání z hlediska rizika úmrtí naráží na řadu úskalí a různí výzkumníci docházejí k rozdílným závěrům. Zatímco u chřipky je situace stabilizovaná, u covid-19 dochází v průběhu času ke snižování smrtnosti v důsledku narůstajícího podílu postvakcinačně i postinfekčně imunizované populace a zároveň díky nižší virulenci aktuálně cirkulujících kmenů omikron.
Je známo, že hodnota IFR covidu-19 strmě roste s věkem, mezi dětmi a seniory je její rozdíl minimálně 4 řády. Je tedy značně zavádějící hovořit o IFR v podobě jediného čísla aplikovaného na celou populaci. Následující graf pocházející z října 2020 ilustruje hodnoty IFR pro covid-19 v závislosti na věku, vychází přitom z údajů 13 publikovaných prací. Srovnává je s hodnotami IFR pro sezónní chřipku od roku 2014 podle CDC (zdroj).
Následující graf předkládá srovnání věkově specifické IFR pro covid-19 na základě dat převzatých z britské databáze ONS s IFR pro sezónní chřipku. Graf ilustruje situaci z poloviny roku 2020. Je patrné, že pro děti a mládež v této době představovalo onemocnění covid-19 přibližně stejné riziko úmrtí jako sezónní chřipka. U dospělých pak s věkem relativní riziko pro covid-19 proti chřipce postupně narůstá, u lidí starších 60 let bylo již přibližně 13x větší než u chřipky.
Počátkem roku 2022 je ovšem situace diametrálně odlišná a covid-19 se stává podstatně méně nebezpečnou chorobou než tomu bylo v roce 2020. Důvodem je významný podíl imunizované populace (po očkování a/nebo prodělání) a zároveň dominance méně virulentní varianty omikron. Ve věku téměř do 50 let je IFR pro covid-19 nižší než pro chřipku, nejvýraznější rozdíl je u dětí a mládeže, pro které je chřipka 3–5x smrtelnější než covid-19. Od věku 50 let se trend obrací, pro starší jedince je covid-19 zhruba dvakrát nebezpečnější než chřipka.
Ve světle těchto informací se nad indikací očkování zdravých dětí a mladých osob vznáší ještě více pochybností než dosud.
Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) už poměrně dlouho vydává týdenní přírůstek počtu nákaz novým koronavirem. Součástí těchto dat je i rozdělení, jakou část z počtu nových nákaz tvoří neočkovaní, lidé s nedokončeným očkováním, plně očkovaní, či očkovaní s posilující dávkou. Doposud tuto statistiku nemělo smysl sledovat, zejména kvůli nekonsistentní strategii testování. Lidé očkovaní na rozdíl od lidí neočkovaných se pro přístup na veřejná místa, jako kadeřnictví, restaurace apod. nemuseli testovat. Logicky, kde netestujeme, tam virus nenajdeme. I když se v listopadu 2021 rozběhlo testování zaměstnanců na pracovišti, očkovaní byli z této povinnosti vyňati. To už ale nově neplatí, jelikož od 17. ledna se dle nařízení ministerstva zdravotnictví musejí testování podrobit úplně všichni, včetně těch, kteří jsou očkovaní či nákazu prodělali. Z bezpředmětné statistiky o rozdělení nákaz koronavirem se najednou stává statistika poměrně zajímavá. Podívejme se na následující dva grafy.
M. Koutný, T. Fürst
V levém grafu vidíme týdenní incidenci nových nákaz (tedy bez reinfekcí) u lidí ve věku 18–64 let ve dnech od 17.1.–30.1. rozdělenou na dva tábory. Lidi neočkované (modrý sloupec), kteří nedostali ani jednu dávku vakcíny, a lidi očkované (oranžový sloupec), kteří mají dokončené očkování, případně už mají i posilující dávku. Z populace jsou tedy vyňati „rozočkovaní“ lidé, protože adekvátně nezapadají ani do jedné skupiny. Nejedná se o absolutní přírůstky, ale incidence je vypočtena na 100 tisíc lidí v dané skupině, takže k relativní velikosti očkované i neočkované skupiny. V pravém grafu vidíme opět stejná data, tentokrát ale incidenci rozdělenou na specifické věkové skupiny. Data o počtu nakažených pocházejí z ÚZISu [1], data o počtu vakcinovaných lidí ze stránek ministerstva zdravotnictví [2] a počet nenaočkovaných lidí byl dopočten z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) o věkovém rozložení obyvatelstva k 31. 12. 2020 [3]. Novější data o věkovém rozložení nejsou k dispozici. Věkové kategorie byly zvoleny tak, abychom porovnali lidi v aktivním věku, u kterých je předpokládáno, že pracují, a tudíž jsou na pracovišti testováni ve stejné míře. Černé úsečky v jednotlivých sloupcích reprezentují trojnásobek směrodatné odchylky na každou stranu. Skutečná hodnota incidencí se nachází někde v intervalu vymezeném černou úsečkou, a to s 99,7% pravděpodobností.
Data nám momentálně říkají, že pravděpodobnost nákazy očkovaných a neočkovaných lidí v aktivním věku je prakticky stejná. Jinými slovy, člověk bez vakcíny chytí virus s velmi podobnou pravděpodobností, jako člověk očkovaný. Neočkovaní jsou už půl roku vyřazeni ze společnosti, bez možnosti si zajít do divadla, restaurace, nebo do kadeřnictví nechat se ostříhat. Na základě čeho? Na základě tvrzení, že jsou z hlediska šíření nákazy rizikovější než očkovaní. Výše uvedené grafy jasně ukazují, že toto zdůvodnění je v rozporu s daty.
V grafech si též můžeme všimnout, že do 44 let je nákaza pravděpodobnější u očkovaných než u neočkovaných. Jedno z možných vysvětlení je rozdílné chování obou skupin, jelikož neočkovaní stále nesmějí do společnosti, tudíž mají méně příležitostí se nakazit. Toto ovšem nevysvětluje, proč se tento efekt ve věkových skupinách od 45 let obrací. Dále je možné, že jsme skutečně plošnou vakcinací poškodili adaptivní imunitu mladých lidí a očkování skutečně pomáhá pouze starším ročníkům, kde už adaptivní imunita jde spíše do pozadí. Na základě dat z Dánska, kde vakcína má po určité době dokonce negativní účinnost [4], se už toto tvrzení nezdá nijak přitažené za vlasy. Je ovšem též možné, že u starších neočkovaných lidí je větší pravděpodobnost hospitalizace kvůli nákaze. A vzhledem k tomu, že v nemocnici se na infekci koronavirem určitě přijde, mohou být data vychýlena tímto směrem. Také může hrát roli, že používáme rok staré věkové rozložení populace. Přesnější a současná věková struktura by mohla částečně rozdíly v incidencích stáhnout, ne ovšem kompletně. Bohužel lepší věková sada není momentálně k dispozici. Klamavá může být i samotná klasifikace nákaz, jelikož se může stát, že se jedinec naočkuje v momentě, kdy mu bylo například 29 let. O rok zestárne a nakazí se už když mu je 30 let. Tento člověk může být poté veden v databázi jako naočkovaný ve věkové kategorii 25–29 let, nicméně nakažený v kategorii 30–34 let. I toto může způsobit v datech neplechu. Krom klasifikace nákaz můžou klamat i vykázaná očkování, jelikož existují stovky lidí, u kterých je vykázáno, že dostali druhou dávku amerického Janssena (jedno-dávkové vakcíny) a tisíce lidí, kteří ji údajně dostali jako posilující dávku (navzdory tomu, že se tato vakcína jako posilující nepoužívá). Tato zjevná chyba v datech podněcuje další otazníky, kde ještě se nachází další nesrovnalosti této datové řady, která je klíčová pro adekvátní analýzu dat.
Proč se ale výše zmíněný efekt neprojevil v grafech dříve? Jak jsem zmiňoval na začátku, očkovaní byli z většiny testování vyňati a kde se netestuje, virus nenajdeme. Nově máme ale data, která už se dají použít pro adekvátní analýzu. Nerovnoměrnosti v incidencích rovněž nejsou způsobeny malým datovým souborem, jelikož epidemie se šíří komunitně a díky omikronu nám přibývají desetitisíce nových případů. Není jasné, zdali by tento efekt byl vidět i v podzimní vlně, kterou způsobila mutace delta. Očkovaní sice též tvořili významnou část denních přírůstků, nicméně incidence není možné adekvátně porovnat kvůli nekonsistentní strategii testování, která na podzim panovala.
Cílem tohoto textu je poukázat na nesmyslnost covid pasů a opatření diskriminující neočkované. Z neočkovaných se stal laciný boxovací pytel, do kterého si neodpustí ránu například ani premiér [5] či nejeden ministr [6] nebo ministryně [7]. Navzdory slovům dnes již bývalého ministra Vojtěcha se nejedná o epidemii neočkovaných a bohužel, jak je vidno v datech, bezinfekčnost očkovaných je mýtus, který je třeba co nejdříve opustit. Můžeme si ale položit otázku, proč podmiňujeme život ve společnosti vakcínou proti variantě viru, která ve společnosti už poměrně dlouho necirkuluje a která nechrání proti nákaze ani jejímu šíření.
Covid pasy založené na bezinfekčnosti očkovaných jedinců nejsou založené na racionálních a logických argumentech. Vyřazení neočkovaných ze společnosti nemá oporu v datech. V momentě, kdy jsme začali obě skupiny testovat stejně, incidence se vyrovnaly. Je na čase, abychom přestali dělit lidi na očkované a neočkované a společně se postavili pandemii, a ne sobě navzájem. Samotná existence covid pasů dále jen rozděluje společnost a čím dříve odstraníme tato diskriminační a nelogická opatření, tím lépe.
