Roberte, vy jste společně s Arnoštem Komárkem použili statistický model prof. Wooda na data z ÚZIS a vytvořili jste velmi zajímavý graf, na němž vidíme, jak „běžela epidemie“ z kraje do kraje. Prosím, jak jste ten model připravili a jak si s ním můžeme hrát?
Výkres znázorňuje průběh efektivního reprodukčního čísla (Rt,eff) vypočítaného na základě jednoduchého modelu SEIR a počtů fatálních infekcí (tedy těch končících úmrtím). Podrobný popis odhadu infekcí spolu s výpočtem je uveden zde a představuje aplikaci modelu Wooda na česká data. Model Wooda odhaduje počet infekcí, které skončily úmrtím. Tento model aplikujeme na počty úmrtí během hospitalizace, jenž jsou uvedené v datových řadách ÚZISu. V nich najdeme informace o datu počátku symptomů, odběru vzorků, začátku hospitalizace a úmrtí. Tato data jsou použity k odhadu distribuční funkce vyjadřující počet dní od infekce do úmrtí. Následně je (pro známý počet úmrtí v daném dni) zpětně odhadnut počet infekcí v předešlých dnech, které k těmto úmrtím vedly. Souhrnný odhad pro celou ČR je uveden zde . Výsledky pro jednotlivé kraje jsou odhadnuty stejným postupem. Můžeme sledovat dynamiku fatálních infekcí v jednotlivých krajích a zkoumat tak prostorové chování epidemie. Připomeňme si, že pokud Rt,eff epidemie je větší než jeden, růst infekcí zrychluje. V opačném případe epidemie vyhasíná. Jednotlivé kraje lze zapnout/vypnout kliknutím na daný kraj v legendě výkresu. Černé šipky znázorňují restrikce a rozvolnění a slouží pro porovnání jejich vlivu na dynamiku fatálních infekcí. Jde o odhady, tedy nelze tvrdit, že takto přesně to bylo, ale je možné je použít pro další výzkum, který buď potvrdí nebo vyvrátí naše výsledky. Diskuze ohledně interpretace a věrohodnosti modelu je ve vyčerpávající formě uvedena v publikaci prof Wooda (viz výše).
Roberte , moc děkuji za zajímavý model a čtenářům přeji příjemné hraní s ním. Pokud pro něj naleznete zajímavé uplatnění, neváhejte se nám ozvat.
Zuzana Krátká, Václav Fejt, Radek Kučera, Tomáš Fürst, Hana Zelená
Protilátky proti koronaviru jsou natolik žhavým tématem, že jsme naši publikaci „Protilátky po prodělané infekci poskytují dostatečnou a dlouhodobou ochranu proti onemocnění COVID-19„, kterou jsme připravovali pro odborný časopis, nakonec předčasně uvolnili a vystavili na stránkách Zdravotního ústavu Ostrava. Je to nestandardní krok, protože většinou se čeká na to, až je publikace přijatá k tisku. Ale vývoj politické situace nás k tomu dotlačil. Pro nás je důležitější, aby byla k dispozici odborníkům, kteří v této době rozhodují o tom, zda mohou uznat protilátky jako důkaz prodělané infekce a zda mohou být lidé s protilátkami (po infekci) považováni za rovnocenné s lidmi očkovanými. My jsme přesvědčení, že mohou a bojujeme jako lvi, abychom o tom přesvědčili i odborníky „nahoře“. Zároveň nechceme, aby se tu bez odborných podkladů stanovovaly jakési číselné hodnoty, které neodpovídají realitě a celý problém by pouze zkomplikovaly. V naší publikaci jsou shrnuty výsledky ze čtyř laboratoří, které se této problematice dlouhodobě věnují.
Článek je v tuto chvíli po recenzi doplněný po recenzním řízení a uvidíme, jaký bude jeho další osud. Redakci jsme o svém kroku informovali a na rovinu jsme napsali důvody, proč jsme postupovali takto „vědecky nestandardně“. Redakce sdělila, že recenzent zkontroluje naše doplnění, a pak že se domluvíme na dalším postupu.
Chtěli bychom poděkovat vedení Zdravotního ústavu Ostrava za podporu a za zprostředkování sdílení dokumentu v klinické skupině MZČR. Doufáme, že bude posouzen objektivně a zároveň se odborníci z MZČR přestanou vymlouvat na to, že nemají dostatek informací o protektivitě protilátek. Nyní jich mají dost. Jsme připraveni poskytnout další data a informace a zodpovědět otázky, které by odborníci z ministerstva či MeSES měli. A doufáme, že tato problematika nebude opět odložena na neurčito už kvůli tomu, že i soudy vyžadují, aby se tomu MZČR věnovalo.
Přišly nám dva podobné dotazy od čtenářů, citujeme z jednoho z nich: Jeden z kamarádů mě obvinil, že popírám 100 let vědeckých poznatků ohledně vakcinace tím, že se odmítám nechat vakcinovat. Tento argument jsem se snažil vyvrátit tím, že jsem prodělal covid a věřím, že mám protilátky. Ovšem kamarád tvrdí, že viníkem mutací jsou lidé neočkovaní. Všichni od těch, co covid neměli, po ty, co ho prodělali. Jen u očkovaných lidí nevznikají mutace. Můžete mi poradit, jak reagovat?
Požádala jsem o odpověď mikrobiologa Václava Fejta: Mutace nevznikají jinak u očkovaných či neočkovaných lidí. Viru je jedno, na koho si zasedne a u koho se mu daří. Spíše jde o to, zda ti neočkovaní onemocní po reinfekci či nikoliv. Prodělaná nemoc ve většině případů vede k tvorbě protilátek a k aktivaci buněčné imunity. Opakované infekce (včetně infekcí novou mutací) po překonání covidu jsou možné, ale právě tehdy, když poprvé nedošlo k adekvátní odpovědi. Tyto případy jsou poměrně vzácné a máme za to, že je poznáme podle nízké produkce protilátek nebo negativním testem sledujícím buněčnou imunitu. Reinfekce jsme u lidí s prokázanými protilátkami nepozorovali. Naopak jsme zachytili řadu bezpříznakových infekcí u lidí s (falešně) pozitivním PCR, které nebyly nemocí a nevedly k produkci protilátek. Zatímco samotné pozitivní PCR neznamená zaručenou ochranu po dobu 180 dnů, protilátky chrání déle. Jiné virové nákazy, kterým je možné předejít vakcinací, se nikdy nevakcinovaly po překonané nemoci nebo stanovených protilátkách. U covidu se vede kampaň za plošnou vakcinaci i uzdravených lidí a ještě se zakazuje stanovovat protilátky. To je divné… Očkováním uzdravený nezíská žádnou výhodu a možná rizika neznáme. A tato odlišnost oproti dřívějším postupům nás zaráží a marně pro ni hledáme vysvětlení. Plošná vakcinace je jednodušší a levnější než stanovení protilátek z pohledu státu. Ale takové popření osobních práv nám připadá nepatřičné. Je také potřeba rozlišovat různé situace. Senioři by měli být chráněni co možná důkladně. Pro dětí není nemoc zátěží, naopak u nich mohou převážit rizika vakcín pro nouzové použití. Plošná opatření tyto rozdíly v rizicích a přínosech ignorují. V nepromořené populaci je významné riziko, že nakazíme rizikovou osobu, která v důsledku toho zemře. Nyní je většina populace imunní díky překonání choroby nebo po vakcinaci. Mutace nemusejí být nutně patogennější, i když se třeba šíří rychleji. A ochrana proti nim bude po překonání choroby spíš lepší nebo stejná než po vakcíně, po nemoci je imunita komplexnější. Pravda yyjde najevo s dalším vývojem situace. Jsme rádi, že vakcinace je na rozhodnutí každého jednotlivce a nechceme ji nikomu ani rozmlouvat, ani přikazovat. Rozhodně by se lidé kvůli očkování neměli hádat, bát nebo nenávidět.
ČSARIM – Česká společnost anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny
Další odborné stanovisko s názvem COVID-19 A OBNOVOVÁNÍ PLÁNOVANÝCH OPERAČNÍCH A DIAGNOSTICKÝCH VÝKONŮ S POŽADAVKEM ANESTEZIOLOGICKÉ PÉČE vypracoval tým anestiziologů a dalších odborníků vedený prof. Vladimírem Černým. Je v něm shrnuta problematika péče o pacienty s covid-19 či po covid-19, kteří potřebují operační výkon. Dokument zmiňuje, kdy je vhodné pacienty po covid-19 operovat, jak by se měli nebo neměli před zákrokem testovat, v jakých situacích je vhodné s operací počkat. Testování není striktně nastaveno, ale je ponechán prostor nemocnicím, aby si přizpůsobily testování pacientů před zákrokem dle svých možností. Dokument je k dispozici zde.
Za zmínku stojí velmi zajímavě složený tým odborníků, kteří dokument schválili. Sami se podívejte, koho se podařilo spojit v jedné pracovní skupině. Stanovisko bylo odsouhlaseno výborem ČSARIM dne 26. 5. 2021
Třetí odborné doporučení, které na stránkách SMIS uvádíme, je z dílny Společnosti pro lékařskou mikrobiologii. Jde o další lékařskou odbornou společnost, jejíž názory MZČR neakceptuje.
Co říkají mikrobiologové na očkování lidí po covidu? Uznávají postinfekční imunitu a připojují se k imunologům a ke strategii podávat lidem po prodělaném onemocnění covid-19 maximálně jednu „boostovací dávku“. Jejich prohlášení ze dne 14.května 2021 podpořila i řada významných lékařů z jiných oborů . Společnost pro lékařskou mikrobiologii v dalším prohlášení vyjádřila nesouhlas s plošným testováním lidí pomocí PCR testu z preventivních důvodů, jelikož je to ekonomicky i organizačně pro laboratoře neúnosné. V době, kdy je nízká virová nálož v populaci, není takové testování odůvodněné. Testovat by se měli pouze lidé s klinickými příznaky a kontakty lidí s covid-19.
Jaká je realita? MZČR názor renomované odborné společnosti nesdílí, vyžaduje preventivní testování a počet prováděných antigenních a PCR testů je stále obrovský (viz graf dle dat ÚZIS). A od září plánuje, že si neočkovaní lidé budou testy hradit sami… K tomu není co dodat.
Václav Fejt, Zuzana Krátká, Hana Zelená, Arnošt Komárek
Tak už máme na stránkách serveru www. prolekare.cz zveřejněny první výsledky séroprevalenční studie.
Pro nezdravotníky shrnujeme základní informace. Pracujeme na publikaci, čímž získáváme nové závěry. Proto jsme dne 20.7. 2021 tento dokument zaktualizovali. Tedy podívejte se na finální počty a nový graf.
Studii jsme provedli v Gymnáziu v Havlíčkově Brodě v období od 8. do 21. června 2021. Zúčastnilo se jí celkem 196 studentů, z toho bylo 144 dívek (80,0 % všech dívek) a 52 chlapců (61,2 % všech chlapců), tedy 74,0 % všech studentů tří ročníků vyššího gymnázia. Cílem séroprevalenční studie bylo zjistit, kolik studentů již má protilátky proti koronaviru. Protokol studie je uveden zde. Byl schválen etickou komisí havlíčkobrodské nemocnice. Studie byla financována formou veřejné sbírky. Odběr krve a zpracování vzorků proběhlo v imunologické laboratoři Nemocnice Havlíčkův Brod. Protilátky IgG proti S proteinu v séru byly vyšetřeny metodou CLIA Abbott. Hranice pozitivity je u této metody 50 AU/ml.
Kolik studentů mělo pozitivní protilátky?
Pozitivní protilátky jsme zjistili u 90 studentů (45,9 %) a negativní protilátky u 106 studentů (54,1 %) (Tabulka 1). Mezi ročníky nebyly zjištěny významné rozdíly.
Tabulka 1. Odhad séroprevalence (a) v populaci studentů vyššího gymnázia, (b) po jednotlivých ročnících.
věková skupina
protilátky negativní
protilátky pozitivní
proporce pozitivních [%]
95% konfidenční interval [%]
všechny
106
90
45,9
38,8–53,2
první ročník
47
31
39,7
29,0–51,5
druhý ročník
30
33
52,4
39,5–65,0
třetí ročník
29
26
47,3
33,9–61,1
Tedytéměř polovina středoškoláků měla hladinu IgG protilátek, jež je považována za průkaznou pro proběhnutí infekce. Hladina protilátek je uvedena v Grafu 1.
Graf 1. Hladina IgG protilátek u studentů. Negativní: séronegativní studenti bez známého kontaktu s koronavirem. Nevnímaví: séronegativní studenti, kteří byli v karanténě kvůli nákaze v rodině. Pozitivní: séropozitivní studenti.
V Tabulce 2 jsou uvedené hodnoty protilátek zjištěné u studentů bez protilátek a s protilátkami.
Tabulka 2. Rozdělení hladin protilátek IgG.
hladina IgG [AU/ml]
N
průměr
SD
medián
Q1–Q3
min–max
všichni
196
283,2
685,9
8,2
0,9–298,3
0,0–7290,0
protilátky negativní
106
2,8
5,1
1,2
0,0–3,5
0,0–32,0
protilátky pozitivní
90
613,6
909,2
355,4
176,8–699,6
64,2–7290,0
Pro přibližně 25 % séropozitivních studentů bylo zjištění protilátek překvapením, jelikož u nich nebyla v minulosti detekována infekce virem SARS-CoV-2.
V kolika rodinách se vyskytla infekce?
Pomocí dotazníků jsme zjistili, že infekce se vyskytla u 88 ze 196 rodin (44,9 %). (Pozn. údaje v dotaznících jsme v případě nejasností ověřovali ještě telefonicky nebo e-mailem, proto nám oproti datům v první verzi zprávy několik osob ve skupině s karanténou přibylo). Z celkem 88 studentů, kteří museli být s rodiči v karanténě, 61 studentů (69,3 %) mělo pozitivní protilátky, ale u 27 studentů (30,7 %) byly protilátky negativní. Tito studenti neměli klinické příznaky a ani pozitivní PCR test. Tuto skupinu jsme označili jako „nevnímavou“. Není pravděpodobné, že by v průběhu 14 denní expozice u studentů nedošlo ke kontaktu s virem. Organismus však mohl na infekci zareagovat pomocí nespecifické či T buněčné imunity, případně pomocí jiných protilátek, než které náš test stanovoval. Každopádně tato zhruba čtvrtina středoškolské populace byla v době expozice vůči nákaze koronaviremnevnímavá (Tabulka 3).
Tabulka č. 3 – Odhad proporce osob nevnímavých vůči nákaze virem SARS-CoV-2 v populaci studentů vyšších ročníků gymnázia v Havlíčkově Brodě.
věková skupina
vnímaví
nevnímaví
proporce nevnímavých [%]
95% konfidenční interval [%]
všechny
61
27
30,7
21,5–41,5
první ročník
25
10
28,6
15,2–46,5
druhý ročník
22
11
33,3
18,6–51,9
třetí ročník
14
6
30,0
12,8–54,3
Závěry
Naše séroprevalenční studie potvrdila, že velký podíl mladých lidí již byl v kontaktu s koronavirem a je do značné míry odolný vůči nákaze. Studenti s protilátkami přispívají k navození „kolektivní imunity“. Z dostupných publikací vyplývá, že u osob, které mají protilátky, je riziko reinfekcí po dobu minimálně 6-7 měsíců velmi nízké. Pokud reinfekci mají, pak probíhá asymptomaticky a nebo jen s velmi mírnými projevy onemocnění.
Uvedené výsledky představují jen malou část z dat, která byla analyzována v naší studii. O dalších výsledcích vás budeme informovat na našich stránkách.
MOC VÁM DĚKUJEME
Velmi děkujeme řediteli Gymnázia Havlíčkův Brod PhDr. Hynku Bouchalovi, Ph.D., a všem zaměstnancům školy, kteří se na studii podíleli, za pomoc s její organizací. Děkujeme také vedení Nemocnice Havlíčkův Brod a zaměstnancům laboratoře za pomoc s realizací vyšetření. V neposlední řadě děkujeme desítkám dárců, kteří naši studii pomohli financovat. Největší radost máme z toho, jaký zájem o ni měli studenti a jak pozitivní ohlas vyvolala (nejen) v jejich rodinách.Děkujeme za pomoc a připomínky také Tomáši Fürstovi a Lucii Houfkové.
Česká vakcinologická společnost k očkování proti covid-19 vydala několik odborných stanovisek, která jsou však na jejích stránkách poměrně obtížně dohledatelná. Pokud použijete tento odkaz, někdy vás zavede správně, jindy se dostanete na stránky ČVS, ale musíte si najít červenou sekci „Pro očkující lékaře“ a v ní „Doporučení a stanoviska“ (viz obrázek). Proto jsou pdf ještě uložená pod tímto článkem.
Prvním dokumentem je Společné stanovisko České vakcinologické společnosti (ČVS), České společnosti alergologie a klinické imunologie (ČSAKI), Společnosti infekčního lékařství (SIL) a Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii (SEM) ČLS JEP ze dne 21.1. 2021 (nebo pdf na konci dokumentu). V něm jsou uvedeny základní informace k očkování uvedené jako konsenzus čtyř odborných společností. Doporučujeme přečíst si ho celé. Na toto doporučení navazuje i Doporučení ČSAKI, o kterém jsme psali zde.
Druhým dokumentem je Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP k postinfekční imunitě po prodělaném onemocnění covid-19 a schématu očkování z 11. května 2021 (nebo pdf na konci dokumentu). K protiinfekční imunitě ČVS uvádí: “ Z publikovaných výsledků sledování pacientů po prodělaném onemocnění covid-19 je zřejmé, že vysoké hladiny specifických protilátek přetrvávají dlouhodobě a poskytují solidní ochranu před opakovanou infekcí. Nejenom humorální imunitní odpověď, ale také buněčná postinfekční imunita, přetrvává minimálně 6 měsíců po prodělané infekci.“ Co se vhodnosti očkování po infekci týče, pak se v dokumentu píše: „Na základě dostupných údajů ČVS doporučuje aplikovat první dávku vakcíny proti covid-19 nejdříve za 90 dnů, počítané od prvního PCR pozitivního vyšetření, nebo antigenního testu u symptomatických osob, kterým se prokazuje přítomnost nákazy. V případě onemocnění covid-19 po aplikaci první dávky vakcíny doporučujeme odložení aplikace druhé dávky o 180 dnů počítané od prvního PCR pozitivního vyšetření, nebo antigenního testu u symptomatických osob, kterým se prokazuje přítomnost nákazy.“
Třetím dokumentem je Stanovisko České vakcinologické společnosti ČLS JEP a Státního ústavu pro kontrolu léčiv k používání a bezpečnosti vektorových vakcín proti covid-19 (Vaxzevria a Janssen) ze dne 20.5. 2021 (nebo pdf na konci dokumentu). V tomto dokumentu je zdůvodněno změněné doporučení aplikace vakcín Vaxzevria a Janssen, které jsou nedoporučeny lidem mladším 60 let. Došlo k tomu poté, co byl zjištěn vyšší výskyt syndromu označovaného jako trombózy s trombocytopenií (TTS), frekvence výskytu TTS byla 1:100 000 dávek. Příhody byly dosud hlášeny častěji u žen v mladším věku (do 60 let). Pří nízké incidenci onemocnění covid-19 v populaci (55/100 tisíc) možné riziko vzniku TTS převyšuje benefit očkování těmito vakcínami v prevenci závažných průběhů a úmrtí ve věkové kategorii osob do 59 let. Na doporučení zareagovalo MZČR dne 9.6.2021.
Čtvrtým dokumentem je Očkování proti onemocnění covid-19 u těhotných a kojících žen, přičemž jde o konsenzuální stanovisko České vakcinologické společnosti ČLS JEP a České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. ze dne 3.6.2021(nebo pdf na konci dokumentu). V něm se uvádí, že rozhodnutí o očkování proti covid-19 v těhotenství je osobní a individuální volbou těhotné ženy. Očkování proti covid-19 v těhotenství je vhodné zejména u žen s vyšším rizikem nákazy (uvedeny jsou konkrétně tyto: věk nad 35 let, obezita, diabetes mellitus, preexistující hypertense, závažná chronická a onkologická onemocnění, astma bronchiale) a u žen se zvýšeným rizikem závažného průběhu onemocnění covid-19. Očkování v těhotenství je vhodné plánovat po dokončeném 12. týdnu těhotenství. Odborníci upozorňují, že zatím poměrně malý počet žen otěhotnělo poté, co dostaly vakcínu. Dosud nebyly zaznamenány žádné známky komplikací při očkování těhotných žen, ale počty očkovaných jsou stále ještě příliš malé na definitivní závěry.
Co se očkování kojících žen týče, tak odborníci společností uvádějí, že: „Na základě mechanismu účinku vakcín proti covid-19 v lidském těle nejsou tyto vakcíny považovány za rizikové pro kojící ženu a její kojené dítě. Kojící ženy mohou proto být také očkované proti covid-19. Zatím neproběhlo dostatečné množství klinických studií na očkování proti covid-19 u kojících žen. Nejsou tedy dostupná data ohledně bezpečnosti vakcín proti covid-19 u kojících žen, efektu vakcín proti covid-19 na kojené dítě a efektu vakcín proti covid-19 na produkci či exkreci mléka. První studie prokazují možnost přenosu protilátek po očkování do mateřského mléka. Očkování těhotných a kojících žen by tak mohlo poskytovat jak maternální, tak neonatální ochranu před onemocněním covid-19.“
Jenom připomeneme, že předsedou ČVS je prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D. a členy výboru jsou z mediálně známých osobností prof MUDr. R. Prymula a MUDr. D. Dražan.
Itálie zavedla povinné očkování proti onemocnění covid-19, o nezbytnosti očkování zdravotníků mluví francouzský ministr zdravotnictví, povinné očkování zvažuje Anglie. Očkování proti covid-19 vyžaduje u svých zaměstnanců i americká síť nemocnic Houston Methodist. Podle předsedy ČLK Milana Kubka, ČLK od začátku přípravy očkovacího programu prosazovala, aby všichni zdravotníci byli v první prioritní skupině pro vakcinaci, a sám si umí představit povinnost očkovat se proti covid-19 pro všechny, nejen pro zdravotníky. S tím ale nesouhlasí zejména ti zdravotníci, kteří jsou imunní po prodělané infekci a očkováni být nechtějí.
Je očkování proti onemocnění covid-19 v ČR povinné?
Očkování je v ČR upraveno především zákonem o ochraně veřejného zdraví a tzv. očkovací vyhláškou, která je vydávaná ministerstvem zdravotnictví na jeho podkladě. Mezi onemocněními, pro které je stanoveno povinné očkování, se v tento moment očkování proti covid-19 nenachází, a to ani ve vybraných profesních skupinách, jako jsou zdravotníci či pracovníci v sociálních službách. Povinnost očkování proti covid-19 nevyplývá ani z nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci pro určité profesní skupiny.
Může být někdo postihován za to, že by nepodstoupil nepovinné očkování?
Z řady právních předpisů vyplývá, že každý má právo na to, aby byla respektována jeho fyzická a duševní nedotknutelnost. V medicíně jde především o to, že ke každému zákroku, tedy i k očkování se vyžaduje svobodný a informovaný souhlas. Rozhodnutí, zda se očkovat či neočkovat je rozhodnutím svobodným. Představa, že by mohl být někdo postihován proto, že se nenechal očkovat nepovinnou vakcínou, je absurdní – asi jako by měl být postižen ten, kdo se rozhodne, že nebude jíst zeleninu.
Má zaměstnavatel právo na informaci, zda je zaměstnanec očkovaný proti onemocnění covid-19?
Ne. Podle zákoníku práce zaměstnavatel nemůže od zaměstnance vyžadovat informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce. Zaměstnavatele by mělo zajímat pouze, zda je zaměstnanec schopný vykonávat smluvenou práci. Zdravotní stav související s výkonem práce posuzuje lékař v oboru pracovnělékařských služeb, nikoli přímo zaměstnavatel, a to ani pokud je třeba poskytovatelem zdravotních služeb.
Může lékař v oboru pracovnělékařských služeb zjišťovat, a pak předat zaměstnavateli informaci o tom, že zaměstnanec je či není proti covid-19 očkován?
Poskytovatel pracovnělékařských služeb má přístup do zdravotnické dokumentace zaměstnance. Je však vázán povinností mlčenlivosti a zaměstnavateli je oprávněn sdělit pouze, zda je zaměstnanec k výkonu dané práce zdravotně způsobilý, zdravotně způsobilý s podmínkou, či zda zdravotní způsobilost k výkonu dané práce ztratil. Zda je zaměstnanec očkovaný proti onemocnění covid-19, tedy zaměstnavateli sdělovat není oprávněn.
Může zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou práci s odůvodněním, že zaměstnanec není očkovaný proti covid-19?
Jelikož skutečnost, že se zaměstnanec nenechal očkovat nepovinnou vakcínou, nezpůsobuje zdravotní nezpůsobilost zaměstnance konat dosavadní práci, zaměstnavatel zaměstnance v souvislosti s tím, že zaměstnanec není očkovaný, na jinou práci převést nemůže. Zaměstnavatele by však mohl zaměstnance převést na jinou práci z obecných důvodů, daných v zákoníku práce, jako např. jestliže by to bylo třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, avšak pouze na nezbytně nutnou dobu a po předchozím projednání se zaměstnancem.
Může zaměstnavatel nařídit očkování proti onemocnění covid-19 interním předpisem?
Zaměstnavatelé se často domnívají, že mohou zaměstnancům ukládat povinnosti nad rámec zákona. Povinnosti v ČR však lze na základě Listiny základních práv a svobod stanovit pouze na základě zákona a v jeho mezích, přičemž základní práva mohou být omezena jen zákonem. V zákoníku práce se přímo uvádí, že k úpravě povinností zaměstnance smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, což znamená, že jednostranné určení povinnosti možné není. V dalším ustanovení zákoníku práce se pak výslovně uvádí, že zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec, výhodněji, než stanoví zákoník práce, a zakazuje se, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnanci povinnosti nebo zkracoval jeho práva zákoníkem práce stanovené. Ani v zákoníku práce není určena povinnost zaměstnance očkovat se proti onemocnění covid-19. Z toho jasně plyne, že interním předpisem zaměstnavatel očkování nařídit nemůže.
Může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď proto, že se zaměstnanec odmítl očkovat proti covid-19?
Výpovědní důvody jsou v zákoníku práce dané taxativně – to znamená, že si zaměstnavatel jiný důvod, než je daný v zákoně, vymyslet nemůže. Odmítnutí očkování proti onemocnění covid-19 mezi výpovědními důvody nenalezneme. Zaměstnanci by zaměstnavatel nemohl dát výpověď ani proto, že by zaměstnanec nesplňoval požadavky pro výkon práce, dané zaměstnavatelem, protože takový požadavek by zaměstnavatel ve vztahu k zaměstnanci vznést nemohl.
Musím ale upozornit, že v případě, že by zaměstnanec dostal výpověď, protože nesplnil požadavky zaměstnavatele, aby se očkoval proti covid-19, byl by to v první moment zaměstnanec, kdo by měl problém, protože by to byl on, kdo by se musel bránit. Nejdříve by měl zaměstnavateli zaslat oznámení, že výpověď považuje za neplatnou, a trvá na tom, aby ho zaměstnavatel nadále zaměstnával. Pokud by mu zaměstnavatel nevyhověl, bylo by třeba podat žalobu k soudu.
Může si zaměstnavatel vybírat mezi kandidáty na zaměstnání podle toho, zda jde o očkovaného proti onemocnění covid-19?
Už jsme si říkali, že zaměstnavatel nemá právo vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce. Dotazy na rodinný a zdravotní stav, vyznání, národnost apod. jsou tedy v naprosté většině případů u přijímacích pohovorů nepřípustné, rozhodování na základě daných kritérií by mohlo být považováno za diskriminační. K prošetření, zda zaměstnavatel neporušuje zákaz diskriminace či nezajištění rovného zacházení je příslušný Státní úřad inspekce práce, zaměstnavateli může být uložena pokuta až do 1 milionu. Uchazeč se může též bránit žalobou u soudu.
Je možné, že se očkování proti covid-19 stane povinným?
Podle Evropské úmluvy je možné omezit soukromí, a tedy i právo na nedotknutelnost osoby, pouze v souladu se zákonem, pokud je to v demokratické společnosti nezbytné. Před rozhodnutím o určení povinnosti očkovat se proti covid-19 by se měli sejít odborníci z různých odvětví a zodpovědět si řadu otázek, jako např. jak je daná nemoc nebezpečná, jak je příslušná očkovací látka účinná, jak očkování jednotlivce přispívá k ochraně druhých, a především, jak je daná vakcína bezpečná, aby mohli dojít k závěru, zda je zavedení povinnosti očkovat se proti covid-19 opravdu nezbytné.
Technicky je zavedení jakéhokoli povinného očkování v ČR velmi snadné. Předchozí generace zákonodárců totiž dopustily, že nemoci, proti nimž je stanoveno povinné očkování, jsou dané vyhláškou, a nikoli zákonem. Jistě i laici vědí, že zatímco zákony přijímá Parlament, a jedná se tedy o rozhodnutí široké veřejnosti po připomínkovém řízení řady odborníků, vyhlášky vyhlašuje pouze příslušné ministerstvo.
Veškeré vakcíny proti onemocnění covid-19 jsou v současnosti registrovány jen v dočasném, nouzovém (emergency) režimu, na definitivní posouzení jejich účinnosti a bezpečnosti se teprve čeká, a tak pevně věřím, že by si ministerstvo zdravotnictví zavést povinné očkování proti covid-19 minimálně do řádné registrace vakcín nedovolilo. Než je léčivému přípravku udělena registrace, musí projít třemi fázemi klinického hodnocení. Pak je teprve určen pro užití širokou veřejností, mimo emergentní režim. Žádná z vakcín proti onemocnění covid-19 nemůže být do její registrace s jistotou považována za bezpečnou, proto stanovit povinnost očkování neregistrovanou vakcínou nelze.
Měsíc se s měsícem sešel a ředitel ÚZIS Ladislav Dušek to udělal znova. V obsáhlé a výhružně červené prezentaci ukázal poslancům a senátorům tento slide:
V pravém grafu je hrozivě dlouhý červený sloupec, který navozuje dojem, že školská zařízení jsou bránou pekelnou a dominantním zdrojem koronavirové infekce. Tento snímek je k nerozeznání od podobného snímku v březnové prezentaci o školách, za který se ÚZIS ode mne vysloužil přezdívku Ústav pro Zkreslování Informací a Statistiky. Nezbývá než zopakovat argumenty v tomto článku uvedené a vztáhnout je k výše uvedenému snímku.
V uvedeném období (05/2020 – 07/2021) měla Česká republika asi 1,64 milionu případů nákazy koronavirem. V této tabulce je jich ale zachycenojen asi 86 tisíc, tedy pouze 5 procent ze všech.Kde je zbylý jeden a půl miliónu případů? Proč je těchto vybraných 86 tisíc osob rozpočítáno mezi jakási „ohniska“, zatímco o zbylých nevíme nic? A manipulace s daty pokračuje: Podíváme-li se na počty osob v ohniscích na školách, pak vychází průměrně necelých 5 lidí na ohnisko. Je tedy možné, že mnoho ohnisek se sestává z jednoho jediného člověka! Není divu, že se školy ohnisky jen hemží. Kdybychom stejným způsobem jako ve školách vykazovali „ohniska“ v zaměstnání či v rodinách, měli bychom stovky tisíc „ohnisek“ ve firmách a rodinách a školy by proti nim nebyly v grafu vůbec vidět.
Data, na kterých ÚZIS srovnává vývoj na školách s vývojem v jiných sektorech tedy představují uměle vybranou a ve výsledku zanedbatelnou část populace (přibližně 5 procent). V předchozím článku jsem tvrdil, že jde buďto o nějaké nedorozumění nebo o zásadní manipulaci s daty. Vzhledem k tomu, že mi od té doby z ÚZISu volali, aby si stěžovali, jaké nepěkné věci o nich píšu, považuji za jisté, že moji kritiku četli. Tomu napovídá i následující rudý disclaimer na snímku 3, který v původní prezentaci nebyl:
Jak si tedy vysvětlit, že ředitel ÚZISu – který si nechá říkat „šéf českých statistiků“ – zopakuje stejný nesmysl po několika týdnech znova? Zřejmě už zbývá jediné vysvětlení: ÚZIS s daty manipuluje cíleně na politickou objednávku.
Stanovisko České společnosti alergologie a klinické imunologie ČSAKI ze dne 19.5. 2021. vychází z původního společného stanoviska České vakcinologické společnosti, České společnosti alergologie a klinické imunologie, Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii a Společnosti infekčního lékařství ze dne 22.1.2021. Čím se aktuální doporučení imunologů liší od současných doporučení vakcinologů?
U osob po infekci imunologové doporučují očkovat nejdřívepo půl roceod prodělaného onemocnění.
Imunologové upozorňují na to, že lidem po nemoci by stačila jen jedna dávka vakcíny, která zintenzivní již přirozeně vytvořenou imunitu. Důvodem je vyšší výskyt nežádoucích reakcí po první dávce u osob po covid-19 než osob imunologicky naivních a minimální přínos druhé dávky (hladina protilátek již nestoupá). Bohužel zatím na tento návrh (viz níže) MZČR nereflektovalo.V zahraničí k aplikaci pouze jedné dávky lidem po covid-19 již přistupují.
Doporučují kontrolu protilátek u osob imunokompromitovaných a osob na imunosupresivní léčbě, protože u lidí s léky tlumícími imunitu může být imunitní odpověď po očkování nízká. U těchto osob je třeba dodržet co nejkratší schéma očkování. Imunologové doporučují těmto osobám aplikovat třetí dávku (zatím nebylo schváleno MZČR).
U lidí s významnými nežádoucími účinky po první dávce imunologové doporučují vyšetřit hladinu protilátek a posunout druhou dávku očkování na co nejpozdější dobu nebo ji nepodávat vůbec. Důvodem jsou hrozící zdravotní komplikace (odkazy na publikace jsou uvedené níže)
Relativní kontraindikací je těhotenství,protože údaje o podávání vakcín těhotným ženám jsou omezené a má se zvážit pouze v případě, pokud přínosy očkování převáží jakékoliv potenciální riziko pro matku a plod.