Základní podmínkou úspěšného řešení jakéhokoliv problému je otevřená, svobodná a vážně míněná diskuse. Poskytovat prostor pro takovou diskusi je jedním z hlavních poslání akademických institucí. Proto jsme velice rádi, že se na půdě Univerzity Palackého v Olomouci podařilo zorganizovat 14. září 2021 akci Forum Koronavirum. Šlo o setkání lidí, kteří se na problémy způsobené epidemií dívají z různých úhlů, ne vždy je vnímají stejně, ale jsou ochotni a schopni spolu mluvit.
V rámci tří bloků se sešli lékaři, přírodovědci, matematici, ale i reprezentanti věd společenských a humanitních. Blok medicínský obsahoval celou řadu zajímavých přednášek. V bloku matematickém šlo o kombinaci přednášek s diskusí. A zajímavé diskuse jsme se dočkali v bloku společenskovědním. Ne vždy spolu účastníci souhlasili, ale vedli kultivovanou, odpovědnou a vážně míněnou debatu.
Domníváme se, že jen tímto způsobem se můžeme přiblížit k pravdě, kterou alespoň my přírodovědci vnímáme jako co nejtěsnější soulad mezi naší výpovědí a obrazem reality, který získáváme skrze různá měření a sběr dat. Podstatné je, že o hledání pravdy usilujeme.
Organizátoři: Tomáš Fürst, Eliška Sovová
SEKCE IMUNOLOGICKO, MIKROBIOLOGICKO, LABORATORNÍ A VAKCINAČNÍ Prof. Eliška Sovová – Úvodní slovo 0:00:00
Doc. Martin Kubala – Úvod děkana PřF ÚPOL – 0:02:50
Prof. Milan Raška – SARS-CoV-2 infekce – 0:06:00
Prof. Milan Kolář – Dopad Covid-19 na antimikrobiální rezistenci – 0:44:38
Prof. Jiří Beran – Covid-19 trochu jinýma očima aneb co sledovat – 1:05:00
Prof. Roman Prymula – Covid-19 a protilátky – 1:18:00
Prof. Vojtěch Thon – Prospektivní celostátní studie sérokonverze anti- SARS-CoV-2 protilátek a její důsledky – 1:35:50
Prof. Omar Šerý – Testování přítomnosti SARS-CoV-2 viru v těle člověka a prostředí -1:48:30
Prof. Jaroslav Turánek – Vakcíny proti Covid-19 -2:07:00
Blok 1.
SEKCE STATISTICKÁ
Doc. Michal Botur – Úvodní slovo – 0:00:00
Prof. Dalibor Štys – Měření covid- systémový pohled – 0:00:56
RNDr. Tomáš Fürst – Matematické modelování a jeho limity v době epidemie -0:21:55
RNDr. Ondřej Vencálek – Evidence Based Medicine v době COVIDové – 0:40:36
Blok 2.
SEKCE ETICKO, PRÁVNĚ, FILOSOFICKÁ
Prof. Tomáš Zima – Úvodní slovo – 0:02:53
Diskuse o společenských přesazích epidemie COVID-19 se zúčastnili:
Opakovaně se politici, ale i odborníci MZdr a MeSES vracejí k myšlence plošného testování pomocí PCR nebo antigenních testů s cílem prevence výskytu nemoci. Opakovaně (už od září 2020) upozorňujeme na úskalí spojená s plošným testováním. Zatím nejlépe je problematika shrnuta zde :
Podařilo se nám za pomoci JUDr. O. Svobody a MUDr. V. Čížka získat také výsledky plošného testování, které probíhalo v září 2021. Byly směřovány dotazy na všechny Krajské hygienické stanice o počtu prováděných testů a celkem bez problémů a v krátké době jsme od všech získali data.
Z odpovědí vyplynulo, že bylo celkem ve třech kolech provedeno 3 136 679 testů Bylo odhaleno 1183 pozitivních výsledků, mezi nimiž bylo po konfirmaci PCR testy zjištěno 430 pozitivně testovaných dětí. Tedy mezi více než 3 miliony testy jsme zjistili 0,014% pozitivit. Pouze 198 dětí (0,006 %) mělo klinické příznaky a bylo skutečně nemocných. Při ceně testu 20 Kč za screeningový test a 300 Kč za PCR test by stát za testování dětí zaplatil přibližně 63 mil. Kč. Na odhalení jednoho dítěte s klinickým průběhem (tedy s rizikem, že bude šířit infekci) jsme v průměru utratili téměř 320 tisíc korun.
Kamarád chodí do hospody, kde mu chlapi u piva sdělili zaručeně pravou informaci: Všichni očkovaní do tří let zemřou. Je třeba tyto fake-news uvést na pravou míru. Není to pravda. Ministerstvo zdravotnictví na svém webu zveřejnilo tabulku 4, ze které jasně vyplývá, že nezemřou všichni, ale jen někteří.
Z tabulky jsem si dovolil vyrobit tento graf:
7 denní počet zemřelých na 100 tisíc obyvatel dle dat ÚZIS v období leden až září 20217 denní počet zemřelých na 100 tisíc obyvatel dle dat ÚZIS – detail květen až září 2021
Obrázek dole obsahuje detail obrázku nahoře, protože po konci epidemie v Českých zemích už v původním měřítku nebyl počet zemřelých vůbec vidět. Oba obrázky ukazují počet zemřelých s COVIDem v roce 2021 dle vakcinačního statutu, vždy přepočtený na 100 tisíc lidí tak, aby sloupce byly srovnatelné. Čísla pocházejí přímo z tabulky MZd, nic jsem nepočítal ani neměnil.
Na první pohled je na horním obrázku patrná neuvěřitelná výška žlutých sloupců. Tedy pravděpodobnost, že zemřete s COVIDem, pokud máte za sebou první očkování, byla v únoru, březnu a dubnu (kdy u nás epidemie skutečně řádila a umíralo se hodně) násobně vyšší, než pokud jste očkovaní nebyli. Moment, nemělo by to být naopak?
Je několik možností, jak tento nesmírně zajímavý úkaz vysvětlit:
Na začátku kampaně byli očkováni především staří a nemocní lidé. Není tedy divu, že jich mnoho zemřelo. Není ale jasné, proč zemřeli právě s COVIDem. Upozorňuji, že tabulka neobsahuje všechna úmrtí, ale pouze úmrtí s COVIDem.
Je možné, že první dávka vakcíny v některých kohortách dosti razantně zvyšuje pravděpodobnost infekce a následného úmrtí. Nejsme první, kdo si této podivnosti v datech všiml, viz [1–4].
Taky je možné, že první dávka vakcíny vyvolá u některých lidí zásadní nežádoucí účinky a jejich lékař jim další dávku nedoporučí (či oni sami prostě pro další dávku nepřijdou). O takových případech víme, ale dotyční lékaři se takovým doporučením v současné vyhrocené atmosféře samozřejmě nikde nechlubí. Tito pacienti potom zřejmě zůstanou v systému „viset“ se statutem „po první dávce“. Zvýšená mortalita by potom šla na vrub nežádoucím účinkům vakcín. Mimochodem, dost se zapomíná na to, že break-through infekce – tedy infekce po vakcinaci – je zásadní nežádoucí účinek, a je tedy povinnost jej hlásit na SUKL! Osobně nevím ani o jedné průlomové infekci, která by byla takto ohlášena, a to navzdory několika tisícům PCR pozitivních osob s dokončenou vakcinací reportovaných samotným ÚZISem.
Domnívám se, že zveřejněná data jsou natolik podivuhodná, že bychom měli požadovat jasné a srozumitelné vysvětlení, zda není důvod k obavám stran bezpečnosti vakcín.
Pavel Hošek, Dana Hrubá – VIDIA – DIAGNOSTIKA, s.r.o.
Zuzana Krátká – SMIS
Koronavirus je neposeda a s chutí mutuje. Hygienici by tuze rádi včas odchytili nosiče nových mutací a zabránili tak jejímu šíření, ale zatím vždy, když přišla nějaká nová varianta, rozšířila se rychleji než stačili zasáhnout. Naši kolegové z mikrobiologické a virologické laboratoře VIDIA-DIAGNOSTIKA ve své práci „Britská mutace nového koronaviru v rutinní diagnostické laboratoři“ jednak popsali postup, jakým se typizace britské varianty v laboratoři z kraje roku prováděla a jednak ukázali, jak rychle se podíl vzorků s britskou mutací zvyšoval.
Výsledky Hošek, Hrubá – VIDIA – DIAGNOSTIKA, s.r.o.
„… První vzorek s podezřením na britskou mutaci byl v pražské laboratoři zachycen 19. 12. 2020 a do konce roku 2020 jsme zaznamenali ještě dalších 5 případů. Řádově jednotky případů britské mutace jsme zaznamenávali do poloviny ledna 2021. Zatímco ještě 14. 1. 2021 byl podíl britské varianty ze všech pozitivních vzorků 12 %, 23. 1. 2021 tvořila britská varianta už 36 % pozitivních výsledků. Britská varianta začala převažovat 2. 2. 2021, kdy tvořila už 62 % pozitivních výsledků a podíl této varianty neustále vzrůstal. V průběhu jednoho měsíce tedy britská varianta z velké části vytlačila původní variantu viru…“
Z uvedeného vyplývá, že to byl opravdu fofr. Své místo na slunci si dravá britská mutace moc dlouho neužila, její sláva skončila na začátku prázdnin, kdy ji vystřídala mutace indická neboli delta. Proto taky tato jinak velmi zajímavá publikace se do tisku v odborném časopise nedostala (čekací doba 6 měsíců byla delší než pobyt britské mutace v naší populaci). Byla by škoda neopublikovat práci vůbec, a tak jsme jí rádi poskytli azyl u nás ve SMIS.
Druhou publikací z dílny VIDIA je práce publikovaná na prolekare.cz s názvem „Které respirační infekce mají aktuálně navrch aneb nemáme jen SARS-CoV-2 – výsledky původní české studie„. Cílem práce bylo pomocí multiplexové metody vyšetřit přítomnost několika různých virů a zjistit, které virové infekce byly nejčastější mezi lidmi s příznaky respiračního onemocnění v srpnu 2021.
Výskyt respiračních virů v srpnu 2021 u pacientů s klinickými příznaky v srpnu 2021 Hošek, prolekare.cz
Co říká P. Hošek na závěr své práce? „… Etiologie respiračních virových infekcí není omezena pouze na SARS-CoV-2, ale uplatňují se i jiná agens. Největší podíl na „virózách“ má lidský rhinovirus, který je – jak známo – schopen inhibovat replikaci právě SARS-CoV-2. Mohl by zvyšující se počet případů infekcí, za nimiž by stál právě lidský rhinovirus, znamenat snižující se počet případů SARS-CoV-2? Rovněž zajímavé by mohlo být, kdyby se pacienti, kteří jsou testováni pouze na přítomnost viru SARS-CoV-2, testovali i na přítomnost jiných virových respiračních agens. Mohla by zde být rázem epidemie HRV či PIV3? A proč diagnostika akutní virové respirační infekce končí u negativního výsledku na SARS-CoV-2? Z epidemiologického hlediska by jistě bylo přínosné zajímat se právě i o další etiologická agens….“
Tedy covid-19 není jediné respirační onemocnění a nesmíme zapomínat na to, že patogenních virů máme celou řadu. Není důvod z koronaviru dělat i nadále celebritu.
Je velmi obtížné dostat se mezi nové čtenáře a vzbudit zvědavost, zvláště pokud nehlásáte „běžně sdílené pravdy“, ale snažíte se vysvětlit „poznatky, které jsou MZdr považované za dezinformace“. Podařilo se nám nicméně zaujmout redakce dvou odborných časopisů pro praktické lékaře, které otiskly náš rozhovor v mírně modifikovaných formátech.
V časopise Practicus pro praktické lékaře, který vydává Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP nás najdete v čísle 7/2021 na stranách 22-25. V časopise Bulletin, který ale vychází pouze v tištěné formě, nás najdete v čísle 5/2021 na stranách 4-9.
Bohužel ani v jednom z časopisů nebyla možnost uveřejnit citace, kterými dokládáme naše tvrzení. Dovolili jsme si zde uložit ještě pdf rozhovoru včetně odkazů.
Verze 2 – opravena chyba v části týkající se rizik spojených s aplikací třetích dávek pro očkující lékaře, drobné formální změny v textu a doplněny citace (28.9.2021).
Ministr zdravotnictví Vojtěch potvrdil 20. září v rozhovoru pro Radiožurnál zahájení očkování třetí posilující dávkou (tzv. „booster“) pro všechny, kteří dostali druhou dávku minimálně před 8 měsíci (zde). K očkování se může kdokoliv dostavit do očkovacího centra, u praktických lékařů se očkování rozběhne začátkem října po zajištění potřebných dodávek vakcín. Očkovat by se mělo vakcínami Comirnaty (Pfizer/BioNTech) nebo Spikevax (Moderna). Celý text Rozhodnutí je uveden zde.
Komu jsou třetí dávky určené?
Aplikaci třetí dávky doporučují ve společném dokumentu odborné společnosti v čele s Českou vakcinologickou společností u: 1) seniorů starších 65 let, 2) osob ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé péče apod., 3) osob s chronickým onemocněním a 4) zdravotníků a pracovníků v zařízeních sociálních služeb. Podávat by se měla 8–12 měsíců po druhé dávce. Překvapivě se v doporučení nezohledňuje, zda očkovaní lidé již prodělali covid-19, nebo ne, ačkoliv imunita po kombinaci onemocnění a vakcinace je v řadě odborných publikací uváděna jako dostatečná. Pouze u zdravotníků a zaměstnanců v sociálních službách se uvádí „očkování se doporučuje zejména těm, kteří covid-19 neprodělali.“ Navíc se doporučuje kombinace vakcíny na covid-19 současně s vakcínou chřipky, aniž by tato byla ozkoušená.
Ve „Stanovisku k podání třetí dávky vakcíny proti onemocnění covid-19“ odborné skupiny MeSES jsou uvedené trochu odlišné informace. Ta doporučuje očkování posilující třetí dávkou prioritně pro osoby starší 60 let (nikoliv 65 let) a navíc i poněkud nepochopitelně pro osoby mentálně postižené.
V doporučení ČVS se rozlišuje „aplikace dodatečné třetí dávky“, která má za cíl u imunokompromitovaných osob posílit nízkou reakci po druhé dávce. Ta se podává 4–8 týdnů po druhé dávce osobám s nízkou hladinou protilátek. Oproti tomu tzv. „boosting“ je podání třetí dávky osobám, jako jsou senioři nebo zdravotníci, u nichž se pouze předpokládá vyvanutí imunity po 8 měsících od podání druhé dávky, ale hladina protilátek se nestanovuje.
Jak funguje imunita po infekci a očkování?
Při infekci dochází k aktivaci tzv. buněčné imunity (Tc a Th lymfocytů) a k aktivaci B lymfocytů, které tvoří protilátky. Imunitní reakce se přizpůsobí intenzitě infekce. Pokud je imunitní reakce příliš intenzivní, může mít na organismus negativní účinky naopak příliš slabá nemusí být dostatečně účinná. Po infekci se v organismu uloží paměťové buňky a ty se aktivují později při opakované infekci. Setkáme-li se s infekcí opakovaně, je reakce velmi rychlá – vytvoří se potřebné protilátky a namnoží T lymfocyty. Při očkování je imunitní reakce podobná. I zde platí to, že se tvoří paměťové buňky, a proto při opakovaném setkání se produkce protilátek rychle nastartuje a vytvoří se potřebné množství T lymfocytů. Není nezbytné mít dlouhodobě k dispozici vysoké hladiny protilátek.
Čím jsou tedy podepřená doporučení vakcinovat třetí dávkou ?
MeSES odůvodňuje svoje stanovisko k podání třetí dávky tvrzením, že „Podání třetí dávky zvyšuje hladinu protilátek ve srovnání s hladinou dosaženou po podání dávek dvou“, a dokládá tvrzení odkazem na tři odborné studie. Podívejme se na ně podrobně:
V publikaci Flaxman a kol. z časopisu Lancet bylo třetí dávkou vakcíny AstraZeneca očkováno 75 osob ve věku 18–55 let, účastníků původních klinických studií fáze 1 a 2. Druhá dávka u nich byla aplikovaná 8–12 týdnů po první, třetí dávka byla aplikovaná 28–38 týdnů po druhé. U těchto poměrně mladých osob nebyl zjištěn vyšší výskyt středně těžkých a těžkých vedlejších reakcí po třetí dávce než po první (5 % vs 34 %), ale soubor nezahrnoval žádné seniory. Hladina protilátek byla stanovena 14 a 28 dní po třetím očkování. U 15 osob byl ještě navíc testem ELISPOT zjišťován počet T lymfocytů aktivovaných S proteinem.
Z Obr.1 je zřejmé, že po druhé dávce sice došlo k poklesu hladiny protilátek, ale stojí za pozornost, že před aplikací třetí dávky (third dose) měla naprostá většina osob ještě stále velmi vysoké hladiny ochranných protilátek (pod hodnotou 100 je pár teček). Hladiny protilátek se vakcinací zvýšily minimálně na úroveň druhé dávky, ale u řady pacientů byla extrémní. Stejně tak došlo po třetí dávce k navýšení buněčné odpovědi, ale i ta byla dostatečně vysoká i před třetí vakcinací. Co již odborníci z MeSES nezmínili, je druhé rameno této studie, ve kterém se sledoval soubor osob, které měly druhou dávku aplikovánu později (tedy nikoliv 18., ale 44. týden po druhé dávce). Tento posun vedl k významnému navýšení hladiny protilátek oproti lidem, kteří byli očkovaní po 18. týdnech (Obr. 2 – červená linie). Později očkovaní jedinci měli i méně negativních vedlejších účinků. Posunem druhé dávky na delší interval by tedy bylo možné vypustit z očkovacího schématu jednu dávku (třetí dávka u předchozí skupiny byla aplikována cca 40.týden po první dávce), ochrana by byla vyšší, aplikace by byla šetrnější a celková spotřeba vakcín nižší…
Ve studii autorů Benotmane a kol., bylo vakcinováno třetí dávkou 159 pacientů s transplantací ledvin, u kterých byla zjištěna nízká tvorba IgG protilátek po dvou dávkách vakcíny Spikevax (Moderna). Třetí dávka byla aplikována 51 dní po druhé dávce a vedla ke vzestupu protilátek u 49 % pacientů. U ostatních pacientů (51 %), zejména u těch léčených léky jako je tacrolimus, mykofenolát a steroidy, zůstaly protilátky negativní i potřetí dávce vakcíny.
Do třetí studie Hall a kol. bylo zařazeno 120 pacientů po orgánových transplantacích. Šlo o randomizovanou zaslepenou studii, kdy část pacientů obdržela třetí dávku vakcíny Spikevax (Moderna) a část placebo. Pozitivní ochranné protilátky mělo 55 % pacientů z vakcinované skupiny, z nichž ale 7 pacientů mělo pozitivní protilátky už před vakcinací (Obr.3). Sledovala se také aktivace buněčné imunity po očkování. Z těchto dvou studií vyplývá, že u imunokompromitovaných osob posílení imunity třetí dávkou smysl má, ale efekt posilovací dávky je pouze padesátiprocentní.
Ani jedna ze studií, které MeSES uvádí na podporu aplikace třetí dávky, nijak nevysvětluje, jak je ověřeno, že třetí dávka je bezpečná pro osoby starší 55 let, ani proč by měla být přínosem pro osoby, které mají vysokou hladinu protilátek po standardním očkování.
Jaká data máme z Izraele?
Izrael byl prvním státem, který přistoupil k aplikaci třetí dávky. Proto i jeho zkušenostmi se zastánci boostování imunity ohánějí. Očkovat třetími dávkami vakcínou Comirnaty (Pfizer/BioNTech) začal na konci července s cílem zabrzdit počínající epidemii. Nadějné výsledky přinesla publikace, ve které byl uvedený pozitivní efekt booster dávky na pokles infekcí, ale hodnocení proběhlo velmi brzy. Z databáze izraelského ministerstva zdravotnictví byly za období od 30. července do 31. srpna 2021 získány údaje o 1,1 milionu očkovaných osob starších 60 let, z nichž část měla boostovací dávku a část nikoliv. Autoři zjišťovali počty potvrzených případů nákazy COVID-19 a počty případů těžkého průběhu onemocnění u osob od 13. dne po přeočkování 3. dávkou vakcíny ve srovnání s nepřeočkovanými. U třikrát očkované skupiny došlo ke snížení rizika nákazy přibližně 11násobně a riziko těžkého průběhu nákazy bylo sníženo přibližně 20násobně. Nicméně tyto optimistické prvotní zprávy nepotvrdil další vývoj epidemie, kterou se nepodařilo očkováním zabrzdit, ale naopak následovala velká třetí vlna (Obr 4) i velkým počtem úmrtí. Nyní navzdory očkování má Izrael 13,4 % populace po infekci (s pozitivním PCR testem), přičemž v ČR máme 15,7 % populace po infekci.
Jaký je názor mezinárodních odborných společností na aplikaci třetí dávky?
FDA schválila 22. září 2021 nouzovou autorizaci (EUA) pro třetí posilující dávku Comirnaty, ale pouze pro: 1) osoby starší 65 let, 2) osoby ve věku 18–64 let s vysokým rizikem závažného průběhu covidu-19 a 3) osoby, kterým hrozí z titulu výkonu jejich profese riziko závažného onemocnění. FDA odmítlo schválit plošné použití posilující dávky, ale zařadilo poměrně široké spektrum profesí. FDA uvádí, že rozhodla na základě výsledků přibližně od 200 účastníků studie ve věku 18 až 55 let (opět chybí senioři), kteří dostali jednu posilovací dávku přibližně šest měsíců po druhé dávce. Protilátková odpověď proti viru SARS-CoV-2 jeden měsíc po posilovací dávce vakcíny vykazovala vyšší hodnoty než jeden měsíc po druhé dávce.
Proti aplikaci třetích dávek se postavilo WHO, které upozornilo na nezbytnost nejprve ochránit základním očkováním nejprve obyvatele států z chudších regionů, pro které vakcíny nezbývají v dostatečném počtu. Podle něj je neetické očkovat nyní lidi třetí dávkou v bohatých státech, pokud jsou tito lidé stále ještě dostatečně chránění vůči těžkému průběhu nemoci a smrti už aplikovanými dvěma dávkami.
Krause a kol.se zamýšlejí ve svém článku v časopise Lancet nad tím, zda je nutné podávat třetí dávku vakcíny. Autoři poukazují na fakt, že naprostá většinaosob očkovaných dvěma dávkami je chráněná dostatečněa booster nepotřebují. Posílení imunity je nutné u osob imunodeficitních a osob na imunosupresivní léčbě, ale i u nich je otázkou, zda současné vakcíny připravené podle původního viru jsou dostatečně účinné a zda mohou vyvolat dostatečnou imunitní odpověď. Velkým problémem je to, že chybí údaje o rizicích spojených s aplikací třetí dávky a jsou třeba kvalitní randomizované studie s hodnocením rizik, která budou hodnocena s dostatečným časovým odstupem od očkování.
Jaká jsou rizika pro lékaře aplikující vakcínu a zdravotnická zařízení při podání třetí dávky vakcíny v systému off-label?
Vakcíny Comirnaty i Spikevax jsou dvoudávkové a takto jsou popsány i v příslušném „Souhrnu údajů o přípravku“ (SPC), který jako právně závazný dokument popisuje vlastnosti, účinky a způsoby použití vakcíny a poskytovatelé zdravotní péče jsou povinni se jím řídit. Zákon o léčivech č. 387/2007 Sb. v § 8 odst. 4 uvádí, že „Ošetřující lékař může,……… použít registrovaný léčivý přípravek způsobem, který není v souladu se souhrnem údajů o přípravku, je-li však takový způsob dostatečně odůvodněn vědeckými poznatky“. podání třetí dávky v SPC není uvedeno a mohlo by být považováno za podání off label. Zákonem č. 569/2020 Sb., o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky, však stát převzal odpovědnost za újmy způsobené očkované osobě léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19. A to shodně, jako je tomu u povinných očkování – tj. stát odpovídá za újmu a pouze v případě, kdyby újma byla způsobena porušením právní povinnosti lékaře (např. expirovaná vakcína, nedodržení teploty skladování atd), tak může uplatnit regres vůči poskytovateli zdravotních služeb.
Co říci na závěr?
Nezpochybňujeme potřebu aplikace posilovacích dávek u imunosuprimovaných osob, protože zatím bohužel nic lepšího těmto osobám nabídnout nemůžeme. Nicméně tento postup je přibližně z 50 % úspěšný a je nutné, aby pacienti nadále dodržovali pravidla 4R.
Informace poskytované MeSES, potažmo odbornými společnostmi, jsou značně zjednodušené a nedostatečně podložené odbornými publikacemi. Soubory vakcinovaných osob jsou malé, máme nedostatek údajů o seniorech. Přesto je prezentováno jako nezpochybnitelný fakt, že lidé mají po 8 měsících protilátek málo a je nutné navýšit hladinu protilátek vakcinací. Na základě těchto nepravdivých informací předpokládají zdravotníci, senioři, ale i laická veřejnost, že po 8 měsících je nezbytné očkování podstoupit znovu. Velmi pravděpodobně je většina osob chráněná spolehlivě.
Vakcinace třetí dávkou u osob, které prodělaly infekci a obdržely dvě dávky očkování, je zcela zbytečná. Tyto osoby jsou chráněny před infekcí dlouhodobě. Odborné společnosti toto nezpochybňují, ale ani na tento fakt aktivně neupozorňují.
Nemáme dost důkazů podporující smysluplnost očkování třetí dávkou. Po druhé dávce vakcíny sice zvolna klesá hladina protilátek, ale jejich množství stačí na ochranu před úmrtím a hospitalizací. Smysl by dávala kontrola hladiny protilátek a následně aplikace třetí dávky u osob s nižšími titry protilátek, ale proti tomuto odborníci MZdr a MeSES dlouhodobě vystupují. V našich laboratořích u zájemců o vyšetření protilátek po očkování významný pokles koncentrace až na výjimky nepozorujeme, stále jsou vyšší než u lidí po infekci.
Víme, že u některých očkovaných osob a osob s vysokými hladinami protilátek může dojít k vážnému průběhu onemocnění, ale nevíme, proč k tomu dochází. Musíme se smířit s tím, že tyto výjimky jsou a že i očkovaní lidé budou hospitalizovaní a budou umírat. Je třeba další výzkum a včasná léčba.
Nemáme dostatek důkazů pro to, abychom mohli tvrdit, že extrémně vysoké hladiny protilátek po očkování jsou pro tyto osoby benefitem a že naopak nemohou být rizikem. Zarážející je epidemiologický vývoj ve vysoce proočkovaných státech. V Izraeli byl vysoký počet PCR pozitivních osob a vysoký počet úmrtí. Je třeba zjistit, co k této vlně epidemie vedlo a zda příčinou nebylo to, že právě očkovaní lidé mohou přenášet virus. Proto by bylo vhodné spíš počkat na podrobnější data a nespěchat s aplikací třetích boostovacích dávek bez rozmyslu.
Děkujeme Ing. Martinovi Jedličkovi za pomoc s přípravou podkladů.
Dne 25. 8. 2021 se na půdě Senátu Poslanecké sněmovny ČR konalo setkání členů sdružení ProLibertate a SMIS a dalších pozvaných odborníků se senátory a dalšími hosty z řad odborné veřejnosti. Cyklus přednášek s názvem „SARS-CoV-2 jako podnět k dalšímu směřování politiky České republiky“ pořádaly paní senátorky MUDr. Jitka Chalánková a MUDr. Alena Dernerová pod záštitou RNDr. Miloše Vystrčila, předsedy Senátu PČR .
Přednášky byly rozděleny do tří bloků – právnického, medicínského a matematického. Sestřih přednášek ze všech sekcí je uveden zde
Covid-19 se na území ČR vyskytuje rok a půl a za tu dobu jsme se dostali na čelo žebříčku nejpromořenějších států na světě. K 16 % občanů s pozitivním PCR testem můžeme připočítat ještě 2-3 x více osob, které onemocnění prodělaly, ale nebyly testovány. SMIS zrealizovalo v uplynulém roce několik klinických studií, které byly zaměřené na stanovení protilátek: A) u seniorů v domově v Břevnici, B) u studentů na gymnáziu v Havlíčkově Brodě, C) u zaměstnanců zdravotnického zařízení GENNET v Praze.
U seniorů jsme zjistili výskyt neutralizačních protilátek 10 měsíců po prodělaném onemocnění. Tito lidé byli imunní. neonemocněli, i když přišli do kontaktu s infekcí. Protilátky byly v červnu 2021 zjištěny u poloviny středoškolských studentů na gymnáziu v Havlíčkově Brodě a dalších 30 % student neonemocnělo, i když byli v domácnosti s nemocnými rodiči. Ve zdravotnickém zařízení GENNET Archa byla již v březnu 2021 zjištěna 70 % kolektivní imunita, kterou pracovníci získali díky očkování nebo po prodělání infekce. Epidemiologicky je v ČR situace stabilní už od března. Imunita společnosti je vysoká díky vysoké promořenosti a proočkovanosti. Je na čase vrátit se do normálního režimu a začít koronavirovou infekci považovat za normální virové onemocnění podobné chřipce.
Děti byly nejvíce zasažené protiepidemickými opatřeními ze všech skupin obyvatelstva v ČR. Ačkoliv ve většině států světa bylo děláno maximum pro zachování školní výuky, zejména středoškoláci byli na dlouhou dobu odsouzeni k on-line výuce a po návratu do škol byli všichni školáci pravidelně testováni a byli nuceni trávit celou výuku v respirátorech. Co čeká děti v letošním školním roce? A jsme schopni zvládnout školní docházku bez testování a roušek?
V době epidemie covid-19 bylo nutné se v nemocnicích postarat nejen o pacienty s covid-19, ale bylo třeba zachovat běžnou elektivní péči pacientů bez koronavirové infekce. Stále byli pacienti s úrazy, infarkty, s náhlými zdravotními obtížemi, rodily se děti… MZdr poskytlo pouze minimální metodickou podporu nemocnicím, ty se s nastalou situací musely umět vypořádat zejména vlastními silami. Která nařízení či opatření provozu nemocnice pomáhala a která nikoliv? Jaká opatření a postupy se osvědčily při řízení provozu?
Velmi děkujeme paním senátorkám MUDr. Dernerové a MUDr. Chalánkové za pozvání na půdu Senátu. Zatím bylo toto setkání jediným, při kterém měli možnost prezentovat své výsledky a zkušenosti lidé s oponentními stanovisky k těm v současnosti oficiálně vydávaným. Pevně věříme, že nebude na dlouhou dobu posledním.
Děkujeme Senátu Parlamentu České republiky za pořízení a poskytnutí záznamu setkání. Velmi děkujeme Vendule Bradáčové a Tadeáši Fryčákovi za zpracování materiálu a Zdravému fóru za možnost zveřejnění na serveru NasTube.
Dne 25. 8. 2021 se na půdě Senátu Poslanecké sněmovny ČR konalo setkání členů sdružení ProLibertate a SMIS a dalších pozvaných odborníků se senátory a dalšími hosty z řad odborné veřejnosti. Cyklus přednášek s názvem „SARS-CoV-2 jako podnět k dalšímu směřování politiky České republiky“ pořádaly paní senátorky MUDr. Jitka Chalánková a MUDr. Alena Dernerová pod záštitou RNDr. Miloše Vystrčila, předsedy Senátu PČR .
Přednášky byly rozděleny do tří bloků – právnického, medicínského a matematického. Sestřih přednášek ze všech sekcí je uveden zde
Česká republika se poprvé v novodobé historii nachází ve stavu skutečné ústavní krize. Stát přestal respektovat zákony, lidé přestali věřit v právo a soudy nejsou schopny práva lidí účinně bránit. Hlavní problémy z pohledu právajsou: 1) Stát bezdůvodně udržuje stav pandemické pohotovosti, 2) opakovaně vydává nezákonná mimořádná opatření, 3) došlo k absolutní ztrátě respektu k tak zásadním hodnotám demokratického právního státu, jako jsou ochrana lidské důstojnosti a soukromí člověka. V závěru vystoupení zazní návrh konkrétních kroků k řešení současné krize a nabídka odborné pomoci státním institucím ze strany Pro Libertate – Institutu práva a občanských svobod i sdružení SMIS.
Přednáška popisuje naprosto nefungující stav soudní ochrany v posledním roce a půl. Na příkladech je uvedeno, jak obtížné je uplatnit právo jednotlivce, jakým způsobem byla lidská práva dotčena covidovými opatřeními před soudy ČR, jakých výsledků se podařilo dosáhnout a jak při jednáních soudy argumentují.
JUDr. Petr Vacek – advokát, dříve diplomat a mezinárodní právník, člen ZF
Trestně právní a správně právní dopady mimořádných opatření vydávaných za nouzového stavu, podle zákona o ochraně veřejného zdraví a podle pandemického zákona.
V oblasti trestního práva postupuje státní moc značně selektivním způsobem, kdy mimo jiné bagatelizuje a odmítá stíhat zjevně alarmistické výroky, které rozsah a závažnost onemocnění covid-19 zveličují a oprávněně tak vzbuzují ve veřejnosti strach, obavy a úzkost, přičemž současně kriminalizuje výroky oponentní. Státní mocí nařízená a prosazovaná diskriminace některých skupin obyvatelstva dosáhla intenzity, kdy naplňuje znaky skutkové podstaty mimořádně závažného zločinu proti lidskosti ve smyslu mezinárodního práva i § 402 trestního zákoníku.
V průběhu epidemie byla mnohá opatření zdůvodňována tzv. matematickými modely, které jsou v mnoha případech užitečné, ale někdy mohou být zavádějící i nebezpečné. Na několika příkladech z nedávné minulosti je ukázáno, jaké mimořádně neblahé následky může mít neodborné použití matematického modelování.
Většina dat o epidemii dostupných v České republice vzniká „sama od sebe“ a nikoliv plánovaně. Typickým příkladem je reportovaný denní počet pozitivně testovaných. „Sama od sebe“ sesbíraná data mají svůj význam, ale pouze omezené možnosti použití, výsledky analýzy takových dat lze často považovat za hrubé dezinterpretace. V přednášce jsou uvedené některé z nich a je současně předvedeno, že s jistou mírou opatrnosti lze i některá z takových dat použít např. k vyhodnocení efektu epidemických opatření.
Děkujeme Senátu Parlamentu České republiky za pořízení a poskytnutí záznamu setkání. Velmi děkujeme Vendule Bradáčové a Tadeáši Fryčákovi za zpracování materiálu a Zdravému fóru za možnost zveřejnění na serveru NasTube.
Mnoho lidí se domnívá, že ti, co odmítají očkování proti covidu, jsou hloupí, naivní,sebestřední, nezodpovědní, zbabělí. Opak je pravdou. Mnoho lidí, kteří nejsou očkovaní, má vysokoškolské či dokonce postgraduální vzdělání, a prostě jen nad celým problémem více přemýšlejí, mají problematiku nastudovanou a neberou ho na lehkou váhu.
Přemluvit takové zastánce neočkování se naočkovat je poměrně složité, ale je pravdou, že to mají neočkovaní lidé v současné společnosti velmi složité. V prvním zde uvedeném článku se Vladana Vališová věnuje problematice povinného testování a povinného očkování.
Ve druhém článku popisuje problematiku vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a odpovídá na celou řadu otázek. Např. do jaké míry může zaměstnavatel nutit své zaměstnance se testovat či očkovat, zda má zaměstnanec právo na volno za účelem testování, zda si musí hradit náklady na testy sám atd.
Od pozorného čtenáře jsme dostali připomínku k našemu výpočtu rizika očkování pro mladé muže, kteří již infekci prodělali. Kolega píše, že mu nesedí číslo 85 případů hospitalizace s myokarditidou na 100 tisíc vakcín a soudí, že mělo jít o 85 případů na milion vakcín. Omlouváme se, kolega s ostřížím zrakem má pravdu, skutečně se jedná o 85 případů na milion, nikoliv na 100 tisíc vakcín. Omylem jsem uvedli jiné jednotky, přestože jsme ve výpočtech uvažovali případy na milion, právě aby čísla byla porovnatelná. Odhad rizika hospitalizace díky tomuto jednomu konkrétnímu nežádoucímu účinku vakcíny u dané kohorty mužů ve věku 18–24 let, kteří již infekci prodělali, vychází na 85 případů na milion, zatímco (nadsazený) horní odhad rizika hospitalizace při opakované infekci ze všech příčin vychází na 80 případů na milion, což je méně.
Mezitím se však objevil další nezávislý pokus o risk-benefit analýzu očkování mladých lidí. Preprint článku dochází k závěru, že pro zdravé chlapce ve věkové kohortě 12–17 let je riziko nežádoucích účinků spojených s CAE (cardiac adverse event, srdeční komplikace) po druhé dávce mRNA vakcíny vyšší než jejich riziko hospitalizace z důvodu onemocnění COVID-19. Všimněte si, že citovaný výpočet dokonce nijak nerozlišuje mezi prvotní infekcí a reinfekcí.
Skutečnost je tedy patrně ještě více vychýlena v neprospěch očkování mladých chlapců.
