Blog

Arnošt Komárek

biostatistik (praktikující i vystudovaný) a člen tzv. Národního institutu pro zvládání pandemie

„Stále umírá zbytečně spousta lidí na covid. Jsou to bez výjimky lidé bez očkování, část má těžký průběh, část je na JIP“, pravil aktuální ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09), viz seznamzpravy.cz, 10.4.2022.  Jinde nám pan ministr hlásá, že „Data jsou know-how, ale musí být interpretována v kontextu“ (idnes.cz, 6.4.2022). S tím nelze než souhlasit. Jenom pane ministře, příště zkuste tu (dez)interpretaci o něco méně přizpůsobovat požadovaným závěrům. Případně, prosím, než se neuměle pokusíte o (dez)interpretaci dat, požádejte nejprve ÚZIS, aby příslušná data buď zneveřejnil nebo je alespoň poupravil tak, aby opravdu říkala to, co vy jako ministr tvrdíte. Není to poprvé, co tvrdíte něco, co žádná data neříkají.

Na grafu jsou zobrazeny počty pacientů pozitivně otestovaných PCR testem na přítomnost viru SARS-CoV-2  hospitalizovaných na JIP v závislosti na očkovacím statutu (od 1.2. do 11.4.2022, data ÚZIS). Pane ministře, čistě pro vaši informaci, již nejméně od začátku letošního února (po prakticky celou dobu výskytu mutace omikron) se na JIP  českých a moravských nemocnic nacházel přibližně shodný počet očkovaných a neočkovaných pacientů. Počínaje 20. březnem  počet očkovaných mírně převažuje nad počtem neočkovaných.

A jak jsme na tom s těmi počty mrtvých?

O tom nás informuje další datová sada ÚZIS. Pro upřesnění – za neočkované považujme neočkované a osoby s nedokončeným očkováním (tj. s jednou dávkou u dvoudávkových vakcín). Za očkované považujeme osoby, které obdržely dvě nebo tři dávky. Počty zemřelých (s pozitivním testem na výskyt RNA viru SARS-CoV-2) za únor, březen a duben (do 10.4.) jsou uvedeny v tabulce.

Pane ministře, vězte, že již v březnu nám zemřelo o trochu více očkovaných než neočkovaných a  v dubnu mají zemřelí očkovaní poměrně viditelnou převahu. Vězte, že i třikrát očkovaní umírají na covid-19 (nebo s covid-19). V průběhu února, března a začátku dubna  zemřelo 320, 277, resp. 68 osob s třemi dávkami. Z dubnových zemřelých očkovaných bylo 67 % (68 ze 102) očkováno tzv. posilující dávkou. Mezi všemi zemřelými v první třetině dubna potom očkovaní třemi dávkami zahrnují 37 % (68 ze 183). Tito lidé podle vás, pane ministře, nezemřeli?

Aby nedošlo k mýlce. Tímto textem se nevyjadřuji k účinnosti očkování proti covid-19. Kvalitní analýza účinnosti totiž vyžaduje minimálně normování jednotlivých počtů (měnícími se) velikostmi příslušných skupin, resp. další kroky a jenom s obtížemi ji lze založit na ÚZISem veřejně publikovaných souhrnných datech. Ale už mě opravdu nebaví číst v médiích prezentované nepravdy založené údajně na datech. Pane ministře, netuším, zda tyto lži vypouštíte úmyslně či z nevědomosti, a přiznám se, že nevím, která z těchto možností je horší.

Lucia Houfková, Tomáš Fürst, Zuzana Krátká

Ministerstvo zdravotnictví považuje očkování za jeden z nejúčinnějších prostředků k omezení vzniku a šíření nákazy v populaci.. Jak zjistilo sdružení Pro Libertate svým dotazem na MZČR, pro letošní rok objednalo ministerstvo vakcíny za 7,6 miliardy korun, což je stejná cena, jakou zaplatilo loni, kdy naočkovalo 15 miliónů dávek. Letos byl zatím naočkován jeden milion dávek, další 2,3 miliony dávek jsou již dodané do ČR, ale zatím nebyly použity. Ministerstvo potřebuje zvýšit zájem o očkování a ideální by bylo posílit důvěru v pozitivní přínos vakcinace. Účinné očkování by mělo přispět k poklesu šíření nákazy v populaci a mělo by snížit počty hospitalizovaných osob. Podívejme se tedy, co ukazují data z ÚZIS.

 Počet nových případů s ohledem na předchozí prodělání infekce a očkovací statut

Graf 1 zobrazuje vývoj počtu nových nákaz v čase (plné čáry) a odhad tzv. ochranného efektu vakcinace a prodělání onemocnění (čárkované čáry), který vyjadřuje, o kolik procent je míra výskytu nákazy mezi očkovanými či uzdravenými nižší, než míra výskytu mezi neočkovanými či těmi, co nemají ve statistikách zaznamenáno prodělání onemocnění.

Zaměřme se nejprve na červené čáry. Tmavě červenou plnou čárou je vynesena incidence nákazy ve skupině očkovaných (tedy počet nových případů mezi očkovanými za týden přepočtený na 100 tisíc očkovaných obyvatel). Světle červenou plnou čárou je stejným způsobem vynesena incidence u neočkovaných. Čárkovanou červenou čarou je zobrazen ochranný efekt vakcinace (jednotky jsou na ose vpravo), spočtený jako jedna minus podíl hodnot na tmavě červené a světle červené čáře (1 – očkovaní /neočkovaní).

Vidíme, že incidence nákazy u očkovaných byla ještě vloni nižší než u neočkovaných. Od začátku března 2022 se ovšem situace obrátila a dnes je incidence nákazy u očkovaných vyšší než u neočkovaných.  Ochranný efekt vakcinace nyní dosahuje téměř záporných padesát procent a neustále klesá (červená přerušovaná čára). Jsme tedy v situaci, kdy je pravděpodobnější, že se nakazíte, pokud jste očkovaní, než pokud očkovaní nejste. Znovu upozorňujeme, že incidence je přepočtená na 100 tisíc osob daného vakcinačního statutu, nejde tedy o efekt toho, že většina lidí je očkovaná.

Podobným způsobem je ve stejném grafu modře zachycen efekt předchozího prodělání nemoci. Tmavě modrou plnou čárou je vynesena incidence nákazy ve skupině prodělavších (tedy počet nových případů za týden přepočtený na 100 tisíc osob, které infekci již dříve prodělaly). Světle modrou plnou čárou je vynesena incidence u neprodělavších. Čárkovanou modrou čarou je zobrazen ochranný efekt předchozího prodělání infekce.

Vidíme, že dlouhodobý „ochranný efekt prodělané infekce“ nijak výrazně neklesá (modrá přerušovaná čára) !!! Ochrana byla sice vyšší do prosince (u delty), v lednu 2022 (s příchodem omikronu) tato ochrana mírně poklesla, ale již se zase drží na konstantní hladině (onen modrý „schod“ na přerušované čáře). Incidence infekce je u lidí, kteří již v minulosti infikováni jednou byli, výrazně nižší, než u lidí, kteří dosud infekci neprodělali (tmavě modrá čára je stále pod světle modrou).

Upozorňujeme, že v grafech není populace rozdělena na čtyři disjunktní skupiny – červená barva dělí populaci na očkované a neočkované, modrá barva na prodělavší a neprodělavší. Tato dvě dělení se spolu do velké míry míjejí.

Odhad ochranného efektu očkování dříve býval vysoký a srovnatelný s odhadem ochranného efektu po prodělání onemocnění. Je ovšem důležité zmínit také to, že očkovaní se velkou část roku 2021 nemuseli testovat a ochranný efekt očkování tedy byl nadhodnocen.

V současné době je už známo z literatury, že účinnost očkování vůči infekci s časem klesá. Současný záporný odhad ochranného efektu je možná důsledkem toho, že očkovaní byli v minulosti chráněni více před infekcí a tedy se v nakazili méně často než neočkovaní. Neočkovaní tak mají častěji ochranu po prodělání onemocnění, která je velmi účinná. Větší počet očkovaných si nákazou teprve projít musí. Je vysoce pravděpodobné, že nákazou postupně projdou všichni. Záporný odhad ochranného efektu tedy ještě nemusí znamenat, že očkování nefunguje. Může (ale nemusí) vyjadřovat to, že se aktuálně očkovaní srovnávají se skupinou z velké části prodělavších, jejichž ochrana je lepší. Očkovaní pořád tedy mohou (ale nemusí) mít výhodu oproti imunologicky naivními jedinci. Jestli ji skutečně mají bohužel zjistit nemůžeme, protože klinické zkoušky vakcín byly předčasně ukončeny už po pěti měsících, kdy byla naočkovaná placebem ošetřená skupina.

Hospitalizace s ohledem na očkování a předchozí prodělání

Na grafu 2 je stejným způsobem jako výše zobrazena týdenní incidence hospitalizací s koronavirem. Zcela analogicky jsou znázorněny týdenní incidence hospitalizovaných s koronavirem na JIP na grafu 3.

Vidíme, že incidence hospitalizace byla vyšší do ledna 2022, tedy v období, kdy převažovala delta a předchozí mutace, než v době s převahou mutace omikron (od ledna 2022 dosud). Dále je zřejmé, že dlouhodobě byla incidence  hospitalizace nižší u  očkovaných než u neočkovaných, ale postupně se hodnoty srovnávaly. Od začátku dubna 2022 je  již jasně vyšší incidence hospitalizace u  očkovaných, tedy i pro hospitalizaci s koronavirem již vychází ochranný efekt vakcinace záporně. Incidence hospitalizace na JIP (graf 3) zůstává u očkovaných o něco nižší než u neočkovaných, ale i tam se rozdíly snižují. Zajímavé je, že ačkoliv ochranný efekt vakcinace klesá u všech tří grafů, ochrana získaná předchozím proděláním infekce se drží poměrně stabilně a v případě hospitalizací navíc dosahuje velmi vysokých hodnot.

Data o incidencích hospitalizovaných osob a osob hospitalizovaných na JIP je třeba interpretovat opatrně. Vlastně z těchto dat dokážeme říci jen to, že ochranný efekt očkování před hospitalizací v dlouhodobém měřítku klesá. Nedokážeme ale říci, jak byla ve skutečnosti ochrana velká a jestli vůbec jsou lidé očkováním před nákazou, hospitalizací, vážným průběhem či úmrtím chráněni. Jak je to možné? Z analýzy Tomáše Fürsta, kterou provedl na datech, která získal z VZP, totiž vyplynulo, že očkovaná skupina obyvatel se od neočkované zásadně liší. Loni v létě se v ČR na  covid-19 téměř neumíralo, celkový počet úmrtí byl ve všech věkových kategoriích na dlouhodobém průměru, ale přesto byl podíl úmrtí mezi neočkovanými výrazně vyšší než mezi očkovanými. To mohlo znamenat jediné – neočkovaná skupina byla v průměru více riziková z hlediska úmrtí než skupina očkovaná. Mohlo to být třeba tím, že osoby v terminálním stádiu závažných nemocí nebyly očkované. Pokud tento nepoměr mezi očkovanou a neočkovanou skupinou přetrvává, pak jsou obě skupiny stále vzájemně nesrovnatelné, a proto o skutečné účinnosti očkování nemůžeme z dostupných observačních dat nic moc říct.

Další efekt, který má na tato data vliv opačný, je, že průměrný věk očkovaných je vyšší než neočkovaných a tedy i riziko hospitalizace bude obecně vyšší u očkovaných (po očištění o případný vliv osob neočkovaných právě kvůli svému zdravotnímu stavu).

Závěr

Analýzou dat ÚZIS jsme potvrdili, že předchozí prodělání infekce představuje dlouhodobou a spolehlivou ochranu před opakovanou infekcí a zejména před závažným průběhem opakovaného onemocnění covid-19. Předchozí prodělání infekce poskytuje mnohem lepší ochranu před opakovanou infekcí i před vážným průběhem covid-19 než očkování.

Pozn.: Na všech grafech odhad ochranného efektu velmi kolísá v období 1.6.2021 až 1.10.2021. V tuto dobu byl výskyt covid-19 v ČR velmi malý, a proto je odhad zatížen v toto období vysokou chybou.

Tomáš Fürst

Stalo se, co se stát muselo. Oficiální koronavirově-vakcinační narativ se ocitl v tak dramatickém rozporu s daty, že bylo třeba zásahu. Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), nezklamal a zareagoval předvídatelným způsobem. Začal zpochybňovat, že by se data měla vůbec zveřejňovat: „Když tahle data někdo nekontrolovaně pustí do veřejného prostoru, tak je úplně otevře. Bez interpretace.“

Rád bych proto připomněl, že „interpretace“ kolegy Duška jsou skutečně to poslední, co ve veřejném prostoru potřebujeme. Aktivity profesora biologie, který si nechá říkat „šéf českých statistiků“ sledujeme dlouhodobě a opakovaně dokazujeme, že jde o festival manipulací, neporozumění, školáckých chyb a trapných omylů.

Katastrofa jménem PREVAL

Prvním zásadním přešlapem ÚZISu byla zcela zpackaná studie kolektivní imunity PREVAL. Na jaře 2020 bylo kriticky důležité zjistit, kolik lidí se s koronavirem již setkalo, ale nebylo zachyceno PCR testováním. Bez této informace totiž nejde odhadnout celková smrtnost (Infection Fatality Rate) onemocnění. Ovšem bez znalosti celkové smrtnosti nikdo neví, jak dramatická opatření je rozumné činit. Počet nezachycených nákaz se nejlépe měří tak, že na reprezentativním vzorku obyvatel zjistíme, jaká část lidí má protilátky proti koronaviru. Přítomnost těchto specifických protilátek dokazuje, že se dotyčný s virem již setkal. Pro stanovení protilátek však studie bohužel použila nevhodné rychlotesty, které naprosto selhaly a drtivou většinu lidí s protilátkami neodhalily. Odborní garanti studie místo toho, aby chybu přiznali a studii zopakovali, však zcela nepochopitelně předstírali, že výsledky jsou validní a že je možné se jimi řídit. V kriticky důležité chvíli tak studie garantovaná ÚZISem rozšířila nepravdivou a poplašnou zprávu, že prevalence protilátek v populaci je zanedbatelná. Z toho vyplynula mylná dedukce, že smrtnost onemocnění byla řádově vyšší, než dnes víme, že je.

Na nesmyslnost výsledků studie jsme poukazovali opakovaně a důkladně (viz článek zde a čtyři reference na jeho konci). Byli jsme však – jako obvykle – zcela ignorováni, případně rovnou označeni za dezinformátory a šiřitele fake news. Studii PREVAL dodnes mnozí z nás používají ve výuce studentů jako odstrašující příklad, co všechno může selhat, když lékařské studie řídí a vyhodnocují diletanti. Ze strany institucí a lidí zapojených do PREVALU (viz zde druhý slide) dodnes nikdo chybu neuznal a veřejnosti se neomluvil. Dokonce – zcela nepochopitelně – probíhá jakási druhá část této zpackané studie a řídí ji ti samí lidé, kteří selhali při její první části.

Katastrofální odborné selhání ÚZISu při studii PREVAL by za normálních okolností mělo stačit na okamžité odvolání ředitele. Další selhání však následovala a PREVAL zcela zastínila.

Ústav pro zkreslování informací a statistiky

Česká republika patří k zemím, které během epidemie udržovaly nejdéle zavřené školy. K tomu jistě podstatně přispěla i strašlivá manipulace s daty, které se ředitel Dušek opakovaně dopouštěl, když mluvil o šíření epidemie ve školách. O této manipulaci jsem psal zde a dovolil jsem si u toho přejmenovat Duškův úřad na Ústav pro zkreslování informací a statistiky. Podstatou manipulace bylo, že ÚZIS vybral z dat velmi malou část tak, aby to vypadalo, že školy jsou hlavním zdrojem šíření nákazy. Asi jako kdybyste chtěli tvrdit, že ze všech zvířat na planetě nejvíce lidí zabijí lední medvědi, ovšem doložili to daty pečlivě vybranými pouze z Arktidy. Dodnes mi není jasné, jestli se jednalo o záměrnou manipulaci s cílem datově podepřít nesmyslná vládní opatření, nebo jestli jsou na ÚZISu skutečně schopní přehlédnout, že jim 95% datové sady chybí.

Úsvit šamanů

Před vyhlášením jarního lockdownu však posunul ředitel ÚZISu manipulaci na zcela nový level. Ve svém vystoupení ve sněmovně – na základě kterého poslanci schválili nejdrastičtější omezení svobody v dějinách této země – předvedl ředitel Dušek naprosto absurdně zmanipulovanou predikci, kterou vyděsil poslance natolik, že lockdown schválili. ÚZIS tvrdil, že bez okamžitého lockdownu čeká naši zemi katastrofa, která násobně převyšuje cokoliv, co se dosud v jakékoliv zemi na světě od začátku epidemie přihodilo. Tato predikce byla natolik zcestná, že to přimělo i Českou statistickou společnost vydat ostře nesouhlasný text. Pro pořádek připomínám, že už dlouho víme, že náš jarní lockdown začal ve chvíli, kdy vlna epidemie již spontánně opadala.

Spíše jako komickou vložku na závěr připomínám, že se ÚZISu dařilo poměrně dlouho vykazovat záporný počet nemocných v Praze. Za svůj text o této datové pozoruhodnosti jsem si dokonce vysloužil z ÚZISu telefonát. Ptáte-li se, jestli mi volali proto, aby mi poděkovali za upozornění na chybu, tak nikoliv.

Zveřejněte všechna data!

Data, která ÚZIS shromažďuje, nepatří jeho řediteli. Patří nám, neboť jsme si jejich sběr zaplatili z daní. To úplně poslední, co k jejich porozumění potřebujeme, jsou „interpretace“ ředitelem Duškem. Znovu a s veškerou vážností žádám ÚZIS, aby v anonymizované podobě neprodleně zveřejnil veškerá data, která během epidemie sesbíral. „Šéf českých statistiků“ by celé situaci prospěl nejvíce tím, že by se omluvil a rezignoval.

V. Čížek, Z. Krátká

3.4.2022

aktualizováno 10.4. 2022 o informace o kvalitě respirátorů – informace na konci článku

Když na nás číhá nebezpečí, je výhodné mít po ruce něco, co nás aspoň do určité míry chrání. Ale je rozumné se také včas zamyslet, zda ona ochrana je skutečně kvalitní a zda nám náhodou současně život nekomplikuje. Je třeba rozumně posoudit přínosy a rizika. V. Čížek měl v poslední době hned několik přednášek na téma „roušky“ . Z jeho přednášky na konferenci covidkon 2 vybíráme nejdůležitější informace, ale celou si ji můžete poslechnout na webových stránkách Nadace Svědomí národa.

Prezentace včetně odkazů na publikace je k dispozici zde.

Na základě čeho je doporučeno nošení roušek / respirátorů a je ochrana před infekcí SARS-COV-2 skutečně efektivní?

Na základě metaanalýzy Chu et al.:  Physical distancing, face masks, and eye protection to prevent person-to-person transmission of SARS-CoV-2 and COVID-19: a systematic review and meta-analysis z června 2020 doporučuje WHO nošení roušek a respirátorů. V metaanalýze bylo zahrnuto 44 studií s celkem 25 tisíci pacienty s onemocněními covid-19, SARS a MERS ze studií, které byly k dispozici do května 2020. Nošení roušek dle této studie významně snižovalo riziko infekce (n=2647; a OR 0·15, 95% CI 0·07 to 0·34, RD −14·3%, −15·9 to −10·7; low certainty), respirátory byly účinnější než roušky, ale autoři v diskusi přiznávají, že je nezbytně nutné provést randomizované studie, které by ověřily skutečný efekt nošení roušek či respirátorů. Tedy jinými slovy – asi by to mělo fungovat, ale musíme to pečlivě ověřit v praxi.

Our findings accord with those of a cluster randomised trial showing a potential benefit of continuous N95 respirator use over medical masks against seasonal viral infections. Further high-quality research, including randomised trials of the optimum physical distance and the effectiveness of different types of masks in the general population and for health-care workers‘ protection, is urgently needed. Until such data are available, our findings represent the current best estimates to inform face mask use to reduce infection from COVID-19.

Efekt nošení roušek byl sledován už dříve pro šíření viru chřipky, např. ve studii Xiao j et al. – Nonpharmaceutical Measures for Pandemic Influenza in Nonhealthcare Settings—Personal Protective and Environmental Measures. V této metaanalýze autoři neprokázali pozitivní efekt nošení roušek na šíření viru chřipky.  

Existuji dvě randomizované kontrolované studie porovnávající efekt nošení masek na šíření infekce SARS-CoV-2.

Dánská studie – Bundgaard et al, Mar 2021 – Effectiveness of Adding a Mask Recommendation to Other Public Health Measures to Prevent SARS-CoV-2 Infection in Danish Mask Wearers

V Dánsku byl sledován výskyt infekce u skupiny více jak 3 tisíce osob nosící roušky a 3 tisíce osob nenosících roušky . Studie probíhala v dubnu až květnu 2020.  Rozdíl ve výskytu infekcí mezi skupinami byl nesignifikantní – infekce byla zjištěna u 1,8 % osob ve skupině nosící roušky a u 2,1 % u osob nenosících roušky.

Bangladéšská studie – Abaluck j. et al, prosinec 2021 – The Impact of Community Masking on COVID-19: A Cluster-Randomized Trial in Bangladesh

Soubor zahrnoval 178 tisíc osob s rouškami a 164 tisíc osob bez roušek. Studie probíhala od listopadu 2020 do dubna 2021. Příznaky onemocnění covid-19 byly zjištěny u 7,63 % osob nosících roušky a u 8,6 % osob ve skupině bez roušek.  Séropozitivních osob bylo 0,68 % ve skupině s rouškami a 0,76 % ve skupině bez roušek.  Vyšší efekt byl zjištěn u lidí starších 60 let.

Svého času byla oblíbenou studie Adjodah et al: Decrease in Hospitalizations for COVID-19 after Mask Mandates in 1083 U.S. Counties. Studie byla publikována pouze jako preprint a byla stažena poté, co se počet infekcí v „zarouškovaných“ státech zvýšil. Nyní se o ní dočtete pouze: „The authors have withdrawn this manuscript because there are increased rates of SARS- CoV-2 cases in the areas that we originally analyzed in this study. New analyses in the context of the third surge in the United States are therefore needed and will be undertaken directly in conjunction with the creators of the publicly-available databases on cases, hospitalizations, testing rates etc.„

Jaké negativní účinky má nošení roušek na naše zdraví?

Velmi dobrou publikací, která přehledně shrnuje informace o negativních účincích o nošení roušek a respirátorů je např. review Kisielinski et al. Is a mask that covers the mouth and nose free from undesirable side effects in everyday use and free of potential hazards?

Hlavním problémem při používání roušek je nižší koncentrace kyslíku ve vdechovaném vzduchu a vyšší koncentrace CO2 v mrtvém prostoru (tedy v té části objemu vzduchu, který se neúčastní výměny plynů v plicních sklípcích). To vede k celkovému snížení saturace kyslíkem, a zvýšení hladiny oxidu uhličitého v krvi nositele.  Dochází proto ke zvýšení srdeční frekvence a také zvýšení dechové frekvence.  V důsledku nedostatečného okysličení organismu se rozvíjí  „syndrom vyčerpání vyvolaný maskou“ (MIES Mask-Induced Exhaustion Syndrome).

Nošení roušek vede ke zvýšené únavě, bolesti hlavy, dezorientaci. Vede k nárůstu dušnosti a k přehřátí. Mezi další problémy patří nárůst vlhkosti pod rouškou, což přispívá k rozvoji dermatologických problémů (vyrážky, akné, svědění), zánětů v dutině ústní (zánět dásní, koutků úst, zápach z úst), vzniku chronické rýmy. Nošení roušek zhoršuje periferní vidění a způsobuje zamlžení brýlí, což zhoršuje orientaci v prostoru. Dalším problémem je namáhání hlasivek při nutnosti komunikace přes roušku např. u učitelů či lékařů. Nošení roušky může vyvolat psychické problémy, snižuje schopnost reagovat na podněty, snižuje kognitivní výkonost. Nevhodné je nošení roušek u lidí se schizofrenií, demencí, úzkostmi, klaustrofobií, panikou, ale též u epileptiků. U těchto osob významně narušuje psychiku.  Nevhodné je nošení roušek při sportovní zátěži. Nošení roušek těhotnými ženami může negativně ovlivnit saturaci kyslíkem u plodu.

Jak nošení masek zhoršuje lidskou komunikaci?

Odborníci upozorňují, že masky narušují základy lidské komunikace (verbální i neverbální). Omezené rozpoznání obličeje zakrytého rouškou vede k potlačení emocionálních signálů. Roušky narušují sociální interakce, potírají pozitivní vliv úsměvu a smíchu, ale zároveň značně zvyšují pravděpodobnost nedorozumění, protože negativní emoce jsou pod rouškami také méně patrné. Narušení neverbální komunikace v důsledku ztráty rozpoznání výrazu obličeje pod rouškou může zvýšit pocity nejistoty, sklíčenosti, což může být zejména pro děti, a pro mentálně a sluchově postižené osoby, extrémně stresující. U dětí vyvolává nošení roušek časté bolesti hlavy, potíže se soustředěním, smutek, potíže s učením, únavu úzkost a dokonce noční můry.

Jak účinná je ochrana osob používající roušky / respirátory před infekcí?

Velkým rizikem používání roušek je vytvoření falešného pocitu bezpečí, že jdevo stoprocentní ochranu před virovými infekcemi. Viry SARS-CoV-2 mají velikost 0,06 až 0,14 μm, viry chřipky s 0,08 až 0,12 μm. Aerosolové kapičky mají průměr 0,09 až 3 μm. V případě respirátoru N95 označení N znamená National Institute for Occupational Safety and Health of the United States (NIOSH) a číslo 95 označuje 95% filtrační kapacitu pro jemné částice do velikosti alespoň 0,3 μm. Tedy tento respirátor zastaví průchod kapének, ale ne samotných virových částic. Navíc je nutné pomůcky správně používat. Bylo zjištěno, že 65 % zdravotnických pracovníků a až 78 % běžné populace používá roušky nesprávně. Zdroj infekce mohou představovat i použité roušky nesprávně likvidované.

Jaká je bezpečnost roušek a respirátorů?

Roušky mohou obsahovat celou řadu potenciálně nebezpečných látek (kancerogenní anilin, formaldehyd, optické zjasňovače, kancerogenní diisokyanáty, acetyldehyd, těžké kovy a další). Evropský systém RAPEX již navrhl stažení 308 typů roušek. Žádný z platných standardů FDA nereguluje množství mikroplastů a nanoplastů uvolňovaných z roušek. SÚKL upozorňuje na nutnost preklinických a klinických testů u každého typu roušky, ale tyto testy se v praxi nedělají. Pro dětské respirátory neexistuje žádná norma.

Česká obchodní inspekce provedla kontrolu kvality respirátorů. Ve své zprávě mimo jiné uvedla, že „v rámci kontrolní akce byl proveden odběr 74 vzorků výrobků. Do zkušební laboratoře bylo odesláno 19 vytipovaných vzorků výrobků. Z těchto vzorků nevyhovělo požadavkům čl. 7.9.1 Celkový průnik, nebo čl. 7.9.2 Průnik filtračním materiálem či čl. 7.16 Dýchací odpor normy ČSN EN 149:2002+A1:2009 celkem 17 výrobků. U 1 vzorku výrobku nadále pokračuje ověřování stanovených požadavků. Dále bylo u 55 vzorků výrobků provedeno interní posouzení, kterým bylo zjišťováno splnění požadavků na značení.“ Seznam nekvalitních respirátorů, které musely být staženy, je k dispozici na stránkách dtestu. Je alarmující, že jsou mezi nimi i takové, u kterých byl zjištěn nižší záchyt částic než 45 %.

Jaký je závěr?

Nošením či nenošením respirátorů a roušek do značné míry prokazujeme svůj postoj k problematice covid-19 a svůj „životní styl“. Jejich nošením prokazujeme to, že ctíme ministerstvem zavedená pravidla, věříme v jejich účinnost, snažíme se chránit sebe i ostatní. Bohužel z uvedeného textu je vlastní přínos těchto pravidel do značné míry diskutabilní a je evidentní, že roušky nám také škodí. Nosit roušku či respirátor je vhodné jen a pouze krátkodobě a v situacích s vysokým rizikem nákazy. Nenošení respirátoru není projevem rebelství, ale prostou akceptací faktu, že doba se změnila (naprostá většina populace nějakou odolnost vůči SARS-CoV-2 má) a je třeba rozumně přijmout rizika života ve světě s mikroby a je nezbytné vrátit se k normálnímu způsobu života. Každý si musí sám za sebe zvážit rizika a rozhodnout se, za jaké situace bude respirátory či roušky používat.