Kalkulačka, umožňující spočítat podíl správně a falešně pozitivních a správně a falešně negativních zaměstnanců po použití antigenního testu dané speciality a senzitivity od matematiků z Abradatas s.r.o.
Prohlédněte si na adrese plosne-testovani.abradatas.cz
Během celé epidemie viru SARS-CoV-2 jsme konfrontováni s nejrůznějšími
tzv. matematickými modely. Mnozí na základě těchto modelů též usuzují na
účinnost nejrůznějších opatření. V textu, který navazoval na jednu facebookovou kritiku blogu Karla Janečka „Corona matematicky i lidsky vysvětluje A. Komárek rozdíl mezi korelací a kauzalitou. To, že se dva jevy (např. vládní opatření a zlepšující či zhoršující epidemická situace) vyskytují najednou (korelují spolu) totiž ještě ne nutně znamená, že jeden z nich způsobuje ten druhý (jsou v příčinném, kauzálním vztahu).
Článek o rizicích spojených s plošným testováním školáků pomocí antigenních nebo i PCR testů jsme začali psát pro časopis Alergie už koncem února. Přibližně měsíc byl v preprint verzi k dispozici na stránkách ČSAKI a nyní je již k dispozici zde. Testujeme nejen ve školách, ale i na pracovištích, v hospodách, na sportovištích i jinde a patrně nás (resp. naše vládní činitele) to ještě chvíli bude bavit.
Už v půlce března publikoval v Konzervativních novinách Václav Fejt své zamyšlení nad tím, podle jakých kritérií by se mělo vydávat „potvrzení o bezinfekčnosti“ zvané COVID-pas. Vypadá to logicky a jednoduše. Proč dosud nepanuje shoda mezi státy, to nám rozum nebere.
Celý text na webu KonzervativníNoviny.cz.
Proč antigenní test umožňuje poměrně úspěšně potvrdit infekci koronavirem u pacienta s klinickými příznaky, pokud je odběr porveden proškolenými zdravotníky a proč naopak není vhodné používat antigenní testy ve školách zvlášť pokud se odebírají děti samy?
Přečtěte si na webu proLekare.cz.
Již v dubnu 2020 se MUDr. Ondřeji Hradskému z FN Motol úplně nepozdával
přístup české vlády k epidemii. Na základě běžně dostupných COVIDových
dat potom O. Hradský ve spolupráci s A. Komárkem odhadnul statistický
model, který naznačuje, že ani na jaře 2020 nebyla Česká republika „best
in COVID“ a naopak ani tehdejší pranýřování Švédska nebo Itálie za
nezvládnutí epidemie nebylo zcela na místě. Stačí se podívat, v jakých
„rizikových“ faktorech, např. stáří populace, se jednotlivé státy liší a
až poté soudit. Článek byl později přijat k publikaci v European
Journal of Public Health.
Skvělý článek Angeliky Bazalové, který se věnuje záhadnému „selhání imunity“ v brazilském Manaus. Toto město se opakovaně potýká s infekcí koronaviru, i když už mělo býti „za vodou“. Je příčinou selhání kolektivní imunity nebo tu na jaře v žádné kolektivní imunitě nedošlo a článek v Nature vycházel z chybných předpokladů?
Co napověděl o možné dlouhodobé imunitě vůči SARS-CoV-2 výzkum provedený v jednom z epidemií nejvíce zasažených domovů pro seniory? Jaký titr protilátek zajišťuje dle stávajících poznatků dostatečnou ochranu před infekcí? A jak by měla být na základě poznatků z praxe i z laboratorního výzkumu revidována opatření týkající se nejen testování, ale také různých plošných restriktivních opatření?
Publikace dostupná na webu proLékaře.cz.
